BOŽANOVSKÝ PÍSKOVEC Václav Rybařík Jednou z našich nejvýznamnějších oblastí těžby a zpracování pískovců bylo v minulosti Broumovsko v severovýchodním cípu Čech. Na řadě míst se zde lámaly hlavně svrchně křídové kvádrové pískovce a využívaly pro stavební, architektonické a sochařské, ale také pro průmyslové účely. Podle německé vlastivědy Broumovska (1894) byla koncem 19. století tato činnost nejintenzivnější u obcí Libná (tehdy Liebenau) a Zdoňova (Merkelsdorf), když u Libné bylo šest a u Zdoňova čtyři lomy. V letech 1873-75 se na severní české straně Boru (Spielberg) lámaly kvádrové křídové pískovce pro 300 m dlouhý tunel choceňsko-meziměstské dráhy a po roce 1884 na jižní kladské straně i na mohutné sloupy pro průčelní kolonádu novostavby říšského sněmu v Berlíně (Zídka 1927). Historie těžby a využití božanovského pískovce O počátcích těžby broumovského pískovce toho moc nevíme. Soupis lomů býv. Rakouska jeho lom neobsahuje, soupis lomů pro býv. okres Broumov v rámci edice soupisu lomů ČSR vydán a ani zpracován nebyl. V Schallerově (1790) ani Sommerově (1836) topografii království českého, resp. někdejšího královéhradeckého kraje, není u Božanova žádný kamenolom zmiňován, v mapě stabilního katastru Božanov z roku 1840 (ani na dalších katastrálních mapách z let 1885 a 1938) žádný lom zakreslen není. Podle německé božanovské obecní kroniky z let 1906-46 (Státní okresní archiv v Náchodě, s. 13) bylo pro obnovu požárem postiženého broumovského kláštera v roce 1670 použito nejvíce kamene (asi tisíc kusů) z božanovského lesa. Je to ale údaj nedoložený a o lámání pískovce u Božanova v kronice bohužel také jediný. 1 / 5
Jiným doloženým dokladem o lámání pískovce u Božanova je nedatovaná fotografie firmy Alois Pour, kamenoprůmysl v Broumově (pobočka ostroměřského závodu). Má titulek Lámání kamene v lesích božanovských u Broumova a zobrazuje rozlamování obrovského izolovaného pískovcového balvanu z doby někdy mezi oběma světovými válkami. Podle osobního sdělení pana Stanislava Poura, druhorozeného syna Aloise Poura, otcova firma dodávala božanovský pískovec na novostavbu Právnické fakulty UK v Praze (1924-27). Vlastnosti božanovského pískovce a jeho ložisko Podle Návratové aj. (1978) ve složení božanovského pískovce převládají v průměru 0,5-1,6 mm velká a subangulárně omezená zrna křemene (přibližně 71-80 %), dále zrna živců (5-8 % plagioklasů, zpravidla silně rozložených, a draselných živců o průměrné velikosti 0,4-0,8 mm), úlomky hornin (3-5 % především rohovců a kvarcitů), šupinky biotitu, méně často muskovitu (3-4 %), zrnka těžkých minerálů (převážně turmalin a rutil) a limonitizovaný pyrit, u hruběji zrnitých poloh i glaukonit. Mezerní hmota je zpravidla tvořena kaolinitem. Podle toho je horninu možno označit za středně zrnitý arkózový pískovec, což potvrzují i výsledky chemických rozborů (Procházka 1984). Ložisko božanovského pískovce je částí středně turonského souvrství na okraji hejšovinské oblasti české křídové pánve. Jeho úložné poměry jsou poměrně složité. Souvrství má základní úklon 10-15 k severovýchodu, ale je intenzivně porušeno kernými zlomy směru SZ-JV s posunem o 14-17 m a směru SV-JZ s posunem o 1-5 m. Tím podmíněná sloupovitá odlučnost horniny komplikuje její těžbu (Lorencová 1954). Proto je nutné dobývat ji trhacími pracemi (patní odstřely) a takto získané nepravidelné bloky upravovat na kvádry odvrtáváním, případné i klínováním. Ohraněné bloky (ročně cca 1000 m3 o průměrné velikosti 1,5-2,2 m3) se odvážejí ke zpracování do kamenické provozovny v Teplicích nad Metují. Ostatní surovina se zpracovává přímo v lomu na hrubé kamenické výrobky (štípané hranoly a kostky, regulační kámen) a odpad drtí na materiál k posypu a údržbě zejména lesních cest. Druhým faktorem, nepříznivě ovlivňujícím využitelnost ložiska, je jeho vysoká nadmořská výška, komplikující celoroční dobývání. Použití božanovského pískovce Zřejmě prvním a na dlouhou dobu i jediným použitím tohoto pískovce v Praze byla novostavba Právnické fakulty UK v letech 1924-27 (viz výše). Potom se zde začal objevovat až počátkem padesátých let, a to výhradně na obnovu památek nebo jejich úpravu; tak tomu bylo až 2 / 5
donedávna. Na Pražském hradě jsou z něho obě boční předsunutá zaoblená schodiště v Matyášově bráně, v Nejvyšším purkrabství některá dveřní ostění, stupně a části dlažby na nádvoří a stupně schodiště na Černou věž, vysoký obklad soklu domu na rohu Jiřské ulice a Zlaté uličky, z novější doby mohutná lavice u vchodu do Jiřského kláštera nebo dlažba v hale se šatnou nového vstupu do Rudolfovy a Nové galerie ve středním křídle, a nejnověji některé nové prvky na obnoveném severním průčelí Starého královského paláce. Na počátku osmdesátých let, při poslední velké rekonstrukci Národního divadla, bylo božanovského pískovce použito zejména na obnovu balustrády na tzv. Schulzově domě, včetně kopií 10 ozdobných váz a 4 obelisků na ní, a také na masivní bosovanou zeď na východní straně Divadelní ulice. Při rozsáhlé rekonstrukci rampy Národního muzea na přelomu osmdesátých a devadesátých let z něho byla obnovena převážná část balustrád a nahrazeny některé kvádry opěrných zdí. Podobné uplatnění jako u stavebních památek nalezl božanovský pískovec i při obnově památek sochařských, především jako materiál na kopie zejména barokních soch z hrubozrnného žehrovického pískovce. Prvním případem takového použití v Praze je zřejmě kopie sochy sv. Vojtěcha a jejího podstavce na Karlově mostě, kterou v letech 1969-70 vytesali V. a K. Hořínkovi a která byla na most osazena v roce 1973. V roce 1999 k ní přibyla z téhož pískovce kopie sochy sv. Anny, rovněž včetně podstavce, od V. Adamce a M. Pokorného. Z božanovského pískovce jsou na mostě i kopie samotných podstavců kopií soch (z hořického pískovce) sv. Luitgardy (1995) a sv. Ludmily (1999), ale i restaurované mramorové sochy sv. Filipa Benitia (2000). Nový podstavec z božanovského pískovce má ale třeba i Braunova socha Noc v Královské zahradě Pražského hradu. Z téhož pískovce je i nový středový obelisk sousoší Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí. Akademický sochař P. Váňa zhotovil v letech 1995-98 z božanovského pískovce kopie čtyř soch a tří váz na průčelí kostela sv. Salvátora na Křižovnickém náměstí. V letech 2000-03 z téhož pískovce vysekal volnou kopii sochy P. Marie pro zamýšlenou obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, která je prozatímně umístěna při jižním průčelí Týnského chrámu. Zcela novým sochařským dílem z božanovského pískovce je pak socha probošta Mikuláše Karlacha v Karlachových sadech na Vyšehradě od P. Malovaného z roku 2003. Významným mezníkem v použití božanovského pískovce v pražské architektuře byla novostavba hotelu Four Seasons na Alšově nábřeží. V roce 1997 ji společnost Kámen Engineering s.r.o. ve velkém rozsahu (2600 m2) obložila deskami božanovského pískovce, zčásti hladkými, převážně ale diagonálně rýhovanými. Dílo je jedním z nejzdařilejších příkladů použití domácího kamene v pražské architektuře po roce 1989. Tatáž firma v letech 2000-01 obložila hladkými deskami (785 m2) téhož pískovce i novostavbu Komerční banky v zahradě Slovanského domu. Vrcholem použití božanovského pískovce k obkladu fasád nových budov v Praze, vesměs hladkými deskami, byl pak rok 2006. V něm výše uvedená společnost provedla 3 / 5
obklad administrativní budovy Gamma v BB centru ve Vyskočilově ulici v Praze 4 (2800 m2 50 mm silných desek, parapety, špalety) a společnost Jež s. r. o. hladký obklad bytových domů River Diamond v Karlíně (1440 m2 40 mm silných desek, parapety), Panorama na Strahově (800 m2 desek, parapety) a luxusního hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně (880 m2 obkladů, dlažby, obruby, schody). Závěr Autor děkuje pracovníkům společnosti Granit Lipnice s.r.o., Státního okresního archivu v Náchodě, Městské knihovny v Náchodě a Obecního úřadu v Božanově za poskytnuté informace. Vybraná literatura: -aku- : 1980 - Pískovec z Božanova. In: Nový čas, č. 63, s. 3. Náchod. Blahota, J.- Knedla, Z.: 2005 Granit Lipnice s. r. o. : Žuly i pískovce máme dostatek. In: Kámen, 11, č. 1, s. 51-55. Blahota, J.- Knedla, Z.: 2007 Granit Lipnice s. r. o. : Dodavatel výrobků z nejkvalitnějších českých žul a pískovců. Kámen, 13, č. 2, s. 1-8. Braunauer Heimatkunde. 1894. Braunau. Hofmann, O.: 1987 Die Gemeinde Barzdorf. Forchheim. Katalog stavebních hmot. Kámen. 1956. 4 / 5
Kubeček, A.: 1979 Zastavení s lidmi od kamene. In: Nový čas, č. 5, s. 2. Náchod. Lorencová, L.: 1954 - Těžba broumovských pískovců. In: Stavivo, 32, s. 414-415. Návratová, K. aj.: 1978 Božanov 511 1384 704. Závěrečná zpráva geologického průzkumu. Geoindustria Praha. Nedomlel, A.- Procházka, J.: 1992 - Dekorační pískovce severovýchodních Čech. In: Ložiska nerudních surovin ČR II, s. 338-350. UK Praha. Procházka, J.: 1984 Chemické složení pískovců severovýchodních Čech. In: Výběr prací, č. 12, s. 45-60. Geoindustria Praha. Zídka, J.: 1927 Naše skály. In: Od Kladského pomezí, 4, s. 113-120. Nové Město n. Metují. 5 / 5