ÚZEMNÍ PLÁN CVRČOVICE ODŮVODNĚNÍ

architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN CVRČOVICE ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Obec Cvrčovice Zpracovatel: Ing. Miroslav Sapík, IČ: 724 01 681 Zelná 104/13, 619 00 BRNO Vedoucí projektant: Ing. arch. Miloslav Sohr, Ph.D., ČKA 03 099 Fáze: Čistopis Datum: Květen 2014

Obsah: 1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE 53 ODST. 4) STAVEBNÍHO ZÁKONA 4 2. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4 3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5, 5 4. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 5 5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 6 5.1.1 Zastavěné území 6 5.1.2 Koncepce uspořádání území obce 7 5.1.2.1 Urbanistická koncepce 8 a) Plochy stabilizované 8 b) Plochy návrhové 11 5.1.2.2 Koncepce uspořádání krajiny 13 a) zemědělská půda 14 b) Lesy 15 c) Vodní toky a nádrže 15 d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) 16 e) Plochy změn v krajině 16 5.1.4 Dopravní řešení 17 5.1.4.1 Doprava drážní 17 5.1.4.2 Doprava na pozemních komunikacích 17 5.1.4.3 Doprava lodní a letecká 21 5.1.5 Technická infrastruktura 22 5.1.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma 22 5.1.5.2 Zásobení vodou 22 5.1.5.3 Odkanalizování 23 5.1.5.4 Elektrická energie 24 5.1.5.5 Zásobení plynem 25 5.1.5.6 Telekomunikace 25 5.1.5.7 Likvidace odpadů 26 5.1.6 Civilní ochrana 26 5.1.7 Další výše neuvedené limity využití území 29 5.1.7.1 Ochrana přírody a krajiny 29 5.1.7.2 Památková péče 30 5.1.7.3 Ochrana nerostných surovin, horninové prostředí 30 5.1.7.4 Vodní zákon 30 5.1.7.5 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policií 31 6. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 31 2

7. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 32 8. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ 32 9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE 33 10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 34 10.1 Zábor ZPF 34 10.1.1 Použitá metodika 34 10.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území 34 10.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí 35 10.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 35 10.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF 36 11.1.6 Zdůvodnění zvoleného řešení 37 11.2 Zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa 38 3

1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53 odst. 4) stavebního zákona Bude doplněno po ukončení projednání 2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Realizací návrhu územního plánu Cvrčovice v předložené podobě mohou být více či méně ovlivněny různé složky životního prostředí. V rámci SEA posouzení byly identifikovány kladné i potenciálně možné záporné vlivy územního plánu na složky životního prostředí a veřejného zdraví, přičemž u jednotlivých dílčích typů ploch nebyly identifikovány žádné závažné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Negativní vlivy na krajinu a biodiverzitu vzniknou především v souvislosti s poměrně velkými zábory zemědělské půdy pro plochy bydlení a výroby a skladování. Část těchto ploch je přejata z platného územního plánu. Rozsáhlejší zábory ZPF jsou plánovány také pro plochy sídelní zeleně a vodních ploch, tyto však budou mít také kladné vlivy v podobě omezení eroze a zesílení protipovodňové ochrany území. Potenciální problém mohou tvořit stávající stavby v záplavovém území. Rozsah záplavového území však bude po realizaci ochranných valů přehodnocen. V záplavovém území je návrhová plocha pro rozšíření stávajícího sportovního areálu, kterou však nelze umístit mimo nivu. Je proto žádoucí, aby na ploše nebyly umístěny stavby, které by mohly ovlivňovat průtok vody. Za pozitivní přínosy ÚP lze považovat soubor protierozních a protipovodňových opatření, a to poldr, zatravňování orných půd v nivě, rozšíření ploch veřejné a krajinné zeleně, biocenter a biokoridorů ÚSES, které povedou k posílení retenční schopnosti krajiny, obnově vodního režimu a omezení důsledků přívalových dešťů. V rámci procesu posuzování územního plánu Cvrčovice na životní prostředí (SEA posouzení) byly hodnoceny plochy, jejichž návrh funkčního využití má patrnou až významnou vazbu k životnímu prostředí, případně jsou významné z hlediska rozlohy nebo polohy. Dále byly hodnoceny plochy, které při realizaci navrhovaného funkčního využití mohou kvalitu životního prostředí výrazněji ovlivnit, případně se jedná o plochy, které v sobě zahrnují významné charakteristiky z hlediska životního prostředí v dotčeném území, které by mohly být ovlivněny navrhovaným funkčním využitím. Hodnocení jednotlivých ploch vychází z textové a grafické části návrhu územního plánu Cvrčovice (Ing. Miroslav Sapík a Ing. arch. Miloslav Sohr, Studio Region, duben 2013). Posuzovaná koncepce je v souladu s cíli ochrany životního prostředí na celostátní i krajské úrovni a obsahuje záměry, které přispějí k naplňování těchto cílů. 4

Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí příslušný podle ustanovení 10g a 10i zákona č 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících předpisů vydává souhlasné stanovisko k návrhu ÚP Cvrčovice ze dne 7.11. 2013 pod č.j. JMK 117100/2013 za splnění následujících podmínek: 1. Plocha rekreace R2 - Vzhledem k umístění plochy v záplavovém území nebudou v ploše umístěny stavby, které by mohly ovlivňovat průtok vody a způsobovat problémy v záplavovém území řeky Jihlavy. 2. Plochy výrobní V1, V2, V3, V4 - Při východní hranici ploch směrem k obytné zástavbě a plochám občanské vybavenosti budou vysazeny pásy ochranné izolační zeleně. 3. Monitorovací ukazatele: Návrh územního plánu bude dále obsahovat monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí. Návrh bude rámcově vycházet z kapitoly č. A. 10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí, případně sledovat další jevy, které zpracovatel územního plánu případně orgány obce vyhodnotí jako důležité. 3. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 V příloze na konci této složky 4. Sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Schvalující orgán (ZO obce Cvrčovice) je povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Požadavky a podmínky obsažené ve stanovisku 50 odst. 5 byly zohledněny v Textové části (závazné části - výroku) územního plánu Cvrčovice následovně: 1. Plochy rekreace R2: Obsaženo v textové části (výroku), oddíle 3.2, bod 4. 2. Plochy výroby: Obsaženo v textové části, oddíle 3.5, bod 7. 3. Návrh monitorovacích ukazatelů pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí: Vlivy na životní prostředí bude představovat konkrétní realizace náplně jednotlivých navrhovaných ploch. Pořizovatel územního plánu je dle 55 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy budou popsané vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. Pro sledování, zda a jakým způsobem jsou jednotlivá navrhovaná funkční využití naplňována, je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude pravidelně vyhodnocována realizace územního plánu. 5

V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu. Doporučuje se sledování z těchto hledisek: Krajina - využití území: indikátor zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor podíl obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV, jednotka: % připojených objektů/obyvatel indikátor protipovodňová opatření, jednotka: počet realizovaných opatření (popř. popis aktuální fáze realizace) Půda a horninové prostředí: indikátor nové zábory půdy ZPF (samostatně pro jednotlivé třídy ochrany ZPF), jednotka: absolutní - ha, relativní - % z celkové plochy půd jednotlivých tříd ochrany indikátor realizované plochy/délky protierozních opatření (rozloha ploch s protierozními opatřeními - zatravnění, zalesnění, průlehy, větrolamy, izolační pásy zeleně apod.) jednotka: ha, m Biodiverzita: indikátor přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity jednotka: ha (výměra) a počet realizovaných prvků ÚSES, VKP, památné stromy Tyto ukazatele budou u postupného zastavování území řešeného v rámci územního plánu průběžně konfrontovány se stavem dalších složek životního prostředí v území a budou vyhodnoceny v rámci zprávy o uplatňování územního plánu. Závěrem lze konstatovat, že všechny požadavky vyplývající z uvedeného stanoviska Krajského úřadu byly respektovány. 5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 5.1.1 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou 1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 16. 04.2013, který byl zjištěn dálkovým přístupem. Mapový podklad poskytnutý pořizovatelem může být starší. Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1. 9. 1966) mimo lesní pozemky a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společním oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami; 1 58 zákona 183/2006 Sb. 6

b) Stavební proluky; c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území. 5.1.2 Koncepce uspořádání území obce 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu (závazná část dokumentace). Podmínky využití jsou vztaženy k plochám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. Hlavní výkres - koncepce uspořádání území obce příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové (rozvojové) plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím se vycházelo především z doplňujících průzkumů a rozborů. Základem bylo zjištění stavu v katastru nemovitostí s přihlédnutím ke skutečnému využití území v době terénních průzkumů. 11. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z 4 až 19. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s 3 odst. 4). Jsou to plochy sídelní zeleně, které jsou nutné pro vymezení urbanizované (veřejné) zeleně a zeleně hřbitovní. Dále byly vymezeny plochy krajinné, kterými jsou plochy, které nejsou ani zemědělské, lesní, ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 12. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m 2. 13. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 14. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 15. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v každém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 16. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které 7

kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 17. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 18. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 19. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách. Koncepci uspořádání obce lze rozdělit na dva základní tématické okruhy na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny. 5.1.2.1 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované Urbanistická koncepce řeší plochy urbanizované, které lze charakterizovat, jako plochy na kterých už v době zpracování dokumentace existuje nebo je navrhována objemnější výstavba, častá lidská přítomnost a intenzivní činnost. Jedná se tedy z převážné části o plochy stabilizované v zastavěném území, případné plochy přestavby a plochy určené k zastavění (zastavitelné plochy). Obec je dnes tvořena jedinou místní částí, poprvé zmiňovanou v roce 1276. Jádrem obce, založeným již pravděpodobně ve středověku, je dnešní poměrně široká hlavní ulice situována v nivě na pravém břehu Jihlavy. Průběžná severojižní komunikace vedená souběžně s řekou byla původně obklopená usedlostmi. Kolmo na její osu protékal místní bezejmenný potok (levobřežní přítok Jihlavy). Původní délku vsi v době jejího založení lze jen obtížně odhadovat, zřejmě však na jihu dosahovala k vidlici cest, na které se nachází kostel, na opačné straně vsi se zástavba šířila k severu podél průběžné komunikace. Na jihu byla zástavba ukončena zámkem s poměrně rozlehlým hospodářským dvorem, kterému patrně předcházela tvrz. Zřejmě až za konjunktury v 18. století se zástavba usedlostí rozrůstá k jihu podél cesty do Pohořelic, u kolmých cest k západu vzniká řada chalup bezzemků. Takový stav je zakreslen na mapování stabilního katastru (1825) a v podstatě už i na 1. vojenském mapování (1764-1768 a 1780-1783). Kromě toho je západně od obce situována cihelna. Podle popsaného schématu se obec rozvíjí v podstatě až do dnešních dob. Zástavba usedlostí, později rodinných domů se šíří podél průběžné komunikace jak k severu, tak k jihu a podél kolmých cest k západu vedoucích k cestě, dnešní silnici Pohořelice Loděnice, za kterou byl založen hřbitov. Na začátku 20. století byla jižně od barokního zámku postavena tzv. Petersova vila oklopena parkem. Do konce druhé světové války většinu občanů obce tvořilo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo odsunuto. Po 2. světové válce byl západně za humny založen areál živočišné výroby chov slepic, další větší hospodářství byla kolektivizována a sloužila rovněž zemědělství. Východně mezi humny a řekou bal založen sportovní areál. Po roce 1989 v obci rovněž probíhá intenzivní výstavba, především rodinných domů. Pokud porovnáme předchozí územní plán obce schválený v roce 1999, můžeme konstatovat, že většina tehdy navržených ploch pro bydlení podél silnice Pohořelice Dolní Kounice byla zastavěna. Za západním okrajem sídla vzniká poměrně velké množství ploch výroby a skladování. 8

Současnou urbanistickou strukturu obce lze popsat následujícím způsobem: Obec je tvořena kompaktním zastavěným územím podélného tvaru situovaného ve směru sever jih, jehož tvar, poloha i struktura byla ovlivněna již popsaným vývojem. Ve výše vymezeném historickém jádru je převládající novodobá nebo novodobě upravená zástavba, tvořící místy souvislou uliční frontu okapově orientovaných stavení, většinu však tvoří solitéry. V obci (i v historickém jádru) je poměrně velké množství rodinných domů ovlivněných suburbanizací s rovnými střechami nebo novější tzv. bungalovy. Výšková hladina zástavby je vyrovnaná. Mezi jednotlivými staveními vynikají objekty občanské vybavenosti obecní úřad, škola, kostel, zámek, učiliště v Petersově vile, obecní dům, obchod situované podél hlavní komunikace. Hlavními urbanistickými hodnotami jsou: Jádro obce ulicovka lemovaná souvislou řadou usedlostí, některé s dochovaným tradičním rázem. Okapově orientovaná stavení tvořící uliční frontu. Kompaktní zastavěné území Drobná struktura venkovské zástavby. Vyrovnaná výšková hladina zástavby. Výrazná dominanta filiálního kostela. Stávající urbanistická struktura obce je respektována, nejsou navrženy žádné plochy asanací nebo jiné rušivé zásahy. Obec má v současné době 620 (1/2013) obyvatel ve 170 číslech popisných. Počet obyvatel má vrůstající tendenci (v roce 1971 zde žilo 566 obyvatel). Podle počtu obyvatel patří obec v daném regionu do kategorie středně velkých sídel. Celkově lze demografickou situaci, ve srovnání se sídly stejné velikostní kategorie, hodnotit jako velmi příznivou. Zásluhu na tom má především bezprostřední blízkost Pohořelic a dobré dopravní spojení do Brna. Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitosti a z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované zastavěné plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, sídelní zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, smíšené výrobní a výroby a skladování. Na území obce se nacházejí následující plochy rekreace: Fotbalové hřiště situované na východním obvodu zástavby. Jeho umístění je vyhovující, vzhledem k velikosti obce velikost plochy i různorodost náplně ještě není zcela dostatečná. Pozitivně lze hodnotit, že katastr obce není znehodnocen koloniemi objektů rodinné rekreace. Na území obce jsou následující plochy občanské vybavenosti: Obecní úřad v centru obce. Umístění a velikost plochy je vyhovující a samosprávou nebyly vzneseny žádné požadavky. 9

Obecní dům s pohostinstvím v jižní části zástavby. Plocha je co do velikosti i umístění vyhovující. Mateřská škola nacházející se v centru obce, v objektu je rovněž obecní knihovna. Plocha je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, chybí zde dětské hřiště (navrženo územním plánem). Kostel v centru obce. Plocha je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány. Budovy středního odborného učiliště. Nachází se v tzv. Petersově vile v jižní části zástavby. Kromě výuky je zde i internát pro učně. Objekt je obklopen parkem a je po všech stránkách vyhovující. Objekt učiliště ve staré škole v bezprostřední blízkosti kostela. Objekt je vyhuvující, změny nebyly požadovány. Hasičská zbrojnice poblíž kostela. Plocha je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány. Prodejna smíšeného zboží umístěna v jižní části zástavby. Plocha je umístěním i velikosti vyhovující. Myslivna umístěná v severní části zástavby. V objektu se kromě spolkových místností nachází i kulturní sál využívaný pro potřeby obce. Plocha je umístěním i velikostí vyhovující. Současná struktura a kapacita veřejné občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce, a její bezprostřední blízkosti s městem Pohořelice. Rozvoj komerční občanské vybavenosti je určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné v případě potřeby jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení, nebo jiných plochách. Jádro a zároveň centrum obce je situováno kolem poměrně široké ulice, která se v místech rozcestí před kostelem rozšiřuje v nálevkovitý prostor. V současné době jej lze charakterizovat jako plochu utvářenou bez výraznější koncepce pouze rozšiřováním vozovek, zbytek zabírá zeleň s dřevinami různého charakteru a kvality. Plocha z hlediska rozmístění funkcí a kvality jejího stavu nesplňuje nároky na ústřední veřejný prostor obce. Z toho důvodu je navržena jeho celková a koncepční rekonstrukce. Na území obce se nachází několik ploch sídelní zeleně. Jsou to zejména hřbitov nacházející se na západním obvodu zástavby. Jeho umístění i velikost je vyhovující. Další větší plocha sídlení zeleně je kolem Petersovy vily a částečně slouží výuce učňů. Kromě toho jsou po celém zastavěném území menší nebo větší ozeleněné plochy s různou kvalitou výsadby, které se nachází většinou na veřejných prostranstvích v rozšíření komunikací. Na území obce se nachází poměrně veliké množství ploch výroby a skladování a smíšeně výrobních ploch, některé z nich k obnově nebo opětovnému využití: Plocha živočišné zemědělské výroby chovu drůbeže nacházející se západně od zástavby. Na ploše je chováno několik tisícovek kuřat. Plocha vytváří určité riziko pro ovzduší a životní prostředí. Z toho důvodu byla oddělena o zástavby pásem sídelní zeleně. Plochy zemědělské výroby mechanizace a sklady. Nachází se na západním obvodu zástavby u zámku. Jedna (severnější) plocha má charakter brownfieldu, na druhé je skladován materiál. Plochy vzhledem k bezprostřední blízkosti obytné zástavby a občanské vybavenosti vytvářejí výrazné riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví. Plochy zemědělské výroby mechanizace, rostlinná a sklady. Nachází se na západním obvodu zástavby proti kostelu. Plochy vzhledem k bezprostřední blízkosti obytné zástavby a občanské vybavenosti vytvářejí výrazné riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví. 10

Plochy lehké výroby západně od záhumení cesty. Dvě plochy byly zrealizovány v uplynulém desetiletí, v současné době nevytvářejí žádné výraznější problémy, při změně výroby, intenzivnějším nebo nevhodném využití mohou vytvářet riziko pro životní prostředí nebo veřejné zdraví. Malá vodní elektrárna při jezu na Jihlavě. Nevytváří žádná rizika. V obci dále mohou být provozovny řemeslníků umístěné do obytných nebo jiných ploch, jejich provoz nevytváří výraznější problémy. Územním plánem byla navržena následující opatření: Nevyužité výrobní plochy mohou být využity pro drobnou, nerušící výrobu. Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení, občanské vybavenosti a rekreace (i návrhových). Do územního plánu byla zakotvena podmínka, že na území obce není přípustná realizace bioplynových stanic. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny. b) Plochy návrhové Do návrhových ploch jsou zahrnuty zpravidla plochy přestavby a zastavitelné plochy. Tab. 5.1.1.: Zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou uvedeny v přehledné tabulce: Č. pl. Účel záboru Výměra (ha) Počet účelových jednotek (RD) Obsažena v dosavadních ÚPD B1 Bydlení 4,09 22 ANO, částečně B2 Bydlení 1,39 8 ANO B3 Bydlení 5,05 25 ANO B4 Bydlení 0,11 1 ANO B5 Bydlení 0,80 2 ANO B6 Bydlení 0,62 2 ANO R1 Rekreace 0,13 NE R2 Rekreace 0,40 NE V1 Výroba 1,36 ANO V2 Výroba 1,44 NE V3 Výroba 0,59 NE V4 Výroba 0,48 NE Zu1 Sídelní zeleň 0,99 ANO Zu2 Sídelní zeleň 0,57 ANO Zu3 Sídelní zeleň 0,82 ANO Zu4 Sídelní zeleň 0,11 ANO Počet rodinných domů (RD) není stanoven závazně, je uveden pouze z důvodů výpočtu rámcové bilance. Jejich skutečný počet bude předmětem podrobnější dokumentace. Při stanovení jejich počtu se vycházelo ze stávající urbanistické struktury, velikosti zastavěných stavebních pozemků starých usedlostí i nově realizovaných rodinných domů na okrajích obce. 11

5.1.2.: Rekapitulace: Bydlení celkem 12,06 60 RD Rekreace celkem 0,53 Výroba 3,87 Sídelní zeleň celkem 2,49 Dokumentací je podpořen sídelní charakter sídla, proto většina návrhových ploch slouží bydlení: Lokalita B1 bydlení - je situována na západním obvodu zástavby, mezi zastavěným územím a krajskou silnicí. Současné využití je orná půda. Rozvojová plocha, která je po jedné straně obklopena zástavbou, po dvou stranách komunikacemi a po zbývající straně hranicí katastru přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený rozvoj sídla. Pro obsluhu této plochy je třeba vybudovat dopravní a technickou infrastrukturu, část je možné obsloužit z přilehlých komunikací. Plocha byla již z větší části (3/4) obsažena v původním ÚPSÚ a obou jeho změnách (kromě pruhu na jejím jižním okraji). Lokality B2 a B3 bydlení - je situována na západním obvodu zástavby, mezi zastavěným územím a krajskou silnicí. Současné využití je orná půda. Rozvojová plocha, která je po jedné straně obklopena zástavbou, po třech stranách komunikacemi katastru přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený rozvoj sídla. Pro obsluhu této plochy je třeba vybudovat dopravní a technickou infrastrukturu, část je možné obsloužit z přilehlých komunikací. Plochy byla již obsaženy ve změně č.1 ÚPSÚ. Lokalita B4 bydlení je prolukou v severní části zastavěného území obce. Současné využití je neintenzivně obhospodařovaná orná půda zahrádka. Plocha bude obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Lokality B5 a B6 bydlení jsou prolukami v severní části zastavěného území obce při silnici směr Dolní Kounice. Současné využití jsou okrajové části orné půdy. Plocha bude obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. V drtivé většině se jedná o lokality, které lze přímo napojit na stávající veřejnou infrastrukturu, popřípadě se nacházejí v bezprostřední blízkosti. Rovněž většina ploch již byla obsažena v předchozím územním plánu obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků. Pro plochy B2 a B3 byla vzhledem k jejich velikosti, pohledové exponovanosti předepsaná podmínka zpracování územní studie, která bude řešit podrobnější uspořádání území, určí podrobnější hmoty a charakter staveb a stanoví základní podmínky ochrany krajinného rázu. Dokumentaci byly navrženy další rozvojové plochy rekreace, sídelní zeleně a výroby: Lokalita R1 rekreace - je situována na východním obvodu zástavby v zadní části zastavěného stavebního pozemku za mateřskou školou. Současné využití je neintenzivně využívaná zahrada. Plocha je určena pro realizaci dětského hřiště, které bude současně rozšířením přilehlého rekreačního areálu. 12

Lokalita R2 rekreace - je situována na východním obvodu zástavby mezi zahradami a vodním tokem. Současné využití jsou neintenzivně využívané parcely orné půdy záhumenky. Plochy je určena pro rozšíření přilehlého rekreačního areálu. Lokalita V1 výroba je situována na západním obvodu zástavby v lokalitě, kde v poslední době vzniká větší výrobní zóna. Je prolukou mezi stávajícími výrobními plochami, v současné době obhospodařovaná jako orná půda. Bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 1 ÚPSÚ. Lokalita V2 výroba je situována na západním obvodu zástavby v lokalitě, kde v poslední době vzniká větší výrobní zóna. Navazuje na stávající výrobní plochy, v současné době obhospodařovaná jako orná půda. Bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou. Lokality V3 a V4 výroba jsou situovány při záhumení cestě po západním obvodu zástavby. Jsou určeny pro rozvoj drobného podnikáni v obci. Současné využití je orná půda. Pro jejich obsluhu je třeba vybudovat místní komunikaci v trase záhumení cesty a obslužné sítě technické infrastruktury. Lokality Zu1 až Zu4 sídelní zeleň. Jedná se o plochy sídelní zeleně tvořící izolační pás mezi zastavitelnými plochami na západním obvodu sídla a zemědělskou krajinou. Plochy Zu1 až Zu3 byly součástí ÚPSÚ a jeho změny č. 1. 5.1.3.: Výsledná bilance obyvatel: Obec Počet obyvatel stav (1.1. 2013) Počet obyvatel - přírůstek Cvrčovice 620 180 800 5.1.4.: Výsledná bilance objektů: Obec Počet objektů s č.p. - stav Počet objektů - přírůstek Cvrčovice 170 60 230 Počet obyvatel návrh celkem Počet objektů návrh celkem 5.1.2.2 Koncepce uspořádání krajiny Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy zemědělské, lesní a krajinné. Plochy vodní a vodohospodářské se nacházejí převážně v nezastavěném území. Při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter. Obec se nachází v málo členitém reliéfu Dyjsko Svrateckého úvalu. Východní část tvoří akumulační rovina - široká niva Jihlavy. Terén pozvolna stoupající k západu, vytváří málo členité terénní vlny. Nejvyšším bod katastru obce je cca 224 m n. m., situovaný na jeho severozápadní hranici (s k.ú. Loděnice) nejnižší bod je v místech, kde Jihlava opouští území obce, na jižní hranici katastru cca 181 m n. m. Samotné území obce je téměř bezlesím prostorem s převažující zemědělskou půdou s nízkým koeficientem ekologické stability a vysokou větrnou erozí Trvalou vegetaci najdeme především podél toku Jihlavy a ve větrolamech. V extravilánu obce v nedávné době proběhly komplexní pozemkové úpravy, které měly za úkol vyřešit problémy v oblasti eroze a nízkého koeficientu ekologické stability krajiny. 13

Zastavěné území se nachází přibližně ve středu území obce v údolní nivě západně od řeky Jihlavy. Jeho podlouhlý tvar dosahuje na jihu i severu téměř ke hranicím katastru V souvislosti s umísťováním staveb bude třeba respektovat ust. 12 zákona a dle ust. 12 odts.2 zákona bude k povolování a umísťování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. a) zemědělská půda Obec se nachází v kukuřičné výrobní oblasti. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvalé trávní porosty. Tab. 5.1.5.: Zemědělská půda Druh pozemku Výměra (ha) Podíl ze zemědělské půdy v % Orná půda 791 97,53 85,15 Zahrada 13 1,61 1,40 Ovocný sad 0 0 0 Vinice 0 0 0 Trv. travní porost 7 0,86 0,75 Zem. pozemky 811 100 87,30 celkem Celkem území obce 929 X 100 Podíl z celého území obce % Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně plošně dominantní. Jsou jak západně, tak i východně od zástavby obce. Východní přibližně třetinu katastru zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména v údolní nivě Jihlavy. Zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce. Poměrně malou plochu zabírají trvalé travní porosty situované převážně na erozně ohrožených svazích a u vodních toků. Nedostatkem jsou zorněné údolní nivy podél vodních toků. Na území obce byla dále navržena následující opatření: Zatravnění niv podél břehů vodních toků (Zo/II); Je nepřípustné zornění travních porostů; Navržena jsou veškerá další protierozní opatření (i nezakreslená) v obecné rovině. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky využití pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci i nezakreslených protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; 14

b) Lesy Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízeních dle stavebního zákona). Plošný podíl lesních pozemků na katastru obce je velmi malý. Jsou situovány vesměs podél Jihlavy a dále ve větrolamech v západní části katastru. Na území je nedostatek trvalé vegetace, chybí lesy a převažují orné půdy. Silná je zde větrná a místy i vodní eroze. Koeficient ekologické stability je neobyčejně nízký. Dřevinnou vegetaci tvoří převážně břehové porosty Jihlavy, které však mají z části nevhodnou druhovou skladbu. V drobných lesících převažuje javor jasanolistý a trnovník akát. Větrolam na západní hranici katastru je lesem zvláštního určení. Pro vymezení všech lesních pozemků (všech kategorií), vyznačených v grafické části byly použity mapy katastru nemovitostí. Vzhledem k vymezení ÚSES, část lesních porostů byla zahrnuta do ploch přírodních. Tab. 5.1.6.: Lesnatost: Druh pozemku Výměra (ha) Podíl z celého katastrálního území % Lesní půda (lesy všech kategorií) 19 2,05 Celkem k.ú. 929 100 Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Území obce je nepatrně zalesněným územím. Území katastru, zvláště jeho západní část je bezlesá s nízkým stupněm ekologické stability. Všechny lesní pozemky jsou respektovány. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je dokumentací vymezeno zastavěné území i zastavitelné plochy. Vzhledem k umístění stávající zástavby často v bezprostřední blízkosti lesa a požadavku návaznosti zastavitelného území na zastavěné území nebylo možné se tomuto padesátimetrovému pásmu vyhnout. O přípustnosti výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech. c) Vodní toky a nádrže Správní území obce náleží k povodí Jihlavy (4-16-04), v jejím dolním toku a která se nedaleko pod obcí zprava vlévá do Svratky. Vzhledem ke geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem. Západní částí katastru od severovýchodu k jihu protéká širokou údolní nivou řeka Jihlava, která rovněž tvoří jihovýchodní hranici zástavby. Koryto, které v minulosti často měnilo svojí polohu, je tvořeno meandry a je lemováno poměrně hustými břehovými porosty. Je ve vyhovujícím stavu, způsobuje však ohrožení povodní. Řeka Jihlava je významným vodním tokem. Na Jihlavě je na katastru obce vodní dílo jez regulující hydrografické poměry. Kromě Jihlavy jsou na území katastru obce vodní tok Potůček a Mlýnský náhon Cvrčovice. Potůček pramení v nivě nad Medlovem a vlévá se zprava do Jihlavy na katastru Cvrčovic bezprostředně nad jezem. Vodní tok protéká za východní hranici zástavba, je v přírodním stavu a vytváří riziko záplav. Mlýnský náhon Cvrčovice se od Jihlavy odděluje nad jezem, 15

protéká po jihovýchodní hranici zástavby směrem k Pohořelicím, pod kterými se vlévá do rybníku Vrkoč. Území obce je ohroženo záplavami a vodní erozí. Bylo zde stanoveno záplavové území řeky Jihlavy, včetně aktivní zóny, zasahující do velké části zástavby obce. V posledních letech bylo podél Potůčku a Jihlavy zrealizováno protipovodňové opatření ochranná hráz, po jejíž koruně je vedena účelová komunikace. Z toho důvodu probíhá revize záplavového území, které by mělo v katastru Cvrčovic nově stanoveno, a to tak, že již nebude zasahovat do zastavěného územní, ani zastavitelných ploch. Na území obce nejsou žádné vodní nádrže (pokud nepočítáme vzdutí Jihlavy jezem). Vodní plochy zabírají poměrně velikou výměru (celkem 17 ha). Z výše uvedených důvodů byla dokumentací navržena následující opatření: Revitalizace vodních toků, které je možné provádět i v plochách k vodním tokům přiléhajícím. Především v plochách zemědělské produkce jsou možné úpravy vedení koryt, meandry, tůně a doprovodná zeleň; Všechny stávající vodní nádrže a protipovodňová opatření jsou respektována. Dokumentací je navržena plocha W1 pro poldr který bude chránit zástavbu od severozápadu; Dokumentací je dále navržena vodní nádrž W2 nacházející se na levém břehu potůčku, ze kterého bude dotována; Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: Významné vodní toky (Jihlava) 8 m od břehové hrany. Drobné vodní toky (všechny ostatní na území obce) 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována. d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Součástí územního plánu je Plán územního systému ekologické stability obsahující jak nově navržené lokální, tak i nadmístní prvky. Je popsán v samostatné příloze. e) Plochy změn v krajině Plochy změn v krajině jsou uvedeny v přehledné tabulce Tab. 5.1.7.: Plochy změn v krajině: Č. pl. Funkce Výměra (ha) W1 Poldr 3,37 W2 Vodní nádrž 1,31 Zs1 Zahrada 0,35 Kz1 Krajinná zeleň 0,63 Kz2 Krajinná zeleň 0,68 Kz3 Krajinná zeleň 0,60 Kz4 Krajinná zeleň 0,47 Kz5 Krajinná zeleň 0,25 Pr1 Plocha přírodní 3,0 (LBC 1) Pr2 Plocha přírodní (LBC 2) 3,0 16

5.1.8.: Rekapitulace: Vodní a 4,68 vodohospodářské plochy Plochy zemědělské 0,35 Krajinná zeleň celkem 2,63 Plochy přírodní celkem 6,0 Lokalita W1 poldr nachází se severozápadně od zástavby obce a bude sloužit jako významné ochranné zařízení zástavby před extravilánovými vodami. Je součástí realizace společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Lokalita W2 vodní nádrž nachází se severovýchodně od zástavby obce v údolní nivě Jihlavy. Bude se jednat o opatření, které nejen zvýší ekologickou stabilitu krajiny ale i zadrží vodu v krajině. Lokalita Zs1 zahrada. Nachází se na západním obvodu zástavby, ve vidlici komunikací. Na ploše bude realizována zahrada, která kromě produkční funkce bude tvořit izolační clonu mezi výrobními plochami a volnou krajinou. Plochy Kz1 až Kz5 - krajinná zeleň. Jsou určeny pro realizaci biokoridorů. Plochy Pr1 až Pr2 - plochy přírodní. Jsou určeny pro realizaci biocenter. Plochy krajinné a přírodní jsou popsány v koncepci ÚSES, která je v samostatné příloze. 5.1.4 Dopravní řešení 5.1.4.1 Doprava drážní Na území obce nejsou žádná drážní zařízení, ani se s jejich realizací neuvažuje. Výjimkou mohou být technologická zařízení sloužící výrobě v uzavřených areálech. Jejich realizaci tato dokumentace umožňuje. 5.1.4.2 Doprava na pozemních komunikacích a) Státní silnice Po správním území obce neprochází žádné státní silnice, ani se s jejich stavbou neuvažuje. Ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které byly zrušeny, vyplýval požadavek prověřit propojení silnic I/53 a I/52 s dálnicí D2. Vzhledem k tomu, že komunikace by měla procházet rovnoběžníkovým směrem a zástavba obce dosahuje jek na severu, tak na jihu až k hranicím katastru, není možné přes obec silnici trasovat. Pravděpodobná trasa bude navazovat přímo na R52 východně od Pohořelic 17

b) Krajské silnice Po správním území obce prochází následující krajské silnice: II/395 Pohořelice Dolní Kounice Velká Bíteš; III/4133 Pohořelice Loděnice Moravský Krumlov; III/395 27 Cvrčovice spojka. Silnice II/395 je Generelem krajských silnic JmK zařazena do tahů krajského významu. Dle Kategorizace silnic JmK je tahem krajského významu a bude mimo průjezdní úsek upravována v kategorii S7,5. Silnice III/4133 je Generelem krajských silnic JmK zařazena do tahů místního významu. Dle Kategorizace silnic JmK je tahem lokálního významu a bude mimo průjezdní úsek upravována v kategorii S6,5. Silnice III/395 27 je Generelem krajských silnic JmK zařazena do úseků, jejichž zařazení do sítě krajských silnic není nezbytné. Z toho důvodu dokumentace umožňuje její přeřazení do sítě místních komunikací. V průjezdním úseku silnice II. třídy je navržena funkční skupina B, u silnic III. třídy funkční skupina C. Typ komunikace řeší podrobnosti větší, než územní plán umožňuje a jeho stanovení by bylo příliš determinující. Proto konkrétní typ komunikace nebyl stanoven a bude předmětem podrobnější dokumentace. Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS Jihomoravského kraje, pracoviště Brno - venkov. Provoz na silnici II/395 ohrožuje životní prostředí a veřejné zdraví v zastavěném území obce. V průtahu obce je navíc poměrně nepřehledná zatáčka u kostela, ve které se jen obtížně míjejí dva protijedoucí nákladní automobily, navíc je zde odbočka do výrobní zóny. Jedná se tedy o bodovou dopravní závadu. Z výše uvedených důvodů byla navržena územní rezerva za účelem prověření možností vybudování obchvatu obce, který svede tranzitní dopravu mimo zastavěné území a zlepší tak hygienickou i bezpečnostní situaci v obci. Záměr má vazby na sousední katastry Odrovic a Pohořelic. Trasa, ze které vychází územní rezerva pro ochvat nebyla předjednána s Odborem dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Krajské silnice mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky, které je dokumentací respektováno. Výpočet hlukové zátěže: Pro výpočet hlukové zátěže ze silnice II/395 byly použity výsledky celostátního sčítání dopravy v roce 2010 pro sčítací úsek 6-3799 ve Cvrčovicích. Výsledky RPDI za 24 h jsou následující: TV - těžká motorová vozidla celkem 348 O - osobní a dodávková vozidla celkem 1 640 M - jednostopá motorová vozidla 17 SV - součet všech vozidel 2 005 Vozidel celkem 2005/ 24 hod Z toho maximální hodina 10% [ n ] = 200 Počet nákladních vozidel [ N ] = 17% Max. stoupání 1 % Povrch asfalt 18

Prům. rychlost [v ]= 50 km/h F 1 = (1 + N/100) * 10 (v-58)/60 + N/100 * (v 10)/5 = (1+0,17) * 10 (50-58)/60 + 0,17 * (50-10)/5 vliv nákladních automobilů a rychlosti F 1 = 2,45 F 2 = 10 1/34 vliv stoupání (1%) F 2 = 1,07 F 3 = 1 vliv povrchu (asfalt) Y = 10 log (F 1 *F 2 *F 3 *n) + 40 = 10 log (2,45 * 1,07 * 1 * 200) + 40 Y = 67,20 db(a) Útlum vzdáleností: Vzdálenost [ d ] = 44,52 m Výška bodu [ H ] = 2 m (okno ve zvýšeném přízemí) V=8,75 log [d 2 + (H+3) 3 ]/[17(H+3)] V=8,75 log [44,52 2 + (2+3) 3 ]/[17(2+3)] V= 12,20 db(a) Izofona 55 db(a) se nachází 44,52 m od osy komunikace Územním plánem je vymezeno hlukové pásmo, které zaujímá území mezi osou silnice I/50 a izofonou 55 db(a) zakreslenou ve výkrese č. 3. Při realizaci chráněných prostorů je nutno zajistit nepřekročení přípustné hladiny hluku. Je nutno zajistit účinnou protihlukovou ochranu, popřípadě prokázat samostatnou studií, že k překročení hlukové hladině nedochází. c) Místní komunikace: Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou komunikace účelové. Obec nemá zpracovaný pasport místních komunikací, jako místní komunikace proto byly proto vymezeny komunikace ve vlastnictví obce, sloužící místní dopravě na území obce. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajské silnice. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Přes uvedené nedostatky místní komunikace 19

fakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by asanace dopravních závad způsobila výrazné zásahy do stavební struktury a terénu, vyžadující neúměrné náklady. Proto se zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací nebylo navrženo, ani požadováno jejich majitelem a proto se jeví jako neúčelné. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován, je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy v zastavěném území. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy místními komunikacemi: Všechny stávající místní komunikace jsou respektovány ve stávajících trasách. Jsou navrženy místní komunikace obsluhující návrhové lokality v zastavěném území nebo zastavitelných plochách. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují případná rozšíření mimo pozemky komunikací a realizaci i nezakreslených místních komunikací. Funkční skupiny místních komunikací nebyly touto dokumentací stanoveny, neboť se jeví jako příliš determinující. Výstavba místních komunikací ve funkční skupině A a B se jeví jako nepravděpodobná. Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. d) Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech. Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako účelové komunikace určeny nejvýznamnější komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy účelovými komunikacemi: Jako stávající účelové komunikace byly vytipovány ty nejdůležitější, zpřístupňující zemědělské nebo lesní pozemky. Tyto musí zůstat ve své trase zachovány. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených účelových komunikací. Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. e) Statická doprava Vzhledem k rozloze sídla jsou potřeby parkovacích a odstavných stání poměrně malé. V obci je několik ploch mimo jízdní pruhy komunikací sloužících k parkování: P1 Před obecním úřadem; 20

P3 Před obecním domem; P4 Před hřbitovem; Pro ostatní potřeby zejména občanské vybavenosti a rekreaci je parkování realizováno podél komunikací, pro funkční složku výroby na plochách výroby a skladování a smíšeně výrobních. Parkovací potřeby výrobu a větší část bydlení lze uspokojit na vlastních pozemcích. Pro ostatní složky bude provedeno posouzení a navrženo řešení na veřejných prostranstvích. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravy v klidu: Všechna stávající parkovací a odstavná stání pro osobní automobily jsou respektována v rámci jednotlivých ploch s rozdílným využitím (jsou přípustná nebo podmíněně přípustná). Pro obsluhu sportovního areálu je navrženo parkoviště P5; Ostatní požadovaná parkoviště jsou realizovatelná v rámci ploch s rozdílným využitím plochy Dk a Pv, jejich polohu a velikost bude řešit podrobnější dokumentace. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených parkovacích stání Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. f) Autobusová doprava V obci je provozována veřejná autobusová doprava IDS JmK. Obec je obsloužena následujícími linkami: 164 Hustopeče Vranovice Pohořelice Loděnice Olbramovice Moravský Krumlov Drtivá většina spojů projíždějících obcí je provozována na trase Moravský Krumlov - Pohořelice. V obci se nacházejí následující autobusové zastávky: Cvrčovice - zastávka ve směru na Pohořelice je v zálivu podél krajské silnice, v opačném směru je přímo v jejím jízdním pruhu. Dokumentace umožňuje realizaci zastávkových pruhů, včetně normové vybavenosti. Cvrčovice, učiliště - zastávka ve směru na Pohořelice je na zastávkovém pruhu podél silnice, v opačném směru je přímo v jejím jízdním pruhu. Dokumentace umožňuje realizaci zastávkových pruhů, včetně normové vybavenosti. Všechny zastávky jsou respektovány ve stávajících lokalitách. I když některé z nich nemají vyhovující normové hodnoty, bez větších obtíží plní svou funkci. Vzhledem k míře podrobnosti územního plánu a flexibilitě bude přesnou podobu a polohu zastávek řešit podrobnější dokumentace. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených zastávkových stání 5.1.4.3 Doprava lodní a letecká Na území obce se nenacházejí žádní zařízení sloužící letecké nebo lodní dopravě. Jejich realizace se nejeví jako reálná, potřebná a nebyla nikým požadována. Z tohoto důvodu nejsou ani navržena. 21