Plán společných zařízení KPÚ Drahelčice-Hořelice 1. Technická zpráva 1.1.Úvod Katastrální území Drahelčice a Hořelice-část se nachází na západ od Prahy ve Středočeském kraji. Sousedí s katastry Úhonice, Rudná, Chrustenice a Nenačovice. Katastrální území Hořelice je rozděleno dálnicí Praha - Plzeň na severní část funkčně související s Drahelčicemi a jižní část, která souvisí s Rudnou. Klimatické poměry : katastr je rozdělen dle bonity na dva klimatické regiony a to v okolí intravilánu se jedná o oblast teplou, mírně suchou, prům. roční teplota je 8-9 C a prům. roční úhrn srážek je 500-600 mm. Na západ od obce směrem na Zemanův les je region mírně teplý, suchý, prům. roční teplota 7-8,5 C, prům. roční úhrn srážek je 450-550 mm. Půdní poměry : v okolí intravilánu se nachází převážně černozemě s příznivým vodním režimem a hnědozemě. V okolí vodních toků pak lužní půdy glejové na nivních uloženinách. Směrem k lesu se vyskytují převážně hnědé půdy, rendziny a ilimerizované půdy s dobrými vláhovými poměry. Reliéf terénu : Nadmořská výška se pohybuje od 368 do 420 m n.m. Nejvyšší bod se nachází v jihozápadním cípu katastru v lese, nejnižší pak v jižní části obce Drahelčice. Terén je v okolí obce rovinatý, směrem na západ a jihozápad, kde se nachází větší lesní celky je poměrně členitý. Katastrem protéká několik vodních toků u Zemanova lesa směrem na západ Drahelčický potok, u obce Radotínský potok, který se stáčí k jihu a několik melioračních kanálů ústících většinou do uvedených potoků. V katastru je rozvodí těchto potoků. V obci Drahelčice je zpracováván územní plán, kde se počítá s rozvojem bytové výstavby převážně ve východní a severní části obce a s územím nerušící výroby a služeb v západní části obce. Průmyslová výroba se zde neuvažuje. V plánu se také počítá s výstavbou obchvatu obce, který bude navazovat na dálnici Praha-Plzeň a s obslužnou komunikací na severu obce. Na severním a jižním cípu obce by měly být vytvořeny retenční nádrže sloužící k zachytávání záplav, případně znečištění obce Radotínským potokem. V katastru Drahelčice a Hořelice jsou sítě VN, sítě sdělovacích kabelů a vedení plynovodu. Tyto sítě mají ochranná pásma která je třeba dodržovat. (viz vyjádření orgánů a organizací) V situaci jsou i zákresy nových plánovaných pokládek sítí a to podzemní kabel ele. od obce podél HPCD a HPCD2 a navržené vedení VTL plynu v severní části katastru, kde přechází podél Zemanova lesa jižně k lokalitě Panenka. Ochranné pásmo VTL plynu je 4m na obě strany od okraje potrubí. 1.2. Cestní síť Dopravní zatížení je vyšší ve východní části katastru, v okolí zástavby, kde se nachází sjezd z dálnice Praha - Plzeň a kde prochází silnice II/101 Rudná-Úhonice. Stav této komunikace je uspokojivý s několika sjezdy na pole. Jinak protíná katastr síť polních cest, které jsou většinou ve špatném stavu, nezpevněné. Jediná zpevněná komunikace (HPCD1) je mezi vojenským prostorem a obcí, avšak tato komunikace, která je důležitá pro zemědělskou výrobu je ve velmi špatném stavu. Poměrně kvalitní je naopak polní cesta vedoucí po tělese bývalé vlečky mezi Drahelčicemi a Úhonicemi (VPCD5). Vzhledem k tomu, že území je protkáno sítí otevřených melioračních kanálů, je nutno počítat s rekonstrukcí a výstavbou
nových polních cest, které zajistí zpřístupnění všech pozemků. Hlavní polní cesty se navrhují zpevněné s bezprašným povrchem š.min. 4m s krajnicemi 2x0,5m, s příkopem a zpravidla s osázením. Vedlejší polní cesty lze realizovat buď s bezprašným povrchem, nebo jako prašné štěrkové s povrchem např. z lomových výsivek š. min. 3,5m s krajnicemi 2x0,5m. Sezónní cesty se zpravidla nezpevňují a mohou být navrženy se zatravněným povrchem. Dle územního plánu se počítá s výstavbou obchvatu kolem obce Drahelčice, který se bude napojovat na dálnici Praha Plzeň, Dojde tak k přeložce silnice II/101 a novému zaústění cesty HPCD 1. V místě napojení na obchvat bude malá okružní křižovatka. V rámci rozvoje výstavby je na severní straně obce navržena nová obslužná komunikace, která bude spojovat silnici II/101 s polní cestou HPCD 4 v délce 682 m. Všechny nově navržené ale i stávající silnice a komunikace jsou důležité ke zpřístupnění zemědělských pozemků. HPCD1 je částečně zpevněná cesta od křižovatky se silnicí 101 okolo bývalého vojenského prostoru od východu na západ směrem k hranicím s katastrem Nenačovice. Cestu bude třeba rekonstruovat včetně příkopů a doprovodné zeleně, která je v nevyhovujícím stavu. Navržena jako asfaltová š.4,5m s krajnicemi. HPCD2 je nezpevněná cesta vedoucí kolmo na HPCD1 a končící na okraji Zemanova lesa u rekreační zástavby. Podél cesty jsou navrženy a položeny kabely elektřiny a plynovodu vlevo. Výsadba doprovodné zeleně by mohla být pouze po pravé straně směrem k Hořici. Navržena jako asfaltová š.4m s krajnicemi. HPCD3 je částečně nově navržená polní cesta spojující HPCD1 a HPCH1 v Hořelicích. Cesta je páteřní a spojuje severní a jižní část katastru. Doprovodná zeleň bude řešena výsadbou biokoridoru podél severní části. V jižní části vede cesta podél mel. kanálu. Navržena jako asfaltová š.4m s krajnicemi. HPCD4 je nezpevněná, vyjetá v poli. Navazuje na místní komunikaci v obci na severním okraji zástavby. Cesta je navržena jako asfaltová š.4m bez osázení. VPCD1 je stávající nezpevněná polní cesta vedoucí od mel.kanálu u HPCD3 k lesu. Je navržena v šířce 4m s povrchem z penetračního makadamu podobně jako VPCD2 která odbočuje z VPCD1 vlevo směrem samotě a je také nezpevněná s původním osázením. VPCD3 je nezpevněná cesta podél lesa a mel.kanálu a odbočuje vpravo z HPCD3. Je navržena š3,5m a může být s prašným povrchem bez osázení. VPCD4 je stávající nezpevněná polní cesta která odbočuje doleva ze silnice 101 u památného stromu a ústí v místech autovrakoviště na těleso bývalé vlečky, kde na ni navazuje VPCH3 v Hořelicích. Obě cesty jsou navrženy š.4m a mohou být s prašným povrchem s osázením. VPCD5 je navržena na tělese bývalé vlečky a je navržena š.4m s osázením a může být s prašným povrchem. VPCD6 je stávající vyježděná nezpevněná cesta mezi obcí a silnicí Úhonice-Chýně. Cesta je navržena š.4m s povrchem z penetračního makadamu s osázením. VPCD7 je navržená PC která odbočuje z HPCD2 vpravo podél Zemanova lesa. Je navržena v š.3,5m s prašným povrchem bez osázení. SPCD1 je stávající polní cesta vedoucí od obce napříč katastrem. HPCH1 je stávající cesta která odbočuje od hájovny podél lesa a navazuje na HPCD3. Je navržena š.4m s asfaltovým povrchem, bez osázení. VPCH1 je stávající PC nezpevněná, navržena v š3,5m s prašným povrchem. Podél cesty je stávající osázení. VPCH2 je stávající PC asfaltová podél dálnice. Tato cesta nepotřebuje rekonstrukci a je navržena bez osázení.
VPCH3 je cesta navržená na tělese bývalé vlečky a navazuje na VPCD4. Je navržena s prašným povrchem bez osázení. Drahelčice : Komunikace : Silnice II / 101 Navržená obslužná komunikace dle ÚP 930 m 682 m polní cesty hlavní : délka stávající délka navržená HPCD 1 2390 m HPCD 2 578 m HPCD 3 639 m 1065 m HPCD 4 318 m Celkem 4990 m polní cesty vedlejší : VPCD 1 602 m VPCD 2 102 m VPCD 3 245 m VPCD 4 370 m 122 m VPCD 5 267 m VPCD 6 370 m VPCD 7 321 m Celkem 2399 m Polní cesta sezónní : SPCD 1 1221 m Hořelice : Komunikace : Silnice u lesa Silnice II / 101 500 m 126 m polní cesta hlavní : HPCH 1 174 m polní cesty vedlejší : VPCH 1 VPCH 2 VPCH 3 795 m 325 m 343 m
Celkem 1463 m 1.3. Erozní ohroženost Vnější projevy větrné nebo vodní eroze nebyly zaznamenány přes poměrně členitý terén, především v oblasti Drahelčického potoka. Přehled o erozní ohroženosti půdy poskytují výpočty smyvu půdy dle rovnice Wischmeier-Smith. G = R. K. L. S. C. P Kde G je ztráta půdy v t/ha R faktor erozní účinnosti deště K faktor náchylnosti půdy k erozi L faktor délky svahu S faktor sklonu svahu C faktor ochranného vlivu vegetace P faktor účinnosti protierozních opatření G přípustné ztráty půdy vodní erozí mělké půdy (do 30 cm) střední půdy (30 60 cm) hluboké půdy (nad 60 cm) 1 t/ha.rok 4 t/ha.rok 10 t/ha.rok Výpočet erozní ohroženosti na vybraných plochách dle rovnice Wischmeier-Smith plocha R K L S C P sklon% G v Ld p 1 20 0.52 2.59 0.23 0.7 1 2.64 4.35 14 530 0.3 2 20 0.52 2.42 0.25 0.7 1 2.86 4.36 12 420 0.3 3 20 0.52 2.91 0.28 0.7 1 3.28 6.02 11 320 0.4 4 20 0.49 3.34 0.40 0.7 1 4.44 9.04 20 450 0.4 5 20 0.49 3.68 1.41 0.7 1 11.33 35.72 34 300 0.5 6 20 0.34 4.75 0.70 0.7 1 7.00 15.86 35 500 0.5 7 20 0.34 3.79 0.28 0.7 1 3.23 5.04 20 620 0.4 8 20 0.41 3.18 0.33 0.7 1 3.75 5.97 15 400 0.4 9 20 0.34 4.41 0.90 0.7 1 8.37 18.90 36 430 0.5 10 20 0.52 3.25 0.27 0.7 1 3.10 6.33 13 420 0.4 11 20 0.52 3.56 0.26 0.7 1 3.02 6.77 16 530 0.4 Ztráty ornice jsou uvažovány pro období podmítky a hrubé brázdy, tedy v nejchoulostivějším období. Z výše uvedených výpočtů je zřejmé, že na většině ploch nedojde k nepřípustné ztrátě půdy vodní erozí. Ta u středně hlubokých půd činí 4t/ha a u hlubokých 10t/ha. Na plochách kde hodnota G přesahuje 4t/ha ale nedosahuje 10t/ha postačí k zajištění protierozní ochrany dodržovat agrotechnické opatření (orba po vrstevnicích, pěstování víceletých plodin, nevysévat okopaniny. Na plochách 4, 5, 6 a 9 bude přesto docházet k erozi vlivem přílišné prudkosti svahu. Zde bude třeba uvažovat se zřízením zatravněného zasakovacího pásu, který přeruší spádnici, na ploše 5 by bylo vhodné pěstovat víceleté pícniny, nebo ji celou zatravnit.
K větrné erozi vlivem dostatečného zásobení půdy vláhou a reliéfu terénu (údolí) nedochází. K degradaci půdy dochází především vlivem lidské činnosti zakládáním skládek, hromaděním odpadů, či neobděláváním ploch. To se týká například skládky u cesty HPCD1 v místech kde se dotýká lesa a dále ploch neobdělávaných a zarostlých plevelem, které se můžou stát smetištěm. (např. areál ZD, bývalý lom, rákosiny na začátku CD5 a pod.) K degradaci půdy může docházet i nevhodným obděláváním půdy, avšak tyto skutečnosti nebyly v katastrech zjištěny. Tabulka bonit: 1 41000 7 42601, 42011 2 41000 8 20200, 20100 3 41000 9 43715, 42011 4 42601 10 41000 5 42601, 42611, 42641 11 41000 6 43715, 42601, 42011 1.4. Vodohospodářská opatření Zájmové území spadá do povodí Kačáku. Obcí protéká Radotínský potok s přítokem a ústí do rybníčku v jižní části obce. Podél Zemanova lesa protéká k západu Drahelčický potok. Odvodnění pozemků je většinou funkční, hlavní svodné drény jsou provedeny otevřenými kanály, stejně jako regulované vodní toky. Břehy těchto toků jsou většinou zarostlé rákosem, keři a buření. Podél Radotínského potoka je provedena nová výsadba převážně javorů. Většina vodotečí je funkční a pravděpodobně s dostatečnou kapacitou. Propustky jsou většinou také funkční, u některých bude třeba zajistit rekonstrukci a pročištění trub. 1.5. Ochrana a tvorba životního prostředí Míra ekologické stability území - zjišťuje se koeficientem ekologické stability. Tento koeficient vyjadřuje plošný poměr zastoupení kultur ekologicky stabilních a nestabilních podle katastru nemovitostí ve sledovaném území. KES koeficient ekologické stability KES = lesní půda + rybníky + ost. vodní plochy + pastviny + louky + ovoc.sady +zahrada zastavěná plocha + orná půda + ostatní plocha KES 0,30 - nadprůměrné využívání krajiny s narušením přírodních struktur, ekologická funkce je trvale nahrazena lidskými vztahy KES 0,30 0,80 - intenzivní využívaná krajina s oslabenými autoregulačními mechanizmy, značně ekologicky labilní KES 0,80 2,90 - vyvážená kulturní krajina, technické objekty v souladu s přírodními strukturami
KES 2,90 - přirozená krajina s převahou přírodních složek, která využívá autoregulační mechanizmy Zastoupení kultur v k.ú. Drahelčice : v k.ú. Hořelice část : orná půda 344,8067 ha 54,78 ha ovocný sad 6,4353 ha zahrada 7,7199 ha louky 10,9066 ha 7,12 ha lesy 63,4695 ha 0,92 ha vodní plocha 4,2057 ha zastavěná plocha 7,3892 ha 2,52 ha ostatní plocha 32,9325 ha 2,56 ha (silnice, těžba surovin atd.) 6,44 +7,72 + 18,03 + 64,39 + 4,21 100,79 KES = 399,59 + 9,91 + 35,49 = 444,99 = 0,23 Podle tohoto hodnocení se jeví katastrální území jako nadprůměrné využívaná krajina s narušením přírodních struktur, ekologická funkce je trvale nahrazena lidskými vztahy. Je to typický model pro oblasti s velkými půdními celky s maximálním využitím. Proto je velmi důležitá pro udržení ekologické stability důsledná péče o stávající stabilizující prvky a především doplnění navržených ekologických prvků dle ÚSES. Ekologická stabilita území je v návrhu ÚSES zlepšena navržením ekologických opatření jako jsou biokoridory a biocentra, s dalšími drobnými krajinnými prvky mezemi, remízky, doprovodnou zelení apod., které tvoří tzv. interakční prvky krajiny. ÚSES Na západní straně katastru se nachází lesní komplex v jehož části je funkční lokální biocentrum LBC 56 Zemanův les, které je tvořeno ochuzenou dubohabřinou a acidofilní doubravou na svazích nad Drahelčickým potokem a vlhkou loukou se sušším pahorkem. Z biocentra vychází směrem na západ podél Drahelčického potoka funkční lokální biokoridor LBK 44. Směrem na východ od LBC 56 pokračuje podél potoka a cesty s doprovodnou vegetací částečně funkční LBK 45, který se napojuje na nefunkční, navržené biocentrum LBC 58 u obce Drahelčice. Skrz obec pak pokračuje částečně funkční LBK 35, který je tvořen veřejnou zelení podél toku v obci a ruderalizovanými okraji Radotinského potoka a napojuje se na funkční biocentum LBC 57 v k.ú. Úhonice. Na LBK 35 se napojuje částečně funkční biokoridor LBK 46, který je tvořen ruderalizovanými pobřežními porosty přítoku Radotínského potoka a pokračuje do k.ú. Rudná. Do významných krajinných prvků patří VKP 108 zarostlé těleso bývalé železniční trati, VKP 120 kosené louky na mírném svahu severní expozice obklopené lesními porosty, VKP 121 Zemanův les, VKP 122 lesík v polích, v severní části malá loučka s topoly, VKP 123 zarostlá polní cesta. V krajině se vyskytují i významné interakční prvky, což jsou zarostlé meze, vodoteče a zarostlé polní cesty. 2. Bilance pozemků 2.1. Přehled státní a obecní půdy viz. tabulka
2.2. Přehled o výměře pozemků potřebné pro společná zařízení a soupis změn druhů pozemků viz. tabulka