Názory MSP na daňovou reformu



Podobné dokumenty
Výsledky průzkumu č. 12 AMSP ČR Názory podnikatelů na daňovou reformu

Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu

DIGITÁLNÍ GARÁŽ POMÁHÁME ČESKU RŮST Závěrečná zpráva. Duben 2016

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Finanční plánování a potřeby segmentů SB a SME

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

Potřeby SME v oblasti bankovních služeb a produktů

Rizika nákupu spotřebního zboží

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM

MOŽNOSTI VÝVOJE DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji 2006 Dílčí deskriptivní analýza výsledků průzkumu za sektor

Očekávání stavebních firem a dodavatelů stavebních materiálů

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Výstavba na Petrském náměstí Názory občanů žijících v této lokalitě Výsledky průzkumu veřejného mínění

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Miloš Zeman Rok ve funkci

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava

ŽÁDOST O NADAČNÍ PŘÍSPĚVEK

Postoj podnikatelů v rámci SME k inovacím a jejich financování

VOLBY LIBERECKÝ KRAJ

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec Šmeralova Praha - Bubeneč

POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014

ÚVOD. Název projektu: Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem. Zhotovitel: Český institut pro akreditaci, o.p.s.

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou

INFORMACE O PROJEKTU

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Informovanost o Parkinsonově nemoci

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

Příklad bezprostředně navazuje na předchozí příklad č. 17. Bez zvládnutí příkladu č. 17 není možné pokračovat

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Výsledky ankety Obchodní politika EU

TISKOVÁ ZPRÁVA 3%0% 14% 37% 40% Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU. OCEŇOVÁNÍ DHM. TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ. ODPISOVÁNÍ. POŘÍZENÍ A VYŘAZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU.

ZŠ Černošice názory a návrhy na zlepšení

AUTOSERVISY V ČESKÉ REPUBLICE OČIMA SERVISŮ

Pruzkum podnikatelského prostredí

PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

Průzkum podnikatelského prostředí v Olomouci

Citlivostní analý za pojistna sazba

Vedení a prosperita ordinace II MUDR. LADISLAV ZÁRUBA, ČESKÁ LÍPA

Stáže ve firmách vzdělávání praxí. INFORMACE O PROJEKTU aneb 6 měsíců od spuštění informačního systému ASAP

ZÁVLAHOVÁ ZAŘÍZENÍ, STAV A PERSPEKTIVA

Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 1. dubna 2008

Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013

2 Spokojenost/nespokojenost s finančním úřadem. 3 Hodnocení finančního úřadu. 4 Způsob komunikace s finančním úřadem. 5 Shrnutí a doporučení.

LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

OKO občanské kompetence občanům. registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Volnočasové benefity. Online výzkum pro APROPOS

Příloha č. 2 POPIS HODNOCENÍ NABÍDEK

Zaměstnanecké benefity (účetní a daňové hledisko)

VOLEBNÍ PROGNÓZA

Postoj ODS. Praha, 6. ledna 2011

Účetnictví a daně neziskového sektoru pro neúčetní, neekonomy

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

Tablety VE SVĚTĚ Současnost a budoucnost

Metody a formy výuky v ZUŠ před zavedením RVP do ZUV ředitelé a učitelé ZUŠ

Názory občanů sídla MARŠOV

PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

a práce s daty ve firmách

Sněmovní volební model MEDIAN

Reader s Digest Výběr

ČESKÝ VOLIČ. Prosinec 2015

1. Metodologie sběru dat

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod

Přednáška č. 2 Poslání podniku. Teze pro přednášku :

PROBLEMATIKA STANOVENÍ MINIMÁLNÍ CENY DOPRAVNÍHO VÝKONU

Střední škola informačních technologií a sociální péče, Brno, Purkyňova 97. Vybrané části Excelu. Ing. Petr Adamec

Názory obyvatel Nošovic na aktivity v Nošovicích

Aktivity a přínosy projektu CluStrat pro Karlovarský kraj

Mzdové srovnání. pro sektor strojírenství

Odborný obsah byl připraven ve spolupráci se společností enovation, s.r.o., Centram andragogiky s.r.o. a Ministerstvem zahraničních věcí.

Investice malých a středních podniků do IT Trendy ve využívání ICT

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák

Město Horní Planá. Města Horní Planá. za rok vyvěšeno dne:

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Finanční. matematika pro každého. f inance. 8. rozšířené vydání. věcné a matematické vysvětlení základních finančních pojmů

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

NZZ2. Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE JEDNOTNÝCH ZADÁNÍ V ROCE 2011/2012 z pohledu škol, odborníků z praxe a editorů

Strategie plnění rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

10. Editor databází dotazy a relace

Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

A V Á R P Z NÍ Č O R VÝ..r.o s o artis + C : K isk sign & t e D

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2012 V Praze dne 27. ledna 2012

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Transkript:

Názory MSP na daňovou reformu Závěrečná zpráva z výzkumu pro AMSP ČR Zvýšení minimální mzdy Zrušení daňové podpory stravenek a podpory podnikového stravování Zrušení daňové výhody při zaměstnávání zdravotně postižených osob Zavedení jednotného inkasního místa Září 2011 Aspectio a. s.

Pozadí a cíle výzkumného šetření V souvislosti s chystanou daňovou reformou byl proveden průzkum mezi malými a středními podniky a živnostníky v ČR. Výzkumný projekt byl pojat multi-tématicky a přináší informace z témat zvýšení minimální mzdy, stravenky a podnikové stravování, zrušení daňové podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob a zavedení jednotného inkasního místa. Dílčí í oblasti zájmu byly vydefinovány zadavatelem na základě aktuálních potřeb. Ve spolupráci se zadavatelem byla navržena sada otázek, která testuje předložená tvrzení a přináší doplňující informace týkající se zkoumaných témat. Hlavním cílem bylo zjistit názory a potřeby malých a středních podnikatelů v souvislosti s chystanou daňovou reformou a definovat pozitiva či negativa, která s sebou jednotlivé dílčí změny v rámci reformy přináší. Dílčí cíle: Hodnocení chystaných změn v rámci daňové reformy očima majitelů či jednatelů SME Vnímání příležitostí a rizik spojených s těmito navrhovanými změnami Orientace v dílčích navrhovaných změnách a míra souhlasu s nimi 2/28

Metodologie výzkumu KVANTITATIVNÍ VÝZKUM CATI Cíl projektu Hlavním cílem bylo zjistit názory a potřeby malých a středních podnikatelů v souvislosti s chystanou daňovou reformou a definovat pozitiva či i negativa, která s sebou jednotlivé dílčí změny v rámci reformy přináší. Metoda CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) Dotazování prostřednictvím telefonického rozhovoru Cílová skupina Kompetentní osoba Malé a střední podniky a živnostníci (SME) ČR Osoba mající ve firmě na starost ekonomické otázky, popřípadě majitel či jednatel firmy Velikost vzorku N = 547 Lokalita Česká republika Nástroje výzkumu Dotazník obsahoval celkem 19 otázek, z toho 11 uzavřených, 5 polootevřených, a 3 segmentační Výstupy Závěrečná zpráva ve formátu MS Power Point v ČJ, elektronická verze Termín dotazování 14. 9. 22.9. 2011 3/28

Shrnutí výsledků výzkumného šetření 4/28

Minimální mzda, stravenky a podnikové stravování, zaměstnávání OZP, JIM Klíčová zjištění Zvýšení minimální mzdy 60% firem se zvýšením minimální mzdy buďto nesouhlasí nebo by ji zvýšilo maximálně o 10% Pro více než polovinu SME by zvýšení minimální mzdy znamenalo riziko Necelá třetina (29%) malých a středních firem vnímá jako největší riziko v této souvislosti navýšení mzdových a odvodových nákladů V jedné pětině firem pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy Zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování 73% malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována Zrušení daňové podpory by vedlo ke snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců a k daňovému zatížení firem Navrhovaný zaměstnanecký paušál nepředstavuje edstavuje adekvátní kompenzaci, tvrdí 78% malých a středních Zrušení daňové výhody při zaměstnávání OZP Více jak jedna třetina SME zaměstnává osoby se zdravotním postižením Většina (81%) SME zastává názor, že zrušení daňové podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením jim v důsledku znemožní nalézt práci jako takovou Zavedení jednotného inkasního místa Zavedení jednotného inkasního místa vítají tři čtvrtiny firem Firmy oceňují zejména vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného, sjednocení procesních institutů a pravidel a možnost elektronických podání bez nutnosti elektronického podpisu 5/28

DETAILNÍ ANALÝZA Minimální mzda 6/28

Zvýšení minimální mzdy Q8: Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy (v současnosti 8000 Kč), pokud ano, o kolik procent? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 30% Ne 70 % firem souhlasí se zvýšením minimální mzdy. Důvodem je, že 81% firem (viz snímek 12) nezaměstnává žádné osoby na hranici minimální mzdy. Současně si však firmy uvědomují návaznost na zvýšení odvodů, a proto souhlasí s navýšením max. 5-10 %. 70% Ano O více než 20% 15 20 % 10 15% 12 14 10 18 18 25 Souhlasící s navýšením minimální mzdy (N=341) Celý vzorek (N=486) 5 10% 22 32 N = 486 Maximálněě o 5% 8 11 % 7/28

Charakteristika firem Q8: Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy (v současnosti 8000 Kč)? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Míra souhlasu se zvýšením minimální mzdy je obdobná u všech skupin SME 28 27 34 34 34 25 30 30 29 31 % 72 73 66 66 66 75 70 70 71 69 Ne Ano Služby (N=198) Obchod (N=131) Zemědělství a těžba (N=29) Výroba (N=123) Méně než 10 (N=168) 10-50 (N=173) 51-250 (N=140) Hl. m. Praha (N=91) Čechy bez hl. m. Prahy (N=179) Morava (N=213) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast N = 486 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 8/28

Rizika spojená se zvýšením min. mzdy Q9: Vyberte prosím z následujících možností jednu, která by případně pro Vaši firmu představovala největší riziko v souvislosti se zvýšením minimální mzdy. (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Nebude pro nás představovat žádné riziko Zvednou se nám mzdové a odvodové náklady 22 23 29 49 51 56 Třetina firem vidí největší riziko, ve zvýšení mzdových a odvodových nákladů. U firem zaměstnávajících zaměstnance okolo minimální mzdy vidí toto riziko dokonce 51 % firem. Zaměstnanci budou tlačit na zvýšení i ostatních mezd 13 16 12 Budeme muset zvednout produktivitu práce Budeme spořit jinde 5 5 5 4 5 4 Total (N=496) Se zaměstnanci okolo minimální mzdy (N=98) 1 Jiné riziko 0 1 % Bez zaměstnanců okolo minimální mzdy (N=398) 9/28

Produktivita práce Q10: Jakým způsobem budete chtít zvedat produktivitu práce? (polootevřená otázka, jedna odpověď možná, filtr = ti, co budou muset zvedat produktivitu práce) Optimalizace pracovních postupů (N=25) Optimalizace technologií (IT, stroje) (N=25) Ano Ne 80 76 20 24 Firmy se zaměří především na optimalizaci technologií a pracovních činností Pozornost bude také věnována vzdělání zaměstnanců a jejich podpoře Vzdělání a podpora zaměstnanců (N=25) 68 32 Propouštění zaměstnanců a přerozdělení práce(n=25) 32 68 Zvýšení pracovní doby (N=24) 13 88 % 10/28

Možnosti firemních úspor Q11: Budete hledat úspory v následujících oblastech? (polootevřená otázka, jedna odpověď možná, filtr = ti, co budou spořit jinde) Ano Snížení nákladů na marketing a propagaci (N=22) Snížení provozních nákladů (př. limity na telefon, benzin) (N=21) Ne 73 71 % 27 29 SME hledající úspory tak budou činit především prostřednictvím snižováním nákladů na marketing a propagaci, případně snížením okamžitých provozních nákladů Snížení nákladů na služební cesty (N=22) 64 36 Krácení pohyblivých složek mezd (N=22) 55 46 Snížení nákladů na vzdělávání zaměstnanců (N=22) 55 46 Propouštění zaměstnanců (N=22) 46 55 11/28

Zaměstnanci na hranici minimální mzdy Q12: Odhadněte prosím, kolik procent Vašich zaměstnanců pracuje na hranici minimální mzdy? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 2% 1% 1% 1% 1% Téměř v pětině SME pracují zaměstnanci na hranici minimální mzdy 0% 1-10% 11 20% 21-40% 41 60% 61 80% 81 100% 13% 81% N = 533 12/28

Zaměstnanci na hranici minimální mzdy Q12: Odhadněte prosím, kolik procent Vašich zaměstnanců pracuje na hranici minimální mzdy? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 1 3 0 2 2 1 16 11 11 14 19 41 3 9 2 2 2 2 17 19 17 26 % 82 86 59 78 85 85 70 89 80 78 81 81-100% 41-80% 1-40% 0% Služby (N=219) Obchod (N=141) Obor činnosti Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=134) Méně než 10 (N=180) 10-50 (N=197) Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 51-250 (N=151) Hl. m. Praha (N=99) Čechy bez hl. m. Prahy (N=205) Morava (N=225) Počet zaměstnanců Oblast Total (N=533) 13/28 N = 533

Detailní analýza Stravenky a podnikové stravování 14/28

Charakteristika firem Q1: Na úvod bych se rád/a zeptal/a, zda poskytuje Vaše firma stravenky nebo podnikové stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 16 13 30 28 48 44 50 76 40 35 % 84 87 70 72 52 56 60 65 50 24 Podporu stravování poskytují zejména firmy, s oborem činnosti výroba a zemědělství a mají více než 10 zaměstnanců Ne Ano Služby (N=226) Obchod (N=143) Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=138) Méně než 10 (N=185) 10-50 (N=198) 51-250 (N=158) Hl. m. Praha (N=100) Čechy bez hl. m. Prahy (N=209) Morava (N=234) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast N = 547 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 15/32

Měl by stát podporu zachovat? Q4: Myslíte si, že by stát měl zachovat daňovou podporu stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 82% firem poskytujících stravování je pro zachování daňového zvýhodnění stravování (součet levý sloupec 63%+19%) Pro zachování daňové podpory stravování je 58 % firem, které ho neposkytují (součet pravý sloupec 41%+17%). 8% N = 526 13% Rozhodně ano 6% Spíše ano 55% Ani tak, ani tak 18% Spíše ne Rozhodně ne % 7 5 6 19 63 Ano (N=320) 24 12 6 17 41 Ne (N=206) Poskytuje podporu stravování Rozhodně ne Spíše ne Ani tak, ani tak Spíše ano Rozhodně ano Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 16/28

Stravenky vs. podnikové stravování Q5: Považovali byste za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil podnikové jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 84% firem poskytujících stravenky by považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek (součet levý sloupec 68%+16%) Stejný názor má i 61% firem s podnikovými jídelnami (součet prostřední sloupec 40%+21%). N = 506 5% 15% 11% 11% Rozhodně ano 58% Spíše ano Ani tak, ani tak Spíše ne Rozhodně ne % 6 8 2 16 68 Stravenky (N=225) 16 14 21 40 Forma poskytované podpory 8 Podniková jídelna (N=85) 9 10 4 17 60 Total (N=310) Rozhodně ne Spíše ne Ani tak, ani tak Spíše ano Rozhodně ano Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 17/28

Dopady případného zrušení daňové podpory Q6: Do jaké míry souhlasíte s tím, že zrušení daňové podpory stravenek a závodního stravování bude znamenat: (baterie uzavřených otázek, jedna odpověď možná) Zcela souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlasím, ani nesouhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců (N=515) Snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců (N=519) Zvýšení daňového zatížení firem (N=478) 48 49 35 18 23 5 12 13 19 5 15 13 8 21 18 Zrušení daňové podpory stravování by podle firem jednoznačně vedlo ke zhoršení stravovacích návyků a snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců Zrušení podpory by také negativně ovlivnilo daňové zatížení firem 0% 50% 100% 18/28

Zaměstnanecký paušál Q7: V současné době získají zaměstnanci, kterým firmy poskytují stravenky anebo příspěvek na stravování, v průměru 800 Kč měsíčně. Považujete tzv. zaměstnanecký paušál 250 Kč za měsíc pro všechny zaměstnance za dostatečnou kompenzaci za omezení podpory stravenek a závodního stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Zaměstnanecký paušál nepředstavuje podle většiny firem (78%) dostatečnou kompenzaci 47 za omezení daňové podpory stravování (viz koláčový graf níže součet 58%+20%) 65 Firmy, které neposkytují podporu stravování, vykazují větší míru souhlasu s tím, že je paušál Rozhodně ne dostatečnou kompenzací, než firmy, které % Spíše ne podporu poskytují (pravé sloupce grafů). 21 Spíše ano 12% 58% N = 508 10% 20% Rozhodně ano 19 13 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne 8 8 Ano (N=313) 19 Ne (N=195) Rozhodně ne Poskytuje podporu stravování Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 19/28

DETAILNÍ ANALÝZA Zaměstnávání zdravotně postižených osob 20/28

Dopad reformy na zdravotně ě postižené Q14: Zaměstnává Vaše firma osoby se zdravotním postižením? (uzavřená otázka) Více jak jedna třetina SME zaměstnává zdravotně postižené osoby N = 547 63% 37% Ano Ne % 34 93 66 7 Do 20 (N=268) 21-250 (N=273) Počet zaměstnanců Ne Ano Q15: Jaký dopad by podle Vás mělo zrušení daňové podpory firmám při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)? (polootevřená otázka, jedna odpověď možná) Ztráta aktuálního zaměstnání pro OZP (N=547) Ztráta motivace zaměstnávat OZP (N=547) Znemožnění pro OZP nalézt práci jako takovou (N=547) Ano Ne Nevím 67 77 82 % 19 14 9 13 10 9 Ve všech třech dotazovaných oblastech se firmy jednoznačně domnívají, že bude mít reforma negativní vliv na zaměstnávání postižených osob Zdravotně postiženým osobám by dle názoru SME (82%) reforma zcela jednoznačně ztížila pozici na pracovním trhu 21/28

Charakteristika firem Q14: Zaměstnává Vaše firma osoby se zdravotním postižením? (uzavřená otázka) 28 24 % 67 33 78 22 72 49 51 94 6 65 35 76 80 20 56 61 44 39 Ne Ano Služby (N=226) Obchod (N=143) Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=138) Méně než 10 (N=185) 10-50 (N=198) 51-250 (N=158) Hl. m. Praha (N=100) Čechy bez hl. m. Prahy (N=209) Morava (N=234) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast N = 547 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 22/28

DETAILNÍ ANALÝZA Jednotné inkasní místo 23/28

Změny v rámci jednotného inkasního místa Q16: Souhlasíte se zavedením jednotného inkasního místa? (uzavřená otázka) Se zavedením jednotného inkasního místa souhlasí tři čtvrtiny oslovených firem N = 481 17% Rozhodně ano 9% Spíše ano 50% Spíše ne 24% Rozhodně ne Q17: Domníváte se, že pro Vás budou následující změny prospěšné? Ohodnoťte prosím jako ve škole na škále od 1 do 5, kdy 1 znamená velký prospěch a 5 žádný prospěch? (uzavřená baterie otázek, jedna odpověď možná) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Sjednocení procesních institutů a pravidel (zálohy, měsíční hlášení, registrace apod.) (N=509) 65 4 TOP 3 nejužitečnější změny v rámci jednoho inkasního místa: Vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného (N=514) Možnosti elektronických podání přes elektronický účet, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem (N=519) Zrušení konceptu superhrubé mzdy (N=476) Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 % (N=474) 7 47 55 65 1 2 48 3 4 5 12 11 5 1. Vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného 2. Sjednocení procesních institutů a pravidel 3. Možnosti elektronických podání přes elektronický účet, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem 24/28

Detail souhlasu s institutem jednotného inkasního místa Q16: Souhlasíte se zavedením jednotného inkasního místa? (uzavřená otázka) 17 17 14 17 17 17 16 14 19 16 % 8 10 14 8 4 22 25 21 26 25 51 52 57 46 49 13 26 43 9 13 10 24 29 27 50 44 44 6 21 57 Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano Služby (N=196) N = 481 Obchod (N=128) Obor činnosti Zemědělství a těžba (N=28) Výroba (N=121) Méně než 10 (N=156) 10-50 (N=178) Počet zaměstnanců 51-250 (N=141) Hl. m. Praha (N=93) Čechy bez hl. m. Prahy (N=181) Oblast Morava (N=203) Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 25/28

Struktura dotazovaných společností 26/28

Struktura dotázaných společností Proměnné Obor podnikání firmy Počet zaměstnanců Kraj sídla firmy Kategorie Služby Obchod Zemědělství a těžba Výroba Věda a výzkum Neuvedl/a Méně než 10 10-20 21-50 51-100 101-250 Neuvedl/a Hl.m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Neuvedl/a Počet % ve sloupci 226 41% 143 26% 32 6% 138 25% 3 1% 5 1% 185 34% 83 15% 115 21% 88 16% 70 13% 6 1% 100 18% 56 10% 36 7% 27 5% 13 2% 26 5% 20 4% 31 6% 28 5% 35 6% 66 12% 24 4% 32 6% 49 9% 4 1% 27/28

Struktura dotázaných společností Sídlo firmy Hl.m. Praha Středočeský kraj 10% Jihočeský kraj 7% Plzeňský kraj 5% Karlovarský kraj 2% Ústecký kraj 5% Liberecký kraj 4% Královéhradecký kraj 6% Pardubický kraj 5% Vysočina 6% Jihomoravský kraj 12% Olomoucký kraj 4% Zlínský kraj 6% Moravskoslezský kraj 9% N = 547 Neuvedl/a 1% 18% Obor podnikání 16% 6% 25% 1% 1% 26% 42% Počet zaměstnanců 13% Méně než 10 34% 10-20 21-50 51-100 21% 101-250 15% Neuvedl/a Služby Obchod Zemědělství a těžba Výroba Věda a výzkum N = 547 N = 547 28/28