Management projektu IV. Fakulta sportovních studií přednáška do předmětu Projektový management ve sportu

Podobné dokumenty
Organizování v projektovém managementu. Realizace a monitoring projektů

Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

Management projektu III. Fakulta sportovních studií přednáška do předmětu Projektový management ve sportu

Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ

GIS Libereckého kraje

NÁSTROJE A TECHNIKY PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU. Projektová dekompozice

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

MANAGEMENT - ORGANIZOVÁNÍ

Druhy a formy projektového managementu, projektový cyklus a úvod do vybraných nástrojů projektového managementu

NÁSTROJE A TECHNIKY PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU

1. Stavební management

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

ORGANIZAČNÍ STRUKTURY

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu. Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1)

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

Organizační struktury. 3. cvičení

Management - pojem. označení vrcholového vedení podniku, činnost - způsob vedení lidí, 3. Management ve spojení

Organizační výstavba podniku

Struktura přednášky. Organizování (I.) Organizování (II.)

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT A FUNDRAISING

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

1.1. Původ pojmů manažer a management Úloha manažera a managementu Funkce manažerů Význam plánování a pojem plánu 13

Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Proces je definovaný soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu

Úvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice

Motivace, stimulace, komunikace

Šachy interního auditu ve víru legislativních změn Workshop pro veřejnou správu. Novinky v IPPF

Vytváření organizačních struktur. Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace

Rozhodovací procesy 11

Návrh na úpravu systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2018

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze)

P R O P R O G R A M O V É O B D O B Í

Ing. Alena Šafrová Drášilová

T E Z E K. na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

2. Podnik a jeho řízení

Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Organizační struktury

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Směrnice č. 4 Řízení, financování a realizace projektů

PRINCeGON metodika řízení projektů Ministerstva vnitra

Metodický pokyn pro řízení kvality ve služebních úřadech: Kritéria zlepšování

Manažment v teórii a praxi 3-4/2006

ANALÝZA RIZIK CLLD MAS Staroměstsko

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Management. Původně americký výraz, v současnosti má mezinárodní platnost. Nejčastější překlad: - řízení, vedení nebo správa

Implementační pravidla Strategického plánu rozvoje Městské části Praha 7 pro období

METODY ŘÍZENÍ KVALITY II.ČÁST

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Soustava veřejných rozpočtů 10

Management 1. Vymezení managementu 2. Funkce managementu Plánování Organizování Vedení lidí Kontrola

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1291_Organizování. Typy organizačních struktur_pwp

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Management. Organizování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Luhačovské Zálesí pro období

Implementační pravidla Strategického plánu rozvoje Městské části Praha 7 pro období

Organizační struktura Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání II

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

MANAGEMENT I STUDIJNÍ SOUSTŘEDĚNÍ SHRNUTÍ UČIVA ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ

Ing. Eva Štěpánková, Ph.D.

Statut interního auditu. Město Vodňany

Konference Standardizace agend přenesené působnosti a měření jejich výkonnosti

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

SMĚRNICE DĚKANA Č. 4/2013

FZV-B-17/09. Organizační řád Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

náměstí Maxplatz v Bamberku

Management rizika Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D. BIVŠ,

Organizační řád CIIRC

Všeobecná sestra. Sekvenční manažerská činnost - organizování

Typologie organizačních struktur

ORGANIZAČNÍ ŘÁD FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

Příloha č.3 - Analýza rizik

Marketing neziskových organizací

Návrh aktualizace rámce COSO vymezení ŘKS 2. setkání interních auditorů z finančních institucí

Semestrální práce z předmětu 4IT421 Téma: CMMI-DEV v.1.3 PA Project Monitoring and Control

Návrh koncepce vzdělávání

Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2010 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Projektový management

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek

Transkript:

Management projektu IV. Fakulta sportovních studií 2016 6. přednáška do předmětu Projektový management ve sportu doc. Ing. Petr Pirožek,Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta Lipova 41a 602 00 Brno Email: pirozek@econ.muni.cz

Organizování v projektovém managementu Realizace a monitoring projektů Rizika v projektovém managementu

Teoretická část Organizování, koordinování a realizace projektů má charakter cíleného a vědomého ovlivňování projektových procesů.

Teoretická část Dekompozice org. struktury projektu Org. strukturu systému projektu tvoří prvky, které jsou nositeli jeho činnosti. Jedním ze základních rysů projektové org. struktury je způsob přiřazování kompetencí. Přitom je třeba respektovat tyto principy: Princip jednoznačného přiřazení Princip delegování podle očekávaných výsledků Princip vyváženosti kompetencí Princip úrovně rozhodování

Teoretická část Tvorba org. struktury projektu Probíhá ve dvou fázích: 1. Fáze definiční kde jsou definovány prvky, vztahy mezi prvky a vztahy k jednotlivým činnostem (kdo se bude na realizaci podílet) 2. Fáze popisná a přiřazovací kde je definován popis jednotlivých vztahů a přiřazení vztahů prvkům org. struktury

Teoretická část Projektová hierarchie Projektová hierarchie vytváří základní organizační předpoklad k dosaţení projektových cílů. Zároveň určuje vzájemné vztahy nadřízenosti a podřízenosti subjektů, podílejících se na projektových pracích.

Teoretická část Projektová hierarchie rozlišuje v rámci organizace projektu pozice: dozor projektu, expertní tým, manaţér projektu, vedoucí projektové skupiny, projektový tým, případně v dlouhodobě realizovaném projektu kmenový projektový tým. Schéma projektové hierarchie: ZADAVATEL DOZOR PROJEKTU EXPERTNÍ TÝM MANAŢÉR PROJEKTU VEDOUCÍ PROJEKTOVÉ SKUPINY PROJEKTOVÝ TÝM

Teoretická část VZTAHY a) Primární Schvalovací kompetence ohledně projektu Řídící kompetence na úrovni realizace projektu Věcná přímá kompetence vykonávání obsahu činnosti

Teoretická část VZTAHY b) Sekundární Spolurozhodovací pravomoc Věcná spoluřešitelská odpovědnost Věcná nepřímá odpovědnost c) Komunikační vztahy Konzultační vztah- názory Informační vztah povinnost informovat

teoretická část Modely organizačních struktur projektového managementu Specifičnost org. struktury projektového managementu vyplývá z interdisciplinární povahy a časové ohraničenosti projektů. Nelze kopírovat modely org. struktur projektového managementu z jednoho prostředí do druhého. Při volbě modelu org. struktury projektového managementu musí být brány v úvahu přednosti a nedostatky projektu.

teoretická část Konkrétní modely organizačních struktur projektového managementu Útvarový projektový management Maticový projektový management Čistý projektový management Síťový projektový management

teoretická část Útvarový projektový management Nevytváří poţadavky na změny ve stávající org. struktuře. Je realizován prostřednictvím pracovních porad, pracovníci setrvávají na svých stálých, liniových pozicích, mají vysokou míru autonomie a jsou řízeni prostřednictvím liniových manaţerů. Zavádí se pro zavedení projektového managementu do podniku a pro malé projekty

teoretická část Model útvarového projektového managementu je moţné modifikovat na: 1. Útvarový projektový management v jednotlivých odděleních, kde je vyčleněna osoba zodpovědná za realizaci projektu. Řízení a koordinace projektu je zabezpečena liniovými manaţery 2. Útvarový projektový management se štábním koordinátorem (zmocněnec), který má na starosti řízení a koordinaci realizovaných projektů. Nemá právo přikazovat, ale pouze jen metodicky vést a informovat vedoucí odborných útvarů. Tento submodel je vhodný v období zavádění projektového managementu.

teoretická část Schéma: Management organizace Štábní útvary Střední Management A Střední Management B OÚ A1 OÚ B1 OÚ A2 OÚ B2 OÚ A3 OÚ B3 OÚ A3 OÚ B4 Dílčí projektové vztahy

teoretická část Schéma: Management organizace Štábní útvary projektový koordinátor Střední Management A Střední Management B OÚ A1 OÚ B1 OÚ A2 OÚ B2 OÚ A3 OÚ B3 OÚ A3 OÚ B4 Dílčí projektové vztahy

teoretická část Maticový projektový management Model maticové org. Struktury vzniká vloţením projektové doplňkové struktury do stávající funkční liniově štábní struktury. Vloţenou projektovou strukturu tvoří manaţeři projektů a členové projektových týmů, kteří odpovídají za řízení jednotlivých projektů. Maticový projektový management rozděluje oprávnění vydávat příkazy a provádět rozhodnutí mezi liniové a projektové manaţery.

teoretická část Maticový projektový management Jeho vyuţívání je vhodné v případech, kdy probíhá v organizaci několik projektů současně a kdy se jedná o středně velké projekty vyţadující společné disponibilní lidské zdroje. Maticový projektový management klade vysoké nároky na komunikační a koordinační schopnosti projektových i liniových manaţerů.

Schéma: teoretická část Management organizace Štábní útvary PM Střední Management A Střední Management B PM A PM B Maticové vztahy PM C

teoretická část Čistý projektový management Vyuţívá org. strukturu vytvořenou výhradně pro projektové účely. V rámci této org. struktury jsou jednotliví členové projektových týmů po celou dobu trvání projektu zcela uvolněni ze svého stálého pracovního zařazení Modely: Čistý projektový management ve stávající organizaci Čistý projektový management na zelené louce

teoretická část Schéma: Projektový management organizace Management projektu A Management projektu B Projektové útvary Projektové útvary

teoretická část Síťový projektový management Je charakteristický pro dynamickou org. strukturu. Vyuţívá a dává do souvislosti výhody modelů maticové a čisté projektové org. struktury Je vytvářen vztahy mezi jednotlivými realizovanými projekty a kmenovou organizací, která je tvořena vrcholovým vedením organizace a odbornými odděleními. Je velmi flexibilní, umoţňuje řešit sloţité úkoly v poţadovaném čase, kvalitě a minimalizaci nákladů.

Schéma: teoretická část PM C PM A Síťový PM PM B

teoretická část Matice zodpovědností Popisuje vztahy mezi jednotlivými úkoly řešenými v rámci projektu, členy projektového týmu a externími subjekty projektu. Matice zodpovědnosti dává do souvislosti definiční tabulku činností projektu se vztahy jednotlivých pracovníků daného projektu. Předností matice zodpovědností je vymezení jasné představy o úkolu a podílu na projektu pro kaţdého člena projektového týmu a umoţnění kontroly nad přidělenými činnostmi.

teoretická část Výsledkem je tedy vzájemný vztah konkrétní osoby projektového týmu ke konkrétní činnosti projektu a vymezení schvalovací (S), řídící (Ř) kompetence nebo věcně přímé či nepřímé odpovědnosti (VP, VN). Schéma matice zodpovědností: MATICE ZODPOVĚDNOSTÍ projektová činnost osoba projektového týmu příslušná kompetence (odpovědnost)

příklad projektové hierarchie

příklad matice zodpovědností

REALIZACE A KONTROLA projektů

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část REALIZACE A KONTROLA PROJEKTOVÝCH PRACÍ Řídící a kontrolní procesy integrují projektové činnosti a jejich zdrojové nároky na podmínky získání zdrojů. Východiskem na řízení realizace projektových prací jsou plány, někdy označované jako implementační plány. Systém řízení realizace projektů obsahuje:

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část 1. Systém kontroly průběhu realizace projektu spočívající v kontrole plnění termínů, vyuţívání zdrojů, čerpání nákladů, a kvality uskutečnění projektových činností. Kontrolní systém řízení realizace projektu umoţňuje identifikovat a odstranit disproporce mezi skutečným a plánovaným průběhem realizace projektu a dosaţení stanovených projektových cílů.

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část 2. Informační systém zabezpečuje identifikaci, sběr, analýzu a vyhodnocení informací o průběhu implementace projektu. Získané informace vyuţívají projektoví manaţeři při rozhodování a řízení průběhu realizace projektu

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část 3. Systém koordinace zabezpečuje soulad plánovaného a skutečného průběhu realizace projektu. Základní úlohu zde sehrávají projektoví manaţeři.

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část 4. Rozhodovací systém klade důraz na volbu nejefektivnější varianty realizace projektových činností na základě disponibilních informací a kriterií na jejich posuzování. 5. Motivační systém zahrnující utváření motivačního prostředí a respektování společné vize všech subjektů, které se zúčastňují realizace projektu 6. Administrativně technický systém je důleţitá podpůrná sloţka řízení realizace projektu obsahující výkaznictví, dokumentační práce, software podporu a administrativní činnosti

Realizace a kontrola PROJEKTU Teoretická část Nejdůleţitějším systémem pro řízení realizace projektových činností je informační systém. K nejčastějším příčinám ovlivňující průběh realizace projektu a jeho řízení patří: Neúplné zadání projektu Změny zadání projektu během jeho realizace Nepřesně určené poţadavky na zdroje Špatně odhadnuté projektové náklady Nedostatečně provedená dekompozice projektu Nedostatečná kvalifikace řídících a výkonných pracovníků participujících v projektu

Realizace a kontrola PROJEKTU teoretická část Významným prostředkem na získávání a odevzdávání informací jsou pracovní porady Na pracovních poradách se má uskutečňovat: Kontrola postupu prací a specifikace důsledků neočekávaných změn Diskuse o alternativních moţnostech realizace projektových činností Zabezpečení potřebných informací pro členy projektového týmu Koordinace projektových potřeb se všemi zúčastněnými stranami Kontrola a minimalizace projektových nákladů Dodrţování kvality Řešení konfliktních situací

Realizace a kontrola PROJEKTU teoretická část Sloţky projektové kontroly Kontrola plnění termínů Kontrola využití zdrojů a čerpání nákladů Kontrola kvality

Realizace a kontrola PROJEKTU teoretická část Základní kontrolní postup STANDARD cíl, plán nebo charakteristika, která se má kontrolovat SENZOR měření skutečného výkonu KOMPARÁTOR porovnání skutečného výkonu AKTIVIZÁTOR korekční opatření Žádné opatření

Realizace a kontrola PROJEKTU teoretická část MONITORING Se rozumí udržení směřování a systematická kontrola všech projektových aktivit. To umoţňuje při hodnocení odzkoušet, odhadnout, resp. ocenit jak se vyvíjejí projektové záleţitosti. Monitoring by měl poskytnout adresně kaţdému řídícímu stupni informace o vývoji projektu a stavu rozpisu prací. Kaţdý řídící stupeň by měl dostat informace, které potřebuje na rozhodování o projektu. Navíc, monitoring by měl být konzistentní s logikou plánovacího, organizačního, řídícího a motivačního systému projektu.

Realizace a kontrola PROJEKTU teoretická část Poţadavky na systém kontroly 1. Měl by být pružný 2. Neměl by být nákladný 3. Měl by přinášet užitek 4. Pohotově fungující 5. Senzory a monitory musí být dostatečně přesné a spolehlivé 6. Fungování by mělo být jednoduché 7. Systém by měl být lehce udržovatelný 8. Systém by se měl dat dále rozšiřovat a upravovat

Riziko v projektové managementu Riziko v projektovém managementu je spojeno s působením negativních vlivů, které mohou mít za následek ohrožení projektu, případně vznik ekonomicky vyčíslitelné ztráty. Správně definovaná potenciální rizika při tvorbě projektové dokumentace snižují negativní dopady při realizaci projektu.

Riziko v projektové managementu V každém projektu pracujeme se třemi základními proměnnými - viz trojimperativ, primární pozornost lze zaměřit na rizika vázaná na časové možnosti realizace projektu, změny v nákladech a způsob financování projektových činností a rizika spojená s kvalitou provedení činností.

Riziko v projektové managementu Nejčastěji používaným nástrojem pro identifikaci potenciálních rizik, který je v projektové dokumentaci využíván, je tabulka možných rizik a jejich dopadů na projekt.

Příklad projektových rizik

Příklad eliminace projektových rizik

Diskuse: 1. Organizování 2. Realizace a monitoring projektů 3. Rizika projektového managementu

MANAGEMENT PROJEKTU A ZMĚNY teoretická část Literatura: Dolanský, V. Měkota, V. Němec, V.: Projektový management, Grada Publishing, Praha, 1996. Majtan, M.: Projektový management, nové trendy v managementu, EKONOM, Bratislava, 2002, str. 81 97. Rektořík, J., Pirožek, P., Nová, J.. Projektový management ve sportu. první. Masarykova Univerzita Brno: MUNI PRESS, 2015. 165 s.