UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ Petra Kotlárová III. ročník kombinované studium Obor: speciálně pedagogická andragogika VYUŢITÍ SPECIFIKACE ABSOLVENTŮ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PÉČE PEČOVATELSKÁ ČINNOST NA TRHU PRÁCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jarmila Sedláčková OLOMOUC 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. V Olomouci.... Podpis

Děkuji Mgr. Jarmile Sedláčkové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a připomínky během celého zpracování mé bakalářské práce. Děkuji i doc. PhDr. PaedDr. Olze Krejčířové, Ph.D, garant bakalářské práce, za ochotu a pozitivní přístup, který mi poskytovala během jejího zpracování.

OBSAH ÚVOD... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Studijní obor Sociální péče pečovatelská činnost při Spgš Krnov. 8 1.1 Profil studenta a náplň oboru 8 1.2 Formy studia.. 9 1.3 Počty uchazečů o studium od roku 2001-2008.. 12 1.4 Počty absolventů od roku 2002 zaevidovaných na ÚP Krnov 12 2 Moţnost uplatnění absolventů v zařízeních sociální péče okr. Bruntál. 14 2.1 Charitativní dům Salvátor... 14 2.1.1 Poslání Salvátoru 14 2.1.2 Cíl služeb a cílová skupina. 15 2.1.3 Nabídka služeb 15 2.2 Slezská diakonie.. 16 2.2.1 Cíl služeb a cílová skupina. 16 2.2.2 Nabídka služeb Slezské diakonie pro okres Bruntál... 17 2.3 Sociální služby určené dětem.. 17 2.4 Sociální služby nabízené dospělým. 18 2.5 Sociální služby pro lidi bez domova... 20 2.6 Sociální služby poskytované dětem a rodině.. 22 2.7 Naděje Jindřichov ve Slezsku. 22 2.7.1 Cíl služeb a cílová skupina 22 2.7.2 Nabídka služeb.. 23 2.8 Harmonie Krnov. 23 2.8.1 Cíl služeb a cílová skupina. 23 2.8.2 Nabídka služeb 23 3 Zákonné poţadavky na pracovníka v sociálních sluţbách.. 24

4 Standardy kvality sociální sluţby.. 27 4.1 Standardy Personálního a organizačního zajištění sociální služby a Profesní rozvoj zaměstnanců 28 5 Pohled odborníků na kvalifikovanost pracovníků v sociálních sluţbách.. 29 II. PRAKTICKÁ ČÁST 6 Vlastní výzkum 31 6.1 Cíle a hypotézy výzkumu 31 6.2 Průběh výzkumu... 32 6.3 Použité metody 32 6.4 Výsledky výzkumu... 33 6.4.1 Výsledky týkající se rozlišení pracovníků v sociálních službách a absolventů SpgŠ Krnov, oboru SOP... 33 6.4.2 Výsledky týkající se spokojenosti s odbornou přípravou školy do praxe 37 6.4.3 Výsledky týkající se kvality profilujících a základních odborných předmětů v rámci studia oboru SOP 38 6.4.4 Výsledky týkající se využitelnosti základních a profilujících předmětů v praxi.. 42 6.4.5 Výsledky týkající se rozvoje dalších z vědomostí a dovedností 46 6.4.6 Výsledky týkající se individuálních problémů v rámci profese respondentů... 48 6.5 Vyhodnocení výzkumu jeho diskuze.. 49 Závěr... 51 Seznam pouţité literatury... 52 Příloha... 54 Anotace 57

ÚVOD Zrcadlem jakékoli společnosti je její péče o handicapované lidi, a to jak tělesně, smyslově, mentálně, psychicky, tak i sociálně. Jak řekl Abraham Lincoln:,, Slabé nelze posílit tím, že oslabíme silné. Nelze vybudovat charakter, vezmeme-li lidem iniciativu. Nelze lidem natrvalo pomáhat tak, že pro ně děláme to, co by pro sebe mohli a měli udělat samy. Teoretická část Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila vzdělávání a uplatnění absolventů Střední pedagogické školy Krnov, na trhu práce. Jedná se o studenty a absolventy oboru Sociální péče pečovatelská činnost. Toto studium jsem sama absolvovala. V devadesátých letech se výrazně změnil postoj k handicapovaným lidem, začalo se více dbát na rozvoj a komplexnost služeb pro tyto postižené. Jedním z vytyčených úkolů v rozvoji péče o handicapované, bylo také zvýšit úroveň kvalifikovanosti pracovníků v sociálních službách. V teoretické části představuji Střední pedagogickou školu v Krnově, kde studují studenti se zaměřením na sociální činnost, také charakterizuji profil studentů a absolventů této školy. Dále se zaměřuji na učební plán oboru Sociální péče pečovatelská činnost a na uplatnění absolventů tohoto oboru v zařízeních sociální péče, které spadají do okresu Bruntál. U těchto zařízení poskytuji především náhled na jejich charakter a zaměření, cíle a cílové skupiny a také na nabídku sociálních služeb pro handicapované klienty. Dále se zabývám zákonnými požadavky, které jsou kladeny na pracovníky v sociálních službách a standardy kvality sociálních služeb. 6

Neméně důležitou složkou jsou postoje a názory odborníků, zaměřující se na poskytování sociálních služeb, či se po odborné stránce věnují lidem s různými druhy postižení či narušení. Praktická část V praktické části jsem se zaměřila na zjištění počtu zaměstnanců, kteří absolvovali daný obor studia, zda pracují v zařízeních poskytující komplexní sociální služby, které jsou vytyčené v mé práci. Mým cílem je formou nestandardizovaných dotazníků, určených pro pracovníky v sociálních službách, vysledovat kolik absolventů tohoto oboru, pracuje ve vybraných zařízeních sociálních služeb okresu Bruntál. Dalším cílem této práce je ověřit, zda Střední pedagogická škola připravuje tyto studenty kvalitně na budoucí povolání. Zajímal mě jejich názor na studium oboru Sociální péče pečovatelská činnost, jaké znalosti a dovednosti byly přínosem k jejich využití v praxi. Dále také, které odborné či profilující předměty studia byly pro studenty v době studia žádoucí, a které naopak dle jejich názoru mohli postrádat. 7

I TEORETICKÁ ČÁST 1. Studijní obor Sociální péče pečovatelská činnost při SPgŠ Krnov Střední pedagogická škola, na které se studuje obor Sociální péče pečovatelská činnost, se nachází v Krnově, okres Bruntál. Tato škola, která byla založena v roce 1953, má více jak šedesátiletou praxi ve výchově, vzdělávání a přípravě na povolání. Během těchto let prošla mnoha rekonstrukcemi a proměnami až do dnešní stávající podoby. V roce 2007 došlo k jejímu sloučení se Střední zdravotnickou školou. Kromě studia Sociální péče pečovatelské činnosti, nabízí škola mnoho jiných oborů vázajících se k poskytování sociální služeb (např. Sociální péče veřejnoprávní činnost), poskytuje také vzdělání v pedagogických disciplínách (Pedagogické lyceum, Předškolní pedagogika) a v neposlední řadě poskytuje i vzdělání pro výkon zdravotního povolání. Jako posun ve vzdělávání pracovníků v sociálních službách, zavedla Spgš Krnov i dálkové studium pro lidi při zaměstnání. Pro další pojmenování tohoto oboru jsem se rozhodla používat označení SOP (sociální péče pečovatelská činnost) 1.1. Profil studenta a náplň oboru Studiem tohoto oboru se student připravuje na činnosti v poskytování osobní asistence, ústavní péče a domácí péče, a to zejména v těchto úkonech: zabezpečování nezbytné péče o klienty s cílem zachovat a podpořit co nejdéle jejich soběstačnost a sebeúctu (udržování životosprávy udržování osobní hygieny, udržování psychických a fyzických potřeb, schopností a dovedností; zabezpečování styku klientů s institucemi; udržování duševní svěžesti klienta s využitím principů duševní hygieny; podpora klientů v udržení a obnovení kontaktu se sociálním prostředím (telefonování, dopisování, návštěvy aj.) a zapojováním jejich rodinných příslušníků; podpora realizace potřeb postižených dětí a jejich rodin a usnadnění jejich autonomie provádění, jednoduchých rehabilitačních úkonů pod dozorem odborníka, (polohování, dechová cvičení, zacvičování a pracovní terapie); příprava a provádění denního programu s klienty handicapovanými, starými a nemocnými. (http://spgs-szs.cz, 6. 10. 2009) 8

1.2 Formy studia Střední pedagogická škola v Krnově umožňuje studium oboru Sociální péče pečovatelské činnost, dvojí formou. Jednou formou je běžné denní studium, určené pro vzdělávání a přípravu na výkon povolání žáků po ukončení základní školní docházky. Druhou formou studia je tzv. dálkové studium při zaměstnání, to je určeno dospělým, kteří mají základní či střední vzdělání. Je určeno pro získání či rozšíření kvalifikace dospělých, kteří již pracují v sociálních službách, nebo o práci v sociálních službách mají zájem. a) denní forma studia oboru Sociální péče pečovatelská činnost studijní kód 75-41-M/003 Toto studium je běžným studiem středně odborného vzdělání, je ukončeno maturitní zkouškou z jazyka českého, sociální péče a jazyka cizího, dále volitelných předmětů, jako jsou např. psychologie, speciální pedagogika, a také praktickou zkouškou z předmětu pečovatelství. (http://spgs-szs.cz, 6. 10. 2009) Dotace vyučovacích hodin v průběhu studia na týden Ročník 1. 2. 3. 4. Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin Celkem Český jazyk a literatura 3 3 3 3 12 Cizí jazyk 3 3 3 3 12 Dějepis 2 2 4 Občanská nauka 2 2 4 Matematika 2 2 2 2 8 Základních přírodních věd 2 2 1 5 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Hudební výchova 2 2 4 Výtvarná výchova 2 2 4 Základní odborné předměty Psychologie 2 2 4 Osobnostní výchova 2 2 4 9

Zdravotní nauka 3 3 6 Právo 2 2 4 Sociální politika 1 1 Sociální péče 2 2 2 2 8 Ekonomika 1 1 Výpočetní technika 2 2 2 6 Profilující předměty Psychologie 2 2 Speciální pedagogika 2 2 2 2 8 Péče o staré občany 2 2 Pečovatelství 2 2 4 Organizace volného času 2 2 4 Zdravotní tělesná výchova 2 2 Odborná praxe 5 5 Volitelné předměty Úvod do světa práce 1 1 První pomoc 2 2 Celkem 31 33 29 32 125 (http://www.spgs-szs.cz/files/2008/obory2008-9.pdf, 12. 11. 2009) b) dálková forma studia Sociální péče pečovatelská činnost kód studia 75-41-M/003 ( 75-46-6) Tahle forma dálkového studia při zaměstnání je koncipována jako pětileté studium. Student navštěvuje školu vždy 1x týdně, kde probíhá výuka formou konzultačních hodin. Studium je opět ukončeno maturitní zkouškou stejně jako u denního studia. Absolvent je poté připraven zastávat post pracovníka v sociálních službách v jakémkoli zařízení sociální péče. 10

Dotace vyučovacích hodin v průběhu studia na týden Ročník 1. 2. 3. 4. 5. Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin Celkem za studium Český jazyk a literatura 1 1 1 1 1 150 Cizí jazyk 1 1 1 1 1 150 Dějepis 0,5 0,5 30 Občanská nauka 0,5 0,5 30 Matematika 0,5 0,5 0,5 45 Základních přírodních věd 0,5 0,5 30 Hudební výchova 0,5 0,5 30 Výtvarná výchova 0,5 0,5 30 Základní odborné předměty Psychologie 0,5 0,5 30 Osobnostní výchova 0,5 0,5 30 Zdravotní výchova 1 1 60 Právo 1 30 Sociální politika 0,5 15 Sociální péče 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 75 Ekonomika 0,5 15 Výpočetní technika 0,5 0,5 30 Profilující předměty Psychologie 0,5 0,5 30 Speciální pedagogika 1 1 1 90 Péče o staré občany 0,5 15 Pečovatelství 0,5 1 0,5 60 Organizace volného času 0,5 15 Zdravotní tělesná výchova 0,5 15 Celkem 225 225 190 180 165 1020 (http://www.spgs-szs.cz/files/2008/obory2008-9-1.pdf, 12. 11. 2009) 11

1.3 Počty uchazečů o studium v letech 2002 2008 ROK PŘIHLÁŠENÍ PŘIJATÍ 2001/2002 60 31 2003/2004 141 60 2005/2006 42 30 2007/2008 0 0 (výroční zprávy Spgš Krnov, 2001 2008) Přehled naplněnosti kapacity studijního oboru Sociální péče pečovatelská činnost v letech 2002-2008 STUDIUM ROK DENNÍ DÁLKOVÉ 2002 28 60 2003 36 62 2004 24 77 2005 25 57 2006 23 32 2007 27 28 2008 0 0 (výroční zprávy Spgš Krnov, 2001 2008) 1.4 Počty absolventů od roku 2002 evidovaných na ÚP Krnov Statistiky úřadů práce provádí pololetně evidenci absolventů různých škol, kteří si nenašli práci. Absolventi škol mohou být však evidováni na jiných úřadech práce, a to podle svého trvalého bydliště. Proto tato tabulka obsahuje pouze absolventy Spgš Krnov, kteří spadají pod úřad práce Krnov, okres Bruntál. Ze zákona se tyto evidence vedou u absolventů do 20-ti let. 12

ROK POLOLETÍ 1. 2. 2002 0 1 2003 0 2 2004 2 4 2005 2 2 2006 0 0 2007 1 0 2008 0 0 (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo, 12. 11. 2009) 13

2. Moţnosti uplatnění absolventů oboru v zařízeních sociální péče v okrese Bruntál V možnosti uplatnění ve své profesi, v okrese Bruntál, mají absolventi oboru Sociální péče pečovatelské činnosti, širokou nabídku zařízení sociální péče, které pečují o občany se zdravotním, mentálním či psychickým postižením. Jde o nestátní neziskové organizace, opírající se o myšlenky křesťanství a pomoci bližnímu. V našem regionu jsou to např. Charitativní dům Salvátor, Slezská diakonie, Naděje v Jindřichově ve Slezsku a Harmonie Krnov a jiné. 2.1 Charitativní dům Salvátor Charitativní dům Salvátor se nachází na okraji Krnova, prostor zařízení je umístěn v tichém a přírodním prostředí. Je určen osobám s psychickými obtížemi. Vágnerová (2000) uvádí, že na vzniku psychických poruch se podílí mnoho faktorů. Vymezuje zde faktory genetické, vliv prostředí i jednotlivá životní údobí člověka. Salvátor jako organizace, spadá pod Charitu Ostrava a jeho založení se datuje k 1. 6. 1995. Zařízení nabízí služby pro 36 klientů s psychickými obtížemi i v kombinaci se zdravotním postižením. O klienty se stará jak zdravotnický a správní personál, tak pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci. Klienti tohoto zařízení mají možnost plně využívat společenské místnosti, vybavené televizí, videem, či zařízeními k poslechu hudby, mohou využívat prostředí kaple, tělocvičnu, rehabilitační místnost i prostor zahrady. Mohou se samostatně se pohybovat i v okolí zařízení. 2.1.1 Poslání Salvátoru Charitativní dům Salvátor chce ve svém naplnění pomoci duševně handicapovaným vytvořit pokojný domov, naplnit pozitivním nábojem osobní život klientů, posílit jejich důvěru i radost ze života. 14

Poskytujeme pomoc a podporu lidem s duševním onemocněním společně s nimi se snažíme o vytvoření atmosféry důvěry a pokoje a radosti (ALICE POSOLDOVÁ, Výroční zpráva 2008, Charita Ostrava, str. 9) 2.1.2 Cíl sluţby a cílová skupina K hlavním cílům v poskytování služeb, řadí Salvátor zejména podporu soběstačnosti klienta, poskytování důstojného aktivního života s ohledem na jeho dosavadní životní styl. Neopomíná přihlédnout k příjemnému ubytování a zajištění stravy podle potřeb klientů, snaží se o zachování či rozvoj samostatnosti podle věku a zdravotního stavu, podporuje zprostředkování kontaktu s rodinou a společností. Jak bylo již zmíněno, klienti, tedy cílová skupina tohoto zařízení jsou osoby s duševním onemocněním, kteří nejsou schopni pečovat o sebe ve vlastní domácnosti svépomocí, za pomoci rodiny ani za pomoci terénní služby. Při naplňování cílů spolupracujeme s dalšími organizacemi v regionu, které například provozují chráněné a podporované bydlení nebo poskytují klientům sociální rehabilitace metodami cvičné praxe a podporovaného zaměstnání. (ALICE POSOLDOVÁ,Výroční zpráva 2008, Charita Ostrava, str. 9) 2.1.3 Nabídka sluţeb Služby Charitativního domu Salvátor jsou poskytovány za úplatu na základě smlouvy mezi zařízením a klientem, popřípadě osobou zodpovídající za klienta. Služba má pobytový a dlouhodobý charakter. Je v souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách Klientům zařízení se poskytují podle jejich individuálních potřeb tyto sluţby: výchovné, vzdělávací a aktivizační služby; pečovatelské služby; ošetřovatelské služby; 15

pomoc při prosazování práv a zájmů; základní ergoterapeutické a rehabilitační služby; stravování; dlouhodobé ubytování; přechodného ubytování pro uživatele, kteří díky své nemoci nemohou zůstat sami ve své domácnosti a rodina se ze závažných důvodů nemůže o svého člena postarat, hospicové služby v závěrečném stádiu života a poskytuje také psychickou pomoc rodině a příbuzným; služby duchovního charakteru. (www.ostrava.caritas.cz/view.php?cisloclanku=2008080008, 13. 11. 2009) 2.2 Slezská diakonie Slezská diakonie působí v našem kraji od roku 1990, je to nestátní nezisková organizace, která pracuje v návaznosti na předešlou činnost Slezské církve evangelistické. Činnost Slezské diakonie se zaměřuje na široké spektrum klientů, s různými potřebami. Zaměřuje se zejména na lidi bez domova, děti, lidi v sociální nouzi, osoby handicapované a seniory. Pomoc realizuje na biblických zásadách o pomoci potřebným lidem. 2.2.1 Cíle sluţeb a cílová skupina Cílem zařízení Slezské diakonie je široké spektrum nabízených služeb, které mají napomáhat a podporovat klienty v samostatnosti a soběstačnosti, v péči o svou osobu, pro obstání v okolním světě, k integraci do společnosti a jsou dynamicky nastavené pro okamžitou pomoc a pro okamžité sociální poradenství či právní poradenství. Snaží se zachovat klienta ve svém domácím prostředí, pokud mu to jeho stav dovoluje. Cílem je také individuální přístup ke každému uživateli na základě jeho specifických potřeb, dodržování standardů sociálních služeb a rozvíjení kvalifikovanosti pracovníků v sociálních službách. Cílovými skupinami Slezské diakonie jsou nejen lidé s mentálním, psychickým či zdravotním postižením, ale také rodiny s dětmi, mládež, senioři i osoby, které se dostali do tíživé životní situace, či ztratili bydlení. 16

Slezská diakonie rozprostřela sociální síť mezi široké spektrum lidí, kteří potřebují pomoc a zaměřila se na jejich individuální potřeby tak, aby byly efektivně využity nabízené služby ve výše jmenovaných zařízeních. 2.2.2 Nabídka sluţeb Slezské diakonie pro okres Bruntál Nabídka služeb Slezské diakonie má mnoho podob, proto je nutné rozdělit tuto nabídku do okruhů péče, podle skupin potřebnosti. Služby jsou nabízeny v rámci sociální a zdravotní péče a jsou zajišťovány podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dále poskytuje služby poradenské, pobytové, terénní 1, ambulantní 2, jak placené, tak i neplacené. (http://www.sdk.cz/, 22. 11. 2009) 2.3 Sociální sluţby určené dětem Poradenské centrum Krnov raná péče Poradna rané péče je terénní, neplacená služba, kterou vykonává poradkyně, dojíždějící do rodiny, kde pečují o dítě s postižením. Jejím hlavním úkolem je vést rodinu ke správné péče o dítě, konzultovat postupy péče, pomáhat při výběru vhodných hraček či rehabilitačních pomůcek. Také pomáhá řešit problémy, poskytuje možnost sociálně právního poradenství, spolupracuje s odborníky podle typu postižení dítěte (logoped, speciální pedagog, pediatr, psycholog aj.) Poskytované sluţby: a) uvnitř rodinného prostředí v oblasti poradenství se poradkyně rané péče zaměřuje na naslouchání a rozhovory se členy rodiny, poskytuje poradenství ve vývoji a postižení dítěte, zajišťuje sociálně právní poradenství; 1 Terénními službami se rozumí služby, které jsou poskytovány osobám v jejich přirozeném sociálním prostředí. 2 Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. 17

navrhuje různé terapie, či stimulační programy a metody; poskytuje pomoc při koupi či zajištění vhodných hraček, literatury, kompenzačních pomůcek, či školních potřeb. b) mimo prostředí rodiny zajišťuje zprostředkování konzultací a návštěv u odborníků; doprovází rodinu do institucí, k lékařům a podobně; dopomáhá k setkávání se s ostatními rodiči; rodičům zajišťuje různé druhy seminářů, školení aj. c) doplňkové sluţby střediska Benjamín placené rehabilitace pro děti; prenatální místnost pro stimulaci dítěte; konzultace s psychologem a speciálním pedagogem. (http://www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/poradna_rane_pece.html, 22. 11. 2009) 2.4 Sociální sluţby nabízené dospělým Archa Široká Niva Tento výše zmíněný název v sobě zahrnuje chráněné bydlení pro osoby s mentálním či psychickým postižením. Jde o dlouhodobou, placenou službu, která má buď skupinovou, nebo individuální formu bydlení. Službu využívají osoby, které jsou částečně samostatné a soběstačné, ale v určitých situacích potřebují pomoc asistenta, či dohled sociálního pracovníka. Uživatelé chráněného bydlení mají k dispozici bytové jednotky s kuchyní a sociálním zařízením, povětšinou jednopokojové. Smlouva je jim poskytována na dobu neurčitou. Velkou výhodou tohoto zařízení je to, že uživatelé mohou žít důstojným a nezávislým životem podle svých představ. V rámci poskytovaných služeb mají uživatelé možnost využití samostatného vaření, běžné péče o domácnost, hospodaření s penězi, mohou využívat zahrádku či se věnovat chovatelství drobného zvířectva. 18

Dále je jim umožněn kontakt se společenským prostředím, výchovně vzdělávací a aktivizační činnosti, jako jsou různé kolektivní výlety, exkurze, rehabilitační pobyty, průvodcovské služby a samozřejmostí je také pomoc při vyřizování osobních záležitostí a při uplatňování zájmů a práv klienta. Archa Krnov Archa Krnov je služba podporovaného bydlení, která je terénní placenou a časově neomezenou službou, která je poskytována v domácím prostředí klienta. Poskytuje se osobám s mentálním či psychickým postižením, kteří potřebují v určitých situacích běžného života pomoc asistenta. Výhodou této formy bydlení je zejména to, že klienti této služby mohou i nadále setrvat v domácím prostředí. Asistent pomáhá klientovy s přípravou a obstaráváním stravy, hygienou, hospodařením s penězi, s běžnou péčí o domácnost, učí klienty nakupovat, ale také například cestovat dopravními prostředky. Také zajišťuje klientovi kontakt se společenským prostředím, pomáhá mu hledat zaměstnání, poskytuje mu průvodcovské služby, nabízí možnosti trávení volného času a vede klienta k rozvoji samostatnosti a soběstačnosti. (http://www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/archa_chranene_bydleni.html, 22. 11. 2009) Benjamín Krnov denní stacionář V denním stacionáři 3 jde o formu denních návštěv klienta v zařízení, kde jsou mu zajištěny služby pomoci při osobní hygieně, poskytnutí stravy, pomoc při zajištění běžných denních úkonů v péči o vlastní osobu, klientovi jsou také zajištěny poradenské služby, či zajištění společnosti. Při zajišťování výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností jsou velice často využívány formy kroužků, např. košíkářské, komunikační, náboženské, zaměřené na rozvoj motorických činností, verbální komunikaci a podporu psychických funkcí. Tyto kroužky jsou děleny do dvouhodinových bloků. Klienti jsou ve 4 až 5 členných skupinách a za pomoci terapeuta se věnují daným činnostem kroužku. (http://www.sdk.cz/benjamin_denni_stacionar.html, 22. 12. 2009) 19

Ninive Krnov Chráněná dílna 3 Ninive zaměstnává lidi se zdravotním omezením v podmínkách chráněného trhu práce. Lidé zaměstnaní v této chráněné dílně, vyrábí ručně umělecké a upomínkové předměty, které poté prodávají ve svém obchodě. RÚT Krnov, Bruntál RÚT označuje středisko sociální rehabilitace, které se věnuje mladým a dospělým lidem se zdravotním postižením. Jde o ambulantní nebo terénní službu, která nabízí nácvik a rozvoj dovedností směřujících k rozvoji samostatnosti a soběstačnosti klienta. Možnosti rozvoje mají klienti v místních institucích či firmách, doma, anebo v prostorách zařízení. Mezi nabízené služby střediska patří: pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, jako je např. oblékání, česání, úprava zevnějšku, osobní hygiena aj; podpora soběstačnosti, cestování, nakupování, hospodaření, úklid domácnosti; výchovně vzdělávací a aktivizační činnosti, např. práce na PC, psaní strukturovaného životopisu, pomoc při hledání práce aj; pomoc při uplatňování práv, zájmů a osobních záležitostí. (http://www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/rut_socialni_rehabilitace.html, 22. 12. 2009) 2.5 Sociální sluţby pro lidi bez domova Chana Bruntál Chana je azylový dům určený ženám a matkám s dětmi, které se z důvodu nepříznivé životní situace, dostaly do problému ztráty bydlení. Poskytnutí této služby je za úhradu, podle smluvních podmínek určených zákonem 108/2006Sb. o sociálních službách. Jde o službu pobytovou a střednědobou, ale nepřevyšující jeden rok. 3 Ze zákona je chráněná pracovní dílna pracovištěm, které je vymezené a přizpůsobené pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením či omezením, musí být provozována nejméně po dobu dvou let, na základě dohody s úřadem práce daného okresu. 20

Poskytuje sociální poradenství, které se zabývá hlavně řešením dané situace, nabízí možnosti ubytování, stravování, ošacení, osobní hygieny, poskytuje podporu pro celkové fungování rodiny pro matky s dětmi a vytváří pro ně prostor k nastartování pozitivních změn v jejich osobních životech. (www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/chana_azylovy_dum_pro_matky_s_detmi.html, 22. 12. 2009) Bethel Bruntál Stejně jako Chana, je Bethel azylovým domem. Ovšem je určen pouze mužům nad 18 let, kteří přišli o bydlení vlivem nepříznivé životní situace, jako je například ztráta zaměstnání a potažmo tak neschopnost placení nájemného, či rozvod aj. Služby poskytované tímto azylovým domem se jeví zejména v poskytnutí ubytování nepřevyšující 1 rok, jde tedy z hlediska času o střednědobou službu. Jsou zde zajištěny 4 podmínky pro celkovou osobní hygienu, praní, žehlení a další potřeby pro udržení osobní čistoty. Dále je zde možnost pomoci při přípravě stravy formou kuchyněk. Samozřejmostí je i poskytování sociálního poradenství, pomoci při uplatňování práv a zájmů a také pomoc při kontaktu se společností. Klienti tohoto zařízení mají možnost zapojení do pracovních činností, či se zapojit do sociálně terapeutické činnosti. (www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/bethel_azylovy_dum_pro_muze.html, 22. 12. 2009) Timotei Bruntál Timotei je označení pro tzv. dům na půl cesty 4. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (zákon 108/2006Sb.) Zařízení nabízí klientům komplexní služby tak, aby byli schopné se postupně začlenit do společnosti a obstát v ní bez pomoci druhých a stát se tak nezávislými. Sociální pracovníci tak pomáhají klientům při hledání vhodného zaměstnání, či bydlení, pomáhají s vyřizováním žádostí a komunikaci na úřadech, se zaměstnavateli, učí klienty 4 Z hlediska zákona 108/2006Sb. je dům na půl cesty popisován jako pobytová služba, určená pro osoby do 26 let, které po dosažení zletilosti, opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. 21

hospodařit s penězi, nabízí pomocnou ruku při úkonech v domácnosti a nedílnou součástí je také sociálně právní poradenství. (www.sdk.cz/poskytovane_sluzby/dum_na_pul_cesty_timotei_2008.html, 22. 12. 2009) 2.6 Sociální sluţby poskytované dětem a rodině Sociální asistence Krnov, Rýmařov Sociální asistence je terénní neplacená služba. Je poskytována pracovníkem této služby, který se ujímá rodiny, kde je bezprostřední ohrožení odebrání dítěte do ústavní výchovy, a to z důvodů špatného vlivu rodiny na výchovu dítěte, finančních obtíží, neschopnosti zajištění vhodné péče o děti ze strany rodičů aj. Sociální pracovník se zde formou nabízených služeb snaží zvrátit nepříznivou životní situaci rodiny, a to plánováním rozpočtu a pomocí s vyřizováním dávek státní sociální podpory (pokud jsou rodiče v evidenci uchazečů ÚP, nebo na mateřské dovolené). Pomáhají při zvládání úkonů v domácnosti, při výchovných či vzdělávacích problémech dětí, jsou také nápomocni při komunikaci s úřady či poskytují pomoc při hledání vhodného bydlení. (Výroční zpráva Slezské Diakonie 2008, 23. 12. 2009) 2.7 Naděje Jindřichov ve Slezsku Naděje je z hlediska času dlouhodobou pobytovou službou, které se zaměřuje na pomoc lidem zdravotně a mentálně postižené. Zařízení je koncipováno jako smluvní placená služba, formou domova pro osoby se zdravotním postižením. 2.7.1 Cíl sluţby a cílová skupina Cílem organizace je poskytovat mladým lidem takovou péči, která vede k nejvyšší míře samostatnosti a nezávislost, odstraňuje nežádoucí nadměrnou péči o klienty, zajistit důstojné podmínky pro samostatný život. 22

Cílovou skupinou jsou lidé s mentálním nebo kombinovaným postižením, kteří jsou závislí na pomoci druhé osoby a jsou ve věku od 12 -ti do 55 -ti let. 2.7.2 Nabídka sluţeb Naděje poskytuje klientům zařízení možnost ubytování, stravování, zajišťuje péči o osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti. (www.verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/soc_200112.htm, 23. 12. 2009) 2.8 Harmonie Krnov Harmonie Krnov je domov pro osoby se zdravotním postižením, účel tohoto zařízení tkví v poskytování sociálních služeb a fakultativních činností. Služba je zde poskytována na základě smlouvy, jde o placenou, pobytovou službu. Domov je zde koncipován jako bezbariérový dům komunitního typu. 2.8.1 Cíle sluţby a cílová skupina Cílem služeb je poskytnout uživateli možnost ubytování v prostředí, které zaručuje soukromí a pocit intimity, potlačit nežádoucí chování uživatelů a vést tak ke chtěnému společnému soužití, rozvíjet dovednosti a schopnosti v péči o vlastní osobu, individuálně se věnovat každému klientovi a napomáhat tak k jeho pozitivnímu rozvoji. Cílovou skupinou tohoto zařízení jsou osoby starší 18 - ti let se zdravotním postižením. Klienti tohoto zařízení vyžadují různý stupeň podpory v péči. 2.8.2 Nabídka sluţeb Jednou z hlavní nabídky služeb je poskytnutí ubytování, stravy, zajištění možnosti péče o vlastní osobu a osobní hygienu, nabízí pomoc při zajištění kontaktu se společenským prostředím, poskytuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, terapeutické činnosti (www.usp-harmonie.cz/, 23. 12. 2009) 23

3 Zákonné poţadavky na pracovníka v sociálních sluţbách Dle zákona 108/2006Sb., o sociálních službách jsou uzákoněny požadavky na pracovníka v sociálních službách 6 a sociálního pracovníka takto: Pracovník v sociálních službách je ten, který vykonává přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních či pobytových zařízeních. Kompetence pracovníka v sociálních sluţbách: Provádí základní nepedagogickou činnost, prohlubuje a upevňuje pracovní, hygienické a společenské návyky, věnuje se kulturní a volno časové aktivitě klientů. Organizačně zabezpečuje a koordinuje pečovatelské činnosti, je v přímém styku při zajišťování a provádění pomoci osobám v domácím prostředí, které využívají pečovatelskou činnost. Zabezpečuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, tyto úkony provádí pod dohledem sociálního pracovníka. Podmínky pro výkon činnosti: Způsobilost k právním úkonům. Zdravotní způsobilost prokazuje se lékařským posudkem, který vydává praktický lékař Bezúhonnost prokazuje se Výpisem z evidence Rejstříku trestů. Odborná způsobilost základní nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu, kvalifikační kurz nemusí vykonat ten pracovník, který získal střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném v prováděcím právním předpise. Další vzdělávání pracovníků v sociálních službách zaměstnavatel je dle zákona povinen zajistit pracovníkovi další vzdělávání alespoň 24 hodin za rok, kde si upevňuje a doplňuje kvalifikaci pro výkon svého povolání. ( 116 zákona č. 108/2006Sb.) 24

Ve 4. příloze vyhlášky 505/2006Sb. k provedení zákona o sociálních službách jsou specifikovány studijní obory, které kvalifikují k činnosti pracovníka v sociálních službách, a ti tudíž nejsou povinni absolvovat akreditovaný kvalifikační kurz pro pracovníka v sociálních službách. Jsou to tyto: NÁZEV OBORU Sociální péče pečovatelská činnost KÓD OBORU VZDĚLÁNÍ 75-41-M/003 Sociální péče soc. činnost pro etnické skupiny 75-41-M/005 Sociální činnost sociální pečovatelství 75-41-M/008 Sociální činnost sociální vychovatelství 75-41-M/009 Sociální činnost v prostředí etnických minorit 75-41-M/010 Výchovná a humanitární činnost soc. výchovná činnost 75-41-M/012 Vychovatelství 75-31-M/002 Vychovatelství pro ústavy sociální péče 75-31-L/501 Předškolní a mimoškolní pedagogika 75-31-M/005 Rodinná škola sociální sluţby 78-41-M/003 Charitativní sluţby 69-55-J/001 Práce v sociálních a zdravotnických zařízeních pečovatelská práce Sociální práce v oblasti etnických minorit 69-55-E/005 75-41-J/002 (vyhláška 505/2006Sb., příloha č. 4. k zákonu 108/2006Sb o sociálních službách) 25

Důležitou složkou pracovníka v sociálních službách je charakter jeho osobnosti, který není v zákoně 108/2006Sb., o sociálních službách zakotven. Pracovník by měl být schopný empatií vůči osobám, kterým poskytuje péči, měl by mít dobrou motivaci k práci, splňovat kladné charakterové rysy, jako jsou ochota, tolerance, morální předpoklady, např. pravdomluvnost, spolehlivost, jeho práce by se mu měla stát posláním. Charakter osobnosti vymezuje Etický kodex sociálních pracovníků. 26

4 Standardy kvality sociálních sluţeb Standardy kvality sociálních služeb jsou přílohou č. 2 vyhlášky MPSV ČR č.505/2006sb., provádějícího předpisu k zákonu 108/2006Sb., o sociálních službách. V tomto znění jsou Standardy kvality sociálních služeb platné od 1. 1. 2007. Zákon zde jasně formuluje dodržování zásad pro poskytování sociální služby, dbá na dodržování základních lidských práv a svobod při poskytování sociální služby, dodržuje pravidla pro individuální přístup k příjemci sociálních služeb, definuje povinnosti poskytovatele sociálních služeb. Staví základy pro informovanost o sociálních službách, klade nároky na registr poskytovatelů, či akreditaci. Poskytovatel má jasně definovány a písemně zpracovány podmínky dodržení bezpečnosti jak ze strany zaměstnanců tak osob využívajících sociální službu, zabezpečuje materiální, hygienické a technické podmínky pro poskytování sociální služby. Dále se také zaměřuje na zpětnou vazbu klient versus sociální služba, tak aby mohl posoudit, zda poskytnutá služba korespondovala s jeho představami či osobními cíli a zájmy. Na této rovině posléze zkvalitňuje své služby i práci zaměstnanců. Dále jsou zde ustanoveny požadavky na kvalifikaci pracovníků v sociálních službách a sociální pracovníky, jejich další profesní růst a vymezení jejich kompetencí při poskytnutí sociální služby. 15 norem Standardů kvality sociálních sluţeb Způsob a cíle poskytování sociální služby. Ochrana práv osob. Jednání se zájemcem o sociální službu. Smlouva o poskytování sociální služby. Individuální plánování průběhu sociální služby. Dokumentace o poskytování sociální služby. Stížnosti na kvalitu nebo průběh sociální služby. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje. Personální a organizační zajištění sociální služby. Profesní rozvoj zaměstnanců. Místní a časová dostupnost poskytování sociální služby. 27

Informovanost o poskytované sociální službě. Prostředí a podmínky. Nouzové a havarijní situace. Zvyšování kvality sociální služby. 4.1 Standardy Personálního a organizačního zajištění sociální sluţby a Profesní rozvoj zaměstnanců. Vzhledem k absolvovanému oboru Sociální péče - pečovatelská činnost, jsou absolventi kvalifikovanými pracovníky v sociálních službách, tak jak stanoví 116 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách a tím tedy naplňují standard o Personálním a organizačním zajištění sociální služby. Ve standardu o Profesním rozvoji zaměstnance se uvádí, že poskytovatel má zpracovány postupy pro další rozvoj a profesní růst zaměstnanců, je povinen jim umožnit další vzdělávání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Jako absolventi oboru si tito lidé mohou i nadále zvyšovat kvalifikaci, prohlubovat dovednosti, upevňovat a rozšiřovat své schopnosti různými kurzy, semináři, nebo mohou začít studovat vysokou školu se zaměřením na sociální služby. 28

5 Pohled odborníků na kvalifikovanost pracovníků v sociálních sluţbách Působení sociálního pracovníka sahá od práce s jednotlivcem přes rodiny, skupiny a komunity až k ovlivňování celého národního systému sociálních služeb nebo i politického rozhodování ve prospěch znevýhodněných skupin. (MATOUŠEK, O A KOLEKTIV: Metody a řízení sociální práce, Portál 2003, Praha, ISBN 80-7178-548-2) Matoušek (2003) dále uvádí, že by takový pracovník měl mít jasně vymezené kompetence, které by měl umět řádně využívat ve prospěch uživatele sociálních služeb. Kompetencemi má na mysli uplatnění svých znalostí a dovedností u všech cílových skupin sociálních služeb, používat strategie k dosažení sociální a ekonomické spravedlnosti ve prospěch uživatele služeb, měl by umět navazovat komunikaci nejen s uživateli služeb, ale i s jeho rodinou, veřejností a kolegy. Významným příspěvkem k vymezení profesionality v rámci vzdělávání bylo vytvoření Minimálních standardů vzdělávání v sociální práci v r. 1993. (HAVRDOVÁ, Z: Kompetence v praxi sociální práce, Osmium 1999, Praha, ISBN 80-902081-8-5) Havrdová (1999) vymezuje pojetí profesionálního růstu a rozděluje stádia profesionálního růstu. Tyto stádia dělí na: Neuvědomovanou nevědomost toto stádium hodnotí Havrdová (1999) jako stav příjemné nezatížené odpovědnosti směrem k uživateli služeb, pracovník nemá zájem o vzdělání. Pracovník považuje vzdělání za zbytečnou formalitu. Uvědomovaná nevědomost v rámci tohoto stádia si pracovník své nedostatky ve vzdělání uvědomuje a snaží se vzdělání si doplnit, nebo jako další řešení uvádí odchod z oboru. Havrdová uvádí, že toto stadium je velmi nepříjemné pro pracovníka samotného. Uvědomovaná znalost toto stádium popisuje Havrdová (1999) jako velmi náročné, pracovník se snaží o uplatňování svých nabytých vědomostí a dovedností i za cenu příliš vynaložené snahy, která nemusí vést k tomu nejlepšímu. Neuvědomovaná znalost toto stadium je pro pracovníka i jeho uživatele velmi pozitivní, jelikož pracovník nabyl zkušenosti, které umí využívat nenuceným způsobem, další dovednosti a znalosti nabývá za pochodu, je otevřen všemu, co by do jeho práce vneslo další pozitivum. 29

Je velmi obtížné iniciovat profesionální růst u těch, kteří jsou v prvním stádiu. Nejlépe se to daří ve druhém a třetím stádiu. Ve čtvrtém stádiu je učení samozřejmostí. (HAVRDOVÁ, Z: Kompetence v praxi sociální práce, Osmium 1999, Praha, ISBN 80-902081-8-5) Řezníček ve své knize Metody sociální práce vymezuje osobní a profesionální předpoklady pro výkon práce v sociálních službách. Podle autora je důležité, aby pracovník měl náhled do klientovy situace a respektoval ho. Vstřícnou formou uměl tíživou situaci vyřešit tak, aby došlo k pozitivním změnám v situaci klienta. Pracovník by měl disponovat dovednostmi, jako jsou např. flexibilita, tvořivost či schopnost improvizace. Nejvíce možností v uplatnění pracovníků v sociálních službách vidí ve státní a místní sféře, zejména v poskytování sociálních dávek. Určitou výjimkou takto pojímané sociální práce je pečovatelská činnost ve vztahu k samostatně žijícím důchodcům a dále zejména preventivní a intervenční činnost ve vztahu k osobám bez domova a bez zaměstnání. (ŘEZNÍČEK, I: Metody sociální práce, Slon 2000, Praha, ISBN 80-85850-00-1) 30

II PRAKTICKÁ ČÁST 6 Vlastní výzkum 6.1 Cíle a hypotézy výzkumu V praktické části jsem se zaměřila na výsledky výzkumu počtu zaměstnanců v zařízeních sociální péče okresu Bruntál a kvalitu Střední pedagogické školy Krnov v přípravě pracovníků v sociálních službách. Stanovila jsem si dva cíle výzkumu. Cíl 1: zmapovat počet zaměstnanců v sociálních službách, kteří vystudovali Střední pedagogickou školu Krnov, obor Sociální péče pečovatelská činnost a pracují v zařízeních výše popsaných. Cíl 2: zjistit u absolventů Střední pedagogické školy Krnov, oboru Sociální péče pečovatelské činnosti, zda studium na výše zmiňované škole bylo přínosem do praxe a obsah učebních předmětů koresponduje s praxí. Hypotéza č. 1 V zařízeních sociálních služeb okresu Bruntál, které jsou výše popsané, pracuje méně absolventů Střední pedagogické školy Krnov, oboru Sociální péče pečovatelská činnost, než pracovníků v sociálních službách s odlišným oborem vzdělání. Hypotéza č. 2 Střední pedagogická škola Krnov, připravuje studenty Sociální péče pečovatelské činnosti kvalitně a studované základní odborné a profilované předměty absolventi oboru uplatní v praxi. 31

6.2 Průběh výzkumu Pomocí nestandardizovaného dotazníku jsem oslovila pracovníky v sociálních službách, kteří pracují v těchto zařízeních: charitativní dům Salvátor, Poradenské centrum Krnov- raná péče, Archa Široká Niva chráněné bydlení, Archa Krnov podporované bydlení, Benjamín Krnov denní stacionář, Ninive Krnov chráněná dílna, RÚT Krnov a RÚT Bruntál střediska sociální rehabilitace, Chana Bruntál azylový dům pro ženy, Bethel Bruntál azylový dům pro muže, Timotei dům na půl cesty, Sociální asistence Krnov a Rýmařov, Naděje Jindřichov ve Slezsku pobytové zařízené pro osoby s mentálním a zdravotním postižením. Tyto dotazníky jsem distribuovala osobně a elektronickou poštou. Každému zařízení sociálních služeb jsem poskytla mnou vytvořené nestandardizované dotazníky podle počtu pracovníků v sociálních službách, kteří tam pracují. Počet zaměstnanců pracujících v těchto zařízeních mi poskytli jejich zaměstnavatelé. Celkový počet dotazníků se vyšplhal na 96. Vyplněné nestandardizované dotazníky se mi vracely opět elektronickou poštou, nebo jsem si je sama vyzvedla v daném zařízení sociální služby. Pro vyplnění dotazníku jsem si zvolila anonymní formu, proto nebylo možné identifikovat jména a věk jednotlivých zaměstnanců. Pro samotný výzkum byly iniciály zaměstnanců nepodstatné. 6.3 Pouţité metody K vlastnímu výzkumu jsem použila jeden nestandardizovaný dotazník, který byl v první části určen všem pracovníkům v sociálních službách a v části druhé určen zaměstnancům mající vystudovanou Střední pedagogickou školu Krnov, obor Sociální péče pečovatelská činnost (SOP), kteří tuto školu absolvovali v letech 2002 2008. Vymezení těchto let je z důvodu toho, že tento obor se na Střední pedagogické škole vyučuje od roku 1998. Dotazník obsahuje 11 otázek, z nichž první dvě jsou určeny všem zaměstnanců jednotlivých zařízení, zbývajících devět otázek bylo určeno pouze zaměstnancům, kteří jsou absolventy Střední pedagogické školy Krnov, oboru Sociální péče pečovatelské činnosti. V dotazníku jsou zastoupeny uzavřené i otevřené otázky. 32

Otázky kladené v první části dotazníku mají účelně rozlišit pracovníky s absolvovaným studiem Střední školy Krnov, oboru Sociální péče pečovatelská činnost, od zaměstnanců s jiným vzděláním. U zaměstnanců s jiným vzděláním mě zajímalo, jakou školou prošly a jakého nejvyššího vzdělání dosáhli. Otázky v druhé části měly zjistit subjektivní pohled absolventů na vlastní průběh studia a jeho uplatnění v praxi, na provázanost studovaných základních odborných předmětů (psychologie, osobnostní výchova, zdravotní výchova, sociální politika, sociální péče, právo, ekonomika, výpočetní technika) a profilovaných předmětů (psychologie, speciální pedagogika, péče o staré občany, pečovatelství, organizace volného času, zdravotní tělesná výchova, odborná praxe) s praxí a posoudit se zpětnou vazbou vlastní připravenost do praxe po skončení studia. Ke zpracovaným otázkám, jsem vytvořila tabulky, kde jsem použila zkratky real. což znamená reálné číslo počtu odpovědí a následně zpracovala jako absolutní číslo (uvedeno v procentech) a označila zkratkou abs. Ke každé tabulce patří i grafické znázornění. 6.4 Výsledky výzkumu 6.4.1 Výsledky týkající se rozlišení pracovníků v sociálních sluţbách a absolventů Spgš Krnov, oboru SOP Jak jsem již předeslala, všech 96 dotazníků, které jsem rozeslala do výše zmiňovaných zařízení, jsem adresovala všem pracovníkům v sociálních službách. Otázka č. 1: Jste absolventy oboru Sociální péče pečovatelské činnosti? Na tuto položenou otázku se mi vrátilo 32 kladných odpovědí pracovníků v sociálních službách a 64 záporných odpovědí. Z odpovědí na tuto otázku tedy vyplývá, že v zařízeních sociálních služeb, které jsem si ve své práci vytyčila, pracuje 30,72% absolventů Spgš Krnov, oboru Sociální péče- pečovatelská činnost. 33

Tabulka a graf č. 1: Rozdělení pracovníků v sociálních sluţbách Odpovědi respondentů Absolventi Spgš 32 real. 30,72% abs. Jiné vzdělání 64 real. 61,94% abs. Celkem 96 real. 100% abs. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 abs. absolventi Spgš jiné vzdělání celkem real. absolventi Spgš jiné vzdělání celkem real. 32 48 96 abs. 30,72 61,94 100 Hypotéza č. 1., že ve mnou vybraných zařízeních sociální péče okresu Bruntál pracuje méně absolventů Spgš Krnov, oboru Sociální péče pečovatelská činnost, než pracovníků s odlišným oborem vzdělání, se mi potvrdila. Rozdíl mezi těmito zaměstnanci činní 31,22%. 34

Otázka č. 2: Pokud nejste absolventem výše jmenované školy, jakou školu jste vystudovali? U této otázky odpovídali respondenti, pouze pokud nebyli studenty Spgš Krnov. Sešlo se mnoho různých odpovědí na absolvování škol, proto jsem z odpovědí respondentů sestavila čtyři druhy vzdělání. Jako první druh vzdělání jsem stanovila základní vzdělání. Z celkového počtu záporných odpovědí na první otázku, odpovědělo 10,88% respondentů, že mají pouze ukončené základní vzdělání a akreditovaný kvalifikační kurz pracovníka v sociálních službách pro samoobslužnou péči. Druhou formu vzdělání jsem označila jako vyučen v oboru, tito respondenti měli ukončené vzdělání výučním listem z různých oborů, ať technického a stavebního zaměření (zedník, elektrikář) či z oblasti služeb (prodavačka, kuchařka). Této sekci vzdělání odpovídá 10,24% respondentů. Do třetího druhu úplné střední vzdělání, jsem zařadila pouze respondenty, kteří mají ukončené vzdělání maturitní zkouškou. Těchto respondentů bylo 16% a jejich studijní zaměření bylo většinou humanitního směru. Posledním druhem je vysokoškolské vzdělání, kam jsem zařadila pracovníky s vystudovaným bakalářským nebo magisterským oborem. Do této sekce spadalo 3,84% respondentů. 35

Tabulka a graf č. 2: Druhy vzdělání u absolventů jiných škol neţ Spgš Krnov Druh vzdělání odpovědi respondentů Základní vzdělání 17 real. 10,88% abs. Vyučen v oboru 16 real. 10,24% abs. Úplné střední vzdělání 25 real. 16% abs. Vysokoškolské vzdělání 6 real. 3,84% abs. 25 20 15 10 5 0 abs. základní vzdělání vyučen v oboru úplné střední vzdělání vysokoškolské vzdělání real. základní vzdělání vyučen v oboru úplné střední vzdělání vysokoškolské vzdělání real. 17 16 25 6 abs. 10,88 10,24 16 3,84 36

6.4.2 Výsledky týkající se spokojenosti s odbornou přípravou školy do praxe Z hlediska připravenosti absolventů SOP do praxe, mi v této části dotazníku, šlo o zpětnou vazbu, kterou mi mohli absolventi tohoto oboru poskytnout, jelikož již pracují v zařízeních sociálních služeb a mají praktické zkušenosti a náhled na studovaný obor. Otázka č. 3. Jste jako absolvent tohoto oboru spokojen/a s odbornou přípravou školy do praxe? Respondenti měli možnost posoudit ze svého pohledu, zda jim bylo studium toho oboru přínosem do praxe otevřenou formou odpovědí v podotázkách a,b. Ukázalo se, že většina dotázaných byla spokojena s odbornou přípravou školy, jelikož byli schopni nabité vědomosti aplikovat v praxi na různé skupiny uživatelů sociálních služeb, dokázali se orientovat v legislativních otázkách, poskytnout informační poradenské služby v oblasti státní sociální podpory, měli znalosti z oblastí různých druhů postižení a péče o nemocné. Uvedlo to 8,96% dotázaných. Celkem 1,28% dotázaných uvedlo, že jim odborná příprava tohoto oboru nestačila, Jako nedostačující respondenti uváděli znalosti z oblasti legislativy a sociální péče. Tabulka a graf č. 3: Spokojenost s odbornou přípravou školy do praxe spokojenost Odpovědí respondentů ANO 28 real. 8,96% abs. NE 4 real. 1,28% abs. 37

30 25 20 15 10 5 nespokojenost 0 ano ne spokojenost ano ne spokojenost 28 4 nespokojenost 8,96 1,28 6.4.3 Výsledky týkající se kvality profilujících a základních studijních předmětů v rámci studia oboru SOP V této části výzkumu již odpovídali pouze respondenti, kteří absolvovali výše zmiňovaný obor a pracují ve vytčených zařízeních sociálních služeb v okrese Bruntál. Těchto respondentů bylo 32. Otázka č. 4: Existovaly během vašeho studia základní odborné předměty (psychologie, osobnostní výchova, zdravotní výchova, právo, sociální politika, sociální péče, ekonomika, výpočetní technika), které jste nepovaţoval/a za potřebné? Zde se respondenti vyjadřovali přímo k jednotlivým základním odborným předmětům, co se týká nepotřebnosti některých předmětů, tak 9,92% uvedlo, že byly předměty, které během studia nepovažovali za důležité v přípravě na své povolání. Z uvedených základních 38

odborných předmětů se v nejširší míře nepotřebnosti 9,92% vyjadřovali pro Právo, tento předmět znamenal pro respondenty ztrátu času, jelikož jim připadal nezáživný. Celkem 8,64% pro Ekonomiku, v tomto případě uváděli respondenti téměř stejné odpovědi jako u předmětu Práva. U předmětu Osobnostní výchova se vyjádřilo 4,8% respondentů. Výuka tohoto předmětu připadala respondentům zčásti jako zásah do vlastního soukromí, jelikož zde uplatňovali různé techniky terapeutických metod, které jim nebyly zcela příjemné, z části považovali získané poznatky za neopodstatněné pro využití v praxi. Sociální politika přišla nepotřebná 0,32%, a to z důvodu, že v době studia nemohl dostatečně posoudit potřebnost tohoto předmětu, jeho provázanost s praxí a nutnost znalostí, které se v rámci tohoto předmětu vyučují. Ke zbylým předmětům, tj. psychologie, zdravotní výchova, sociální péče, výpočetní technika, se nevyjádřil žádný z respondentů, tudíž předpokládám spokojenost s potřebností těchto předmětů. Tabulka a graf č. 4: Konkrétní základní odborné předměty povaţované za nepotřebné během studia Předměty Odpovědí respondentů Právo 31 real. 9,92% abs. Ekonomika 27 real. 8,64% abs. Osobnostní výchova 15 real. 4,8% abs. Sociální politika 1 real. 0,32% abs. 39

35 30 25 20 15 10 5 0 abs. právo ekonomika osobnostní výchova sociální politika real. právo ekonomika osobnostní výchova sociální politika real. 31 27 15 1 abs. 9,92 8,64 4,8 2,8 5. Existovaly během vašeho studia profilující předměty (psychologie, speciální pedagogika, péče o staré občany, pečovatelství, organizace volného času, zdravotní tělesná výchova, odborná praxe), které jste nepovaţoval/a za potřebné? Podobně, jako u předešlé otázky, jsem dala možnost respondentům, vyjádřit se přímo ke studovaným profilovaným předmětům SOP, které se jim v rámci studia zdály nepotřebné. Celých 9,6% respondentů považovalo všechny profilující předměty za potřebné během svého studia. Pouhých 0,64% dotázaných uvedlo, že některé profilující předměty, považovali během studia za nepotřebné. Z výše uvedených profilujících předmětů, to u předmětu Organizace volného času uvedlo 0,32% a u předmětu Zdravotní tělesná výchova 0,32% dotázaných. 39

35 30 25 20 15 10 5 0 abs. právo ekonomika osobnostní výchova sociální politika real. právo ekonomika osobnostní výchova sociální politika real. 31 27 15 1 abs. 9,92 8,64 4,8 2,8 5. Existovaly během vašeho studia profilující předměty (psychologie, speciální pedagogika, péče o staré občany, pečovatelství, organizace volného času, zdravotní tělesná výchova, odborná praxe), které jste nepovaţoval/a za potřebné? Podobně, jako u předešlé otázky, jsem dala možnost respondentům, vyjádřit se přímo ke studovaným profilovaným předmětům SOP, které se jim v rámci studia zdály nepotřebné. Celých 9,6% respondentů považovalo všechny profilující předměty za potřebné během svého studia. Pouhých 0,64% dotázaných uvedlo, že některé profilující předměty, považovali během studia za nepotřebné. Z výše uvedených profilujících předmětů, to u předmětu Organizace volného času uvedlo 0,32% a u předmětu Zdravotní tělesná výchova 0,32% dotázaných. 40

Tabulka a graf č. 5: Konkrétní nepotřebné profilující předměty během studia předměty Organizace volného času Zdravotní tělesná výchova Odpovědi respondentů 1 real. 0,32 abs. 1 real. 0,32 abs. 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 real. abs. organizace vol. času zdr. tělesná výchova organizace vol. času zdr. tělesná výchova real. 1 1 abs. 0,32 0,32 41

Tabulka a graf č. 6: Nepotřebnost základních odborných a profilujících předmětů během studia Nepotřebnost předmětů Základní odborné předměty Profilující předměty Odpovědi respondentů kladné záporné 31 real. 1 real. 9,92% abs. 0,32% abs. 2 real. 30 real. 0,64% abs. 0,96% abs. 35 30 25 20 15 10 5 0 záporné odp. kladné odp. základní odb. předměty profilující předměty základní odb. předměty profilující předměty kladné odp. 31 2 záporné odp. 1 30 6.4.4 Výsledky týkající se vyuţitelnosti základních a profilujících předmětů v praxi Otázka č. 6: Který základní odborný předmět studia je pro vás v praxi nejvíce uţitečný? psychologie, osobnostní výchova, zdravotní výchova, právo, sociální politika, sociální péče, ekonomika, výpočetní technika 42

Co se týká nejpotřebnějších základních předmětů využitelných v praxi, panovala mezi odpověďmi respondentů shoda u dvou předmětů. 7,4% respondentů považuje za nejvyužitelnější předmět v praxi Sociální péči. Tento předmět jim umožnil poznat celou konstrukci sociální sítě, orientovat se v ní, což uvedlo 4,4% a 0,44% se naučilo rozpoznávat pojmy dané pro sociální oblast. Dále respondenti označili předmět Psychologie, 3,2%. Za přínos pro praxi považuje 0,4% schopnost rozpoznat rysy osobnosti, 0,6% chápat stavy a procesy klientů v rámci jejich onemocnění. Tabulka a graf č. 7: Nejvyuţitelnější základní odborné předměty v praxi Předmět Sociální péče Odpovědi respondentů 22 real. Orientace 20 real. v soc. síti 4,4% abs. 7,04% abs. pojmy 2 real. 0,44% abs. Psychologie 10 real. rysy os. 4 real. 0,4% abs. 3,2% abs. pochopení klientů 6 real. 0,6% abs. 25 20 15 10 5 abs. 0 real. sociální péče psychologie sociální péče psychologie real. 22 10 abs. 7,4 3,2 43

Otázka č. 7: Který profilující předmět studia je pro vás v praxi nejvíce uţitečný? psychologie, speciální pedagogika, péče o staré občany, pečovatelství, organizace volného času, zdravotní tělesná výchova, odborná praxe V otázkách nejvyšší míry využitelnosti studovaných profilovaných předmětů odpovídali respondenti nejednotně, pro každého je využitelnost předmětů individuální, podle toho v jakém zařízení a s jakým okruhem osob pracují. Celých 4,48% respondentů se vyjádřilo, pro předmět Speciální pedagogika. Respondenti uváděli, že díky tomuto předmětu, mohou kvalitněji pracovat s širokým okruhem osob s různými druhy postižení, celkem 1,12%. 0,84% respondentů uvádí, že měli možnost seznámit se s různými typy postižení, jejich dělení do skupin, formami náprav, a že tyto vědomosti v praxi plně využívají. K předmětu Psychologie se vyjádřilo 1,6% respondentů, tito z 0,1% uváděli, že jim tento předmět přinesl v praxi možnosti správného přístupu k lidem s psychickými problémy a z 1,5% možnost vcítění do psychických problémů osob, se kterými se v praxi setkávají. U předmětu Péče o staré občany, kde se vyjádřilo 1,28%, je patrné, že 0,12%, respondentů má pocit využitelnosti díky tomu, že pracují se seniory a tento předmět jim ukázal jakým způsobem pracovat s těmito klienty. Poznat možnosti těchto klientů, zájmy a potřeby mělo 0,04%. Pečovatelství, jako nejvyužitelnější předmět v praxi, považují 2,88% respondentů. V rámci tohoto předmětu usuzuje 0,54%, že využívají v praxi dovednosti v péči o hygienu osob a 0,27% využívá dovednosti v oblasti zdravotních a obslužných procesů. 44

Tabulka a graf č. 8: Nejvyuţitelnější profilované předměty v praxi Nejvyuţitelnější předmět v praxi Speciální pedagogika Psychologie Péče o staré občany Pečovatelství Odpovědi respondentů 14 real Kvalita práce 8 real. 4,48% abs. Znalost postiţení 5 real Správný přístup 1,12% abs. 6 real. 0,84% abs. 2 real. 0,1% abs. 1,6% abs. Vcítění do osob 3 real. 1,5% abs. 4 real Způsob práce 3 real. 0,12% abs. 1,28% abs. Zájmy, potřeby 1 real. 0,04% abs. 9 real hygiena 6 real. 0,54% abs. 2,28% abs. Zdravotní a obsluţné procesy 3 real. 0,27% abs. 14 12 10 8 6 4 2 0 abs. speciální pedagogika psychologie péče o staré občany pečovatelství real. speciální pedagogika psychologie péče o staré občany pečovatelství real. 14 5 4 9 abs. 4,48 1,6 1,28 2,28 45

6.4.5 Výsledky týkající se rozvoje dalších vědomostí a dovedností Otázka č. 8: Který odborný předmět byste do studia tohoto oboru zařadil/a navíc? Převážná většina respondentů (9,28%) uvedla, že do studia tohoto oboru není potřeba zavádět další odborné předměty. Pouze 0,96% se domnívá, že by bylo dobré, zařadit do studovaného oboru základy všeobecné pedagogiky, jelikož je možnost pracovat jako osobní asistent handicapovaných dětí, které jsou povinné školní docházkou a v rámci náplně této práce považují za důležité znát alespoň částečně pedagogické přístupy a tím kvalitněji pomáhat dětem v práci ve škole. Tabulka a graf č. 9: Zařazení odborného předmětu do studia předmět pedagogika žádný Odpovědi respondentů 3 real. abs. 0,96% 29 real. abs. 9,28% 30 25 20 15 10 5 0 pedagogika žádný real. abs. pedagogika žádný real. 3 29 abs. 0,96 9,28 46

Otázka č. 9: Které vědomosti a dovednosti vám v praxi schází? Otázka č. 10: Podíváte-li se na vaši profesi v globálu, které další vědomosti byste v rámci studia tohoto oboru uvítali? U těchto otázek dochází ke vzácné shodě respondentů, celých 10,24%, odpovídalo, že v praxi jim dovednosti či vědomosti neschází a ani nemají pocit, že by bylo potřeba, rozšiřovat vědomosti v rámci tohoto studia. Odůvodnili to tím, že pokud potřebují další vědomosti nebo dovednosti, které se váží individuálně k vykonávané praxi, mají možnost dalšího vzdělávání formou kurzů, školení či přednášek a pokud je to v jejich silách i vlastním dohledáváním potřebných informací. Tabulka a graf č. 10: Vyhodnocení scházejících dovedností a vědomostí v rámci praxe a studia Otázka č. Otázka č. 9 Otázka č. 10 Počty Odpovědi respondentů celkem 32 real. schází 0 real. 0 abs. abs. ţádné 32 real. 100 10,24 abs. 32 real. uvítali 0 real. 0 abs. abs. ţádné 32 real. 100 10,24 abs. 40 30 20 10 0 otázka č. 10 schází/ uvítali žádné real. abs. otázka č. 9 schází/ uvítali žádné real. abs. otázka č. 9 0 32 32 0 otázka č. 10 0 32 32 0 47

Otázka č. 11: Je v rámci vaší profese nějaký problém, který chcete sdělit, a v otázkách nezazněl? Jedním z problémů, který vyplynul z této otázky, je finanční ohodnocení pracovníka v sociálních službách, uvedlo to 7,68% dotázaných respondentů. Jejich plat se jim zdá neadekvátní vůči pracovnímu nasazení, zátěžovým a stresovým situacím, které prožívají při práci s klienty, zvláště pak u ležících klientů, náročnosti služeb a péče o klienty. 0,64% vidí problém ve svých kolezích, kteří nejsou tzv. na svém místě. Uvádí, že jejich osobnost se neslučuje s výkonem tohoto povolání, a to jak po stránce profesního přístupu ke klientům, tak po stránce morální, zejména pak ve vztahu k jiným kolegům. Dalším problémem je pro 0,96% respondentů nedostatek mužů jako pracovníků v sociálních službách, spatřují to zejména v pobytových zařízeních, kde jsou nepohybliví klienti upoutaní na lůžko či v zařízeních pro osoby se specifickými potřebami. Tabulka a graf č. 11: Individuální problémy v rámci profese Problém Finanční ohodnocení Kolegové Nedostatek mužů Odpovědi respondentů 24 real. abs. 7,68% 2 real. abs. 0,64% 3 real. abs. 0,96% 48

25 20 15 10 5 0 abs. finanční ohodnocení kolegové nedostatek mužů real. finanční ohodnocení kolegové nedostatek mužů real. 24 2 3 abs. 7,68 0,64 0,96 6.5 Vyhodnocení výzkumu a jeho diskuze V první části výzkumu jsem se zaměřila na zjištění počtu absolventů Spgš Krnov, oboru SOP v praxi, kde jsem předpokládala menší počet těchto absolventů, než z jiných oborů vzdělání. Toto se mi potvrdilo. Z 96 dotazníků, se mi vrátilo pouze 32 kladných odpovědí. V druhé části bylo mou snahou prokázat, že tato škola připravuje studenty daného oboru kvalitně do praxe a učební plán odborných předmětů koresponduje s potřebami praxe. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti jsou s odbornou přípravou školy převážně spokojeni. S odstupem času neměli problém se skladbou učebního plánu, i když v době studií se jim některé odborné a profilující předměty zdály nepotřebné a nezáživné, poznaly v praxi jejich potřebnost. V širším pojetí pracovního zařazení dokonce někteří respondenti spatřují potřebnost zařazení Pedagogiky do studijního plánu tohoto zmiňovaného oboru, a tak rozšířit svoje vědomosti i na podporu handicapovaných dětí zařazených do běžných typů škol či speciálních škol. 49