MÍSTO Veliš --- (Welish) TURISTICKÁ ZNÁMKA A NÁLEPKA: 1249 hrad Veliš, HLAVNÍ PŘEDMĚT OBLAST GEOMORFOLOGICKÁ Charakteristika Hrad Veliš zřícenina hradu Česká tabule Severočeská tabule Jičínská pahorkatina Turnovská pahorkatina Jičiněvská Pahorkatina Jičínská kotlina Turnovská pahorkatina 1008 km2; křída (pískovce, slínovce a prachovce), kvartér (spraše, sprašové hlíny, písky a štěrky) POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Labe Severní moře, Atlantský oceán Cidlina 1 Stát ČR Kraj: Královéhradecký 4.758 km 2 554.000 Obyvatel Okres: Jičín Otevírací doba DOPRAVA SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Auto Hrad Veliš zřícenina hradu: volně přístupný na vlastní nebezpečí II. třídy: 501 Libáň - Hořice 42 KM [9./33.]- Veliš IV. třídy: 28015 Vokšice Podhradí Bukvice 28020 Podhradí - Veliš II. třídy: 14 Hrádek n/n Liberec Turnov Jičín Veliš Libáň - Dětenice 132 km Prachov Podhradí (16), Podhradí Veliš (2), Veliš Pardubice (90) 118 - KM Železnice 061 Jičín - Nymburk - 47 km [3./44.]km Staré Místo u Jičína (nejblíž) 1881 Pěšky (per pedes) Výstup na hrad Veliš a procházka obcí Veliš a městem Městec Králové 1,02 KM (OMRON KROKOMĚR) Koštovaný pivovar: Krušovice Místo: Pizzerie Saramoni, Městec Králové Co: Krušovice 11% (EPM) Hodnocení: 6 pivo, 6 obsluha, 7 prostředí Cena: 24,- Kč Prachov - Podhradí (auto), Podhradí hrad Veliš (pěšky), obcí Veliš (pěšky), Veliš Městec Králové (auto), Trasa Městec Králové (pěšky), Městec Králové - Pardubice (auto) Datum 30.6.2014 Pořadové číslo roku 17-2014 Obyvatel 138 (obec) Metrů nad mořem // Area 322 // 5,13 km 2 MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1:300.000, ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1:350.000, GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1:620.000, ČESKÁ REPUBLIKA AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1:400.000 KČT - turistické Oblast: č.19. Český ráj - 1:50.000 Aktéři (turisté) Roman (písař a knihovník), Soňa (vévodkyně de Houdini), Romča (rétorik Vilém Tell a geograf), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce) Vstupné: hrad Veliš (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):volně přístupné na vlastní riziko, Doba prohlídky: min. 1 hod, Foto/Video: 0/0, Bezbariérově: ne Chcete-li znát svůj minulý život, podívejte se na své nynější podmínky, chcete-li Moto znát svůj budoucí život, podívejte se na své nynější skutky. PADMASAMBHAVA a nastal den všech návratů a my jsme se po teskném rozloučení s naší ubikací vydali z Prachova na zpáteční cestu a cíl byl jasný. Na vrch Veliš jsme dosud při pobytu v Jičínské kotlině a v okolních místech při všech možných průjezdech a pobytech jenom a pouze hleděli a tak jsme si kopec a vše, co se na kopci nachází, chtěli pěkně prohlédnout a tak jsme se začali přibližovat za svým cílem. Pravdou je, že jsem se učil v Jičíně odbočovat do té správné silnice, ale nakonec se 1 Cidlina pramení na svazích vrchu Tábor poblíž Lomnice nad Popelkou v místní části Košov v nadmořské výšce 550 m n.m. Délka toku je 89,7 km a povodí tvoří 1.165,57 km 2. Vlévá se do Labe u Libice nad Cidlinou v nadmořské výšce 187 m. 1
dílo vydařilo a my projížděli Vokšicemi a pak stoupákem do Podhradí, kde jsme stříbrňáka zaparkovali a dále již k vrchu Veliš pěkně pěšky. S Prachovem jsme se rozloučili krásným pohledem na Zebín a hleděli jsme, že těch čedičových kopců se v tomto jičínském trychtýři nachází více a byli jsme rádi, že jsme měli své poznání. Vrch Veliš se dnes nachází v katastru městyse Podhradí, kde ze zbytků hradu postavil své grunty kdejaký novoosídlenec. Pravdou je, že když se hrad v roce 1658 prvně boural, potom se stavivo vozilo nejprve na výstavbu nedalekého kláštera, a když ještě zbylo, potom se vozilo také do Veliše na stavbu selského dvora. A jelikož toho bylo i více, potom ze zbytků postavil nakonec i více jak grunty i jiný schánilec. Korunu všemu dalo rozhodnutí, že se v kopci otevře lom na těžbu čediče a tak se nakonec rozebralo snad vše a navíc v kopci vznikla velká kapsa a propast značně nebezpečná kroku. Zajímavostí je, že to, co zbylo a nezbylo, bylo vyhlášeno Kulturní památkou ČR. A co je to ten hrad Veliš? Tam, kde bylo již v mladší době kamenné hradiště a tam, kde od roku 1300 stával mohutný královský hrad, se dnes nachází pouhá zřícenina hradu a možná ještě míň, protože tam, kde by měly být jeho zbytky, se nachází po lomové těžbě (a následném paběrkaření obyvateli přilehlých obcí) jenom propadliště a skuliny. Třetihorový kopec však určitý top v sobě ještě obsahuje a vrch Veliš je kótován v nadmořské výšce 429 m a nachází se na něm observační sloup trigonometrického bodu, který svoji úlohu splnil především v roce 1938-39 při obsáhlém měření oblasti. Dnes tento stavební prvek skýtá prostor zpevněné plochy k maximální vyhlídce široko dalekého okolí a někdy i více. Hrad plnil v době svého největšího rozkvětu různé druhy úkolů a tak například v roce 1500, když ho měli v držení Trčkové, byla v něm uložena Basilejská kompaktáta. Hrad byl pobořen v roce 1658 na základě císařského rozhodnutí (obava, aby se po třicetileté válce nestal základnou cizích vojsk) a následně také 1768. Konečný ortel likvidace byl způsoben otevřením kamenolomu v 19. století. Podhradí však na hrad Veliš nezapomíná a hned u výstupové trasy se na jednom z domů nachází krásné dílo stavby v největším rozkvěttu. Hezké to bylo naň hledět. Člověka však hnedka napadne myšlenka proč ten hrad musel nebýt. Odpověď jsme znali a ono toho dle císařských plánů mělo být v okolí rozbořeno daleko více a tak to ještě nakonec dopadlo dobře, že za všechny další stavby byl odpraven jenom tento unikátní objekt starobylého panství Veliš, předchůdce správy Jičína a jiných. 2
Výstup jsme nakonec absolvovali pouze s Jaromírem. Nejprve jsme vystoupali do první části, kde jsme objevili u jedné plošiny překvapivě zbytky zdiva. Mířili jsme to k věži trigonometrického bodu po značně zajímavé cestě, kdy jsme sebou i několikrát v tom rozblátěném terénu těli migli. Nakonec jsme tam však svá těla vlastní energii dostali a už jsme tam obšlapovali tu prapodivně zděnou stavbu a hleděli jsme v maximálním výhledu na rozhlehlé okolí. Okolo to bylo velmi nebezpečné a tak jsme se raději drželi při následném pozorování pěkně u cihlového základu a věřte, že jsem měl o Jarouše pěkný strach. No a pak jsem vytáhl mapu a začali jsme si ukazovat, kde co je, ale ono to bylo jasné i bez použité mapy a připadali jsme si jako sokolící, kteří se zrovna 3
naučili poletovat a chystají se ke svému prvnímu okružnímu letu. Nejprve jsme hleděli k Prachovu a hleděli jsme na rybník Ostruženský a silnice, kde by to možná bylo i lepší jet. Hleděli jsme na Dolní Lochov a Březinu a vlastně jsme si vše tak nějak tacitně rekapitulovali, aniž jsme si toho byli pořádně vědomi, protože jsme vlastně celou oblast ve své velikosti okolo Jičína měli procestovánu. Byl to hezký pocit si takhle pěkně hledět se vším a za tím, co nám k tomu bylo v hlavách generováno. Nato jsme své pohledy drobně otočili a myslím, že snad jenom o takových patnáct stupňů a už jsme hleděli na Trosky v tom zajímavém šedivém oparu. Muselo to být zajímavé, když obě tyto hradní stavby mezi sebou posílaly milostná psaníčka, když se navzájem obdivovali ve svých krásách. Dnes je kraj poset staveními jiných obcí, které byly dříve pro potřeby panovníků tenkráte přítomny a možná, že některé stojí na svých základech i dnes. Obdivovali jsme tedy ty současné vesničky a také různé horizonty a zvedlé země, které připomínaly dřívější dobu a snad také keltské stopy. 4
A pak jsme se otočili o 180 stupňů a hleděli jsme na Jičín a byl to krásný pohled. Pak jsme hleděli směrem k obci Šlikova Ves a Starému Místu u Jičína a náš pohled se zastavil na věži kostela sv. Václava ve Veliši a na novém hřbitově hrobce Šliků. A nastal čas a my jsme již hleděli po několikáté dokola na stejná místa a tak jsme se rozhodli, že budeme sestupovat a vydali jsme se drobným krokem okolo dozrávajících ptáčnic dolů. Sestoupili jsme zpátky na plošinu a po drobném dotazování jsem nakonec Jaromíra přesvědčil, že je potřeba se podívat také do žlebu bývalého čedičového lomu. A tak jsme si to vyšlápli a připadali jsme si jako ve scéně pohádky O šípkové Růžence, protože jsme šli zarostlým 5
královstvím. Ono bylo všude tak vlhko a mokro, že to ještě dotvářelo více pocit a atmosféru. Když připočítám, že tam také kvetly ty plevelovité trávy, jejichž aroma bylo všude s těmi tlejícími odpadky prosyceno, které tam po sobě zanechali trampující individua, navodilo to vše zajímavý nepoznaný pocit a bylo to TAJEMNÉ. Po chvíli jsme zjistili, že mimo tu tajemnost je to tam také pěkně nebezpečné a klouzalo to jako tenkrát. Dostali jsme se však mimo ten prostor vytěženého čedičového kamene také do míst, kde skutečně byly obytné části. Hleděli jsme na místa, kde byly do stěn dříve vsazeny trámy. Docela nás to uspokojilo a tak jsme se začali vracet. Myslím, O.K. Vrátili jsme se po tábora a sjeli jsme čtvrtou třídou že to pro prozkoumání bylo skutečně postačující a tak malé chvíli do základního silnice k šlikovskému hřbitovu. 6
Opětovně jsem se snažil ke své skupince prohovořit o rodině Šliků a samozřejmě, že jsem hovořil také o ražbě mincí, ale potom jsem se zaměřil na dopravu useknuté hlavy Jáchyma Šlika do této hrobky a kolik to stálo diplomatických sil. Jsou to v tom historickém světě události, že se až tají dech nad vnímáním určitých hodnot a jejich pokořením etc. Já jsem byl z tohoto místa dokonale dosycen takovou zajímavou energií a nemohl jsem se od hrobky odtrhnout, ale nakonec jsem se utrhl a dojeli jsme do obce před Obecní úřad, kde jsme potkali ochotnou skupinku lidí, která nám poradila, kde koho posehnat k zakoupení turistických předmětů. A tak jsme čekali, a jelikož se přímo naproti OÚ nacházel kostel sv. Václava, vydali jsme se pohledět tak nějak okolo a do něj. Nápomocna nám byla i skupinka restaurátorů, kteří nám k místu samozřejmě řekli i více a bylo to velmi příjemné zpestření od těch, kteří tomu rozumí velice velmi. A to jsme již viděli paní Věru Grohmanovou, jak k nám přijíždí s klíčem od místnosti, kde jsou razítka, 7
turistické známky, pohledy, knihy o okolí a další zajímavé věci pro nás turisty. A co je to ta obec Veliš? Je to malebná a upravená obec, o které existuje první zmínka již z roku 1143. Dnes v ní dominuje jednolodní barokní kostel sv. Václava, který vystavěl v letech 1742-1752 podle návrhu A. Luraga, který ve Veliši navrhl i kapli sv. Kříže a hrobku šlechtického rodu Šliků. Nad obcí na novém hřbitově při cestě na hrad Veliš se rozkládá citovaná hrobka Šliků, ve které jsou též uloženy ostatky Jáchyma Šlika, který byl popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. A už jsme razítkovali a přehrabovali se ve všem, co bylo v domě k dispozici a nemělo to chybu. Paní byla velmi milá a ochotná a měla dokonce náladu odpovídat Romčovi na jeho zajímavé dotazy. Bylo to prostě O.K. a bylo vidět, že jsme narazili na ženu ve zkušeném věku s neskutečně velkým srdcem, které bušilo pro celý svět. A nastala chvíle a paní na svém velocipédu odjela. My se ještě začali procházet po návsi, která byla neskutečně zajímavě upravená a vydávala sama o sobě signál o správě obce. Měli jsme prostě z návštěvy této obce velmi pěkné pocity. Začali jsme se však už za- 8
mýšlet nad tím, že musíme upalovat k domovu a tak jsme po chvíli naskočili do ocelové škatule a už jsme to uháněli do Jičíněvsi a dále do Městce Králové, kde jsme věděli, že návštěvou Pizzerie Saramoni nic nezkazíme a tak jsme do ní vstoupili a usedli a dali si výbornou pizzu v bezkonkurenční cenové relaci. Se synky jsme si dali po obědě cukrovou vodu značky Kofola a Soňa koštla malé pivko od Krušoviců a řádně ohodnotila. Když jsme byli takhle vyřízeni, vydali jsme se na poslední úsek do našich Pardubic, kde jsme po nějaké chvíli také zaparkovali a tento trip ukončili. Ještě něco? Hrad Veliš byl postaven Václavem II. v období mezi roky 1300 až 1316 jako středisko královské moci na Jičínsku a pojmenován byl po sousední vsi. Hlavní část hradu tvořila hranolovitá věž, která byla krytá sedlovou střechou a cimbuřím, umístěná uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. V 15. století Trčkové hrad rozšířili a a dali mu vzhled, jaký měl před zbořením (vykopali také hlubokou studni). Po celou třicetiletou válku se na hradě skrývali Jezuité. V pobělohorských konfiskacích bylo velišské panství zabaveno a r. 1622 prodáno Albrechtu z Valdštějna. Po jeho zavraždění bylo panství prodáno hraběti Jindřichu Šlikovi. Po třicetileté válce nařídil císař Ferdinand III. zbourání hradů, jež by se mohli stát oporou nepřítele nebo vzbouřenců. Některým hradům se povedlo z tohoto příkazu/rozhodnutí vymanit, ale Veliši nikoli. 9
Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA: www.velis.cz, www.knihovnavelis.cz E-DRÁT.: TEL.: obecvelis@tiscali.cz (Obec Veliš prodejní místo turistických předmětů) +420.736.711.149 (Obec Veliš účetní paní Věra Grohmanová správkyně turistického koutku) ADRESA: Obec Veliš, Veliš 4, 507 21 Veliš u Jičína (ostatní kontakty a odkazy se nachází v obsahu dokumentu) Seznam využitých zdrojů (tištěné dokumenty): 1. Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. 2. Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader s Digest Výběr, 2010. ISBN 978-80-7406-106-6. 3. Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, 2002. ISBN 80-85925-12-5. 4. Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. 5. DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, 2005. ISBN 80-7309-259-7. 6. Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-23-0. 7. KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, 2007. ISBN 978-80-239-9074-4. 8. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, 1960. ČSAV Praha. 9. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-709-8. 10. BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z nížin do hor Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80200-2026-0. 11. ŽAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1:240.000]. Praha: Žaket Praha, 2012. ISBN 978-80-7233-369-1. 12. Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7348-036-0. 13. Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha 2011. EU code DC 685 993. 14. NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, 2005. Vydání první. ISBN 0-7033 872-5. 15. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. 16. ŽAKET. Autoatlas: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2010. 17. ŽAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2012. 18. DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie Královéhradecký kraj. Praha: Knižní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. 19. FREYTAG & BERNDT, Železniční mapa České republiky. [1:900.000]. Praha: FREYTAG & BERNDT 2008. 20. SŽDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŽDC.s.o. 2013. 21. Kol. autorů, CYKLOATLAS Česko (podrobný cykloatlas). [1:75.000]. Vizovice: SHOCART spol. s r.o., 2014. ISBN 978-80-7224-626-7. 22. WALDHAUSER, J. Keltské Čechy. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80-200-2119-9. 23. DIESTLER, R. Pivopedie. Praha: Euromedia Group k.s. Knižní klub 2014. ISBN 978-80-242-4486-0. 24. VELARTOVÁ, J. 10 Zastavení v Českém ráji. Semily: VČT 28, 1990. ISBN 80-9000 35-1-6. Seznam využitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/seznam_německých_názvů_obcí_a_osad_v_česku 2. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/velis 3. WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/železničí061 4. WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/cidlina 5. PLÁNOVAČ TRAS (SILNICE III. A IV. TŘÍDY): http://www.skoda-auto.cz 6. TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz 7. TURISTICKÉ ZNÁMKY: http://www.turisticke-znamky.cz 8. PIDIFRK: http://www.pidifrk.cz Využitá osobní fota: Ing. Roman Houdek Houdini - H, Roman Houdek Romča - R, Jaromír Houdek J, Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM. Použité fotografie zpravidla vlastní, ostatní použity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:HOUDINI111@email.cz (Czech, English, Russian) ROMAN - Houdini ROMAN - William Tell JÁRA - Jerome SOŇA 10