Sekundární prevence a prognóza nemocných po cévních mozkových příhodách

Podobné dokumenty
Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Arteriální hypertenze

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

asné trendy rizikových faktorů KVO

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

NOVÉ KOMPETENCE VŠEOBECNÝCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V DIAGNOSTICE ICHDK

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Kdy a proč odložit plánovaný výkon u hypertenze? Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍHO RIZIKA A DIABETU U NEMOCNÝCH SCHIZOFRENIÍ: VYUŽITÍ INTERNETU V PRAXI. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D. MUDr. Radovan Malý, Ph.D.

ZPŮSOBY MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU: METODIKA, NORMÁLNÍ HODNOTY, VÝHODY A LIMITACE. Jan Filipovský II. interní klinika LF UK a FN Plzeň Praha,

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

PFO a ischemický iktus. Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN v Hradci Králové

Longitudinal trends in CV mortality and major RF in the Czech population in 1985 to Czech MONICA and Czech post-monica study

THE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD.

NOVÁ DIETOLOGICKÁ DOPORUČENÍ: SKUTEČNE NĚCO NOVÉHO? Jan Piťha Bratislava, NÚSCH,

Prognostický význam domácího měření TK. Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.anny v Brně

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové

kladních rizikových faktor KVO Institut klinické a experimentáln Praha

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Nové strategie použití biomarkerů renální dysfunkce

Hypertenze a srdeční selhání Patofyziologické základy

Kardioembolizační ischemické cévní mozkové příhody

Proč a jak měřit krevní tlak doma

Maligní mozkový infarkt. Miroslav Kalina Nemocnice Na Homolce

Krevní tlak, prehypertenze, hypertenze a příjem soli

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

METABOLICKÝ SYNDROM DIAGNOSTIKA A LÉČBA

KDY A PROČ VYŠETŘOVAT NELIPIDOVÉ RIZIKOVÉ KARDIOVASKULÁRNÍ FAKTORY? Jan Piťha, FN Motol, CEM IKEM FONS, Pardubice,

Jaké příznaky by měly praktického lékaře upozornit na renální onemocnění, kdy odeslat pacienta ke specialistovi

Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Stejně jako antibiotika

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Cor Vasa 2000; 42: K

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

Perioperační hemodynamická optimalizace

Česká společnost pro hypertenzi. Česká společnost pro aterosklerózu. Preventivní kardiologie ČKS Srdeční selhání ČKS

NÁRODNÍ DIABETOLOGICKÝ PROGRAM ( )

Protokol Clinical research monitor: Martina Šístková, Dis.,

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

Univerzita Palackého v Olomouci. Kazuistika 1: Hypertenzní krize u 43-letého muže

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Registr pacientů s renální insuficiencí (RIP) - představení nového registru a principy fungování

CZ.1.07/1.5.00/

Esenciální hypertenze. Vyšet ení krevního tlaku

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Tranzitorní ischemická ataka (TIA) I.Neurologická klinika Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně

Kardiovaskulární rizikový profil 40letých mužů a 50letých žen v ordinacích praktických lékařů

Hematologická problematika v primární péči

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Státní zdravotní ústav Praha

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

STUDIE HELEN. MUDr. K. Žejglicová SZÚ, Ústředí monitoringu

Význam lékařského vyšetření v rámci studií zdravotního stavu výsledky studie EHES

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Současná koncepce preventivní kardiologie Úvod do cyklu publikací z preventivní kardiologie*

PRIMÁRNÍ PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ VELKÉ NEMOCNICE PRIMARY PREVENTION OF THE CARDIOVASCULAR DISEASES IN BIG HOSPITAL STAFF

XII. sjezd pracovní skupiny kardiovaskulární rehabilitace ČKS a XVIII. lázeňské kardiovaskulární dny v Konstantinových Lázních

Úroveň sekundární prevence ischemické choroby srdeční u českých pacientů ve studii EUROASPIRE IV

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Pacient s cévní mozkovou příhodou Perioperační optimalizace rizikových pacientů

Vztah endoteliální dysfunkce, ED a rizikových faktorů KVO u souboru 50 českých mužů

ZÁCHYT NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH ONEMOCNĚNÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO APARÁTU A METABOLICKÉHO SYNDROMU U PACIENTŮ POPRVÉ VYŠETŘOVANÝCH PRO EREKTILNÍ DYSFUNKCI

INTERHEART. Rozsáhlá mezinárodní standardizovaná studie případů a kontrol

Skórovací systémy na urgentním příjmu. MUDr. Tomáš Veleta

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem.

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Transkript:

Sekundární prevence a prognóza nemocných po cévních mozkových příhodách Registrační číslo NT/12102-4 Řešitel: Renata Cífková, TN Praha Spoluřešitel: Otto Mayer, FN Plzeň

Úmrtnost podle příčin, Evropa Muži Ženy Eur Heart J 2014;35:2950-2959

Počty úmrtí podle příčin Česká republika, 2013 KVO ICHS CMP Muži 23 701 13 412 4 249 Ženy 28 030 14 524 6 067 ÚZIS 2014

25 % CMP jsou recidivující CMP Riziko rekurence v 1. roce 16 % v dalších letech 4 % Stroke 2014; 45:315 353 Stroke 1999; 30:338 349

CÍLE PROJEKTU 1. Zjistit prevalenci základních rizikových faktorů u ischemických a krvácivých CMP 2. Analyzovat implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi 3. Porovnat vstupní charakteristiky pacientů hospitalizovaných pro akutní CMP na iktových jednotkách a standardních interních odděleních 4. Porovnat prevalenci základních rizikových faktorů u ischemických CMP s výsledky pilotní studie u pacientů po ischemických CMP vyšetřených v roce 2007 5. U ischemických CMP porovnat implementaci doporučení pro sekundární prevenci s výsledky pilotní studie u pacientů po ischemických CMP vyšetřených v roce 2007 6. Porovnat prevalenci základních rizikových faktorů pacientů po CMP a náhodně vybraných osob reprezentativního vzorku české populace vyšetřených v rámci studie post-monica v letech 2006-2009 7. Zjistit přežívání zařazených pacientů po CMP a analyzovat faktory s tím související.

CÍLE 1. Zjistit prevalenci základních rizikových faktorů CMP u pacientů ve věku do 80 let hospitalizovaných pro první akutní ischemickou CMP v Thomayerově nemocnici v Praze a ve FN v Plzni 2. Analyzovat implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi 3. Analyzovat přežívání nemocných po CMP

Nemocní s první ischemickou CMP 736 pacientů přijatých do 2 regionálních iktových center (z celk. počtu 24) v období 2009-2012 Thomayerova nemocnice v Praze spádová oblast: 350 000 obyvatel 424 konsekutivních pacientů 6 měsíců 3 roky po 1. dokumentované icmp FN v Plzni spádová oblast: 180 000 obyvatel * trvání symptomů > 24 hodin nebo TL * dokumentace CMP pomocí CT nebo MR * věk 18-81 let

SBĚR DAT Identifikace pacientů Výběr údajů z propouštěcích zpráv a chorobopisů Ambulantní vyšetření pacientů (6 36 měs. po CMP)

SBĚR DAT (pokr.) Vyšetření pacientů výška, tělesná hmotnost a obvod pasu krevní tlak (Omron M10-IT, event. rtuťový tonometr ) odběr žilní krve vzorek moče na stanovení mikroalbuminurie stanovení CO ve vydechovaném vzduchu (nepovinné) funkční postižení (modifikovaná Rankinova škála, Barthelův index) dotazník Eurol QoL 5D-5L, Montreal cognitive test, dotazník HADS klidové EKG dlouhodobé skladování krve: plazma a sérum

Etiologie ischemické CMP CCS klasifikace etiologie CMP: 1. Kardio-aortální embolizace 2. Ateroskleróza velkých tepen 3. Uzávěr malých tepen 4. Jiné 5. Nejasná

Causative Classification of Stroke System (CCS) semi-automated version of the SSS-TOAST počítačový algoritmus založený na důkazech, přístupný na webu vytvořený na Harvard Medical School určuje nejpravděpodobnější mechanismus vzniku ischemické CMP v případě existence více možných příčin, snižuje intra- a interindividuální variabilitu v případě multicentrického výzkumu u CMP zahrnuje výsledky vyšetření používaných při vyhodnocování pacientů s CMP zajišťuje jednotnost vkládaných údajů https://ccs.mgh.harvard.edu/ccs_title.php

Příjem pro dg první ischemická CMP TN Praha + FN Plzeň, V/2009 I/2012 n = 736 697 propuštěno 94,7 % 5,3 % 39 při hospitalizaci 89 úmrtí po propuštění 424 vyšetřeno 184 non-respondenti 30,3 %

Hospitalizační záznamy n = 736 Anamnéza KVO + RF KVO

Ambulantní vyšetření n = 424 Průměrný věk, roky 66,3 ± 10,4 BMI, kg/m 2 29,9 ± 8,86 Medián doby od icmp, dny 495 (315 873) * Modifikovaná Rankinova škála 1,01 ± 1,12 Barthelův index 96,0 ± 10,24 * interkvartální rozmezí J Hypertens 2015; 33:2107-14

Ambulantní vyšetření n = 424 Hypertenze v anamnéze 363 (85,6 %) Užívání antihypertenziv 337 (79,5 %) Kouření v anamnéze 251 (59,3 %) Kouření 1 měsíc před icmp 149 (35,2 %) Kouření v době ambul. vyš. 97 (22,9 %) J Hypertens 2015; 33:2107-14

Nemocní po první ischemické CMP Vyšetřeno 424 Normotonici 36 Hypertonici 388 (91,5 %) Neví o HT 25 Ví o Ht 363 (93,6 %) Neléčen 26 Léčen 337 (92,8 %) TK 140/90 mmhg 170 TK < 140/90 mmhg 167 (49,6 %)

Ambulantní vyšetření n = 424 Lipidy Celkový cholesterol, mmol/l 4,75 ± 1,18 Triglyceridy, mmol/l 1,54 ± 0,08 HDL cholesterol, mmol/l 1,26 ± 0,35 LDL cholesterol, mmol/l 2,80 ± 1,05 LDL < 2,5 mmol/l 43,2 % LDL < 1,8 mmol/l 13,8 % J Hypertens 2015; 33:2107-14

Ambulantní vyšetření n = 424 Chronická medikace při ambulantním vyšetření ASA 60,5 % clopidogrel 18,4 % dipyridamol 3,3 % ost. antiagregancia 1,4 % antikoagulancia 16,1 % statiny 61,9 % 0% 20% 40% 60% 80%

Přežívání podle etiologie CMP 38,6 % 17,1 % 39,8 % 10,2 % 27,0 % 43,7 % 12,9 % n = 612 Přežívající P < 0,001 n = 128 Zemřelí

Přežívání pacientů podle podtypů CMP Pravděpodobnost přežívání Subtypy CMP Ateroskleróza velkých tepen Kardioembolismus Lakunární Neurčen měsíce

Krevní tlak v době příjmu a propuštění a riziko mortality po icmp Příjem Propuštění 1.25 1.00 Adjustované HR 0.75 0.50 0.25 0.00 <100 100-109 110-122 >122 KvartilyKvartil středního středního arteriálního arteriálního tlaku při tlaku přijetí (m m(mmhg) Kvartily STK při propuštění (mmhg) Adjustováno na věk, reperfuzní terapii, diabetes, závažnost icmp, MTK v době příjmu a STK v době propuštění J Hypertens 2015;33:339 345

Obezita a riziko mortality po CMP J Stroke Cerebrovasc Dis 2015;24:1443-50

Obezita a riziko mortality po CMP HR 95% CI p Normální hmotnost 1 referenční Nadváha 0,61 0,33-1,12 0,11 Obezita 0,50 0,27-0,93 0,03 Adjustováno na věk, pohlaví, reperfuzní terapii, závažnost CMP, funkční postižení po CMP, hypertenzi, diabetes, dyslipidemii, typ CMP J Stroke Cerebrovasc Dis 2015;24:1443-50

Pokles hmotnosti a riziko mortality Pokles hmotnosti vs. beze změny hmotnosti p<0.01 J Stroke Cerebrovasc Dis 2015;24:1443-50

Pokles hmotnosti a riziko mortality HR 95% CI p Pokles hmotnosti > 3% 4,96 1,65-14,94 0,004 Hypertenze 3,32 0,36-31,09 0,29 Diabetes 3,1 1,02-9,41 0,046 Srdeční selhání 10,33 1,58-67,43 0,02 NIHSS tercily <6 1 Referenční 6-8 <0,01-0,98 8 0,91 0,23-3,65 0,9 Barthel index > 90 0,94 0,20-4,51 0,94 BMI Normální 1 Referenční Nadváha 1,15 0,25-5,24 0,85 Obezita 0,97 0,23-4,05 0,97 J Stroke Cerebrovasc Dis 2015;24:1443-50

Závěry V námi vyšetřeném souboru pacientů po icmp vysoká prevalence základních rizikových faktorů hypertenze > 90 % (muži 93,7 %; ženy 88 %) medikamentózně léčeno > 85 % TK < 140/90 mm Hg < 50 % LDL < 2,5 mmol/l 47,4 % mužů, 37 % žen (statiny užívá > 60 % pacientů) 1/3 pacientů kouří (muži 42 %; ženy 24,6 %) vysoká prevalence diabetu (muži 26,5 %; ženy 31,8 %)

Závěry (pokrač.) užívání antiagregační léčby (muži 79,8 %; ženy 73,7 %) užívání antikoagulační léčby (muži 15,6 %; ženy 17,4 %)

U pacientů po první icmp: Závěr nelineární závislost (J-křivka) mezi krevním tlakem při přijetí a propuštění s rizikem mortality po icmp střední arteriální tlak při přijetí a systolický TK v době propuštění jsou nezávislými prediktory mortality riziko mortality je zvýšené u osob MTK při přijetí <100 mmhg a STK v době propuštění <120 mmhg, i po adjustaci na ostatní proměnné

Závěry Ve srovnání s pacienty s obezitou, osoby s normální hodnotou BMI mají zvýšené riziko mortality po icmp Signifikantní pokles hmotnosti je přítomen až u čtvrtiny pacientů po icmp a je častější u osob s HF, recidivující icmp, depresí, závažnější icmp; je nezávislým prediktorem mortality.

Závěry Signifikantní pokles hmotnosti po icmp je nezávislým prediktorem mortality po icmp Nadváha a obezita nesnižuje riziko asociované s poklesem hmotnosti Sledování nutričního stavu pacientů ve zvýšeném riziku pro pokles hmotnosti a malnutrici (pacienti s HF, težší icmp, recidivující icmp, depresí) může zlepšit přežívání pacientů po icmp

Závěry V naší práci pokles hmotnosti byl asociován s komorbiditami (HF, deprese, těžší icmp), proto výsledky o zvýšeném riziku mortality po icmp asociovaném s poklesem hmotnosti nelze extrapolovat i na cílený pokles hmotnosti způsobený fyzickou aktivitou

Publikace v časopisech Cífková R, Wohlfahrt P, Krajčoviechová A, Mayer O jr, Vaněk J, Hlinovský D, Kielbergerová L, Lánská V. Blood pressure control and risk profile in post-stroke survivors. A comparison with the general population. J Hypertens 2015;33:2107-14, IF 4,720. Wohlfahrt P, Krajcoviechova A, Jozifova M, Mayer O, Vanek J, Filipovsky J, Cifkova R. Low blood pressure during the acute period of ischemic stroke is associated with decreased survival. J Hypertens 2015;33:339 345, IF 4,720. Wohlfahrt P, Lopez-Jimenez F, Krajcoviechova A, Jozifova M, Mayer O, Vanek J, Filipovsky J, Llano E, Cifkova R. The obesity paradox and survivors of ischemic stroke. J Stroke Cerebrovasc Dis 2015;24:1443-1450, IF 1,669. Heuschmann PU, Kircher J, Nowe T, Dittrich R, Reiner Z, Cifkova R, Malojcic B, Mayer O, Bruthans J, Wloch-Kopec D, Prugger C, Heidrich J, Keil U. Control of main risk factors after ischaemic stroke across Europe: data from the stroke-specific module of the EUROASPIRE III survey. Eur J Prev Cardiol 2015;22:1354-1362, IF 3,319. Wohlfahrt P, Krajcoviechova A, Jozifova M, Mayer O jr, Vanek J, Filipovsky J, Laurent S, Cifkova R. Large artery stiffness and carotid flow pulsatility in stroke survivors. J Hypertens 2014;32:1097 1103, IF 4,720 Krajcoviechova A, Wohlfahrt P, Mayer O jr, Vanek J, Hajkova J, Hlinovsky D, Kvasnicka T, Tremblay J, Hamet P, Filipovsky J, Kvasnicka J, Cifkova R. Tobacco smoking strongly modifies the association of Prothrombin G20210A with undetermined stroke: consecutive survivors and population-based controls. Atherosclerosis 2015;240:446-452; IF 3,994.

Publikace v časopisech Mayer O jr, Seidlerová J, Bruthans J, Vaněk J, Černá L, Wohlfahrt P, Filipovský J, Cífková R, Windrichová J, Topolčan O. The predictive potential of asymptomatic mild elevation of cardiac troponin I on mortality risk of stable patients with vascular disease. Clin Biochem 2015;48:353-357, IF 2,275. Mayer O jr, Seidlerová J, Bruthans J, Filipovský J, Timoracká K, Vaněk J, Černá L, Wohlfahrt P, Cífková R, Theuwissen E, Vermeer C. Desphospho-uncarboxylated matrix Gla-protein is associated with mortality risk in patients with chronic stable vascular disease. Atherosclerosis 2014;235:162-168, IF 3,994. Mayer O jr, Seidlerová J, Vaněk J, Kielbergerová J, Bruthans J, Filipovský J, Wohlfahrt P, Cífková R, Trefil L, Knapen MHJ, Drummen NEA, Vermeer C. The association between uncarboxylated matrix Gla protein and lipoprotein-associated phospholipase A 2. Maturitas 2014;80:82 88, IF 2, 942. Mayer O jr, Seidlerová J, Filipovský J, Timoracká K, Bruthans J, Vaněk J, Černá L, Wohlfahrt P, Cífková R, Trefil L. Unexpected inverse relationship between impaired glucose metabolism and lipoprotein-associated phospholipase A 2 activity in patients with stable vascular disease. Eur J Int Med 2014;25:556 560, IF 2,891. Kielbergerová L, Mayer O jr, Vaněk J, Bruthans J, Wohlfahrt P, Cífková R. Quality of life predictors in patients after first ischemic stroke and prognostic value of DSF-36 score as mortality surrogate. Transl Stroke Res 2015;6:375-383, IF 2,444. Mayer O Jr., Seidlerová J, Vaněk J, Karnosová P, Bruthans J, Filipovský J, Wohlfahrt P, Cífková R. The abnormal status of uncarboxylated matrix Gla protein species represents an additive mortality risk in heart failure patients with vascular disease. Int J Cardiol přijato k publikaci, IF 4,036.

Recenzované články bez IF Cífková R, Krajčoviechová A. Dyslipidemia and cardiovascular disease in women. Curr Cardiol Rep 2015;17:609. doi: 10.1007/s11886-015-0609-5. Cífková R, Wohlfahrt P, Krajčoviechová A. Sekundární prevence u nemocných po ischemické CMP. Medicína pro praxi 2015; 12, 8-12. Vaněk J, Mayer O jr, Wohlfahrt P, Kielbergerová L, Krajcoviechová A, Bruthans J, Cífková R. The changes of secondary prevention practice in Czech post-stroke patients between 2007 and 2012/13. Cor Vasa, přijato k publikaci. Rukopis v recenzním řízení Mayer O jr, Vaněk J, Bruthans J, Kielbergerová L, Wohlfahrt P, Krajčoviechová A, Filipovský J, Cífková R. The comparison of secondary prevention practice in post-stroke and coronary heart disease patients. CEJPH.

Kapitola v zahraniční monografii Wohlfahrt P, Cífková R. Assessment of Brain Damage in Hypertension. In: Rose EA, Mancia G. Assessment of Preclinical Organ Damage in Hypertension. Springer Italia, Milan Heidelberg, New York, Dordrecht, London 2015, pp. 179 189. ISBN 978-3-319-15602-6. Kapitola ve sborníku Cífková R, Wohlfahrt P, Krajčoviechová A, Vaněk J, Mayer O jr, Jozífová M, Červená J, Černá L, Lánská V. Léčba hypertenze u nemocných po cévní mozkové příhodě. Arteriální hypertenze současné klinické trendy XII. In: Widimský J jr a kol. Arteriální hypertenze současné klinické trendy XII. Triton Praha 2014, pp. 141 145. ISBN 978-80-7387-763-7.

Dopad výsledků na klinickou praxi Naše výsledky jednoznačně ukazují nedostatečnou implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi. Většina pacientů po CMP je v péči praktických lékařů, chybí specializovaná centra pro dlouhodobé sledování pacientů po CMP s důsledným uplatňováním režimových doporučení a farmakoterapie s cílem zlepšení kontroly RF a optimalizace antikoagulační léčby u pacientů s fibrilací síní. Pouze malá část pacientů je začleněna do rehabilitačních programů, psychoterapie je téměř opomíjena. Nejsou vždy důsledně prováděna všechna vyšetření (echokardiografické vyšetření, holterovská monitorace EKG) umožňující subtypizaci icmp a adekvátní léčbu.

Bezprostřední dopad výsledků na klinickou praxi Rutinní subtypizace icmp Vysazování antihypertenzní medikace v akutní fázi icmp u většiny pacientů

Deklarace konfliktu zájmů