Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni Diplomová práce Bc. Alina Neupokoieva Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: neupokoieva@gmail.com Praha 2015
Music Festival as a Reduction Factor of Seasonal Fluctuations in Pilsen Master's Dissertation Bc. Alina Neupokoieva The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Email: neupokoieva@gmail.com Praha 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne
Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Petru Studničkovi za vedení, četné připomínky a cenné rady, které napomohly vzniku této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a kamarádům za veškerou podporu a trpělivost, kterou mi prokázali během psaní této práce.
Abstrakt NEUPOKOIEVA, Alina. Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.. Praha: 2015. Celkový počet stran 79. Diplomová práce se zabývá vlivem hudebních festivalů na sezonní výkyvy v destinaci cestovního ruchu. Jako cílová destinace byla vybrána Plzeň, která tento rok nosí titul Evropského hlavního města kultury. Klíčový event rozebíraný v následující práci je multižánrový hudební festival Rock for People, který se každoročně koná v Hradci Králové a tento rok se poprvé uskutečnil i v Plzni. Hlavním cílem práce je prozkoumat vybraný hudební festival a zhodnotit jeho vliv na sezonní kolísání ve měste Plzeň. Dalším cílem práce je zanalyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu města Plzeň a definovat její hlavní a vedlejší sezónu. Dílčí poznatky jsou zpracovány do tabulek a grafů. Vytyčené cíle byly ověřeny pomocí analýzy primárních a sekundárních dat. Diplomová práce je strukturně rozdělena na tři základní části: teoretická, analytická a návrhová. Každá část se pak dělí na kapitoly a podkapitoly. Teoretická část vymezuje základní pojmy a definice v oblasti cestovního ruchu a event managementu. Analytická část práce je pak zaměrena na analýzu města Plzeň a následně festivalu Rock for People. Návrhová část je vlastním přínosem do problematiky vybraného tématu a je věnována doporučením pro organizátory festivalu Rock for People. Klíčová slova: Hudební festival, Plzeň, sezónnost, event, Rock for People.
Abstract NEUPOKOIEVA, Alina. Music Festival as a Reduction Factor of Seasonal Fluctuations in Pilsen. [Master s Dissertation], The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.: the 2015th. pages. 79. This master s dissertation deals with impacts of music fesivals on seasonal fluctuations in the tourism destination. Pilsen city was picked as targeted destination, since it holds the title of European Capital of Culture this year. The major event, which was examined in this paper, is music festival Rock for People. The main aim of this disseraion is to analyse impacts of picked festival and to evaluate its influence on seasonality of Pilsen city. Additional aim of this paper is to analyse tourism offer and demand of Pilsen city and to define its main and additional tourism season. Intermediate results are presented via graphs and charts. Aims of the paper were examined through analysis of primary and secondary statistic data sources. This master s dissertation is divided into three parts, which are theory, analysis and recommendations. Each part of the paper is then divided into chapters and under-chapters. The theoretical part provides principal definitions and terms regarding tourism and event management. Next chapter analyse in generel Pilsen city and afterwards music festival Rock for People. The last chapter is dedicated to recommendations in improvment of music festival Rock for People in order to reduce seasonal fluctuations in selected destination. Key words: Music festival, Pilsen city, seasonality, event, Rock for People.
Obsah ÚVOD... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST... 12 1.1 VYMEZENÍ POJMU EVENT... 12 1.1.1Event tourism a event marketing... 16 1.1.2 Hudební festival... 17 1.1.3 Festivalový cestovní ruch... 18 1.2 SEZÓNNOST A JEJÍ CHARAKTERISTIKA... 19 1.3 DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU... 21 2 ANALYTICKÁ ČÁST... 25 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA PLZEŇ... 25 2.2 ANALÝZA DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU PLZEŇ... 28 2.1.1 Počet a kategorie hromadných ubytovacích zařízení Plzně... 28 2.1.2 Vývoj návštěvnosti HUZ v čase... 32 2.1.3 Profil návštěvníka destinace... 34 2.1.4 Sezónní kolísání v Plzni... 37 2.3 ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V PLZNI... 41 2.3.1 Magistrát města Plzeň... 41 2.3.2 Plzeň TURISMUS p.o.... 41 2.3.3 Plzeň 2015, o.p.s.... 43 2.4 FESTIVAL ROCK FOR PEOPLE... 47 2.4.1 Zakladní informace o festivalu RfP... 47 2.4.2 Zaměřeni festivalu RfP a jeho cílová skupina... 50 2.4.3 Hlavni program festivalu... 51 2.4.4 Doprovodní program festivalu RfP... 53 2.4.5 Ubytovací a stravovací služby festivalu RfP... 55 2.5 CHARAKTERISTIKA FESTIVALU ROCK FOR PEOPLE EUROPE PLZEŇ... 58 2.5.1 Financování festivalu RfP Europe Plzeň... 62 2.6 DÍLČÍ ZÁVĚRY PRO OVĚŘENÍ HYPOTÉZY... 64 NÁVRHOVÁ ČÁST... 65 ZÁVĚR... 70 LITERATURA... 72 PŘÍLOHY... 78
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Graf č.1. Vývoj počtu HUZ v Plzni v letech 2001-2014 Graf č.2. Vývoj počtu lůžek v HUZ v Plzni v letech 2001-2014 Graf č.3. Členění HUZ dle kategorie a třidy v roce 2014 Graf č.4. Vývoj počtu hostů HUZ v Plzni v letech 2000 2014 Graf č.5. Návštěvníci podle zemí původu Graf č.6. Počet přenocování dle jednotlivých měsíců v letech 2009-2011 Graf č. 7. Návštěvnost infocentra města Plzně v roce 2011 v členění na jednotlivé měsíce Graf č.8. Návštěvnost Zoologické a botanické zahrady města Plzeň Graf č.9. Plán příjmů a výdajů společnosti Plzeň 2015, o.p.s. v mil. Kč Graf č.10. Vývoj počtu návštěvníků festivalu RfP v letech 1995-2015 Graf č.11. Vyvoj počtu vystoupení v letech 1995-2014 Tabulka č. 1. Typologie destinací Tabulka č. 2. Charakteristika destinace v globálním a mezinárodním meřítku Tabulka č. 3. Vybrané ukazatele cestovního ruchu za SO ORP Plzeň v letech 2001-2014 Tabulka č. 4. Vývoj počtu přenocování v Plzni v letech 2000-2014 Tabulka č. 5. Typy cestovního ruchu v Plzni Tabulka č. 6. Cena vstupenek na festival RfP Tabbulka č. 7. Stravovací služby festivalu RfP Tabulka č. 8. Kulturní aktivity Alternativní hudba Tabulka č. 9. Dotace Visegradského fondu Schéma 1 Vzájemný vztah vzdálenosti a územní velikosti destinace cestovního ruchu
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek apod. a podobně atd. a tak dále č. čislo ČSÚ Český statistický úřad EHMK Evropské hlavní město kultury EU Evropská unie o.p.s obecně prospěšná společnost HUZ hromadné ubytovací zařízení MHD městská hromadná doprava MK Ministerstvo Kultury např. napřiklad p. o. příspěvková organizace RfP Rock for People SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností TIC turistické informační centrum USA Spojené státy americké
Úvod Hudební festivaly se v poslední době stávají v odvětví event managementu a cestovního ruchu zcela velkým trendem a každoročně je navštěvuje stále více účastníků. Hudební festivaly mají svá specifika a v rámci cestovního ruchu jsou zajímavým tématem k prozkoumání. Události a festivaly hrají důležitou roli v životě společnosti. Obecně platí, že hudební festivaly jsou organizovány s cílem odpovědět na specifické potřeby společnosti a zároveň nabízejí lidem zábavu. Tyto kulturní akce dávají lidem pocit společenské, geografické a kulturní sounáležitosti. Na rozdíl od koncertů, na festivalech se hudba stává nedílnou součásti kultury. Nejdůležitější a hlavní výhodou hudebních festivalu je, že během jejich konání mají hostitelská města možnost v krátkém časovém úseku zcela těžit z intenzivní propagace akce v masmédiích. Dalším zvláštním aspektem v oblasti cestovního ruchu je sezónnost. Je známo, že sezónnost významně ovlivňuje odvětví cestovního ruchu, způsobuje výkyvy v počtu návštěvníků a počtu přenocování v destinaci. Je to jev, který získal velkou pozornost v odborných studiích v oblasti cestovního ruchu v průběhu posledních deseti let. Přesto stále zůstává nedostatečně prozkoumán a není mu zcela porozuměno. Tyto výkyvy nebo sezónní variace představují výzvu při řízení cestovního ruchu. Proto řada destinací vymyslela strategický přístup k použití hudebních akcí ke zlepšení sezónnosti. Pravé z tohoto důvodu se tato diplomová práce zabývá vlivem hudebních festivalů na sezonní výkyvy v destinaci cestovního ruchu. Pro účely zkoumání teto záležitosti je jako cílová destinace vybraná Plzeň, jelikož tento rok nosí titul Evropského hlavního města kultury a její vývoj v oblasti event managementu a cestovního ruchu představuje zajímavou otázku pro studium. Hlavním cílem práce je prozkoumat hudební festival Rock for People a zhodnotit jeho vliv na vybranou destinaci cestovního ruchu. Dílčím cílem práce je zanalyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu města Plzeň a definovat její hlavni a vedlejší sezónu. Na základě tématu diplomové práce byla zvolena následující hypotéza, že hudební festival 10
Rock for People Europe přispívá ke snížení sezónních výkyvů v destinaci cestovního ruchu Plzeň. Diplomová práce je strukturně rozdělena na tři základní části: teoretická, analytická a návrhová. Každá část se pak dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce je věnována vymezení základních teoretických pojmů navazujících na název práce. Ta jsou nutná k pochopení problematiky sezónnosti destinace a event managementu celkově. Kromě samotných definic najdeme v teoretické části podkapitolu objasňující specifika a předpoklady realizace nové formy cestovního ruchu, kterou je festivalový cestovní ruch. Analytická část je zaměřena na prozkoumání otázek souvisejících - za prvé: se zvolenou destinací cestovního ruchu v podobě města Plzeň. V analýze města najdeme kapitoly tykající se hlavně nejdůležitějších daných statistik, které ukazuji na vytíženost hromadných ubytovacích zařízení města a dává podklady pro definovaní hlavní a vedlejší sezóny destinace. Za druhé: v práci je představena analýza činnosti a poskytovaných služeb hudebního festivalu Rock for People a jeho nové evropské edice v Plzni. Analýza festivalu seznamuje čtenáře se zaměřením vybrané události, její cílovou skupinou, hlavním a doplňkovým programem a dále udává finanční záležitosti organizování eventu. Poslední návrhová část je vlastním přínosem do problematiky vybraného tématu práce a je věnována doporučením pro organizátory festivalu Rock for People. Pro vypracování práce byla zvolena odpovídající metodika, a to analýza sekundárních a primárních zdrojů a metoda komparace. Vybraná témata práce zatím nejsou velmi často používaná ze stránky české odborné literatury, proto většina pojmů pro její pochopení pochází ze zahraniční literatury a různorodých odborných studií. Týká se to jak otázek organizování a řízení festivalu, tak i problematice sezónnosti v destinaci. Pro účely analýzy města Plzeň byla použita statistická data z veřejné databáze českého statistického úřadu a pak údaje představené v programovém dokumentu Potenciál města Plzeň z pohledu cestovního ruchu. 11
1 Teoretická část První část diplomové práce se věnuje literární rešerši. Cílem teto části je vyjmenovat a objasnit základní pojmy z oblasti event managementu a marketingu, dotknout se problematiky organizování hudebních festivalu a jako poslední specifikace sezónnosti v destinaci cestovního ruchu. Pro účely následující analýzy města Plzeň je také vymezena kapitola vysvětlující pojem destinace cestovního ruchu a předkládá její hlavní charakteristiky. 1.1 Vymezení pojmu event Event můžeme obecně přeložit do češtiny jako akce nebo událost. Význam eventů v dnešní době neustále narůstá, proto můžeme považovat sám event za nezávislou aktivitu, která je schopna přilákat návštěvníky do určité destinace. Lidé totiž dnes nenavštěvují určitou oblast z důvodu, že se v daném místě něco nachází, ale proto, že se v daném místě něco děje a oni se této události chtějí zúčastnit. Eventy jsou v současné době účastníky cestovního ruchu stále častěji vyhledávány a vyžadovány. Event dnes tvoří významnou složku potenciálu cestovního ruchu a spadá do primární nabídky cestovního ruchu. V odborné literatuře se setkáváme s mnoha definicemi eventu, proto následovně je představeno několik z nich, pro důkladnější pochopení tohoto jevu. AIEST (Association Internationale d'experts Scientifiques du Tourisme, 1987, [online]) popisuje eventy významné jednorázově a nebo opakující se akce omezeného trvání, která mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska. Úspěch eventu je dán jedinečností, prestiží a aktuálností, s cílem vzbudit zájem a vyvolat pozornost. Event dle Kotíkové (2008, [online]) můžeme zcharakterizovat jako jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch. Musíme zdůraznit význam a dopad eventu právě na cestovní ruch v destinaci. 12
Getz (2007, [online] ) definuje event jako jedinečnou událost konající se v daném místě a čase, za zvláštních okolností. Richie & Adair (2004, s. 92) formovali svůj názor do následující definice: Eventy jsou důležitým motivačním aspektem turismu a hrají dominantní úlohu v marketingových plánech většiny destinací. Role a vliv, dopad a dosah plánovaných eventů jsou jednoznačné prokázány a jsou stále důležitějším aspektem konkurenceschopnosti jednotlivých destinací. Mezi hlavní znaky charakterizující event v odvětví cestovního ruchu patří: je jedinečný a originální je vymezeny v určitém čase ( má přesnou dobu trvaní) je spojen s konkrétním místem je uměle vytvořen a dopředu naplánován. Další znaky, které popisuje akce a události jsou: má místní přesah zvyšuje poptávku, což vede ke zvýšeni návštěvností je spojen se silným zážitkem má pevný harmonogram má předem stanovený rozpočet sponzoring a těsná zapojenost ze strany stakeholderu. Všeobecné můžeme rozdělit eventy primárně na dva typy. Do první skupiny spadají akce a události, které jsou cílové při návštěvě destinace cestovního ruchu. Účastnici cestovního ruchu cestuji proto, aby se jich mohli zúčastnit. Do druhé skupiny zařadíme eventy, které jsou navštěvované účastníky cestovního ruchu v průběhu trávení jejich volného času v destinaci. Event v této situaci představuje doplňkovou činnost. Eventy v cestovním ruchu mohou jak propagovat určitý podnik cestovního ruchu tak i celou destinaci. Akce a události mohou byt produktem cestovního ruchu nebo prostředkem firemního marketingu. Eventy, jak už bylo uvedeno dříve představují velmi složitou a rozptýlenou složku nabídky cestovního ruchu. Z toho plyne, že můžeme členit eventy dle mnoha hledisek. Kromě již 13
uvedeného všeobecného rozdělení můžeme klasifikovat akce a události z podrobnějších pohledů, jako například délka trvání nebo obsah eventu. Dále je představena klasifikace akce a události dle nejdůležitějších a nejrozšířenějších hledisek. Getz (2007, [online]) člení eventy dle jejich obsahu na kulturní, umělecké a zábavné, politické, sportovní, rekreační, obchodní, vzdělávací a soukromé. Kotíková (2013, s.94) rozšiřuje členěni eventů vymezené Getzem, které je přímo navázáno na podmínky cestovního ruchu v České republice: kulturní sportovní eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historie, mýty a legendy společenské a zábavní eventy náboženské eventy specifické eventy v cestovním ruchu: o incentivní akce o kongresy, konference, semináře o veletrhy a výstavy o eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie ostatní eventy (svatební, politické, firemní, vzdělávací). Další členění eventů můžeme provést podle místa konání: indoor akce konaná pod střechou, tj. ve sportovní hale, tělocvičně, divadle, nebo pro tyto účely upravených prostorách zadavatele outdoor akce se koná pod širým nebem, konání je více či méně závislé na kvalitě počasí a charakteru akce. Po předchozím upozornění návštěvníků či účastníků je možno naplánovat konání akce za každého počasí. Podle počtu účastníků rozdělujeme eventy na: mega nad 500.000 účastníků velké 100.000 500.000 účastníků střední 10.000 100.000 účastníků malé méně než 10.000 účastníků. 14
Při uvedené klasifikaci musíme zohledňovat velikost destinace. Tak například pro obec s populací 3000 obyvatel, event který napočítá 10.000 účastníků bude považován za velký ve svém rozsahu, ale pro Prahu na druhou stranu jako událost střední velikosti. Podle své periodicity můžeme členit akce a události na ty, které se opakují několikrát ročně, každoročně nebo v delších časových intervalech. Akce, které jsou pořádány ve stejné periodicitě a ve stejném místě poté výrazně ovlivňuji image dané destinace. Dlouhodobé tradice vytvářejí značku, která se odrazí na návštěvnosti destinace. Podle doby trvaní eventu dělíme na: o krátkodobé do 1 dne o střednědobé několik dní ( výstavy, festivaly) o dlouhodobé delší než týden. Eventy dále můžeme rozdělit dle Getze (2007) podle jejích významu a dopadu na destinaci cestovního ruchu: eventy mezinárodni ( Mega events) mají výrazný nadnárodní a do konce i globální význam eventy značkové ( Hallmark events) doplňuji image destinace a jsou s ní těsně spjaté eventy regionální význam je omezen na určitý region eventy místní tvoří významnou nabídku pro rezidenty určíté destinace. Pro potřeby práce je dále rozebráno částečné členění kulturních eventů, které uvádí Kotíková (2013, s.98), ve své knize a člení je na: festivaly a přehlídky letní hudební festival venkovní představení koncerty a muzikály ostatní. 15
1.1.1Event tourism a event marketing S novým trendem návštěvy míst, protože se tam něco děje se objevil samostatný pojem event tourism, který se dá volně přeložit jako cestovní ruch událostí, avšak je mnohem používanější anglicky odborný název. Stoupající touha po eventech přináší něco zcela nového, na co společnost a hlavně odbornici v oblasti cestovního ruchu a martketingu nebyli zcela zvyklí. Lidé stále hledají alternativní způsoby trávení času. Spojení návštěvy destinace cestovního ruchu spolu se zajímavým eventem konaným v daném místě, přináší mnohem vetší uspokojení než běžné cestovaní. Hlavním motivem v rámci event tourismu se stává samotná akce a událost, více než okolní atraktivity. Pojem akční cestovní ruch (angl. event tourism) je definován dle Paskové a Zelenky (2002, s.14) jako forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni velkou událostí (olympijské hry, závody Formule 1, motocyklové závody, závody automobilů, letecké dny, turné a návštěvy významných osobností, megakoncerty atd.) S posilovaným postaveni eventů v nabídce cestovního ruchu je velmi těsně spojen i rozvoj specifického marketingového odvětví, kterým je event marketing. Ten slouží k podpoře vztahů v rámci vnitřní struktury společností, tak zejména v komunikaci a spolupráci s obchodními partnery a zákazníky. Event je především emocionální záležitost a prostřednictvím kladných emocí lze snáze motivovat a ovlivňovat účastníky, posilovat jejich vzájemnou loajalitu. Jedním z programových cílů eventu je nezřídka empatie a oboustranná loajalita účastníků. Dle Kotíkové (2013, s.110) event marketing představuje moderní formu marketingu či přesněji marketingové komunikace. Event marketing je možno vymezit jako marketingové aktivity, které se snaží pomocí netradičních akcí (events) upoutat pozornost potenciálních nebo stávajících zákazníků, partnerů, veřejnosti a v neposlední řadě i médií a prostřednictvím zinscenovaných zážitků podpořit image firmy nebo jejích produktů. (Kotíková,2013, s.110) 16
1.1.2 Hudební festival Mezi tradiční kulturní eventy patří festivaly a přehlídky, a to jak filmové, tak hudební či divadelní. Letní festivaly se staly fenoménem mezi mládeži zvláště v poslední době. Není výjimkou, že nekteří mladí lidé navštíví během prázdnin několik festivalů. Éru popularity open air festivalu pro mladé odstartoval v roce 1969 dnes již legendární Woodstock v USA. (Kotíková, 2013, s.99 ) Festivaly jsou součástí zábavného průmyslu. Getz (2005, s.21), definuje festival jako "tematické, veřejné oslavy". Podle Slovníku české hudební kultury (1997, s. 216) označuje termín festival specifickou slavnostní kulturní akci. Slovník uvádí, že v angličtině tento výraz znamená slavnost, jeho původ je však starofrancouzský. Jako východisko je jmenováno latinské adjektivum festivus = sváteční, od festus = svátek. Starolatinské slovo festum znamená svátek, slavnost nebo hod. Hudební festival definujeme jako rozsáhlou, mnohdy více dní či týdně trvající slavnost periodického i neperiodického konání (periodické festivaly probíhají každoročně nebo v jiných pravidelných intervalech, neperiodické jsou spojeny s určitou jedinečnou příležitostí, událostí apod.), jejíž náplní jsou hudební (koncertní, též hudebně divadelní) akce. (Slovník české hudební kultury, 1997, s. 216) Jednou z hlavních charakteristik hudebního festivalu je jeho tematičnost, která se zaměřuje hlavně k tvorbě určitého autora, hudebního žánru nebo stylu. Podle Rudolfa Pečmana (2003, s.32-33) jde v tematických festivalech především o hudbu, o vztahy a paralely kompozičních projevů ke společnosti a k jiným oblastem umění a kultury. Hudební festivaly znamenají vrchol místní koncertní a divadelní sezóny, obracejí se však na širší veřejnost a mají ráz společensky exponované události. Festivaly jsou univerzálním nástrojem pro propagaci a rozvoj různých druhů umění. Festival je syntézou hromadných akcí. Může se skládat nejen z koncertních vystoupení ve formě píseň, hudebních skladeb, tanců, výstav, ale i různé workshopy, přednášky. (Chernenko, 2013, s.16) 17
1.1.3 Festivalový cestovní ruch Festivaly jsou povazované za všeobecné významné akce z pohledu jejich sociální a kulturní role ve společnosti. Stále narůstá jejich propagace a jsou mnohem častěji představované jako samostatný a nezávislý produkt cestovního ruchu. Festivaly vystupují dnes jako jeden z důležitých prvků event turismu, zvláště jsou ve velkém zájmu v mnoha dalších disciplínách kvůli své univerzálnosti a moderní popularity festivalových zážitku. Oblast festivalových studií je rychle rozvíjejícím oborem a festivaly zaujímají zvláštní místo v téměř všech kulturách. I když festivalová studia jsou již dobře prozkoumané v cizojazyčné literatuře v rámci například psychologie a sociologie, v oblasti cestovního ruchu stále představují novou složku v odvětví. Dnes se ale již můžeme v literatuře potkat s pojmy jako festival management a festivalový cestovní ruch, které jsou stále poměrně nové. S pojmem festival je spojeno mnoha smyslů, proto je třeba vnímat tuto událost jako zvláštní sociální konstrukci, která se liší od oblasti k oblasti a v průběhu času. Zatímco se primitivní oslavy objevovaly ve společnosti přirozeně ve shodě se zemědělskými a klimatickými cykly, moderní festivaly jsou většinou vytvořeny a spravovány s vícenásobnými cíli, s větším počtem zapojených do tohoto stakeholderu a širším významem s tím spojeným. Význam festivalů v oblasti cestovního ruchu je hlavně v: zvýšeni počtu návštěvníků v konkrétní destinace (formovaní zvláštního segmentu návštěvníků v dané destinaci) překonání sezónnosti place marketing, včetně tvorby image destinace a budovaní její značky rozšíření nabídky a postavení destinace na trhu cestovního ruchu působí jako katalyzátor pro rozvoj infrastruktury a subtrastruktury. Mezi téma hojně zkoumané dnes v oblasti festivalového cestovního ruchu je posouzení vlivu festivalu na destinace z ekonomického pohledu, plánovaní a marketing festivalu na úrovni destinace a motivačního studia. 18
Mezi doplňkové možností hudebních festivalů patří (Chernenko, 2013, s.17): uložení koncertů v audio - a media - formátech prodej práv rádiového - a televizního vysílání možnost opakovaného televizního a radiovysílání (přičemž se nezatracuje umělecká významnost a aktualita událostí) promoce mladých zpěváků a herců. 1.2 Sezónnost a její charakteristika Sezónnost je jeden z nejvýraznějších rysů odvětví cestovního ruchu. Pojem sezónnost odkazuje na existenci nerovností nebo určítého kolísání v průběhu roku, které se vyskytují v souvislosti s konkrétním ročním období. Sezónnost v cestovním ruchu není zvláštně vyskytujícím se případem, ale vztahuje se skoro ke každé destinaci ve světě. Sezónnost je definována Moorem (Moor 1989 cit. Hudson, Cross 2005, s.189) jako činnost v určitém ročním období, které se bude každý rok shodně opakovat. V souvislosti s cestovním ruchem nejvhodnější definice najdeme u Allocka (1989, s.92 cit. Hudson, Cross 2005, s.189)., který popisuje sezónnost jako tendenci turistických toků, které se koncentrují do relativně krátkých období v roce. Dle výkladového slovníku cestovního ruchu - sezónnost (angl. seasonality) = každoročně obdobné změny v cestovním ruchu, zemědělství, stavebnictví apod., související s ročním obdobím (např. měsíční tržby v jednotlivých měsících roku za prodej daného zboží, cykly zemědělských prací, postupy prací ve stavebnictví). V cestovním ruchu zejména změna typu turistické nabídky a poptávky v průběhu roku, složení návštěvníků, jejich množství, typů aktivit CR apod. (Pásková, 2002, s.264) Podle sezónnosti lze členit cestovní ruch na: sezónní je závislý na hlavní sezóně mimosezonní koná se ve vedlejší sezóně celoroční probíhá celý rok. 19
Hlavní sezóna (angl. high season, top season, peak season) je část roku, po kterou cestuje největší množství návštěvníků do dané destinace (u většiny přímořských destinací léto, v horských oblastech zima), resp. období, kdy je nejvíce využita služba přepravce (léto, období vánoc a Silvestra). Je charakteristická nejširší nabídkou služeb, nejvyšší intenzitou cestovního ruchu a zpravidla i nejvyššími cenami služeb. (Pásková, 2002, s.105) Vedlejší sezóna (angl. low season) je část roku s druhou nejvyšší návštěvností v dané destinaci po hlavní sezóně. (Pásková, 2002, s.308) Příčiny sezónnosti můžeme rozdělit do následujících kategorii: přírodní institucionální doplňkové. Přírodní příčiny, jak název již sám napovídá, se týkají pravidelných a periodických změn přírodních jevů, zejména spojených s klimatem a střídáním ročních období. Mezi přírodní faktory ovlivňující sezónnost patří: teplota vzduchu, vody intenzita a délka slunečního světla sněžení srážky extrémní teploty vlhkost větrné podmínky geografická poloha (příbřežní, vysokohorské, městské, periferní regiony). Institucionální faktory sezónnosti souvisejí se sociálními, etnickými, ekonomickými nebo náboženskými jevy. Jedná se například o plánování dovolené jedince nebo povinnosti věřících (Ramadan). Mezi institucionální faktory sezónnosti zahrnujeme: svátky (školní, vysokoškolské prázdniny, práce, veřejné, náboženské) sociologické a ekonomické faktory. 20
Kromě přírodní a institucionální sezónnosti, rozlišujeme i doplňkové faktory, do kterých například spadá: pořádaní sportovní akce - např. olympijské hry, mistrovství světa sportovní sezóna - lovecká sezóna, lyžování, surfování či golf setrvačnost, tradice cestujících lidé jsou zvyklí trávit dovolenou pravidelně v určitém ročním období sociální tlak a módnost - trávení zimní sezony v módních destinacích, např. Thajsko, Maledivy kalendářní efekt rozdílný počet dnů a víkendů v měsíci. Schopnost prodloužit sezónu, nebo zavést druhou sezónu je do značné míry závislá na umístění a konkurenceschopnosti destinace. Destinace může použít tři základní strategie při boji se sezónností: zvýšení poptávky mimo hlavní sezónu (diferenciované ceny, tržní diverzifikace, nové formy cestovního ruchu, rozšíření produktového mixu) snížení poptávky v hlavní sezóně (zvyšování cen, zavádění vstupních poplatků) redistribuce poptávky. 1.3 Destinace cestovního ruchu Pro vymezení pojmu destinace existuje v odborné literatuře celá řada definic. Pro srovnání uvádíme několik z nich. Podle Světové organizace cestovního ruchu, destinace je místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh (Palatková,2014,s.58). Bieger definuje destinace jako geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka (Nejdl, 2010, s.49). 21
Destinace představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány vnávaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace (Palatková, 2011, s.12 ). Destinace představuje fyzickou (geografická lokalita, fyzické charakteristiky), stejně jako nehmotnou sociálně-kulturní jednotku (historie, lidé, tradice). Pojem destinace nemusí nutně označovat jen to, co skutečně existuje, ale i určitý mentální koncept v myslích klientů. (Palatková,2011, s.12 ) Všechny definice mají dvě podstatné charakteristiky: geografický prostor stát, region, místo souhrn služeb nabízených v daném místě. Obě charakteristiky představují relativní kategorii, proto i destinace je kategorie relativní. Jedná se o rozrůstající nebo zmenšující se prostor, který je flexibilní a to na mezinárodní, národní, regionální či místní úrovní. (Attl, 2004, s. 125) Destinace existují na různých geografických úrovních a jsou propojeny vzájemnými vztahy. Dle Horner, Swarbrooke (2003) pro někoho může být destinace celý kontinent, pro jiného stát, region, středisko či pouze město. Bieger (2008) uvádí, že čím vzdálenější je cíl cesty, tím širší je vymezení definice destinace. Vztah vzdálenosti a velikosti destinace ukazuje schéma 1. Schéma 1 Vzájemný vztah vzdálenosti a územní velikosti destinace cestovního ruchu Vzdálenost Kontinent Země Region Místo Resort Zdroj: PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České republice - minulost, současnost, budoucnost. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-80- 7478-593-1 22
Podle Buhalise (2000) je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, nazývaných též šest A. Királová (2003) tyto komponenty doplnila komentářem: attractions hlavní nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní úkazy, kulturně-historický potenciál apod.) accessibility a ancillary services všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (zdravotnictví, telekomunikace, pošta, banka) amenities suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje pohyb v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovně-rekreační zařízení) available packages připravené produktové balíčky activities různé aktivity, Királ ová charakterizuje destinaci cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Destinace lze typologizovat z hlediska různých kritérií. Podle Királové (2003) se v praxi obvykle používá vymezení typu destinace na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. Tabulka č. 1. Typologie destinací Typy destinací dle Typy destinací dle atraktivit a Typy destinací dle aktivit atraktivit (autor D. aktivit (Průzkum řízení ČR na (autor E. Laws) Buhalis) u rovni obcí) Městská Lázeňský Hlavní města Přímořská Přírodní Rozvinutá tradiční centra Horská U vodní plochy cestovního ruchu Venkovská Venkovský Střediska cestovního ruchu Autentický třetí svět Kulturně poznávací Účelově vybudované resorty Jedinečná Historický Exotická Zimních sportů 23
Exkluzivní Náboženský (poutní) Rekreační Příhraniční Atrakční Zdroj: KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 8086119564. Z pohledu veřejného sektoru v návaznosti na financování systému marketingového řízení může být destinace určena minimálními hodnotami vybraných indikátorů, jako napřiklad počet příjezdů, počet přenocování, celková návštěvnost, devizové inkaso, lůžková kapacita apod. Model sestavený pro rakouské destinace na regionální úrovni pracuje se třemi veličinami počtem přenocování, lůžkovou kapacitou min. *** a rozpočtem na marketing, a to ve vztahu k jednotlivým úrovním trhu: globální, mezinárodní a národní. (Palatková,2011, s.16 ) Tabulka č. 2. Charakteristika destinace v globálním a mezinárodním meřítku DESTINACE V GLOBÁLNÍ KONKURENCI (Evropa a zámoří) min. 1 milion přenocování ročně min. 50 milionů CZK marketingový rozpočet DESTINACE V MEZINÁRODNÍ KONKURENC (vlastní země + nejbližší zahraničí)i min. 600 000 přenocování ročně min. 25 milionů CZK marketingový rozpočet min. 7 500 kvalitních lůžek (min. ***) min. 5 000 kvalitních lůžek (min. ***) Zdroj: PALATKOVÁ, Monika a Petr STUDNIČKA. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. 24
2 Analytická část Další část diplomové práce je věnovaná analýze vybrané destinace cestovního ruchu a vybraného hudebního festivalu. Analýza města podkládá informace o nabídce a poptávce cestovního ruchu zvolené destinace, organizacích zabývajících se řízením a marketingem města Plzeň. Druha část analýzy kompletně prozkoumává hudební festival Rock for People ze stránky nabízeného programu, celkově organizace a finančních záležitostech eventu. Pak jsou představeny statistické údaje souvisící například s počtem návštěvníků hudební události nebo počtem vystoupení v letech 1995-2015. 2.1 Základní charakteristika města Plzeň Plzeňský kraj patří v České republice mezi největší generátory cestovního ruchu. Tento kraj disponuje všemi atraktivitami cestovního ruchu od kulturně-historických, přírodních až po památky technického charakteru. Velmi častým důvodem návštěv kraje je město Plzeň, ve kterém se nachází nejznámější pivovary České republiky. Plzeňský kraj je z hlediska cestovního ruchu rozdělen na 2 turistické regiony. Jedná se o turistický region Plzeňsko a turistický region Český les. Největším tahounem v oblasti cestovního ruchu je v Plzeňském kraji samozřejmě turistický region Plzeňsko. Český les, ve kterém jsou situovány spíše menší obce vesnického charakteru, bývají navštěvovány v menším měřítku. Hlavním důvodem návštěvy těchto vesniček je neodolatelná příroda, která chytí za srdce každého a v neposlední řadě také historická podstata těchto vesniček dává lidem vzpomínat na minulost, mládí apod. Centrem turistického regionu Plzeňsko a celého kraje je město Plzeň. V roce 2015, Plzeň oficiálně nosí titul Evropského hlavního města kultury (dále EHMK), který ji byl udělen Radou ministrů Evropské unie. Cílem projektu EHMK je rozvíjet evropskou kulturní spolupráci. Titul je každoročně udělen dvěma vybraným městům a je obrovskou příležitostí pro prezentaci města, jeho kulturních památek i historie. Slavnostní zahájení proběhlo 17. ledna 2015. Během prvních šesti měsíců již bylo uskutečněno 255 akcí, které můžeme nalézt v oficiálním programu projektu. Jsou to akce, které byli produkované nebo finančně či marketingově podporované společnosti Plzeň 2015, o.p.s, která má na starosti celý projekt EHMK. Vice informace ohledně cílů a účelů zřizovaní společnosti Plzeň 2015, o.p.s. je popsáno v podkapitole číslo 2.3.3.. 25
Pod názvem Plzeň si běžný obyvatel České republiky vybaví hlavně průmyslové město s vysokým počtem výrobních hal a továren, závod Škoda a Plzeňský pivovar. Každý druhý si představí jako symbol města pivo nebo určíte strojírenské výrobky. Dnes se ale Plzeň mění na destinaci, která je často vyhledávaným cílem mnoha domácích návštěvníku a v neposlední řadě i zahraničních účastníků cestovního ruchu. Přesto však je Plzeň městem z více než 700 letou historií. Při každém svém kroku mohou návštěvníci města poznat a vcítit se do jeho kultury, historie a světově známé architektury. Plzeň je jedním z nejvýznamnějších měst České republiky. Jedná se o čtvrté největší město celé republiky, které je domovem pro téměř 200 tisíc obyvatel. Hlavni město krajů bylo založeno v Plzeňské kotlině na soutoku řek Mže, Úslavy, Úhlavy a Radbuzy. Plzeň je významným průmyslovým centrem a stejně tak i hospodářským, správním, školským a v neposlední řadě kulturním střediskem celých západních Čech. Nemalého významu nabyla Plzeň také díky své výhodné poloze na křižovatce několika důležitých dopravních tepen. Nejdůležitější atraktivity cestovního ruchu jsou v Plzni rozmístěny na území městké památkové rezervace, neboli v historickém jádře s vazbami na základní objekty suprastruktury města. Od roku 1989 je centrum Plzně chráněno jako městská památková rezervace a zahrnuje soupravu měšťanských domu, radnici a kostel sv. Bartoloměje. (Potenciál, 2012, [online]) V blízkosti jádra města se nachází jedna z nejvyhledávanějších turistických atrakci města a tím je pivovar Plzeňsky prazdroj. Dalším významným územím jsou oblast Boleveckých rybníků a zoologická a botanická zahrada města Plzně a jeho okolí. Již zmiňované Bolevecké rybníky jsou v současné době nejvýznamnější rekreační oblastí města Plzně. Jde o soustavu dvanácti rybníků, které v dnešní době slouží především ke koupání a rybolovu. Nejznámějším rybníkem je Velký bolevecký rybník, který slouží obyvatelům i pro provozování vodních sportů. V posledních letech se rybník přizpůsobil i handicapovaným občanům. Byla zde vybudována bezbariérová stezka. Je zde možné jezdit i na kolečkových bruslích a cyklistických stezkách. (Kudyznudy,[online]) 26
V sоučasnosti dоšlo v městě Plzni k tomu, že řada průmyslových budоv byla využita pro potřeby cestovního ruchu, což prispělo k využívání tzv. brownfields a vznikly tak např. tyto objekty: Techmania + 3D planetárium Plzeň Kulturní továrna Světovar Plzeňský pivovar. Dle dokumentu Potenciál města Plzeň z pohledu cestovního (2012, [online] ) ruchu struktura a významnost jednotlivých turistických cílů města je následující : nadnárodní úroveň: areál pivovaru Plzeňský Prazdroj architektura A. Loose ve městě národní úroveň: Památník obětem zla (Meditační zahrada), historické jádro (městská památková rezervace; katedrála sv. Bartoloměje, Plzeňská madona; Velká synagoga, Stará synagoga) Techmania regionální úroveň: Zoologická a botanická zahrada města Plzně a její okolí, Dinopark Plzeň, jednotlivé součásti kulturní infrastruktury (divadla, kina, muzea, kulturní centra aj. vyjma Techmania), sportovní a volnočasová infrastruktura lokální úroveň: rekreační plochy a oblasti městské sady venkovská sídla místní přírodní rezervace a výtvory. 27
2.2 Analýza destinace cestovního ruchu Plzeň Následující podkapitoly diplomové práce poskytují statistické údaje ohledně destinace cestovního ruchu Plzeň, seznamují se s profilem návštěvníka města a jeho motivací k cestě. Jako poslední, podkapitola 2.1.4, definuje hlavní a vedlejší turistickou sezónu západočeské metropole. 2.1.1 Počet a kategorie hromadných ubytovacích zařízení Plzně Ubytovací zařízeni plní důležitou funkci v každé destinaci. Na jednu stranu, hromadné ubytovací zařízeni (dále HUZ ) nabízejí návštěvníkovi možnost zdržet se v místě delší dobu, čímž si mohou užít jeho zajímavosti naplno. Na druhou stranu, vynaložené výdaje návštěvníků mohou ještě navíc přispět k místnímu hospodářství. Momentálně se v Plzni podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) nachází 67 HUZ. K 31.12.2014 bylo na území města ve srovnání 64 HUZ s celkem 4 657 lůžky (ČSÚ, 2015, [online]). Jelikož došlo k aktualizaci Registru hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ (2015, [online]), byla provedena revize dat kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Proto vidíme v tabulce mezi roky 2011 a 2012 velký rozdíl v počtu zařízení i lůžek. Největší koncentrace hotelů v Plzni je umístěno v centru na území městské části Plzeň 1. Výjimkou jsou hotely Golden Fish a Parkhotel, které jsou situovány v oblasti Borského parku. Příčinou je jejich velikost a také doplňkové služby (např. tenisové kurty, kongresové haly), které hotely poskytují. Ostatní HUZ, do kterých patří ubytovny, penziony a kempy, stojí většinou v blízkosti hlavních silnic města s cílem dostupnosti pro zvláštní segment zákazníků, kteří je využívají. Příkladem mohou být například vysokoškolské koleje, které najdeme v blízkosti MHD nebo turistické ubytovny situované v průmyslových části města. Co se tyká vývoje počtu HUZ města lze poznamenat rostoucí tendenci mezi léty 2001 až 2003, která odráží shodnou změnu na krajské a celorepublikové úrovni. Další vlna, kterou můžeme poznamenat dle tabulky č. 3 a grafu č. 1, začíná plynně od roku 2006, kde přitom trvala v Plzni po dobu čtyř let. Následný pokles probíhá od roku 2009, a to stejně jak na celorepublikovém území už od roku 2007. Nižší počet HUZ byl ovlivněn ekonomickou situaci, která nastala koncem roku 2008, čímž přivedla do slabších investic na výstavbu 28
nových zařízení ve městě. Dle této statistiky můžeme říci, že se za poslední desetiletí cestovní ruch několikanásobně nezměnil. Jedná se spíše o sporadické změny, které jsou způsobeny zánikem různých ubytovacích zařízení a následně výstavbou nových zařízení, která disponují větším množstvím ubytovacích kapacit. Tabulka č. 3. Vybrané ukazatele cestovního ruchu za SO ORP Plzeň v letech 2001-2014 Rok HUZ celkem Počet lůžek v HUZ 2001 41 2 253 2002 46 2 760 2003 48 2 679 2004 43 2 627 2005 43 2 601 2006 42 2 792 2007 53 3 804 2008 52 4 648 2009 59 5 064 2010 53 4 471 2011 49 4 528 2012 78 4 657 2013 77 5 792 2014 64 5 517 Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Graf č.1. Vývoj počtu HUZ v Plzni v letech 2001-2014 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Počet lůžek z hlediska svého vývoje kopíroval tendenci křivky vývoje počtu HUZ. Avšak, dle grafu č. 2, je vidět že růst počtu lůžek ve městě byl od roku 2006 podstatně rychlejší. Na základě představených dat, lze konstatovat, že v Plzni došlo skoro k dvojnásobnému 29
zvýšení počtu lůžek, oproti nárustu počtu jednotlivých HUZ. Tento narůst je dan zvýšením poptávky po ubytování v polovině minulého desetiletí, která byla následována výstavbou hotelů a penzionů s vyšší lůžkovou kapacitou. Graf č.2. Vývoj počtu lůžek v HUZ v Plzni v letech 2001-2014 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Na grafu č. 3. jsou představeny všechny kategorie a třídy HUZ, které jsou rozmístěné na území analyzované destinace a jejich aktuální počet k 31.12.14. (ČSÚ, 2015, [online]) Dle grafu č. 3. v Plzni 43 % ubytovacích zařízení tvoří hotely, které jsou na prvním místě s celkovém počtem lůžek, která činí 2895 lůžek. Dnes se v Plzni nachází 15 čtyřhvězdičkových hotelů a 13 tříhvězdičkových hotelů. Během posledních let, kdy na místní trh přišly světoznámé hotelové řetězce, na území města vznikla řada moderních, značkových hotelů. Hlavně se jedná o společnosti TOP City & Country Line a dále pak Courtyard by Mariott. První uvedená firma postavila v Plzni čtyřhvězdičkový hotel Primavera s kongresovým centrem, druhá firma pak hotel Mariott, který slouží jako multifunkční komplex. Oba tyto hotely jsou zaražené do kategorie First Class a jejich velkou výhodou je dobré dopravní napojení na dálnici D5. 30
Graf č.3. Členění HUZ dle kategorie a třidy v roce 2014 14% 23% Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** 5% 8% Hotel garni Penzion 28% 2% 20% Kemp Turistická ubytovna Ostatní hromadné ubytovací zařízení Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu : https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx Dále pak z grafu č.3. je vidět že 8 % ubytovacích zařízení tvoří turistické ubytovny a 14 % ostatní typy HUZ. Ubytovny jsou v preferenci především u pracovníků z jiných krajů a cizích státních příslušníků, kteří v Plzni sezónně pracují nebo jsou na služebních cestach, a proto z hlediska cestovního ruchu nemají zásadní význam. Do kategorie ostatních HUZ patří například vysokoškolské koleje nebo hostely. Následně můžeme rozeznávat v Plzni 18 penzionů, které jsou převážně rodinné. Na území města se nachází tři kempy. Interkemping Bílá Hora a ATC Ostende v blízkosti Velkého Boleveckého rybníka a autokemp INA, který je umístěn u vodní nádrže České údolí. Posledně zmíněný kemp, jediný ze třech neposkytuje žádná lůžka. V souvislosti se ziskem titulu Evropské hlavní město kultury 2015, Plzeň prošla částečnými změnami v oblasti vybavenosti celkové infrastruktury města. Stávající hotely byli zasadně rekonstruovani, s cílem povýšení své konkurenceschopnosti vůči novým HUZ. Rovněž Plzeň se tak postupně stává více vyhledávanou destinaci pro kongresový a incentivní cestovní ruch. Výhodou Plzně, pro organizátory eventů v této oblasti cestovního ruchu, je její atraktivní poloha a ve srovnání s Prahou mnohem nižší finanční náročnost. 31
2.1.2 Vývoj návštěvnosti HUZ v čase Vývoj návštěvnosti HUZ Plzeň ukazuje graf č. 4. Zatímco počet hostů se od roku 2000 do roku 2013 zvýšil téměř o 150 tisíc, počet přenocování byl stabilní během posledních 10ti let, ale již v roce 2014 vidíme dle tabulky č. 4. vzrostl o 50 tisíc přenocování. Co se tyká roku 2015, tak z návštěvnického průzkumu organizace Plzeň TURISMUS byl v prvním pololetí zaznamenán nárůst počtu přenocování celkově o 34 %, ve srovnání z rokem 2013. Počet přenocování u zahraničních turistů činil 41 %; u turistů z ČR činil 26 %. Dále pak dle průzkumu společnosti vzrostl počet ubytovaných turistů v HUZ v Plzni o 23,5 % oproti 1. pololetí 2013, z toho nárůst u nerezidentů činí za dvouleté období 31,2 % a u rezidentů 13,8 %. (Tisková zpráva, 2015, [online]) Graf č. 4. zachycuje, že nejvíce hostů v HUZ bylo zaznamenáno v roce 2012. Z údajů o počtu hostů a počtu přenocování lze odvodit délku pobytu hostů. Pokud ji budeme hodnotit v Plzni, zjistíme, že od roku 2000 do roku 2013 se výrazně snížila z 5,3 noci na 2,9 noci. Graf č.4. Vývoj počtu hostů HUZ v Plzni v letech 2000-2014 250,000 200,000 150,000 100,000 50,000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkový počet hostů Rezidenti Nerezidenti Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Pohled na poměr rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních ukazuje graf č. 4, ze kterého můžeme vysledovat, že v SO ORP Plzni mají mírnou převahu nerezidenti. Z grafu můžeme také vypozorovat větší odchylky ve vývoji počtu zahraničních hostů než domácích návštěvníků. Trend ve vývoji počtu zahraničních hostů kopíruje vývoj celkového počtu hostů v HUZ. Celkově můžeme konstatovat že je trend 32
vývoje počtu hostů v Plzni rovnoměrný. Jinak ve srovnání let 2000 a 2013 došlo u domácích hostů k mírnému poklesu, zatímco u zahraničních naopak k nárůstu. Tabulka č.4 Vývoj počtu přenocování v Plzni v letech 2000-2014 Počet přenocování celkem Počet přenocování Rezidenti Nerezidenti Průměrný počet přenocování Průměrná doba pobytu rok 338 403 257 331 81 072 4,3 5,3 2000 rok 181 343 97 232 84 111 2,2 3,2 2001 rok 175 149 83 347 91 802 2 3 2002 rok 180 284 78 411 101 873 1,9 2,9 2003 rok 218 445 96 662 121 783 1,9 2,9 2004 rok 207 029 87 950 119 079 2 3 2005 rok 231 106 107 808 123 298 2,1 3,1 2006 rok 266 193 108 448 157 745 2 3 2007 rok 246 410 94 810 151 600 1,8 2,8 2008 rok 258 195 101 563 156 632 1,8 2,8 2009 rok 302 834 109 128 193 706 1,8 2,8 2010 rok 321 256 110 418 210 838 1,8 2,8 2011 rok 389 939 155 734 234 205 1,8 2,8 2012 rok 374 284 155 972 218 312 1,8 2,8 2013 rok 438 109 181 431 256 678 1,9 2,9 2014 Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Po zhоdnocení ubytоvacích zařízení lze kоnstatovat, že Plzeň vyniká množstvím i kvalitоu ubytоvacích zařízení. Počet hromadných ubytovacích zařízení v Plzni roste a jejich lůžková kapacita dostačuje počtu návštěvníků, jejichž počet se také stabilně zvyšuje. Důležité je zaměřit se také na kvalitu těchto zařízení, aby návštěvníci neodcházeli do jiného regionů, který poskytuje vyšší kvalitu a širší nabídku ubytovacích zařízeni. 33
2.1.3 Profil návštěvníka destinace Profil návštěvníka je představen na základě dokumentu Výzkum mezi návštěvníky města Plzně, závěrečná zpráva, říjen 2012, který byl vytvořen prostřednictvím firmy IPSOS Tambor s.r.o. Tato zakázka byla vydaná uvedenému podniku městem Plzeň, pro marketingové potřeby, když město obdrželo titul EHMK pro rok 2015. Plzeň nutně potřebovala zjistit profil a zvyklosti návštěvníků v regionu. Výzkum probíhal na základě osobního dotazování 419 respondentů, z nichž 221 bylo národnosti české a 198 respondentů bylo tvořeno cizinci. Průměrná délka dotazníku byla 12 minut. (Koncepce rozvoje, 2013, [online]) Většina českých návštěvníků, kteří přijeli do Plzeň, pochází z Prahy (v letní sezóně 24%) a z okolí Plzně a Rokycan. Zahraniční návštěvníci přijíždějí převážně z Německa (35%), ze Slovenska (19%), z Rakouska (14%) a z Ruska (8%). (Koncepce rozvoje, 2013, [online]) Většinou se u návštěvníku jedná ze 2/3 o jednodenní pobyty s partnerem či partnerkou bez noclehu. Společně s Plzní si rezidenti vybaví pivo, jen zahraniční turisté si více asociují památky. Rodiny s dětmi, které přijíždějí hlavně v letní sezóně, preferují návštěvu ZOO nebo Dinoparku. Během vedlejší sezóny bývá motivem návštěvy kulturní nebo společenská akce. Základní motivy a typy cestovního ruchu realizovatelného na území města jsou představená v tabulce č. 5. Tabulka č. 5. Typy cestovního ruchu v Plzni Typ CR Kulturní cestovní ruch Městský cestovní ruch Nákupní cestovní Popis nabývá významu díky úspěšné kandidatuře a vyhranému titulu Plzně EHMK 2015. Stává se jedním z klíčových a bude se dále rozvíjet. založený na touhách účastníku cestovního ruchu získat informace o regionu, nabýt zkušeností, zúčastnit se kulturních akcí, navštívit turistické atraktivity nebo zažít kreativní průmysl, který je tvořen módou, životním stylem, kuchyní, designem a kulturními festivaly. ve městě jsou současně situována 4 velká 34
Sportovní cestovní ruch Pivní cestovní ruch Pěší turistika Cykloturistika nákupní centra (OC Olympia, OC Plaza, OC Borská Pole, OC Rokycanská). stadion klubu FC Viktorka Plzeň a její sportovní úspěchy v mezinárodním měřítku. Plzeň je asociována s několika známými značkami piva jako Pilsner Urquell, Gambrinus atd. Pilsner Urquell nabízí turistické trasy pro návštěvníky rozhledny, podél pěti boleveckých rybníků, břehy řek jsou perfektní pro pěší turistiku díky poloze města na soutoku čtyř řek mohou lidé využívat stezky vinoucí se podél nich. Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx Téměř 49% zahraničních turistů navštíví Plzeň díky doporučení přátel/známých a čeští návštěvníci díky předchozí dobré zkušenosti s pobytem (68%). (Potenciál města, 2012, [online]) Turisté se do Plzně obvykle vracejí a to s 61% převahou na straně zahraničních turistu. Jako hlavní zdroje pro získaní informací o akcích a všeobecně o městu jsou nejvíce využívaná data a doporučení poskytnuté od příbuzných/známých (51% turistů) a internet obecně. Pro rezidenty nabývá významu také využívání sociálních sítí, jako například Facebook nebo Twitter. Podle návštěvnického průzkumu, který si nechala zpracovat organizace Plzeň- TURISMUS, v roce 2015 přijíždí do Plzně více než čtvrtina návštěvníků s organizovaným zájezdem. Součástí takových zájezdů jsou často komentované prohlídky města, které cestovním kancelářím nabízí Plzeň TURISMUS. Letos jejich počet vzrostl zhruba pětinásobně. (Tisková zprava, 2015, [online] V případě statistických údajů ČSÚ můžeme sledovat též strukturu návštěvníků dle původu z jednotlivých zemí výsledky jsou ukázány níže na grafu č. 5. 35
Graf č.5. Návštěvníci podle zemí původu 27% 3% 3% 5% 22% 40% ČR Německo Nizozemsko Slovensko Spojené království ostatní země Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx V příloze číslo 1 najdeme plný seznam všech států, které navštívili Plzeň za rok 2010. Výsledky poukazují na převážné zastoupení rezidentů, ale na jejich kratší dobu přenocovaní, déle naopak zůstávají hosté z Nizozemí (počet přenocování větší než počet hostů). Struktura výsledků jinak odpovídá geografické poloze České republiky a tradičním kulturním vazbám Plzně na jiné státy (zejména USA vzhledem k historickým tradicím osvobození Plzně americkou armádou). Aktuální údaje, které uvádí společnost Plzeň-TURISMUS, podává informace, že mezi hosty HUZ převládají Němci, kterých v první polovině roku přijelo přes 30. 000, tedy o 30 % více než loni. Rakušanů přijelo do metropole Plzeňského kraje v prvním pololetí roku 2015 dvakrát více než v roce 2014. (Tisková zpráva, 2015, [online]). Z důvodu převládání německy hovořících návštěvníků, společnost Plzeň-TURISMUS připravila speciální nabídku komentovaných prohlídek města v němčině zdarma. Jinak standardně společnost Plzeň TURISMUS poskytuje na objednávku průvodcovské služby pro organizované skupiny a jednotlivce v dalších jazycích jako čeština, angličtina, ruština a francouzština. Vice informací o společnosti, jejich cílů a službách je popsáno v podkapitole číslo 2.3.2. Dále pak mezi návštěvníky města roste počet Slováků a hostů z asijských zemí jako Japonsko nebo Čína. 36