VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu Náklady na kvalitu vybraných pracovišť ve výrobní firmě bakalářská práce Autor: Jana Chytková Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, MBA Jihlava 2012

Anotace: Bakalářská práce je zaměřena na interní a externí zmetkovitost na jednotlivých buňkách společnosti ve Velké Bíteši. Teoretická část bude obsahovat pojem a význam finančních měření v systémech managementu jakosti, výdaje vztahující se k jakosti a postupy jejich měření, potom výdaje na externí, interní vady, výdaje na hodnocení a prevenci. Praktická část bude zaměřena na charakteristiku společnosti, princip turbodmychadla, konstrukci, spolehlivost, prodlevu turbodmychadla. Dále se v praktické části provedou analýzy na jednotlivé buňky, které poskytnou firmě důležité informace o tom, která buňka má vetší nebo menší zmetkovitost za jednotlivé měsíce nebo celý rok. Na konci bakalářské práce se udělá závěr, kde bude návrh pro společnost, jak by měla reagovat na zmetkovitost. Annotation: The bachelor thesis is focused on internal and external spoilage in individual company s cells in Velká Bíteš. The theoretical part will contain the term and importance of financial measurements in quality management systems, the costs related to the quality and procedures of their measurement, then the costs of external, internal defects, the costs of evaluation and prevention. The practical part will be focused on company characteristic, principle of turbocharger, construction, reliability, delay of turbocharger. Furthermore, the individual cells will be analysed, which give important information about which cell has more or less spoilage for each month or the year. At the end of the bachelor thesis there will be a conclusion, where it will be suggestions, how the company should react to spoilage. Klíčová slova: Finanční měření, výdaje na externí, výdaje interní vady, výdaje hodnocení, výdaje prevence, aplikace metodiky.

Key words: Financial measurements, external faults expenses, assesment expenses, prevention expenses, metodology application

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Tyráčkovi,MBA za odborné vedení práce, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat strojírenské firmě ve Velké Bíteši za poskytnuté informace, které mi pomohly zpracovat praktickou část bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah ÚVOD... 1 1 FINANČNÍ MĚŘENÍ V SYSTÉMECH MANAGEMENTU JAKOSTI... 2 1.1 Pojem a význam finančních měření v systémech managementu jakosti... 2 1.2 Výdaje vztahující se k jakosti a postupy jejich měření... 3 1.2.1 Výdaje na interní vady... 6 1.2.2 Výdaje na externí vady... 7 1.2.3 Výdaje na hodnocení... 8 1.2.4 Výdaje na prevenci... 11 1.2.5 Promrhané investice a příležitosti... 14 1.2.6 Škody na prostředí... 15 1.2.7 Výdaje vztahující se k jakosti u uživatele... 15 1.2.8 Aplikace metodiky finančních měření... 18 1.2.9 Možnosti analýzy dat o výdajích vztahujících se k jakosti... 21 1.2.10 Specifické rysy uplatnění modelu procesních nákladů... 23 1.2.11 Specifické rysy modelu nákladů na životní cyklus (výdajů vztahujících se k jakosti uživatele) 24 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 26 2.1 PROFIL SPOLEČNOSTI... 26 2.1.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI... 26 2.1.2 Zákazníci společnosti... 26 2.1.3 Dodavatelé... 26 2.1.4 Konkurence... 27 2.2 Turbodmychadlo... 28 2.2.1 Princip turbodmychadla... 29 2.2.2 Konstrukce... 30 2.2.3 Spolehlivost... 30 2.2.4 Prodleva turbodmychadla... 31 2.2.5 Interpretace výsledků... 31 2.2.6 Náklady na prevenci a měření... 56 ZÁVĚR... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 64 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ... 64 SEZNAM TABULEK... 64 SEZNAM GRAFŮ... 65 SEZNAM OBRÁZKŮ... 65

Úvod Cílem bakalářské práce je provést analýzu nákladů na kvalitu vybraných pracovišť a navrhnout zprávu o analýze se závěry pro manažery kvality. Zabývala bych se strojírenskou firmou ve Velké Bíteši, která vyrábí plnící turbodmychadla pro přeplňování naftových motorů, například pro lokomotivy, letadla, těžké stroje, lodě atd. Potom bych provedla analýzu, která se bude zajímat o interní a externí zmetkovitost pro jednotlivé buňky na pracovišti. Ze zjištěných dat udělám vyhodnocení, které ukážou, jak na tom každá buňka je, jestli má menší nebo větší zmetkovitost. Z dalších poskytnutých informací bude vidět, na které buňce byla reklamace od zákazníka, potom se zpracují data na náklady na prevenci a měření, které poskytnou informace, jak velké náklady musela firma vynaložit na to, aby udržela kvalitu na vyráběný materiál pro sestavení turbodmychadla. Na konci bakalářské práce bude návrh pro manažera kvality, kde bude popsáno, co by měla firma udělat pro to, aby si uhlídala zmetkovitost na jednotlivých buňkách společnosti, a tím zlepšila svoji úroveň na trhu. V dnešní době je důležité mít stroje, které obsahují turbodmychadla, protože společnosti mohou zajistit pro svoje zaměstnance práci, která je v dnešní době důležitá. Když by určitá společnost neměla tyto stroje, tak by v dnešní době neexistovali užitečné věci pro člověka, které potřebujeme a musíme mít pro svoji existenci a mohli se nechat rozmazlovat. Práci jsem si vybrala z důvodu, že jsem ve společnosti byla už na praxi nebo brigádě, rodiče ve firmě pracovali. Můžu se spolehnout, že mně pracovníci vyjdou vstříc a pomůžou mně s dokumenty, které potřebuji pro zpracování bakalářské práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bude obsahovat pojem a význam finančních měření v systémech managementu jakosti, výdaje vztahující se k jakosti a postupy jejich měření, potom výdaje na externí, interní vady, výdaje na hodnocení a prevenci. V praktické práci bych popsala strojírenskou společnost ve Velké Bíteši, princip turbodmychadla, konstrukci, spolehlivost, prodlevu turbodmychadla, analýzy na interní a externí zmetkovitost a z nich udělala návrhy na zlepšení zmetkovitosti. 1

1 Finanční měření v systémech managementu jakosti 1.1 Pojem a význam finančních měření v systémech managementu jakosti V této kapitole se budeme zajímat, jak vedení nezvládá realizovat určité alternativy finančního měření v systémech managementu jakosti, to znamená bez sledování a vyhodnocování výdajů vztahujících se k jakosti (Nenadál, 2004). Také můžeme zde uvést jiné argumenty, které vedou k realizaci jiných postupů: Jakost z hlediska ekonomického v organizaci je vysoká, když by každá organizace ignorovala výše výdajů, bylo by to pro ni velmi nebezpečné. Například mzdové oddělení sleduje mzdové náklady velmi důkladně, dokonce to hlídá do velkých podrobností (Nenadál, 2004). Z pohledu finančních ukazatelů o výši a struktuře výdajů vztahující se k jakosti jsou srozumitelné pro všechny zaměstnance organizace bez ohledu na profesní zařízení, vzdělání apod. 1 Výdaje z hlediska analýzy dat se vztahuje k identifikaci příležitostí ke zlepšování v organizačních jednotkách. Dokonce je i nástrojem pro analýzu dat o výkonnosti procesů i v systému managementu jakosti (Nenadál, 2004). Dané informace o výdajích zjišťuje i důležité pro ekonomické důsledky k nespokojenosti zákazníků a dodavatelů plnit požadavky na jakost (Nenadál, 2004). Pomáhají i v redukci celkových nákladů organizace. Platí i tvrzení, že zbytečné úspory výdajů vyvolaných z hlediska neshod přecházejí do objemu zisku organizace (Nenadál, 2004). Určité výdaje, které patří k jakosti v každé organizaci bez ohledu na jejich velikost, charakter realizovaných procesů musí se organizace zamyslet, zda finanční měření zavést či nikoliv. Když se organizace rozhodne pro finanční měření, měly by tyto argumenty pomoct uskutečnit dané měření (Nenadál, 2004). 1 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. str. 162 2

1.2 Výdaje vztahující se k jakosti a postupy jejich měření Patří sem všechny finanční prostředky, které musí dodavatel respektive zákazník použít n procesy zabezpečení a zlepšování jakosti svých výrobků a procesů. Určitá organizace se neuspokojí pouze z této definice, proto v pokračování této kapitole se zaměříme na praktická měření jejich výše a obsah, který konkretizujeme, a také budou představeny možnosti jejich členění. Můžeme také použít obrázek pro společný algoritmus finančního měření (Nenadál, 2004). Rozhodnutí o zavedení finančních měření v systémech managementu jakosti Jmenování týmu pro návrh metodiky Tvorba metodiky pro finanční měření Sběr dat o výdajích vztahujících se k jakosti Analýza a vyhodnocení dat o výdajích vztahujících se k jakosti Přezkoumání výsledků vedením organizace Rozhodnutí o změně struktury výdajů vztahujících se k jakosti Realizace projektu zlepšování Obrázek 1:Etapy procesu finančních měření v systémech managementu jakosti Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 163 3

Měření v systému managementu jakosti může někdy vedení organizace považovat, že ho nebude potřebovat, protože je pro ně nezbytně pracné a o jakost jeví trvalý zájem. Ale je možné, že toto měření znamená pro ně formální a vynucené, hlavně ze strany odběratelů a trhu. Když nastane tato situace, tak musí vrcholové oddělení najmout profesora, který v několika hodinách provede výcvik, který se musí zaměřit na sledování a vyhodnocování výdajů, které se budou týkat jakosti. Nebo se zaměřit na určitou zkušenost z minulosti, která se týká konkrétní ekonomické ztráty způsobenou nízkou jakostí. Dokonce se stává, že vedení organizace se začne obávat, aby tato situace nezpůsobila snížení odborné způsobilosti a podíl na těchto ztrátách. Toto nesprávné rozhodnutí znamená pro firmy, že některé oddělení nepracuje správně (Nenadál, 2004). Když takové rozhodnutí nastane, tak se musí vedení rozmyslet, koho bude jmenovat, ustanovit a stanovit výcvik týmu zaměstnanců, kteří budou mít za úkol zajímat se tvorbu postupů pro finanční měření, ale nejdůležitější podmínkou, aby tým fungoval, musí být vytvoření vhodných a vypracovaných postupů. V daném týmu musí být také člověk, který rozumí managementu jakosti, a také z oddělení ekonomického. Důvodem, proč tam musí být člověk z ekonomického oddělení, protože má přehled znalosti z oblasti ekonomických informačních systémů, postupy pro kalkulaci výdajů a nákladů. Další pracovníci toho týmu by měli vědět něco o evidenci nepostradatelných položek výdajů potřebné k jakosti (Nenadál, 2004). Nejdůležitější rolí týmu je vypracovat a zavést metodiku pro finanční měření v systémech managementu jakosti v dané organizaci. Jedná se o velmi pracný a zdlouhavý proces, při kterém se musí taky řešit některé problémy, které se mohly stát při činnosti tohoto týmu (Nenadál, 2004). Pokud by tým akceptoval výše uvedenou definici pojmu,,výdaje vztahující se k jakosti, má k jejich měření a monitorování možnost využít některé základní modely: Model PAF, Model COPQ, Model procesních nákladů, Model nákladů na životní cyklus. 2 2 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 164 4

Nejvíce používaným model pro finanční měření je model PAF. Zaměřuje se na výdaje interních, externích vad, hodnocení a prevenci výdajů. Management jakosti ho považuje za užitečné, sleduje jak se výdaje na preventivní opatření a zlepšení jakosti shoduje s poklesem zbývajících podskupin výdajů. Model PAF je využíván v zahraničí, také u nás v určitých organizacích (Nenadál, 2004). Model PAF patří mezi nejstarší přístupy, které se zabývají sledováním a vyhodnocováním výdajů vztahujících se k jakosti u výrobců. Vznikl na počátku sedmdesátých let minulého století (Nenadál, 2008). V roce 1995 byl představen model COPQ, který byl představen experty Evropské unie, zaměřen na know-how v oblasti managementu jakosti (Nenadál, 2008). Měl za úkol podpořit zavádět systém managementu jakosti v organizacích postkomunistických zemí. Když se neplní požadavky tohoto modelu, tak dochází k ekonomickým ztrátám výrobců, zaměřuje se na plnění neproduktivních ztrát. Mimo externí a interní vady se zabývá i na promrhané investice a na škody na prostředí (Nenadál, 2004). Model procesních nákladů neboli TQM se nezaměřuje na výdaje spojené s určitými produkty, ale zajímají ho výdaje na určité procesy, například na soubor činností měnících vstupy na výstupy. Tento model nezná nic jiného než 2 podskupiny výdajů, které se týkají výdajů na shody a výdajů na neshody v daném procesu. Výdaje na shodu představují, aby se mohl daný proces realizovat, a snaží se ho udělat, co nejefektivněji. Výdaje na neshodu se považují za promrhané prostředky, které nepřinášejí organizaci efektivnosti (Nenadál, 2004). Model výdajů na životní cyklus má za úkol měřit a monitorovat výdaje u zákazníka. Mezi tyto výdaje patří nákup, instalace, používání určitého výrobku za určitou dobu používání. Tyto výdaje se považují za celkové. Také sleduje ceny, které vznikly poruchou daného výrobku. Model výdajů na životní cyklus předpokládá, že do těchto cen jsou také zahrnuty výdaje na jakost výrobku. Může se považovat také za užitečnou pomůckou pro finanční měření v systému managementu jakosti daných organizací, které dodávají zákazníkům výrobky s dlouhou životností, u nichž pořizovací cena má menší část celkových výdajů uživatele (Nenadál, 2004). 5

1.2.1 Výdaje na interní vady Výdaje na interní vady mají charakter pro organizaci zbytečně vynakládané prostředky neboli nejméně zákeřné. Organizace o těchto výdajích ví, ale neberou na ně určitou váhu, nejvíce je zajímají výdaje na externí vady (Nenadál, 2004). Tyto výdaje vznikají uvnitř firmy z hlediska požadavků na jakou, které jsou stanoveny legislativou. Jedná se o 3 : výdaje na vady vzniklé při výrobě a poskytování služeb ztráty z neopravitelných vad, výdaje na práci při opravách opravitelných vad, ztráty vzniklé znehodnocením materiálů a skladových zásob při jejich nešetrném zacházení, výdaje na procesy řízení neshodných výrobků, výdaje na speciální přípravky a zařízení potřebná k opravám vadných výrobků, výdaje spojené s likvidací neopravitelných vadných výrobků, výdaje na opakované ověření shody u opravitelných vadných výrobků, výdaje vztahující se k jakosti dodávek ztráty z vadných dodávek, pokud vady v dodávaných materiálech a výrobcích byly odhaleny až po jejich přijetí, výdaje vztahující se k vadám návrhu a vývoje výdaje na odstranění vad ve výstupech z návrhu a vývoje (na opravy veškeré dokumentace, opakované přezkoumání, ověření a validací návrhu) další výdaje na interní vady ztráty na majetku zákazníka, ztráty v důsledku nedodržení plánovaného náběhu nových procesů výroby a poskytování služeb, ztráty z neplánované nedisponibility potřebných zařízení pro zabezpečení procesů, výdaje na nutné analýzy příčin vzniku vad, škody a manka zjištěná jako rozdíl mezi evidovaným a skutečným objemem materiálu, zařízení, měřidel, ztráty způsobené nižší výkonností procesů v porovnání se světovou špičkou) 3 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. str. 166-168 6

1.2.2 Výdaje na externí vady Výdaje na externí vady se řadí mezi výdaje, které vznikají z důvodu neplnění požadavků zákazníků a legislativních požadavků po dodání zákazníkovi (Nenadál, 2004). Patří sem výdaje vztahující se k nespokojenosti zákazníka a výdaje z titulu ztracených příležitostí (Nenadál, 2004). Výdaje na externí vady Výdaje vztahující se k nespokojenosti Výdaje z titulu ztracených příležitostí Obrázek 1:Základní struktura výdajů na externí vady Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 169 Řadí se mezi mimořádně nebezpečnou skupinu výdajů vztahující se k jakosti. Výdaje na externí vady znamenají doslova nenahraditelné ztráty odvislé i od ztráty důvěry odběratelů a finálních spotřebitelů (Nenadál, 2004). K nespokojenosti zákazníků vztahující se k výdajům na externí vady můžeme zařadit tyto položky 4 : výdaje na reklamace, včetně výdajů na cestovné, náhradní plnění celkové výdaje na záruční servis, které mohou být i celkovými náklady na činnost externích servisních středisek. Jejich výška je kromě jakosti samozřejmě ovlivněna i délkou záruční doby u konkrétních výrobků výdaje na skladování a expedici náhradních dílů. I když produkce náhradních dílů může být pro některé dodavatele výnosným obchodem, ze zákaznického hlediska jde při obstarávání si náhradních dílů vždy o problém celkové výdaje na prohrané soudní spory, protože ty vždy vznikají jako důsledek neplnění závazků a požadavků 4 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 169 7

penále a dodatečné výdaje na nedodržení dodacích termínů, včetně ztrát vyvolaných opožděnými platbami odběratelů z tohoto důvodu výdaje na odstraňování škod u odběratelů v důsledku nedodržení smluvních požadavků na jakost dodávek Mezi výdaje z titulu neztracených příležitostí patří 5 : slevy z cen výrobků a služeb, u nichž charakter jejich neshod sice nezhoršuje jejich funkčnost, ale zcela neplní stanovené požadavky celkové ztráty stahováním vadných výrobků z trhu, které zahrnují jak ušlé tržby, tak i výdaje na realizaci procesů tohoto stahování výdaje v souvislosti s tzv. odpovědností za výrobek, kdy je výrobce povinen poškozeným zákazníkům uhradit škody i po skončení záruční doby ztráty trhů, které podle zkušeností bývají až z 66% způsobeny neschopností plnit požadavky zákazníků výdaje na hledání náhradních odběratelů a zákazníků, které mohou mít charakter výdajů na mimořádné reklamní kampaně, akviziční slevy apod. ztráty způsobené zhoršením image dodavatele, tj. ztráty, které nemusí mít přímo charakter ztrát konkrétních zákazníků, ale dodatečných výdajů na eliminaci jejich pochybností o naší spolehlivosti a výkonnosti Společnost se musí těmito položkami zabývat systematicky, a to z hlediska finančního měření a vynaložit maximální úsilí, protože jejich navyšování může ohrozit i ekonomickou existenci společnosti (Nenadál, 2004). 1.2.3 Výdaje na hodnocení Výdaje na hodnocení znamenají pro společnost skupinu, která efektivně vynakládá prostředky uvnitř každé společnosti. Jsou to všechny výdaje spojené s procesy posuzování a prokazování shody, které snáší výrobce (Nenadál, 2004). 5 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 169-170 8

Můžeme sem řadit podskupiny 6 : výdaje na interní procesy posuzování shody výdaje na externí procesy posuzování shody výdaje na nákup a údržbu měřících zařízení výdaje na přezkoumání záznamů o hodnocení další výdaje na hodnocení Do výdajů na interní procesy posuzování shody patří 7 : výdaje na procesy vstupní, výrobní i výstupní kontroly, včetně kontroly pomocných materiálů, nářadí výdaje na přezkoumání dokumentace používané pro realizaci produktu, jako je například přezkoumání projektové dokumentace, dodaných technologických a jiných postupů výdaje na tvorbu a inovaci programového (softwarového) vybavení pro počítačovou podporu měření a vyhodnocování dat celkové výdaje na provoz zkušeben, laboratoří a měrových středisek, pokud jsou součástí organizace Výdaje na hodnocení Výdaje na interní procesy posuzování shody Výdaje na externí procesy posuzování shody Výdaje na nákup a údržbu měřidel Výdaje na přezkoumání Další výdaje na hodnocení Obrázek 2Základní struktura výdajů na hodnocení Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 171 6 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 170 7 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 170 9

Mezi výdaje na externí procesy posuzování shody patří 8 : výdaje na nákup služeb u externích zkušeben a laboratoří výdaje na certifikaci výrobků, systémů i personálu výdaje na procesy schvalování výrobků před jejich uvedením na trh výdaje spojené se získáním české značky, shody, značky CE apod. Do výdajů na přezkoumání záznamů o hodnocení může zařadit 9 : výdaje na rozbory výsledků měření a vyhodnocování příslušných dat Další podskupinou jsou výdaje na nákup a údržbu měřících zařízení, a do ní můžeme zařadit 10 : výdaje na nákup měřících a monitorovacích zařízení, včetně výdajů na jejich instalaci a oživení výdaje na kalibraci a konfirmace měřidel výdaje na běžnou údržbu měřících a monitorovacích zařízení výdaje na vývoj a výrobu speciálních měřících zařízení Poslední podskupinou jsou další výdaje na hodnocení, která patří mezi rozsáhlé, můžeme zařadit 11 : výdaje na vytváření zvláštních podmínek a pracovního prostředí pro realizaci ověřování shody (například výdaje na klimatizaci, antivibrační podlahy ) výdaje na procesy ověřování, přezkoumání a validací návrhu. Ty mohou mít charakter prototypových zkoušek, zkoušek výrobků v ověřovací série, simulací a modelování apod. výdaje na marketingové testy všeho druhu, například testy vnímání nových produktů potenciálními zákazníky výdaje na výrobu vzorků pro destruktivní zkoušky výdaje na procesy průběžné kontroly stavu zásob v organizaci 8 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 171 9 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 171 10 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 171 11 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 172 10

výdaje na vytvoření podmínek pro zavedení systému samokontroly na pracovištích ve výrobě výdaje na hodnocení trvalých změn procesů výdaje na realizaci měření v systémech managementu jakosti výdaje na audity výrobků, procesů a systémů u dodavatelů, stejně jako výdaje na podobné audity ve vlastní organizaci výdaje na posuzování způsobilosti strojů a procesů, včetně výdajů na posuzování způsobilosti po seřízení strojů 1.2.4 Výdaje na prevenci Zabývají se výdaji na činnost s předcházením a snižováním rizika výskytu neshod, jehož jsou i výdaje na zlepšování. Můžeme sem zařadit podskupiny 12 : výdaje na rozvoj vztahů se zákazníky výdaje na management jakosti návrhu a vývoje výdaje na management jakosti dodávek výdaje na management jakosti při realizaci výrobků a služeb výdaje na organizaci a správu systému managementu jakosti výdaje na procesy zlepšování další výdaje preventivní povahy 12 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 172 11

Výdaje na prevenci Výdaje na rozvoj vztahů se zákazníky Výdaje na management jakosti návrhu Výdaje na management jakosti dodávek Výdaje na management jakosti při realizaci výrobku a služby Výdaje na organizaci a správu systému managementu jakosti Výdaje na realizaci projektů Další výdaje na prevenci Obrázek 3:Základní struktury výdajů na prevenci Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 173 Výdaje na rozvoj vztahů se zákazníky tvoří 13 : výdaje na vytváření komunikačních kanálů a vazeb, například zákaznických středisek apod. výdaje na průzkum trhu a definování požadavků na výrobky a služby výdaje na tvorbu, tisk a distribuci uživatelské dokumentace, jako jsou návody na používání a údržbu dodaných výrobků Mezi výdaje na management jakosti návrhu a vývoje patří 14 : výdaji na zavádění preventivních metod v oblasti návrhu a plánování jakosti, například na zavedení metody QFD, FMEA, plánování experimentů apod. 13 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. str. 173 14 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 173 12

Do výdajů na managementu jakosti dodávek můžeme zařadit 15 : výdaje na rozvoj partnerských vztahů a dodavatelů výdaje na poskytování určitých forem pomoci dodavatelům výdaje na společné projekty zlepšování, motivaci dodavatelů Výdaje na management jakosti při realizaci výrobků a služby tvoří 16 : výdaje na nákup výrobních zařízení, jejichž využívání je podmínkou pro uchovávání si zákazníků a naplňování některých jejich specifických požadavků Mezi výdaje na organizaci a správu systému managementu patří 17 : výdaje na činnost všech organizačních článků, jako výdaje na útvar řízení jakosti, osobní náklady na představitele vedení, výdaje na činnost rad jakosti výdaje na nákup a udržování externí dokumentace, jako jsou normy, zákony, vyhlášky v aktuálním stavu výdaje na tvorbu a využívání informačních systémů v organizaci výdaje na řízení interní dokumentace a záznamů, včetně výdajů na jejich tisk, distribuci, archivaci Do výdajů na procesy zlepšování můžeme zařadit 18 : výdaje na výzkum a vývoj a zavádění nových metod a procesů managementu jakosti, například na zavádění statických metod výdaje na opatření k nápravě, tj. na činnosti, které eliminují následky vzniklých neshod a vad výdaje na preventivní opatření, což jsou aktivity předcházející možným neshodám a vadám. Příkladem mohou být výdaje na systémy technické diagnostiky a preventivní údržby výdaje na realizaci projektů neustálého zlepšování výrobků, procesů i systémů managementu organizace 15 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 173 16 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 173-174 17 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 174 18 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 174 13

Poslední podskupinou jsou další položky výdajů na prevenci, do které můžeme zařadit 19 : výdaje na činnost externích poradenských a konzultačních organizací v oblasti systémů managementu výdaje na výcvik, vzdělávání a rozvoj způsobilosti zaměstnanců, včetně výdajů na ověřování této způsobilosti výdaje na realizaci motivačních programů orientovaných na jakost a zlepšování výkonností v organizaci. Mohou mít charakter jak finančních odměn, tak i výdajů na propagaci jakosti, vytváření nových forem komunikace se zaměstnanci výdaje na členství v odborných organizacích a společnostech (jako například Evropská nadace pro management jakosti, Česká společnost pro jakost, Česká asociace pro podnikatelskou úspěšnost) výdaje na přezkoumání systému managementu jakosti vedením Pro organizaci znamenají výdaje na prevenci trvale vzrůstající skupinu výdajů vztahujících se k jakosti, aby tato skupina byla pro organizaci efektivní, musí organizace snižovat všechny neproduktivní výdaje (Nenadál, 2004). 1.2.5 Promrhané investice a příležitosti Nevýhodou této podskupiny výdajů vztahujících se k jakosti je špatná rozhodnutí určitých řídících struktur organizace. Nejčastěji to bývá ze strany jednoho nebo více řídících pracovníků. Stává se, že identifikace a vyčíslení mohou být obtížné, protože vedení si nedokáže připustit, že udělalo někde chybu, ale také proto, že ztráty mohou být evidované se skluzem oproti termínu chybného rozhodnutí. Organizace se musí rozhodnout, zda bude o těchto výdajích uvažovat (Nenadál, 2004). Můžeme sem zařadit: výdaje na zahájené projekty a programy, které nebyly dokončeny; na zásoby materiálu, které nelze do určitého termínu spotřebovat; zrušení objednaných nákupů u dodavatelů; projekty na technický rozvoj a inovace atd. (Nenadál, 2004). 19 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 174-175 14

ztráty šrotací nakoupených a už nespotřebovaných zásob; nevyužití kapacit nakoupených zařízení; zbytečné čekání na zahájení práce na libovolném místě organizace; důsledek krádeže a absentérství, prozrazení firemního duševního vlastnictví; nevhodné prostorové řešení výrobních i jiných procesů organizace; nevyužití ploch budov, hal, skladů atd. (Nenadál, 2004). 1.2.6 Škody na prostředí Jedná se o výdaje, které vznikly v souvislosti s nedodržováním požadavků na životní prostředí, včetně výdajů na uvedení prostředí do původního stavu (Nenadál, 2004). Patří sem položky, které hradí sama organizace, například 20 : Výdaje na léčení chorob z povolání a výdaje spojené s předčasným odchodem pracovníků do invalidního důchodu Výdaje na pokuty a penále za poškozování prostředí Výdaje na dekontaminaci půdy, vody Výdaje na eliminaci znečišťování ovzduší Přímé výdaje na odstraňování škod po ekologických haváriích Výdaje na stavby a udržování ekologických zařízení (čističky odpadních vod.) Výdaje na recyklaci použitých materiálů Výdaje na likvidaci a skládky odpadů Tato skupina výdajů má význam, když se ve společnosti zavádí tzv. environmentálního manažerského systému podle soustavy norem ISO 14 000 (Nenadál, 2004). 1.2.7 Výdaje vztahující se k jakosti u uživatele Výdaje vztahující se k jakosti u uživatele se vztahují k jakosti, které vznikají v důsledku využívání produktů u jejich uživatelů, teda koncových spotřebitelů. Řadí se mezi celkové výdaje uživatele na provoz a údržbu používaného systému. Systémem se myslí zařízení i výdaje z titulu jeho nedisponibility evidované za stanovenou dobu používání. 20 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 177 15

Doba užívání zařízení je určena buď jako celková doba fyzické životnosti sledovaného zařízení, nebo jeho předem stanovená část. O těchto výdajích má smysl mluvit, když provozní a jiná data nebudou zanedbatelná v porovnání s pořizovacími náklady na zařízení a to z hlediska sledování a vyhodnocení dat (příkladem může být nábytek) (Nenadál, 2004). Výdaje vztahující se k jakosti u uživatele Výdaje na provoz a údržbu výrobku Výdaje z titulu nedisponibility výrobku Výdaje na likvidaci výrobku po jeho dožití Obrázek 4:Základní struktura výdajů vztahujících se k jakosti u uživatele Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 178 Mezi podskupiny výdajů vztahující se k jakosti u uživatele můžeme zařadit 21 : výdaje na provoz a údržbu zařízení - mohou mít charakter jako jednorázový výdaj, nebo jako běžně vynakládané výdaje výdaje z titulu nedisponibility zařízení projevují se poruchami, je zde nedostatečná úroveň provozní spolehlivosti, pro uživatele není zařízení k dispozici, i když toto zařízení potřebuje pro provoz výdaje na likvidaci zařízení po dožití Do jednorázového výdaje na provoz a údržbu zařízení můžeme zařadit 22 : výdaje na počáteční výcvik obsluhy zařízení výdaje na nákup minimální hladiny pomocných materiálů a náhradních dílů výdaje na uživatelskou dokumentaci výdaje na nákup nářadí a dalších podpůrných zařízení 21 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 177 22 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 177-178 16

Běžně vynakládané výdaje 23 : výdaje na mzdy obsluh zařízení při jejich využití výdaje na spotřebu paliv., maziv a všech druhů energie při používání odpisy zařízení výdaje na průběžný výcvik obsluhy výdaje na pronájem a jiné nutné služby spojené s používáním zařízení celkové výdaje na opravy zařízení při poruchách na místě výdaje na převoz zařízení a opravy při poruchách, které jsou realizovány mimo místo používání zařízení výdaje na všechny formy a metody údržby zařízení, včetně výdajů na technickou diagnostiku, mazání, preventivní údržbu výdaje na nutný výcvik pracovníků údržby Do podskupiny výdajů z titulu nedisponibility zařízení můžeme zařadit 24 : veškeré přímé ztráty z prostojů při poruchách, rovné nevyužitému výkonu zařízení v čase poruchy a jejímu odstraňování diagnostikou příčin a opravou ztráty na výkonech jiných zařízení a procesů, které musí přerušovat nebo snižovat svou produkci v důsledku nedisponibility předcházejícího zařízení výdaje na hledání a využívání náhradních technologií při poruchách původních zařízení ztráty vznikem neshodných produktů při poruše zařízení, na kterém se tyto produkty zhotovovaly Výdaje na likvidaci zařízení po jejich dožití 25 : výdaje na demontáž zařízení u uživatele výdaje na šrotaci zařízení přímo u uživatele výdaje na přepravu vyřazeného zařízení na místo likvidace výdaje spojené s platbami za likvidaci zařízení výdaje na recyklaci určitých zařízení 23 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 178 24 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 179 25 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 179 17

1.2.8 Aplikace metodiky finančních měření Organizace pověří tým, který musí vypracovat a zavést metodiku finančních měření v systému managementu jakosti. Musí si ujasnit podmínky u výdajů vztahujících se k jakosti, které budou náplní určité organizace, a také se rozhodnout, který z modelů pro měření bude nejvhodnější. Budou se také snažit využít kombinaci modelů, která bude naznačena v obrázku pod kapitolou. Organizace se především zaměří na kombinaci modelů PAF a COPQ, budou teda sledovat podskupiny výdajů-výdaje na interní a externí vady, promrhané investice a příležitosti, škody na prostředí, výdaje na hodnocení a prevenci (Nenadál, 2004). Vzhledem k organizaci se tato kombinace zdá nejlepší kombinací z hlediska alternativy sběru a vyhodnocovaní dat o všech významných zbytečných výdajích a ztrátách, to je způsobeno špatnou prací a nedostatečnou výkonností (Nenadál, 2004). Když se firma rozhodne o volbě modelu, ale také o struktuře sledovaných podskupin výdajů vztahujících se k jakosti, musí se jednotlivé podskupiny naplnit konkrétními položkami výdajů. Než začne organizace výběrem položek, musí se zabývat úvahami o tom, zda výdajové položky souvisí s procesy realizace preventivních opatření, správou systému, tedy zlepšováním. Pokud se dobře rozhodnou, tak se jedná o položku pro výdaje na prevenci. Výdaje na hodnocení jsou spojeny s libovolnými procesy hodnocení a posouzení shody. Může se také stát, že dojde k zápornému případu, které jsou svázány se zbytečnými výdaji. Proto organizace zkoumá vazby na odstraňování škod na prostředí, na špatná rozhodnutí řídích pracovníků, na neplnění uživatelských požadavků po dodání produktu zákazníkovi. Pověřený pracovní tým může zjistit z daných položek, že nesouvisí z uvedených stavů, nejedná se teda o položku výdajů vztahující se k jakosti. Stává se, že položky výdajů stanovené tímto způsobem mohou být velmi rozsáhlé, proto metodika finančních měření nesmí být náročná na spotřebu práce při její realizaci. Při velkém počtu položek může být uplatněn tzv. Paretův princip. To je zásada, která garantuje, že v seznamu se objeví pouze ty položky, které s velkou pravděpodobností zachytí asi 80% všech výdajů vztahujících se k jakosti v organizaci (Nenadál, 2004). Po dokončení seznamu musí pověřený tým stanovit, které navržené položky jsou v dosavadním systému ekonomické evidence samostatně sledovány. Strukturu ukazuje obrázek číslo 6, lze podle dosavadní zkušenosti očekávat, že podobných tzv. čitelných 18

položek bude málo. Můžeme mezi ně zařadit: ztráty z neopravitelných neshod, výdaje na reklamace, garanční servis, nakupované služby v oblasti posuzování shody, členství v jiných organizacích. Jsou tvořeny málo, protože významné položky budou ukryty v režijních nákladech, manažeři o nich vědí, ale nejsou schopni je identifikovat a vyčistit (Nenadál, 2004). Patří sem dva důvody odhalení, které jsou pro manažery důležité 26 : 1. Bylo by omylem snažit se za každou cenu změnit i to málo, co už organizaci ve vztahu k jakosti bylo u výdajů sledováno taková snaha by mohla mít za výsledek jen prohloubení averze zaměstnanců a ekonomických pracovníků zvlášť v problematice managementu jakosti a v neposlední řadě i k metodice finančních měření 2. Na základě této analýzy sledovanosti výdajových položek je tým schopen poměrně přesně naplánovat rozsah dalších prací na tvorbě metodiky. Tyto práce mohou mít často charakter projektu a jejich postup by tedy měl podléhat zásadám projektového řízení Pověřený tým pro tvorbu metodiky finančních měření musí vyřešit otázku, jak ze skrytých výdajových položek udělat položky čitelné. Aby došlo ke splnění, musí u každé neevidované položky určit 27 : a) Náplň položky, tedy to, jak se bude konkrétní položka výdajů kvantifikovat. Je nutné např. stanovit, zda určitá položka bude obsahovat mzdové, materiálové a nepřímé výdaje, a také vyřešit otázku podílu těchto výdajů na velikosti položky. b) Místo prvotního záznamu položky, které by mělo být pokud možno co nejblíže jejímu vzniku, tj. přímo v těch organizačních jednotkách, které tuto položku spotřebují. Příkladem může být sledování položky výdajů na procesy přezkoumání návrhu přímo v útvarech návrhu a vývoje. 26 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 183 27 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 183 19

c) Způsob evidence položky. Zde se nabízejí v podstatě dvě možnosti: zavést pro její sledování nový analytický účet v rámci platné účtové osnovy, nebo sledovat položku formou operativní evidence libovolným vhodným způsobem (do sešitu, v paměti počítače). d) Jednoznačnou odpovědnost za sledování na konkrétní funkci v organizační struktuře. e) Četnost sledování, která pochopitelně závisí na potřebách analýzy dat z finančních měření i na požadavcích manažerů, kteří mají získaná data používat k rozhodování. Výdaje vztahující se k jakosti Položky skryté Položky čitelné 75% 20% Interní vady, externí vady, promrhané investice a příležitosti, škody na prostředí Hodnocení 5% prevence Obrázek 5:Obvyklý počáteční stav sledování výdajů vztahujících se k jakosti Zdroj: Měření v systémech managementu jakosti, Nenadál, str. 182 20

1.2.9 Možnosti analýzy dat o výdajích vztahujících se k jakosti V daných intervalech musí být zabezpečovány sledované a zaznamenávané výdaje vztahující se jakosti zaměstnanci daného útvarů, kde položky vznikají, sběr a vyhodnocování dat tohoto typu by měly být v rukou manažerů jakosti, respektive statistiků jakosti (Nenadál, 2004). Ale největším smyslem analýzy dat musí být 28 : a) Poznání trendů vývoje jednotlivých podskupin nebo i dílčích položek výdajů vztahujících se k jakosti. b) Odhalení příležitostí ke zlepšování, což je zejména oblast snižování všech druhů ekonomických ztrát vykazovaných mezi těmito výdaji. U poznání trendů vývoje jednotlivých podskupin nebo i dílčích položek vztahujících se k jakosti můžeme použít grafické výstupy, například kruhový graf, průběhový diagram, sloupcový graf, ale také určité poměrové ukazatelé, kde musí být zvolena porovnávací základna, které se budou porovnávat jak v čase, tak i vzhledem k možným změnám porovnávací základny. Mezi absolutní ukazatele bude patřit celkový objem výdajů vztahující se k jakosti v organizaci V Q. (Nenadál, 2004). V kombinaci modelů PAF a COPQ musí platit 29 : V = V 1 + V + V + V + V + V [Kč] Q E PP ŠP H P Kde: V 1 výdaje na interní vady v organizaci v určitém období v Kč V E - výdaje na externí vady v organizaci v daném období v Kč V PP výdaje na promrhané investice a příležitosti v organizaci v určitém období v Kč V ŠP výdaje na škody na prostředí v organizaci v daném období v Kč 28 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 185 29 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 185 21

V H výdaje na hodnocení v organizaci v daném období v Kč V P výdaje na prevenci v organizaci v daném období v Kč (Nenadál, 2004) Tento vzoreček funguje jenom jako vstupní k dalšímu využití poměrových ukazatelů. Nejprve by měla organizace použít poměrový ukazatel, který označíme jako Index změn vztahující se k jakosti I VQ (Nenadál, 2004). Používá se pro změnu celkových výdajů vztahující se k jakosti v čase 30. V I VQ = V Q1 Q0 Kde: V Q1 - objem výdajů vztahující se k jakosti v období 1 V Q0 objem výdajů vztahujících se k jakosti v období 0, když se předpokládá, že období 0 bude bezprostředně předcházet stejně dlouhému období 1 (Nenadál, 2004) Vyhovujícím trendem bude, když hodnota I VQ bude ve srovnatelném období nižší než hodnota I V.(Nenadál, 2004) Mezi další poměry můžeme zařadit poměr všech neproduktivních výdajů k celkovým nákladům organizace P VN, řadí se do tradičních poměrových ukazatelů 31. P VN V + V + V E PP ŠP = 1 [%] N C + V Kde: N C celkové náklady organizace ve sledovaném období (Nenadál, 2004) 30 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 186 31 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 186 22

U realizace projektů se hodnota tohoto poměru by se měla zlepšováním trvale snižovat (Nenadál, 2004). Mezi další poměrové ukazatelé, které můžeme podobným způsobem definovat 32 : Poměr celkových výdajů vztahujících se k jakosti k celkovým nákladům organizace Poměr výdajů na prevenci k celkovým výdajům vztahujícím se k jakosti Poměr celkových výdajů vztahujících se k jakosti k tržbám, který by měl rovněž v čase klesat Poměr výdajů na hodnocení k celkovým výdajům vztahujícím se k jakosti Poměr výdajů na promrhané investice a příležitosti k celkovým nákladům organizace Poměr výdajů na odstraňování škod na prostředí k celkovým nákladům organizace Poměrové ukazatelé musí se zvolit tak, aby se vyznačovaly maximální vypovídající hodnotu pracovníky, kteří je budou používat k rozhodování. Největší pozornost si musí zasloužit poznání toho, jak se v organizaci vyvíjí vnitřní struktura výdajů vztahujících se k jakosti, to je procentní podíl jednotlivých podskupin. U výkonnosti systému managementu jakosti se musí trvale snižovat podíl všech podskupin, které se zabývají neproduktivními výdaji, tedy výdaji na interní a externí vady, výdaji na promrhané investice a příležitosti i výdaji na odstraňování škod na prostředí. Organizace se také musí snažit, aby docházelo k trvalému vzrůstu podílu na výdaje na prevenci a zlepšování (Nenadál, 2004). 1.2.10 Specifické rysy uplatnění modelu procesních nákladů V předchozích kapitolách se aplikace týkali výše výdajů vztahujících se k jakosti určitých produktů, ale model procesních nákladů od produktů abstrahuje a centrem pozornosti je proces sám, ve kterém určité produkty vznikají. Oproti modelům PAF, respektive COPQ, budou určité zvláštnosti, mezi ně můžeme zařadit (Nenadál, 2004). 32 NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004, 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Str. 186 23

Pověřený tým, který má metodiku finančních měření ve společnosti zavádět, musí ho definovat a popsat procesy. Zde mohou být využiti procesní mapy, nebo pro konkrétní popis procesu vývojové diagramy (Nenadál, 2004). Je-li popis procesu hotov, musí se jednotlivým činnostem přiřadit náklady na shodu (skutečné výdaje na přeměnu vstupů na výstupy v souladu s předpisy) a náklady na neshodu (jsou to všechny výdaje na promrhaný čas, materiál a kapacity spojené s vykonáním procesu). (Nenadál, 2004) U realizace procesu musí organizace kvantifikovat výšku příslušných nákladů na shodu a neshodu u všech dílčích činností. Neshody musí být zaznamenány (Nenadál, 2004). U nákladů na neshodu se musí znova analyzovat získaná data s cílem najít příčiny vzniku těchto zbytečných nákladů a eliminovat je. Ale nesmí se brát ohled na to, že náklady na shodu jsou nedotknutelné. Musí se tedy postupem času náklady na shodu optimalizovat (Nenadál, 2004). Proto se může model nákladů na proces považovat za alternativu kalkulací nákladů organizace (Nenadál, 2004). Model nákladů na proces se jeví jako velmi přitažlivá a perspektivní (Nenadál, 2004). 1.2.11 Specifické rysy modelu nákladů na životní cyklus (výdajů vztahujících se k jakosti uživatele) Model nákladů na životní cyklus má určité aspekty, které nemusí být zvažovány v jiných modelech finančních měření, můžeme sem zařadit (Nenadál, 2004). Používá se všude tam, kde se produkují výrobky krátkodobé spotřeby a používání (udává se doba do jednoho roku), jsou to takové výrobky, které jsou u výdajů vztahujících se k jakosti uživatele zanedbatelné v porovnání s pořizovací cenou (Nenadál, 2004). Pověřený tým musí definovat položky výdajů u sledovaného produktu. Protože tyto položky nesplňují výše definované podmínky u výrobců produktů (Nenadál, 2004). 24

Musí se teda pro každou položku stanovit její náplň, a také sledovat zda se jedná o výdaje na spotřebu energií, opravy, náhradní díly (Nenadál, 2004). U uživatele se musí dohodnout způsob evidence těchto položek, aby nedocházelo k nesprávnému výkladu smyslu u sledování a špatnému zaznamenávání údajů (Nenadál, 2004). U sběru dat od uživatelů se stanoví konkrétní pracovník dodavatelské organizace, který pochází nejlépe z oddělení prodeje, řízení jakosti nebo vývoje (Nenadál, 2004). V rámci managementu jakosti musí být součástí aktivit i proces analýzy dat o výdajích uživatele, dochází k přezkoumání návrhu v rámci managementu jakosti návrhu a vývoje. Zde se stává, že pracovníci předvýrobních etap, mohou tyto výdaje ovlivnit až z 90% (Nenadál, 2004). K minimalizaci výdajů uživatele se používají projekty zlepšování, to způsobí, že zákazníkům bude nabízena vyšší hodnota než doposud (Nenadál, 2004). Můžou se využít velmi dobře zpracované normy, které jsou i normami ČSN, jak pro měření nákladů na životní cyklus, tak pro procesy přezkoumání (Nenadál, 2004). 25

2 Praktická část 2.1 PROFIL SPOLEČNOSTI 2.1.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI.Organizace se zabývá výrobou plnících turbodmychadel pro přeplňování naftových motorů a to jak mobilních, tak i stacionárních. Výroba je hlavním předmětem o společném podniku a licenčních smluv na vývoj a výrobu plnících turbodmychadel dle požadavků a dokumentace firmy MAN B&W Augsburg. Pro tyto turbodmychadla jsou vyráběny náhradní díly a zajišťován servis. Organizace je schopna realizovat i další programy dle vlastního průzkumu trhu a potřeb zákazníků. Od roku 1995 zavedla společnost certifikovaný systém řízení jakosti podle normy ISO 9001/1994 a po 1. ledna 1997 vytvořila vlastní systém nezávislý na PBS Velká Bíteš a.s. Organizace byla pověřena výrobou turbodmychadel společnostmi Bureau Veritas, Rina, China Classification Society. 2.1.2 Zákazníci společnosti Firma se zaměřuje na zákazníky, kteří jsou světovými leadeři ve výrobě plynových a lodních motorů ze západní Evropy, Asie a severní Ameriky. Produkty firmy získaly u jejich zákazníků pověst kvalitních zařízení, které pracují spolehlivě i v těch nejnáročnějších provozních podmínkách. Proto se zabývá zahraničním trhem, do kterého firma 95% exportuje svoje produkty, ale jejich zákazníkem není jenom zahraniční, ale také se mezi nimi najdou tuzemští zákazníci. 2.1.3 Dodavatelé Firma spolupracuje s tuzemskými a zahraničními dodavateli. Mezi zahraniční dodavatelé patří například Germanischer Lloyd, Lloyd s Register, China Classification Society, American Bureau of Shipping, Korean Register of Shipping, Det Norske Veritas, Nippon Kaiji Kyokai, Bureau Veritas, Russian Maritime Register of Shipping, RINA. Mezi tuzemské dodavatele patří například Kovohutě Rokycany, TOS Kuřim a.s., 26

Motorpal a.s., Kovona a.s., Lisovna plastů s.r.o., M-Soft spol. s.r.o., Čepro a.s., SCHENKER s.r.o., TOPTRANS s.r.o., TOP OFFICE s.r.o. 2.1.4 Konkurence PBS Turbo určitě má konkurenty na trhu, ale snaží se je minimalizovat, protože když by se o to nestarala, tak by mohla brzo skončit na trhu a zaměstnanci této firmy by mohli přijít o práci. Mezi největší konkurenty této firmy patří v Evropě ABB Švýcarsko, KBB Německo, Asie IHI MET, v USA GARRETT. 27

2.2 Turbodmychadlo Obrázek 6:Turbodmychadlo zdroj: www.pbsturbo.cz Je to zvláštní typ čerpadla určený k čerpání plynů, u kterého je pohonnou jednotkou turbína. Největší výhodou je významný nárůst výkonu motoru, který je spojený s malým zvětšením hmotnosti. Svoji nevyužitou energii výfukových plynů využívá jinak, tím napomáhá ke zvýšení celkové účinnosti pohonné jednotky. Turbodmychadlo má i svoji nevýhodu, která se týká benzínových motorů. U nich je nutnost použití nižšího kompresního poměru, který je nutný kvůli eliminaci samozážehu paliva. To je pro turbodmychadlo špatné, protože nepříznivě ovlivňuje účinnost motoru v nízkých otáčkách a nedodává potřebné množství vzduchu. U dieselových motorů s turbodmychadlem, které tímto problémem netrpí. Dieselové motory mají schopnost samovznícení paliva. Největší zásluhu mají ve větších nadmořských výškách, proto byl také hlavní důvod použít turbodmychadlo pro letecké motory První turbodmychadlo bylo vyrobeno v roce 1956 přímo ve Velké Bíteši. První brněnská strojírna Turbo s.r.o. vyrábí turbodmychadla vhodná pro výkony motoru od 400KW do 3000KW na jedno turbodmychadlo 28