Nekalá soutěž ve vztahu k ochraně hospodářské soutěže

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Nekalá soutěž ve vztahu k ochraně hospodářské soutěže Bakalářské práce Autor: Zuzana Zemanová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ondřej Kuchař Praha Červen 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Zuzana Zemanová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala JUDr. Ondřeji Kuchařovi za jeho odbornou pomoc, vstřícnost a ochotu při vedení této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce Nekalá soutěţ ve vztahu k ochraně hospodářské soutěţe poskytuje ucelený právní přehled problematiky nekalé soutěţe, ochrany proti ní a ochrany hospodářské soutěţe dle zákona č. 143/2001. Poskytuje základní informace o podstatách nekalé soutěţe a moţnosti právní ochrany poškozených či ohroţených soutěţitelů a spotřebitelů. Dále se práce zabývá popisem protisoutěţního jednání vycházející z oblasti veřejnoprávní úpravy ochrany hospodářské soutěţe. Jsou zde také obsaţeny informace o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Zabývá se, na základě samotného zadání bakalářské práce, komparací základních rysů obou dvou právních úprav hospodářské soutěţe. Klíčová slova: nekalá soutěţ, ochrana hospodářské soutěţe, soutěţitel, spotřebitel, protisoutěţní jednání, Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Annotation Bachelor s work Unfair competition in relation to the protection of the economic competition purveys self-contained legal view of the unfair competition sphere, possible protection and of the economic competition protection in accordance with act number 143/2001. It offers core information about the basics of the unfair competition as well as possible legal protection of the injured party or those competitors or consumers who could be affected. Furthermore the work gives a description of unfair behavior according to public adjustment of the protection of the economic competition. Also the information on the Office for the Protection of Competition is incorporated. In compliance with the assignment of this work it compares the main features of the two different legal adjustments of the protection of the economic competition. Key words: unfair competition, protection of the economic competition, competitor, consumer, unfair behavior, Office for the Protection of Competition

Obsah 1 Pohled do historie nekalé soutěţe... 7 2 Nekalá soutěţ... 9 2.1 Generální klauzule... 9 2.2 Znaky nekalé soutěţe dle generální klauzule... 9 2.2.1 Jednání v hospodářské soutěţi... 10 2.2.2 Rozpor s dobrými mravy soutěţe... 10 2.2.3 Způsobilost přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům... 11 2.3 Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěţe... 11 2.3.1 Pohled do zvláštních skutkových podstat vymezených v 44... 12 2.4 Subjekty právních vztahů nekalé soutěţe... 15 2.4.1 Osoby aktivně legitimované... 15 2.4.2 Osoby pasivně legitimované... 19 3 Nástroje ochrany proti nekalé soutěţi... 21 3.1 Ochrana vycházející z obchodního zákoníku... 21 3.2 Ochrana vycházející z občanského zákoníku... 25 3.3 Ochrana vycházející z OSŘ... 26 3.4 Ostatní prostředky právní ochrany proti nekalé soutěţi... 27 4 Ochrana hospodářské soutěţe dle zvláštního zákona... 28 4.1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe... 28 4.2 Dohody soutěţitelů... 29 4.2.1 Výjimky ze zákazu dohod... 30 4.2.2 Horizontální dohody... 31 4.2.3 Vertikální dohody... 33 4.3 Zneuţití dominantního postavení soutěţitelů... 35 4.4 Spojování soutěţitelů... 36 5 Ochrana proti nekalé soutěţi a ochrana hospodářské soutěţe na jednom trhu... 38 5.1 Právní úprava soutěţního práva v rámci hospodářské soutěţe... 39 5.2 Pojem soutěţitel v obou právních úpravách... 41 5.3 Soukromoprávní a veřejnoprávní ochrana hospodářské soutěţe... 42 5.4 Postihy za protisoutěţní jednání vyplývající z obou úprav... 43 5

Úvod Téma bakalářské práce Nekalá soutěţ ve vztahu k ochraně hospodářské soutěţe jsem si vybrala z důvodu toho, ţe ochrana hospodářské soutěţe ať jiţ na soukromoprávní či veřejnoprávní bázi se můţe týkat kaţdého z nás, a to jak v pozici soutěţitele tak i spotřebitele. Jak jiţ jsme výše uvedla, rozpadá se nám úprava ochrany hospodářské soutěţe do dvou odvětví a to na ochranu proti nekalé soutěţi a na ochranu hospodářské soutěţe. V prvním případě se jedná o funkční a ve druhém případě o existencionální ochranu. Rozhodla jsem se, pokusit se o sjednocení problematiky a obsahu těchto dvou částí v jedné práci a z výsledků tohoto popisu najít určitý vztah mezi touto dvojí úpravou. Bakalářská práce Nekalá soutěţ ve vztahu k ochraně hospodářské soutěţe je rozdělena do pěti základní kapitol. V první kapitole se věnuji stručnému popisu historického vývoje ochrany proti nekalé soutěţi. Druhá a třetí kapitola se zabývají popisem nekalé soutěţe a ochrany proti ní. Zde se podrobněji rozepisuji o skutkových podstatách nekalé soutěţe, o subjektech právních vztahů nekalé soutěţe a v neposlední řadě o právní i mimoprávní ochraně proti tomuto nekalosoutěţnímu jednání. V další části práce se zabývám protisoutěţním jednáním, které omezuje, vylučuje, narušuje či ohroţuje hospodářskou soutěţ a to dohodami soutěţitelů, jejich spojováním anebo zneuţitím dominantního postavení na trhu. Cílem této bakalářské práce je najít vztah mezi nekalou soutěţí a ochranou hospodářské soutěţe o coţ se také pokouším v poslední kapitole. V této práci jsem ve velké části vyuţila deskriptivních a analytických metod. V poslední kapitole, kde jsem popisovala vztah mezi dvojí úpravou ochrany hospodářské soutěţe, jsem zvolila převáţně komparativní způsob k vyjádření této problematiky. 6

1 Pohled do historie nekalé soutěže V této úvodní kapitole bych se chtěla věnovat vývoji v ochraně proti nekalé soutěţi. Do zániku rakousko-uherské monarchie, nebyl ucelen právní předpis na ochranu proti nekalé soutěţi ani pro kartelové právo. 1 Existovala však řada zákonů upravujících některé specifické oblasti, které nebyly zcela netečné k projevům nekalé soutěže. Jako příklad lze uvést zákon č. 26/1895 ř.z., o výprodejích, nebo zákon č. 89/1897 ř.z.,o obchodu potravinami a některými předměty užitnými, který se týkal mj. nesprávného označování potravin. 2 Po skončení první světové války a po vzniku Československé republiky bylo přistoupeno v roce 1919 k Paříţské úmluvě. Následkem toho přistoupení byla nutnost začlenit právní úpravu vyplývající z této úmluvy do republikového právního řádu. 3 Obsah Paříţské úmluvy uzavřené v roce 1883 v Paříţi je následovný: Úmluva upravuje patenty, vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, tovární a obchodní známky, známky služeb, obchodní jména, údaje o původu zboží a označení původu. Kromě toho se úmluva vztahuje také na potlačování nekalé soutěže. V rámci postavení cizinců ve smluvních státech podrobuje úmluva jejich postavení národnímu (asimilačnímu režimu). Podle něj je každý smluvní stát (tj. člen Pařížské unie) povinen zajistit příslušníkům kteréhokoli jiného smluvního státu stejnou ochranu, jakou poskytuje příslušníkům vlastním. Stejné postavení jako příslušníci smluvních států mají i jiné osoby, s trvalým bydlištěm nebo sídlem ve smluvním státě. Ze zásady národního režimu jsou ovšem dvě výjimky: 1) smluvní stát je oprávněn uplatňovat vůči cizincům zvláštní procesní pravidla, která se nevztahují na tuzemce, 2) ustanovení úmluvy může v některých konkrétních případech zvýhodnit cizince vůči tuzemcům. Jedním z hlavních práv, které úmluva upravuje je právo priority (viz heslo), kterého je však zapotřebí se dovolat v prioritních dokumentech. Úmluva upravuje také některé přímo aplikovatelné právní normy. Ty se týkají zejména: 1) práva autora vynálezu na označení patentu jeho jménem, 2) zamítnutí nebo udělení patentu; ty nemají vliv na platnost patentu v jiném smluvním státě, 3) nucené licence aj. Úmluva ukládá všem smluvním státům povinnost zřídit na svém území zvláštní instituci, zabývající se průmyslovým vlastnictvím. 4 15. Července roku 1927 byl přijat zákon č. 111/1927 proti nekalé soutěţi. 1 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 25 2 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 26 3 ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŢEK, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. 5. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2007. Strana 290 4 http://www.epravo.cz/top/clanky/parizska-umluva-na-ochranu-prumysloveho-vlastnictvi-4030.html?mail 7

Generální klauzule tohoto zákona se vztahovala i na posuzování případů kartelověprávní povahy aţ do vydání Zákona o kartelech a soukromých monopolech v roce 1933. Zákon č. 111/1927 platil v Československu aţ do roku 1950. Po nastolení komunistické moci byl tento zákon zrušen a nahrazen 352 nově vzniklého občanského zákoníku č.141/1950. V 352 bylo obsaţeno ustanovení o náhradě škody, které ovšem v komunistickém zřízení nebylo, aţ na dvě drobné výjimky, pouţito. 5 Ustanovení tohoto paragrafu mělo povahu generální klauzule a zakazovalo protikonkurenční jednání rozporná s dobrými mravy soutěže. Bylo, vzhledem k existujícím politickým a ekonomickým podmínkám, do československého právního řádu promítnuto jen s ohledem na stávající mezinárodní závazky státu, jak také důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákoníku výslovně poznamenávala. Z týchž důvodů byl rovněž upraven trestný čin nekalé soutěže v trestním zákoně. 6 Po listopadu roku 1989 se přemýšlelo o zakotvení ochrany hospodářské soutěţe spolu s ochranou proti nekalé soutěţi v jednotném zákonu. Poté se od tohoto ustoupilo a ochrana hospodářské soutěţe se stala předmětem samostatného zákona č. 63/1991, později nahrazeného dnes aktuálním zákonem č. 143/2001. Ustanovení týkající se nekalé soutěţe a prostředků právní ochrany proti ní bylo později zaneseno do 44-55 obchodního zákoníku. 7 5 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 26-27 6 http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/print_1/art_3725/lay_3/jak-ne-efektivne-regulovat-hospodarskou-soutez.aspx 7 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 27-29 8

2 Nekalá soutěž Nekalá soutěţ je protiprávní a zakázané jednání, které je praktikováno soutěţitelem uvnitř existující hospodářské soutěţe a je způsobilé přivodit újmu jinému spotřebiteli nebo soutěţiteli. Proti tomuto nekalosoutěţnímu jednání se můţe poškozený bránit různými právními i mimoprávními prostředky. 2.1 Generální klauzule Nekalá soutěž je jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje. 8 2.2 Znaky nekalé soutěže dle generální klauzule Generální klauzule představuje obecné vyjádření podstaty nekalé soutěţe. Výklad generální klauzule nám napovídá, ţe podmínkou, aby bylo konkrétní jednání označeno za nekalou soutěţ, je kumulativní splnění třech podmínek, které obsahuje. Aby se skutečně jednalo o nekalosoutěţní jednání, je tedy nutné naplnit všechny tři výše uvedené znaky a to jednání v hospodářské soutěţi, rozpor s dobrými mravy soutěţe a způsobilost přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům. Velice důleţité je i ustanovení, ţe nekalá soutěţ se zakazuje, bez tohoto by nebylo moţné, aby se poškozenému dostalo náleţité ochrany a na rušiteli byly uplatněny odpovídající sankční prostředky. 9 Nekalá soutěţ je deliktem objektivním, čili není nutné ke stanovení, zda jde o nekalosoutěţní jednání či nikoliv dokazovat zavinění. U některých zvláštních skutkových podstat nekalé soutěţe například podplácení je jasné, ţe jde o jednání úmyslné. 10 8 44(1)obchodní zákoník 9 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 42-43 10 ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŢEK, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. 5. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2007. Strana 296 9

2.2.1 Jednání v hospodářské soutěži Aby mohlo být jednání označeno jako nakalosouteţní, musí k němu především dojít v hospodářské soutěţi. Toto jednání má dvojí charakter. Můţe se jednat o jednání spočívající v konání, čili jednání komisivní, jeţ je ve své podstatě aktivní činnost např. okopírování loga či reklamy jiného soutěţitele a následně jejich pouţívání. Druhým typem jednání v nekalé soutěţi je pasivní tedy omisivní jednání, kde se jedná o jistou nečinnost nebo opomenutí např. nezajištění opravy údaje ve smlouvě, došlo-li k jeho změně. K určení zda se jedná o akt hospodářské soutěţe, je nutné přistupovat individuálně vţdy v konkrétně daném případě a to mnohdy i velmi volně. 11 2.2.2 Rozpor s dobrými mravy soutěže Druhý důleţitý znak, který musí obsahovat nekalosoutěţní jednání je rozpor s dobrými mravy soutěţe. Dobré mravy soutěţe je ovšem nutno odlišit od dobrých mravů obecně, neboť v soutěţním jednání platí zásady odlišné morálky a slušnosti, jelikoţ konkurenční vztahy mají jisté prvky průraznosti aţ agresivity, které by před obecnou morálkou neobstály. 12 Z hlediska pojmu nekalé soutěže je nutno tento pojem chápat ve smyslu zásad poctivého hospodářského soutěžního styku, které v tržním hospodářství ovládají právní úpravu směny výrobků a služeb, jak je v právním řádu zakotvena. Jde o pojem objektivní, stačí, že jednání je objektivně v rozporu s dobrými mravy soutěže, na subjektivní stránce jednání nezáleží. Není tedy třeba, aby soutěžitel jednal zaviněně, popřípadě, aby si byl rozporu svého jednání s dobrými mravy soutěže vůbec vědom. Rozpor s dobrými mravy soutěže však nelze spatřovat již v každém porušení zásad poctivého hospodářského styku, nýbrž jen došlo-li k takovému porušení jednáním, které je objektivně s to společenskou funkci hospodářské soutěže zkreslit a tím pozitivní účinky soutěže zeslabit nebo vůbec vyloučit, popřípadě změnit v negativní. 13 11 ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŢEK, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. 5. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2007. Strana 307 12 ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŢEK, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. 5. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2007. Strana 308 13 KNAP, K.; MUNKOVÁ, J.; TOMSA, M. Ochrana práv a zájmů podnikatelů v hospodářské soutěţi. Ostrava: MONTANEX, spol. s r.o.. 1993. Strana 36-37 10

2.2.3 Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům Kromě dvou jiţ výše uvedených a popsaných znaků generální klauzule je k naplnění skutkové podstaty nekalé soutěţe třeba splnění třetí podmínky a to, aby jednání bylo způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Je zde jistý rozdíl v porovnání se zahraničními úpravami tohoto znaku, kde je uváděn výraz poškození, coţ vytváří představu, ţe jde pouze o poškození hmotného charakteru. Z našeho soudobého ustanovení také vyplývá, ţe aby byla naplněna podstata nekalosoutěţního jednání tak újma nemusí fakticky vzniknout, ale stačí, kdyţ hrozí, potom je také moţno se domáhat ochrany. 14 Soutěţitel, který je dotčen nekalou soutěţí se tedy můţe bránit i v době, kdy mu újma od rušitele zatím nevznikla, ale pouze mu hrozí. Újmou se v tomto směru myslí nejen materiální škoda, ale i škoda imateriálního čili nehmotného charakteru jako je například poškození dobrého jména, dobré pověsti, narušení získaného okruhu zákazníků atd. Platí zde, ţe zcela postačuje, aby došlo k ohroţení či byla způsobena újma pouze jednomu soutěţiteli nebo spotřebiteli i kdyţ gramatický výklad tohoto znaku tomu neodpovídá. 15 2.3 Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže V 44 odst. 2 jsou pro příklad vyjmenovány jednotlivé nejčastější zvláštní typy jednání nekalé soutěţe. Výčet těchto typů je pouze demonstrativní nikoliv taxativní. - Klamavá reklama - Klamavé označování zboţí a sluţeb - Vyvolávání nebezpečí záměny - Parazitování na pověsti podniku, výrobků či sluţeb jiného soutěţitele - Podplácení - Zlehčování - Srovnávací reklama - Porušování obchodního tajemství - Ohroţování zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí 14 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 47 15 ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŢEK, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. 5. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2007. Strana 308 11

Tyto typy lze označit za pojmenované. V praxi však existuje řada dalších jednání o nichž teprve soudní judikatura rozhoduje přímo podle generální klauzule, zda jsou nekalou soutěží, a pak se jedná o skutkové postaty nekalé soutěže, které jsou nepojmenované, např. otrocké napodobení( pouhé okopírování produktu soutěžitele bez vyvolání záměny s ním), diskriminace, využití zákazníků pro získání dalších zákazníků (podle zákona č 111/1927 Sb.z. a. n. označované jako tzv. lavina), vázání nákupů zákazníků na výhry a prémie (tzv. prémiování), agresivní reklama- zejména podle směrnice EP a Rady EU2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na společném trhu, promítnuté do zákona o ochraně spotřebitele, dále zneužití tzv. veřejného činitele v reklamě, zneužití pocitu vděčnosti v reklamě v případě tzv. kávových výletů aj. 16 Skutkové podstaty nekalé soutěţe, které vyjmenovává 44 je moţno rozdělit do tří skupin dle příbuznosti jednání. Je to záměna zboţí a sluţeb se zboţím a sluţbami jiného soutěţitele, nesprávné údaje o vlastnostech výrobků a sluţeb a zlehčování šířením údajů o jiných soutěţitelích s cílem poškodit je a tak dosáhnout vlastního prospěchu. Některé uvedené skutkové podstaty mají u nás téměř nulový ohlas jako například ohroţování zdraví a ţivotního prostředí. Naopak u nás v poslední době hojně uţívaná je nepojmenovaná skutková podstata a to nepřiměřené lákání zákazníků, která spočívá v pozvání potencionální klientů na výlet spojený s občerstvením, kde je jim pak nabízeno zboţí a klamně psychologicky navozena atmosféra o nutnosti vlastnictví onoho zboţí. Obdobná nepojmenovaná podstata je předstírání, ţe zákazník vyhrál a při předávání ceny je nucen k podepsání kupní smlouvy na další výrobky. 17 2.3.1 Pohled do zvláštních skutkových podstat vymezených v 44 Klamavá reklama, která je uvedena jako první v demonstrativním výčtu v 44 (2) je schopna vyvolat nesprávnou představu o vlastním nebo cizím podniku, výrobcích nebo sluţbách, vytvořit tak prospěch vlastnímu nebo cizímu podniku, a tak způsobit újmu ostatním soutěţitelům či spotřebitelům. V případě, ţe reklama není v pravém slova smyslu klamavá, můţe i tak být postihována v rámci nekalé soutěţe, jestliţe naplňuje všechny tři znaky uvedené v Generální klauzuli. Forma sdělení, jakým je reklama šířena, můţe být jakákoliv. Jak jsem jiţ uvedla, klamavá reklama musí být šířena a dokonce nemusí jít pouze o šíření 16 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 2. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk.2009. Strana 401 17 MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěţi. Komentář. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2008. Strana 49-50 12

v okruhu veřejném, stačí, kdyţ jsou klamavé údaje sdělovány okruhu osob, které sice přesahují rámec soukromí, ale jsou individuálně určené. Klamavost je další kritérium klamavé reklamy. Jde o to, ţe údaje, které jsou šířeny, musí mít schopnost uvést příjemce v omyl. Je ale sporné, zda například reklama přehnaná je reklamou klamavou, protoţe superlativní reklama nemusí nutně jevit známky klamavosti a naplňovat tak skutkovou podstatu nekalosoutěţního jednání. Není zde podmínka, aby uváděný prospěch či újma skutečně nastaly, jak vyplývá z Generální klauzule, stačí, ţe je zde pouze způsobilost je přivodit. Další podstata v rámci nekalé soutěţe je klamavé označování zboţí a sluţeb. Je zaloţena na označování zboţí nebo sluţeb, které je schopno uvést jiného soutěţitele či spotřebitele v omyl. Takové označení je většinou nepravdivé, ale můţe být naopak i pravdivé, jestliţe vzhledem k okolnostem můţe vyvolat mylnou domněnku. Na druhou stranu kaţdý nepravdivý údaj v označení zboţí či sluţeb nemusí být klamavý, jelikoţ není způsobilý klamat objektivně. Klamavé označování spočívá především v tom, ţe zboţí nebo sluţby pocházejí z určitého místa, státu či od určitého výrobce. Nebo jde o zavádějící označování, které zboţí a sluţbám připisuje určité zvláštní typické znaky nebo jakost. Není důleţité, kde je takové označení umístěno ani jakým prostředkem je sdělováno. Jako další v řadě vymezených podstat je vyvolávání nebezpečí záměny, které spočívá v pouţití obchodního jména, zvláštního označení podniku, výrobků nebo materiálů, které je mezi zákazníky příznačné pro jiného soutěţitele. Dále se pak jedná o napodobování výrobku, obalů atd. Za vyvolávání nebezpečí záměny v rámci nekalé soutěţe je moţno povaţovat pouze takovou zaměnitelnost, která vede ke klamání společnosti. Záměnou zde není myšlena pouze záměna obchodních názvů, obalů atd., ale i záměna, která je schopná vyvolat ve společnosti nesprávný dojem o organizační souvislosti s podnikem jiného soutěţitele. Aby vyvolávání nebezpečí záměny s podnikem, výrobky nebo obchodními materiály jiného soutěţitele naplňovalo skutkovou podstatu nekalé soutěţe, musí k nim původní soutěţitel mít zvláštní práva. Další podmínka je, aby předmět, o jehoţ zaměnitelnost se jedná, byl zásadně individualizovaný. Další podstatou je parazitování na pověsti podniku, výrobků či sluţeb jiného soutěţitele. Jde vlastně o jisté vyuţívání pověsti jiného podniku, výrobků či sluţeb k propagaci svého zboţí. Například tvrzení, ţe ten a ten výrobek se svou kvalitou a jakostí vyrovná výrobku jiné 13

známější společnosti anebo označování výrobků či sluţeb, které se opírají o výrobky a sluţby druhého soutěţitele a to například uvedením výrobek typu, zboţí druhu apod. Uvedená skutková podstata především doplňuje hlavně tyto skutkové podstaty: klamavá reklama, klamavé označování zboţí a sluţeb a vyvolání nebezpečí záměny. Předpokladem pro to, aby mohla tato podstata být povaţována za zvláštní podstatu nekalé soutěţe je, ţe jednání soutěţitele musí vést k vlastnímu prospěchu, kterého by řádnou soutěţí nedosáhl. Další bod je podplácení, které dělíme na aktivní a pasivní a to dle toho zda se jedná o situaci, kdy soutěţitel nabízí nebo pouze slíbí osobě ve statutárním orgánu jiného soutěţitele nebo zaměstnanci jakýkoliv prospěch anebo zda osoba, která sama je členem statutárního orgánu anebo zaměstnanec tento prospěch ţádá anebo si ho nechá přislíbit. Jak jiţ z výše uvedeného vyplývá, nemusí jít o přímé předání nebo převzetí určitého prospěchu, ale stačí pouhý příslib či vyţádání příslibu. Můţe jít kromě hmotného prospěchu i o variantu nehmotnou např. vyznamenání. Prospěch poskytovaný nebo přijímaný musí mít způsobilost přivodit tzv. neoprávněnou výhodu na úkor druhých soutěţitelů, která by soutěţitel bez nekalého jednání nedosáhl. Dále bych ráda uvedla skutkovou podstatu zlehčování, jejímţ základem je rozšiřování informací o výrobcích a sluţbách jiného soutěţitele se záměrem poškodit ho. Tyto informace mohou být nepravdivé a pravdivé. V prvním případě se jedná o naplnění skutkové podstaty nekalé soutěţe bez dalšího. Při šíření pravdivých informací o výrobcích či sluţbách jiného soutěţitele, které vedou k jeho poškození, musíme zváţit, zda nebyl soutěţitel k takovému jednání donucen. Další jednáním, ve kterém je spatřována nekalost, je srovnávací reklama, která spočívá v propagaci soutěţitele vyzdvihováním kvalit výrobků či sluţeb nad kvalitou výrobků a sluţeb subjektů, které jsou k němu v konkurenčním postavení. Chtěla bych se zmínit o porušování obchodního tajemství, které spočívá v tom, ţe jednající neoprávněně sdělí jiné osobě anebo pro sebe sám vyuţije obchodní tajemství, které jí bylo svěřeno nebo se k němu dostala v rámci své pracovní činnosti. Obchodní tajemství jsou všechny výrobním technické a obchodní záleţitosti spojené s podnikem, které nejsou obecně dostupné. Zákon nerozlišuje, zda jde o tajemství pro které je soutěţitel originálním subjektem 14

anebo ho pouţívá na základě licenční smlouvy. Aby byla naplněna podstata nekalé soutěţe, je třeba, aby vyzrazené obchodní tajemství mohlo být vyuţito v hospodářské soutěţi. Formu vyzrazení chápe zákon velmi široce. Není rozhodné zda k úniku obchodního tajemství došlo na základě motivu či opomenutí a nebo za upltu či bezplatně. A jako poslední bych chtěla pohovořit o ohroţování zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí. Zde jde o zanedbávání ochrany ţivotního prostředí anebo ochrany zdraví spotřebitelů se zájmem soutěţitele získat prospěch na úkor jiných soutěţitelů anebo právě spotřebitelů. Nekale jednající soutěţitel vlastně vytváří pro sebe výhodu na úkor jiných soutěţitelů či spotřebitelů tím, ţe uspoří náklady, které by bylo nutné vynaloţit na ochranu zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí. 18 2.4 Subjekty právních vztahů nekalé soutěže Subjekty právních vztahů nekalé soutěţe můţeme rozdělit do tří skupin. První skupina jsou osoby, které nekalosoutěţně jednají, čili proti kterým směřuje právo proti nekalé soutěţi. V další skupině nacházíme subjekty, které jsou nekalou soutěţí zasaţeny, tudíţ které právo proti nekalé soutěţi chrání. V poslední skupině jsou osoby, kterým zákon připisuje zvláštní postavení v oblasti legitimace aktivní ve sporech vyplívajících z nekalé soutěţe. 2.4.1 Osoby aktivně legitimované Osoby aktivně legitimované ve sporech vyplývajících z nekalé soutěţe jsou osoby, které mohou ţalovat. Jsou to osoby dotčené nakalosoutěţním jednáním, ale také osoby nedotčené, kterým je ovšem připisováno zvláštního postavení v oblasti aktivní legitimace. V prvním případě jde o soutěţitele, spotřebitele anebo další osoby, jejíţ práva byla tímto protiprávním jednáním porušena. Za subjekty aktivně legitimované, avšak nedotčené tímto protiprávním jednáním povaţujeme právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů či soutěţitelů. 19 18 KNAP, K.; MUNKOVÁ, J.; TOMSA, M. Ochrana práv a zájmů podnikatelů v hospodářské soutěţi. Ostrava: MONTANEX, spol. s r.o.. 1993. Strana 41-66 19 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010.,strana 22-24 15

2.4.1.1 Soutěžitelé Soutěţitelé jsou Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé(dále jen soutěžitelé ), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. 20 Pojem soutěţitel nelze zaměňovat s pojmem konkurent, jelikoţ konkurenti jsou osoby, které působí ve stejném oboru a jejich výrobky jsou navzájem zastupitelné. Soutěţitel je pojem obsahově širší. Znamená to, ţe soutěţitel je kdokoliv, kdo vstoupí na relevantní trh, má zájem na výsledku hospodářské soutěţe a působí v podobných anebo vzájemně substituovatelných hospodářských odvětvích. Soutěţitelé mohou být sobě navzájem například banka s realitní kanceláří v souvislosti s uloţením peněz. Za soutěţitele ovšem nelze povaţovat subjekty vykonávající činnost za účelem soukromého zájmu například v roli zaměstnance, který by neměl být za své případné nekalosoutěţní jednání odpovědný, kdyţ nemůţe zasahovat do jednání svého zaměstnavatele. Soutěţitelé se střetávají na tzv. relevantním trhu, který je vymezen předmětem, časem a místem. Z hlediska lepší přehlednosti lze rozdělit soutěţitelé do dvou kategorií. První jsou soutěţitelé v uţším slova smyslu a to jsou zejména podnikatelé včetně těch neoprávněných. Podnikatel, dle obchodního zákoníku je: - osoba zapsaná v obchodním rejstříku - osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění - osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů - osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu V druhé kategorii nacházíme nepodnikatele, osoby pomocné, stát, státní orgány, kraje, obce atd., jsou to tedy soutěţitelé v širším slova smyslu. Za tyto subjekty lze povaţovat osoby, které se v soutěţním vztahu ocitli náhodně. Aby byla činnost takovéto osoby povaţována za soutěţní, musí zde být patrný určitý hospodářský zájem. 20 41 obchodní zákoník 16

Mezi tyto soutěţitele řadíme svobodně tvořící umělce, vědce, stát, veřejnoprávní organizace, kulturní a charitativní instituce. Tyto osoby nejsou automaticky povaţovány za soutěţitele, dokud nezasáhnou do hospodářské soutěţe a nebudou mít určitý ekonomický cíl. Ţalovat ve sporech z nakalé soutěţe můţe soutěţitel samostatně nebo za soutěţitele jedná právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů a to pouze v tom případě, ţe byla práva soutěţitele nekalou soutěţí porušena či ohroţena. Soutěţitel, který vystupuje ve sporech z nekalé soutěţe samostatně má oprávnění poţadovat odstranění stavu vzniklého nekalou soutěţí, zdrţení se nekalosoutěţního jednání, přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. A to ve všech případech nekalé soutěţe. Kdyţ jedná za soutěţitele právnická osoba oprávněná hájit jeho zájmy, tak můţe poţadovat pouze zdrţení se nekalosoutěţního jednání nebo odstranění stavu vzniklého tímto protiprávním jednáním a to jen ve vybraných skutkových podstatách dle generální klauzule. 2.4.1.2 Spotřebitelé Obchodní zákoník pojem spotřebitel blíţe nevymezuje, i kdyţ ho ve svých ustanoveních běţně pouţívá. Spotřebitel je vlastně osoba, která nesplňuje podmínky stanovené pro soutěţitele. Pojem spotřebitel je uveden v občanském zákoníku, kde je definován jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci podnikatelské činnosti. Spotřebitel můţe být osoba fyzická i právnická, která uzavírá například smlouvu kupní nebo smlouvu o dílo. Podmínkou je, aby na jedné straně figuroval spotřebitel a na té opačné dodavatel. Spotřebitel je v pozici slabší strany. Subjekt spotřebitele bychom mohli popsat tak, ţe jde o osobu, která nejedná v rámci obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a nakupuje či uţívá sluţby za jiným neţ podnikatelským účelem. Spotřebitelé mohou ve sporech z nekalé soutěţe ţalovat samostatně anebo prostřednictvím právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů jen v případě porušení nebo ohroţení jeho zájmů stejně jako soutěţitel. Kdyţ spotřebitel, poškozený ve sporu z nekalé soutěţe ţaluje samostatně má právo vyţadovat všechna práva, která vyplývají z obchodního zákoníku totoţně jako soutěţitel. Spotřebitel v tomto případě také můţe ţalovat ve všech případech nekalé soutěţe, ale musí jít o takovou skutkovou podstatu, aby byl jejím naplněním dotčen jeho zájem. Z toho logicky vyplývá, ţe těţko půjde o skutkové postaty podplácení, zlehčování, parazitování na pověsti a porušení obchodního tajemství. 17

Nejčastější skutkové podstaty, ze kterých můţe spotřebitel ţalovat, jsou: klamavá reklama, klamavé označení zboţí a sluţeb, srovnávací reklama, nebezpečí vyvolání záměny a ohroţení zdraví a ţivotního prostředí. Při posuzování sporu z nekalé soutěţe musí soudce zváţit, zda došlo k porušení nebo ohroţení práva spotřebitele. Soudce ovšem neposuzuje, jak toto protiprávní jednání působí na konkrétního spotřebitele, ale na spotřebitele průměrného jinak také běţného. Kdyţ se nekalá obchodní praktika zaměřuje na zvláštní skupinu spotřebitelů, měl by soud k tomuto nekalosoutěţnímu jednání přistupovat z hlediska průměrného spotřebitele té konkrétní skupiny. 21 Tímto se zabývá i Směrnice o nekalých obchodních praktikách: Zranitelní spotřebitelé mohou těžit z toho, že jako měřítko byl určen průměrný spotřebitel. Obchodní praktiky, které jsou schopny závažně narušit ekonomické chování pouze jedné jasně identifikovatelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou obzvláště zranitelní touto praktikou nebo produktem kvůli své duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti, a to způsobem, který by obchodník mohl rozumně očekávat, se posuzují z pohledu průměrného člena této skupiny. To se netýká přehnaných výroků nebo výroků, které se nemají brát doslovně ( přehnaná reklama ). 22 Vymezení průměrného spotřebitele bývá často určováno různými sociologickými průzkumy, které jsou ovšem finančně náročné, zdlouhavé a nemusí vţdy přinášet uspokojivé výsledky. V České republice se v praxi setkáváme s tím, ţe se soudce vţije do role průměrného spotřebitele a v tomto duchu rozhoduje. Neznamená to ale, ţe kdyţ soudce, jakoţto nadprůměrný spotřebitel dospěje k závěru, ţe by praktikou oklamán nebyl, nemůţe být oklamán průměrný spotřebitel. 2.4.1.3 Jiné osoby dotčené nekalou soutěží Jiné osoby dotčené nekalou soutěţí jsou osoby, které nejsou soutěţitelé ani spotřebitelé, ale jejich práva byla nekalosoutěţním jednáním porušena nebo ohroţena. Jako příklad dotčené osoby nekalou soutěţí bych uvedla rodinu, jejíţ fotografii někdo bez jejich vědomí a svolení pouţil k reklamě pro své podnikání. Tyto osoby mohou ve sporech z nekalé soutěţe uplatňovat stejné ţalobní nároky jako soutěţitelé a spotřebitelé. 21 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana 48-50 22 Směrnice o nekalých obchodních praktikách str. 17, Úřad pro úřední tisky evropských společenství, 2006 18

2.4.1.4 Právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů a spotřebitelů Právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů jsou osoby, které sami nejsou dotčeny nekalou soutěţí, ale přesto jsou aktivně legitimovány ve sporech z nekalé soutěţe. Podmínka k aktivní legitimaci těchto osob je, ţe práva soutěţitelů nebo spotřebitelů, jejichţ zájmy chrání, jsou nekalosoutěţním jednáním porušeny anebo ohroţeny. Tato právnická osoba jedná svým jménem a bez plné moci, je si tedy ve sporech z nekalé soutěţe se soutěţitelem nebo spotřebitelem rovna. Právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů má ovšem ze zákona jisté omezení jak v ţalobních nárocích, tak i ve výčtu skutkových podstat, ze kterých je oprávněna ţalovat. Skutkové postaty, ze kterých nemůţe právnická osoba hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů, jsou v zákoně vymezeny negativně a jsou to: parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama a porušení obchodního tajemství. V případě srovnávací reklamy došlo pravděpodobně k administrativní chybě při novelizaci zákona, jinak by srovnávací reklama stejně tak jako reklama klamavá byla skutkovou podstatou, ze které právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů můţe ţalovat. Ţalobní nároky, kterých se můţe právnická osoba doţadovat, jsou omezeny pouze na zdrţení se dalšího nekalosoutěţního jednání a odstranění závadného stavu. Právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů jsou za soutěţitele různé obchodní komory, za spotřebitele jsou to spotřebitelská sdruţení, které mají právní subjektivitu. Tyto spotřebitelská sdruţení jsou například Sdruţení obrany spotřebitelů České republiky, Občanské sdruţení spotřebitelů TEST a Ekologický právní servis. 23 2.4.2 Osoby pasivně legitimované Osoba pasivně legitimovaná ve sporech z nekalé soutěţe je osoba, která můţe být v těchto sporech ţalována. Můţe to být fyzická i právnická osoba, která buďto sama jedná protiprávně v oblasti nekalé soutěţe nebo zadá třetí osobě podnět a sama ho pak vyuţije. Jsou to právě soutěţitelé, kteří nejčastěji bývají osoby pasivně legitimované ze sporů v nekalé soutěţi. V případě skutkové podstaty klamavé soutěţe, srovnávací reklamy nebo zlehčování není nekalosoutěţně jednající jen soutěţitel, ale i ten kdo tyto dotyčné informace podléhající nekalé soutěţi šířil. V případě klamavého označení zboţí a sluţeb, vyvolání nebezpečí záměny či parazitování na pověsti je právně odpovědný kdokoliv kdo tento závadný stav 23 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana 67-78 19

způsobí. U podplácení nese odpovědnost ten, kdo úplatek nabízí i ten kdo ho přijímá. U porušení obchodního tajemství je osobou pasivně legitimovanou kdokoliv kdo obchodní tajemství porušil, ať uţ se ho dozvěděl oprávněně např. v rámci svého zaměstnání anebo neoprávněně. Poslední skutkovou podstatou ohroţování zdraví a ţivotního prostředí, kde je odpovědný soutěţitel anebo osoba pomocná. Osoba pomocná je osoba pasivně legitimovaná ze sporů v nekalé soutěţi, pokud pomáhá soutěţiteli v jednání, které splňuje podmínky generální klauzule nekalé soutěţe. Podmínkou je, aby tato osoba jednala se soutěţním zájmem. Mohou jimi být kupříkladu zaměstnanci soutěţitele, kteří přímo či nepřímo slíbí či nabídnou úplatek anebo naopak si nechají úplatek slíbit či si ho vyţádají. V případě porušení obchodního tajemství se mohou v pozici osob pasivně legitimovaných ze sporů v nekalé soutěţi ocitnout osoby, které jsou v zaměstnaneckém vztahu vůči soutěţiteli, jsou jmenovány do výkonu funkce anebo se dopustily protiprávního jednání. Další takovou osobou můţe být agentura, která uskutečňuje analýzu situace na trhu a shromáţdí klamavé informace. Zde se ovšem nekalousoutěţní jednání hůře dokazuje, protoţe je nejprve nutno prokázat, zda záměr byl soutěţní. Osobou pomocnou, jak jiţ jsem výše uvedla, mohou být i hromadné sdělovací prostředky, které kupříkladu šíří klamavé či srovnávací údaje na základě zadání soutěţitele. Spotřebitel nemůţe být osoba pasivně legitimovaná ze sporů v nekalé soutěţi. Je to proto, ţe u spotřebitele nelze prokázat soutěţní zájem, čili účast na hospodářské soutěţi. Můţe sice dojít k poškozování majetku soutěţitele ze strany spotřebitele, ale kdyby se toto jednání mělo brát jako jednání v hospodářské soutěţi, tak by se na spotřebitele muselo hledět jako na soutěţitele. Pokud by se v tomto případě zůstalo o označení spotřebitel, pak by jeho jednání nemohlo být posuzováno jako nekalosoutěţní, nýbrţ jako přestupek nebo trestný čin. 24 24 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana. 79-86 20

3 Nástroje ochrany proti nekalé soutěži Prostředky ochrany proti nekalé soutěţi jsou právní a mimoprávní. O mimoprávních nástrojích bych se zmínila jen letmo. Jsou to prostředky, které doplňují právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Neprávní nástroje ochrany proti nekalé soutěţi nalezme v etických kodexech tzv. Etickém kodexu reklamy 2008. Tento kodex byl vydán radou pro reklamu. Při porušení kodexu veřejnost podá stíţnost k Arbitráţní komisi rady pro reklamu. Kdyţ je shledána reklama jako závadná, je staţena anebo dokonce můţe dojít k vyloučení rušitele z rady. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi jsou zejména prostředky obsaţené v obchodním zákoníku, občanském zákoníku, občanském soudním řádu a ve zvláštních zákonech. 25 3.1 Ochrana vycházející z obchodního zákoníku Obchodní zákoník ve svém paragrafu stanoví, ţe všichni, kteří se cítí nekalou soutěţí poškozeni nebo ohroţeni se mohou na protiprávně jednající osobě domáhat, aby svého nekalosoutěţního jednání zanechala a odstranila stav, který právě tímto protiprávním jednáním vznikl. Dále se tyto osoby mohou doţadovat přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení. Výše jsou uvedeny všechny ţalobní nároky, kterých se můţe osoba aktivně legitimovaná domáhat ve sporech z nekalé soutěţe. Avšak jak jsem jiţ výše uvedla, ne všechny aktivně legitimované osoby a ne ze všech skutkových podstat mohou tyto veškeré nároky uplatňovat. Tyto ţalobní nároky lze dělit na dvě skupiny. První část jsou prostředky zabraňovací, které čítají ţalobu na zdrţení se nekalosoutěţního jednání a ţalobu na odstranění nekalosoutěţního stavu. Druhou skupinu tvoří prostředky kompenzační, kde se nachází ţaloba na přiznání přiměřeného zadostiučinění, ţaloba na náhradu škody a ţaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Nebo je lze členit dle majetkové povahy na majetkové nároky (přiměřené zadostiučinění v penězích, náhrada škody a vydaní bezdůvodného obohacení) a nároky nemajetkového charakteru (zdrţení se nekalosoutěţního jednání, odstranění nekalosoutěţního stavu a přiměřené zadostiučinění v nemajetkové formě). 25 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana 203-205 21

Jako první bych ráda popsala ţalobní nárok zdrţení se nakalosoutěţního jednání. Tento zdrţovací nárok má povahu preventivní, tzn., ţe má odvrátit hrozbu opakujícího se nekalosoutěţního jednání. Logicky tedy nelze podat ţalobu na zdrţení se nekalosoutěţního jednání ve skutkové podstatě porušení obchodního tajemství. V rámci porušení obchodního tajemství se jedná o jednorázovou akci a nemá cenu uplatňovat zdrţovací nárok, protoţe obchodní tajemství se nemůţe opakovaně vyzrazovat. Osoba aktivně legitimovaná, která ţalobu podává, musí uvést přiměřený ţalobní petit, aby bylo moţné zamezit opakovanému protiprávnímu jednání. Ţalobní petit nesmí být příliš úzký ani příliš obecný, aby dokázal pokrýt nekalosoutěţní jednání, kterému ţalobce chce touto cestou zamezit. Soutěţitel se můţe tohoto nároku domáhat ve všech skutkových podstatách nekalé soutěţe, zatímco spotřebitel pouze tam, kde mohou být jeho práva porušena nebo ohroţena, čili ve vybraných skutkových postatách. K podání této ţaloby je také oprávněna právnická osoba oprávněna hájit zájmy soutěţitelů nebo spotřebitelů. Další ţalobní nárok je odstranění nekalosoutěţního stavu. Ţaloba, kterou se ho aktivně legitimovaná osoba domáhá, se nazývá odstraňovací neboli také restituční a vede k odstranění protiprávního stavu. Směřuje tedy do minulosti k odstranění stavu, který jiţ nastal. Odstranění protiprávního stavu se můţe nacházet v doplnění údajů, ve faktickém odstranění nebo ve změně současného stavu. Jako příklady mohu uvést staţení klamavé reklamy, odstranění zboţí, které má zavádějící obal z prodeje nebo zničení letáků, které jsou předmětem sporu z nekalé soutěţe. Domáhat se odstranění nekalosoutěţního stavu můţe ve všech skutkových podstatách soutěţitel a ve vybraných spotřebitel. Ţalovat ve věci odstranění nekalosoutěţního stavu můţe i právnická osoba aktivně legitimovaná. Tento nárok má zejména odstraňovat předměty, které zapříčiňují nesoulad se zákonným stavem. Jde tedy o odstranění příčiny nekalosoutěţního stavu, nikoliv důsledku. S tímto nárokem bývá ve většině případů uplatňován i nárok zdrţovací, který má zabránit, aby se nekalosoutěţní situace dále opakovala. Ţalobou satisfakční se aktivně legitimovaná osoba můţe domáhat nároku přiměřeného zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění v tomto případě finančního charakteru má jako jediný nárok, jehoţ se můţe domáhat osoba poškozená nekalosoutěţním stavem, sankční podobu. Satisfakční ţalobou se domáháme odstranění nemateriální újmy. Jde o to, ţe uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění ať jiţ v hmotné či nehmotné podobě slouţí k odstranění protiprávního stavu, který nemá materiální povahu. Jedná se kupříkladu o 22

poškození dobré pověsti. V první řadě se uplatňuje nárok nemateriálního přiměřeného zadostiučinění. V případě, ţe toto nehmotné zadostiučinění, jakým v našem případě můţe být omluva v celostátních médiích, není dostačující pokrýt celou újmu poškozeného, přichází na řadu materiální přiměřené zadostiučinění, které je ve většině případů finanční. Toto zadostiučinění má i formu sankce pro rušitele. Soutěţitel se nároku přiměřeného zadostiučinění můţe domáhat ve všech skutkových postatách, spotřebitel pouze ve vybraných. Osoba aktivně legitimovaná ve sporech z nekalé soutěţe toto oprávnění uplatňovat nemůţe. Pokud ţalobce bude uplatňovat satisfakční ţalobu, musí prokázat, ţe se ţalovaný dopustil protiprávního jednání v oblasti nekalé soutěţe a ţe následkem je jisté nehmotné poškození. V souvislosti se satisfakční ţalobou je ţalobce povinen v ţalobě uvést jakou nemateriální újmu utrpěl, formu zadostiučinění a v případě peněţitého zadostiučinění i částku. Soud je v případě uplatňování nároku na přiměřené zadostiučinění finanční formou povinen přihlédnout k částce pouze do té míry, ţe nemůţe její výši zvýšit, ale můţe ji sníţit nebo vůbec nepřiznat. Soud nemá ţádné sazby na výpočet přiměřeného zadostiučinění formou finanční, ale sám tuto částku přiznává nebo nepřiznává dle svojí vlastní úvahy. Jak jiţ vyplývá z názvu tohoto nároku, mělo by zde jít o přiměřenost a to jak u hmotného či nehmotného zadostiučinění. Z hlediska přiměřenosti u finanční formy musí soud přihlíţet i k majetkovým poměrům ţalovaného a to ze dvou hledisek. První je, aby sankce, která vzniká z finančního přiměřeného zadostiučinění, nebyla pro ţalovaného likvidační a ta druhá je, aby byla schopna odradit od dalšího nekalosoutěţního jednání. Také sleduje to, aby pokuta nevedla k přílišnému obohacování ţalobce. U satisfakční ţaloby na nepeněţité zadostiučinění je ţalobce v petitu povinen uvést přesné znění omluvy. Další nástroj právní ochrany proti nekalé soutěţi je nárok na náhradu škody, který slouţí k reparaci hmotné újmy ţalobce. Podmínky, aby se ţalobce mohl doţadovat nároku náhrady škody ve sporech z nekalé soutěţe, jsou tyto: nekalosoutěţní jednání, vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a tímto jednáním. Další neméně důleţitá podmínka jest nepřítomnost okolností vylučujících protiprávnost. Další předpoklad odpovědnosti je vznik škody, která je vyjádřitelná v penězích. Takto vzniklá škoda je dvojí a to skutečna škoda a ušlý zisk. Skutečná škoda představuje rozdíl mezi hodnotou majetku ţalobce na rozdíl od stavu, který existoval před nekalosoutěţním jednáním. Tato rozdílná hodnota nemusí být specifikována v přesné částce, ale můţe se jednat i o hodnotu abstraktní, která spočívá v předvídání této sumy. Tato škoda je nejčastěji způsobena ztrátou, poškozením, zničením nebo znehodnocením věci. V tomto případě nelze věc chápat pouze jako hmotný statek, ale 23

pojem věc zde mimo jiné představuje i goodwill, obchodní tajemství a know-how. O ušlý zisk se jedná v případě, ţe na základě nekalosoutěţního jednání nemůţe poškozený soutěţitel rozmnoţit svůj majetek. Ušlý zisk se tedy neprojeví ztrátou majetku jako je to u skutečné škody, ale neexistencí budoucích zisků, které by za běţných okolností přišly. V prvé řadě se škoda hradí v penězích. Částku, kterou poţaduje ţalobce, jako náhradu škody, musí přesně vyčíslit v ţalobním petitu. Soudce tuto částku nemůţe sníţit, ale kdyby se prokázalo, ţe tato částka byla ţalobcem nesprávně vyčíslena, tak by se jednalo o rozpor se zásadami poctivého obchodního styku a tento konkrétní případ by nespadal pod právní ochranu. Ţalobu na náhradu škody můţe podávat soutěţitel ve všech skutkových podstatách nekalé soutěţe, spotřebitel pouze ve vybraných a právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů toto oprávnění nemá. Ţalobce vţdy musí prokázat výši způsobené škody. Tyto reparační ţaloby nejsou v České republice příliš časté a to proto, ţe se velmi obtíţně prokazuje, ţe škoda vznikla při nekalosoutěţním jednání a ještě hůře se dokazuje souvislost mezi rozsahem škody a nekalou soutěţí. Jako poslední ţalobní nárok je vydání bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení je, jak vyplývá z občanského zákoníku, majetkový prospěch, získaný bez právního důvodu, nabytý z neplatného právního úkonu nebo úkonu, který odpadl a nakonec majetek získaný z nepoctivých zdrojů. V obchodním zákoníku definice bezdůvodného obohacení není. V nekalé soutěţi chápeme bezdůvodné obohacení jako majetkový prospěch nabytý z nepoctivých operací. K tomu, aby byla naplněna podstata nekalé soutěţe a mohl tak poškozenému vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení stačí objektivně vzniklý stav obohacení. Není zde tedy potřeba zavinění rušitele. Rušitel musí vydat celé bezdůvodné obohacení tomu, na jehoţ úkor se obohatil. Záleţí zde ovšem na tom, zda byl ten, kdo se bezdůvodně obohatil v dobré víře či nikoliv. Jestliţe nabyvatel byl v dobré víře, pak vydá ţalobci pouze bezdůvodné obohacení. Jestliţe nebyl, tak musí vydat toto obohacení spolu s uţitky z něho získané. Ţalobní nárok na vydání bezdůvodného obohacení je oprávněn podávat soutěţitel ve všech skutkových podstatách nekalé soutěţe, spotřebitel jen ve vybraných a právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů a spotřebitelů tento nárok nemá. 26 26 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana 87-134 24

3.2 Ochrana vycházející z občanského zákoníku Právní ochrana proti nekalé soutěţi vycházející z občanského zákoníku obsahuje tři instituty. Jsou to předběţný zákaz zásahu do pokojného stavu, nutná obrana a svépomoc. Tyto právní prostředky lze pojmenovat jako mimosoudní, jelikoţ si o jejich vyuţití rozhoduje poškozený sám. V případě předběţného zákazu zásahu do pokojného stavu ochranu poskytuje správní orgán. Předpokladem k poskytnutí ochrany je existence pokojného stavu a jeho narušení. Rozhodnutí tohoto orgánu má za úkol ochránit poslední pokojný stav, nevytváří tedy právní situaci. K tomuto je oprávněn pouze soud. Předběţný zákaz zásahu do pokojného stavu se uţije například v případě neoprávněného přelepován soutěţitelových reklamních letáků letáky jiného soutěţitele. Další právní ochranou proti protiprávnímu jednání související s nekalou soutěţí je svépomoc, která je v občanském zákoníku upravena následovně: 27 Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. 28 Tento paragraf nás jasně upozorňuje na nutnost splnění všech podmínek, které obsahuje. Musí tedy jít o bezprostřední neoprávněný zásah do práva, který můţe odvrátit jen ten, proti němuţ je směřován a to přiměřeně. Ke svépomoci musí tedy dojít, kdyţ zásah do práv bezprostředně hrozí. Tento institut má poměrně krátké časové ohraničení, nemůţe se tedy vyuţít, kdyţ útok proběhl v minulosti. Rozhodující je zde bezprostřednost. Jako příklad, kdy je moţné pouţít svépomoc, bych ráda uvedla situaci, kdy konkurent rozdává své letáky před prodejnou potencionálně poškozeného soutěţitele. Další právní prostředek ochrany proti nekalosoutěţnímu jednání je nutná obrana. Zde musí být splněny následující podmínky: hrozící nebo trvající útok, přiměřenost obrany a protiprávnost hrozícího útoku. V nutné obraně můţe jednat jak osoba poškozená tak osoba třetí. V případě jednající třetí osoby jde o pomoc v nutné obraně. V případě nutné obrany půjde například o vytlačení prodejce ze dveří, přičemţ dojde k poškození nabízeného zboţí. 27 ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi. Praha: Woters Kluwer ČR, a.s.,2010. Strana 145-148 28 6 Občanský zákoník, Část první, obecná ustanovení 25