Metodická zpráva č. 4 vyhodnocení

Metodická zpráva č. 4 vyhodnocení Zpracoval: Michal Nesládek 01/2019 V následujícím textu je uvedeno vyhodnocení zpráv metodiků škol zapojených do projektu KIPR z listopadu 2018. Metodická zpráva č. 4 byla zaměřena na podskupinu žáků s poruchami chování, kteří vykazují prvky rizikového chování. To je dle Miovského (2012, 127) definováno následovně: Pojem rizikové chování zahrnuje rozmanité formy chování, které mají negativní dopady na zdraví, sociální nebo psychologické fungování jedince anebo ohrožují jeho sociální okolí, přičemž ohrožení může být reálné nebo předpokládané. Mezi formy rizikového chování se řadí rizikové zdravotní návyky, rizikové sexuální chování, agresivní chování, delikventní chování, rizikové chování ke společenským institucím, hráčství a rizikové sportovní aktivity. Metodici ve zprávách odpovídali na 11 otázek, 7 otázek bylo otevřených. Na konci zprávy mohli metodici uvést své postřehy k řešenému tématu ve formě závěrečných poznámek. Metodická zpráva byla administrována jako online internetový formulář (Formuláře Google), vzor metodické zprávy je v příloze č. 1. Tato zpráva pracuje s výstupy metodických zpráv zaslaných pomocí výše uvedeného nástroje nejpozději do 14. 1. 2018. Na základě zjištěných dat (resp. potřeby získat doplňující data) byl dále vytvořen dodatek k metodické zprávě ten byl stejně jako vlastní zpráva administrován jako online internetový formulář (Formuláře Google), vzor dodatku k metodické zprávě je v příloze č. 2. Dodatek obsahoval 2 otázky, z nichž 1 byla otevřená, tato zpráva pracuje s výstupy dodatků k metodické zprávě zaslaných pomocí výše uvedeného nástroje, a sice nejpozději do 10. 2. 2018. Vyplněnou zprávu odeslali metodici z celkem 66 škol zapojených do projektu KIPR (návratnost 87 %), Metodické zprávy vyplnili metodici ze všech krajů ČR, nejvíce byly zastoupeny Středočeský a Jihomoravský kraj (každý po 8 subjektech, 12 %), nejméně zastoupen byl kraj Vysočina (1 subjekt, 1 %), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 1. Graf č. 1: Subjekty zapojené v šetření podle krajů 9 8 7 8 (12 %) 7 (11 %) 8 (12 %) 7 (11 %) 7 (11 %) 6 5 4 3 5 (8 %) 4 (6 %) 3 (5 %) 3 (5 %) 3 (4 %) 3 (4 %) 3 (4 %) 4 (6 %) 2 1 1 (1 %) 0 kipr@nuv.cz 1

Nejvíce byly zastoupeny základní školy (58 %) a mateřské školy sdružené se školami základními (30 %), zastoupení dalších typů škol bylo na úrovni od 2 do 4 %, podrobnosti jsou znázorněny v grafu č. 2. Na základě analýzy jednotlivých metodických zpráv je možné konstatovat, že převážná většina zpráv popisuje situaci na základních školách (to se týká zejména subjektů, kde je sdružena základní a mateřská škola), a sice celkem 92 % metodických zpráv se týkalo základních škol. Analýza byla provedena jako souhrnná za všechny typy škol (reálně je však zachycena situace na základních školách). Graf č. 2: Školy zapojené v šetření podle typu 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 39 (58 %) 20 (30 %) 3 (4 %) MŠ MŠ+ZŠ MŠ+ZŠ+SŠ ZŠ ZŠ+SŠ SŠ SŠ+VOŠ Metodici ve svých zprávách popisovali, jak často se u vybraných skupin žáků se SVP vyskytují rizikové prvky chování (hodnocení bylo provedeno na slovní pětistupňové škále). Nejčastěji se u sledovaných kategorií žáků vyskytovalo rizikové chování u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a/nebo jiných životních podmínek, dále pak u žáků s poruchami aktivity a pozornosti většina metodiků uvedla výskyt rizikového chování v kategorii často, nebo občas. U žáků s psychiatrickým onemocněním byl výskyt rizikového chování relativně rovnoměrně rozložen v pásmu nikdy až často (nejnižší shoda mezi metodiky) jedním z důvodů může být fakt, že se u této kategorie žáků jedná o značně heterogenní skupinu a je možné předpokládat, že různé duševní potíže budou spojeny s odlišnou mírou výskytu rizikového chování. Na jednotlivých školách se tak může tato kategorie žáků projevovat ve vztahu k rizikovému chování různě. Nejnižší výskyt rizikového chování byl označen u žáků s tělesným a smyslovým postižením převážná většina metodiků uvedla, že se rizikové chování u těchto žáků nevyskytuje nikdy, nebo se vyskytuje zřídka. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce č. 1 a grafu č. 3. Tabulka č. 1: Relativní výskyt prvků rizikového chování u vybraných skupin žáků se SVP v % (N=64-66) Kategorie žáků Vždy Často Občas Zřídka Nikdy Mentální p. 0 6 35 27 32 PAS 0 11 29 31 29 Smyslové p. 0 3 10 45 42 Tělesné p. 0 0 8 35 57 Poruchy aktivity a pozornosti 3 36 49 12 0 Psychiatrické onemocnění 5 19 29 24 23 Odlišné kult. a/nebo živ. podmínky 2 45 25 25 3 kipr@nuv.cz 2

Graf č. 3: Relativní výskyt prvků rizikového chování u vybraných skupin žáků se SVP v % (N=64-66) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Mentální p. 6 35 27 32 PAS 11 29 31 29 Smyslové p. 3 10 45 42 Tělesné p. 8 35 57 Poruchy aktivity a pozornosti 3 36 49 12 Psychiatrické onemocnění 5 19 29 24 23 Soc. znev. 2 45 25 25 3 Vždy Často Občas Zřídka Nikdy Sledován byl výskyt vybraných kategorií rizikového chování na školách ve školním roce 2017/18 (graf č. 4). Je nutné zmínit, že se jednalo o případy, které pracovníci škol zaregistrovali. Je možné předpokládat, že se řada rizikových jevů vyskytuje skrytě, prezentované výsledky tak nemusí zcela přesně odrážet skutečný stav (některé sledované jevy se mohou u žáků vyskytovat častěji). Jako tři nejčastější kategorie rizikového chování byly identifikovány následující: lhaní (97 %), agrese vůči druhým (95 %) a nerespektování učitele (92 %). Jako nejméně časté byly označeny jevy, které jsou spojeny s negativními postoji ve vztahu k odlišnostem: homofobie (7 %), xenofobie (11 %) a rasismus (20 %). Právě u těchto jevů lze předpokládat, že mohou pozornosti pracovníků školy unikat. Vnímaná závažnost jednotlivých kategorií rizikového chování je podrobně uvedena v grafu č. 5. Metodici měli rizikové chování označit jako závažné v případě, že daný typ rizikového chování nabyl ve školním roce 2017/18 alespoň v jednom případě vysoké intenzity, vedl k nezanedbatelným negativním důsledkům (např. zdravotním, ekonomickým či právním) nebo bylo jeho řešení pro školu (resp. její pracovníky) náročné. Nejvyšší výskyt závažnosti byl nalezen u záškoláctví nadpoloviční většina skol (59 %) uvedla, že se ve sledovaném období jednalo alespoň v jednom případě o závažný problém. Z porovnání výsledků v grafech č. 5 a 6 je patrné, že sledované jevy, které se na školách vyskytovaly častěji, byly zároveň častěji označovány jako závažné. kipr@nuv.cz 3

Graf č. 4: Výskyt rizikového chování na školách ve školním roce 2017/18 v % (N=64-66) Lhaní 97 Agrese vůči druhým 95 Nerespektování učitele 92 Záškoláctví 85 Šikana 67 Užívání leg. návyk. látek 58 Vandalismus 56 Sebepoškozování 53 Kyberšikana 52 Krádeže 52 Poruchy příjmu potravy 33 Užívání neleg. návyk. látek 25 Rasismus 19 Xenofobie 11 Homofobie 7 0 20 40 60 80 100 120 Graf č. 5: Relativní počet škol, ve kterých byla daná kategorie rizikového chování ve školním roce 2017/18 alespoň v jednom případě hodnocena jako závažná*, v % (N=64-66) Záškoláctví Nerespektování učitele Agrese vůči druhým Šikana Kyberšikana Homofobie Lhaní Sebepoškozování Užívání leg. návyk. látek Krádeže Xenofobie Vandalismus Poruchy příjmu potravy Užívání neleg. návyk. látek Rasismus 29 26 26 24 21 18 16 15 12 11 35 46 46 49 59 0 10 20 30 40 50 60 70 * Jev byl závažný v případě, že nabyl alespoň v jednom případě vysoké intenzity, vedl k nezanedbatelným negativním důsledkům (např. zdravotním, ekonomickým či právním) nebo bylo jeho řešení pro školu (resp. její pracovníky) náročné. kipr@nuv.cz 4

Graf č. 6: Kategorie rizikového chování označené jako nejnáročnější v rámci pedagogické práce* v % (N=65) Nerespektování učitele 16 (25 %) Agrese vůči druhým 14 (22 %) Záškoláctví 10 (16 %) Kyberšikana 8 (12 %) Šikana 6 (9 %) Užívání nelegálních návykových látek 4 (6 %) Sebepoškozování 4 (6 %) Rasismus Lhaní 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 *Např. se jedná o prevenci jevu či intervenci v případě výskytu jevu Metodici dále uváděli, jaká kategorie rizikového chování je pro ně osobně nejnáročnější v rámci pedagogické práce (prevence jevu, intervence v případě výskytu jevu), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 6. Obecně je možné konstatovat, že rizikové chování označené jako nejnáročnější do značné míry odpovídalo jevům s nejvyšší uvedenou mírou závažnosti (a zároveň s nejvyšší mírou výskytu). Jako subjektivně nejnáročnější pro pedagoga bylo nejčastěji označeno nerespektování učitele (25 %). Metodici uváděli 2 hlavní důvody: 1) nerespektování učitele vede k narušení sebevědomí pedagoga a také k narušení jeho autority, 2) nerespektování učitele ve výuce vede k narušení výuky celé třídy. Jeden z metodiků popsal tento jev následovně: Snižuje autoritu učitele u ostatních žáků, kazí pracovní morálku ve třídě, žák svým chováním demotivuje spolužáky. Učitel se věnuje zklidnění žáka a tím ztrácí čas na probírání učiva, třída jede potom podle jeho výkonu, zpomaluje se tempo jinak výborné třídy. Podrobnosti k tomuto chování jsou v grafu č. 7. Druhý nejčastěji označovaný jev byla agrese vůči druhým (22 %). Pro potřeby této zprávy je agrese definována jako: nepřátelství; útok, útočnost vůči osobě, předmětu či překážce na cestě k uspokojení potřeby (Hartl, 2004, 11). Z odpovědí metodiků je patrné, že posuzovanou agresi vnímali ve vztahu k ostatním žákům, v některých případech i ve vztahu k vlastní osobě (agrese žáka, jejímž cílem je pedagog). Jako důvod bylo nejčastěji uváděno to, že agrese má negativní vliv na celý kolektiv (67 %). Metodici také uváděli vážné důsledky, které agrese může mít, dále se jednalo o to, že projevy agrese mohou narušit subjektivně vnímané bezpečí pedagoga (graf č. 8). kipr@nuv.cz 5

Jako třetí v pořadí bylo uvedeno záškoláctví (16 %). Podle metodiků byli hlavním důvodem pro tuto volbu nespolupracující zákonní zástupci žáků, kteří ztěžují řešení tohoto problému do této kategorie patří také tzv. skryté záškoláctví, kdy žák mívá od zákonných zástupců omluvenu absenci i v případech, kdy je zřejmé, že k ní není reálný důvod. Druhý nejčastěji uváděný důvod byl dle metodiků fakt, že se záškoláctví vyskytuje u relativně vysokého počtu žáků (graf č. 9). V této souvislosti je možné poznamenat, že se jednotlivé školy mohou lišit v tom, jak mají nastavené vnitřní mechanismy ve vztahu k záškoláctví (např. nastavení interních pravidel či způsob komunikace se zákonnými zástupci žáků) tyto okolnosti nebyly v rámci popisované metodické zprávy podrobně zjišťovány. Graf č. 7: Důvody pro volbu nerespektování učitele jako nejnáročnější skupiny rizikového chování v rámci pedagogické práce (N=12) Narušení sebevědomí a autority učitele Narušení výuky celé třídy 5 (42 %) 5 (42 %) Odrazový můstek k dalším problémům Narušení vztahu učitel žák 2 (17 %) 2 (17 %) 0 1 2 3 4 5 6 Graf č. 8: Důvody pro volbu agrese vůči druhým jako nejnáročnější skupiny rizikového chování v rámci pedagogické práce (N=12) Agrese má vliv na celý kolektiv 8 (67 %) Agrese může mít vážné následky Narušení bezpečí pedagoga Agrese je společností tolerována Agrese je přirozená Nespolupracující ZZ Nevhodný způsob řešení různých problémů Odrazový můstek k dalším problémům Škola ani instituce nemají potřebné pravomoce k řešení 4 (33 %) 3 (25 %) 2 (17 %) 2 (17 %) 2 (17 %) 2 (17 %) 2 (17 %) 1 (8 %) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 kipr@nuv.cz 6

Graf č. 9: Důvody pro volbu záškoláctví jako nejnáročnější skupiny rizikového chování v rámci pedagogické práce (N=9) Nespolupracující ZZ 4 (44 %) Velká rozšířenost problému 3 (33 %) Odrazový můstek k dalším problémům Nevhodně legislativně ošetřeno Těžko se dokazuje 2 (22 %) 2 (22 %) 2 (22 %) Špatná spolupráce s institucemi Nadměrná zátěž pro pedagoga Podceňovaný problém 1 (11 %) 1 (11 %) 1 (11 %) 0 1 2 3 4 5 Pozornost byla věnována také tomu, jakým způsobem se na školách obvykle řeší potíže žáků s poruchami chování, u kterých se vyskytují prvky rizikového chování. Metodici často zdůrazňovali okamžité řešení případných potíží na školách. Konkrétní postup se také odvíjí od závažnosti řešeného problému (charakter problému, jeho intenzita, důsledky). V otázce zapojených osob byl téměř ve všech případech popisován tento postup: učitel a/nebo třídní učitel pracovníci ŠPP pracovníci vedení školy vnější subjekty (např. OSPOD, PPP, SVP či NNO). Často byla zmiňována důležitost vzájemné spolupráce mezi pedagogy a třídním učitelem, dále pak mezi pedagogy (resp. třídním učitelem) a pracovníky ŠPP. V rámci pracovníků ŠPP byl nejčastěji zmiňován výchovný poradce (87 %) a metodik prevence (75 %), jak uvádí graf č. 10. K nižší účasti školního psychologa (36 %) při řešení uvedených potíží bude pravděpodobně přispívat fakt, že tato pozice není na všech školách zřízena. Role jednotlivých pracovníků ŠPP při řešení potíží žáků s rizikovým chováním metodici většinou neuváděli (tyto role jsou definovány vyhláškou č. 72/2005 Sb.). V ojedinělých případech byli jmenováni ještě další pracovníci školy, kteří se podílejí na řešení potíží u žáků s rizikovým chováním. Jednalo se o tyto pozice: koordinátor inkluze, asistent pedagoga, školní asistent, sociální pedagog, etoped a sociální pracovník školy. Bližší informace o těchto pracovních pozicích (např. způsob financování) metodici ve svých zprávách neuváděli. Graf č. 10: Pracovníci ŠPP, kteří se obvykle zapojují do řešení potíží u žáků s rizikovým chováním (N=55) Výchovný poradce Metodik prevence 41 (75 %) 48 (87 %) Školní psycholog 20 (36 %) Školní speciální pedagog 10 (18 %) 0 10 20 30 40 50 60 kipr@nuv.cz 7

Postupy využité při práci se žáky s rizikovým chováním ve školním roce 2017/18 jsou uvedeny v grafu č. 11. Nejčastěji využívaným postupem bylo kázeňské opatření (92 %). Dalším nejčastěji uváděným postupem, který je realizován interně v rámci školy, byly výchovné komise (85 %). Z postupů, které přesahují rámec školy, byly nejčastěji uváděny spolupráce s OSPOD (85 %) a s PPP (79 %). Nižší míra spolupráce byla uvedena u SVP (64 %), zcela marginální pak byla spolupráce se SPC (2 %). Tento výsledek odpovídá poskytování poradenských služeb dle vyhlášky č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Graf č. 11: Postupy využité při práci se žáky s rizikovým chováním ve školním roce 2017/18 (N=66) Kázeňská opatření Spolupráce s OSPOD Výchovné komise Spolupráce s PPP Spolupráce se SVP Spolupráce s PČR Zpracování IVýP Případové konference Spolupráce s DPA Spolupráce s NNO Mimořádná schůzka pracovníků školy Pobyt v relaxační místnosti během přestávek Spolupráce s odborníkem (psycholog, neurolog) Spolupráce se státním zastupitelstvím Mimořádná třídní schůzka Sociálně aktivizační služba Spolupráce se SPC Zapojení pracovníků ŠPP 10 (15 %) 3 (5 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 24 (36 %) 22 (33 %) 36 (55 %) 42 (64 %) 61 (92 %) 56 (85 %) 56 (85 %) 52 (79 %) 0 10 20 30 40 50 60 70 Frekvence výskytu vybraných kázeňských opatření ve školním roce 2017/18 je v tabulce č. 2 a grafu č. 12. Uplatnění jednotlivých kázeňských opatření bylo metodiky hodnoceno na pětistupňové slovní škále (nikdy až vždy). Opatření, která jsou spojena s méně závažnými prohřešky, se vyskytovala častěji nejčastěji byly žákům s poruchami chování, u kterých se vyskytovaly prvky rizikového chování, udělovány poznámky: 56 % metodiků uvedlo výskyt často, 10 % vždy. Na druhou stranu byl nalezen případ jedné školy (3 %), kde se poznámky žákům s rizikovým chováním neudělovaly nikdy, nejčastěji se zde využívalo snížení známky z chování (tato data mohou odrážet skutečnou praxi školy, stejně tak je ovšem možné vyslovit pochybnosti o správnosti uvedených dat z této školy). Nejméně časté kázeňské opatření bylo vyloučení žáka (94 % škol toto opatření ve sledovaném období vůbec nevyužilo). V případě využitého vyloučení a podmínečného kipr@nuv.cz 8

vyloučení se nejednalo o základní školy. Dle školského zákona (561/2004 Sb., 31, odst. 2) lze žáka podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Tabulka č. 2: Relativní výskyt vybraných kázeňských opatření u žáků s rizikovým chováním ve školním roce 2017/18 (N=33-41) Kázeňské opatření Vždy Často Občas Zřídka Nikdy Poznámka 10 56 28 3 3 Napomenutí třídního učitele 5 39 44 12 0 Důtka třídního učitele 2 32 56 10 0 Důtka ředitele školy 0 10 53 38 0 Snížená známka z chování 0 10 31 55 5 Podmínečné vyloučení 0 0 0 9 91 Vyloučení 0 0 0 6 94 Graf č. 12: Relativní výskyt vybraných kázeňských opatření u žáků s rizikovým chováním ve školním roce 2017/18 (N=33-41) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Poznámka 10 56 28 3 3 Napomenutí třídního učitele 5 39 44 12 Důtka třídního učitele 2 32 56 10 Důtka ředitele školy 10 53 38 Snížená známka z chování 10 31 55 5 Podmínečné vyloučení 9 91 Vyloučení 6 94 Vždy Často Občas Zřídka Nikdy Metodici měli možnost uvést další konkrétní kázeňská opatření většina metodiků však uvedla opatření, která nespadají do kategorie kázeňských opatření (např. komunikace s rodiči, spolupráce s OSPOD či výchovné komise). Další uvedená opatření jsou v tabulce č. 3. Je nutné poznamenat, že některá uvedená opatření lze považovat za potenciálně problematická například zákaz účastnit se školního výletu za předpokladu, že tento výlet tematicky spadá do ŠVP (toto opatření bylo uvedeno metodikem ze ZŠ). Někteří metodici vyjadřovali skepsi k efektivitě kázeňských opatření u žáků s rizikovým chováním, jak je uvedeno kipr@nuv.cz 9

v následující ukázce: Vezmu-li ta klasická, jako je poznámka, důtky a snížené stupně z chování, většinou nemají valný efekt. Je to něco na papíře, což žáka nijak nezasáhne a jeho chování většinou nezlepší. Tabulka č. 3: Další využitá kázeňská opatření u žáků s rizikovým chováním ve školním roce 2017/18 Kázeňské opatření Dočasné vyloučení z kolektivu mimo školu (odchod domů za přítomnosti rodičů) Dočasné vyloučení z kolektivu v rámci školy (izolace mimo třídu) Náprava škody (prací, úklidem školy) Negativní body (za více bodů poznámka) Odepření oblíbené činnosti Zákaz pobytu ve školním klubu Zákaz účasti na školním výletu Metodici se dále vyjadřovali k tomu, jaká podpůrná opatření (nikoli opatření obecně) se nejvíce osvědčila u žáků s poruchami chování, u kterých se vyskytují prvky rizikového chování. Je nutné poznamenat, že někteří metodici chápali kategorii podpůrných opatření volně. Uváděná opatření tak v některých (spíše ojedinělých) případech překračovala definici podpůrných opatření dle školského zákona (např. se jednalo o přestup žáka na jinou školu, snížený stupeň z chování či uspořádání výchovné komise) tyto aktivity byly z následujících přehledů vyřazeny. Někteří metodici uváděli konkrétní podpůrná opatření (např. asistent pedagoga), jiní pak spíše obecnější kategorie (např. úprava metod výuky). Uváděná podpůrná opatření sdružená do obecnějších kategorií jsou v grafu č. 13. Jako nejefektivnější byla nejčastěji zmiňována kategorie personálních podpůrných opatření (58 %). Další kategorie byly uváděny s nižší četností, druhou nejčastěji zmiňovanou byla kategorie opatření vztahujících se k organizaci vzdělávání (28 %), třetí pak byla spolupráce s rodinou (25 %). U personálních podpůrných opatření se ve většině případů jednalo o asistenta pedagoga (90 % případů, kdy bylo označeno personální PO) toto opatření bylo celkově nejčastěji uváděným konkrétním podpůrným opatřením, uvedlo ho celkem 58 % metodiků. Jiná personální PO (školní psycholog, druhý pedagog ve třídě a školní asistent) se ve zprávách metodiků vyskytovala zřídka. Podrobný přehled uváděných personálních podpůrných opatření je uveden v grafu č. 14. kipr@nuv.cz 10

Graf č. 13: PO, která se nejvíce osvědčila při práci se žáky s poruchami chování (N=53) Personální PO 31 (58 %) Organizace vzdělávání Spolupráce s rodinou IVP Intervence (PI, PSPP) IVýP PLPP Spolupráce s věnjšími subjekty Pomůcky Úprava hodnocení Úprava metod 15 (28 %) 13 (25 %) 9 (17 %) 6 (11 %) 4 (8 %) 4 (8 %) 4 (8 %) 0 5 10 15 20 25 30 35 Graf č. 14: Personální PO, která se nejvíce osvědčila při práci se žáky s rizikovým chováním (N=31) Asistent pedagoga 28 (90 %) Školní psycholog Druhý pedagog ve třídě Školní asistent 1 (3 %) 1 (3 %) 4 (13 %) 0 5 10 15 20 25 30 Vnímaná role metodika prevence na škole je podrobně uvedena v grafu č. 15, metodik byl obecně vnímán jako pracovník, který zastává řadu rolí. Nejčastěji byl školní metodik prevence popisován jako osoba, která se podílí na tvorbě a organizaci preventivních aktivit ve škole (90 %). Dále byl metodik vnímán jako osoba spolupracující s ostatními pracovníky školy (50 %) jednalo se zejména o společné odborné konzultace, metodik byl v této souvislosti také uváděn jako cenný zdroj informací o žácích, které poskytuje ostatním pracovníkům školy (resp. vedení). Třetí nejčastěji uváděná role metodika se vztahovala k přímé práci se žáky na úrovni skupiny i jednotlivce (47 %). Obecně je možné konstatovat, že zjištěné činnosti školního metodika prevence jsou v souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., která tyto činnosti vymezuje. kipr@nuv.cz 11

Graf č. 15: Vnímané role školního metodika prevence (N=62) Tvorba a organizace preventivních programů 56 (90 %) Spolupráce s ostatními pracovníky školy Přímá práce se žáky Komunikace a spolupráce s institucemi a ZZ Vzdělávání prac. školy, metodická podpora Poradenství pro žáky a ZZ Účas na výchovných komisích Screening rizikového chování 31 (50 %) 29 (47 %) 28 (45 %) 22 (35 %) 16 (26 %) 13 (21 %) 12 (19 %) Administrativa Účast na případových konferencích 4 (6 %) 0 10 20 30 40 50 60 Sledována byla také četnost spolupráce školy s metodikem prevence z pedagogicko-psychologické poradny (graf č. 16). Zhruba třetina škol (31 %) uvedla spolupráci jako pravidelnou (pravidelný počet setkání za pololetí, resp. školní rok) s tím, že je možná další spolupráce v případě potřeby školy. Druhá nejčastěji uváděná byla spolupráce výhradně dle potřeby školy bez pravidelných setkání (23 %). Na druhou stranu bylo v pětině zpráv (20 %) uvedeno, že spolupráce probíhá nepravidelně (resp. spolupráce byla popsána jako minimální). Dle 14 % škol pak spolupráce s metodikem z PPP neprobíhá vůbec. V případě škol, které uvedly pravidelnou spolupráci a uvedly také frekvenci této spolupráce (N=14), byla zjištěna v průměru 3 setkání za pololetí (směrodatná odchylka 4,8; medián 1,5). Z hlediska formy spolupráce se nejčastěji jednalo o společné konzultace (75 %). Dále se jednalo o přímou práci se žáky na škole (35 %) a o společná setkání metodiků (29 %). Další formy byly uváděny s výrazně nižší frekvencí, podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 17. Graf č. 16: Četnost spolupráce s metodikem prevence z PPP (N=61) Pravidelně a dále podle potřeby 17 (28 %) Výhradně dle potřeby Nepravidelně, minimálně 11 (18 %) 13 (22 %) Bez spolupráce Pravidelný interval, často 8 (13 %) 7 (12 %) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 kipr@nuv.cz 12

Graf č. 17: Forma spolupráce s metodikem prevence z PPP (N=61) Konzultace Přímá práce metodika ve škole Společná setkání metodiků Šetření na školách Poradenství pro rodiče a žáky 4 (8 %) 17 (35 %) 14 (29 %) 35 (73 %) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Metodici ve svých zprávách měli možnost vyjádřit se k tomu, co by jim pomohlo při vzdělávání žáků s rizikovým chováním (graf č. 18). Uvedena byla velká řada různých návrhů. Dominantním tématem byla lepší spolupráce s rodinou žáků s poruchami chování (38 %) zejména se jednalo o ty situace, kdy je problém ve spolupráci na straně rodiny (resp. zákonných zástupců). Druhým nejčastěji uváděným tématem (21 %) byla lepší spolupráce s institucemi a odbornými pracovníky (např. lékaři). Dále metodici uváděli, aby měli pracovníci školního poradenského pracoviště a speciální pedagogové dostatečný prostor na práci se žáky s rizikovým chováním (20 %), v některých případech se jednalo o požadavek, aby tito pracovníci byli na školách v dostatečném počtu (v případě školních psychologů se pak jednalo o požadavek, aby byla daná pozice na škole zřízena). Nutné je zmínit zjištění, že 11 % metodiků uvedlo, že by jim při práci se žáky s poruchami chování pomohla možnost exkluze (resp. neintegrace) nejvíce problémových žáků jednalo se například o návrh speciálních tříd pro tyto žáky, často byl v těchto případech uveden požadavek na systémové změny (oslabení trendu inkluze), bližší podrobnosti ovšem metodici neuváděli. Na této skutečnosti se může podílet (reálná) vysoká náročnost práce se žáky s rizikovým chováním spojená s řadou dalších negativních faktorů, například se může jednat o ne zcela optimální podmínky na konkrétní škole, nedostatečné kompetence některých pracovníků školy či vnímaná nedostatečná systémová podpora pedagogů při práci s uvedenými žáky. kipr@nuv.cz 13

Graf č. 18: Aktivity, které by dle metodiků pomohly při práci se žáky s rizikovým chováním (N=61) Práce s rodinou Spolupráce s institucemi a odbornými prac. Větší spoluopráce s pracovníky ŠPP Větší pravomoce školy AP, školní asistent, pomocné síly na hlídání Segregace problémových žáků Méně žáků ve třídě Prevence a práce se třídou Dodržování léčby Vzdělávání pracovníků školy, metodické vedení Individuální práce se žákem Nevím Případové konf., úzká spolupráce všech stran Relaxační místnost ve škole Spolupráce s NNO Využívání právních služeb Změna přístupu učitelů 13 (21 %) 12 (20 %) 10 (16 %) 8 (13 %) 7 (11 %) 6 (10 %) 5 (8 %) 3 (5 %) 3 (5 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 23 (38 %) 0 5 10 15 20 25 V závěrečných poznámkách rezonovalo téma špatné spolupráce s rodinami žáků, resp. rodina byla několikrát zmíněna jako určité slabé místo při pomoci žákům s rizikovým chováním, jak je uvedeno v následujícím příkladu: Připadá mi, že velkou část zodpovědnosti přenášejí rodiče na školu. Při jednáních o výchovných problémech jejich dětí slibují dodržování domluvených pravidel, která vzápětí porušují. Velice často si rodiče dojdou s dítětem do poradny, kde dostanou papír, a tím je to pro ně vyřešené. Děti s poruchami chování potřebují jistá pravidla. Připadá mi, že ta dodržujeme pouze ve škole a doma to je někdy ze strany rodičů o přežití (špatná domácí příprava, nepravidelná medikace, porušování daných pravidel, špatná příprava pomůcek do školy apod.) Zmíněny byly také dlouhé čekací doby na vyšetření a v některých případech neefektivní práce OSPOD (nedostatečné kompetence, malé zapojení této instituce do řešení potíží uvedených žáků, občasná problematická spolupráce). kipr@nuv.cz 14

Shrnutí a závěr Metodická zpráva č. 4 byla zaměřena především na žáky s poruchami chování, kteří vykazují prvky rizikového chování. Rizikové jevy se u různých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vyskytovaly v rozdílné míře, nejčastěji se vyskytovaly u žáků sociálně znevýhodněných a u žáků s poruchami aktivity a pozornosti. Rizikové jevy, které se na školách dle metodiků vyskytly nejčastěji, byly častěji vnímány jako závažné, zároveň také jako nejnáročnější v rámci pedagogické práce (prevence, intervence v případě výskytu). Nejčastěji se na školách vyskytovaly následující rizikové jevy: lhaní, agrese vůči druhým a nerespektování učitele. Poslední jmenovaný jev byl zároveň hodnocen jako nejnáročnější v rámci pedagogické práce nerespektování učitele nejvíce narušuje výuku, oslabuje jistotu, vliv a vážnost učitele (auctoritas, def. podle Vymětala, znamená záruku, jistotu, vzor či moc), následně i vztahy a klima ve třídě. V otázce zapojení pracovníků školy při řešení potíží žáků s poruchami chování s prvky rizikového chování byl uváděn následující postup: učitel a/nebo třídní učitel pracovníci ŠPP pracovníci vedení školy vnější subjekty (např. OSPOD, PPP, SVP či NNO). Z pracovníků ŠPP se nejčastěji jednalo o výchovného poradce a metodika prevence. Identifikována byla řada postupů využívaných při práci se žáky s rizikovým chováním, nejčastěji se jednalo o kázeňská opatření, ta ovšem nejsou ve všech případech dostatečně efektivní, podobný problém nastává u některých podpůrných opatření. Naopak personální podpůrná opatření se u této skupiny žáků jeví jako relativně efektivní. Asistent pedagoga byl nejčastěji uváděn jako podpůrné opatření, které se při práci se skupinou žáků s rizikovým chováním osvědčilo. V kontextu žáků s rizikovým chováním lze jako účinná vnímat i další personální podpůrná opatření: druhý pedagog, školní speciální pedagog nebo školní psycholog. V metodických zprávách se opakovaně objevovalo téma obtížné komunikace a spolupráce se zákonnými zástupci žáků s rizikovým chováním. Spolupráce s rodinnou byla vnímána jako oblast, jejíž zlepšení by pedagogům nejvíce pomohlo při práci se žáky s rizikovým chováním. Nevhodné rodinné prostředí a nesprávné výchovné postupy jsou prokazatelně jedněmi z příčin vzniku těchto jevů u dětí. Společné vzdělávání žáků, nastavování vhodných podpůrných opatření a náprava (i prevence) potíží se bez spolupráce rodičů (resp. zákonných zástupců) neobejde, a tak škola požaduje spoluúčast na řešení problémů rodiny, které bývají často nefunkční, narušené nebo sociálně vyloučené. Takové rodiny se nejsou schopny na řešení problému svého dítěte podílet, neboť samy vyžadují odbornou pomoc či dohled orgánů státní moci (OSPOD, PČR, soudy). Dalším důvodem jejich neochoty ke spolupráci může být i pocit selhání ve výchově a frustrace z neúspěchu jejich dítěte. Zapojení rodičů do procesu nápravy je však nezbytnou podmínkou její úspěšnosti. Obecně je možné konstatovat, že si při řešení závažnějších potíží žáků s rizikovým chováním školy samy neporadí. Jako vhodná se v těchto případech jeví mezioborová spolupráce, kdy jsou do celého procesu zapojeny další instituce či odborníci. Jednu z efektivních forem spolupráce představují případové konference. Většina škol nějakým způsobem spolupracovala s metodikem prevence z PPP, nejčastěji uváděná forma spolupráce byly konzultace. Část metodiků by uvítala možnost exkluze (resp. neintegrace) nejvíce problémových žáků. Na tomto postoji se může podílet řada faktorů, mimo jiné i vysoká náročnost práce s uvedenými žáky. Někteří pedagogové mohou mít pocit, že nemají dostatek efektivních nástrojů k řešení potíží žáků s rizikovým chováním, mohou tak vznikat pocity skepse či frustrace, a tím i nedůvěry v myšlenku inkluzivního vzdělávání. Jako vhodné se jeví zvyšování kompetencí jednotlivých pedagogických pracovníků pomocí dalšího vzdělávání včetně kipr@nuv.cz 15

posilování měkkých dovedností (jednu z vhodných forem může představovat sebezkušenost), dále je možné zmínit řadu podob práce s třídním kolektivem či práci s klimatem třídy a školy. Zdroje Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál. Miovský, M. et al. (2012). Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga. kipr@nuv.cz 16

Příloha č. 1 Vzor metodické zprávy č. 4 Metodická zpráva č. 4 Téma: Podpůrná opatření pro žáky se SVP žáci s poruchami chování, kteří vykazují prvky rizikového chování Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci spolupráce na projektu KIPR si Vás dovolujeme požádat o vyplnění metodické zprávy č. 4. Tato zpráva je zaměřena na podskupinu žáků s poruchami chování, kteří vykazují prvky rizikového (problémového) chování. Rizikové chování je takové, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Tento pojem nahrazuje dříve používaný termín sociálně patologické jevy (např. se jedná o šikanu, užívání návykových látek či krádeže). Vámi sdělené informace budou východiskem metodické podpory školám. Prosíme o vyplnění a odeslání zprávy nejpozději do 21. 12. 2018. V případě jakýchkoliv Vašich dotazů využijte níže uvedený kontakt. Mgr. Renata Valová - Manažerka klíčové aktivity Integrace podpůrných opatření školám Projekt KIPR mail: renata.valova@nuv.cz tel: +420 283 881 250, linka 54 Novoborská 372/8, 190 00 Praha 9 Děkujeme Vám za spolupráci. Název školy: kipr@nuv.cz 17

Adresa školy: RED-IZO školy: Specialista: Jméno: Odborné zaměření: Výše úvazku: Kontaktní e-mail: kipr@nuv.cz 18

1) Uveďte, jak často se na Vaší škole vyskytují u vybraných skupin žáků se SVP prvky rizikového chování. Nikdy Zřídka Občas Často Vždy Žáci s mentálním postižením Žáci s poruchami autistického spektra Žáci se smyslovým postižením Žáci s tělesným postižením Žáci s poruchou aktivity a/nebo pozornosti Žáci s psychiatrickým onemocněním (např. deprese, úzkostné potíže, Tourettův syndrom atd.) Žáci se sociálním znevýhodněním (odlišené kulturní prostředí a/nebo jiné životní podmínky) 2) Se kterými uvedenými rizikovými jevy jste se u žáků na Vaší škole setkali ve školním roce 2017/18? Jako závažný problém označte jev zejména tehdy, pokud nabyl vysoké intenzity, vedl k nezanedbatelným negativním důsledkům (např. zdravotním, ekonomickým či právním) nebo bylo jeho řešení pro školu (resp. její pracovníky) náročné. Jev se nevyskytl Jev se vyskytl alespoň v jednom případě, nejednalo se však o závažný problém Jev se vyskytl, minimálně v jednom případě se jednalo o závažný problém Nerespektování učitele Záškoláctví Lhaní kipr@nuv.cz 19

Jev se nevyskytl Jev se vyskytl alespoň v jednom případě, nejednalo se však o závažný problém Jev se vyskytl, minimálně v jednom případě se jednalo o závažný problém Krádeže Agrese vůči druhým Šikana Kyberšikana Sebepoškozování Vandalismus Rasismus Xenofobie Homofobie Užívání legálních návykových látek Užívání nelegálních návykových látek Poruchy příjmu potravy 3a) Který rizikový jev je z Vašeho pohledu nejnáročnější v rámci pedagogické práce (prevence jevu, intervence v případě výskytu jevu)? Nerespektování učitele Záškoláctví Lhaní Krádeže Agrese vůči druhým kipr@nuv.cz 20

Šikana Kyberšikana Sebepoškozování Vandalismus Rasismus Xenofobie Homofobie Užívání legálních návykových látek Užívání nelegálních návykových látek Poruchy příjmu potravy Jiné: 3b) Zdůvodněte výběr své odpovědi u otázky 3a). 4) Popište, jakým způsobem se na Vaší škole obvykle řeší potíže žáků s poruchami chování. Zejména uveďte, kteří pracovníci a jak se na tomto procesu podílejí. 5) Které z uvedených postupů jste na Vaší škole využili ve školním roce 2017/18 při práci se žáky s poruchami chování? Pokus jste na Vaší škole kipr@nuv.cz 21

v daném školním roce využívali další postupy, uveďte je do položky "Jiné" (např. spolupráce s dalšími institucemi či organizacemi). Kázeňská opatření Výchovné komise Zpracování IVP Spolupráce s OSPOD Spolupráce se SVP Spolupráce s PPP Spolupráce s DPA Spolupráce s PČR Případové konference Jiné: 6) Jaká podpůrná opatření se na Vaší škole nejvíce osvědčila při práci se žáky s poruchami chování? K jednotlivým opatřením prosím uveďte také jejich stupeň. 7) Popište podrobně, jaká je role metodika prevence na Vaší škole a jaké činnosti reálně vykonává. kipr@nuv.cz 22

8a) Jak často spolupracujete Vaše škola s metodikem prevence z PPP? 8b) Jakým způsobem tato spolupráce probíhá? 9) Co by Vám pomohlo při vzdělávání žáků s poruchami chování? Uvádět můžete cokoli - např. systémové změny, organizační opatření na škole atd. Poznámky: (pokud chcete uvést poznámky či připomínky k tématu žáků s poruchami chování, prosím, napište je zde). Pokud jste odpověděl(a) na všechny otázky, klikněte níže na ikonu ODESLAT. Děkujeme Vám za vyplnění metodické zprávy. kipr@nuv.cz 23

Příloha č. 2 Vzor dodatku k metodické zprávě č. 4 Metodická zpráva č. 4 - doplnění Téma: Podpůrná opatření pro žáky se SVP žáci s poruchami chování, kteří vykazují prvky rizikového chování Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci spolupráce na projektu KIPR si Vás dovolujeme požádat o doplnění metodické zprávy č. 4. Vámi sdělené informace budou východiskem metodické podpory školám. Prosíme o vyplnění a odeslání zprávy nejpozději do 10. 2. 2019. V případě jakýchkoliv Vašich dotazů využijte níže uvedený kontakt. Mgr. Renata Valová - Manažerka klíčové aktivity Integrace podpůrných opatření školám Projekt KIPR mail: renata.valova@nuv.cz tel: +420 283 881 250, linka 54 Novoborská 372/8, 190 00 Praha 9 Děkujeme Vám za spolupráci. Název školy: kipr@nuv.cz 24

Adresa školy: RED-IZO školy: Jméno: Kontaktní e-mail: 1) Pokud jste ve školním roce 2017/18 využívali kázeňská opatření při práci se žáky s rizikovým chováním, jak často se jednalo o níže uvedená opatření? Nikdy Zřídka Občas Často Vždy Poznámka Napomenutí třídního učitele Důtka třídního učitele Důtka ředitele školy Snížená známka z chování Podmínečné vyloučení kipr@nuv.cz 25

Nikdy Zřídka Občas Často Vždy Vyloučení 2) Pokud jste ve školním roce 2017/18 využívali při práci se žáky s rizikovým chováním také jiná kázeňská opatření, uveďte je zde. Pokud jste odpověděl(a) na všechny otázky, klikněte níže na ikonu ODESLAT. Děkujeme Vám za vyplnění metodické zprávy. kipr@nuv.cz 26