OK1KIR O začátcích EME v době, kdy nebyly dostupné počítače a neexistoval Internet. O době, kdy na každou kopii z kopírky jsem potřeboval podpisy dvou vedoucích.
První OK EME spojení 432MHz, CW, 23.05.1976, 10:59UT, WA6LET, 569/559, CM87, QRB=9437 km
Poprvé ze Všenor z HJ02j, od r.1986 JN79DW 1980 - Směrování antény podle předem spočítaných el-az souřadnic
Azimut byl seřizován pomocí teodolitu a dvou provázků se závažíčky. Elevace se seřizovala opět pomocí provázku se závažíčkem před úhlovým papírem nalepeném na plech který byl upevněn pod jeden šroub antény.
Volba montáže antény a realizace jejího řízení Všechny předchozí pokusy se systémy azimut elevace byly realizovány díky spolupráci s Karlem OK1BMW (TNX!!), který zajišťoval výpočet poloh měsíce na profesionálním počítači. Nikdo z nás neměl přístup k nějakému počítači, který by potřebný výpočet uměl a tak jsme se rozhodli pro polární montáž. Doufali jsme, že s ní bude realizovatelné automatické sledování měsíce. Skutečnost, že hvězdáři s touto montáží sledovali objekty na obloze několik století před tím než byl vynalezen elektrický proud, dávala naději, že se to povede. Po zkoušce v dubnu 1981 a rozšíření stávající 4 m antény na 5,5 m se v květnu povedlo navázat první spojení se zatím ručním pootáčením antény. Výpadky signálů, způsobené nedotočenou anténou, nás přesvědčily o nutnosti urychleně tento problém řešit.
První spojení s polární montáží v květnu 1981 Polární osa ručně pootáčena podle předem připravených hodnot hodinového úhlu pro příslušnou orbitu.
Volba montáže antény a realizace jejího řízení První pokus byl s vhodně převodovaným hodinovým strojem ze zapisovacího V-metru. Ten byl pověšen na anténu a gravitační kyvadélko zakrývalo otočné čidlo s opto-členem který spínal motor otáčející polární osou s anténou. Tento systém jsme úspěšně používali do roku 1983 kdy jsme začínali s pásmem 13 cm a bylo třeba odstranit nedokonalosti tohoto přípravku. Další generace měla proměnnou rychlost otáčení a vestavěnou kompenzaci paralaxy. Výhodou tohoto systému bylo, že stačilo mít zakoupenou Hvězdářskou ročenku pro příslušný rok a přesný čas na hodinkách. S touto výbavou jsme nasměrovali a sledovali měsíc nebo slunce v každém počasí. V době, kdy ještě nebyly programy pro tento účel, to byla nesporná výhoda.
Připravené efemeridy z Hvězdářské ročenky. Všechny časy převedeny do GMT.
Vypočítané hodnoty pro nastavení hodinového úhlu antény.
Hodnoty pro denní změnu deklinace měsíce
Chyba směrování vlivem paralaxy
Hodnoty paralaxy v hodinovém úhlu a v deklinaci
Přípravek pro řízení hodinového úhlu
Kompenzace paralaxy
Řízení hodinového úhlu antény s proměnnou rychlostí otáčení a kompenzací paralaxy
Umístění čidla na anténě
Zdroj proměnného kmitočtu
Přesné nasměrování polární osy vliv pohybu Polárky (1)
Přesné nasměrování polární osy vliv pohybu Polárky (2)
Diagram pro směrování 4xPA0MS na 144 MHz s az-el montáží
První provozní zkušenosti Při prvním vyjetí v květnu 1981 na 432 MHz kluci od sluchátek vykřikovali: Je tam VK5MC, jak dlouho tam ještě bude? Stále nás nebere, jak máme naladit TX aby nás vzal? Nevěděli jsme co odpovědět a z těchto dvou větiček vznikla další témata k řešení.
EME u OK1KIR Pro EME provoz se musely vyřešit tyto problémy: 1. Směrování antény, řízení hodinového úhlu u polární montáže včetně kompenzace paralaxy,orientace osy hodinového úhlu pomocí Polárky. 2. Určení hodnoty Dopplerova posunu vlastních odrazů. 3. Návrh skedů pomocí nomogramu
Dopplerův posun kmitočtu vlastních odrazů(1) Po odvození základního vzorce vznikl graf pro Dopplerův posun vlivem otáčení země proti měsíci. Při testech a měření skutečného posunu v pásmu 432 MHz vznikla křivka, kopírující graf, ale s posuvem -200 Hz v celém průběhu. Bylo usouzeno, že při přechodu z RX na TX se o těch 200 Hz posune TX. Ovšem při dalších testech za 14 dnů vznikla jiná křivka, s posunem +200 Hz. Po dalším rozboru jsem dospěl k tomu, že je zde další vliv vznikající pohybem měsíce z přízemí do odzemí a zpět. Takže grafy byly doplněny o tento poznatek.
Grafy pro Dopplerův posuv vlastních odrazů
Dopplerův posun kmitočtu vlastních odrazů(2) Práce s grafem byla provozně nepohodlná a dalo to podnět k vyrobení přímoukazujícího přípravku s jednoznačným údajem. U tohoto přípravku se při spouštění nastavil okamžitý hodinový úhel, deklinace měsíce a změna vlivem pohybu z přízemí do odzemí. Díky tomu jsme slyšeli vlastní odrazy na první naladění i na 10 GHz v pozdější době.
Podklady pro grafy 1
Podklady pro grafy 2
Přímoukazující přípravek Dopplerova posunu vlastních odrazů
Přímoukazující přípravek Dopplerova posunu vlastních odrazů - náčrtek
Graf pro plánování skedů Během provozu vzniklo několik grafů pro návrhy skedů, bohužel nic z toho nemohu najít. Desky s nimi byly na EME stanovišti a povodeň v r.2002 vše zcela znehodnotila. Jediný graf, který přežil, je ten co visíval před operátorem. Graf je dnes nahrazen monitorem s programem F1EHN, ve kterém jsou všechny řešené problémy zahrnuty. V tomto grafu pomocné pravítko s časovou osou zobrazovalo orbitu, ve které se pracuje. Křivky západů nebo východů měsíce u protistanic protínají pravítko v časech kdy k tomu dojde.
Graf pro stanoviště OK1KIR
Závěr (1) Tento přehled byl pokus ukázat co vše se muselo řešit, aby se dala do logu psát EME spojení. Jiná stránka byla jaké použit zářiče do antény, jak vyrobit nějaký výkon v rámci tehdejších možností, jak dosáhnout malého šumového čísla atd. atd. Samostatnou kapitolou byly domluvy skedů v těchto dobách, kdy neexistoval Internet. Velkým pomocníkem byly skedy ve 432 MHz and above EME newsletter, který už 41 let vydává Al K2UYH. Další možnost byly domluvy při víkendových EME sítích na 14,345 MHz. Další možností byly direct dopisy a snad i poštovní holubi
Závěr (2) Následující bouřlivý rozvoj EME aktivity nastal s rozvojem výpočetní techniky, Internetu a také díky moderním inkurantům z různých rušených profi zařízení. Začínat s EME v dnešní době je rozhodně podstatně jednodušší než před 35 léty. Na druhé straně o to více bylo tenkrát enthusiasmu. Děkuji za pozornost a naslyšenou via EME. VY 73 Tonda OK1DAI op.ok1kir EME teamu!