Rotující kotouče Drahomír Rychecký Drahomír Rychecký Rotující kotouče



Podobné dokumenty



Rotační skořepiny, tlakové nádoby, trubky. i Výpočet bez chyb. ii Informace o o projektu?

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky


Identifikátor materiálu: ICT 1 16

Plasticita - ur ení parametr zpevn ní z tahové zkou²ky

Vedení tepla v MKP. Konstantní tepelné toky. Analogické úlohám statiky v mechanice kontinua

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti











Část 3. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič, MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí

KONTROLA JAKOSTI POVLAKOVÝCH SYSTÉMŮ

VLIV TUHOSTI PÍSTNÍHO ČEPU NA DEFORMACI PLÁŠTĚ PÍSTU

VHD SIGMA PUMPY HRANICE HORIZONTÁLNÍ

VÝROBA SOUČÁSTI Z DRÁTU

Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v oblasti teplotního namáhání

KONSTRUKČNÍ NÁVRH ÚHLOVÉ KYVADLOVÉ NÁPRAVY

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

SENDVIČOVÉ KONSTRUKCE Zdeněk Padovec

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál


Cvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (

PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET

Šroubovitá pružina válcová tažná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in]

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD

Analýza oběžného kola

SIGMA PUMPY HRANICE

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin

Zadání vzorové úlohy výpočet stability integrálního duralového panelu křídla

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty


Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

VÝROBA TENZOMETRŮ A SNÍMAČŮ

Příklady - rovnice kontinuity a Bernouliho rovnice

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

Plastická deformace a pevnost

Soubor příkladů z fyziky pro bakalářskou fyziku VŠB TUO prof. ing. Libor Hlaváč, Ph.D.

Akustická měření - měření rychlosti zvuku

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e

Hlubinné základy. Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny

7. CVIČENÍ. Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

Mechanika s Inventorem

Projekty do předmětu MF

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

pracovní list studenta Struktura a vlastnosti pevných látek Deformační křivka pevných látek, Hookův zákon

32-CVX SIGMA PUMPY HRANICE ODSTØEDIVÁ, RADIÁLNÍ,

TLUSTOSTĚNNÉ ROTAČNĚ SYMETRICKÉ VÁLCOVÉ NÁDOBY. Autoři: M. Zajíček, V. Adámek

32-CVI SIGMA PUMPY HRANICE ODSTØEDIVÁ, RADIÁLNÍ,

Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí

MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

Fyzikální praktikum 1. Úloha č. 10: Tepelná vodivost pevných látek

NÁVRH OHÝBACÍHO NÁSTROJE PRO U-OHYB PLECHU

Technologie, mechanické vlastnosti Základy navrhování a zatížení konstrukcí Dimenzování základních prvků konstrukcí

Diplomová práce. Sbírka úloh z mechaniky kontinua PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA TEORETICKÉ FYZIKY. Vypracoval: Michal Kolář

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

7 Lineární elasticita

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

Měření momentu setrvačnosti

Senzorika a senzorické soustavy

9. Lineárně elastická lomová mechanika K-koncepce. Únava a lomová mechanika Pavel Hutař, Luboš Náhlík

[-] C35/45 35,00 43,00 3, ,15 0, Ecm = 34077,15 MPa ε c2 = 20,0 1e-4 ε cu2 = 35,0 1e-4 ε c3 = 17,5 1e-4 ε cu3 = 35,0 1e-4.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PRŮMYSLOVÁ VJEZDOVÁ VRATA ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

KONSTRUKCE HYDRAULICKÉ OHÝBAČKY OCELOVÝCH PROFILŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

STATICKÉ POSOUZENÍ. Ing. Ivan Blažek NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I

1. zatěžovací cyklus Ustálená hodnota čtění na hodinkách. 2. zatěžovací cyklus Ustálená hodnota čtění na hodinkách 1 [mm]

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou

Gama Pardubice s.r.o. Holandská Pardubice

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ VÍROVÉ TURBINY S PROTIBĚŽNÝMI KOLY

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

Zařízení pro vrtání skla ultrazvukem

MODEL PORUŠENÍ ASFALTOBETONOVÉHO TĚSNĚNÍ

Balanční vlastnosti pevného bodu substituce

1.1 Shrnutí základních poznatků

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. VZPĚR VZPĚR



Jaroslav Hlava. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

Obr.94. Tečná reakce T r musí být menší nebo rovna třecí síle F t


Stabilita tenkostěnných za studena tvarovaných Z vaznic v oblasti nadpodporových momentů. Stability of Cold-formed Z purlins in Support Region.

Transkript:

Nabídka Kotouče bez otvoru Obecná úloha zde Volný kotouč zde Kotouč zatížený tahovým napětím na vnějším poloměru zde Kotouče s otvorem Obecná úloha zde Volný kotouč zde Kotouč zatížený tahovým napětím na vnějším poloměru zde Kotouč zatížený tlakovým napětím na vnitřním poloměru zde Kotouč zatížený napětími na poloměrech r 1 a r 2 zde

Kotouče bez otvoru - Obecné zadání +d d Obrázek: Kotouč s uvolněným elementem Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném, radiálním a osovém směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2, (1) σ o = 0.

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Pro kotouče bez otvoru, které mohou být zatěžovány na válcovém povrchu tahovým napětím σ e, můžeme psát následující okrajové podmínky: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. lim D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 0 x 2 = lim D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 0 x 2. (2)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Pro kotouče bez otvoru, které mohou být zatěžovány na válcovém povrchu tahovým napětím σ e, můžeme psát následující okrajové podmínky: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. lim D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 0 x 2 = lim D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 0 x 2. (2) pro x = r obdržíme σ r (x) = σ e, tj. σ e = D 1 D ω (3 + ν)r 2 D 2 r 2. (3)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Z okrajových podmínek vyplývá následující: konstanta D 2 musí splnit podle (2) což je možné jen pro lim ( D 2 x 0 x 2 ) = lim x 0 (D 2 ), (4) x 2 D 2 = 0. (5)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Z okrajových podmínek vyplývá následující: konstanta D 2 musí splnit podle (2) což je možné jen pro lim ( D 2 x 0 x 2 ) = lim x 0 (D 2 ), (4) x 2 D 2 = 0. (5) konstantu D 1 vypočítáme dle (3) a (5) jako D 1 = σ e + D ω (3 + ν)r 2. (6)

Kotouče bez otvoru - Výsledné vztahy Vztahy (1) popisují napjatost v rotujícím kotouči bez otvoru nabývají po dosazení okrajových podmínek tvaru: σ t (x) = σ e + D ω (3 + ν)(r 2 1 + 3ν 3 + ν x 2 ), σ r (x) = σ e + D ω (3 + ν)(r 2 x 2 ), (7) σ o (x) = 0.

Kotouče bez otvoru - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče bez otvoru - Volný kotouč Obrázek: Volný kotouč bez otvoru. Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném a radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, (8) σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (9)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Na volný kotouč nepůsobí žádná vnější povrchová síla, a proto napětí, která jej deformují, jsou způsobena pouze setrvačnými účinky. Okrajové podmínky pišme v následujícím tvaru: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. σ r0 = σ t0. (10)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Na volný kotouč nepůsobí žádná vnější povrchová síla, a proto napětí, která jej deformují, jsou způsobena pouze setrvačnými účinky. Okrajové podmínky pišme v následujícím tvaru: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. pro x = R obdržíme σ r (R) = 0, tj. σ r0 = σ t0. (10) 0 = D 1 D ω (3 + ν)r 2. (11)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 V analogii s podmínkami pro obecný kotouč (5) a (6), získáme z podmínek (10) a (11) tvar integračních konstant pro volný plný kotouč: D 1 = D ω (3 + ν)r 2, D 2 = 0. (12)

Kotouče bez otvoru - Příklady výpočtu Dáno: R = 0, 5 m, ρ = 7800 kg.m 3 a otáčky pro variantu 1. n = 5000 min 1, 2. n = 3600 min 1. 250 200 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t napeti [MPa] 150 100 50 0 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení Drahomírradiálního Rychecký arotující tečného kotoučenapětí v kotouči.

Kotouče bez otvoru - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče bez otvoru - Kotouč zatížený napětím na vnějším poloměru Obrázek: Plný kotouč zatížený na poloměru R napětím σ e. Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném a radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (13)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Na kotouč působí povrchová síla, která se také podílí na deformaci kotouče. Integrační konstanty určíme z následujících okrajových podmínek: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. σ r0 = σ t0. (14)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Na kotouč působí povrchová síla, která se také podílí na deformaci kotouče. Integrační konstanty určíme z následujících okrajových podmínek: pro x = 0 obdržíme σ r (0) = σ t (0), tj. pro x = R obdržíme σ r (R) = σ e, tj. σ r0 = σ t0. (14) σ e = D 1 D ω (3 + ν)r 2. (15)

Kotouče bez otvoru - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Z podmínek (14) a (15) získáme tvar integračních konstant pro kotouč namáhaný napětím na vnějším poloměru: D 1 = σ e + D ω (3 + ν)r 2, D 2 = 0. (16)

Kotouče bez otvoru - Příklady výpočtu Dáno: R = 0, 5 m, ρ = 7800 kg.m 3, σ e = 50 MPa a otáčky pro variantu 1. n = 5000 min 1, 2. n = 3600 min 1. 300 250 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t 200 napeti [MPa] 150 100 50 0 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení radiálního a tečného napětí v kotouči.

Kotouče bez otvoru - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče s otvorem - Obecné zadání Obrázek: Obecně zatížený kotouč s otvorem. Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném, radiálním a osovém směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2, (17) σ o = 0.

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Konstanty určíme pomocí okrajových podmínek (na r 1 jde o tlakové napětí a na r 2 se jedná o tahové napětí). Okrajové podmínky tedy nabývají tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (18)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Konstanty určíme pomocí okrajových podmínek (na r 1 jde o tlakové napětí a na r 2 se jedná o tahové napětí). Okrajové podmínky tedy nabývají tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (18) pro x = r 2 obdržíme σ r (r 2 ) = σ r2, tj. σ r2 = D 1 D ω (3 + ν)r2 2 D 2 r2 2. (19)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Úpravou (18) a (19) získáme integrační konstanty ve tvaru: D 1 = σ r 1 r 2 1 + σ r 2 r 2 2 r 2 2 r 2 1 + D ω (3 + ν)(r 2 2 + r 2 1 ), D 2 = [σ r1 + σ r2 + D ω (3 + ν)(r2 2 r1 2 r2 2 )] r 1 2 r2 2 r 1 2. (20)

Kotouče s otvorem -Výsledné vztahy Vztahy (17) popisují napjatost v rotujícím kotouči bez otvoru po dosazení okrajových podmínek a po úpravě nabývají tvaru: σ r (x) = (3 + ν)d ω (r1 2 + r2 2 r1 2 r2 2 x 2 x 2 ) + + [σ r1 r1 2 + σ r2 r2 2 (σ r1 + σ r2 )r1 2 r1 2 x 2 ](r2 2 r1 2 ) 1, σ t (x) = (3 + ν)d ω [r1 2 + r2 2 + r1 2 r2 2 x 2 (1 + 3ν)(3 + ν) 1 x 2 ] + + [σ r1 r1 2 + σ r2 r2 2 + (σ r1 + σ r2 )r1 2 r2 2 x 2 ](r2 2 r1 2 ) 1, σ o (x) = 0. (21)

Kotouče s otvorem - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče s otvorem - Volný kotouč Obrázek: Volný kotouč s otvorem. Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném a v radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (22)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Konstanty určíme pomocí okrajových podmínek, přičemž na volný kotouč nepůsobí žádné povrchové síly ani na jednom z průměrů r 1 a r 2. Okrajové podmínky nabývají tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (23)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Konstanty určíme pomocí okrajových podmínek, přičemž na volný kotouč nepůsobí žádné povrchové síly ani na jednom z průměrů r 1 a r 2. Okrajové podmínky nabývají tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (23) pro x = r 2 obdržíme σ r (r 2 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r2 2 D 2 r2 2. (24)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Úpravou (23) a (24) obdržíme následující vztahy: D 1 = D ω (3 + ν)(r 2 2 + r 2 1 ), D 2 = D ω (3 + ν)r 2 2 r 2 1. (25)

Kotouče s otvorem - Příklady výpočtu Dáno: n = 3000 min 1, ρ = 7800 kg.m 3 a poloměry pro variantu 1. r 1 = 0, 1 m a r 2 = 0, 5 m, 2. r 1 = 0, 2 m a r 2 = 0, 5 m, 180 160 140 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t 120 napeti [MPa] 100 80 60 40 20 0 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení radiálního a tečného napětí v kotouči.

Kotouče s otvorem - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče s otvorem - Kotouč zatížený tahovým napětím na vnějším poloměru Obrázek: Kotouč s otvorem zatížený na vnějším poloměru. Obecné rovnice popisující napjatost v kotouči v tečném a radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (26)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomoci okrajových podmínek. Při respektování zatížení nabývají okrajové podmínky tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (27)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomoci okrajových podmínek. Při respektování zatížení nabývají okrajové podmínky tvaru: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (27) pro x = r 2 obdržíme σ r (r 2 ) = σ r2, tj. σ r2 = D 1 D ω (3 + ν)r2 2 D 2 r2 2. (28)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Úpravou (27) a (28) obdržíme následující vztahy: D 1 = σ r 2 r 2 2 r 2 2 r 2 1 + D ω (3 + ν)(r 2 2 + r 2 1 ), D 2 = [σ r2 + D ω (3 + ν)(r2 2 r1 2 r2 2 )] r 1 2 r2 2 r 1 2. (29)

Kotouče s otvorem - Příklady výpočtu Dáno: n = 3000 min 1, ρ = 7800 kg.m 3, povrchové napětí na vnějším poloměru σ r2 = 40 MPa a poloměry pro variantu 1. r 1 = 0, 1 m a r 2 = 0, 5 m, 2. r 1 = 0, 2 m a r 2 = 0, 5 m. 300 250 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t 200 napeti [MPa] 150 100 50 0 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení radiálního a tečného napětí v kotouči.

Kotouče s otvorem - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče s otvorem - Kotouč zatížený tlakovým napětím na vnitřním poloměru Obrázek: Kotouč s otvorem zatížený na vnitřním poloměru. Obecné rovnice popisující napjatost v kotoučí v tečném a radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (30)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomocí okrajových podmínek. Povrchové napětí působí na vnitřním poloměru směrem od osy otáčení, čili na r 1 jde o tlakové napětí, tj. musíme tedy psát záporné znaménko. Při respektování výše uvedeného: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (31)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomocí okrajových podmínek. Povrchové napětí působí na vnitřním poloměru směrem od osy otáčení, čili na r 1 jde o tlakové napětí, tj. musíme tedy psát záporné znaménko. Při respektování výše uvedeného: pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (31) pro x = r 2 obdržíme σ r (r 2 ) = 0, tj. 0 = D 1 D ω (3 + ν)r2 2 D 2 r2 2. (32)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Úpravou (31) a (32) získáme následující vztahy: D 1 = σ r 1 r 2 1 r 2 2 r 2 1 + D ω (3 + ν)(r 2 2 + r 2 1 ), D 2 = [σ r1 + D ω (3 + ν)(r2 2 r1 2 r2 2 )] r 1 2 r2 2 r 1 2. (33)

Kotouče s otvorem - Příklady výpočtu Dáno: n = 3000 min 1, ρ = 7800 kg.m 3, povrchové napětí na vnitřním poloměru σ r1 = 20 MPa a poloměry pro variantu 1. r 1 = 0, 1 m a r 2 = 0, 5 m, 2. r 1 = 0, 2 m a r 2 = 0, 5 m. 200 150 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t napeti [MPa] 100 50 0 50 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení radiálního a tečného napětí v kotouči.

Kotouče s otvorem - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.

Kotouče s otvorem - Tlak na r 1 a tah na r 2 Obrázek: Kotouč s otvorem zatížený na vnitřním i vnějším poloměru povrchovým napětím. Obecné rovnice popisující napjatost v kotoučí v tečném a radiálním směru jsou dány vztahy: σ t = D 1 D ω (1 + 3ν)x 2 + D 2 x 2, σ r = D 1 D ω (3 + ν)x 2 D 2 x 2. (34)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomocí okrajových podmínek. Obě napětí působí směrem od osy otáčení. To znamená, že na r 1 jde o tlakové napětí a na r 2 se jedná o tah. S tím korespondují i znaménka v okrajových podmínkách. Potom pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (35)

Kotouče s otvorem - Určení integračních konstant D 1 a D 2 Určíme konstanty pomocí okrajových podmínek. Obě napětí působí směrem od osy otáčení. To znamená, že na r 1 jde o tlakové napětí a na r 2 se jedná o tah. S tím korespondují i znaménka v okrajových podmínkách. Potom pro x = r 1 obdržíme σ r (r 1 ) = σ r1, tj. σ r1 = D 1 D ω (3 + ν)r1 2 D 2 r1 2. (35) pro x = r 2 obdržíme σ r (r 2 ) = σ r2, tj. σ r2 = D 1 D ω (3 + ν)r2 2 D 2 r2 2. (36)

Kotouče s otvorem - Určení integrálních konstant D 1 a D 2 Úpravou (35) a (36) obdržíme následující vztahy: D 1 = σ r 1 r 2 1 + σ r 2 r 2 2 r 2 2 r 2 1 + D ω (3 + ν)(r 2 2 + r 2 1 ), D 2 = [σ r1 + σ r2 + D ω (3 + ν)(r2 2 r1 2 r2 2 )] r 1 2 r2 2 r 1 2. (37)

Kotouče s otvorem - Příklady výpočtu Dáno: n = 3000 min 1, ρ = 7800 kg.m 3, povrchové napětí na vnitřním poloměru σ r1 = 20 MPa, povrchové napětí na vnějším poloměru σ r2 = 40 MPa a poloměry pro variantu 1. r 1 = 0, 1 m a r 2 = 0, 5 m, 2. r 1 = 0, 2 m a r 2 = 0, 5 m. 300 250 sigma1 r sigma1 t sigma2 r sigma2 t 200 napeti [MPa] 150 100 50 0 50 0 100 200 300 400 500 polomer [mm] Obrázek: Rozložení radiálního a tečného napětí v kotouči.

Kotouče s otvorem - Závěr Pro návrat na začátek výběru klikněte zde.