INTERPRETACE OBSAHU MAP II. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

AKTIVITY V KARTOGRAFII 2006 Zborník referátov zo seminára, Bratislava 2006, Kartografická spolonos SR a Geografický ústav SAV Martina VICHROVÁ INTERPRETACE OBSAHU MAP II. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ Vichrová M.: Interpretace obsahu map II. vojenského mapování. Aktivity v kartografii 2006, 9 figs., 1 tab., 8 refs. Abstract: This contribution describes the reasons for the birth and the continuance of the second military survey, the geodetic and cartographic basis and the methods of the surveying. Next there are described the derived maps of the second military survey. Then there is described the interpretation of the punctual, line and area objects on the map sheet W-III-13. Keywords: interpretation, military survey. Úvod Pro mnoho odborník z ad historik, archeolog, geograf a krajinných ekolog jsou stará mapová díla významným zdrojem informací, jež charakterizují tehdejší ráz krajiny, míru jejího osídlení a obdlávání. Je možné vysledovat vývoj krajiny a urit pozitivní i negativní zásahy lovka do struktury krajiny. Poznatky jsou dále využívány pro lokalizaci archeologických naleziš, pro hodnocení vývoje a využívání krajiny, pro plánování biokoridor, dopravní infrastruktury a revitalizace vtších územních celk. Zvlášt cennými kartografickými prameny pro eskou republiku jsou mapová díla vojenských mapování. Pokrývají rozsáhlá území, byla vyhotovena jednotným zpsobem a jejich mítka jsou vhodná pro studium krajinného vývoje. Dvody vzniku a prbh mapování II. vojenské mapování (Františkovo) Evropa se ve druhé polovin 18. a poátkem 19. století zmítala ve válených konfliktech, v jejichž pozadí byly mocenské a pedevším expanzivní snahy. Politicky nestabilní uspoádání Evropy donutilo i tak velkou mocnost, jakou byla v té dob rakouská monarchie, hájit svá území a zájmy na váleném poli. Rakouská armáda nebyla pi válených taženích dostaten vybavena vhodnými topografickými mapami. Tento nevyhovující stav mlo vyešit I. vojenské mapování (Josefské), které probhlo v letech 1763 1785. Mítkem 1:28 800 a topografickým obsahem map bylo Josefské mapování na tehdejší dobu velmi zdaile koncipované, avšak omezené finanní prostedky a asová tíse se negativn promítly Ing. Martina VICHROVÁ., Západoeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plze, e-mail: vichrova@kma.zcu.cz 1

do kvality výsledného díla. Absence polohových základ, hrubá zempisná orientace, nejednotnost vlastního mapování, polohové deformace, které znemožnily sestavení uceleného mapového obrazu území monarchie, a utajení map (písn tajné originály I. vojenského mapování se vbec nedostaly do tisku) vedly k myšlence zahájit mapování zcela nové. Vedle vojenských dvod pro vznik II. vojenského mapování je nutno zmínit i dvody spoleenské a politické. Ostatní evropské mocnosti již topografické mapy vyhotoveny mly. Pro rakouskou monarchii jakožto mocnost snažící se o vdí postavení v Evrop pedstavovalo vyhotovení takové mapy udržení urité mezinárodní prestiže. Cílem II. vojenského mapování tedy bylo zobrazit území monarchie dle jednotné koncepce, v jednotném souadnicovém systému a mítku, které by vyhovovalo potebám armády tak, aby z jednotlivých map bylo následn možné vyhotovit mapu celé monarchie. Mapy mly obsahovat vojensky dležité a strategicky-operaní objekty. Roku 1806 byl císaem Františkem I. schválen návrh generála A. Mayera z Heldensfeldu na vybudování vojenské triangulace jako základu nového mapování pro celé území rakouské monarchie (v [BOGUSZAK CÍSA, 1961] je uvádna jako astronomicko-trigonometrická sí). Ješt téhož roku zahájila triangulaní kancelá Topografického ústavu ve Vídni práce na budování souvislé trigonometrické sít (práce probíhaly v letech 1806 1808 a 1810 1811). Vlastní topografické mapování bylo zahájeno souasn s triangulaními pracemi (roku 1806), v Rakousích a Solnohradsku. Již v roce 1809 bylo pozastaveno a nahrazeno revizí prvního vojenského mapování. V echách probíhalo revizní mapování v letech 1812 1819. Když se prokázalo, že zrevidované mapy prvního vojenského mapování nelze použít pro vytvoení souvislé mapy celé monarchie, bylo opt zahájeno II. vojenské mapování. V zemích, kde bylo již ukoneno nebo práv probíhalo katastrální mapování, byly pro II. vojenské mapování využity polohové základy stabilního katastru. Mapování monarchie bylo ukoneno roku 1869, ásti Uher, Slovenska, Halie a Sedmihradska zstaly nezmapovány. echy byly zmapovány v letech 1842 1852, bylo vyhotoveno 267 rukopisných kolorovaných sekcí, tzv. Militär-Aufnahmssektionen von Böhmen. Mapování Moravy a Slezska probíhalo v letech 1836 1840 a bylo vyhotoveno 146 sekcí. Z asové posloupnosti mapovacích prací je patrná výrazná dynaminost zpsobená zmnou technologie mapování a pevzetím tém kompletního a aktuálního polohopisu katastrálních map. Originály mapových sekcí 1:28 800 jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv Kriegsarchiv Wien). Mapové listy pro území eské republiky jsou zpístupnny na internetu na http://oldmaps.geolab.cz. Geodetické a kartografické základy Podle pvodní koncepce mla být celá sí vojenské triangulace propotena v jediném souadnicovém systému, svatoštpánském, aby bylo možné provést souvislé mapování celé monarchie s jednotným kladem mapových list (oznaování sekcí). V tomto souadnicovém systému byly skuten propoteny souadnice trigonometrických bod pouze v Dolních a Horních Rakousích, Solnohradsku, Tyrolích a v SZ ásti Uher. Podrobnji je daná problematika popsána v [ADA, 2005]. Na našem území byly trigonometrické body ureny ve dvou souadnicových 2

systémech, gusterbergském (obr. 1) a svatoštpánském. V echách byly souadnice vztaženy k trigonometru Gusterberg v Horních Rakousích. Trigonometrická sí I.-III. ádu obsahovala 2623 trigonometrických bod, tj. ti trigonometrické body na jeden triangulaní list (57,5 km 2 ). Trvalá stabilizace bod byla provádna s nkolikaletým odstupem, bylo nalezeno a stabilizováno 2 234 bod. Na Morav byly souadnice vztaženy k vži Svatoštpánského chrámu ve Vídni. Bylo ureno 1069 bod, tj. dva trigonometrické body na jeden triangulaní list, z nichž bylo pozdji dohledáno a stabilizováno pouze 833. Stejn jako pro katastrální mapování bylo použito transverzální válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících s nezkreslenou stední kartografickou rovnobžkou, tzv. Cassini-Soldnerovo zobrazení. V dsledku toho, že zobrazení nerespektuje zakivení zemského povrchu a že délkové zkreslení smrem od nezkresleného poledníku rychle narstá (na rozsáhlém území monarchie by docházelo k velkému zkreslení délek a ploch), bylo pro území rakouské monarchie zvoleno 10 samostatných rovinných souadnicových soustav, 7 v západní ásti monarchie a 3 ve východní ásti. Obr. 1 Klad mapových list pro echy (v gusterbergském souadnicovém systému) 3

Pi výpotech byl použit Zachv elipsoid, jehož hlavní poloosa je a = 6376 045 m a reciproká hodnota zploštní 1/f = 310. Podle staršího sekního dlení, které odpovídá kladu I. vojenského mapování, tj. na mapové listy formátu 24 x 16 (vídeských palc), z nichž každý zobrazuje území o rozloze 2,4 x 1,6 rakouské míle bylo dle [KUCHA, 1967] zmapováno Solnohradsko (31 mapových list), Berchtesgadensko (38 list), Horní a Dolní Rakousy (160 list), Tyrolsko, Vorarlbersko a Lichtenštejnsko (164 list), Uhry (1079 list), Lombardie, Benátsko a Modena (330 list), malá ást Sedmihradska (49 list), Srbsko, Temešvárský banát a banátská hranice. Nové sekní dlení mapových list II. vojenského mapování vycházelo z kladu mapových list stabilního katastru. Mapové listy (tverce 2 x 2 rakouské míle) mají v mítku 1:28 800 rozmr 20 x 20 (vídeských palc), tj. 52,68 x 52,68 cm. Jeden mapový list II. vojenského mapování tedy zaujímá plochu ty fundamentálních list stabilního katastru. Sloupce (Colonne) byly znaeny ímskými íslicemi od souadnicové osy smrem na východ (O ostliche Colonne východní sloupec) a na západ (W westliche Colonne západní sloupec). Vrstvy (Schichte, Sectione) byly íslovány arabskými íslicemi od severu k jihu. Podle [KUCHA, 1967] bylo v tomto kladu s využitím polohopisu stabilního katastru zmapováno: Goricko, Gradiska, Terst a chorvatské pobeží (86 mapových list), Korutany, Krasko a Istrie/Ilyrie (111 list), Štýrsko (129 list), Bukovina (28 list), Morava a Slezsko (146 list), echy (267 list), Dalmácie (129 list) a Hali (129 list). Bez využití polohopisu stabilního katastru bylo zmapováno Chorvatsko, Slavonsko a chorvatsko-slavonská vojenská hranice (261 list). Metody mení Druhé vojenské mapování bylo zahájeno roku 1806 pímým topografickým mapováním metodou mického stolu v Rakousích a Solnohradsku. Do sít vojenské triangulace vybudované v letech 1806 1811 a zhuštné grafickou triangulací (body IV. ádu), byly grafickým protínáním, krokováním a odhadováním zakreslovány prvky polohopisu. U trigonometrických bod a vrcholk významných kopc byly trigonometricky ureny výšky ve vídeských sázích. Pro vyjádení terénního reliéfu byly užity Lehmannovy šrafy. Do roku 1809 byly takto zmapovány Dolní a Horní Rakousy, Sedmihradsko, Tyroly, Vorarlberg a Uhry. Na územích, kde bylo již ukoneno nebo práv probíhalo mapování stabilního katastru, byl využit pantograficky zmenšený (do mítka 1:28 800) a zjednodušený polohopis katastrálních map 1:2 880. Vlastní mapování pak bylo provádno na tvrtin mapové sekce, tj. na vymovacích listech zobrazujících plochu 1 tverení míle (57,5 km 2 ). Malý asový odstup mezi topografickým a katastrálním mapováním umožnil pevzetí tém úplného a takka aktuálního polohopisu. Práce vojenského topografa se tedy mohla omezit na úpravu polohopisu podle vojenského znakového klíe a na zamení terénního reliéfu a nových objekt, které nebyly zobrazeny v katastrální map. Tímto postupem byly zmapovány echy, Morava, Slezsko, Korutany, Štýrsko a Dalmácie. Vlastní mapování provádli vojenští topografové, vtšinou dstojníci štábu nebo vojenští inženýi. Jeden topograf spolu s pomocníkem z mužstva zmapoval za 6 msíc území o rozloze až 690 km 2. V zimním období následovalo runí kreslení mapových sekcí. 4

Vymovací listy byly nalepeny do rámu na napnuté plátno. Na každé mapové sekci byla uvedena její nomenklatura (íslo sloupce a vrstvy). Na pravé stran byl vypsán seznam obcí a osad, poet dom a stájí a údaje o možnostech ubytování mužstva a koní. Pod seznamem byl uveden rok a jméno vojenského topografa, který sekci zmapoval. Odvozená mapová díla Podle pvodního plánu mla být pro celou rakouskou monarchii vyhotovena souvislá speciální mapa v mítku 1:144 000 (Spezialkarte 1:144 000) s jednotným kladem mapových list. V odborné literatue je tato mapa též uvádná pod názvem stará speciální mapa. Na jednom mapovém listu o rozmrech 14,4 x 9,6 mlo být zobrazeno území 9 sekcí 1:28 800 tzv. staršího sekního dlení, s jehož sekními arami mly být ztotožnny sekce speciální mapy. Toto skuten nastává nap. v Horních a Dolních Rakousích. Na územích, kde bylo užito tzv. nové sekní dlení 1:28 800, ke ztotožnní nedochází (nap. echy, Morava a Slezsko). Kladem mapových list a zobrazením (mlo být užito Cassini-Soldnerovo válcové zobrazení) byla speciální mapa 1:144 000 jednotná, avšak byla odvozována z map 1:28 800 vyhotovených dle odlišné technologie (pi mapování nkterých území bylo užito výsledk katastrálního mapování). Oproti pvodnímu zámru byla vydána pro jednotlivé zem se samostatným názvem a stala se tak prvním veejným neutajovaným dílem rakouské státní kartografické tvorby. Speciální mapa Království eského 1:144 000 (Special-Karte des Koenigreichs Boehmen. Astronomisch-trigonometrisch vermessen, topographisch aufgenommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k.k. militär-geographischen Institute in Wien herausgegeben in den Jahren 1847 bis 1860). Mapa obsahuje 38 mapových list a jeden list s kladem sekcí. Originály byly vykresleny v letech 1842 1852. Mapa byla vydána tiskem z mdirytu v letech 1847 1860. Pozdji byla nkolikrát opravována, doplována a vydávána znovu v letech 1868, 1869, 1871, 1875, 1879 a 1881. Originály mapových list jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv Kriegsarchiv Wien). Tisky tchto map jsou uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze (ÚAZK), v archivu Historického ústavu Akademie vd eské republiky, v Moravském zemském archivu (soubor není kompletní) a ve sbírkách Národního technického muzea. Speciální mapa Markrabství moravského a ástí Vévodství slezského 1:144 000 (Special-Karte der Markgrafschaft Mähren mit den Antheilen des Herzogtums Schlesien. Astronomisch-trigonometrisch vermessen, topographisch aufgenommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k. k. militär-geographischen Institute in Wien herausgegeben im Jahre 1844). Byla zpracována obdobným zpsobem jako mapa ech a poprvé vydána roku 1844 na 19 mapových listech též tiskem z mdirytu. Po opravách a doplnních byla vydávána až do roku 1883. Originály mapových list jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky map jsou uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze, v archivu Historického ústavu Akademie vd eské republiky, v Moravském zemském archivu a ve sbírkách Národního technického muzea. Generální mapa Království eského 1:288 000 (General-Karte des Königreichs Boehmen herausgegeben vom k. k. militär-geographischen Institute in Wien im Jahre 1865) byla v originále vyhotovena roku 1860 na tyech mapových listech a vydána o pt let pozdji (1865). Originály mapových list jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky mapových list jsou uloženy v Ústedním archivu ze- 5

mmictví a katastru v Praze, v archivu Historického ústavu Akademie vd eské republiky a ve sbírkách Národního technického muzea. Generální mapa Markrabství moravského a ástí Vévodství slezského 1:288 000 (General-Karte der Markgrafschaft Mähren mit dem Anteilen des Herzogtums Schlesien nach der Special-Karte reduzirt, gezeichnet und gestochen im k. k. militärischen geographischen Institute Wien 1846) byla stejn jako pro echy v originále vyhotovena na tyech listech v roce 1843 a vydaná tiskem z mdirytiny roku 1846. Originály mapových list jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky mapových list jsou uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru Praze, v archivu Historického ústavu Akademie vd eské republiky, v Moravském zemském archivu a ve sbírkách Národního technického muzea. Mapová díla II. vojenského mapování byla podkladem též Schedovy generální mapy rakouského císaství v mítku 1:576 000 a z ní odvozené generální mapy stední Evropy v mítku 1:300 000. Podrobnji v [BOGUSZAK CÍSA, 1961] nebo [KUCHA, 1967]. 6 Interpretace prvk obsahu topografických map Pro správnou interpretaci obsahu map II. vojenského mapování byl nejprve sestaven interpretaní klí (Katalog objekt II. vojenského mapování). Jednotlivé objekty byly uspoádány do kategorií, které byly navrženy s ohledem na obsah map II. vojenského mapování i map stabilního katastru tak, aby bylo možné ob mapová díla vzájemn porovnat. Katalog objekt II. vojenského mapování byl sestaven z rastrových podklad znakového klíe Muster-Blätter für die Darstellung des Terrains in militärischen Aufnahms-Plänen. Zum Gebrauche der Armee-Schulen, auf Befehl und unter der Leitung des k:k:österreichischen Generalquar-tiermeisterstabs entworfen und mit dessen hoher Bewilligung herausgegeben. Originál je uložen v Rakouském státním archivu ve Vídni a je datován do let 1831-1840. Kompletní katalog objekt II. vojenského mapování je ke stažení na http://www.kma.zcu.cz/vichrova ve složce publikace. Vlastní interpretace prvk obsahu II. vojenského mapování byla provedena na mapovém list W-III-13. Podle správního lenní z let 1751 1842 spadalo zájmové území do kraj Klatovského a Prácheského, nyní do kraje Plzeského. Trigonometrické body a objekty významné pro orientaci V zájmové lokalit bylo identifikováno 11 trigonometrických bod rovnomrn rozmístných na celé ploše mapového listu. Vtšina z tchto bod se nachází na vrcholcích kopc, kde byly též identifikovány stromy významné pro orientaci. Na mapovém list jsou zobrazeny další dv bodové znaky, které nejsou uvedeny v Katalogu objekt II. vojenského mapování. Pravdpodobn se jedná o hraniní kopec a výškový bod. Ob znaky jsou zobrazeny v tabulce 1. Výškových bod je 35 a nachází se na topograficky významných bodech terénu (vrcholky kopc, dna sedel, atd.). Sídla a stavby Sídla je možné na map dobe identifikovat podle popisu (obr.2). V zástavb je možné rozlišit námstí, návsi a významné správní a církevní budovy nap. zámek, kos-

tel. Tyto objekty jsou zakresleny tmavší ervenou barvou a asto opateny popisem. Je-li kostel pímo v zástavb nebo v její tsné blízkosti, je znázornn mapovou znakou, která není uvedena v Katalogu objekt II. vojenského mapování. Ukázka zákresu znaky je v tabulce 1. Ostatní zdné budovy jsou zakresleny erven, devné budovy ern. Podél komunikací byly identifikovány stanice pro výbr mýta, boží muka, kíže a kapliky. Podél železnice jsou patrné strážnice (budovy zakreslené ervenou barvou oznaené zkratkou W.H.), jež nejsou uvedeny v Katalogu objekt II. vojenského mapování. Ukázka je na obrázku 2. V zájmovém území se nachází ti prmyslové stavby blíže urené popisem (dv cihelny a jeda brusírna). Dále byly identifikovány myslivna, cisterna a studna. Nkteré z výše uvedených staveb dnes již neexistují nebo slouží jiným úelm. Obr. 2 Ukázka zákresu sídel s vyznaením strážnic podél železnice V oblasti JV od Kramolína se nachází rozsáhlá soustava vodních mlýn. U nkterých mlýn je uveden jejich název, pravdpodobn odvozený od jména mlynáe. Ukázka je na obr. 3 a obr. 4. Komunikace Obr. 3 Vodní mlýny V zájmové lokalit byly identifikovány císaské silnice 1. tídy, císaské silnice 2. tídy, zemské silnice, zemské cesty a neudržované zemské cesty. Interpretace tchto komunikací nepsobila žádné vtší potíže. Odstíny ervené barvy užité k zákresu linií lze dobe odlišit od ostatní mapové kresby. Pouze na výrazn tmavších mapových listech by mohla být komunikace zamnna s vodním tokem nebo s hranicí kultur. Zákres železnice lze dobe identifikovat i na výrazn tmavších mapových listech. Prbh železnice byl do mapy zakreslen dodaten více než 20 let po vyhotovení interpretovaného mapového listu (mapový list byl vyhotoven v letech 1844-1845, železnice byla dobudována roku 1868). Na železnici a komunikacích vyššího významu byly interpretovány devné a kamenné mosty. Ukázka rozsahu interpretované sít komunikací na je v píloze 1. 7

Vodstvo Obr. 4 Interpretované vodní mlýny, toky a plochy Na interpretovaném mapovém list W-III-13 se nachází kaskády rybník a sí vodních tok s mlýnskými náhony. Ukázka je na obrázku 4. Pvodn tmav-modrý zákres vodních tok doznal asem výrazných zmn. Nkteré linie zernaly (hrozí zámna vodního toku se zákresem komunikace místního významu nebo hranice kultur), jiné naopak vybledly až k barv podkladu (v tomto pípad linie nebyla nalezena). Vodní plochy doznaly asem taktéž výrazných zmn. Pvodn tmav-modrá lemovka zernala a svtle-modrá výpl vybledla k barv podkladu, místy až k bílé barv. Vtší vodní plochy je možné spolehliv identifikovat podle popisu (viz. obr. 5), identifikaci menších vodních ploch usnadní zákres hrází a sledování vodních pítok. Celkov lze interpretaci vodních tok a ploch hodnotit jako jednu z nejobtížnjších. 8 Obr.5 Ukázka interpretace vodstva

Pdní pokryv Na svtlejších mapových listech neiní interpretace les žádné vtší potíže. Naopak je tomu u výrazn tmavších mapových list (viz. obr.6). U rozsáhlejších lesních ploch byl identifikován prsek lesem. Ukázka zákresu lesa a lesního prseku je na obrázku 7. Obr.6 Barevné rozdíly zákresu lesních ploch na ML W-III-12 a W-III-13 Podél císaských silnic a vodních tok se nachází jednotlivé stromy a skupiny strom. Ukázka je na obrázku 8. V zájmové oblasti byly dále identifikovány louky a pastviny. Louky jsou zakresleny svtle-zelenou barvou s ernou lemovkou, pastviny svtle-béžovou barvou opt s ernou lemovkou. Výpl luk i pastvin doznala asem znaných zmn (vyblednutí až k barv podkladu). Ukázka zákresu louky a pastviny je na obrázku 9. Pedevším na svtlejších ástech mapového listu byla interpretace tchto objekt znan obtížná. Obr.7 Interpretovaný les a lesní prsek 9

Obr. 8 Stromy podél císaské silnice 1. tídy Obr.9 Louky (tmavší linie) a pastviny (svtlejší linie) Závr Stará mapová síla si uchovávají obrovskou historickou pam. Obsahují velmi cenné informace o tehdejší krajin a míe lidských zásah do její struktury. Aby bylo možné tyto informace získat a následn využívat, je nutné obsah map nejprve správn interpretovat. Tab.1 Nové objekty nalezené na mapovém list W-III-13 Grafické znázornní Interpretovaný objekt 10 kostel (pomocí této znaky byl v prvním vojenském mapování znázornn kostel) hraniní kopec (pomocí této znaky byl v katastrálních mapách znázornn hraniní kopec) výškový bod (znaka užívaná na topografických mapách pelomu 18. a 19. století pro obyejný výškový bod) strážnice-strážní domek u železnice (zkratka W.H. užívaná na katastrálních mapách) katastrální hranice (odvozeno z prbhu hranic na katastrální map) krajská hranice (odvozeno z prbhu hranic na katastrální map)

Pro interpretaci obsahu map II. vojenského mapování je nutné peliv prostudovat znakový klí a metodiku užívání popisu na mapách i pi tvorb mapových znaek, zejména pi rozlišování typ jednotlivých objekt. Manuální interpretace je poté rychlejší a efektivnjší. V zájmové lokalit interpretovány bodové, liniové a plošné prvky obsahu II. vojenského mapování. Bylo nalezeno 6 nových prvk, které nejsou uvedeny v Katalogu objekt II. vojenského mapování. Popis a grafické znázornní nových objekt je v tabulce 1. Nejen mezi mapovými listy, ale i v rámci jednoho mapového listu je možné pozorovat rozdíly v barvách. Zohlednní tohoto faktu je dležité pi interpretaci liniových a pedevším plošných prvk. Bodové prvky lze rozlišit podle jejich tvaru, liniové a plošné prvky hlavn podle jejich barvy. Interpretace potom velmi závisí na znalostech, zkušenostech a rozhodnutích interpretující osoby. Vzhledem k barevné nevyrovnanosti mapových list, nerovnomrnému vyblednutí nebo ztmavnutí mapové kresby nkterých prvk v prbhu let, pechodm mezi jednotlivými mapovými listy a mechanickým poškozením (rozmazaná mapová kresba, natržení i utržení rohu) je manuální interpretace vhodnjší než automatická, protože velkou mrou závisí na zkušenostech interpretující osoby. 11

Píloha Píloha 1: Sí komunikací interpretovaná na mapovém list W-III-13. 12

Prameny a literatura Atlas eskoslovenské socialistické republiky. (1966). Praha (Ústední správa geodézie a kartografie). Muster-Blätter für die Darstellung des Terrains in militärischen Aufnahms-Plänen. Zum Gebrauche der Armee-Schulen, auf Befehl und unter der Leitung des k:k:österreichischen Generalquartiermeisterstabs entworfen und mit dessen hoher Bewilligung herausgegeben. (1831-1840). Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv Wien. Mapové listy II. vojenského mapování. 2 nd Military Survey, Section No. W-III-12, W-III-13 Austrian State Archive/Military Archive, Vinna. Laborato geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyn - http://www.geolab.cz Ministerstvo životního prostedí R - http://www.env.cz BOGUSZAK, F. CÍSA, J. (1961). Vývoj mapového zobrazení území eskoslovenské socialistické republiky, III. díl: Mapování a mení eských zemí od poloviny 18. století do poátku 20. století. Praha (Ústední správa geodézie a kartografie). ADA, V. (2005). Geodetické základy státních mapových dl 1. poloviny 19. století a jejich lokalizace do S-JTSK. Historické mapy. Zborník referátov z vedeckej konferencie. Bratislava (Kartografická spolonos Slovenskej republiky a Geografický ústav Slovenskej akadémie vied). ISBN: 80-968365-7-9, ISSN: 1336-6262. KUCHA, K. (1967). Mapové prameny ke geografii eskoslovenska. Acta Universitatis Carolinae Geographica., Ro. 2,. 1, s. 57 97. SEMOTANOVÁ, E. (2001). Mapy ech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha (Nakladatelství Libri, s. r. o.). ISBN: 80-7277-078-0. VICHROVÁ, M. ADA, V. (2005) Kartografické vyjadovací prostedky a interpretace obsahu map druhého vojenského mapování. Historické mapy. Zborník referátov z vedeckej konferencie. s. 246 255. Bratislava (Kartografická spolonos Slovenskej republiky a Geografický ústav Slovenskej akadémie vied). ISBN: 80-968365-7-9, ISSN: 1336-6262. Podpoeno grantem 205/04/0888 Georeferencování a kartografická analýza historických vojenských mapování ech, Moravy a Slezska. 13

S u m m a r y Interpretation of the content the maps of the second military survey In the first part is described the military, political and social reasons for the second military survey. Next are nutshell described the history of surveying, construction of the geodetic basis and methods of the surveying. At the end of this part are mentioned the derived maps of the second military survey and institutions, where are the originals and their copies. In the second part is described the interpretation of the content the second military survey. There are interpreted the punctual, line and area objects of the map sheet W-III-13 (trigonometrical points and points important for the orientation, towns, villages and structures, roads, waters and the vegetation). On the interest map sheet are founded six new objects. For each interpreted object are described the difficulties and problems the interpretation. Fig. 1 The marking of map sheets for Bohemia (in gusterberg co-ordinate system) Fig. 2 Representation of permanent settlements with guard-houses along the railway Fig. 3 Water-mills Fig. 4 Interpreted water-mills, water-course and sheets of water Fig. 5 Exemplification of the interpretation the waters Fig. 6 Coloured difference of the Exemplification the sheets of forest on map sheets W-III-12 and W-III-13 Fig. 7 Interpreted forest and the forestry break Fig. 8 Trees along the imperial way the first class Fig. 9 Hayfield (dark line) and grassland (fair line) Tab. 1 New objects on the map sheet W-III-13 Enc. 1 Transportation network on the map sheet W-III-13 14