Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 3 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.
Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí... - 2 - Hydrologická situace... - 12 - Kvalita ovzduší... - 23 - Gangloffův náhon... - 26 - Zpracovali: Ing.Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Mgr. Tomáš Ostrožlík Ing.Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Doc.RNDr. Jan Unucka, Ph.D. http://portal.chmi.cz ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -
Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na počátku měsíce ovlivňovalo počasí u nás zvlněné frontální rozhraní, které oddělovalo studený vzduch nad Pobaltím od teplejšího nad západní Evropou. Toto rozhraní ustoupilo dále k jihovýchodu a do střední Evropy se přechodně rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu od západu. V dalších dnech první dekády se nad Severním mořem a Skandinávií prohloubila oblast nízkého tlaku vzduchu a mezi ní a tlakovou výší nad jižní Evropou se vytvořilo silné západní proudění, které přinášelo do Evropy vlhký a chladnější vzduch z Atlantiku. V silném západním proudění postupovaly přes naše území jednotlivé frontální systémy. Počasí mělo proměnlivý charakter, slunečné dny s odpoledními teplotami přes 15 C střídaly dny zamračené, s přeháňkami a teplotami 10 až 15 C. 10. března postupovala přes Německo a Polsko tlaková níže, která přinesla do střední Evropy vydatnější srážky a také silný nárazovitý vítr. Nárazy větru dosahovaly hodnot kolem 25 m/s (Prostějov 29 m/s, Ostrava a Osoblaha 28 m/s), na hřebenech hor až kolem 35 m/s (Javorový 37 m/s). V týlu tlakové níže se ochladilo a sněhové srážky se opět objevily i v nižších polohách. V chladném vzduchu se na začátku druhé dekády rozšířila do střední Evropy od západu tlaková výše, která ovšem rychle ustoupila dále na Balkán. Současně postupovala přes severní Atlantik nad Severní moře a jižní Skandinávii další hluboká tlaková níže. Nad západní a střední Evropou se opět zformovalo čerstvé západní proudění, v němž postupovaly jednotlivé frontální systémy z Atlantiku do Evropy. Před zvlněnou studenou frontou, která postupovala přes naše území v noci na 18. března, k nám přechodně pronikl od jihu teplý vzduch. Při přechodu studené fronty se vyskytly nárazy větru kolem 20 m/s, na horách kolem 25 m/s (Lysá hora 31 m/s) a také i bouřky. Za studenou frontou se do střední Evropy rozšířila od západu tlaková výše. Na počátku třetí dekády se nad střední Evropou udržovala tlaková výše. Převládalo slunečné počasí, zpočátku chladné s ranními mrazíky, ale postupně se oteplovalo. Slunečné počasí ukončila 23. března studená fronta od severozápadu, která se nad Slovenskem zvlnila a ovlivňovala počasí u nás ještě 25. března. Za studenou frontou k nám po přední straně rozsáhlé tlakové výše nad Britskými ostrovy proudil chladnější a vlhký vzduch od severozápadu, počasí bylo proměnlivé s přeháňkami. V závěru měsíce se tlaková výše z Britských ostrovů přesunula nad střední Evropu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 5,3 C, což je o 2,9 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc březen byl v kraji hodnocen jako teplotně silně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 6,5 C, což je tepleji oproti normálu o 2,8 C. Na Lysé hoře byla v březnu průměrná teplota vzduchu 0,3 C (o 2,4 C tepleji oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena ve Slezské Ostravě (7,2 C), druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána na stanicích Chuchelná a Bohumín (7,1 C) a třetí nejvyšší v Karviné, Mošnově a Osoblaze (6,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Lysé hoře ( 0,3 C), druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na - 2 -
Javorovém vrchu (+1,6 C) a třetí nejnižší průměrnou měsíční teplotu vzduchu měla Karlova Studánka (+2,9 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 17. března (14,4 C), ve stejný den následovaly stanice Ropice (14,1 C) a Frenštát pod Radhoštěm (13,8 C). Nejchladnějším dnem byl 2. březen s nejnižším denním průměrem na Lysé hoře ( 5,5 C), druhý nejnižší denní průměr byl zaznamenán na Javorovém vrchu u Třince ( 4,8 C) a třetí v Bílé pod Konečnou ( 1,7 C), oba opět dne 2. března. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 17. března (21,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 2. března na Lysé hoře ( 3,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 2. března ( 7,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 4. března v Chuchelné (8,5 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 20. března v Rýmařově ( 10,0 C). V Moravskoslezském kraji spadlo průměrně 45,2 mm srážek, což je 90 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v březnu 32,8 mm srážek (76 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 69,0 mm, což odpovídá 72 % normálu. Nejvíce srážek spadlo v Karlově Studánce (89,8 mm), dále v Horní Lomné (88,1 mm) a v Rýmařově (76,3 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (15,2 mm), následovaly stanice Sudice (16,0 mm) a Opava (17,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 10. března v Lomnici u Rýmařova (22,9 mm). Nejvíce sněhu v březnu napadlo na stanicích Lysá hora (55 cm), Karlova Studánka (17 cm) a Bílá pod Konečnou (12 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 14. března na Lysé hoře (12 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 15. března na stanici Lysá hora (164 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 138,5 hodin, což bylo o 20,4 hodiny více než normál, tj. 117 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Opavě (159,0 hod.), ve Světlé Hoře (158,2 hod.) a v Krnově (151,1 hod.), nejméně v Bohumíně (122,9 hod.), v Lučině (124,4 hod.) a v Jablunkově (129,5 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře dne 30. března, kdy Slunce svítilo 12,4 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 5,5 C byl o 3,0 C teplejší než normál. Kraj byl v březnu klasifikován jako teplotně silně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 7,4 C (tepleji oproti normálu o 3,6 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v březnu 0,6 C (tepleji oproti průměru o 2,1 C). V Šumperku byla zaznamenána průměrná měsíční teplota vzduchu 5,7 C, (tepleji o 3,1 C oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci a v Javorníku (7,4 C), následovala stanice Vidnava (7,0 C), třetí nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla naměřena v Prostějově (6,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Šeráku ( 0,6 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (+1,4 C) a třetí v Klepáčově (+2,7 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě dne 7. března - 3 -
a v Javorníku dne 23. března (12,6 C), druhá nejvyšší hodnota byla změřena dne 17. března v Bělotíně (12,3 C) a třetí dne 31. března v Olomouci (12,0 C). Nejnižší denní průměr teploty vzduchu byl zaznamenán dne 11. března na Šeráku ( 5,6 C), druhá nejnižší hodnota byla změřena dne 11. března na Paprsku ( 2,9 C) a třetí rovněž dne 11. března v Klepáčově ( 1,3 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v březnu změřena v Hanušovicích dne 23. března (20,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 12. března na Šeráku ( 3,8 C). Nejnižší minimální teplota byla zaznamenána dne 12. března na Šeráku ( 6,9 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 4. března v Javorníku (8,7 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Šumperku dne 1. března ( 9,8 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 48,0 mm (104 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 24,2 mm, což je 86 % normálu, v Šumperku 63,8 mm (132 % normálu) a na Šeráku 90,6 mm (101 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Bělé pod Pradědem (110,8 mm), následovaly stanice Paprsek (97,1 mm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (95,1 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Kojetín (10,6 mm), Kralice na Hané (11,1 mm) a Vidnava (13,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 10. března na stanici Dlouhé Stráně-dolní nádrž (38,0 mm). Nejvíce sněhu napadlo v březnu na Šeráku (50 cm). Následovaly stanice Malá Morava- Sklenné (13 cm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (12 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 14. března na Šeráku (14 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 15. března (142 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 144,3 hodiny. To bylo o 30,6 hodiny méně než normál, tj. 127 % normálu. V březnu Slunce svítilo nejvíce v Prostějově (176,1 hod.), dále v Olomouci (163,1 hod.) a v Luké (158,3 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (109,1 hod.), v Bělotíně (131,8 hod.) a v Pasece (135,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn délky slunečního svitu jsme naměřili dne 30. března na Šeráku, kdy Slunce svítilo 12,3 hodiny. - 4 -
Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 5,3 5,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,9 +3,0 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +7,2 Olomouc, Javorník +7,4 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 0,3 Šerák 0,6 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 17. den / 2. den 23. den / 11. den Absolutní maximum teploty (ºC) 17. den Karviná +21,0 23. den Hanušovice +20,9 Absolutní minimum teploty (ºC) 2. den Lysá hora 7,4 12. den Šerák 6,9 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 20. den Rýmařov 10,0 20. den Šumperk 9,8 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice Bohumín- Záblatí datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) 21.3.1974 24,6 Přerov 29.3.1890 24,8 Minimální teplota Kravaře 3.3.1929 31,0 Štíty 3.3.1929 30,5-5 -
Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -
Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 45,2 48,0 v % dlouhodobé hodnoty 90 104 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Karlova Studánka 89,8 Bělá pod Pradědem 110,8 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 15,2 Kojetín 10,6 Nejvyšší denní úhrn (mm) 10. den Lomnice 22,9 10.den Dlouhé Stráně 38,0 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Vidly 34 Ramzová 44 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 14. den Lysá hora 12 14. den Šerák 14 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 15. den Lysá hora 164 15. den Šerák 142 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Morávka-Uspolka 4.3.1901 88,7 stanice Bělá pod Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) 2.3.1896 88,0-7 -
Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -
Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Březen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE 1.3.2019 pá 9,7 8,4 4,3 2,4 2,1 0,0 1,1 2.3.2019 so 9,3 3,8 1,6-1,3 0,0 0,0 3.3.2019 ne 9,0 11,2 7,9 1,8 6,5 1,6 4.3.2019 po 8,7 18,3 10,5 7,5 8,6 5,3 0,9 5.3.2019 út 8,3 10,9 5,9 4,0 5,0 1,3 1,9 6.3.2019 st 5,3 11,7 6,0 1,2 4,1 8,9 7.3.2019 čt 8,7 17,0 11,0 4,8 8,2 8,3 1,0 8.3.2019 pá 4,0 14,2 8,7 6,3 6,0 6,4 9.3.2019 so 8,7 11,5 7,3 2,5 4,5 1,1 1,7 10.3.2019 ne 9,0 8,8 6,8 4,2 4,0 0,8 5,4 11.3.2019 po KR 7,3 9,5 2,3 0,2-0,8 3,5 3,1 1 12.3.2019 út 6,3 8,6 2,4 0,4-0,6 4,8 1 13.3.2019 st 8,3 9,7 5,9-0,3 2,9 2,6 1,7 14.3.2019 čt 8,0 10,4 5,7 2,3 2,5 1,7 0,9 15.3.2019 pá 8,7 10,3 7,0 3,9 3,6 1,2 5,2 16.3.2019 so 9,7 11,4 7,1 4,7 3,4 1,0 0,3 17.3.2019 ne 3,3 19,7 11,8 4,0 7,6 10,9 5,8 18.3.2019 po 6,3 12,3 5,7 4,4 1,3 2,6 19.3.2019 út 6,7 8,9 3,7-1,1-0,1 5,4 20.3.2019 st 2,7 9,4 1,5-2,8-1,7 7,1 21.3.2019 čt 4,0 13,1 5,4-2,3 1,4 4,5 22.3.2019 pá 7,3 11,4 8,5 0,1 4,1 1,2 23.3.2019 so 4,0 19,5 10,6 1,7 6,0 7,4 24.3.2019 ne 7,3 12,0 9,0 6,3 3,6 3,6 0,3 25.3.2019 po 7,3 12,4 4,4 1,2-1,0 4,6 0,1 26.3.2019 út 8,7 10,2 6,3 0,4 0,6 2,8 0,4 27.3.2019 st 5,7 10,0 4,3 0,7-1,2 8,6 0,6 28.3.2019 čt 6,7 10,4 6,8 3,1 1,1 0,6 2,4 29.3.2019 pá 5,0 12,9 5,5-0,9-0,3 7,3 30.3.2019 so 3,0 18,7 7,8-1,3 1,4 11,7 31.3.2019 ne 4,0 19,3 10,9-0,1 3,5 9,5-9 -
Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Březen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE 1.3.2019 pá 9,7 11,1 7,6 4,7 6,3 0,4 1,6 2.3.2019 so 9,7 7,2 4,6 2,4 3,3 1,2 0,0 3.3.2019 ne 9,0 12,7 9,6 3,3 8,3 0,6 0,0 4.3.2019 po 8,3 16,5 11,2 5,3 9,1 4,8 0,8 5.3.2019 út 6,0 11,4 5,4 0,6 3,5 5,4 0,1 6.3.2019 st 5,7 11,9 7,0 2,2 4,9 8,7 7.3.2019 čt 7,7 18,3 11,6 5,3 9,1 6,8 0,0 8.3.2019 pá 8,3 14,5 8,8 6,4 6,0 2,4 9.3.2019 so 7,7 12,5 8,1 0,6 4,9 1,0 0,9 10.3.2019 ne 9,0 9,7 7,6 3,9 4,7 0,5 13,2 11.3.2019 po 6,7 10,3 2,5-0,4-0,3 3,6 0,0 0R 12.3.2019 út 5,3 8,2 2,2-0,5-0,3 5,9 13.3.2019 st 8,3 10,9 6,0-0,9 3,2 3,8 0,3 14.3.2019 čt 8,7 10,5 5,8 1,6 2,6 1,6 0,4 15.3.2019 pá 8,7 10,6 7,4 4,6 4,3 0,5 3,1 16.3.2019 so 9,3 9,6 7,1 5,9 3,7 1,0 0,1 17.3.2019 ne 7,0 18,4 10,7 3,2 7,3 8,9 0,2 18.3.2019 po 7,0 11,5 4,7 1,3 0,7 2,5 19.3.2019 út N 5,3 9,7 4,7-1,9 1,0 8,6 20.3.2019 st N 5,3 10,0 3,5-1,5-0,3 8,6 21.3.2019 čt N 3,7 15,1 5,8-3,5 1,0 10,7 22.3.2019 pá 3,7 16,8 9,2-0,5 4,4 9,9 23.3.2019 so 4,3 18,6 10,0 0,8 5,3 6,9 24.3.2019 ne 8,0 15,1 10,7 4,4 5,3 5,8 25.3.2019 po KR 6,7 11,7 6,6 3,9 0,7 5,4 1,0 0R 26.3.2019 út 7,3 8,7 6,2-0,4 0,4 3,4 27.3.2019 st 3,3 11,7 7,4 2,4 1,4 10,2 28.3.2019 čt 9,0 12,5 9,4 5,9 3,6 0,8 2,5 29.3.2019 pá 6,0 15,3 7,9-0,1 1,9 11,3 30.3.2019 so 4,0 18,0 9,5-0,6 3,1 11,8 31.3.2019 ne 3,3 20,1 12,0 0,8 4,4 10,1-10 -
Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha - 11 -
Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce března byly hladiny vodních toků v povodí Odry převážně setrvalé. Přechodně stoupaly pouze hladiny vodních toků v povodí Olše. Na začátku druhé dekády se výrazně oteplilo a vydatně pršelo. Srážky v kombinaci s odtáváním sněhové pokrývky způsobily výraznější vzestupy hladin na všech tocích v povodí Odry. Dne 10. března došlo ke krátkodobému překročení 1. SPA na Moravici v profilech Velká Štáhle a Valšov. V noci na 11. března se opět ochladilo a hladiny začaly klesat. Od 15. března se opět oteplilo a teploty přes den dosahovaly kladných hodnot i v horských polohách. Dne 14. a 15. března se vyskytly na celém území srážky, zpočátku místy a postupně četné a ojediněle vydatné a také foukal čerstvý vítr. Vlivem kombinace těchto srážek, čerstvého větru a kladných teplot vzduchu docházelo opět k intenzivnějšímu odtávání sněhové pokrývky i z horských poloh a hladiny na tocích stoupaly. Po této epizodě hladiny vodních toků v povodí Odry až do konce měsíce převážně zvolna klesaly nebo jen slabě kolísaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 11. března v 10:00 hodin při hodnotě průtoku 20,8 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno následující den v 08:40 hodin a průtok dosahoval hodnoty 32,8 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum ve stejný den v 10:00 hodin při 87,4 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 2. března v 06:10 hodin při 11,6 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo ve stejný den v 14:20 hodin při hodnotě průtoku 17,5 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 11. března v 05:30 hodin při hodnotě průtoku 46,2 m 3.s -1. Olše v Jablunkově zaznamenala maximum dne 16. března v 04:50 hodin a průtok dosáhl hodnoty 11,7 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo 16. března v 13:00 hodin při 43,2 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 58 až 119 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen. - 12 -
- 13 -
- 14 -
Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry - 15 -
Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce března převážně setrvalé nebo pozvolna stoupaly. K výraznější změně v tendenci hladin došlo dne 10. března vlivem oteplení a následného odtávání sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami. K opětovným vzestupům hladin vlivem srážek a odtávání sněhu došlo ve dnech 15. 17. března. V posledním březnovém týdnu se sněhová pokrývka vyskytovala pouze na hřebenech Jeseníků a docházelo k jejímu pozvolnému odtávání. Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy až do konce měsíce převážně zvolna klesaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 10. března v 23:00 hodin při hodnotě průtoku 25,2 m 3.s -1. Desná v Šumperku ve stejný den v 20:00 hodin při hodnotě průtoku 13 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum 16. března v 05:30 hodin při hodnotě průtoku 23,9 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum následující den v 00:10 hodin při hodnotě průtoku 90,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí 43 až 107 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen. - 16 -
Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy - 17 -
Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy v první polovině měsíce března přechodně stoupaly a kolísaly vlivem postupného odtávání sněhové pokrývky, v některých dnech i v důsledku kombinace s dešťovými srážkami. Dne 11. března došlo k překročení 1. SPA na Vsetínské Bečvě ve Velkých Karlovicích a vlivem manipulací na VD Karolinka také na Velké Stanovnici pod nádrží. Od 17. března hladiny vodních toků v povodí Bečvy slabě kolísaly s převažující klesající tendencí. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 11. března v 01:40 hodin při hodnotě průtoku 18,2 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 10:00 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 81,4 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly se v rozmezí 81 až 96 % dlouhodobého průměru pro měsíc březen. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat. - 18 -
Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 11 10:00 20,8 43,9 62,3 82,9 10 Svinov 12 08:40 32,8 133 267 329 5 Opava 02 06:10 11,6 55,5 89,2 150 30 Děhylov 02 14:20 17,5 67,9 106 163 14 Frýdek-Místek 11 00:50 30,3 103 271 392 13 Ostrava 11 05:30 46,2 187 374 661 3 Bohumín 12 10:00 87,4 320 506 847 4 Jablunkov 16 04:50 11,7 37,4 86,4 118 3 Český Těšín 16 07:40 32,6 87 132 230 3 Věřňovice 16 13:00 43,2 192 317 413 1 Mikulovice 10 23:30 9,75 44,2 71,9 94,2 8 Raškov 10 23:00 25,2 29,3 46,8 60,5 1 Šumperk 10 20:00 13 35,5 61,6 84,2 11 Lupěné 16 05:30 23,9 33,7 57,8 89,7 6 Moravičany* 16 16:10 59,3 75 99,1 121 4 Olomouc 17 00:10 90,9 147 167 197 46 Vsetín 11 02:00 55,8 99,8 184 246 5 Valašské Meziříčí 11 01:40 18,2 60,3 108 150 13 Teplice nad Bečvou 11 07:00 84,4 169 253 349 4 Dluhonice 11 10:00 81,4 196 276 380 1-19 -
Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 7,3 8,9 82 ODRA Svinov 14 24 58 ODRA Bohumín 48 68 70 OPAVA Krnov 5,7 5,4 105 OPAVA Opava 9 9,7 93 OPAVA Děhylov 14 23 62 OSTRAVICE Frýdek-Místek 10 10 100 OSTRAVICE Ostrava 17 17 100 OLŠE Jablunkov 4,3 3,6 119 OLŠE Český Těšín 13 13 100 OLŠE Věřňovice 19 24 81 DESNÁ Šumperk 6,4 5,6 114 MOR. SÁZAVA Lupěné 11 10 107 MORAVA Moravičany* 29 32 88 TŘEBŮVKA Loštice 2,1 4,92 43 MORAVA Olomouc 54 53 102 VSET. BEČVA Vsetín 15 16 95 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 7,1 7,3 96 BEČVA Dluhonice 29 36 81 * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna. - 20 -
Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - březen 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) 1981-2010 % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,100 0,255 39 Ostravice - Pod horečkou 0,185 0,253 73 Rýmařov (Janušov) - U kostela 1,778 1,296 137 Starý Jičín - Oční studánka 0,685 1,037 66 Suchá Rudná - Nad pilou 1,458 1,423 102 Veřovice - Pramen Jičínky 4,015 3,384 119 Vlčovice - U Holého vrchu 0,760 0,781 97 Železná pod Pradědem - 121 C 1 8,143 5,119 159 Horní údolí - Pod jeřábem 2,282 1,844 124 Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,820 1,369 206 Nový Malín - Milostná studánka 0,635 0,667 95 Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,980 3,106 96 Ostružná - U Přerovské chaty 0,778 1,215 64 Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,838 0,955 88 Strážná - Pod samotou 2,110 0,916 230 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,383 0,950 40 Rajnochovice - V lese 3 0,455 0,676 67 Velké Karlovice - Ve škaredici 3,173 1,899 167 Zašová - Stračka 0,258 0,439 59 Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly velmi rozkolísané. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu Pod samotou ve Strážné (230 %). Minimálních hodnot pak v lokalitě Stojanův pramen na Bílé (39 %). Moravskoslezský kraj (39-159 %), Olomoucký kraj (64-206 %), východní okraj Pardubického kraje (40-230 %), severní část Zlínského kraje (59-167 %). - 21 -
Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - březen 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) 1981-2010 Bernartice nad Odrou 113 105 93 Hladké Životice 187 168 90 Kozmice 127 91 71 Mokré Lazce 132 100 76 Opava (Kylešovice) 454 391 86 Osoblaha 306 253 83 Ostrava (Svinov) 413 323 78 Písek u Jablunkova 138 123 89 Staré Město u Karviné 157 164 104 Věřňovice 247 206 83 Vrbno pod Pradědem 341 349 102 Bukovice u Jeseníka 289 283 98 Holice u Olomouce 223 193 86 Hrabová u Dubicka 314 293 93 Hranice (Slavíč) 376 262 70 Lipník nad Bečvou 408 371 91 Lipník nad Bečvou II 273 210 77 Mikulovice u Jeseníka 400 386 96 Osek nad Bečvou 604 492 82 Prosenice (Proseničky) 785 708 90 Ruda nad Moravou 162 211 130 Štěpánov u Olomouce 336 286 85 Uničov 342 326 95 Albrechtice u Lanškrouna 236 270 114 Borušov (Prklišov) 6163 6014 98 Vranová Lhota (Vranová) 221 225 102 Jablůnka 298 287 96 Lešná (Příluky) 325 281 87 Rožnov pod Radhoštěm 342 318 93 Valašské Meziříčí 683 530 78 Zašová 221 173 78 Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj (71 104 %), Olomoucký kraj (70 130 %), východní okraj Pardubického kraje (98-114 %) a severní část Zlínského kraje (78 96 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (130 %), minimálních v Hranicích (70 %). - 22 -
Kvalita ovzduší Během března došlo k několika překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském i Olomouckém kraji uvedených v tab. 12, kromě stanice v Prostějově. Imisní limit NO 2 a SO 2 v březnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit 125-50 - 50 50 125-50 50 1. 3. 2019 7 36 62 34 59 68 7 31 74 63 2. 3. 2019 13 35 70 26 59 74 16 32 68 56 3. 3. 2019 5 15 25 10 15 20 5 14 19 22 4. 3. 2019 4 13 10 11 9 8 5 15 9 10 5. 3. 2019 3 12 9 10 7 10 6 15 10 7 6. 3. 2019 2 12 9 12 10 10 6 17 11 11 7. 3. 2019 3 12 13 9 13 14 6 15 15 14 8. 3. 2019 3 13 10 11 6 13 6 13 12 7 9. 3. 2019 2 8 5 7 7 6 5 11 8 6 10. 3. 2019 3 7 4 5 3 7 10 9 3 5 11. 3. 2019 3 12 9 10 8 11 5 12 12 10 12. 3. 2019 3 15 12 18 10 15 5 13 12 12 13. 3. 2019 2 12 10 10 9 11 6 14 12 11 14. 3. 2019 3 10 6 9 6 9 5 10 9 6 15. 3. 2019 6 13 5 10 5 8 6 12 7 5 16. 3. 2019 5 10 9 7 9 9 7 10 9 8 17. 3. 2019 4 12 10 7 5 11 5 15 9 7 18. 3. 2019 6 16 12 15 11 12 5 14 12 15 19. 3. 2019 4 22 23 19 23 25 9 24 29 24 20. 3. 2019 5 35 38 21 31 39 6 31 55 39 21. 3. 2019 9 33 39 21 26 40 13 33 42 42 22. 3. 2019 7 32 54 22 36 55 10 29 59 46 23. 3. 2019 8 29 57 17 38 53 11 28 56 34 24. 3. 2019 3 12 28 11 33 33 6 13 39 39 25. 3. 2019 3 22 18 19 17 20 4 14 21 22 26. 3. 2019 2 14 12 14 13 14 3 10 15 14 27. 3. 2019 4 26 17 17 21 22 5 26 26 23 28. 3. 2019 4 32 31 22 20 36 7 28 37 28 29. 3. 2019 2 30 32 23 33 34 6 30 45 36 30. 3. 2019 7 29 36 16 25 35 15 30 48 40 31. 3. 2019 6 16 30 10 23 31 10 16 33 32-23 -
b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit - 50 125-50 - 50 50 125 50 1. 3. 2019 28 70 6 26 56 32 52 46 4 55 2. 3. 2019 19 57 9 28 67 20 39 31 5 59 3. 3. 2019 9 17 8 11 29 18 20 17 2 23 4. 3. 2019 10 8 7 9 10 16 12 11 5 17 5. 3. 2019 9 9 4 7 9 12 11 7 8 14 6. 3. 2019 12 11 5 8 12 16 11 11 2 12 7. 3. 2019 9 14 6 7 13 17 16 16 4 16 8. 3. 2019 8 8 5 9 10 16 11 8 5 12 9. 3. 2019 6 6 5 6 7 9 8 5 3 8 10. 3. 2019 4 5 5 4 4 7 5 4 4 5 11. 3. 2019 6 9 4 5 9 14 12 9 4 12 12. 3. 2019 8 9 3 8 13 22 13 10 3 14 13. 3. 2019 9 8 5 7 10 15 11 9 2 13 14. 3. 2019 7 7 5 6 6 11 7 4 7 8 15. 3. 2019 7 5 5 5 6 13 6 6 5 9 16. 3. 2019 4 6 4 4 7 7 9 8 4 8 17. 3. 2019 6 9 6 9 11 12 16 16 3 15 18. 3. 2019 9 11 4 10 15 21 13 10 2 15 19. 3. 2019 13 17 4 14 22 26 23 16 2 22 20. 3. 2019 23 32 3 14 28 28 26 23 3 33 21. 3. 2019 27 46 9 21 36 41 48 38 9 44 22. 3. 2019 20 50 7 19 49 28 50 41 2 50 23. 3. 2019 18 49 6 18 55 28 47 43 12 58 24. 3. 2019 8 30 3 8 28 12 31 32 2 32 25. 3. 2019 12 19 4 10 17 17 25 18 3 23 26. 3. 2019 6 11 2 5 11 14 15 12 2 17 27. 3. 2019 10 17 2 12 18 17 18 13 1 17 28. 3. 2019 14 18 4 15 24 20 23 22 1 25 29. 3. 2019 19 29 2 15 24 26 22 21 2 25 30. 3. 2019 18 31 5 15 36 27 31 24 9 38 31. 3. 2019 12 30 6 11 35 15 35 27 9 40 Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM 10... suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září). - 24 -
Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích - 25 -
Gangloffův náhon Brdy respektive Brdská vrchovina jsou z přírodovědného hlediska zajímavým fenoménem středních Čech. Toto málo osídlené a převážně zalesněné pohoří má svůj SV okraj u Hořovic a JZ u Mitrovic. Bývalý vojenský újezd Střední Brdy byl v roce 2015 vyhlášen Chráněnou krajinnou oblastí. Z geologického hlediska je pohoří budováno velmi starými metamorfovanými horninami paleozoického a místy i proterozoického stáří (buližníky). Toto kyselé horninové podloží spolu s klimatickými poměry byly jedním z důvodů, proč toto pohoří zůstalo i v historické době převážně zalesněné bez intenzivnějšího zemědělského využití. Z botanického hlediska proto převažují druhy oreofytika (tzn. horské druhy) a smrkové porosty (včetně kulticenóz) zde vykazují lepší zdravotní stav než v okolních oblastech. Mezi vzácné faunistické prvky lze zařadit původního a v současnosti silně ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), sýce rousného (Aegolius funereus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) nebo v posledních letech několikrát zaznamenaného rysa ostrovida (Lynx lynx). Jelení zvěř byla v rámci historických honiteb vyhlášená svou chovnou kvalitou, bohužel další charakteristický druh oblasti tetřev hlušec (Tetrao urogallus) s největší pravděpodobností z oblasti vymizel. V Brdech poblíž Rožmitálu pod Třemšínem mezi vrcholem Praha (862 m n. m., na kterém je umístěn meteorologický radar ČHMÚ) a Padrťskými rybníky se vyskytuje pozoruhodné vodní dílo, které v době svého vzniku a provozu v 19. stol. bylo významné z hlediska převodu vody a vodní energie pro hamry, v době dnešní je pak pozoruhodným krajinným prvkem a připomínkou technického umu našich předků. Tento náhon je dílem lesníka a technika Karla Daniela Gangloffa (1809 1879), kterému přátelé s mírnou nadsázkou udělili přezdívku český Archimedes. Je pravdou, že byl schopným a usilovným vynálezcem, mezi jeho patenty či zlepšovací návrhy lze zařadit planimetr pro usnadnění výpočtu rovinné plochy v mapě. Přestože existuje více variant planimetru (např. Prytzův), K. D. Gangloff obdržel v roce 1877 za tento svůj vynález čestnou medaili na hospodářské výstavě v Praze. Mezi jeho další vynálezy lze zařadit dendrometr (na výpočet kubatur dřeva), stroj na výrobu sirek (schopný za minutu vyrobit přes milion dřívek na sirky) a šindelku (pravděpodobně v roce 1855). Samotné vodní dílo lze tedy zařadit mezi jeden z mnoha počinů tohoto lesníka a vynálezce. Samotný počátek náhonu a rozdělovací objekt lze situovat na Klabavu ve výšce 709 m n. m. (průměrná hodnota z DMR 5G a GNSS), konec náhonu (soutok s Bukovou) se pak nalézá ve výšce 644 m n. m. Celková délka v současnosti dochované trasy náhonu činí 2,9 km. - 26 -
Dne 25. března 2019 proběhl terénní průzkum a měření průtoků na Gangloffově náhonu, Bukové a Klabavě spolu s kolegy historiky, jmenovitě Mgr. Rudolfem Šimkem (kurátor sbírek Podbrdského muzea a jeden ze spoluautorů monografie o Brdech) a Ing. Jiřím V. Svatošem (mj. jeden z největších odborníků na historické elektroinstalace ve vodních mlýnech). V rámci terénního šetření byla provedena pochůzka s fotodokumentací podél celé trasy náhonu a měření průtoků na výše zmiňovaných lokalitách pomocí ADV přístroje YSI / SonTek FlowTracker 2. Následné analýzy probíhaly v prostředí GIS a sestávaly především analýzy DMR 5G v ESRI ArcGIS, GRASS GIS a SAGA GIS spolu s přípravou podkladů pro hydraulický model náhonu. Z těchto analýz po verifikaci výstupů s historickými mapovými podklady (např. II. a III. vojenské mapování) vyplynulo několik zajímavých zjištění, která budou předmětem dalšího společného výzkumu. Podrobnější průzkum náhonu proběhl z důvodu zamýšlené výstavy, která proběhne v listopadu 2019 - lednu 2020 v Podbrdském muzeu. Osobě K. D. Gangloffa bude věnována i podrobná publikace, která by měla vyjít na podzim 2019. Obr. 11: Klabava nad rozdělovacím objektem pro Gangloffův náhon (foto Jan Unucka). - 27 -
Obr. 12: Torzo rozdělovacího objektu pro Gangloffův náhon (foto Jan Unucka). Obr. 13: Závěrečná pasáž Gangloffova náhonu nad soutokem s Bukovou (foto Jan Unucka). - 28 -
Obr. 14: Gangloffův náhon zachycený na III. vojenském mapování. https://www.podbrdskemuzeum.cz/ https://www.podbrdskemuzeum.cz/vystavy-a-akce/plan-akci-2019/ - 29 -