MODUL 1 KRUH KRUH 1. Naši partneři Hodina Cíl Doporučené předměty Žáci zjistí více o svých partnerech, o projektu a regionu. Zabývají se svým vnímáním a stereotypy o druhém regionu. 2. Kruhy Žáci zjistí více sami o sobě a své identitě, objevují nové věci o spolužácích a zjišťují, jak se stereotypy upevňují 3. Koláže Žáci se dozvědí více o spolužácích (co s nimi mají společného) při vytváření koláží a předvídají, jaké budou koláže jejich partnerů. 4. Reflexe Žáci se dozvědí více o žácích z partnerské školy, určí, co mají společného, pracují s fotografiemi kruhů a poskytují zpětnou vazbu k Modulu 1. zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk společenské vědy, anglický jazyk, český jazyk společenské vědy, anglický jazyk, výtvarná výchova zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk, výpočetní technika Výstupy na webu La Ngonpo 1/ Má květina 2/Volitelnéfotografie emocí Koláže (nahrát fotky) Volitelné: 1/ dotazy na partnery Poznámky Domácí úkol: fotografie kruhů (poté na web) Pokud možno 2 hodiny (90 minut) Práce s výstupy (kolážemi) od partnerů 1
LEKCE 1 NAŠI PARTNEŘI Doporučené předměty: zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk. Cíle: Žáci si zmapují své znalosti a představy o partnerské zemi či regionu. Prozkoumají své vlastní vnímání a stereotypy. Žáci získají nové informace o partnerské zemi/regionu. Žáci získají základní informace o projektu La Ngonpo. Žáci poznají své partnery (například se seznámí s profilem partnerské třídy). Pomůcky: Vystřihnuté kartičky s údaji o Indii a České republice (pro každou skupinku žáků jedna pomíchaná sada). Mapy světa pro Volitelnou závěrečnou aktivitu 1. Velký papír na poznamenání otázek. Volitelné: fotky z jednotlivých zemí (k diskuzi o stereotypech). Web La Ngonpo: Odkazy na různé druhy map světa (zobrazení s různými středy, Petersova mapa apod.). Rizika: Žáci získají o partnerské zemi informace navíc, které jim mohou upevnit stereotypy. Učitelé od žáků vyžadují fakta a správné informace v první části hodiny u aktivity (V-CH-D Vím Chci se dozvědět Dozvěděl jsem se). Žáci nejsou zvyklí vyjadřovat své názory a hypotézy nahlas před celou třídou. Mohou mít např. pocit, že musí odpovědět správně. POSTUP: Úvodní aktivita (5 minut) 1/ Představení projektu La Ngonpo: Partnerská škola všeobecné informace (umístění, věk žáků), obrázky, profily atd. Partnerství spočívá v simultánní práce s partnerskou školou na šesti tématech. Komunikace s partnery přes web La Ngonpo (výměna žákovských prací). Během prvních tří modulů neprobíhá komunikace jeden na jednoho. Výstupy a výsledky diskuzí se budou průběžně uchovávat. Na konci projektu si žáci zvolí, jakou formou je prezentují např. výstava, festival. Představení konceptu osobních zápisník. Hlavní aktivita (30 minut) 1/ Řekněte žákům, že si nyní budete společně povídat o partnerské zemi a budete zjišťovat, co o ní již víte. Žáci si vezmou papír či otevřou osobní zápisník. Na tabuli nakreslete následující tabulku (V-CH-D) a požádejte žáky, aby si ji překreslili: 2
V - Vím CH - Chci vědět D - Dozvěděl/a jsem se Poté, co si ji všichni žáci překreslí, řekněte jim, že nyní budou vyplňovat pouze první dva sloupce; poslední sloupec vyplní až na konci hodiny. Každý napíše do prvního sloupce Vím věty (ne slova!) o partnerské zemi. Upozorněte je, že mají napsat úplně vše, co o zemi vědí nebo si myslí. Ať píší své domněnky a hypotézy. Následně pokračují s druhým sloupcem ( Chci vědět ), kam zapíší otázky o partnerské zemi. Co by o partnerské zemi chtěli vědět? Po celou dobu pracují samostatně, každý sám za sebe. (5 minut) 2/ Žáci vytvoří dvojice nebo trojice a porovnají své poznámky v prvních dvou sloupcích. Mohou také přidat další otázky, např. od spolužáků zkopírovat ty, které jim přijdou zajímavé. (5 minut) 3/ Diskuze s celou třídou. Vyptávejte se žáků, co mají zapsáno v prvním sloupci co už o partnerské zemi věděli nebo si mysleli, že vědí. Vaše role je pouze usměrňovat diskuzi, neopravujte ani nekomentujte odpovědi žáků. V případně sporných bodů ale můžete vyzvat ostatní žáky, aby reagovali souhlasí s nimi? Proč ano/ne? Také je ujistěte, že později se k tomuto úkolu společně vrátíte a ujasníte si, která tvrzení byla pravdivá a která ne. Pokud si žáci nejsou určitou informací jistí, pomožte jim to přeformulovat v otázku a zapsat ji do druhého sloupce. Následně žáci nahlas přečtou své otázky z druhého sloupce. Vy nebo některý z žáků zapište otázky na velký papír, ke kterému se budete moci později vrátit (např. hledání odpovědí jako zadání dobrovolného domácího úkolu nebo otázky postupně zodpovězte v dalších hodinách projektu). (10 minut) 4/ Žáci vytvoří malé skupinky a do každé rozdejte kartičky s pomíchanými fakty o Indii a České republice. Jejich úkolem je rozhodnout, zda jsou daná fakta pravdivá pro Indii nebo Českou republiku. Zkontrolujte odpovědi s celou třídou. (5 minut) 5/ Vraťte se k tabulce V-CH-D. Každý žák doplní do třetího sloupce minutimálně tři věty co se dozvěděl nového. Poté sdílí ve dvojici nebo ve skupince. (5 minut) Poznámka: Pokud je to možné, v této části hodiny ještě můžete využít vizuální pomůcky/fotografie z obou zemí, přičemž žáci odhadují, ze které země obrázky pocházejí. Fotografie by měly být něčím překvapivé, co nejvíce různorodé a poukazovat na případné stereotypy. (např. fotografie moderního nákupního centra v Indii). Závěrečná aktivita (10 minut) 1/ Diskuze se třídou: Co nového jste se dozvěděli o partnerské zemi? Našli jste odpovědi na některé z vašich otázek? V tuto chvíli se můžete vrátit zpět k papíru se zapsanými otázkami. Zůstávají-li některé otázky bez odpovědí, žáci si mohou některé vybrat a zjistit na ně odpovědi doma, nebo se k nim můžete vrátit v některé z následujících hodin. (5 minut) Poznámka: Ujistěte se, že čeští studenti pochopili velikost a rozmanitost Indie a to, že Ladakh je velmi specifickou částí této země. 2/ NID. Každý žák sdělí třídě, co pro něj bylo Nejdůležitější informací dne (NID). Pokud je to potřeba, dejte jim minutu na rozmyšlení. 3
Poznámka: Žáci mohou svůj NID nejdříve (či místo toho) formulovat do svého osobního zápisníku. (5minut) Volitelná závěrečná aktivita (5 minut) 1/ Pokud máte v hodině ještě čas, zamyslete se spolu s žáky nad rozdílnostmi v různých pojetích světových map. Začněte těmito otázkami: Jakou mapu si myslíte, že používají v partnerské zemi nebo škole? Používají stejnou jako my? Proč myslíte, že ano/ne? Poté ukažte mapu z partnerské země, popřípadě i jiné mapy (např. mapu, která je vzhůru nohama, zobrazení s Austrálií ve středu mapy, Petersovu mapu) a rozdílnosti prodiskutujte. (5 minut) INFOBOX Petersova mapa Petersovo zobrazení používané na světových mapách je považováno za jedno z nejvíce kontroverzních zobrazení světa. Země je kulatá a výzvou pro každou mapu světa je zobrazit ji na plochém povrchu. Jsou známy tisíce různých zobrazení, z nichž každé má své silné a slabé stránky. Výběr mapy záleží na tom, k čemu a jak ji chceme využít. Petersova projekce zobrazuje přesnou plochu území. Zobrazuje tedy všechny oblasti ať už jsou to země, kontinenty, či oceány podle jejich skutečné velikosti, čímž umožňuje přesné srovnávání. 4
Česká republika Nejlepším zaměstnavatelem v této zemi pro rok 2009 byl a vyhlášena firma Microsoft. Spotřeba rýže v této zemi činí cca 4,5 kg na osobu a rok. Průměrná délka života je zde 76 let.. 73 % populace žije ve městech. V roce 2009 zde bylo v parlamentu 16 % žen. Nejoblíbenějšími sporty jsou hokej a fotbal. Přibližně 30 % obyvatel jsou věřící. Více než 60 % obyvatel pracuje ve službách. Země má nejvyšší světovou spotřebu piva na osobu. Ženy zde dostaly právo volit v r. 1920. Na 1 km2 žije 133 obyvatel. Nejvyšší bod této země je 1602 m. Indie Průměrná délka života je 63 let. 9 % členů parlamentu jsou ženy Ženy dostaly právo volit v roce 1950. Každý třetí člověk žije v extrémní chudobě. Nejpopulárnějším sportem je kriket. Okolo 60% populace pracuje v zemědělství. Jen polovina žen v zemi umí číst nebo psát. Nejvyšší hora měří 8586 m n.m. 29% populace žije ve městech. Železniční síť je největší na světě a zaměstnává nejvíce lidí na světě. Země má největší trh s kabelovými televizory na světě (vice než 60 miliónů klientů) Hustota obyvatel je 351 lidí na 1 km 2. 5
LEKCE 2 KRUHY Předměty: společenské vědy, anglický jazyk, český jazyk. Cíle: Žáci se zamýšlí nad tím, kdo jsou, jaké jsou jejich různé identity, a definují skupiny, jejichž členy se cítí být. Žáci se dívají na své spolužáky z nové perspektivy. Objevují společné věci a zároveň jedinečnost každého z nich. Žáci se dozvědí o možných nebezpečích kategorizace lidí a stereotypech, které z ní mohou pramenit. Pomůcky: Šest papírů velikosti A4 s přídavnými jmény popisujícími pocity (pro Úvodní aktivitu) Web La Ngonpo: Na webu bude vytvořena Má květina anonymně (jako domácí úkol nebo v následující hodině s počítači). Žáci mohou nahrát fotografie svých soch vyjadřujících pocity na web. Volitelné. Rizika: Žáci se necítí dostatečně bezpečně, nechtějí sdílet své pocity a informace s spolužáky. Důvodem může být například špatná předchozí zkušenost. Některý ze žáků se může cítit jako outsider v případě, že toho nenajde mnoho společného s ostatními a učitel tuto situaci řádně neošetří. Žáci mohou nabýt pocit, že musí mluvit před ostatními o svém osobním životě, ačkoliv nechtějí. Poznámka: Sdílení informací z osobního života před celou třídou je pouze dobrovolné sdílejí jen ti, kteří chtějí. Úvodní aktivita (15 minut) Na úplném začátku hodiny upozorněte žáky, že jejich LN projektové hodiny nebudou jen o partnerských školách a regionu, ale především o probírání stejných témat v obou třídách a sdílení nových poznatků. Spojení mezi partnerskými třídami bude umožněno pouze sdílením výstupů a informací na webu LN. Základním cílem projektu je dozvědět se více o sobě, své škole a městě toto je na prvním místě. Tyto informace budou poté sdíleny s partnery a reflektovány. Další věc, která by měla být zmíněna již na začátku, je uspořádání závěrečné akce na konci projektu (např. výstava), na které žáci mohou prezentovat svou celoroční práci a průběžné výstupy ze všech modulů. Vyzvěte žáky ke krátké diskuzi o podobě této akce (Jakou by měla mít podobu? Komu by měla být určena? Spolužákům, rodičům, širší veřejnosti?) 1/ Před hodinou připravte šest papírů o velikosti A4, na každém z nich bude velkými písmeny napsáno jedno přídavné jméno vyjadřující pocit, například šťastný, překvapený, naštvaný, vyděšený, smutný. 2/ Požádejte žáky, aby vstali a vytvořili dvě řady naproti sobě tak, aby každý měl partnera naproti sobě. Řekněte jim, že jedné řadě ukážete přídavné jméno popisující nějaký pocit, a jejich úkolem bude 6
ihned vytvořit živou sochu představující daný pocit. Při tom ale nesmějí mluvit! Poté, co sochu vytvoří, jejich partner z protější řady musí co nejdříve uhádnout, jaký pocit představují. Jakmile je pocit prozrazen, celá protější řada vytvoří odraz svého partnera na několik vteřin vytvoří stejnou sochu jako on/a. První řada po celou dobu zůstává nehybná. Všichni žáci se tak nakonec ve třídě stanou na několik vteřin sochami představujícími tentýž pocit. Po několika sekundách vykřikněte Stop a žáci se opět stanou žáky. Druhé řádě pak ukažte nové slovo. (Doporučení: když ukazujete slovo na papíře, postavte se až za řadu, která má slovo hádat). Aktivitu můžete uzavřít tím, že řeknete, jak viditelné a lehce rozpoznatelné jsou lidské pocity. (7 minut) Poznámka: Můžete zvolit jednoho žáka, který bude celou aktivitu fotit. Fotky poté doporučujeme nahrát na web LN. 3/ Sdělte žákům, že nyní se zaměříte na to, co je činí šťastnými a co je naopak dokáže naštvat. Nechejte každého, ať si vezme papíru nebo osobní zápisník a nakreslí dva velké kruhy šťastný a naštvaný kruh. Mohou použít barvy, které pro ně představují tyto dvě nálady. Jejich úkolem bude do každého z kruhů napsat pět věcí, které je dělají šťastnými a pět věcí, které je snadno naštvou. To si pak sdělí ve dvojici nebo ve skupince. (8 minut) Hlavní aktivita (20 minutut) 1/ Nyní bude každý žák bude potřebovat pero a papír. Dopředu žákům prozraďte, že se jich zeptáte na šest otázek o nich samotných (otázky budou pro všechny žáky stejné) a úkolem bude rychle napsat odpovědi na papír (ne otázky). Žáci si mohou na papír předem pod sebe napsat čísla 1-6. Upozorněte je, že odpovědi se musí lišit. Nesmí být stejné. Až budou všichni připraveni, začněte: a) Kdo jsi? b) Kdo jsi?... c) Kdo jsi? Položte stejnou otázku ještě čtyřikrát s jen malými 10ti sekundovými pauzami. Odmítnou-li žáci psát, vyzvěte je k pokračování a hledání nových a nových odpovědí. Nenechávejte jim příliš mnoho času na rozmyšlenou. Můžete jim pomoci poznámkou, že by měli zapisovat podstatná jména ne přídavná jména (otázky není: jaký jsem? Ale kdo jsem?) Jakmile skončí, nechejte je sdílet své odpovědi a dojmy ve dvojicích nebo ve skupinkách. V tuto chvíli nic nekomentujte. (5 minut) 2/ Vysvětlete, že aktivita Kdo jsi? je náročná a že jejím účelem bylo žáky připravit na následující aktivitu nazvanou Má květina. Tato aktivita je bude dále vést k tomu, aby přemýšleli nad tím, kým jsou, což samozřejmě není snadné ani pro dospělé. Vašim úkolem teď bude si vzít papír a nakreslit na něj květinu se šesti okvětními lístky (dostatečně velkými, abyste mohli psát do středu květu i do lístků). Napište doprostřed květu své jméno a zamyslete se nad šesti různými identitami, šesti částmi, které dohromady tvoří vaši osobu. Můžete použít odpovědi, které jste zapsali v předešlé aktivitě, ale nemusíte. Nyní budete mít čas přemýšlet nad tím, co vás formuje, takže pokud chcete, můžete napsat nové odpovědi. Okvětní lístky nemusí mít stejnou velikost. Zamyslete se nad tím, jak důležité jsou pro vás jednotlivé části podle toho změňte velikost jednotlivých okvětních lístků např. pokud je něco více důležité, lístek zvětšete. Aby bylo pro ně zadání srozumitelnější, můžete jim ukázat jeden až dva příklady, které Vy osobně mohli napsat do svého květu (např. jsem učitel, jsem muž/žena, jsem bratr/sestra, sportovec). Žáci by se měli vyhnout popisu osobních charakteristik (např. mladý, zdravý, pracovitý). Zdůrazněte, že by měli k popisu používat podstatná jména. Nezapomeňte jim dopředu oznámit, že po deseti minutách se budou procházet po třídě a sdílet se svými spolužáky své květy. (10 minut) 3/ Žáci vstanou, obcházejí třídu a vzájemně si čtou své květiny. Můžete jim zadat časový limit 1 minut, během kterého mají přečíst co nejvíce květin. (5 minut) 7
Závěrečná aktivita (5 10 minut) 1/ Diskutujte společně se třídou (5-10 minut) Jaký jste měli pocit při kreslení květin? Překvapilo vás při tom něco? Máte některé věci společné s ostatními? Proč ano/ne? Která součást vašeho květu, vás samotných, je pro vás nejdůležitější? Čeho myslíte, že si lidé na vás nejdříve všimnou, když vás potkají poprvé v životě? Kterou část květiny nejprve uvidí? Proč myslíte, že to tak je? Informace pro učitele: některé věci jsou viditelnější než jiné např. pohlaví, barva kůže, věk. Všechny tyto kategorie nám pomáhají porozumět světu okolo nás. Důrazné prosazování a podporování kategorií (jako např. národnosti) může však snadno vést ke vzniku či upevňování stereotypů. Jak byste se cítili, kdyby k vám lidé přistupovali, jen na základě jedné z těchto kategorií a nebrali by v úvahu ostatní části vaší osobnosti (ostatní lístky květiny)? Jak byste se cítili, kdyby vás lidé posuzovali jen jako Čechy nebo Ladačany a neviděli, že jsou pro vás důležité i jiné věci? (zde se i můžete zeptat: Kolik z žáků si do své květiny napsalo, ze jsou Češi. Jak je to pro ně v tento moment důležité?) Jak moc si myslíte, že je důležité znát květiny ostatních lidí? A jak si myslíte, že je snadné či složité je poznat? Když někoho potkáte poprvé, na co byste se zeptali, abyste se o něm či o ní více dozvěděli? Ujistěte se, že žáci si z hodiny odnáší poznatek, že každý z nás je jedinečný a komplexní, a že bychom neměli nikoho soudit na první pohled, nebo si myslet, že víme, jaký je, jen proto, že je určité národnosti či má určitou barvu kůže. Tyto věci jsou sice často nejviditelnější, ale o člověku toho neřeknou mnoho. Každý je jedinečný a poznat někoho zabere čas. Volitelná závěrečná aktivita (15 minutut) 1/ Žáci pokračují v samostatné práci s květinami. (5 minut) Podívejte se na své květiny. Nyní budete mít čas, abyste popřemýšleli nad tím, do jakých skupin patříte. Například pokud jsem si napsal, že jsem učitel, znamená to, že patřím do skupiny, kterou bychom mohli nazvat škola, nebo pokud jsem bratr, tak skupina rodina. Napište tedy vedle každého okvětního lístku, která skupina se k němu vztahuje. Pokud u některých lístků na žádnou skupinu nepřijdete, tak to nevadí. Můžete přidat i nové skupiny. 2/ Poté se žáci zamyslí nad jedním zástupcem ke každé skupině osoba, kterou znají či si ji pamatují a která pro ně je nebo byla v dané skupině významná a proč (např. pokud hraji fotbal, můj první trenér by mohl být nejzásadnější). Tuto osobu mohou žáci namalovat, použít nějaký symbol, nebo prostě napsat jeho či její jméno či iniciály a jednou větou vysvětlit, proč si vybrali právě tuto osobu. Stanovte jim na tuto práci časový limit, např. 5-10 minut. (10 minut) Domácí úkol/projekt 1/ Najdi svůj kruh! Připomeňte žákům, že na konci projektu budou připravovat akci pro své spolužáky, rodiče, učitele atd, aby jim ukázali, co vše během projektu vytvořili. Jedním z výstupů z tohoto modulu budou fotografie Úkolem je vyfotit nejrůznější typy kruhů. Např. zajímavé či překvapivé kruhy, které běžné vídáme kolem sebe, ve svém okolí, škole, doma. Lze pracovat samostatně nebo ve skupinkách. Určete jasný limit počtu fotografií (např. tři až pět). Domluvte se s žáky na dalším postupu: jak, kdy a kde by měli nahrát fotky na web La Ngonpo. Tento úkol může také sloužit jako samostatný projekt. 2/ Žáci vloží informace ze svých květin na webovou stránku La Ngonpo. 8
INFOBOX - Identita Podle transkulturní teorie má každá osoba několik identit. Jednotlivé identity jsou dynamické jejich přítomnost a význam se mění v čase a místě. V průběhu našeho života se identifikujeme s různými skupinami lidí, přičemž některé z těchto skupin jsou pro nás důležitější než jiné. S některými skupinami se identifikujeme po celý život, s jinými jen na krátkou dobu. Příklady: rodina, škola, třída, skupina podle místa bydliště, narození (stát, národnost, etnicita), pohlaví, věku, zájmů, skupiny vrstevníků či odborníků, podle životních rolí (např. matka), náboženství, sociálního postavení, atd. Identifikace se skupinou znamená přijetí určitých charakteristik této skupiny. V některých případech je z různých důvodů velice důležité nebýt součástí určité skupiny (např. nepatřit k extremistické skupině). Problémy a nedorozumění se mohou objevit, pokud někdo odmítá mou účast nebo spojení s určitou skupinou, ke které cítím, že patřím nebo pokud mne někdo přiřadí ke skupině, jejíž součástí se necítím být nebo to pro mne není příliš důležité (např. má státní příslušnost) a nevidí jiné identity, které mě v minulosti formovaly a které já sám považuji za mnohem důležitější. 9
LEKCE 3 KOLÁŽE Doporučené předměty: výtvarná výchova, společenské vědy, anglický jazyk. Cíle: Žáci zjišťují, jaké zájmy a priority mají společné se svými spolužáky. Žáci předvídají, jací jsou žáci v partnerské škole. Žáci spolupracují se spolužáky při vytváření koláže a reflektují tento proces. Pomůcky: Časopisy nebo noviny s obrázky a fotkami (můžete žáky předem požádat, aby si donesli své vlastní časopisy). Nemáte-li je k dispozici, žáci malují či kreslí. Velké papíry, nůžky, lepidla, barevné tužky, fixy Web La Ngonpo: Po hodině žáci nahrají fotky svých koláží na web a dodají k nim komentář. Žáci nahrají fotky kruhů (domácí úkol z druhé hodiny). Rizika: Žáci nechtějí spolupracovat ve skupinách. Není dostatek časopisů s fotkami pro všechny žáky nebo fotky nejsou pro aktivitu vhodné. Lze vyřešit kreslením či malováním. Poznámka: Doporučujeme věnovat tématu 2 vyučovací hodiny (90 minut) POSTUP Úvodní aktivita (10 minutut) 1/ Žáci vstanou a představí si na podlaze čáru. Na jednom konci jim naznačte pomyslný 1. leden a na druhém konci 31. prosinec. Úkolem žáků je se seřadit podle data svého narození. Aby však byla aktivita zajímavější, žáci během ní nesmí mluvit. Mohou ovšem používat jiné způsoby komunikace. Poté, co každý potichu najde v řadě své místo, každý nahlas prozradí datum narození. Aktivitu uzavřete tím, že lidé jsou schopni komunikovat i beze slov, pokud je to potřeba. Využijte řadu k vytvoření nových skupin po třech. Poznámka: Myslíte-li, že nebudete mít dostatek času na všechny aktivity v této hodině (s ohledem na to, že závěrečná aktivita je nejdůležitější částí hodiny), vynechejte tuto aktivizační aktivitu a místo ní použijte jiný, časově méně náročný způsob na rozdělení do skupin. (5 minut) 2/ Žáci ve skupinkách po třech hledají a diskutují o třech věcech, které mají všichni tři společné. Nemají to být ale věci, které jsou zřejmé a snadno odhalitelné. Po třech minututách jim dejte prostor vše sdílet se zbytkem třídy. Požádejte jednoho žáka, aby všechny společné věci postupně zapisoval na větší papír, který pak bude možné pověsit na zeď nebo na tabuli. Stačí psát pouze klíčová slova, ne celé věty. Seznam společných věcí použijete při reflexi na konci hodiny. (5 minut) 10
Hlavní aktivita (20 minut, pokud je možnost 2 hodin 65 minut) 1/ Skupiny po třech dostanou velký papír, časopisy nebo noviny, lepidla, nůžky a barevné fixy. Každá vytvoří speciální kruhovou koláž velký kruh v němž budou např. fotografie, obrázky či symboly, které reprezentují je, jejich život, zájmy a vše, co je pro ně důležité. Upozorněte žáky, že tyto koláže poté vyfotografují, napíší k nim komentáře, pověsí na LN web, a žáci z partnerské školy s nimi budou pracovat. Stanovte jim časový limit 15 minut. (15 minut v případě 45-minutové hodiny) 2/ Hotové plakáty pověste na zeď či rozložte na lavice. Žáci mají nyní několik minut na to, aby si obešli třídu a podívali se na práce svých spolužáků. Pak pokračujte: Máte na své spolužáky nějaké otázky? Je na plakátech něco, čemu nerozumíte a na co byste se chtěli zeptat? Co si myslíte, že žáci z partnerské školy vyčtou z vašich koláží? Co o vás zjistí? Poté se dohodněte na vyfotografování plakátů a nahrání fotek na web LN (např. v nejbližší další hodině nebo jako domácí úkol). Žáci z partnerské školy s nimi budou pracovat v další hodině. (5 minut) Závěrečná aktivita (15 minut) 1/ Každý žák si napíše na papír či do svého zápisníku odpovědi na následující otázky: (5 minut) Jak myslíte, že budou vypadat koláže žáků z partnerské školy? Napište pět věcí, které si myslíte, že v koláži budou a pět věcí, které pravděpodobně ne. Až skončí, srovnají odpovědi ve dvojici nebo ve skupince, a diskutují o tom proč si to myslí. Potom se zeptejte celé třídy: Myslíte si, že vaše a jejic koláže budou podobné nebo rozdílné? V čem? Proč? Žáci si uschovají své seznamy věci do příští hodiny, ve které budou pracovat s kolážemi či jejich popisy z partnerské školy. 2/ Otázky k reflexi hodiny a společné práci: (5 minut) Líbilo se vám pracovat ve skupinách? Jak jste spolupracovali? Jak jste si rozdělili úkoly? Udělali byste teď něco jinak? Stalo se něco, co vás překvapilo? Pokud ano, co? Je něco, co byste si chtěli zapamatovat? 3/ Vraťte se k úvodu této hodiny a k seznamu věcí, které mají žáci společné. Vyzvěte je, aby každý na seznam přidal jednu věc, kterou si myslí, že mají společnou s někým ze třídy (aniž by prozradili jméno osoby!). Žáci by měli přijít s něčím, co si uvědomili během této hodiny. Toto by měla být dynamická aktivita každý žák jen rychle řekne jednu věc. Nechejte jim minututu na přemýšlení před tím, než začnou mluvit. (5 minut) 11
LEKCE 4 REFLEXE Doporučené předměty: přednostně výpočetní technika, anglický jazyk, společenské vědy, zeměpis. Cíle: Žáci interpretují výstupy partnerů z předchozích hodin (koláže, jejich popis, fotky kruhů) a srovnají je se svými domněnkami. Žáci se dozvědí více o pohledech žáků z partnerské školy a popíší, co mají společného. Žáci vyhodnotí, co se za poslední měsíc naučili sami o sobě, o svých spolužácích nebo žácích z partnerské školy. Pomůcky: Výstupy žáků z partnerské školy buď vytištěné fotografie koláží a jejich popisy či počítače nebo data projektor k jejich promítnutí. Žáci donesou své fotografie kruhů. Proužky papíru. Web La Ngonpo: Pracujeme s výstupy z partnerské školy na webu LN (fotky kruhů a koláží). Rizika: Žáci z partnerské školy nenahrají své koláže, jejich popis a fotky na web včas. Žáci nepřinesou fotografie kruhů. POSTUP Úvodní aktivita (15 minut) 1/ Práce s fotografiemi kruhů. Rozdělte žáky do skupin po čtyřech až šesti. Pokud si nepřinesli fotky všichni žáci, vytvořte skupinky tak, aby je alespoň vždy jeden žák ve skupině měl. Úkolem je napsat stručný popis každé fotografie na proužek papírek: Představte si, že tento obrázek je v novinách nebo ve vašem fotoalbu. Co byste k němu přidali jako popisek? Žáci dostanou či si sami připraví tolik papírků, kolik mají fotografií. Dejte jim časový limit tři až pět minut. (5 minut) 2/ Nyní každá skupina oddělí fotografie od popisků na jednu stranu lavice poskládá pod sebe fotografie a na druhou popisy v náhodném, neodpovídajícím pořadí. Skupiny vstanou a obejdou třídu, přičemž u každé lavice budou mít jednu minututu na to, aby rychle přiřadili správné popisy k fotografiím.. Před tím než se přesunou k další lavici, fotografie a popisky vrátí do náhodného pořadí pro další skupinu. Žáci se takto velmi rychle seznámí se všemi fotografiemi. (5 minut) 3/ Pokud žáci z partnerské školy nahráli své fotografie kruhů a jejich popisy, podívejte se na ně nyní (můžete použít data projektor, webovou stránku nebo vytištěné fotografie). Pak otevřete diskuzi: Jaký máte z fotografií pocit? Připadá vám něco na fotkách zajímavé nebo překvapivé? Pokud ano, tak co? Je zde nějaká fotka, která nám vypovídá něco víc o místě, na kterém vznikla? Pokud ano, co? 12
Je tady nějaká fotka, která nám více přibližuje svého autora? Žáka z partnerské školy? Pokud ano, co jsme se o něm dozvěděli? Poznámka: Máte-li čas, žáci mohou napsat nebo jinak vyjádřit pozitivní zpětnou vazbu na jimi vybranou fotografii (Proč se vám líbí?) nebo jednu otázku pro autora jedné z fotografií. (5 minut) Hlavní aktivita (15 20 minutut) 1/ Ukažte žákům koláže z partnerské školy a jejich popisy (na počítači, data projektoru nebo je vytiskněte) a dejte jim čas si je pořádně prohlédnout. Vy sami nyní koláže nekomentujte. (5-10 minut) 2/ Žáci vytvoří dvojice nebo skupinky a společně nakreslí na papír dva velké kruhy, které se uprostřed částečně překrývají. Tato metoda se jmenuje Vennův diagram a cílem je graficky srovnat vlastní koláže s kolážemi partnerů: Nakreslete dva velké kruhy tak, aby se částečně překrývaly. Do prostoru uprostřed napište, co mají vaše koláže a koláže partnerů společné. Do levého kruhu pak napište, co najdete jen ve vašich kolážích a do pravého, co vyčtete pouze z koláží partnerů. Stanovte časový limit pět až deset minut. (10 minut) Reflexe (10 minut) 1/ Diskuze: (5 minut) Co jste zjistili, že máte se studenty z partnerské školy společné? Vraťte se zpět k třetí hodině a připomeňte žákům seznam pěti věcí, které očekávali, že se v koláži objeví a pěti věcí, které by tam neočekávali: Jak se koláže liší od toho, co jste očekávali? Co je na vašem seznamu odlišné? Překvapilo vás něco? Pokud ano, co? Co se z toho můžeme naučit? Co si z tohoto srovnání odnášíme? 2/ Zhodnocení celého modulu. Společně se nyní podíváte zpět na uplynulé čtyři týdny. Nejprve se žáků zeptejte, zda si pamatují, co dělali v prvních třech hodinách, a zběžně si je připomeňte. Varianta A. Osobní zápisník. Žáci nyní použijí metodu volného psaní nepřetržité psaní, aniž by odlepili pero z papíru. Znamená to tedy, že dokud neřeknete stop, žáci budou zapisovat veškeré své myšlenky. Je důležité jim před aktivitou říci, že to co napíší je určeno jen pro ně a nikdo jiný to číst nebude. Na tabuli napište následující tři otázky, ze kterých si každý vybere. Po 3-5 minutách volného psaní, psaní ukončete: (5 minut) Co ses dozvěděl nového sám o sobě v posledních čtyřech týdnech? Co nového ses dozvěděl o svých spolužácích? Co ses dozvěděl o žácích z partnerské školy? Poznámka: Žáci by měli psát pokud možno ve svém rodném jazyce. Pokud ne, zadejte to jako domácí úlohu (např. osobní zápisník nebo esej) nebo je nechte otázky zodpovědět ve dvojicích či se třídou. Varianta B. Jste-li pilotní škola, žáci místo volného psaní vyplní speciální evaluační dotazník. Volitelná závěrečná aktivita (10 minut) 1/ Žáci si vymyslí otázky pro žáky z partnerské školy. Nejprve by o nich měli popřemýšlet samostatně, poté ve dvojici formulují a napíší tři otázky. Co by se chtěli dozvědět o žácích z partnerské školy? Na co by se jich chtěli zeptat? Následně každá dvojice vybere jednu z nich a napíší ji na velký papír nebo na tabuli. 13
Až budou zapsány všechny, přečtěte je nahlas. Každá dvojice bude mít symbolické tři body, které může udělit nejlepší otázce (jedné či je rozdělí mezi více otázek). Body k otázkám dopište a po sečtení se společně domluvte, které pošlete učiteli z partnerské školy. Na dalším postupu se domluvte s učitelem z partnerské školy. 14