Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů Ladislav Moták Jean-Claude Bougeant Nathalie Huet Catherine Gabaude CLLE-LTC, Univerzita Toulouse Le Mirail, Francie, EMC, Univerzita Lumière Lyon 2, Francie; IFSTTAR / LESCOT Bron, Francie
Introdukce... a bylo by možné dostat osvědčení, že ještě můžu dál řídit?
Introdukce Co vyjadřují řidiči žádostí o osvědčení? Vědomí o úbytku kognitivních kapacit s věkem. Se stářím se snižuje kvalita vnímání, rychlost zpracování informací, schopnost zapamatování, atd. (Deary et al., 2010). Přání pokračovat v řízení i přes ubývající kognitivní kapacity. Vyvstává pak ale otázka, do jaké míry jsou starší řidiči schopni se tomuto úbytku přizpůsobit, tj. vyvstává otázka seberegulace.
Introdukce Jsou starší řidiči schopní přiměřené seberegulace? Ano: Existují signifikantní (negativní) korelace mezi vyhýbáním se náročným dopravním situacím a kognitivními kapacitami osob (Charlton et al., 2006); např.: Čím nižší je rychlost zpracování informací řidičů, tím více se vyhýbají řízení během dopravní špičky (Charlton et al., 2006). Pokud tedy chceme, aby starší řidiči přiměřeně regulovali své chování na silnicích (tj. nevystavovali se přílišnému riziku), je zapotřebí, aby měli přiměřené vědomí o svých vlastních kapacitách (Ackerman et al., 2010).
Introdukce Ovšem... Vyhýbání se náročným situacím (a někdy i stav kognitivních kapacit) jsou údaje deklarované, ne objektivně měřené. Výcvikové programy s cílem vylepšit vědomí starších řidičů o možných s věkem spojených rizicích vedou k navýšení nehodovosti, ne k jejímu snížení (Nasvadi & Vavrik, 2007; Owsley et al., 2004).
Introdukce Jaká jsou možná vysvětlení? Starší řidiči nejsou schopní přiměřené seberegulace, ať už je jejich vědomí o kognitivních kapacitách jakékoliv. Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Starší řidiči jsou schopní přiměřené seberegulace, ovšem nabízené výcvikové programy se míjejí účinkem. Které faktory ovlivňují seberegulaci starších řidičů?
Introdukce Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení. Metcalfe, 2002 : Za přiměřenou lze považovat takovou seberegulaci, která respektuje nejbližší zónu učení, tj. která bere v potaz interakci individuálních kognitivních kapacit s náročností stanovených úkolů.
Introdukce Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení. Metcalfe, 2002 : Za přiměřenou lze považovat takovou seberegulaci, která respektuje nejbližší zónu učení, tj. která bere v potaz interakci individuálních kognitivních kapacit s náročností stanovených úkolů. čas obtížnost (kognice +)
Introdukce Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení. Metcalfe, 2002 : Za přiměřenou lze považovat takovou seberegulaci, která respektuje nejbližší zónu učení, tj. která bere v potaz interakci individuálních kognitivních kapacit s náročností stanovených úkolů. čas obtížnost (kognice )
Introdukce Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení. Metcalfe, 2002 : Za přiměřenou lze považovat takovou seberegulaci, která respektuje nejbližší zónu učení, tj. která bere v potaz interakci individuálních kognitivních kapacit s náročností stanovených úkolů. Hypotéza: Nejbližší zóna učení řidičů starších (s nižšími kapacitami) bude zacílena na jednodušší položky než nejbližší zóna učení řidičů mladších (s vyššími kapacitami).
Introdukce Které faktory mohou ovlivňovat seberegulaci starších řidičů? Koriat et al., 2004 : Metakognitivní indície mohou být dvojího druhu: založené na informacích vědomé a verbalizovatelné úsudky založené na dostupných znalostech, nebo založené na zkušenosti blíže nepopsatelné zážitky vyplývající ze zkušenosti s určitou činností.
Introdukce Lze odlišit vliv jednotlivých typů indícií na seberegulaci? Hrozba stereotypu: Pokud hrozí, že by jedinec svým (špatným) výkonem mohl potvrdit svou příslušnost ke stereotypem označené skupině, pravděpodobně se jeho výkonnost skutečně zhorší; např.: Yeung & von Hippel, 2008: Ženy, které byly podrobeny výzkumu proč jsou ženy horší řidičky než muži, mají delší reakční časy při vběhnutí chodce na silnici. Schmader et al., 2008 : Být vystaven(a) stereotypu vede k volnímu úsilí protiřečit takový stereotyp, čímž ovšem dochází k nadměrnému zatížení pracovní paměti a následně ke snížení výkonu.
Introdukce Odvozené hypotézy ohledně vlivu hrozby stereotypu: Ve srovnání se skupinou kontrolní se nejbližší zóna učení řidičů vystavených hrozbě stereotypu posune: buď ke složitějším okruhům (ve snaze protiřečit stereotyp tj. hypotéza indícií založených na informacích), nebo ke snazším okruhům (v důsledku umenšení kapacity pracovní paměti tj. hypotéza indícií založených na zkušenosti).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let)
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; minimální věk 65 let) pod 70 let (mladší-starší řidiči, průměrný věk 68 let; n = 11 / n = 15 pro experimentální / kontrolní skupinu) 70 let a více (starší-starší řidiči, průměrný věk 75 let; n = 10 / n = 6 pro experimentální / kontrolní skupinu)
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let)
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Beilock et al., 2007 : Matematické rovnice (snadné vs. obtížné)
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Steele & Aronson, 1995 : Cílem našeho experimentu je zjistit, proč jsou řidiči starší 65 let rizikovější skupinou než řidiči mladší. Johns et al., 2008 : Starší řidiči mohou být rizikovější [například] proto, že příliš dlouho váhají, než se odhodlají odbočit vlevo.
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut). Seberegulovaný trénink s volným výběrem (6 minut).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut). Seberegulovaný trénink s volným výběrem (6 minut).
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut). Seberegulovaný trénink s volným výběrem (6 minut). Post-test pracovní paměti
Metodologie Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n 1 = n 2 = 21; průměrný věk 70 let) Pre-test pracovní paměti Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut). Seberegulovaný trénink s volným výběrem (6 minut). Post-test pracovní paměti
Výsledky Seberegulace U řidičů mladších-starších (prům. věk 68 let) dochází pod hrozbou stereotypu k umenšení kapacity seberegulace. věk x skupina x obtížnost: F(3, 114) = 3.18, p <.03; * p <.05
Výsledky Seberegulace I u řidičů starších-starších (prům. věk 75 let) dochází pod hrozbou stereotypu k umenšení kapacity seberegulace. U řidičů starších-starších je pak nejbližší zóna učení orientována na snazší okruhy než u řidičů mladších-starších. věk x skupina x obtížnost: F(3, 114) = 3.18, p <.03; *** p <.001
odbočka vlevo Výsledky Chování za volantem
Výsledky Chování za volantem Řidiči se svým chováním snaží protiřečit stereotyp. * p <.05; (*) p <.10
Výsledky Pracovní paměť Hrozba stereotypu umenšuje dostupnou kapacitu pracovní paměti. skupina x obtížnost x pre-post: F(1, 18) = 3.99, p =.06; *** p <.001
* Moták et al. (in press). Older Drivers Self-Regulation: Discrepancy Reduction or Region of Proximal Learning? Psychology and Aging. Diskuze Jsou starší řidiči schopní přiměřené seberegulace? Ano: Pokud nejsou vystaveni hrozbě stereotypu, starší řidiči jsou schopní: zacílit jasně definovatelnou nejbližší zónu učení a přizpůsobit ji svému věku.*
Diskuze Na jakých indíciích se zakládá seberegulace starších řidičů? Aplikace hrozby stereotypu nám nedovolila odhalit přímo, kterými indíciemi je seberegulace starších řidičů podmíněna. Vzhledem k rozdílům v seberegulaci řidičů kontrolní skupiny (68 vs. 75 let) si ovšem myslíme, že se jedná zejména o indície založené na zkušenosti.
Diskuze Co tedy můžeme vysoudit z aplikace hrozby stereotypu? Nevíme, jakým způsobem by starší řidiči mohli reagovat na jiné indície založené na infomacích. Vystavit ale starší řidiče informaci o jejich zvýšené rizikovosti v souvislosti s jejich věkem vede k anulování jejich (jinak přiměřené) seberegulace (srv. Inzlicht & Kang, 2010). Hrozbě stereotypu podobný mechanizmus by ostatně mohl být příčinou paradoxního navýšení nehodovosti po absolvování výcvikových programů pro seniory.
Diskuze Seberegulace starších řidičů z hlediska metodologického: Metakognitivní teorie mohou být cennou inspirací při získávání (doposud vzácných) behaviorálních dat souvisejících. Nejbližší zóna učení pak představuje paradigma vhodné k porovnání vzorců seberegulace nejen v závislosti na věku řidičů, ale i v závislosti na různých experimentálních manipulacích a/nebo indíciích. Konečně, pokud Langford a Koppel (2006) zpochybňují účinnost povinných lékařských prohlídek, nemohlo by behaviorální ověření kapacity seberegulace přispět ke kvalitě rozhodovacímu procesu?
Děkuji za pozornost ladislavmotak@seznam.cz Ce travail était soutenu par la Région Rhône-Alpes (France) et le Cluster de Recherche Transports, Territoires, et Société"