Laboratorní úloha KLS 1 Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí

Laboratorní úloha KLS 1 Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí (Multisim) (úloha pro seznámení s prostředím MULISIM) Popis úlohy: Cílem úlohy je potvrdit často opomíjený, byť triviální fakt ovlivnění snímané stejnosměrné veličiny (v našem případě napětí na ) střídavým rušivým signálem, je-li v příslušné části obvodu nelineární prvek či soustava takových prvků, kde může dojít k částečnému usměrnění tohoto rušivého signálu. Zdroj V1 je zdrojem měřeného napětí (model výstupu senzoru se stejnosměrným napěťovým výstupem), zdroj V2 je zdroj střídavého rušivého napětí, superponovaného na užitečný signál z V2. K této superpozici může v praxi dojít např. kapacitní či indukční vazbou ze zdroje střídavého signálu. Sada prvků D1, D2 a tvoří model typického ochranného obvodu používaného na většině vstupů analogových integrovaných obvodů. Princip činnosti této ochrany je následující: je-li napětí na vstupu obvodu v rozsahu definovaném nulovým potenciálem (D1) a napájecím napětím obvodu V CC (D2), PN přechody obou diod jsou polarizované v závěrném směru a přítomnost diod se v obvodu (zanedbáme-li proud diody v závěrném směru a parazitní kapacitu PN přechodu) neprojeví. V opačném případě se jeden z přechodů otevře a omezí tak napětí na navazujících prvcích v obvodu na hodnotu V CC +U D, resp. U D, kde U D je napětí na PN přechodu diody v propustném směru. Kombinace C1, pak představuje model dalších navazujících prvků v obvodu, které zatěžují zdroje měřeného i rušivého napětí. Úkol mĕření: 1. V prostředí MULISIM vytvořte model vstupního obvodu měřicího přístroje dle obr. 1.1. Připojte zdroje V1 a V2 (model zdroje stejnosměrného napětí s rušivou střídavou složkou lze vytvořit v prostředí MULISIM elegantněji, avšak použité řešení je názornější). Připojte měřicí přístroje XMM1 (virtuální multimeter) a XSC1 (virtuální osciloskop). 2. Určete velikost stejnosměrné složky (nastavení XMM1 DC ) a efektivní hodnotu střídavé složky (nastavení XMM1 AC ) napětí na pro kombinace hodnot U V1 a U V2, uvedené v ab. 1.1. 3. Zakreslete do grafu průběhy napětí na (U DC ) pro poslední sloupec tabulky.

4. Diskutujte vliv napětí U V2 na velikost stejnosměrné složky napětí na (U DC ). Jak závisí míra tohoto vlivu na hodnotě napětí U V1 vzhledem k mezním hodnotám pracovního rozsahu omezovače D1, D2? Čím je způsobeno, že hodnota napětí U DC nesouhlasí přesně s hodnotou U V1 ani pro U V2 = 0V? ab U V1 (V) 0 0 0 1 1 1 4,5 4,5 4,5 U V2 (V) 0 0,5 1 0 0,5 2 0 0,5 2 U DC (V) U AC (V) VCC 5V XSC1 XMM1 D2 DIODE_VIRUAL A B V2 1kOhm 2 V 1MHz 0Deg D1 DIODE_VIRUAL C1 33pF 100kOhm V1 4 V Obr. Schéma obvodu pro vyšetření vlivu souhlasného střídavého rušivého napětí na výsledek měření stejnosměrného napětí

Laboratorní úloha KLS2 Experiment s pásmovou zádrží (Multisim + volitelně přípravek) Popis úlohy: Aktivní pásmová zádrž s dvojitým -článkem se používá k odstranění nežádoucí harmonické komponenty ze signálu. Lze odvodit, že pro správnou funkci obvodu musí být odpory rezistorů R1 a shodné a rovné dvojnásobku velikosti odporu rezistoru, a obdobně musí být shodné velikosti kapacity kondenzátorů C1 a C2, velikost kapacity kondenzátoru C3 je polovinou velikosti kapacity kondenzátoru C1 či C2. ohoto souběhu se v praxi při realizaci z diskrétních prvků dosahuje kusovým výběrem součástek. Činitel jakosti obvodu lze ovlivnit nastavením zpětné vazby OZ (R4). Od určitého nastavení R4 je obvod nestabilní a kmitá. XSC1 1.1kOhm A B C2 C1 100nF 100nF U1 XMM1 V1 R1 R4 1 V 2000 Hz 0Deg 2.2kOhm 2.2kOhm Key = A 1kOhm 70% C3 200nF Obr. Pásmová zádrž s dvojitým -článkem Úkol měření: 1. Vytvořte v prostředí MULISIM schéma pásmové zádrže s dvojitým -článkem dle obrázku 5.1. Vyzkoušejte ovládání potenciometru R4 z klávesnice během simulace.

2. Experimentálně zjistěte mez stability obvodu v závislosti na poloze R4. Hodnotu R4 na mezi stability zapište. 3. Pro polohy R4 60%, 80% a 100% určete: -přenos obvodu v rozsahu 0-2 khz (použijte funkci AC Analysis, výsledky přibližně zakreslete do společného obrázku) -střední kmitočet v zatlumeném pásmu f s a útlum takového vstupního signálu (pro odečítání hodnot použijte funkci lupy a kurzory v předešlém grafu. V případě potřeby upravte rozsah či počet bodů analýzy). -činitel jakosti dle definice f Q (5.1) f f s 3dBH 3dBD Pro polohy R4 20% a 40% určete kmitočet vlastních kmitů obvodu. Vyzkoušejte při tom použití čítače (Frequency Counter). Seznamte se s jeho nastavitelnými parametry a s jejich významem (komparační úroveň a citlivost). 4. Určete experimentálně limitu kmitočtu vlastních kmitů obvodu pro R4 R4 mez_stab a porovnejte s f s z bodu 3. 5. Seznamte se s ovládáním spektrálního analyzátoru a s nastavením jeho parametrů, zejména zobrazovaného frekvenčního rozsahu (Start Frequency / Stop Frequency anebo Center Frequency / Frequency Span) a vyzkoušejte jeho použití (XSA1) dle obrázku 5.2 pro nastavení R4 20% a 80% (zachovejte nastavení zdroje dle obrázku 5.2). Zakreslete přibližný průběh spekter v obou případech (pro hrubé nastavení vzhledu obrázku použijte přístroj SA z nabídky přístrojů, pro odečítání hodnot použijte okno XSA1 v rapheru).

XSA1 IN XSC1 C2 100nF 1.1kOhm C1 100nF U1 XFC1 123 A B XMM1 V1 1 V 1kHz 0Deg 2.2kOhm R1 2.2kOhm R4 Key = A 1kOhm 30% C3 200nF Obr. Připojení čítače a spektrálního analyzátoru do obvodu

Laboratorní úloha KLS3 Přístrojový zesilovač (Multisim + přípravek) Přístrojový zesilovač je určen k zesílení rozdílového napětí u D = u 2 u 1 při potlačení souhlasného napětí u C = (u 1 + u 2 )/2. Je tvořen dvojicí symetricky zapojených vstupních zesilovačů napětí s velkým - IN Z1 R4 u 1 20k 20k 10k R1 Z3 OU u 3 u 2 10k R4 Z2 20k 20k + IN Přístrojový zesilovač vstupním odporem a symetrickým rozdílovým zesilovačem s asymetrickým výstupem. Rozdílové zesílení D zesilovače je určeno poměrem jeho výstupního napětí k rozdílovému vstupnímu napětí. Za předpokladu ideálních vlastností operačních zesilovačů je rozdílové zesílení D u 3 R 4 R 2 1 2 ud R1 Souhlasné zesílení C zesilovače je určeno poměrem jeho výstupního napětí k souhlasnému vstupnímu napětí, které působí současně na obě vstupní svorky zesilovače. Činitel potlačení souhlasného napětí CMR je definován poměrem rozdílového a souhlasného zesílení CMR 20log Ideální přístrojový zesilovač má C 0 a CMR. Statické vlastnosti zesilovače jsou dány vstupními napětími a proudy operačních zesilovačů a jejich nelinearitou. D C db

Výstupní ofset zesilovače je určen jeho výstupním napětím při uzemněných vstupech. Dynamické vlastnosti zesilovače jsou definovány mezním kmitočtem, mezním výkonovým kmitočtem, dobou náběhu a rychlostí přeběhu výstupního napětí. Mezní kmitočet f m je kmitočet vstupního sinusového napětí, při kterém klesne zesílení zesilovače o - 3 db vzhledem k stejnosměrnému zesílení. Pro mezní kmitočet zesilovače platí f f m kde f je tranzitní kmitočet operačního zesilovače, při kterém je rozdílové zesílení D = 1. Doba náběhu n je doba potřebná ke změně výstupního napětí zesilovače z 0,1 na 0,9 své ustálené hodnoty při skokové změně vstupního napětí. Pro dobu náběhu platí D n 0,35 f m Mezní výkonový kmitočet f p je kmitočet vstupního sinusového napětí, při kterém ještě nedochází ke zkreslenému jeho výstupního napětí. Při rozkmitu výstupního napětí U m je určen rychlostí přeběhu výstupního napětí S S f U m m Úkol měření (praktické části proveďte dle možností jak na modelu v Multisimu, tak na reálném přípravku): 1. Výpočtem určete hodnoty rezistoru R 1 pro rozdílová zesílení D = 1, 2, 4, 8 při R 1 = 10 kohm, R 2 = R 4 = 20 kohm. 2. Změřte výstupní ofset rozdílového zesílení zesilovače pro jmenovitá rozdílová zesílení D = 1, 2, 4, 8. 3. Změřte kmitočtovou charakteristiku rozdílového zesílení zesilovače pro rozdílová zesílení D = 1, 2, 4, 8 a určete mezní kmitočty, při kterých klesnou zesílení o - 3 db vzhledem k stejnosměrnému zesílení. Amplitudu vstupního rozdílového napětí volte tak, aby rozkmit výstupního napětí zesilovače bylo maximálně 10 V. 4. Změřte kmitočtovou charakteristiku souhlasného zesílení zesilovače pro rozdílová zesílení D = 1, 2, 4, 8. Určete kmitočtovou závislost činitele potlačení CMR. Amplitudu vstupního souhlasného napětí volte tak, aby rozkmit výstupního napětí zesilovače bylo maximálně 10 V.

5. Změřte dobu náběhu a rychlost přeběhu výstupního napětí zesilovače pro rozdílová zesílení D = 1, 2, 4, 8. Amplitudu vstupního obdélníkového napětí volte tak, aby rozkmit výstupního napětí byl maximálně 10 V. 6. Naměřené výsledky porovnejte s vypočtenými hodnotami za předpokladu, že tranzitní kmitočet operačních zesilovačů je f = 1 MHz a mezní rychlost přeběhu je S = 1 V/us. - IN - IN PZ OU PZ OU + IN ČV ČV + IN ČV Měření výstupního ofsetu rozdílového zesilovače Měření kmitočtové charakteristiky rozdílového zesílení - IN - IN Y1 PZ OU PZ OU Y2 ČV + IN ČV + IN OSC Měření kmitočtové charakteristiky souhlasného zesílení Měření doby ustálení a rychlosti přeběhu výstupního napětí zesilovače

Laboratorní úloha KLS4 Modelování parazitních vlastností aktivních i pasivních prvků (Multisim) Popis úlohy: Na obrázku 2.1 je zjednodušené schéma stabilizátoru napětí, využívajícího Zenerovu diodu D1. Její napěťový úbytek je zesílen na požadovanou hodnotu (cca 10 V) pomocí neinvertujícího zesilovače, realizovaného operačním zesilovačem U2. Protože dioda D1 je přes protékána proudem z výstupu zesilovače, je v ustáleném stavu činitel stabilizace napětí velmi vysoký. Pro korektní funkci obvodu je zapotřebí jeho správné spuštění, tj. dosažení záporné zpětné vazby OZ. V praxi se na správném nastartování obvodu podílí řada vlivů, mj. napěťový ofset OZ, vstupní klidové proudy OZ a jejich nesymetrie či parazitní kapacity jednotlivých částí obvodu. Úkol mĕření: 1. Pro schéma stabilizovaného zdroje napětí s obecným operačním zesilovačem U2 na obr. 2.1 vyzkoušejte chování obvodu (zjistěte ustálenou hodnotu napětí na výstupu OZ U2) pro jeho vstupní napěťový offset -10 mv a +10 mv. ab. U U2off (mv) 10-10 U U2out (V) 2. Nahraďte operační zesilovač U2 bez napájení OZ s napájením dle obrázku 2.2 (vyzkoušejte funkci REPLACE v popisu OZ) a upravte velikost rezistoru a R1 i velikost Zenerova napětí ZD D1 dle obr. 2.2 tak, aby výstupní napětí stabilizátoru mělo hodnotu cca 12 V. Určete dobu náběhu výstupního napětí a vliv offsetu +/-1 mv v tomto případě. Porovnejte s výsledky z bodu 1. a zdůvodněte rozdíly. ab. U U2off (mv) 10-10 n (ms) U U2out (V)

3. Ve schématu dle obr. 2.2 pomocí Analysis - DC Operating Point určete napětí na středním bodě děliče (R1, ) a na ZD D1 v ustáleném stavu. Porovnejte výsledky s výsledky klasické simulace, namĕřenými voltmetrem XMM1. 4. Pomocí Analysis DC Sweep určete napětí na výstupu OZ U2 v obr. 2.2 v ustáleném stavu pro napětí zdroje V1 v rozmezí 5-20 V. Ve výsledném grafu vyzkoušejte funkci zoom. XSC1 XMM1 A B U2 1kOhm R1 1kOhm D1 5 V 1kOhm Obr. Schéma stabilizátoru napětí 10V se zpětnou vazbou

XSC1 XMM1 V1 20 V A B U2 3.6kOhm R1 1.2kOhm C1 100nF D1 5.5 V 1kOhm Obr. Schéma stabilizátoru napětí 12V se zpětnou vazbou a s modelem napájení použitého OZ 5. Porovnejte předchozí průběhy z měření 4 a výsledné hodnoty napětí v ustáleném stavu z měření 3 s případem, kdy je ZD napájena přímo ze zdroje V1 (viz obr. 2.3).

XSC1 XMM1 V1 20 V A B U2 3.6kOhm R1 1.2kOhm C1 100nF D1 5.5 V 1kOhm Obr. Schéma stabilizátoru napětí 12V s přímo napájenou ZD 6. Pro schéma na obr. 2.3 vyzkoušejte analýzu Monte Carlo pro hodnotu s tolerancí +/- 3 k. Opět nás zajímá přechodový děj (ransient) napětí na výstupu OZ v čase cca 10 ms. Počet pokusů max. 50. Zapište minimální a maximální dosaženou hodnotu napětí po vyloučení případných odlehlých výsledků. 7. Dobrovolný úkol: Navrhněte úpravu obvodu dle obr. 2.2, aby správnost funkce obvodu nebyla ovlivněna offsetem OZ.

Laboratorní úloha KLS5 Experiment se sinusovým funkčním měničem (Multisim + volitelně přípravek) Popis úlohy: Sinusový funkční měnič se používá pro generování harmonického signálu na nízkých kmitočtech. Mezi jeho výhody patří relativně široký rozsah pracovních kmitočtů a obvodová jednoduchost. Při pečlivé realizaci lze v praxi dosáhnout harmonického zkreslení HD 3% při sériové výrobě a HD 1% při individuálním výběru prvků. Vstupní trojúhelníkový signál se získá např. integrací pravoúhlého signálu multivibrátoru (v naší úloze použijeme pro jednoduchost funkční generátor). Úkol měření: 1. Vytvořte v prostředí MULISIM schéma sinusového funkčního měniče dle obr. 6.1. Dbejte na výběr generických modelů součástek (virtual), na správnou polaritu zdrojů V1 a V2 a zejména na správné zapojení odporových trimrů R10 a R11 z hlediska jejich souběhu (použijte možnost ovládání obou prvků stejnou klávesou). Nastavte krok ovládání obou prvků na 1 %. DIODE_VIRUAL V1 5 V BJ_NPN_VIRUAL XSC1 220 Ohm 270 Ohm R1 150 Ohm Q2 R10 Key = A 10kOhm A B XF1 D1 D2 D3 50% R4 R5 U1 R9 7800 Ohm 2100 Ohm BJ_PNP_VIRUAL 2.2kOhm D4 D5 D6 Q1 R11 Key = A 10kOhm R8 R7 R6 50% 220 Ohm 270 Ohm 150 Ohm V2 5 V Obr. Sinusový funkční měnič

2. Pro nastavení generátoru: frekvence 1000 Hz, typ signálu: trojúhelník, amplituda 3 V a s použitím osciloskopu určete experimentálně nastavení R10 resp. R11 pro vizuálně optimální výstupní harmonický signál (připomínáme, že pracujete s krokem trimrů 1% a oba trimry jsou neustále nastaveny shodně). 3. Připojte spektrální analyzátor dle obr. 6.2 (nastavení: start 1 Hz, center 8 khz, freq. resolution 62,496 Hz, pro odečítání amplitud použijte lineární měřítko svislé osy a měňte hodnotu rozlišení V/dílek pro odečet první a následně vyšších harmonických). S použitím spektrálního analyzátoru případně experimentálně dostavte trimry R10 a R11 tak, aby celková energie vyšších harmonických byla minimální. Připomínáme, že po každé změně nastavení SA či trimrů R10 a R11 je třeba počkat na ustálení zobrazení spektra dostatečně dlouhou dobu! Určete celkové harmonické zkreslení HD výstupního signálu dle definice: i2 U 1 2 i HD (6.1) U kde U 1 je amplituda základní harmonické a U i jsou amplitudy nezanedbatelných vyšších harmonických složek signálu (při měření postačí určit pouze dominantní rušivé složky do 15 khz). ab. f(khz) 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0 12,0 13,0 14,0 15,0 Ui(V) 4. Výše uvedený vztah (6.1) platí pro amplitudy složek v jednotkách V. Upravte tento obecný vztah pro případ, že jsou k dispozici hodnoty úrovní jednotlivých složek v db vzhledem k základní harmonické (0 db). Přepněte zobrazení svislé osy SA na db a ověřte dosazením do odvozeného vztahu jeho správnost. V případě, že jsou k dispozici údaje o amplitudách jak ve V, tak v db, pro který z obou vztahů byste se v praxi rozhodli a proč?

DIODE_VIRUAL V1 5 V BJ_NPN_VIRUAL XSC1 220 Ohm 270 Ohm R1 150 Ohm Q2 R10 Key = A 10kOhm A B XF1 D1 D2 D3 50% R4 R5 U1 R9 2.2kOhm 7800 Ohm 2100 Ohm DIODE_VIRUAL D4 D5 D6 Q1 R11 Key = A 10kOhm R8 220 Ohm R7 270 Ohm R6 150 Ohm BJ_PNP_VIRUAL 50% XSA1 V2 5 V IN Obr. Připojení spektrálního analyzátoru do obvodu 5. Určete experimentálně mezní kmitočet měniče f mez, při kterém poklesne amplituda výstupního signálu o 3 db vzhledem k amplitudě výstupu při f=1khz. Pro tuto hodnotu f mez určete pomocí SA opět hodnotu HD.

Laboratorní úloha KLS6 Převodník střední hodnoty (operační usměrňovač) (Multisim + přípravek) Operační usměrňovač je určen ke stanovení aritmetické střední hodnoty periodického vstupního napětí u(t), definovaného rovnicí U 2 ar 1 t1 p t1 u ( t) dt kde p je perioda vstupního napětí. Operační usměrňovač se skládá z jednocestného usměrňovače, tvořeného operačním zesilovačem Z 1, diodami D 1, D 2 a rezistory R 1, R 2 a sčítacího invertujícího zesilovače s operačním zesilovačem Z 2 a rezistory R 3, R 4, R 5. 1 R4 C IN R1 OU1 20k 15p R5 10k 10k 10k 10k Z 1 L081 D1 1N4007 U 1 U 2 Z 2 L081 OU2 D2 Operační usměrňovač Při kladné polaritě vstupního napětí je dioda D 1 vodivá, D 2 nevodivá a přenos zesilovače Z 1 je R 2 /R 1 = - 1. Při záporné polaritě vstupního napětí je dioda D 1 nevodivá, dioda D 2 vodivá a přenos zesilovače je 0. Jednocestné usměrněné vstupní napětí je na vstupu invertujícího zesilovače Z 2 sečteno se vstupním napětím. Pro výstupní napětí dvoucestného usměrňovače platí u R 1 2 R5 R5 u1, u1 0 R1 R u, 2 u1 u1 0 4 R4 2

Pro R 1 = R 2 = R 3 = R 5 = 10k a R 4 = 20k odpovídá střední hodnota výstupního napětí aritmetické střední hodnotě vstupního periodického napětí. Pro vstupní sinusové napětí s amplitudou U 1m je střední hodnota výstupního napětí 2 U 2s U m 0, 637U m Při znalosti činitele tvaru k t periodického průběhu lze ze střední aritmetické hodnoty určit jeho efektivní hodnotu U k U 2 ef t s Činitel tvaru sinusového průběhu je k t = 1,11. Efektivní hodnota sinusového napětí o amplitudě U m má hodnotu U ef = 0,707 U m. Úkol měření (praktické části proveďte dle možností jak na modelu v Multisimu, tak na reálném přípravku): 1. Změřte statickou převodní charakteristiku operačního usměrňovače v rozsahu vstupního napětí 10 V. Určete chybu nuly a nelinearitu charakteristiky. 2. Nakreslete průběh výstupního napětí jednocestného a dvoucestného operačního usměrňovače při vstupním sinusovém signálu o rozkmitu 10 V a kmitočtu 1 khz. 3. Změřte dynamickou převodní charakteristiku operačního usměrňovače při vstupním sinusovém napětí o rozkmitu 10 V a kmitočtu 1 khz. Určete nelinearitu charakteristiky. 4. Změřte kmitočtovou charakteristiku operačního usměrňovače při vstupním sinusovém napětí o rozkmitu 10 V v kmitočtovém rozsahu do 100 khz. Určete mezní kmitočet, při kterém klesne přenos usměrňovače o - 3 db vzhledem k stejnosměrnému přenosu s jmenovitou hodnotou 1. 5. Měřením ověřte správnost určení střední a efektivní hodnoty sinusového průběhu vstupního napětí o rozkmitu 10 V a kmitočtu 1 khz.

Y1 IN OU OU IN OU OU Y2 Z ČV ČV OSC Měření statické převodní charakteristiky operačního usměrňovače Měření dynamické převodní charakteristiky operačního usměrňovače

Laboratorní úloha KLS7 Izolační zesilovač (Přípravek) Je určen k izolovanému přenosu vstupního napětí v rozsahu 1 V na výstupní napětí s jmenovitým zesílením + 1. Zesilovač je tvořen vstupním zesilovačem napětí proud Z 1, jehož výstup budí fotodiody optronů OP 1 a OP 2. ranzistor KF507 slouží k proudovému posílení výstupního proudu operačního zesilovače Z 1. Optron OP 2 slouží k přenosu vstupního proudu zesilovače na proud fotodiody, který je výstupním zesilovačem proud - napětí převeden na výstupní napětí. Optron OP 1 je určen k proudové kompenzaci nelinearity převodní charakteristiky optronu OP 2. Izolační zesilovač je napájen ze dvou izolovaných symetrických zdrojů napětí 15 V. + 15 V IZ + 15 V OP1 MB111 OP2 MB111 IN R1 L081 R4 200 k L081 200 k 1 M Z1 33 k KF507 R5 680 R6 1 M Z2 OU 1 2-15 V IZ Izolační zesilovač - 15 V Zesílení izolačního zesilovače je za předpokladu shodných parametrů optronů u2 u 1 R R 2 1 Statické vlastnosti zesilovače jsou dány vstupními napětími a proudy operačních zesilovačů, a nelinearitou operonů.

Dynamické vlastnosti zesilovače jsou definovány mezním kmitočtem, mezním výkonovým kmitočtem, dobou náběhu a rychlostí přeběhu výstupního napětí. Mezní kmitočet zesilovače f m je kmitočet vstupního sinusového napětí, při kterém klesne zesílení zesilovače o - 3 db vzhledem k stejnosměrnému zesílení. Doba náběhu zesilovače n je doba potřebná ke změně výstupního napětí zesilovače z 0,1 na 0,9 své ustálené hodnoty při skokové změně vstupního napětí. Pro dobu náběhu platí n 0,35 f m Mezní výkonový kmitočet zesilovače f p je kmitočet vstupního sinusového napětí, při kterém nedochází k jeho zkreslenému zesílení. Rychlost přeběhu výstupního napětí zesilovače S je určena jeho mezním výkonovým kmitočtem S f pu m Činitel izolačního potlačení zesilovače IMR je poměr výstupního napětí zesilovače k napětí mezi zemí vstupní části 1 a zemí výstupní části 2 zesilovače u IMR 20log u OU db Úkol měření (provádějte pouze na přípravku): 1. Změřte převodní charakteristiku izolačního zesilovače v rozsahu vstupního napětí 1 V a určete chybu nuly, zesílení a nelinearitu jeho převodní charakteristiky. 2. Změřte kmitočtovou charakteristiku přenosu zesilovače při rozkmitu vstupního sinusového signálu 1 V a určete mezní kmitočet zesilovače, při kterém klesne jeho zesílení o - 3 db vzhledem k stejnosměrnému zesílení. 3. Změřte dobu náběhu výstupního napětí zesilovače při vstupním obdélníkovém signálu o rozkmitu 1 V. Změřte rychlost přeběhu výstupního napětí zesilovače a mezní výkonový kmitočet.. Naměřené výsledky porovnejte. 4. Změřte kmitočtovou charakteristiku činitele izolačního potlačení zesilovače IMR při jeho zkratovaném vstupu a při sinusovém napětí o rozkmitu 10 V mezi zemí 1 a 2.

IN IN Y1 IZ OU IZ OU Y2 Z ČV 1 2 ČV 1 2 OSC Měření převodní charakteristiky zesilovače Měření kmitočtové charakteristiky přenosu zesilovače IN Y1 IN Y1 IZ OU Y2 IZ OU Y2 1 2 OSC 1 2 OSC Měření doby náběhu a rychlosti přeběhu výstupního napětí zesilovače Měření kmitočtové charakteristiky činitele izolačního potlačení zesilovače