ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.11.2017 COM(2017) 687 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění svých vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a při provádění směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU, požadované podle čl. 24 odst. 3 této směrnice (2017) CS CS

1. ÚVOD V listopadu 2016 Evropská komise navrhla revizi směrnice o energetické účinnosti 1 v rámci balíčku předpisů v oblasti čisté energie. Cílem tohoto přezkumu je přizpůsobit směrnici o energetické účinnosti výhledu do roku 2030 stanovením závazného cíle energetické účinnosti ve výši 30 % 2, který zachovává stávající úroveň ambicí. Komise rovněž navrhla zjednodušení částí textu s cílem usnadnit provádění směrnice na vnitrostátní úrovni. Zachování dynamiky v oblasti energetické účinnosti přispěje nejen ke zvýšení HDP a počtu pracovních míst energetická účinnost je klíčovým nástrojem v rámci udržitelného hospodářství a v odvětví stavebnictví, ale přinese rovněž celou řadu dalších výhod EU a jejím obyvatelům, zejména pokud jde o zabezpečení dodávky energie a snížení znečištění. Závazný cíl 30% energetické účinnosti rovněž významně přispívá k nákladově efektivnímu dosažení cíle EU pro rok 2030, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů, neboť energetická účinnost přináší výsledky ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Snižuje výdaje za energii a zlepšuje životní podmínky v budovách. Může zvýšit konkurenceschopnost společností díky peněžním úsporám a větším inovacím. Zatímco je návrh na přezkum směrnice o energetické účinnosti projednáván spolunormotvůrci, Komise nadále monitoruje provádění stávající směrnice. Tato zpráva za rok 2017 uvádí nejnovější poznatky, pokud jde o pokrok učiněný do roku 2015 směrem k dosažení 20% cíle 3. Úřední evropské statistiky o energii předané členskými státy u jsou použity jako primární zdroj údajů pro zhodnocení pokroku směrem k cíli, který má být splněn do roku 2020. Tato zpráva vychází ze zprávy o pokroku v oblasti energetické účinnosti za rok 2016 4, jakož i z výročních zpráv za rok 2017 a vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti předložených členskými státy. S cílem lépe porozumět faktorům ovlivňujícím nedávný vývoj byla použita dekompoziční analýza vyvinutá Společným výzkumným střediskem (JRC) 5 a v rámci projektu Odyssee-Mure 6. Nejvýznamnější jsou tato zjištění: Spotřeba energie se v letech 2007 2014 postupně snižovala, avšak v roce 2015 se zvýšila, zčásti v důsledku méně teplé zimy a nižších cen paliv. Ačkoli se spotřeba primární energie oproti roku 2014 zvýšila o 1,5 %, stále byla na dobré cestě ke splnění cíle pro rok 2020. Konečná spotřeba energie se v roce 2015 rovněž zvýšila, stále se však pohybovala pod úrovní cíle pro rok 2020 díky úsporám dosaženým v předchozích letech. Zdá se, že spotřeba energie se v roce 2016 nadále zvyšovala v důsledku další chladnější zimy 7. Spotřeba primární energie se v letech následujících po recesi (2009 2015) výrazně snížila téměř ve všech členských státech, což svědčí o tom, že hospodářské obnovy a růstu lze dosáhnout, aniž se zvýší vnitrostátní poptávka po energii. 1 COM(2016) 860 final. 2 Navrhovaný cíl 30 % do roku 2030 se promítá do konečné spotřeby energie ve výši 987 Mtoe a spotřeby primární energie ve výši 1321 Mtoe v EU. 3 Cíl pro rok 2020 zahrnuje snížení celkové energetické spotřeby EU tak, aby činila nejvýše 1086 Mtoe, a snížení spotřeby primární energie na nejvýše 1483 Mtoe. 4 COM(2017) 56 final. 5 JRC (probíhá příprava), Assessing the progress towards the EU efficiency targets using index decomposition analysis (Posuzování pokroku při splnění cílů energetické účinnosti EU za použití indexové dekompoziční analýzy). 6 http://www.indicators.odyssee-mure.eu/decomposition.html 7 Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvedla předběžné odhady pro rok 2016. 1

Klimatické výkyvy 8 jsou jednou z hlavních příčin výkyvů pozorovaných ve spotřebě energie v minulých letech. Údaje upravené na základě zohlednění meteorologických vlivů svědčí o tom, že spotřeba energie se po poklesu zaznamenaném od roku 2005 od roku 2012 celkově neměnila (graf 1). Zvýšená hospodářská činnost vedla k nárůstu spotřeby energie. Úspory energie pomohly tento nárůst vyvážit. Jejich úroveň však nebyla v letech 2015 a 2016 dostatečně vysoká, aby vyvážila dopad růstu hospodářské činnosti. Konečná energetická náročnost v odvětví průmyslu se v roce 2015 snížila v téměř všech členských státech. Členské státy činí značný pokrok v dosahování úspor energie na základě článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Jejich kolektivní úsilí v roce 2015 přesahovalo lineární trajektorii pro dosažení požadovaných úspor do roku 2020. Několik členských států ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti pro rok 2017 revidovalo své orientační vnitrostátní cíle pro rok 2020. Zatímco oznámené vnitrostátní cíle jsou jako celek stále v souladu s úrovní ambicí EU týkajících se konečné spotřeby energie v roce 2020, mezera v oblasti spotřeby primární energie je nyní větší. Pokud bude sestupný trend pozorovaný od roku 2005 pokračovat v nadcházejících letech, EU by stále měla být na cestě k dosažení cíle v roce 2020, pokud jde o spotřebu primární energie i končenou spotřebu energie 9. Pokud však zvýšení pozorované v minulých letech tuto tendenci zvrátí, bude k dosažení cílů pro rok 2020 zapotřebí vynaložit další úsilí. Graf 1: HDP a konečná spotřeba energie v letech 1995 2015 při použití opravného koeficientu pro povětrnostní vlivy 10 8 Výsledkem výjimečně teplé zimy v roce 2014 byla mnohem nižší potřeba vytápění v tomto roce. Nicméně v letech 2015 a 2016 byly zimní teploty více v souladu s klimatickým průměrem, což vedlo k větší potřebě vytápění a současně k nárůstu spotřeby energie v domácnostech a v odvětví služeb. 9 Průměrná míra snížení spotřeby primární energie / konečné spotřeby energie v období 2005 2015 je vyšší než míra lineárního snížení spotřeby od roku 2005 směrem k cíli pro rok 2020. 10 Klimatický korekční faktor byl stanoven jako podíl vytápěcích denostupňů v daném roce ve vztahu k průměrným vytápěcím denostupňům v období 1990 2015. Tento korekční faktor byl uplatněn na spotřebu energie použité pro vytápění domácností. 2

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Mtoe V miliardách EUR 2005 1500 1450 1400 1350 1300 1250 1200 1150 1100 1050 1000 13000 12500 12000 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 Total final consumption with weather corrections Total final consumption Real GDP at exchange rate Zdroj: Odyssee-Mure 2. POKROK V PLNĚNÍ CÍLE EU PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST STANOVENÉHO PRO ROK 2020 Konečná spotřeba energie 11 v EU se snížila o 9,1 % z 1192 Mtoe v roce 2005 na 1084 Mtoe v roce 2015, tedy na úroveň o něco nižší, než je cíl konečné spotřeby energie pro rok 2020: 1086 Mtoe. Mezi lety 2005 a 2015 se snižovala průměrným ročním tempem 0,9 %, ačkoli tato sestupná tendence byla v roce 2015 přerušena, neboť konečná spotřeba energie vzrostla v porovnání s předchozím rokem o 2,1 %. Vyšší spotřeba energie v roce 2015 byla pozorována zejména v sektoru domácností (4% meziroční nárůst), v odvětví služeb (+3,6 %) a odvětví dopravy (+1,7 %). Důvodem tohoto zvýšení v sektoru domácností a v odvětví služeb byla především o něco chladnější zima oproti předchozímu roku, který byl výjimečně teplý. Z předběžných odhadů Evropské agentury pro životní prostředí rovněž vyplývá, že konečná spotřeba energie v roce 2016 vzrostla ve srovnání s rokem 2015 o 2 %, což mohlo opět být zapříčiněno méně teplou zimou a hospodářským růstem 12. V roce 2015 připadal na dopravu 33% podíl celkové spotřeby energie, poté následoval sektor domácností a průmysl (oba 25 %), odvětví služeb (14 %) a ostatní odvětví (3 %). Spotřeba primární energie 13 v EU klesla o 10,6 % z 1713 Mtoe v roce 2005 na 1531 Mtoe v roce 2015, což je o 3,2 % vyšší úroveň spotřeby než cíl stanovený pro rok 2020, tj. 1483 Mtoe. Mezi 11 Konečnou spotřebou energie se rozumí energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, služeb, zemědělství a domácnostem, nezahrnuje však dodávky do odvětví přeměny energie a samotného odvětví energetiky. 12 Důvodem toho, proč má proměnlivost počasí takový dopad na spotřebu energie, je, že sektor domácností představuje jednu čtvrtinu konečné spotřeby energie, přičemž dvě třetiny této energie používá k vytápění. To se týká rovněž budov, které jsou vytápěny v odvětví služeb, ale v této oblasti zatím nejsou k dispozici oficiální údaje. 13 Spotřebou primární energie se rozumí hrubá domácí spotřeba, vyjma neenergetických účelů. 3

roky 2005 a 2015 se snižovala v průměru o 1,1 % za rok, avšak v roce 2015 se oproti předchozímu roku zvýšila o 1,5 %. Z modelovaných odhadů Agentury pro životní prostředí vyplývá, že meziroční nárůst činil v roce 2016 0,6 %. 3. VNITROSTÁTNÍ CÍLE Některé členské státy ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti pro rok 2017 uvedly, že jejich vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti pro rok 2020 byly revidovány tak, aby se přizpůsobily aktuálním vnitrostátním politickým plánům nebo novějším prognózám 14. Dva členské státy v rámci revize upravily své konečné energetické cíle směrem nahoru a jeden členský stát směrem dolů 15, zatímco tři členské státy snížily a dva zvýšily svůj orientační cíl spotřeby primární energie pro rok 2020 16. S ohledem na průměrné roční snížení potřebné k dosažení orientačních cílů lze konstatovat, že 18 členských států učinilo v roce 2015 značný pokrok k dosažení orientačních cílů, pokud jde o konečnou spotřebu energie. Naproti tomu Rakousko, Belgie, Bulharsko, Francie, Německo, Maďarsko, Litva, Malta, Slovensko a Švédsko nesnižovaly každoročně svou konečnou spotřebu energie tempem, které by zajistilo splnění jejich cíle pro rok 2020. Pokud jde o spotřebu primární energie, pět členských států Bulharsko, Estonsko, Francie, Německo a Nizozemsko nedosahovalo do roku 2015 úspor dostatečně rychlým tempem, které by umožnilo splnění jejich cílů v roce 2020. Celkově byla konečná spotřeba energie 18 členských států v roce 2015 nižší než jejich orientační konečný energetický cíl pro rok 2020 17. Podobně 19 členských států dosáhlo v roce 2015 stanovených úrovní spotřeby primární energie nebo je udrželo (vzhledem k nedávnému zvýšení) pod svým orientačním cílem spotřeby primární energie za rok 2020 18. Nicméně vzhledem k nedávným revizím vnitrostátních cílů se mezera mezi součtem vnitrostátních cílů a cílem EU dále prohloubila, pokud jde o spotřebu primární energie. Pokud jde o konečnou spotřebu energie, vnitrostátní orientační cíle v souhrnu činí 1085 Mtoe, tj. o 1 Mtoe méně, než je cíl EU. Pokud jde o spotřebu primární energie, tyto cíle činí v souhrnu 1533 Mtoe, tj. o 50 Mtoe více, než je cíl EU. 4. TENDENCE V OBLASTI SPOTŘEBY ENERGIE A POSOUZENÍ VNITROSTÁTNÍCH OPATŘENÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ Konečná spotřeba energie se od roku 2005 snížila ve všech členských státech s výjimkou Litvy, Malty a Polska. V porovnání s rokem 2014 konečná spotřeba energie v roce 2015 vzrostla ve všech členských státech s výjimkou pěti, přičemž největší snížení zaznamenaly Lotyšsko ( 2,5 %), Estonsko ( 1,8 %) a Finsko ( 1,3 %). Největší nárůst byl zaznamenán v Maďarsku (+6,9 %), Řecku (+6,3 %) a Chorvatsku (+5,5 %). Snížení a zvýšení v těchto zemích ve značné míře souviselo s povětrnostními podmínkami. Spotřeba primární energie se od roku 2005 snížila ve všech členských státech s výjimkou Estonska a Polska. Nicméně v roce 2015 spotřeba primární energie ve většině členských států 14 Toto posouzení vychází z vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti předložených Evropské komisi dne 1. října 2017. 15 Malta a Španělsko směrem nahoru, Chorvatsko směrem dolů. 16 Česká republika, Malta a Španělsko provedly revizi směrem nahoru, Chorvatsko a Dánsko směrem dolů. 17 S výjimkou Belgie, Bulharska, Německa, Irska, Francie, Litvy, Maďarska, Rakouska, Slovenska, Švédska a Spojeného království. 18 S výjimkou Belgie, Bulharska, Kypru, Německa, Francie, Rakouska, Nizozemska, Švédska a Spojeného království. 4

EL CY HR PT IT ES FI SI NL FR AT EU28 DK BE BG HU CZ RO UK DE LV SE SK PL EE LT LU MT IE v porovnání s předchozím rokem vzrostla, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Maďarsku (+5,9 %), Portugalsku (+4,9 %) a Irsku (+4,6 %). Největší meziroční snížení oznámila Malta ( 14,9 %), po které následovalo Estonsko ( 6,3 %) a Švédsko ( 5,5 %). Podíváme-li se na roky následující po krizi (2009 2015), získáme přehled o nedávném vývoji během hospodářské obnovy. Graf 2: HDP a spotřeba primární energie v EU, 2009 2015 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% -30% -40% Variation of primary energy consumption (2009-2015) Variation of GDP (2009-2015), chain linked volumes (2010) Zdroj: V tomto časovém rámci se spotřeba primární energie snížila ve všech členských státech, s výjimkou Řecka (které je stále dotčeno hospodářským poklesem), navzdory rostoucímu HDP ve 22 členských státech. Tento trend svědčí o tom, že obnovy bylo dosaženo bez zvýšení poptávky po energii, a to i v zemích s rychle rostoucími ekonomikami. Je však rovněž zřejmé, že se tak pravděpodobně stalo v důsledku zlepšení energetické účinnosti. Podrobnější analýza různých faktorů vedoucích ke změnám spotřeby energie je možná díky dekompoziční analýze provedené Společným výzkumným střediskem 19 a Odyssee-Mure 20. Dekompozice pomáhá přidělit váhu různým faktorům, které mají dopad na trendy spotřeby energie, které jsou odlišeny podle odvětví konečné spotřeby a odvětví výroby a přeměny energie. Pokud jde o primární energii, analýza JRC posoudila relativní příspěvek účinku hospodářské činnosti 21, účinku přeměny energie 22 a účinku energetické náročnosti 23 k trendům celkového snížení spotřeby primární energie v období 2005 2015. Trendy konečné spotřeby energie byly 19 JRC, výše citovaný dokument. 20 http://www.indicators.odyssee-mure.eu/decomposition.html 21 Dokládá změny spotřeby energie v důsledku změn hospodářské činnosti (např. HDP, hrubá přidaná hodnota). 22 Je vyjádřen poměrem spotřeby primární energie ke konečné spotřebě energie a dokládá účinnost systému přeměny energie. 23 Je vyjádřen poměrem spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie k HDP. Odpovídá za změny celkové spotřeby energie v důsledku technologického pokroku, zlepšení energetické účinnosti, politiky a dalších vlivů. 5

Mtoe rozloženy na účinek činnosti, strukturální účinek 24, účinek energetické náročnosti a klimatický účinek 25. Výsledky ukazují, že účinek činnosti vedl k nárůstu spotřeby primární energie o 183,1 Mtoe. To však bylo vyváženo téměř dvojnásobným snížením ( 339,8 Mtoe) v důsledku významných snížení energetické náročnosti (viz graf 3). Na druhé straně zvýšení celkové účinnosti systému přeměny v EU-28 bylo malé ( 26,8 Mtoe). Podíváme-li se na nedávný vývoj v letech 2014 2015, zjistíme, že spotřeba primární energie se poprvé zvýšila po pěti po sobě jdoucích letech, během kterých se spotřeba energie snižovala. Nárůst spotřeby primární energie o 21,4 Mtoe v letech 2014 2015 je do značné míry přičítán silnému účinku činnosti (+33,6 Mtoe), který byl pouze částečně vyvážen zlepšeními účinnosti přeměny ( 10,8 Mtoe) a nižší energetickou náročností ( 1,4 Mtoe). Graf 3: Dekompozice změn ve spotřebě primární energie EU-28 za období 2005 2015 pomocí přístupu Divisiova indexu aditivních logaritmických průměrů (Logarithmic Mean Divisia Index, LMDI). 2000 1800 +149.5-16.0 1600 1400-338.4 +33.6-10.8-1.4 1200 1000 800 1713 1508 1530 600 400 Zdroj: Společné výzkumné středisko (JRC) Ke snížení konečné spotřeby energie přispělo hlavně snížení spotřeby v průmyslu ( 16 % v roce 2015 ve srovnání s rokem 2005) a v sektoru domácností ( 11 %) a v menší míře snížení spotřeby energie v odvětví dopravy ( 3 %). Naproti tomu spotřeba energie v odvětví služeb se zvýšila (+2 %). Graf 4: Dekompozice změn v konečné spotřebě energie EU-28 za období 2005 2015 pomocí přístupu Divisiova indexu aditivních logaritmických průměrů (Logarithmic Mean Divisia Index, LMDI). 24 Je vyjádřen relativním podílem hospodářské činnosti jednotlivých odvětví a dokládá změny spotřeby energie v důsledku změny relativního významu odvětví s různými energetickými náročnostmi. 25 Zachycuje změny spotřeby energie v důsledku klimatických změn a použije se na odvětví, v nichž je vytápění významné v konečné spotřebě (např. sektor domácností). 6

Mtoe 1200 1000 +94.2-24.2-30.6 +20.9 +13.2-159.7-1.0-10.2 800 600 1153 1033 1056 400 200 Zdroj: Společné výzkumné středisko (JRC) Analýza JCR ukazuje, že stejně jako v případě primární energie bylo snížení konečné spotřeby energie za období 2005 2015 způsobeno zlepšením konečné energetické náročnosti ( 169,9 Mtoe), které vyvážilo zvýšení spotřeby energie v důsledku hospodářského růstu (+115,1 Mtoe). Strukturální posun k energeticky účinnějším odvětvím přispěl ke snížení konečné spotřeby energie o 25,2 Mtoe, zatímco teplejší zimy měly za následek snížení spotřeby energie o 17,4 Mtoe. Výsledkem bylo snížení konečné spotřeby energie z 1153 na 1056 Mtoe 26 v celé EU v letech 2005 2015 (viz graf 4). V období 2014 2015 byl v EU zaznamenán nepatrný nárůst celkové konečné spotřeby energie o 23 Mtoe. Zlepšení energetické náročnosti ( 10,2 Mtoe) a mírný strukturální posun ( 1,0 Mtoe) v tomto krátkém období nebyly dostatečné k vyvážení zvýšení spotřeby v důsledku hospodářského růstu (účinek činnosti: +20,9 Mtoe) a chladnějšího počasí 27 (+13,2 Mtoe). Pokud jde o vývoj na úrovni členských států v období 2005 2015, z analýzy JRC vyplývá, že s výjimkou Řecka, Itálie a Portugalska hospodářská činnost zvýšila spotřebu primární energie. Účinek přeměny měl v členských státech různorodější dopad, neboť 10 zemí zaznamenalo snížení účinnosti přeměny, což vedlo ke zvýšení spotřeby energie (Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Španělsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Nizozemsko a Portugalsko). Pokud jde o primární energetickou náročnost, většina zemí dosáhla značného pokroku a pouze na Maltě spotřeba energie vzrostla v důsledku vyšší energetické náročnosti hospodářství. Strukturální posun směrem k energeticky méně náročným odvětvím, který je zohledněn pro obchodní sektor 28, přispěl k nižší konečné spotřebě energie ve všech zemích s výjimkou Rakouska, Bulharska, České republiky, Litvy, Lotyšska, Polska a Slovenska. Na druhé straně Irsko, Kypr a Spojené království byly jedinými zeměmi, které zaznamenaly zvýšení konečné spotřeby energie v důsledku klimatických faktorů (ty JRC zohlednilo pouze pro sektor domácností). Ve všech ostatních zemích teplejší zimy přispěly ke snížení spotřeby energie. 26 Rozdíl mezi dekompozičními údaji JRC a oficiálními údaji u uvedenými ve zprávě je způsoben různými zdroji údajů použitými pro dopravu (Odyssee) a odlišným datem získání údajů (leden 2017). 27 V roce 2015 bylo 2904 vytápěcích denostupňů ve srovnání s 2809 vytápěcími denostupni v roce 2014 a průměrem 3133 vytápěcích denostupňů v referenčním období 1990 2015 (zdroj:, JRC). 28 Obchodní sektor kombinuje průmysl, služby a zemědělství. 7

Analýza Odyssee-Mure dokládá pro období 2005 2015 podobné trendy. Potvrzuje, že úspory energie hrály hlavní úlohu ve vyvážení nárůstu spotřeby stimulované účinkem činnosti, demografií a životním stylem v tomto období. Nicméně význam různých faktorů a jejich rozsah není stejný z důvodu rozdílů v metodice a údajích použitých jako vstupy. Nižší spotřeba primární energie byla způsobena zejména poklesem konečné spotřeby energie ( 109 Mtoe), avšak poměrně významnou úlohu hrálo rovněž zlepšení účinnosti a změny ve skladbě paliv při výrobě energie ( 61 Mtoe). Pokud jde o konečnou spotřebu energie, účinek činnosti vedl ke zvýšení o 39 Mtoe, zatímco demografie a životní styl se na konečné spotřebě energie podílely dalšími 26 Mtoe a 25 Mtoe. Toto zvýšení bylo vyváženo mnohem vyššími úsporami energie mezi roky 2005 a 2015 ( 161 Mtoe), zatímco strukturální změna vedla k dalšímu snížení o 10 Mtoe a vlivem klimatu došlo ke snížení o 18 Mtoe. 4.1. Průmysl Konečná spotřeba energie v průmyslu v EU se v absolutních hodnotách snížila z 328 Mtoe v roce 2005 na 275 Mtoe v roce 2015 ( 16 %). Nicméně průmysl v tomto období zvýšil svou spotřebu energie v Rakousku (+4 %), Belgii (+2 %), Německu (+3 %), Lotyšsku (+13 %), Maďarsku (+25 %) a na Maltě (+10 %). Ve srovnání s předchozím rokem konečná spotřeba energie v průmyslu v roce 2015 mírně vzrostla (o 1 Mtoe, tj. 0,3 %), přičemž ve 13 členských státech byl zaznamenán pokles. Země s největším nárůstem zahrnují Irsko (+8 %), Maďarsko (7 %) a Francii (5 %). Dekompozice JRC ukazuje celkový pozitivní účinek činnosti, který zvýšil konečnou spotřebu energie v EU v období 2005 2015 (navzdory prudkému poklesu poptávky po energii v důsledku slabé hospodářské činnosti, jenž byl pozorován v období 2008 2009). Nicméně zlepšení energetické náročnosti více než vyrovnalo účinek činnosti a výrazně snížilo spotřebu energie v průmyslu. K poklesu spotřeby přispěl rovněž posun k energeticky méně náročným odvětvím, který však hrál menší úlohu pro EU obecně. Naproti tomu analýza Odysse-Mure ukazuje, že účinek činnosti byl negativní, což vedlo v období 2005 2015 v EU ke snížení spotřeby energie o 6 Mtoe. Rozhodujícím faktorem, pokud jde o celkové snížení spotřeby energie ( 42 Mtoe), byly stále úspory energie doprovázené strukturálním posunem, který přispěl ke snížení spotřeby o 8 Mtoe. Pouze ostatní účinky, které jsou především výsledkem neefektivních činností v průmyslu, byly pozitivní a zvýšily spotřebu o 2 Mtoe. Pokud jde o energetickou náročnost 29, téměř všem členským státům se podařilo mezi lety 2005 a 2015 zlepšit výkonnost jejich průmyslu, což vedlo k celkovému snížení energetické náročnosti v EU o 19 %. Pouze Řecko (+26 %), Maďarsko (+19 %), Lotyšsko (+14 %) a Kypr (+11 %) zvýšily svou konečnou spotřebu energie na vytvoření hrubé přidané hodnoty v rámci svých průmyslových odvětví. Na druhé straně nejvýraznější zlepšení byla zaznamenána v Irsku, Rumunsku a Bulharsku, kde došlo ke snížení energetické náročnosti průmyslu o polovinu. Pokud jde o vývoj ve srovnání s rokem 2014, pouze Francie a Švédsko zaznamenaly v roce 2015 zvýšení energetické náročnosti průmyslu, zatímco všechny ostatní členské státy nadále dosahovaly zlepšení. 4.2. Domácnosti Konečná spotřeba energie v sektoru domácností se snížila o 11 % z 309 Mtoe v roce 2005 na 275 Mtoe v roce 2015. Významně k tomu přispělo zlepšení energetické účinnosti ( 67 Mtoe)plynoucí z větší energetické účinnosti spotřebičů a snížení energetické náročnosti fondu budov v důsledku postupného provádění směrnice o energetické náročnosti budov 30 29 Spotřeba energie související s hrubou přidanou hodnotou. 30 Směrnice 2010/31/EU. 8

a minimálních norem pro ekodesign 31. Nicméně teplejší zimy rovněž snížily potřeby vytápění v tomto období a částečně vyvážily pozitivní účinek činnosti stimulovaný zvětšením podlahové plochy pro účely vytápění a hrubým disponibilním příjmem. 21 členských států vykázalo mezi lety 2014 a 2015 zvýšení konečné spotřeby energie v sektoru domácností. Rok 2014 byl neobvykle teplý, což vedlo k nižší spotřebě vytápění, takže zvýšení spotřeby energie pro účely vytápění v roce 2015 který byl chladnějším rokem nebylo překvapivé. Z analýzy Odyssee-Mure nicméně vyplývá, že zatímco povětrnostní vlivy 32 zapříčinily zvýšení spotřeby energie o 5 Mtoe, zvýšení počtu a průměrné velikosti obydlí a vyšší počet spotřebičů přispěly k dalšímu nárůstu o 4 Mtoe. Toto zvýšení bylo vyváženo úsporami energie ( 8 Mtoe) v roce 2015, avšak ostatní účinky (především změny chování, například přesun k větším spotřebičům a lepší úroveň komfortu) zvýšily konečnou spotřebu energie o dalších 10 Mtoe. Energetická náročnost sektoru domácností, pokud jde o spotřebu energie na obyvatele, se v EU snížila zhruba o 9 % v období 2005 2015 (a o 1 % v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014). Nicméně situace se v jednotlivých členských státech významně lišila: v 11 zemích se energetická náročnost zhoršila, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Bulharsku (+19 %), Litvě (+10 %) a Rumunsku (+6 %), což odráželo účinek vyrovnání v těchto zemích. Naproti tomu Spojené království ( 25 %), Belgie a Irsko ( 23 %) byly zeměmi s nejlepšími výsledky v této oblasti. 4.3. Odvětví služeb Odvětví služeb bylo jediným odvětvím, v němž došlo v období 2005 až 2015 ke zvýšení (ačkoli jen mírnému) spotřeby energie (+3,1 Mtoe, 2 %). Podle dekompoziční analýzy JRC bylo toto do značné míry způsobeno zvýšením hrubé přidané hodnoty v odvětví služeb, jež mělo za následek nárůst spotřeby energie o 20,4 Mtoe. Tento účinek činnosti byl z velké části vyvážen zlepšeními energetické náročnosti. Analýza Odyssee-Mure poskytuje podrobnější rozpis pro odvětví služeb. Zatímco pozitivní účinek činnosti se pohyboval na podobné úrovni (+20 Mtoe), byl oslaben účinkem teplejšího počasí ( 5 Mtoe), úsporami energie ( 6 Mtoe), zlepšeními produktivity ( 3 Mtoe) a dalšími účinky ( 3 Mtoe). Ve srovnání s rokem 2014 se v roce 2015 spotřeba energie v odvětví služeb zvýšila o 3,6 % v důsledku účinků pozitivní činnosti, klimatu a produktivity. Konečná energetická náročnost v odvětví služeb se v období 2005 2015 snížila o 10 %. Nejvýraznějších zlepšení se podařilo dosáhnout v Irsku, Maďarsku, na Slovensku a ve Švédsku. Ve srovnání s rokem 2014 se v roce 2015 energetická náročnost v EU zvýšila o 2 %, což může rovněž souviset s vyšším počtem vytápěcích denostupňů, neboť na vytápění prostor připadá téměř polovina spotřeby energie v odvětví služeb. 4.4. Odvětví dopravy Konečná spotřeba energie EU v dopravě 33 se snížila o 3 % z 369 Mtoe v roce 2005 na 359 Mtoe v roce 2015. 15 členských států zvýšilo v roce 2015 svou spotřebu energie v tomto odvětví ve 31 Pro všechna odvětví obecně se při použití scénáře bez opatření při provádění opatření do 1. ledna 2016 očekává, že díky opatřením týkajícím se ekodesignu a označování energetickými štítky se podaří do roku 2020 získat úspory primární energie ve výši 165 Mtoe (viz Evropská komise (2016), Ecodesign Impact Accounting (Účetní studie dopadů ekodesignu). Zpráva o stavu za rok 2016). 32 Analýza Odyssee-Mure rovněž odhaduje dopad chladicích denostupňů, které hrají stále významnější úlohu, zejména pokud jde o energetické potřeby jižních zemí v letním období. 33 Včetně potrubní dopravy, na rozdíl od přístupu použitého v dokumentu COM(2015) 574 final, neboť cíle energetické účinnosti pro rok 2020 nevylučují potrubní dopravu. 9

srovnání s úrovněmi roku 2005 34. Spotřeba se významně zvýšila (o více než 20 % od roku 2005) na Maltě, v Polsku, Rumunsku v Litvě a Slovinsku. Naopak v Řecku se snížila o 20 % a ve Španělsku o 16 %. Konečná energie EU v dopravě vzrostla od roku 2014 do roku 2015 téměř o 2 %, 35 přičemž nárůst ohlásily všechny členské státy s výjimkou čtyř. To umocňuje trend zaznamenaný v předchozích letech, neboť v roce 2014 byl nárůst pozorován ve 20 členských státech a v roce 2013 v 11 členských státech. Zeměmi s největším zvýšením spotřeby jsou Bulharsko (10 %), Maďarsko (8 %), Litva a Polsko (5 %). Hlavními důvody tohoto zvýšení jsou růst činnosti v odvětví silniční dopravy v roce 2015, jak pokud jde o osobní dopravu (o 2,2 % v oskm), tak pokud jde o nákladní dopravu (o 2,8 % v tkm), další pokles cen ropných produktů a rovněž nárůst letecké dopravy. V analýze Odyssee-Mure je rovněž patrné přispění účinku činnosti ke zvýšení spotřeby energie: tento faktor 36 přispěl ke zvýšení spotřeby v roce 2015 o 9 Mtoe, zatímco úspory energie spotřebu snížily o 2 Mtoe a dopad přechodu k jiným druhům dopravy byl zanedbatelný. 4.5. Odvětví výroby elektřiny a tepla Poměr vstupů a výstupů výroby elektřiny z tepelných elektráren 37 se v EU od roku 2005 zlepšil jen málo (+1,4 %). V roce 2015 se zvýšil v 18 členských státech v porovnání s rokem 2005 a ve 20 členských státech v porovnání s předchozím rokem. To může mít různé důvody, včetně přechodu na účinnější paliva. Podle analýzy Odyssee-Mure bylo snižování spotřeby primární energie v minulém desetiletí způsobeno změnou palivové skladby a změnou v odvětví výroby energie a v menší míře zvýšením účinnosti ve výrobě 38. Hlavním důvodem pozitivního dopadu této strukturální změny je neustálé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, které nahrazují výrobu elektřiny v tepelných elektrárnách. Nicméně změnu pozorovanou v roce 2015 oproti roku 2014 lze přičíst zvýšení účinnosti tepelných elektráren, nikoli celkové změně skladby energie. Výroba tepla ze zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET) se v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 zvýšila ve 13 členských státech, přičemž největší nárůst byl zaznamenán ve Francii, na Kypru, v Irsku a Řecku 39. V případě některých členských států se může jednat o důsledek chladnější zimy v roce 2015. Nicméně výroba tepla ze zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny se v EU mezi lety 2005 a 2015 obecně snížila o více než 10 %. 4.6. Stav provedení směrnice o energetické účinnosti a vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti na období 2017 2020 Směrnice o energetické účinnosti je nyní plně provedena ve všech členských státech, ačkoli stále existují prodlevy v provádění některých opatření a určitá opatření jsou předmětem kontrol 34 Srovnání mezi jednotlivými členskými státy je nutno provést obezřetně, jelikož konečná spotřeba energie je založena na prodaných palivech místo na palivech spotřebovaných na území dotyčné země. Určitou roli mohou hrát i jiné faktory než energetická účinnost, například to, do jaké míry je dotyčný členský stát tranzitní zemí pro silniční dopravu nebo leteckým uzlem. 35 Německo, Itálie, Lucembursko a Slovinsko. 36 Účinek činností zaznamenává změny v osobní dopravě, včetně letecké, a přepravě zboží. 37 Tento ukazatel měří poměr transformačního výkonu výroby elektřiny z tepelných elektráren ke spotřebě paliva. 38 Spotřeba energie v odvětví výroby energií se snížila z 378 Mtoe v roce 2005 na 317 Mtoe v roce 2015 a změna skladby energie přispěla ke snížení o 54 Mtoe. 39 Údaje o kombinované výrobě tepla a elektřiny oznámené u podle čl. 24 odst. 6 směrnice o energetické účinnosti: http://ec.europa.eu/eurostat/web/energy/data. Z důvodu chybějících údajů není možné analyzovat vývoj ve všech členských státech. 10

za účelem zajištění jejich souladu se směrnicí. Komise proto uzavřela všechna řízení zahájená z důvodu chybějícího nebo částečného oznámení. Komise nyní monitoruje provádění směrnice o energetické účinnosti. V roce 2017 zahájila dialog s členskými státy s cílem zajistit, aby se všechny povinnosti a požadavky směrnice správně odrážely ve vnitrostátních právních předpisech a politice. Komise rovněž ověřuje, zda členské státy plní své povinnosti týkající se vykazování stanovené ve směrnici. Členské státy měly do 30. dubna 2017 předložit Komisi svou výroční zprávu, nové vnitrostátní akční plány energetické účinnosti a aktualizovanou dlouhodobou strategii renovace budov. Ke dni 31. října 2017 nepředložilo přinejmenším jednu z těchto zpráv 10 členských států 40. Členské státy oznámily podle článku 7 své úspory za rok 2015, které v EU dosahovaly v součtu 28,5 Mtoe. To je celkem o 15 % více než odhadovaný objem úspor energie pro rok 2015, kdy se předpokládalo lineární plnění požadavků na úspory, které mají být provedeny do konce roku 2020. Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti (EEOS) byly zavedeny v 15 členských státech a mají největší podíl na úsporách energie (35 %). Ačkoli se většina opatření zaměřuje na stavebnictví, jejich předmětem jsou i ostatní odvětví konečné spotřeby (např. doprava, průmysl). Na úrovni členských států se pokrok při dosahování odhadovaných úspor pro rok 2015 výrazně liší (viz tabulka 3): 15 členských států dosáhlo větších úspor, než je potřebný roční objem (Rakousko, Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko a Spojené království); 5 členských států (Maďarsko, Itálie, Litva, Polsko a Španělsko) se přiblížilo dosažení potřebného objemu; 8 členských států dosáhlo mnohem menších úspor, než je potřebný objem (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko a Portugalsko). Ačkoli celkově je EU na dobré cestě k dosažení požadovaných kumulativních úspor energie do roku 2020, bude třeba, aby členské státy, které vykázaly úspory pod úrovní objemu potřebného pro rok 2015, vynaložily v nadcházejících letech větší úsilí. 5. ZÁVĚR Z nejnovějších údajů vyplývá, že klimatické faktory a hospodářský růst mohly zvrátit klesající trend v oblasti spotřeby energie. Navzdory výraznému snížení v minulosti, které přiblížilo spotřebu energie cílům pro rok 2020, ukazuje zvýšení v roce 2015 a možná též v roce 2016, že dosažení cílů bude možná vyžadovat vynaložení dalšího úsilí. Ačkoli byly zimy v letech 2015 a 2016 chladnější než v roce 2014, což zvýšilo poptávku po vytápění, byly stále mírnější než klimatický průměr. Hospodářský růst má stále pozitivní dopad na poptávku po energii, a i když úsilí o zvýšení energetické účinnosti do značné míry vyvážilo účinek činnosti, může být třeba přijmout další opatření, aby se předešlo dalšímu zvyšování spotřeby energie. Je třeba poznamenat, že hospodářský růst nebyl nutně doprovázen vyšší poptávkou po energii a několika zemím s vyšším růstem HDP v letech 2005 2015 se podařilo udržet spotřebu energie pod kontrolou. Tyto země dosahovaly dokonce lepší energetické účinnosti než země s nižším růstem HDP. Patří mezi ně Slovensko, Malta, Lucembursko, Rumunsko, Litva (členské státy 40 Zprávy předložené členskými státy byly zveřejněny na adrese: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energyefficiency/energy-efficiency-directive/national-energy-efficiency-action-plans 11

s více než 20% růstem HDP, jejichž spotřeba primární energie klesla v období 2005 2015 o více než 10 %). Tyto závěry jsou podporovány řadou studií, které dokazují, že je z hospodářského hlediska výhodné provádět opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Studie The Macroeconomic and Other Benefits of Energy Efficiency (Makroekonomické a další přínosy energetické účinnosti) 41 ukazuje, že vyšší úrovně účinnosti jsou spojeny s makroekonomickými dopady, které jsou pozitivní jak pro HDP, tak pro zaměstnanost. Kromě toho energetická účinnost pomáhá snižovat dovoz fosilních paliv, což posiluje obchodní bilanci EU a rovněž zlepšuje energetickou bezpečnost členských států, které jsou vystaveny riziku plynoucímu z vysoce koncentrovaného zdroje dodávek plynu. Závazný 30% cíl energetické účinnosti navržený Komisí zlepší energetickou bezpečnost tím, že sníží dovoz fosilních paliv v roce 2030 o 12 %, což odpovídá úsporám za dovoz ve výši 70 miliard EUR. Dvě odlišné dekompoziční metodiky analyzované v této zprávě potvrzují, že energetická účinnost představovala klíčový faktor, který přispěl ke zlepšení energetické náročnosti napříč odvětvími. Tato zlepšení ve velké míře neutralizovala, nebo dokonce převážila nárůst poptávky po energii stimulované hospodářskou činností, přísnějšími normami pro míru pohodlí při vytápění a chlazení a změnami chování a životního stylu. Konkurenceschopnost odvětví průmyslu a služeb EU se zlepšila díky snížení energetické náročnosti v téměř všech zemích EU. Hodnota, kterou může energetická účinnost vytvořit v průmyslu, totiž představuje více než jen snížené výdaje za energii zahrnuje rozsáhlejší dlouhodobé přínosy 42. Ke zvýšení úsilí je zásadní, aby byly účinně prováděny politiky a opatření navrhované ve vnitrostátních akčních plánech pro životní prostředí pro rok 2017. Stěžejním opatřením pro úspory energie obsaženým ve směrnici o energetické účinnosti je článek 7, který přispívá k dosažení cíle EU pro energetickou účinnost. Úspory vykázané za rok 2015 (28,5 Mtoe v souhrnném vyjádření) svědčí o významném pokroku v provádění článku 7 v EU. Nicméně míra pokroku se u jednotlivých zemí liší některé země zavedly ambiciózní opatření ke zvýšení energetické účinnosti, která zajistila dosažení významných úspor v prvních několika letech závazkového období, zatímco jiné členské státy budou muset zvýšit své úsilí, aby splnily požadavky týkající se úspor do konce roku 2020. Politiky EU a vnitrostátní politiky by měly využívat významný nákladově efektivní potenciál pro úspory energie, který představuje fond budov, a uspíšit digitalizaci v odvětví energetiky. Odhaduje se, že trh renovace budov bude v roce 2030 představovat hodnotu 80 120 miliard EUR. V zájmu dalšího uvolnění finančních prostředků ze soukromých zdrojů za účelem financování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie navrhuje iniciativa Inteligentní financování inteligentních budov 43 konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit i) účinnější využívání veřejných zdrojů, ii) sdružování projektů a podpory jejich rozvoje a iii) změnu vnímání rizik finančníky a investory. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti budov by rovněž mohla hrát důležitou úlohu při zmírňování energetické chudoby. Podle odhadů by se v závislosti na konkrétních opatřeních přijatých členskými státy 1,5 8 milionů domácností mohlo potenciálně vymanit z energetické chudoby. 41 https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/final_report_v4_final.pdf 42 Patří mezi ně zlepšení pohodlí pracovníků, jakosti výrobků, celkové flexibility a produktivity, jakož i snížení nákladů na údržbu, snížení rizik, zkrácení doby výroby a omezení odpadu. (viz IEA (2017), Energetická účinnost 2017). 43 COM(2016) 860 final. 12

Kromě toho je ve většině členských států zapotřebí dosáhnout dalších zlepšení v odvětví dopravy. V této souvislosti má stěžejní význam revize právních předpisů týkajících se emisí CO 2 z lehkých vozidel po roce 2020 společně se zlepšením systému monitorování, neboť snižování emisí CO 2 a spotřeba energie v dopravě úzce souvisí s palivovou účinností. Budou rovněž zapotřebí opatření na podporu účinnějšího využívání dopravy, jako je revize směrnice o kombinované dopravě, přechod na hromadnou dopravu a na vozidla s nulovými a nízkými emisemi, stimulovaný zejména elektromobilitou. Kromě toho navrhované nařízení o správě energetické unie 44 by mělo zlepšit koordinaci úsilí při zajišťování energetické účinnosti a zasadit jej do širšího kontextu dalších cílů energetické politiky. Pomůže Komisi a členským státům při stanovení jejich příspěvku a přijímání vhodných nápravných opatření v případě potřeby. Komise bude nadále pečlivě monitorovat pokrok členských států dosahovaný při plnění jejich vnitrostátních orientačních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a provádění směrnice o energetické účinnosti. Komise rovněž vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se k tomuto posouzení vyjádřily. 44 COM(2016) 759 final. 13

Tabulka č. 1: Přehled ukazatelů Trend to reach the 2020 target Short-term trend Whole economy Industry Residential MS PEC 2005-2015 trend compared to PEC 2005-2020 trend to reach the 2020 target FEC 2005-2015 trend compared to FEC 2005-2020 trend to reach the 2020 target Change of PEC 2015 compared to PEC 2014 [%] Change of FEC 2015 compare d to FEC 2014 [%] 2005-2015 average annual change of PEC energy intensity [%] 2005-2015 average change of FEC energy intensity in industry [%] 2005-2015 average annual change of FEC in residential per capita with climatic corrections [%] 2005-2014 average annual change of FEC in residential per m 2 with climatic corrections [%] EU28 + + 1.5% 2.1% -2.0% -2.0% -0.4% -2.3% BE + - 1.2% 4.6% -2.2% -1.1% -2.3% -3.1% BG - - 3.9% 5.5% -2.9% -5.7% 2.4% -2.6% CZ + + 1.6% 2.4% -2.5% -4.9% 1.2% -1.0% DK + + -0.2% 3.2% -2.1% -2.3% -0.2% -2.1% DE - - 0.6% 1.6% -2.1% -1.3% -0.6% -2.3% EE - + -6.3% -1.8% 0.1% -4.6% 1.6% -0.5% IE + + 4.6% 4.2% -3.7% -4.9% -3.1% -4.3% EL + + 0.4% 6.3% -0.2% 2.9% -1.1% -3.8% ES + + 4.0% 1.6% -1.8% -2.3% 1.9% -1.2% FR - - 2.0% 2.7% -1.7% -1.1% -0.6% -1.7% HR + + 4.4% 5.5% -1.2% -2.0% 0.6% -3.1% IT + + 4.0% 2.7% -1.4% -2.7% 0.9% -0.7% CY + + 2.0% 2.7% -1.2% 1.8% 0.7% -4.5% LV + + -2.1% -2.5% -1.8% 2.1% -0.2% -3.6% LT + - 1.9% -0.5% -5.1% -2.6% 2.0% -1.2% LU + + -1.0% -0.3% -4.0% -1.0% -1.6% -1.5% HU + - 5.9% 6.9% -1.6% 2.1% 1.1% -4.6% MT + - -14.9% 5.1% -5.3% na 7.6% -2.7% NL - + 3.8% 2.5% -1.6% -1.6% -1.3% -2.6% AT + - 2.9% 2.3% -1.4% -0.3% 0.8% -1.5% PL + + 0.9% 1.1% -3.4% -5.1% 1.2% -1.3% PT + + 4.9% 1.7% -1.2% -0.9% 0.7% -4.6% RO + + 2.1% 0.8% -4.1% -6.3% 1.6% -1.7% SI + + -0.9% 2.2% -1.8% -3.3% 0.9% -1.0% SK + - 0.8% 0.9% -4.7% -5.4% -0.9% -1.9% FI + + -4.8% -1.3% -0.7% 0.0% -0.1% -1.1% SE + - -5.5% 1.8% -2.8% -1.5% -0.4% -1.3% UK + + 0.0% 1.3% -3.0% -2.3% -2.9% -3.8% Source and extraction date 06/2017 06/2017 06/2017 06/2017 06/2017 09/2017 06/2017 Odyssee 07/2017 * Symbol + se použije, pokud členské státy snížily mezi roky 2005 a 2014 svou spotřebu primární energie i konečnou spotřebu energie vyšším tempem, než je tempo snižování spotřeby, jehož by bylo v období 2005 2020 zapotřebí, aby do roku 2020 dosáhly svých cílů spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie. V ostatních případech byl použit symbol. KSE konečná spotřeba energie, SPE spotřeba primární energie. 14

Tabulka č. 2: Přehled ukazatelů Services Transport Generation MS 2005-2015 average change of FEC energy intensity in the service sector [%] 2005-2015 average annual change of total FEC in the transport sector in % 2015 vs. 2005 change of share of trains, buses and coaches for passenger transport [%] 2015 vs. 2005 change of share of railway and inland waterways for freight transport [%] 2005-2015 average annual change of heat generation from CHP [%] 2015-2005 average annual change of ratio Transformation output/fuel input of thermal power generation [%] EU28-0.9% -0.3% 0.2% -0.4% -1.0% 0.0% BE 0.3% 0.5% -1.0% 0.8% 6.8% 1.6% BG -1.0% 1.8% -11.6% 10.3% 0.6% 0.7% CZ -2.6% 0.7% 1.4% -5.0% -0.8% 0.3% DK -1.7% -0.7% -1.7% 0.1% -1.7% -0.1% DE -0.5% 0.1% 0.0% -1.6% -1.0% 0.3% EE 0.9% 0.3% -1.2% -27.6% 2.6% -0.1% IE -4.7% -0.7% 1.7% -0.9% 0.0% 0.9% EL 1.3% -1.9% -3.1% -1.1% 1.3% 1.0% ES 0.4% -1.6% 0.6% 0.7% 0.0% -1.1% FR -0.3% 0.0% 2.2% 0.2% -6.0% -0.5% HR 0.0% 1.0% -2.1% 5.2% -0.8% 0.7% IT 0.4% -1.2% 0.4% 3.4% 1.2% 0.4% CY 1.5% -1.1% -2.1% 0.0% 0.0% 1.2% LV -1.5% 1.0% -6.1% -4.4% 3.1% 3.6% LT -2.1% 2.9% 0.5% -8.3% -4.1% 3.0% LU -2.0% -1.3% 2.6% -13.8% -2.6% 0.1% HU -5.1% 0.3% -4.2% 1.4% -6.6% -1.1% MT na 5.8% -1.9% 0.0% 0.0% 4.4% NL -2.0% -0.6% 2.0% 2.5% -0.7% 0.5% AT -3.0% 0.0% 1.6% -3.8% 2.8% -0.3% PL -1.6% 3.4% -9.1% -11.1% -1.5% 0.1% PT -1.6% -0.8% -0.1% 4.9% 4.6% -0.2% RO -0.9% 2.8% -4.4% 18.5% -4.3% -0.4% SI -1.0% 2.3% -0.5% 4.2% 0.2% 0.8% SK -4.8% -0.4% -5.2% -9.3% 0.1% 0.5% FI -0.1% 0.3% -0.2% 2.1% -0.7% -0.3% SE -2.8% 0.1% 2.4% -3.0% 2.2% 0.9% UK -1.5% -0.7% 2.3% 0.3% 0.0% -0.2% Source and extraction date 06/2017 06/2017 DG MOVE Pocketbook 2017 DG MOVE Pocketbook 2017 05/2017 05/2017 15

Tabulka č. 3: Přehled energetických úspor za rok 2015 oznámených podle článku 7 (ktoe) MS Savings 2014 Cumulative savings 2014-2015 Cumulative savings requirements by 2020 Progress towards total cumulative savings requirement by 2020 Estimated level of cumulative savings in 2015 on the basis of linear delivery Reported savings for 2015 compared the estimated level BE 330 875 6911 13% 740 118% BG 29 79 1942 4% 208 38% CZ 16 88 4882 2% 523 17% DK 204 443 3841 12% 412 108% DE 2548 5883 41989 14% 4499 131% EE 41 100 610 16% 65 153% IE 71 279 2164 13% 232 120% GR 74 208 3333 6% 357 58% ES 556 1634 15979 10% 1712 95% FR 1571 3804 31384 12% 3363 113% HR 2,5 45 1296 2% 139 19% IT 1298 2697 25502 11% 2732 99% CY 2,2 6,5 242 3% 26 25% LV 11 30 851 4% 91 33% LT 45 98 1004 10% 108 91% LU 0 9 515 2% 55 16% HU 75 349 3680 9% 394 89% MT 4 11 67 16% 7,2 149% NL 666 1796 11512 16% 1233 146% AT 714 1339 5200 26% 557 240% PL 218 1550 14818 10% 1588 98% PT 46 111 2532 4% 271 41% RO 364 701 5817 12% 623 113% SI 18 105 945 11% 101 103% SK 72 257 2284 11% 245 105% FI 561 1140 4213 27% 451 253% SE 252 1516 9114 17% 977 155% UK 1264 3388 27859 12% 2985 114% Total 11055 28522 230486 12% 24695 115% Zdroj: informace oznámené členskými státy, doplněné v případě potřeby výpočty a projekcemi Komise. 16