Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 6 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.
Obsah Synoptická situace, charakter proudění a počasí... - 2 - Hydrologická situace... - 12 - Kvalita ovzduší... - 23 - Není ozon jako ozon... - 26 - Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Ing. Eduard Jarcovják Mgr. Alena Kamínková Ing. Věra Šeděnková RNDr. Vladimíra Volná http://portal.chmi.cz ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -
Synoptická situace, charakter proudění a počasí Počátkem měsíce ovlivňovala naše území tlaková výše postupující přes střední Evropu k východu. Od pondělí 3. června k nám začal proudit teplý vzduch od jihovýchodu. V teplém labilním vzduchu se od středy 5. června do pátku 7. června tvořily četné přeháňky a bouřky. Příliv teplého vzduchu ukončila v noci na sobotu 8. června studená fronta od západu. Za ní se nad naše území rozšířila nová tlaková výše, jejíž střed se přesunul v neděli 9. června k severovýchodu a v jejím týlu proudil nad naše území v období od pondělí 10. června do středy 12. června velmi teplý vzduch a tak jsme na několika místech zaznamenali teplotní rekordy, tropické dny i tropické noci. Zmírnění tropického počasí přinesla ve čtvrtek 13. června od západu studená fronta s přeháňkami a bouřkami, ojediněle i s přívalovými srážkami a krupobitím. V pátek 14. června se ještě místy tvořily přeháňky i bouřky. V sobotu 15. června se obnovil příliv velmi teplého vzduchu od jihu a odpolední teploty vystoupaly na 30 až 34 C. V noci na 16. června se místy vyskytly bouřky, ojediněle s přívalovými srážkami a kroupami. Příliv teplého vzduchu ukončila během neděle 16. června od západu postupující studená fronta opět s bouřkami, místy s přívaly deště a krupobitím. V pondělí 17. června se nad naše území rozšířila od západu tlaková výše, jejíž střed se přesunul k severovýchodu a tak od úterý 18. června k nám začal proudit teplý vzduch od jihu. Ve dnech 19. a 20. června k nám pokračoval příliv teplého a vlhkého vzduchu od jihu. Místy se tvořily bouřky, i silné s přívalovými srážkami a krupobitím. Příliv teplého labilního vzduchu ukončila v pátek 21. června od západu postupující studená fronta, také s bouřkami, ale s mírnějšími projevy. V sobotu 22. června se do střední Evropy začala rozšiřovat tlaková výše a po její přední straně proudil nad naše území poněkud chladnější vzduch od severovýchodu, v oblasti Beskyd se vytvářely bouřky, ojediněle i intenzivní. Od neděle 23. června do středy 26. června ovlivňovala naše území tlaková výše, jejíž střed se přes jižní Skandinávii nad Pobaltí a v jejím týlu k nám opět proudil velmi teplý, původem tropický vzduch od jihu, přičemž ve středu 26. června vystoupaly nejvyšší denní teploty k 35 C. Ve čtvrtek 27. června nás dopoledne přešla od severozápadu studená fronta beze srážek, projevila se mírným ochlazením. V pátek 28. června k nám po přední straně tlakové výše se středem nad Severním mořem přechodně pronikl chladnější vzduch od severu. Tlaková výše se přesunula přes střední Evropu nad Balkán a v sobotu 29. června a v neděli 30. června opět proudil nad naše území velmi teplý vzduch od jihu a nejvyšší denní teploty v neděli 30. června ojediněle vystoupaly nad 35 C. - 2 -
Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 20,6 C, což je o 5,0 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc červen byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 22,5 C, což je tepleji oproti normálu o 5,4 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červnu 15,8 C (o 5,5 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Karviné (23,1 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána ve Slezské Ostravě (22,8 C) a třetí nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána v Ostravě-Porubě (22,5 C). Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Lysé hoře (15,8 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (17,2 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch u Třince (17,9 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Karviné dne 26. června (28,7 C). Nejchladnějším dnem byl 28. červen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (10,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 30. června (35,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 28. června na Lysé hoře (15,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (4,2 C) byla zaznamenána v Rýmařově dne 9. června. Nejvyšší hodnotu minimální teploty vzduchu (23,1 C) naměřili dne 12. června v Mořkově. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána 9. června v Rýmařově, a to 0,4 C. V MS kraji spadlo průměrně 37,8 mm srážek, což je 37 % krajového normálu (srážkově silně podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červnu 36,7 mm srážek (40 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 84,6 mm srážek, což odpovídá 51 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Ostravici (95,7 mm). Druhý nejvyšší úhrn jsme zaznamenali na Lysé hoře (84,6 mm) a třetí nejvyšší v Rýmařově (83,8 mm). Nejméně srážek spadlo na stanicích Šenov u Ostravy (1,9 mm), Dolní Lutyně-Nerad (7,0 mm) a v Bohumíně (7,6 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 5. června v Ostravici (55,6 mm). V kraji svítilo Slunce průměrně 300,7 hod., což bylo o 88,2 hod. více než normál, tj. 142 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Krnově (337,9 hod.), dále následovaly stanice Opava (333,8 hod.) a Červená (331,4 hod.). Nejméně svítilo Slunce na Lysé hoře (260,8 hod.), ve Frenštátě pod Radhoštěm (271,6 hod.) a v Rýmařově (274,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 2. června v Krnově a 3. června na Červené, kdy Slunce svítilo 15,2 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 20,5 C, byl o 4,7 C teplejší než krajový normál. Kraj byl v červnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 22,8 C (teplejší oproti normálu o 5,2 C), v Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 20,5 C (teplejší oproti normálu o 4,3 C). Průměrná měsíční teplota vzduchu na Šeráku byla v červnu 14,9 C, což je o 4,5 C tepleji než dlouhodobý průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (22,8 C), druhá nejvyšší ve Šternberku (22,2 C) a třetí v Prostějově, Javorníku a Medlově-Hlivicích (22,0 C). - 3 -
Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Šeráku (14,9 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla změřena na Paprsku (17,2 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (18,0 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě dne 26. června (29,3 C). Nejchladnějším dnem byl 28. červen s nejnižším denním průměrem na Šeráku (10,2 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (35,0 C) byla změřena v Javorníku dne 30. června. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 28. června na Šeráku (13,6 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (5,5 C) byla zaznamenána dne 9. června v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 12. června ve Šternberku (22,8 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 9. června na Paprsku, a to 2,5 C. Srážek spadlo v kraji průměrně 69,0 mm (80 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 39,4 mm srážek, což je 58 % normálu, v Šumperku to bylo 103,1 mm (126 % normálu) a na Šeráku 99,6 mm (76 % dlouhodobého průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Kojetíně (174,1 mm), druhý nejvyšší v Klepáčově (128,9 mm) a třetí nejvyšší ve Velkých Losinách (118,2 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn byl zaznamenán ve Velkém Újezdu (17,4 mm), na stanici Potštát-Boškov (18,4 mm) a v Bělotíně (23,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 19. června v Luké (66,9 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 305,5 hod., což bylo o 104,1 hod. více než normál, tj. 152 % normálu. V červnu Slunce svítilo nejvíce v Medlově-Hlivicích (329,0 hod.), následovaly stanice Přerov (323,2 hod.) a Olomouc (317,4 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně (266,4 hod.), v Pasece (276,7 hod.) a v Jeseníku (289,3 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Luké dne 29. června, kdy Slunce svítilo 15,5 hod. - 4 -
Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +20,6 +20,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +5,0 +4,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Karviná +23,1 Olomouc-Holice +22,8 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +15,8 Šerák +14,9 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 26. den / 28.den 26. den / 28.den Absolutní maximum teploty (ºC) 30. den Karviná +35,5 30. den Javorník +35,0 Absolutní minimum teploty (ºC) 9. den Rýmařov +4,2 9. den Hanušovice +5,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 23. den Rýmařov 0,7 23. den Paprsek +0,5 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice datum extrému Kravaře 27. 6. 1935 Opava 12. 6. 1877 hodnota ( C) Minimální teplota Praděd 7. 6. 1962 4,9 stanice datum extrému hodnota ( C) +36,8 Újezd 25. 6. 1935 +36,8 Králický Sněžník 2. 6. 1928 7,6-5 -
Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -
Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 37,8 69,0 v % dlouhodobé hodnoty 37 80 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Ostravice 95,7 Kojetín 174,1 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Šenov u Ostravy 1,9 Velký Újezd 17,4 Nejvyšší denní úhrn (mm) 5. den Ostravice 55,6 19. den Luká 66,9 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Lysá hora 19.6.1902 145,1 stanice Bělá p. Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) 1. 6. 1921 196,5 Morávka-Lúčka 11.6.1965 128,0 Praděd 11. 6. 1965 104,8-7 -
Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -
Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Červen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE 1.6.2019 so 5,0 24,1 18,0 9,7 2,8 5,4 0,0 2.6.2019 ne 1,7 27,0 20,6 10,6 4,3 13,1 3.6.2019 po 1,3 27,8 22,8 11,9 5,9 14,6 4.6.2019 út 2,3 29,5 22,3 12,4 5,3 14,2 5.6.2019 st 2,0 28,3 20,9 13,2 4,3 13,3 6.6.2019 čt 2,7 27,1 21,1 13,5 4,4 13,8 4,7 7.6.2019 pá 5,3 26,2 20,3 16,2 3,5 7,5 0,1 8.6.2019 so 4,3 26,1 18,4 14,2 1,4 5,4 0,1 9.6.2019 ne 3,3 25,9 20,6 10,1 3,5 12,3 10.6.2019 po 0,7 30,9 23,8 14,4 6,6 13,2 11.6.2019 út 0,3 33,3 26,2 15,5 8,8 13,7 0,0 12.6.2019 st 1,0 31,8 25,6 16,6 8,7 14,3 13.6.2019 čt 5,0 33,2 25,1 18,2 8,4 9,0 0,0 14.6.2019 pá 3,3 29,1 24,3 18,8 7,7 8,0 15.6.2019 so 4,7 33,5 26,4 17,3 9,5 11,9 16.6.2019 ne 6,7 25,7 21,2 18,5 5,2 5,7 1,0 17.6.2019 po 6,3 25,8 21,1 17,5 5,5 10,0 18.6.2019 út 5,7 27,2 22,3 13,1 5,8 13,7 19.6.2019 st 6,3 29,2 23,3 15,4 6,0 9,1 20.6.2019 čt KR 7,3 27,7 19,7 16,7 2,4 5,0 30,8 21.6.2019 pá 4,7 25,8 20,8 14,9 2,9 7,2 22.6.2019 so 8,3 25,5 21,7 15,0 4,3 2,4 23.6.2019 ne 7,0 26,3 21,5 18,7 4,6 3,8 24.6.2019 po 4,0 27,7 22,4 15,7 5,8 12,0 25.6.2019 út 1,0 33,0 25,5 15,1 8,6 14,3 26.6.2019 st 1,3 33,5 27,6 17,9 10,0 14,2 27.6.2019 čt 1,0 29,5 24,2 21,1 5,9 13,0 28.6.2019 pá 3,3 23,4 18,1 13,3-0,2 9,1 29.6.2019 so 1,7 29,0 21,8 11,2 3,2 13,9 30.6.2019 ne 0,3 33,6 26,4 14,4 8,0 14,5-9 -
Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Červen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE 1.6.2019 so 5,7 25,4 20,1 12,5 4,5 7,2 0,0 2.6.2019 ne 2,3 28,2 20,5 12,5 4,5 12,9 3.6.2019 po 2,7 29,4 22,4 13,8 6,0 11,8 4.6.2019 út 3,3 29,7 22,8 13,3 5,9 12,1 1,6 5.6.2019 st 4,0 28,8 21,1 14,3 4,1 11,3 6.6.2019 čt 5,3 24,8 20,7 15,0 3,4 7,2 12,9 7.6.2019 pá 6,0 25,4 21,1 15,0 3,7 9,3 8.6.2019 so 4,3 23,5 18,2 15,6 1,2 6,2 9.6.2019 ne 4,3 26,8 21,4 10,5 4,3 11,1 10.6.2019 po 4,0 29,2 23,9 14,6 6,7 11,6 11.6.2019 út 2,0 30,8 25,6 20,1 8,6 14,1 12.6.2019 st 2,7 30,0 25,5 19,4 8,4 13,5 13.6.2019 čt D 6,3 31,4 23,7 19,8 6,8 8,8 4,9 14.6.2019 pá 2,7 30,3 25,0 18,3 8,1 12,9 15.6.2019 so 4,0 31,4 26,4 18,3 9,5 12,3 16.6.2019 ne 7,7 25,9 21,0 16,1 4,6 3,8 16,0 17.6.2019 po 6,0 25,6 21,8 18,3 5,8 10,8 18.6.2019 út 6,3 27,8 23,0 16,3 6,1 13,5 19.6.2019 st 6,3 28,8 22,9 15,0 5,4 11,2 0,4 20.6.2019 čt 8,0 27,2 21,1 18,0 3,6 4,1 21.6.2019 pá 7,3 27,0 21,8 14,4 4,0 6,4 22.6.2019 so 9,0 26,8 21,7 17,3 3,6 2,6 3,6 23.6.2019 ne 7,7 26,4 22,4 17,8 4,8 5,7 24.6.2019 po 5,3 28,4 23,8 18,1 6,4 12,4 25.6.2019 út 1,3 31,8 25,6 15,3 8,1 14,8 26.6.2019 st 2,0 33,3 27,0 18,6 8,5 14,1 27.6.2019 čt 1,3 31,4 25,6 21,8 6,5 13,7 28.6.2019 pá 3,0 25,5 20,9 15,2 2,7 12,0 29.6.2019 so 1,7 29,4 22,2 10,7 4,3 15,3 30.6.2019 ne 0,3 33,1 25,1 14,0 7,5 14,7-10 -
Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha - 11 -
Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly celý měsíc červen zvolna klesající tendenci, která byla přerušena kolísáním hladin, zejména při bouřkách. Bouřky byly místy intenzivní, s přívalovými srážkami, zejména 13. června a v noci z 15. na 16. června. Výraznější kolísání bylo zaznamenáno převážně u menších vodních toků, jako např. Jičínky nebo u některých vodních toků v povodí Vidnávky a v povodí Moravice po VD Slezská Harta. K překročení SPA však nedošlo. U větších vodních toků docházelo celý měsíc červen jen k mírnému kolísání hladin. Konec měsíce se pak vyznačoval setrvalými stavy hladin. Odra v profilu Svinov byla na svém maximu již dne 1. června v 00:00 hodin při hodnotě průtoku 29,7 m 3.s -1. Opava v Krnově kulminovala ve stejný den v 00:00 hodin při 7,83 m 3.s -1 a Opavice v Krnově také 1. června v 00:00 hodin při 1,63 m 3.s -1. Opava v Opavě pak po lokální bouřce dosáhla svého maxima dne 7. června v 3:50 hodin při 13,3 m 3.s -1, ale v Děhylově již 1. června v 00:00 hodin při 21,9 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě kulminovala dne 5. června v 23:40 hodin při 24,9 m 3.s -1. Odra v Bohumíně zaznamenala své maximu již 1. června v 00:00 hodin při hodnotě průtoků 72,3 m 3.s -1. Olše ve Věřňovicích kulminovala 1. června v 00:40 hodin při 27,7 m 3.s -1. Osoblaha v Osoblaze zaznamenala své měsíční maximum 1. června v 00:20 hodin při hodnotě průtoku 1,07 m 3.s -1 a Bělá v Mikulovicích pak 20. června v 18:20 hodin při 12,9 m 3.s -1. Vodnost toků se během měsíce převážně plynule zmenšovala. V první dekádě se vodnosti pohybovaly nejčastěji mezi Q 60d až Q 90d, v druhé dekádě pak mezi Q 150d až Q 240d a třetí dekáda měsíce června se vyznačovala hodnotami Q 180d až Q 330d. Z předpovědních profilů byla nejméně vodná Olše ve Věřňovicích a Osoblaha v Osoblaze, kde se vodnosti od druhé dekády pohybovaly kolem Q 330d v Osoblaze a od Q 330d do Q 364d ve Věřňovicích. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen (Bohumín 60 % Q VI ). Nejméně vodná byla Osoblaha v Osoblaze jen 17 % Q VI. Naopak nejvíce vodné byly vodní toky v povodí Vidnávky a Bělé (např. Vidnávka ve Vidnavě 94 % Q VI, Bělá v Mikulovicích 98 % Q VI a Bělá v Jeseníku 101 % Q VI ). - 12 -
- 13 -
Obr. 7 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry - 14 -
Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do začátku třetí dekády měsíce června klesající tendenci, která byla přerušována krátkodobým, výraznějším kolísáním hladin v době výskytu bouřek. Bouřky, i intenzivní s přívalovými srážkami, byly zaznamenány zejména ve dnech 7., 13., a 16. června. V tomto období došlo také k ojedinělému překročení SPA. 13. a 16. června byl dosažen 1. SPA v profilu Sobotín (Merta) a 16. června pak 2. SPA v profilu Mezihoří (Třebůvka). Na konci měsíce se srážky již nevyskytovaly a hladiny byly převážně setrvalé nebo zvolna klesaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 7. června v 06:50 hodin při hodnotě průtoku 8,85 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 13. června v 19:30 hodin při 18,4 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném 16. června v 02:50 hodin při 16,6 m 3.s -1. Morava v Moravičanech kulminovala ve stejný den v 09:30 při 38,1 m 3.s -1. Třebůvka v Lošticích kulminovala také dne 16. června v 08:40 hodin při 14,5 m 3.s -1 a Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 16. června v 21:50 hodin při hodnotě průtoku 46,4 m 3.s -1. Vodnosti toků v povodí horní Moravy vlivem bouřek a kolísání hladin vodních toků během dvou dekád měsíce června kolísaly. Nejčastěji se pohybovaly mezi Q 90d až Q 180d. Třetí dekáda se pak vyznačovala hodnotami nejčastěji mezi Q 210d až Q 330d. Z předpovědních profilů byla nejméně vodná Třebůvka v Lošticích, kde se vodnost převážnou část měsíce pohybovala v rozmezí Q 330d až Q 364d. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly v širokém rozmezí dlouhodobého měsíčního průměru. Nejvíce vodné byly vodní toky v povodí v povodí Desné a Moravské Sázavy (Merta v Sobotíně 137 % Q VI, Březná v Hoštejně 112 % Q VI ). Nejméně vodné byly vodní toky v povodí Třebůvky (Jevíčka v Chornicích 22 % Q VI ). Průměrný měsíční průtok Moravy v profilu Olomouc dosáhl 81 % Q VI. - 15 -
Obr. 8 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy - 16 -
Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly také první dvě dekády měsíce června zvolna klesající tendenci, která byla přerušována krátkodobým kolísáním hladin v době bouřek. Nejvýraznější kolísání bylo zaznamenáno dne 5. června, kdy se vyskytly intenzivní bouřky, s přívalovými srážkami, které setrvávaly delší dobu nad povodím Bystřice. Následkem předchozího nasycení a intenzivních srážek došlo během dvaceti minut k překročení 3. SPA v profilu Bystřička nad nádrží (Bystřička). Následkem vypouštění z VD Bystřička byl pak také dosažen 1. SPA v profilu Bystřička pod nádrží (Bystřička). Na ostatních tocích v povodí Bečvy nedocházelo k tak výrazným vzestupům hladin. Kolísání hladin v povodí Bečvy pak pokračovalo až do začátku třetí dekády měsíce června, opět v oblastech zasažených bouřkovou činností. Konec měsíce se pak již vyznačoval převážně setrvalými stavy nebo pozvolnými poklesy hladin vodních toků. Vodnosti toků se v první dekádě měsíce pohybovaly nejčastěji v rozmezí Q 60d až Q 120d. Druhá dekáda se vyznačovala hodnotami Q 180d až Q 240d a třetí dekáda pak nejčastěji hodnotami Q 150d až Q 330d. Vsetínská Bečva v Jarcové kulminovala dne 5. června v 19:50 hodin při 41,9 m 3.s -1. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dne 22. června v 21:00 hodin při 9,27 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích kulminovala dne 6. června v 03:50 hodin při 39,8 m 3.s -1. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen (Dluhonice 67 % Q VI ). - 17 -
Obr. 9 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat. - 18 -
Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků a vodních stavů ve sledovaných profilech Tok Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota 1. SPA 2. SPA 3. SPA [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] [cm] [m3/s] Odra Svinov 01 00:00 162 29,7 310 133 460 267 520 329 Opava Krnov 01 00:00 139 7,83 220 35,8 300 77,1 320 90,1 Opavice Krnov 01 00:00 83 1,63 140 18,5 170 33,9 210 57,7 Opava Opava 07 03:50 153 13,3 250 55,2 300 88,8 350 150 Opava Děhylov 01 00:00 121 21,9 210 67,9 265 106 320 163 Ostravice Ostrava 05 23:40 122 24,9 290 187 400 374 530 661 Odra Bohumín 01 00:00 184 72,3 400 320 500 506 600 847 Olše Věřňovice 01 00:40 128 27,7 370 192 500 317 560 413 Osoblaha Osoblaha 01 00:20 90 1,07 190 21,7 230 39,1 270 62,2 Bělá Mikulovice 20 18:20 147 12,9 200 44,2 230 71,9 250 94,2 Morava Raškov 07 06:50 162 8,85 210 29,3 240 46,8 260 60,5 Desná Šumperk 13 19:30 134 18,4 170 35,5 220 61,6 260 84,2 Moravská Sázava Lupěné 16 02:50 103 16,6 150 33,7 200 57,8 250 89,7 Morava Moravičany* 16 09:30 153 38,1 230 75 270 99,1 300 121 Třebůvka Loštice 16 08:40 125 14,5 150 24,2 180 36,5 220 54,1 Morava Olomouc 16 21:50 182 46,4 360 147 390 167 430 197 Vsetínská Bečva Rožnovská Bečva Jarcová 05 19:50 132 41,9 260 166 320 233 370 289 Valašské Meziříčí 22 21:00 125 9,27 200 60,3 250 108 290 150 Bečva Dluhonice 06 03:50 174 39,8 370 245 450 337 530 437-19 -
Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech, srovnání s dlouhodobým průměrem a průměrná měsíční vodnost Tok Stanice Průměrný měsíční průtok Q [m 3 /s] Dlouhodobý průměr QM [m 3 /s] Q v % dlouhodobého průměru % QM Průměrná měsíční vodnost Qd Odra Svinov 6,2 12 53 210 Opava Krnov 3,1 4,1 74 180 Opavice Krnov 0,55 1,3 43 210 Opava Opava 5 6,8 73 150 Opava Děhylov 11 13 82 150 Ostravice Ostrava 7,9 14 55 210 Odra Bohumín 25 42 60 210 Olše Věřňovice 7 17 42 270 Osoblaha Osoblaha 0,28 1,7 17 270 Bělá Mikulovice 4,3 4,4 98 90 Morava Raškov 4,1 5,2 78 210 Desná Šumperk 3,7 3,6 103 120 Moravská Sázava Lupěné 2,8 2,9 97 180 Morava Moravičany* 9,9 14 72 210 Třebůvka Loštice 0,94 2,48 38 270 Morava Olomouc 17 21 81 180 Vsetínská Bečva Jarcová 5,8 7,9 74 150 Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 1,9 3,4 56 180 Bečva Dluhonice 10 15 67 180 * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna. - 20 -
Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - červen 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) 1981-2010 % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,120 0,220 54 Ostravice - Pod horečkou 0,220 0,235 94 Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,320 0,799 40 Starý Jičín - Oční studánka 2,590 1,440 180 Suchá Rudná - Nad pilou 0,680 1,314 52 Veřovice - Pramen Jičínky 1,680 2,918 58 Vlčovice - U Holého vrchu 1,330 0,946 141 Železná pod Pradědem - 121 C 1 6,200 6,142 101 Horní údolí - Pod jeřábem 3,057 3,271 93 Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,470 1,215 121 Nový Malín - Milostná studánka 0,700 0,548 128 Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,663 3,605 74 Ostružná - U Přerovské chaty 1,380 1,639 84 Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,725 1,167 62 Strážná - Pod samotou 1,450 0,448 324 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,290 0,866 34 Rajnochovice - V lese 3 * 0,725 * Velké Karlovice - Ve škaredici 0,550 0,954 58 Zašová - Stračka 0,420 0,389 108 Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru velmi rozkolísané. Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V úvoze v Útěchově u Mor. Třebové (34 %). Maximálních hodnot pak na pramenu Pod samotou ve Strážné (324 %). Moravskoslezský kraj (40-180 %), Olomoucký kraj (62-128 %), východní okraj Pardubického kraje (34-324 %), severní část Zlínského kraje (58-108 %). *Vydatnost pramene V lese 3 v Rajnochovicích nebyla v měsíci červnu měřena. - 21 -
Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - červen 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) 1981-2010 Bernartice nad Odrou 146 144 99 Hladké Životice 207 193 93 Kozmice 134 121 90 Mokré Lazce 155 122 79 Opava (Kylešovice) 439 392 89 Osoblaha 331 281 85 Ostrava (Svinov) 387 364 94 Písek u Jablunkova 157 139 89 Staré Město u Karviné 151 172 114 Věřňovice 257 230 90 Vrbno pod Pradědem 345 351 102 Bukovice u Jeseníka 278 299 108 Holice u Olomouce 231 227 98 Hrabová u Dubicka 342 321 94 Hranice (Slavíč) 384 310 81 Lipník nad Bečvou 400 366 91 Lipník nad Bečvou II 272 230 85 Mikulovice u Jeseníka 392 395 101 Osek nad Bečvou 597 480 80 Prosenice (Proseničky) 793 696 88 Ruda nad Moravou 289 274 95 Štěpánov u Olomouce 326 285 88 Uničov 375 363 97 Albrechtice u Lanškrouna 331 362 109 Borušov (Prklišov) 6174 6002 97 Vranová Lhota (Vranová) 233 247 106 Jablůnka 291 307 105 Lešná (Příluky) 280 307 110 Rožnov pod Radhoštěm 347 330 95 Valašské Meziříčí 658 523 79 Zašová 236 214 91 Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod nebo kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj (79 114 %), Olomoucký kraj (80 108 %), východní okraj Pardubického kraje (97-109 %) a severní část Zlínského kraje (79 110 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Starém Městě u Karviné (114 %), minimálních v Mokrých Lazcích a ve Valašském Meziříčí (79 %). - 22 -
Kvalita ovzduší Během června došlo k několika překročením limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 na všech stanicích uvedených v přehledu níže v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Jednalo se především o dny s vysokou intenzitou slunečního záření a teploty. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. V jednom případě došlo k překročení imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3 a to 14. 6. na stanici v Havířově. Imisní limit NO 2 v červnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit 120-50 - 50 50 120-50 120 50 1. 6. 2019 89 16 23 11 22 27 88 16 28 102 25 2. 6. 2019 116 13 22 6 17 23 114 9 22 104 18 3. 6. 2019 106 19 23 10 18 19 107 11 19 104 16 4. 6. 2019 116 23 25 8 16 21 114 13 23 112 16 5. 6. 2019 114 19 25-16 23 113 12 27 108 18 6. 6. 2019 106 16 20 9 13 17 106 8 14 104 12 7. 6. 2019 114 20 22-17 24 115 15 22 119 17 8. 6. 2019 89 28 24 8 17 24 91 10 23 96 21 9. 6. 2019 112 11 17 7 15 16 112 9 20 113 13 10. 6. 2019 115 26 29 11 17 23 117 9 20 118 17 11. 6. 2019 112 26 29-21 23-13 22 106 20 12. 6. 2019 112 18 26 6 21 24 108 10 24 109-13. 6. 2019 116 23 34 9 30 32 125 13 32 107-14. 6. 2019 156 18 41 13 49 53 158 13 41 147-15. 6. 2019 119 12 37 8 29 40 111 7 34 112 33 16. 6. 2019 98 10 22 9 25 26 98 7 25 105 29 17. 6. 2019 107 13 15 11 17 18 126 13 21 129 21 18. 6. 2019 128 15 23 10 19 28 120 17 28 120 20 19. 6. 2019 116 17 24 9 20 25 106 15 25 76 19 20. 6. 2019 103 13 21 10 19 22 85 14 23 80 17 21. 6. 2019 105 17 19 11 20 22 111 13 20 104 19 22. 6. 2019 103 12 21 8 21 22 102 10 23 98 18 23. 6. 2019 102 10 16 6 16 16 100 6 17 97 17 24. 6. 2019 115 13 18 10 19 23 113 11 20 111 20 25. 6. 2019 126 20 28 10 21 29 117 13 26 124 23 26. 6. 2019 131 14 26 8 23 28 129 20 33 123 22 27. 6. 2019 126 13 25 11 24 25 126 11 26 119 32 28. 6. 2019 98 12 17 10 19 20 97 11 19 98 21 29. 6. 2019 112 15 19 8 15 19 110 12 18 122 18 30. 6. 2019 123 9 17 5 12 17 115 13 21 116 15-23 -
b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit 120-50 120-50 - 50 50 120 50 1. 6. 2019 87 8 17 78 7 21 8 17 13 82 17 2. 6. 2019 108 7 18 101 11 20 7 15 14 103 17 3. 6. 2019 101 11 20 99 14 22 16 21 18 100 21 4. 6. 2019 118 12 22 - - - 17 21 18 104 19 5. 6. 2019 112 12 27 102-22 17 24 23 103 19 6. 6. 2019 106 11 15 - - 18 15 18 18 97 15 7. 6. 2019 96 10 18 112 9 18 9 15 15 108 15 8. 6. 2019 86 7 18 81 8 23 14 21 18 78 20 9. 6. 2019 109 7 15 102 13 16 6 12 14 114 15 10. 6. 2019 110 12 25 105 10 25 16 22 24 102 22 11. 6. 2019 109 12 21 101 9 24 10 19 20 103 19 12. 6. 2019 116 9 23 107 9 29 10 23 25 113 24 13. 6. 2019 93 9 30 101 7 26 10 32 31 110 29 14. 6. 2019 119 8 35 131 13 44 7 36 39 136 37 15. 6. 2019 124 8 34 107 7 36 9 34 34 127 31 16. 6. 2019 98 4 20 85 6 21 4 19 19 104 18 17. 6. 2019 97 7 12 98 10 14 6 14 13 104 14 18. 6. 2019 124 10 22 123 14 30 10 23 20 134 22 19. 6. 2019 113 9 22 104 9 23 13 25 22 104 23 20. 6. 2019 102 6 16 96 6 19 11 21 21 102 21 21. 6. 2019 101 9 16 95 10 20 10 21 17 102 21 22. 6. 2019 97 7 21 95 10 25 4 16 18 106 19 23. 6. 2019 96 6 18 97 7 16 3 17 17 100 19 24. 6. 2019 119 9 18 115 9 16 7 20 19 120 17 25. 6. 2019 117 10 22 121 12 25-23 23 107 23 26. 6. 2019 127 10 24 123 9 26 15 28 28 121 27 27. 6. 2019 123 6 22 120 9 24 13 28 21 122 29 28. 6. 2019 96 6 15 91 8 14 10 21 16 106 16 29. 6. 2019 103 7 15 105 9 15 13 18 15 110 15 30. 6. 2019 122 6 22 118 9 17 13 28 21 121 16 V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM 10... suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září). - 24 -
Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích - 25 -
Není ozon jako ozon Ozon je tříatomová molekula kyslíku (O3). Účinky ozonu se však výrazně liší podle oblasti výskytu. Jeden nás chrání, druhý nám škodí. V prvním případě se jedná o ozon stratosférický, který Zemi chrání před škodlivým UV zářením. V druhém případě se jedná o škodlivinu troposférický ozon (nebo také přízemní ozon), která má nepříznivé účinky na lidské zdraví a ekosystémy. Tato znečišťující látka je označována jako sekundární, což znamená, že v atmosféře nemá vlastní významný zdroj, ale tvoří se celou řadou komplikovaných fotochemických reakcí ze svých prekurzorů. Těmito prekurzory jsou hlavně: oxidy dusíku, nemetanické těkavé organické látky, metan a oxid uhelnatý. Vznik přízemního ozonu je podmíněn meteorologickými podmínkami, převážně intenzitou slunečního záření, teplotou, rychlostí větru a výskytem srážek. Právě parné dny s velkou intenzitou slunečního záření a vysokými teplotami přispívají ke zvýšené tvorbě této látky. Obr. 11 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací max. 8hod. klouzavého průměru přízemního ozonu (průměry pro daný typ stanice), 2017 Nejvyšší koncentrace této škodliviny se vyskytují na venkovských pozaďových lokalitách (zde patří také horské oblasti). Naopak nejnižší koncentrace O 3 měříme ve městech, převážně na dopravou významně ovlivněných lokalitách. Přízemní ozon je velmi reaktivní a takřka po svém vzniku je schopný ihned reagovat s oxidem dusnatým, jehož koncentrace jsou vyšší právě na lokalitách s vyšší intenzitou dopravy. Díky této reakci se rozkládá na oxid dusičitý a kyslík. - 26 -
Obr. 12 26. nejvyšší hodnoty maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrací přízemního ozonu v průměru za 3 roky měřené na stanicích imisního monitoringu, 2015 2017 Účinky Přízemní ozon vykazuje negativní účinky na lidský organismus. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Může mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Zvláště citlivé na vyšší koncentrace ozonu mohou být osoby s chronickým onemocněním plic a astmatem. Ozon má nepříznivé účinky rovněž na vegetaci. Ovlivňuje rostlinný růst a zapříčiňuje ztrátu výnosů zemědělských plodin, jeho působením může dojít k poškození lesních ekosystémů a snížení biodiverzity. Značné negativní účinky má na dlouho žijící stromy a na relativně pomalu rostoucí zemědělské plodiny. Mezi nejcitlivější rostliny patří jeteloviny. Ozon zejména poškozuje listy a jehličí citlivých rostlin zejména tím, že poruší celistvost buněčných membrán a narušuje metabolické pochody, např. fotosyntézu. Náchylnost jednotlivých orgánů a tkání na poškození ozonem je daná především jejich dostupností k znečištěnému ovzduší a velikostí kontaktní plochy. Viditelnými příznaky je žloutnutí listů, nekróza, předčasné stárnutí a defoliace. Ozonem ovlivněné rostliny mohou mít rovněž sníženou obranyschopnost vůči houbám, virům, hmyzu či klimatickým stresům (mrazu a suchu). - 27 -
Obrázek 13 Účinky ozonu na vegetaci (zdroj: https://sites.google.com/a/eto.vurv.cz/monitoring-imisi/monitoring-imisi/vyzkumna-zprava/4- vysledky-kauzalniho-monitoringu-vlivu-imisi-na-zemedelskou-vyrobu-v-roce-2008/4-04-sledovanivlivu-ozonu-na-rostliny/4-04-3-ucinky-ozonu-na-vegetaci) Imisní limity Pro přízemní ozon je stanoven maximální 8hodinový denní limit pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m - 3 s tím, že legislativou je tolerován maximální počet 25 překročení v roce v průměru za 3 roky (vyhodnocováno zpětně). Tab. 13 Imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví dle zákona č. 201/2012 Sb.., v platném znění a vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích Znečišťující látka O 3 Doba průměrování maximální denní 8hod. klouzavý průměr Hodnota imisního limitu 120 µg.m -3 25x v průměru za 3 roky Poznámka: Maximální denní 8hodinová koncentrace se stanoví posouzením 8hodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý 8hodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z 8hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. - 28 -
Obr. 14 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2015 2017 Tab. 14 Imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace dle zákona č. 201/2012 Sb.., v platném znění Znečišťující látka AOT40 Doba průměrování vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Hodnota imisního limitu 18 000 µg.m -3.h průměr za 5 let Poznámka: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1.5. - 31.7.) - 29 -
Obr. 15 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2013 2017 Smogové situace, 2015 červen 2019 Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace je 180 µg.m -3. V roce 2015 bylo vyhlášeno 24 smogových situací pro přízemní ozon v celkové délce 2386 h. Nejčastěji (4x) byly smogové situace vyhlášeny v aglomeraci Praha (325 h) a dále (3x) v zóně Střední Čechy (306 h) a v Ústeckém kraji (283 h). Signál varování nebyl vyhlášen v žádné oblasti SVRS. V roce 2016 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace pro přízemní ozon. V roce 2017 byly vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon v celkové délce trvání 54 h. Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017, a to v Plzeňském a Ústeckém kraji. Prahová hodnota pro varování nebyla v roce 2017 překročena. V roce 2018 bylo vyhlášeno 12 smogových situací pro přízemní ozon O 3 v celkové délce trvání 378 h. Smogové situace byly vyhlašovány zejména v první dekádě července 2018 a na území aglomerace Praha, zóny Střední Čechy a Ústeckého kraje i na sklonku července, resp. v první dekádě srpna. Prahová hodnota pro varování nebyla v roce 2018 překročena. V letošním roce bylo zatím vyhlášeno 5 smogových situací (Ústecký kraj, Liberecký kraj, zóna Střední Čechy, Královehradecký kraj, Pardubický kraj). Všechny byly vyhlášeny 26. 6. 2019. - 30 -
Tab. 15 Přehled vyhlášených smogových situací pro přízemní ozon, 2015 červen 2019 Vyhlášení / Announced Smogová situace Smog situation Vyhlášené situace pro O 3 Varování Alert Varování Alert Odvolání / Cancelled Smogová situace Smog situation Oblast SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T SE(L)Č / CE(S)T začátek začátek konec konec 06.06.2015 16:31 x x 07.06.2015 11:01 Aglomerace Praha 04.07.2015 14:54 x x 05.07.2015 18:43 Zóna Střední Čechy 04.07.2015 16:07 x x 05.07.2015 20:30 Ústecký kraj 04.07.2015 17:50 x x 05.07.2015 19:08 Aglomerace Praha 06.08.2015 14:28 x x 15.08.2015 17:41 Aglomerace Praha 06.08.2015 14:40 x x 07.08.2015 18:06 Zóna Moravskoslezsko 06.08.2015 17:33 x x 15.08.2015 17:44 Olomoucký kraj 06.08.2015 17:33 x x 15.08.2015 17:44 Zlínský kraj 06.08.2015 17:35 x x 15.08.2015 17:41 Zóna Střední Čechy 06.08.2015 18:42 x x 15.08.2015 17:26 Ústecký kraj 07.08.2015 18:30 x x 17.08.2015 07:30 Aglomerace Brno 07.08.2015 18:31 x x 17.08.2015 07:26 Jihomoravský kraj bez aglomerace Brno 10.08.2015 14:32 x x 15.08.2015 17:44 Aglomerace O/K/F-M 10.08.2015 16:55 x x 15.08.2015 17:44 Zóna Moravskoslezsko 12.08.2015 17:38 x x 15.08.2015 20:55 Kraj Vysočina 12.08.2015 18:08 x x 15.08.2015 17:26 Liberecký kraj 13.08.2015 16:15 x x 16.08.2015 09:05 Plzeňský kraj 14.08.2015 15:32 x x 16.08.2015 09:05 Karlovarský kraj 14.08.2015 15:46 x x 15.08.2015 17:22 Jihočeský kraj 30.08.2015 17:29 x x 02.09.2015 07:14 Aglomerace Praha 30.08.2015 17:29 x x 02.09.2015 07:04 Zóna Střední Čechy 31.08.2015 15:59 x x 02.09.2015 07:55 Ústecký kraj 01.09.2015 15:20 x x 02.09.2015 07:44 Pardubický kraj 01.09.2015 15:20 x x 02.09.2015 07:44 Královéhradecký kraj 20.06.2017 14:47 x x 22.06.2017 17:37 Ústecký kraj 22.06.2017 19:21 x x 22.06.2017 21:59 Plzeňský kraj 04.07.2018 16:12 x x 06.07.2018 09:27 Ústecký kraj 05.07.2018 13:59 x x 06.07.2018 06:13 Aglomerace Praha 05.07.2018 14:01 x x 06.07.2018 06:14 Zóna Střední Čechy 05.07.2018 14:48 x x 06.07.2018 12:29 Královéhradecký kraj 05.07.2018 14:48 x x 06.07.2018 12:29 Pardubický kraj 05.07.2018 14:58 x x 06.07.2018 09:27 Liberecký kraj 05.07.2018 17:50 x x 06.07.2018 07:06 Aglomerace O/K/F-M 31.07.2018 17:35 x x 03.08.2018 17:51 Zóna Střední Čechy 31.07.2018 20:25 x x 03.08.2018 17:23 Ústecký kraj 08.08.2018 16:31 x x 09.08.2018 23:10 Ústecký kraj 08.08.2018 16:54 x x 09.08.2018 21:25 Aglomerace Praha 08.08.2018 16:54 x x 09.08.2018 21:25 Zóna Střední Čechy 26.06.2019 13:27 x x 27.06.2019 03:20 Ústecký kraj 26.06.2019 18:36 x x 27.06.2019 07:02 Liberecký kraj 26.06.2019 18:36 x x 27.06.2019 07:32 Zóna Střední Čechy 26.06.2019 21:03 x x 27.06.2019 09:47 Královéhradecký kraj 26.06.2019 21:03 x x 27.06.2019 08:34 Pardubický kraj - 31 -
Trend koncentrací O 3 (2000 2017) Trend 26. nejvyššího denního maximálního 8hodinového klouzavého průměru koncentrací O 3 má od roku 2000 klesající tendenci. Tomuto trendu se výrazně vymykají roky 2003 (resp. průměr za tříleté období 2001 2003), 2006 (resp. průměr za období 2004 2006) a 2015 (resp. průměr za období 2013 2015). V roce 2003 byla 26. nejvyšší hodnota maximálního 8hodinového klouzavého průměru nejvyšší za celé sledované období. Tento rok se v celé Evropě vyznačoval výrazně nadprůměrnými koncentracemi přízemního O 3 s nadprůměrnými teplotami během letního období. Do roku 2008 došlo v několika letech k překročení imisního limitu, v následujících letech se 26. nejvyšší hodnoty maximálního 8hodinového průměru pohybovaly pod imisním limitem, ale v roce 2015 byl imisní limit opět překročen. Klesající tendence koncentrací přízemního O 3 byla zaznamenána nejen v Evropě, ale také v USA. V letech 1990 2010 bylo na stanicích v Evropě a USA také vypozorováno snížení rozdílů mezi koncentracemi měřenými na lokalitách venkovských a městských. Zároveň na těchto stanicích došlo ke snížení maximálních měřených hodnot. Zmiňovaný pokles koncentrací přízemního O 3 je mimo jiné připisován redukci emisí jeho prekurzorů, zejména NO X, ve vyspělých státech. Expoziční index AOT40 (pětiletý průměr za roky 2013-2017) zaznamenal v roce 2017 mírný nárůst v porovnání s rokem 2016. Obr. 16 Pole 93,2 percentilu denních maximálních 8hodinových koncentrací O 3 v Evropě, 2015-32 -
Závěrem Přízemní ozon je zdraví škodlivá látka, jejíž vysoké (případně nadlimitní) koncentrace jsou měřeny v teplém období roku. V případě vyhlášení smogové situace pro přízemní ozon je Státním zdravotním ústavem (www.szu.cz) doporučováno omezit výskyt a fyzickou aktivitu v dotčených oblastech. Navzdory podstatnému snížení emisních prekursorů i snížení imisních koncentrací O 3 na většině stanic, představuje O 3 stále značný problém. Pro žádoucí snížení imisních úrovní O 3 je kritický poměr NO/NO 2 ; samotné současné významné snížení emisí NO X není pro snížení přízemního ozonu dostačující. Literatura: ČHMÚ, 2018. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2017. Praha: ČHMÚ. ISBN 978-80-87577-83-7-33 -