Předmět Pedagogika Přednáška: 2 hodiny Uzavření: zápočet Vyučující: Mgr. Alena Bendová. Katedra: Katedra hudebních a humanitních věd Platnost: od 2012/2013 Získání zápočtu Podmínkou dosažení zápočtu bude v zimním semestru i letním semestru test z obsahové náplně přednášek a ze základních pedagogických pojmů. Základní studijní literatura k předmětu Pedagogika BENDL, S. Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha : ISV, 2004. ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha : UK, 1993. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 1997. JŮVA, V. SEN. A JUN. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1994a. JŮVA, V. SEN. A JUN. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1994b. KALHOUS, Z. OBST, O A KOL. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. KOHOUTEK, R. A KOL. Základy pedagogické psychologie. Brno: CERM, 2002. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : MU, 1990. MAŇÁK, J. A KOL. Alternativní metody a postupy. Brno : MU, 1997. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Praha : MU, 1995. PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha : PdF UK, 1996. PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělání. Praha : Portál, 1996b. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997a. PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě: Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha: Portál, 1999a. STŘELEC, S. Studie z teorie a metodiky výchovy. Brno: PdF MU, 2002. ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003. ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU 1994. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ H. Pedagogika pro učitele, Praha: Portál, 2010 Obsahová náplň přednášek zimního semestru Pojetí výchovy, její základní rysy, funkce výchovy, význam pedagogiky Předmět, metody a prameny pedagogiky Struktura pedagogiky a její hlavní disciplíny Příprava k sociálním rolím, rozvoj základních kvalit osobnosti, rozvoj v kulturních oblastech (výchova světonázorová, rozumová, pracovní, mravní, estetická, tělesná aj.) Činitelé výchovy pedagog, typologie pedagogů a vychovávaný jedinec Vývoj a přehled pedagogických principů, J. A. Komenský a jeho pedagogický odkaz Výchovné cíle a výchovné prostředky Základní kutikulární dokumenty standardy, vzdělávací programy Obecná didaktika, cíl výuky a obsah výuky Typy výuky (informativní, heuristická, produkční, regulativní) a fáze výuky (motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace) Metody výuky, aktivizující metody výuky a organizační formy výuky Prostředí výuky a vyučování, mikroprostředí a makroprostředí Pedagogická interakce a komunikace Osobnost učitele z hlediska teorie a metodiky výchovy
Tématické okruhy ke státní zkoušce z předmětu Pedagogika pro posluchače JAMU Brno 1. Pedagogika - vznik, předmět, prameny, struktura, disciplíny, hraniční obory, využití pedagogiky - předmět pedagogiky základní pojmy, historické dědictví pedagogiky = prameny, pedagogické disciplíny, pedagogický výzkum. 2. Pojetí výchovy a její základní rysy, funkce výchovy v životě člověka a společnosti, výchova a vzdělávání, výchova v rodině pojetí rysy, etapy výchovy, pedagog X vychovávaný jedinec, cíle výchovy, vnitřní a vnější podmínky, formy výchovy, rodina a výchova, funkce rodiny. 3. Dějiny pedagogiky - vybrané pedagogické problémy v historickém přehledu a hlavní myslitelé v jednotlivých obdobích, pedagogický odkaz J. A. Komenského 4. Pedagogické směry 20. století - reformismus, behaviorismus, esencialismus, psychologicky a sociologicky orientovaná pedagogika, duchovědná pedagogika, pedagogika existencialistická a neotomistická, sovětská pedagogika, antiautoritativní pedagogika 5. Kurikulum, základní pedagogické dokumenty dokumenty vymezující obsah vyučování, struktura učiva, standardy RVP ( RVP ZV, RVP ZUŠ, RVP konzervatoř aj), ŠVP, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, vzdělávací obory.. 6. Výchovné a výukové cíle, jejich členění a vymezování - def. výchovných cílů, funkce cílů výchovy, členění výuk. cílů, požadavky na výukové cíle, taxonomie kognitivních cílů 7. Vývoj, přehled a aplikace pedagogických principů stručná historie pedagogických principů, přehled pedag. principů, aplikace jednotlivých ped. principů 8. Pedagogická interakce a komunikace pojem, funkce, podoby, obsah pedagogické komunikace, pravidla ped. komunikace, ped. interakce zákl. pojmy, faktory ovlivňující ped. percepci, preferenční postoje a hodnocení žáků učitelem 9. Diferenciace, individualizace a integrace výuky, práce s talentovanými žáky- pojem diferenciace a individualizace, integrace pojem, podmínky, legislat. rámec pro integraci a inkluzi, poradenské služby, definice, kritéria, projevy nadání, pravidla pro práci s nadanými žáky 10. Fáze výuky, typy výuky, prostředí výuky, výukový cyklus - fáze výuky: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace. Typy výuky: informativní, heuristická, produkční a regulativní. Makroprostředí a mikroprostředí výuky, přípravná sekvence - plánování a příprava výuky, realizační sekvence - řízení vyučování, diagnostická sekvence - hodnotící a kontrolní aspekty u učitele a žáka. 11. Přehled výukových metod, kritéria jejich výběru, charakteristika hlavních metod, aktivizující metody výuky 12. Organizace výuky. Organizační formy vyučování. Hodnocení a klasifikace žáků. 13. Rozvíjení aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Problémová metoda. Rozvíjení kritického myšlení. 14. Styly učení žáků. Vyučovací styly učitelů faktory působící na uč. styl žáka, styly dle smyslových preferencí, styly dle motivace a záměru, ovlivňování učebního stylu, rozdělení vyučovacích stylů učitele 15. Osobnost učitele, pedagogické dovednosti učitele, pojetí autority učitele. Klima třídy, třídní management, klima školy 16. Pedagogická diagnostika žáka a třídy. Sebereflexe učitelova výchovného působení - pojem, funkce, fáze ped. diagnostiky, metody ped. diagnostiky, pojem autodiagnostika, sebereflexe učitele a její fáze. 17. Hodnotová orientace současného světa a výchova. Multikulturní výchova, etická výchova, globální výchova pojem hodnota, multikulturní výchova, dělení hodnot, druhy hodnot, hodnotové normy, proces a metody mravní výchovy, koncepce globální výchovy, výchova pro udržitelný rozvoj. 18. Kázeň. Výchovné problémy žáků pojetí kázně, nekázeň, agresivita a šikana, záškoláctví, kouření, alkoholismus, drogová problematika..
19. Organizace a řízení vzdělávacího systému v ČR. Správa a samospráva školy. Management školy a třídy Základní právní normy řízení výchovy a vzdělávání Národní program rozvoje vzdělávání, ředitel školy, školská rada, MŠMT, Česká školní inspekce - práva a povinnosti, samosprávné celky ve školství - obec, kraj. 20. Alternativní školství a inovace ve školství, klasické reformní školy - Waldorfská, Montessoriovská, Freinetovská, Jenská, Daltonská, církevní (konfesní školy), moderní alternativní školy (např. s otevřeným vyučováním, s volnou architekturou, magnetové, bez ročníků..) Studijní literatura k tematickým okruhům DITTRICH, PAVEL. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka.jinočany : H+H, 1993. ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha : UK, 1993. ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou : Fakta, 1998. JŮVA, V. SEN. A JUN. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1994a. JŮVA, V. SEN. A JUN. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1994b. KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP, 1996. KURELOVÁ, M. Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího procesu. Ostrava : PdF, 1990. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : MU, 1990. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Praha : MU, 1995. PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělání. Praha : Portál, 1996b. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997a. STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003. ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU 1994. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele 2. rozš. a aktualiz. vyd., Praha: Grada, 2011 Předmět Pedagogika Disciplíny pedagogiky - přehled možných okruhů a základní literatury ke zpracování seminární práce Obecná pedagogika - základní ped. pojmy - výchova, vzdělávání, edukace, edukační realita, edukační prostředí, edukační konstrukty, předmět, prameny, funkce, struktura disciplíny. PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha : PdF UK, 1996. JŮVA, VLADIMÍR SEN. A JUN. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1994a. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997a. Dějiny pedagogiky a dějiny školství - charakteristika vybraných vývojových pedagogických etap např. vývoj pedagogických idejí a koncepcí v antice, renesanci, v 18. století, pedagogické koncepce předních osobností pedagogiky např. Sokrates, Platon, Aristoteles, J. A. Komenský, J. J. Rousseau, J. Dewey, J. H. Pestalozzi, L. N. Tolstoj, česká reformní pedagogika O. Chlup, V. Příhoda aj. JŮVA, V. SEN. A JUN. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1994b. ŠTVERÁK, V.. Dějiny pedagogiky. Praha : SPN, 1991. ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha : Karolinum, 1997. CIPRO, M. Prameny výchovy. Praha : vlastní náklad, 1991-1995. Srovnávací pedagogika popis, analýza, porovnávání a rozdílnosti vzdělávacích systémů v jiných zemích.
PRŮCHA, J. Vzdělání a školství ve světě: Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha : Portál, 1999a. VÁŇOVÁ, M. A KOL. Vzdělávací systémy ve vyspělých evropských zemích. Praha : PdF UK, 1994. JEŽKOVÁ, V. A KOL. Vzdělávací systémy v zahraničí. Praha : Karolinum, 1996. Filosofie výchovy - disciplína, která se odvíjí od filosofie a od základních filosofických otázek. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998. VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové : Líp, 1997. PALOUŠ, R. K filozofii výchovy. Praha : SPN, 1991. Teorie výchovy - disciplína, která také vychází z filosofie. Vyvstává otázka, zda teorie výchovy není přímo součástí filosofie výchovy. Snaží se o řešení teoretických východisek výchovy (výchova k hodnotám, hodnotové orientace x krize morálního systému atd.). PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava : Amosium, 1995. KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999. ČÁP, J. Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha : ISV, 1996. ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha : UK, 1993. Sociologie výchovy - disciplína sociologie, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a její úlohou v procesech společenské reprodukce. Pojednává 1. o místě a funkci výchovy ve společnosti, v dané kultuře, o vztazích mezi výchovou a sociální strukturou, 2. o vztazích subjektů a objektů a 3. o struktuře a funkci výchovných institucí. HAVLÍK, R., HALÁSZOVÁ, V., PROKOP, J. Kapitoly ze sociologie výchovy. Praha : PdF UK, 1996. RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. Brno : MU, 1991. ALAN, J. Společnost, vzdělání, jedinec. Praha : Svoboda, 1974. Pedagogická antropologie - pedagogická disciplína, která vychází z kulturní antropologie, jež se zabývá otázkou, jak se projevuje chování lidí vlivem odlišné kultury, ve které žijí (tradice, zvyky, hodnoty, předsudky). PA se zabývá interkulturními rozdíly v různých oblastech školní a rodinné edukace. Odlišnostmi ve vzdělávacích systémech v jiných zemích. MURPHY, R. F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha : Portál, 1998. WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha : UK, 1993. Ekonomie vzdělávání - disciplína, která se zabývá otázkami financování školství, efektivností prostředků vynakládaných na vzdělání v rámci vzdělávacích systémů a škol, vztahy mezi vzděláním lidí a jejich uplatněním na trhu práce. Statistická ročenka školství vychází každoročně. Publikované dokumenty Školství na křižovatce (1998) obsahuje různé statistické údaje ze zdrojů MŠMT a Lidské zdroje v České republice (1999). Pedagogická psychologie - je odvětví psychologie, které zkoumá otázky výchovně vzdělávací praxe z psychologického hlediska. Psychologicky analyzuje průběh, podmínky a výsledky výchovy a vzdělávání. KOHOUTEK, R. Základy pedagogické psychologie. Brno : CERM, 1996. MUSIL, J. Úvod do pedagogické psychologie. Olomouc, 1996. ČÁP, J. Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha : ISV, 1996. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 1997.
Speciální pedagogika - je obor, který se zabývá teorií a praxí rozvoje, výchovy a vzdělávání jedinců postižených různými nedostatky tělesnými (somatopedie), smyslovými (surdopedie - sluch, tyflopedie - zrak), duševními (psychopedie) a poruchami chování (etopedie). NOVOTNÁ, M., KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha : SPN Pedagogické nakladatelství, 1997. PIPEKOVÁ, J. A KOL. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 1998. KYSUČAN, J., KUJA, J. Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky. Olomouc : PdF UP, 1999. sborník Dítě ze zdravotním postižením (1999). Sociální pedagogika - je aplikované odvětví pedagogiky zabývající se výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné (sociokulturní deprivace) skupiny mládeže a dospělých. Je rovněž zaměřena na výchovu a pomoc rodinám s problémovými dětmi, na skupiny mládeže ohrožené drogami a na jedince propuštěné z vazby atd. KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP, 1996. KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999. SBORNÍK - Kapitoly ze sociální pedagogiky a psychologie (Brno, 1998). ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou : Fakta, 1998. Pedagogika volného času - pedagogická disciplína zabývající se otázkou volného času trávenou určitou skupinou populace. PÁVKOVÁ, J. A KOL. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 1999. VÁŽANSKÝ, M., SMÉKAL, V. Základy pedagogiky volného času. Brno : Paido, 1995. SPOUSTA, V. A KOL. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno : MU, 1994. SPOUSTA, V. A KOL. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno : MU, 1995. SPOUSTA, V. A KOL. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno : MU, 1996. Andragogika - věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělé respektující všestranně zvláštnosti dospělé populace. BENEŠ, M. Úvod do andragogiky. Praha : Karolinum, 1997. ŠIMEK, D. Základy andragogiky. Olomouc : FF UP, 1996. PALÁN, Z. Výkladový slovník vzdělávání dospělých. Praha : Daha, 1997. MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha : Codex Bohemia, 1998. Obecná didaktika - jako obecná teorie se zabývá jakýmikoliv edukačními procesy realizovaných v edukačním prostředí. Didaktika se stručně zabývá: 1. tím, co a k jakým účelům se vyučuje, 2. tím, jak se to vyučuje. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : ISV, 1999. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : MU, 1994. KURELOVÁ, M. Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího procesu. Ostrava : PdF, 1990. Oborové a předmětové didaktiky - předmětové didaktiky se zabývají teoriemi o vzdělávání v jednotlivých vyučovacích předmětech nebo složkách předmětu např. didaktika fyziky, didaktika hry na klavír, oborové didaktiky jsou teorie týkajících se skupiny předmětů, určitých širších oblastí teorie a praxe např. didaktika cizích jazyků, didaktika přípravy postižených sportovců aj. Technologie vzdělávání - teorie o využívání různých technických prostředků ve vyučování a učení = didaktická technika, ke které náleží auditivní a audiovizuální prostředky (výukový film, jazyková laboratoř, vyučovací trenažér). BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998. KOUBA, L. Technické systémy ve výuce. Praha : Karolinum, 1992, 1995.
KULIČ, V. Člověk učení automat. Praha : SPN, 1984. Pedagogická evaluace (hodnocení, ocenění) - oblast, která zahrnuje hodnotící analýzy programů, plánů, projektů vzdělávání, např. evaluace klimatu škol. PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Brno : MU, 1996a. Sborník Pedagogická evaluace v podmínkách současné české školy. Česká asociace pedagogického výzkumu, 1996. Pedagogická diagnostika - vědecká disciplína zabývající se teorií a metodologií diagnostikování v edukačním prostředí. Pedagogické diagnostikování je zjišťování, charakterizování a hodnocení úrovně rozvoje žáka jako výsledku výchovného a vzdělávacího působení. MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha : SPN, 1986. GAVORA, P. Akí sú moji žiaci. Pedagogická diagnostika žiaka. Bratislava : Práca, 1999a. HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha : SPN, 1989. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka.jinočany : H+H, 1993. Pedeutologie teorie učitelské profese, otázka přípravy učitelů jejich vědomostní a intelektuální úroveň, typologie učitelů, profesní dráha učitelů. PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988. ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: Problémy a inspirace. Brno : Paido, 1999. ŠIMONÍK, O. Začínající učitel.brno : MU, 1994. BLÍŽKOVSKÝ, B., KUČEROVÁ, S., KURELOVÁ, M. A KOL. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století. Brno : Konvoj, 2000. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996. Teorie řízení školství - lze stručně definovat jako objasňování aktivit vztahujících se k plánování, organizování a kontrole činnosti institucí tvořících vzdělávací systém. Školský management zahrnuje plánování a financování školství, organizování lidských zdrojů v systému školství a administrativně-kontrolní činnost. BACÍK, F., KALOUS, J., SVOBODA, J. Kapitoly ze školského managementu. Praha : PdF UK, 1998. OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc, PdF UP, 1998. EGER, L A KOL. Efektivní školský management. Plzeň, Vydavatelství ZČU, 1998. Vzdělávací politika - principy a metody rozhodování o vzdělávacích institucích cíle rozvoje vzdělávání, legislativní rámec vzdělávacích institucí, způsob financování, stanovení cílů a obsahů vzdělávání, způsob kontroly vzdělávacích zařízení. KALOUS, J. Teorie vzdělávací politiky. Praha : ÚIV, 1997.