Analýza životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Národní síť podpory zdraví, o.s. pod záštitou Komise pro Zdravé město a MA 21 Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí, listopad 2013
Obsah 1 Úvod... 3 2 Průběh a časový harmonogram... 4 2.1 Počet zúčastněných studentů... 4 2.2 Sběr a zpracování dat... 6 3 Výsledky vyšetření zdravotního stavu... 7 3.1. Krevní tlak... 7 3.2 Váha, výška, BMI Index tělesné hmotnosti... 10 3.3 Procento tělesného tuku... 12 3.4 Obvod pasu... 14 3.5 Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti... 15 4 Výsledky dotazníkového šetření... 18 4.1 Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?... 18 4.2 Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře?... 20 4.3 Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?... 21 4.4 Pokud ano, uveďte s jakým onemocněním... 22 4.5 Kdy vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?... 23 4.6 Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi?... 24 4.7 Kdy jste byl/a naposledy u zubního lékaře?... 25 4.8 Jak často si čistíte zuby?... 26 4.10 Jak často jste v posledním týdnu (tj. v posledních 7 dnech) konzumoval/a následující potraviny a nápoje?... 29 4.11 Pokud jezdíte na kole, používáte helmu?... 48 4.12 Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v kuse?... 50 4.13 Kolik času strávíte v průměru denně následující pohybovou aktivitou?... 52 4.14 Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří?... 60 4.15 Kouříte v současné době?... 62 4.16 Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně?... 64 4.17 Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte?... 65 4.18 Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?... 66 4.19 Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu?... 68 4.20 Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než je marihuana (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)?... 69 4.21 Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret?... 70 4.22 Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době?... 71 4.23 Pokud nějakou drogu v současnosti užíváte, o jaký druh drogy se jedná?... 72 4.24 Jak často pijete alkohol?... 74 4.25 Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně?... 75 4.26 Měl/a jste již pohlavní styk?... 77 4.27 Kolik jste měl/a dosud sexuálních partnerů?... 77 4.28 Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)?... 78 5 Shrnutí... 80 6 Závěr... 84 2
1 Úvod Jak žije mládež v našem městě? Jak se stravuje, jak tráví volný čas, jak je zdatná, jaký má vztah ke kouření či alkoholu? Chová se zodpovědně, nebo hazarduje se svým zdravím? Jsou si mladí lidé vědomi významu životního stylu pro zdraví? Známe odpověď na tyto otázky? A je vůbec důležité je znát? Často slýcháme, že životní styl, chování a zdravotní stav naší mládeže nejsou dobré. Ale tyto informace jsou neověřené, založené spíše na osobních pocitech nebo na informacích převzatých z médií či studií s rozdílnými metodami sběru dat. Ve skutečnosti nejsou k dispozici žádná objektivní data, zda mládež ve Valašském Meziříčí žije zdravě či nezdravě a jak na tom se svým zdravím je. Cílem Analýzy životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí (dále jen analýza) bylo ukázat skutečnou situaci, získat konkrétní údaje a výsledky, týkající se středoškolské mládeže ve městě a mikroregionu (střední školy ve městě jsou navštěvovány studenty z celého mikroregionu). Dotazníkové šetření, provedené u studentů 2. ročníků všech středních škol města, bylo doplněno souborem měření základních zdravotních ukazatelů, které úzce souvisí s kondicí a zdravím, jako jsou hodnoty tlaku krve, Body Mass Indexu a tělesné zdatnosti. To umožnilo objektivně vyhodnotit dopady chování na zdravotní stav. Všechny zjištěné údaje mají význam nejen jako popis současné situace, ale pokud sledování zopakujeme v několikaletém odstupu, můžeme se následně dozvědět, zda a jak se životní styl a zdraví naší mládeže vyvíjí. Jenom opakovaným a dlouhodobým monitorováním jsme totiž schopni zjistit vývojové trendy a také vyhodnotit efektivitu realizovaných aktivit a programů v oblasti podpory zdraví a prevence sociálně patologických jevů, které se zdravím úzce souvisí. Součástí analýzy na každé škole byly také besedy se studenty 1, které byly zaměřené na rizikové chování mládeže z hlediska rizika úrazů, hlavně při sportu a v dopravě, a dále na bezpečnostní rizika elektronické komunikace, zejména na riziko kyberšikany mládeže. Provedení analýzy zajišťovali ve spolupráci s Městem Valašské Meziříčí odborní pracovníci Národní sítě podpory zdraví, o.s. se zdravotnickým vzděláním a osvědčením Ministerstva zdravotnictví pro výkon samostatné činnosti. Metodika Analýzy, která je popsaná dále, byla převzata z obdobné studie, provedené v kraji Vysočina v roce 2012 2, která byla z odborného hlediska posouzena také pracovníky Státního zdravotního ústavu v Praze. S uvedenou studií dále v textu nejčastěji srovnáváme námi zjištěné výsledky. Autorům metodiky, především MUDr. Stanislavu Wasserbauerovi, patří naše upřímné poděkování za poskytnutí veškerých podkladů pro přípravu naší práce. Chtěli bychom také poděkovat všem středním školám ve Valašském Meziříčí, ředitelům a dalším pedagogům za vstřícný přístup a ochotnou spolupráci v průběhu Analýzy. Velmi příjemná byla také spolupráce se studenty. Pouze díky tomuto pozitivnímu přístupu jsme mohli celou studii realizovat. Kateřina Janovská, za kolektiv zajišťující provedení Analýzy 1 V textu uváděné výrazy studenti, respondenti apod. se vztahují ke skupině všech zúčastněných osob bez rozdílu pohlaví. Tam, kde je rozdělení podle pohlaví důležité, to výslovně uvádíme (chlapci a dívky) 2 Analýza životního stylu a zdraví mládeže v kraji Vysočina, projekt Životní styl a zdraví mládeže v Kraji Vysočina, realizovalo o.s Zdravá Vysočina ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a SZŠ a VZŠ a VŠ polytechnickou Jihlava v červenci 2012 3
2 Průběh a časový harmonogram 2.1 Počet zúčastněných studentů V dubnu 2013 byly osloveny všechny střední školy ve Valašském Meziříčí a všichni studenti a studentky 2. ročníků těchto škol. Ředitelé škol obdrželi spolu s informačním dopisem také metodiku analýzy (přílohy č. 1 3 a 2), popisující rozsah a způsob provedení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sběr osobních a citlivých dat a o vyšetřování ukazatelů zdravotního stavu studentů, byl u neplnoletých studentů nutný informovaný souhlas zákonných zástupců. Ten byl zajišťován formou písemného souhlasu v odpovědi na informační dopis, který byl zákonným zástupcům předáván prostřednictvím škol a studentů (příloha č. 3). Analýzy se účastnili studentky a studenti všech středních škol ve Valašském Meziříčí. Tab. 1: Seznam zúčastněných středních škol, data provedení analýzy, počet studentů ve 2. ročníku, počet a % zúčastněných studentů datum provedení škola počet studentů ve 2.ročníku počet zúčastněných studentů % zúčastěných 16. 5. 2013 Integrovaná střední škola Centrum odborné přípravy VM 119 23 19,33 20.+27.5.2013 Obchodní akademie a VOŠ VM 102 81 79,41 22.+23.5.2013 Gymnázium Františka Palackého VM 98 76 77,55 3.6.2013 Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská VM 36 18 50,00 Střední průmyslová škola stavební VM - 18.+19.6.2013 učiliště 105 44 41,90 27.6.2013 Střední průmyslová škola stavební VM 97 54 55,67 celkem 557 296 53,14 Tab. 2: Počet vyšetřených dle pohlaví a škol škola celkem chlapci dívky chlapci % dívky % Integrovaná střední škola Centrum odborné přípravy VM 23 11 12 47,8% 52,2% Obchodní akademie a VOŠ VM 81 35 46 43,2% 56,8% Gymnázium Františka Palackého VM 76 22 54 28,9% 71,1% Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská VM 18 3 15 16,7% 83,3% Střední průmyslová škola stavební VM - učiliště 44 44 0 100,0% 0,0% Střední průmyslová škola stavební VM 54 38 16 70,4% 29,6% 296 153 143 51,7% 48,3% 3 Přílohy jsou součástí výtisku, který byl předán Komisi pro Zdravé město a MA 21 Val. Meziříčí, ostatním zájemcům jsou k dispozici na požádání 4
Graf 1: Počet vyšetřených dle pohlaví a škol Počet zúčastněných studentů je dostatečný, aby bylo možno brát výsledky jako reprezentativní pro daný soubor, tj. studenty 2. ročníků středních škol ve Valašském Meziříčí v roce 2013. Pokud se týká jednotlivých škol, v případě 50% a nižší účasti nelze výsledky získané od studentů těchto škol vztáhnout na celý ročník školy a týkají se jen vyšetřovaných studentů. V dalším textu jsou školy uváděny pod čísly, která nejsou totožná s pořadím uvedeným v tabulkách 1 a 2. Z důvodu zajištění anonymity respondentů je každé škole sděleno pouze její číslo. Zúčastnění studenti pocházeli především z obcí a měst regionu. Přesné místo bydliště nebylo s ohledem na anonymizaci zjišťováno, v dotazníku byla pouze otázka na velikost obce, kde studenti mají trvalé bydliště. Jak vyplývá z tabulky 3, jen necelá čtvrtina zúčastněných studentů má bydliště ve Valašském Meziříčí. Počet 77 studentů, kteří udávají bydliště ve městě s počtem obyvatel nad 20 tisíc, ovšem zahrnuje i několik studentů z okolních měst, jako jsou např. Vsetín či Nový Jičín. Tab. 3: Počet zúčastněných podle velikosti místa trvalého bydliště celkem chlapci dívky <1.000 obyvatel 73 37 36 1.000-5.000 obyvatel 92 53 39 5.000-20.000 obyvatel 54 29 25 >20.000 obyvatel 77 34 43 296 153 143 5
Graf 2: Počet zúčastněných podle velikosti místa trvalého bydliště 2.2 Sběr a zpracování dat Vlastní sběr dat na jednotlivých školách probíhal v květnu a červnu 2013 vždy v průběhu jednoho či dvou dopolední, podle počtu zúčastněných studentů. Studentky a studenti vyplňovali po úvodním seznámení se záměrem a průběhem analýzy samostatně dotazník (příloha č. 4) a zároveň probíhalo v oddělené třídě individuální vyšetřování ukazatelů zdraví. Přehled vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku a výsledků vyšetření je obsahem následujících kapitol. Vyšetření zdravotních ukazatelů bylo zajištěno tak, aby byly splněny hygienické požadavky a předpisy, vč. vyhlášky MZ ČR č. 195/2005 Sb. Přístup naprosté většiny studentů k vyplňování dotazníku i k vyšetřením byl zodpovědný, spolupráce se školami velmi dobrá a celkově probíhal sběr dat bezproblémově. Při vyhodnocování nebyl žádný z dotazníků vyřazen pro nedostatečné nebo zřetelně chybné vyplnění. Protože vyšetření bylo vzhledem k počtu studentů časově náročnější než vyplnění dotazníku, byl pro studenty, čekající na vyšetření, připraven další program, a to interaktivní besedy, zaměřené na rizikové chování. Formou odpovědí na 37 otázek ve hře Chovám se správně? si mohli středoškoláci ověřit, jak v životě s ohledem na rizika nemocí a úrazů v dopravě, sportu či v běžném životě skutečně jednají. Další beseda upozorňovala na bezpečnostní rizika elektronické komunikace. Součástí bylo promítání videonahrávky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Seznam se bezpečně. Veškerá získaná data jsou anonymní. Studenti neuváděli na dotaznících jméno ani žádné číslo, dotazníky byly shromažďovány a zpracovány s rozlišením na úroveň školy. Data byla v průběhu července a srpna 2013 subdodavatelsky zpracována pomocí programu Epidat. Získané výsledky jsou ve formě této Závěrečné zprávy předkládány Městu Valašské Meziříčí, školám i odborné veřejnosti. Do konce roku 2013 proběhnou na jednotlivých školách prezentace výsledků pro studenty, které budou spojené s motivační besedou ve prospěch správného životního stylu. Předpokládáme, že výsledky Analýzy poslouží jako zdroj pro srovnání životního stylu a zdraví mládeže v našem městě a jiných regionech (srovnatelných dat je ovšem k dispozici v této věkové skupině velmi málo) a současně jako relevantní podklad pro plánování dalších aktivit v oblasti ochrany zdraví mládeže. 6
3 Výsledky vyšetření zdravotního stavu U studentů jsme prováděli tato vyšetření: krevní tlak a puls váha, výška, obvod pasu, BMI (Body Mass Index, tj. Index tělesné hmotnosti) % celkového tělesného tuku Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti Vyšetření byla prováděna podle standardních postupů. U studentů, kteří některé vyšetření z různých důvodů odmítli, jsme vyšetření neprováděli. Z toho důvodu není celkový počet vyšetřených vždy shodný. Každý student na místě obdržel písemně výsledky svých zdravotních vyšetření a byl lékařkou stručně seznámen s tím, jaký význam vyšetření má a jaké jsou žádoucí (fyziologické) hodnoty. Ve vyšetřovací místnosti byla také k dispozici karta, na níž byly měřené ukazatele a žádoucí hodnoty uvedeny. V případě zjištění nadlimitních hodnot bylo studentům doporučeno ověřit si výsledky u svého pediatra. 3.1 Krevní tlak Měření bylo prováděno digitálním tonometrem zn. Omron B6 Comfort s upevněním manžety tonometru na paži 2 3 cm nad loketní jamkou pravé ruky, která byla položena na stole dlaní vzhůru s rukávem vyhrnutým tak, aby měření krevního tlaku nebránil. Měření probíhalo po cca 5ti minutách klidu, kdy vyšetřovaný seděl na židli. Během měření vyšetřovaný nemluvil a nehýbal se. V případě, že první měření ukázalo nadlimitní, případně k limitu mírné hypertenze blížící se hodnoty (tj. vyšší než 130/80 i v jednom ukazateli), bylo následně provedeno další měření, příp. měření manžetovým rtuťovým tonometrem za použití fonendoskopu. V případě opakovaného či opakovaných vyšetřeních se do hodnocení výsledků této studie využívaly průměrné hodnoty z naměřených. Hodnoty se měřily a vyjadřují se v mm rtuťového sloupce (tj. v torrech). Po konzultaci s odborným garantem byly v této věkové kategorii hodnoceny hodnoty krevního tlaku podle následující tabulky: Tab. 4: Hodnoty krevního tlaku (v mm rtuťového sloupce, tj. v torrech) a jejich hodnocení systolický TK diastolický TK normální / optimální krevní tlak 130 80 hraniční / mírně zvýšený krevní tlak 131 140 81 85 vysoký krevní tlak > 140 > 85 Systolický tlak byl změřen celkem 290 respondentům (150 chlapců a 140 dívek), nejnižší naměřený systolický tlak byl: chlapec=101, dívka=97 a nejvyšší naměřený systolický tlak byl: chlapec=166 a dívka=170. Vyšetření pulsu bylo provedeno, ale z odborných důvodů není v této studii hodnoceno. Hodnoty krevního tlaku jsou vyhodnoceny podle hodnot systolického krevního tlaku, podle hodnot diastolického krevního tlaku a poté v hodnotách společných. 7
Tab. 5: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg 130 165 60 105 56,9% 40,0% 75,0% 131-140 64 38 26 22,1% 25,3% 18,6% >140 61 52 9 21,0% 34,7% 6,4% 290 150 140 Graf 3: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg Graf 4: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg, rozložení v % podle škol 8
Tab. 6: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg 80 216 118 98 74,5% 78,7% 70,0% 81-85 49 20 29 16,9% 13,3% 20,7% > 85 25 12 13 8,6% 8,0% 9,3% 290 150 140 Graf 5: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg Graf 6: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg, rozložení v % podle škol Tab. 7: Tlak systolický a tlak diastolický nižší a vyšší než 130/80 > 130/80 42 25 17 14,5% 16,7% 12,1% 130/80 133 53 80 45,9% 35,3% 57,1% 9
Celkem 16,7% chlapců a 12,1% dívek má TK vyšší než optimální v obou hodnotách (TS nad 130+TD nad 80), celkem 35,3% chlapců a 57,1% dívek má obě hodnoty najednou pod nebo rovno 130/80. 115 vyšetřených mělo zvýšenou jednu z hodnot. Hodnoty pro tento věk vysokého krevního tlaku >140/90 byly zjištěny u celkem 5ti studentů, 4 chlapců a 1 dívky. Konkrétní výskyt (prevalence) hypertenze v dětské populaci a u mládeže není v ČR znám a data z různých studií vykazují vysoký rozptyl. U dětí se odhaduje mezi 1 až 3 %, s přibývajícím věkem výskyt hypertenze stoupá, u mladistvých se odhaduje kolem 5-7%, u mladých dospělých ve věku do třiceti let se výskyt odhaduje až na 10 15 %. V naší studii jsme postupovali podle metodiky, která byla použita v roce 2012 v kraji Vysočina, výsledky by tedy měly být srovnatelné. V jihlavské studii byl nález osob s hodnotami >130/80 vyšší, a to zejména u chlapců. Je nutné podotknout, že tlak krve se vyznačuje značnou reaktibilitou na vnitřní i vnější vlivy a tzv. klidové hodnoty je v průběhu dne v podmínkách školního prostředí těžké dosáhnout. 3.2 Váha, výška, BMI Index tělesné hmotnosti Je obecně známo, že nadměrná hmotnost má řadu negativních zdravotních důsledků (MUDr. Z. Marinov: Obezita je zloděj dětství a vrah dospělých). V průběhu růstu a vývoje dětí obvykle postupně dochází k omezování pohybu (energetického výdeje), případně i ke zvýšenému příjmu energie (potravy) a k přibývání na hmotnosti. Nadváha a obezita v dětství jsou často prvním krokem k obezitě v dospělosti. Odborné prameny udávají, že až 80% dětí a mládeže, kteří trpí nadváhou a obezitou, budou obézními i v dospělosti. Na druhé straně stejně nepříznivé jsou zdravotní důsledky dlouhodobé vyhublosti, která může vést k mnoha zdravotním potížím. Při měření tělesných parametrů ve věku vyšetřovaných studentů je nutno mít na paměti, že v tomto věku existuje v důsledku přirozených rozdílů v rychlosti tělesného vývoje značný fyziologický rozptyl hodnot. Týká se to zejména obsahu tělesného tuku, ale i dalších hodnot. Index tělesné hmotnosti neboli tzv. BMI (Body Mass Index) umožňuje vyhodnotit hmotnost ve vztahu ke konkrétní výšce člověka. Tento index se vypočítá podle vzorce BMI = hmotnost v kg/tělesná výška v m 2 Pro vyhodnocení BMI jsme pro tuto věkovou kategorii použili následující dělení: Tab. 8: Hodnoty indexu tělesné hmotnosti (BMI) a jejich hodnocení BMI podváha 18 normální/přiměřená hmotnost 18,1-24,0 nadváha 24,1-27,0 obezita >27 Ke stanovení hmotnosti a % celkového tuku v těle byl použit tělní analyzátor Omron BF 511, který váží s přesností na 0,1 kg. Výška byla změřena manuálním výškoměrem zn. Leicester s přesností na 0,5 cm. BMI bylo změřeno celkem 294 respondentům (151 chlapců+143 dívek), nejnižší BMI: chlapec= 16,46; dívka=16,85 a nejvyšší: chlapec=35,1 a dívka=43,74. 10
Tab. 9: výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti (BMI) 18 12 4 8 4,1% 2,6% 5,6% 18,1-24,0 216 108 108 73,5% 71,5% 75,5% 24,1-27,0 45 28 17 15,3% 18,5% 11,9% >27 21 11 10 7,1% 7,3% 7,0% 294 151 143 Graf 7: Výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti (BMI) Graf 8: Výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti BMI, rozložení v % podle škol Z výsledků vyplývá, že nadváhou či obezitou trpí ve Valašském Meziříčí 22,4% mládeže (15,3% nadváhou a 7,1% obezitou), více chlapci než dívky. Obdobné hodnoty byly zjištěny v již zmiňované studii na Vysočině. Naopak podváhou trpí 4,1% vyšetřovaných studentů. 11
Z průzkumu VZP ČR, který provedla agentura STEM/MARK v roce 2010, vyplývá, že s nadváhou se potýká 34 % a s obezitou 21 % české populace, což dává dohromady více než polovinu obyvatel. U mládeže a dětí nejsou většinou údaje o výskytu nadváhy a obezity tak vysoké. Mezinárodní studie HBSC 4, prováděná v letech 2010, prokázala u patnáctiletých dětí v ČR 15% dospívajících chlapců a 10% dospívajících dívek s nadváhou či obezitou. Neradostnou skutečností je fakt, že prevalence mladých osob s nadváhou a obezitou stále roste, za posledních 30 let se počet těchto osob u mládeže až zdvojnásobil. Z tloušťky se také nevyrůstá, obézní mladiství budou s nejvyšší pravděpodobností obézními dospělými se všemi negativními zdravotními dopady. 3.3 Procento tělesného tuku Obezita je definována jako nadměrné zmnožení tělesného tuku. Množství tělesného tuku se vyjadřuje v procentech z celkové hmotnosti těla, což umožňuje určit poměr aktivní, resp. svalové tkáně a tukové tkáně. Zdravotní rizika nadváhy jsou tím vyšší, čím je vyšší v těle obsah tuku. Tělesný tuk je samozřejmě důležitou složkou lidského těla, slouží jako zásobárna energie, má tepelně izolační účinky a další specifické funkce. Nadbytek ale způsobuje celou řadu problémů. Kilogramy navíc jsou u člověka tvořeny převážně právě tukem, což negativně ovlivňuje pohyblivost a zdatnost, zatěžuje pohybovou soustavu a zvyšuje zdravotní rizika, zejména vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních nemocí, cukrovky ad. V současné době je nejrozšířenější metodou pro měření % celkového tělesného tuku v těle tzv. bioelektrická impendanční analýza neboli bioimpendance, která je založena na rozdílné elektrické vodivosti tuku a jiných tělesných tkání. Měří se odpor, který tělo klade průchodu elektrického proudu s nízkou intenzitou a vysokou frekvencí. Při vyšetřování jsme použili přístroj OMRON BF 511 se 6ti snímacími dotykovými elektrodami. Naměřené hodnoty tělesného tuku byly porovnány s doporučenými hodnotami 5. Přiměřené procento tělesného tuku je fyziologicky výrazně rozdílné u mužů a žen. Rozdíly jsou také u dětí a dospělých, a proto % celkového tuku v těle vykazuje ve věkové kategorii dospívajících značný rozptyl, který vychází z rozdílného tempa vývoje. Tab. 10: Hodnoty % tělesného tuku a jejich hodnocení % celkového tělesného tuku chlapci dívky nízké 10 15,4 přiměřené 10,1 24,0 15,5 34,5 zvýšené >24 >34,5 4 Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., Csémy, L. :Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci., 2011 5 McCarthy a spol: Interpretace hodnot tělesného tuku, International Journal of Obesity, č. 30, 2006, převzato z: Instruction Manual Body Compositor monitor BF511, 2010 12
Tab. 11: Výsledky vyšetření % tělesného tuku nízké 21 21 0 7,3% 14,4% 0,0% přiměřené 223 108 115 77,4% 74,0% 81,0% zvýšené 44 17 27 15,3% 11,6% 19,0% 288 146 142 Graf 9: Výsledky vyšetření % tělesného tuku Graf 10: Výsledky vyšetření % tělesného tuku, rozložení v % podle škol Ve vyšetřovaném souboru byla zjištěna nežádoucí zvýšená hodnota tuku u 15,3% studentů (19% dívek a 14,4% chlapců), naopak malý podíl tukové tkáně vykazovalo 14,4% chlapců a žádná dívka. Není překvapivé, že zvýšené hodnoty tělesného tuku vykazovali především studenti s nadváhou a obezitou. 13
3.4 Obvod pasu Hodnota obvodu pasu, měřená v centimetrech, je doplňkovým ukazatelem přiměřené tělesné hmotnosti a současně ukazatelem rozložení tuku v těle. Z hlediska zdraví je ukládání tuku v oblasti břicha rizikové. Tzv. abdominální (břišní) obezita je jedním z kritérií metabolického syndromu, tj. skupiny ukazatelů a onemocnění, která mj. podporují kornatění cév a srdečně-cévní nemoci. Typ rozložení tuku v těle je dán do určité míry dědičně, na abdominální obezitě se však podílí nemalou měrou také sedavý životní styl a nevhodná strava. Obvod pasu byl změřen 294 osobám. Uvedené hodnocení je převzato z doporučených hodnot pro dospělou populaci 6. Tab. 12 : Hodnoty obvodu pasu a jejich hodnocení z hlediska rizik pro zdraví obvod pasu v cm chlapci dívky bez rizika <90 <80 mírné riziko 90 102 80 88 vysoké riziko > 102 > 88 Tab. 13 : Výsledky měření obvodu pasu bez rizika 239 134 105 81,3% 88,7% 73,4% mírné riziko 47 14 33 16,0% 9,3% 23,1% vysoké riziko 8 3 5 2,7% 2,0% 3,5% 294 151 143 Graf 11: Výsledky měření obvodu pasu 6 http://www.wikiskripta.eu/index.php/metabolick%c3%bd_syndrom 14
Graf 12: Výsledky měření obvodu pasu, rozložení v % podle škol Vysoce rizikové hodnoty byly zjištěny u 2,7% studentů, častěji u dívek. Avšak vzhledem k tomu, že uvedené hodnocení je převzato z doporučených hodnot pro dospělou populaci, je u dospívajících za varovné možno považovat i hodnoty mírného rizika, protože hodnota obvodu pasu má tendenci s postupujícím věkem růst. Z tohoto hlediska se potom v rizikovém pásmu pohybuje 11,3% chlapců a 26,6% dívek (součet hodnot nízkého a vysokého rizika). 3.5 Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti Nadváha a obezita vznikají důsledkem pohybové inaktivity a zvýšeného příjmu potravy. V dnešní době se pasivní trávení volného času a tzv. sedavý životní styl stávají stále významnějšími rizikovými faktory pro zdraví. Důsledkem je špatná tělesná kondice, která přispívá k řadě zdravotních potíží. Tělesná zdatnost se měří různými způsoby. Ruffierova zkouška je poměrně jednoduchým standardním testem, založeným na měření změn tepové frekvence před a po tělesném zatížení. Srovnávají se hodnoty pulzu v klidu, po zátěži (30 dřepů ve frekvenci 1 sec) a po odpočinku v délce 1 minuty. Test vychází z předpokladu, že trénovaný a zdatný člověk má při zátěži nižší nárůst tepové frekvence a během odpočinku po zátěži se mu tep rychleji vrací ke klidovým hodnotám, než osobě netrénované a méně zdatné. Zjištěné hodnoty ze tří měření se dosadí do vzorce Ruffierova indexu: RI= [(TF1 + TF2 + TF3) x 4-200]/10 a následně se porovnají s tabulkovými hodnotami pro daný věk. Výsledek značí počet bodů, kterých testovaná osoba dosáhla. Ten se hodnotí podle následujících kritérií: Tab. 14: Hodnoty Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera a jejich vyhodnocení Index zdatnosti 0 Tělesná zdatnost výborná 0,1 5 velmi dobrá 5,1 10 průměrná 10,1 15 podprůměrná > 15 nedostačující 15
Ruffierova zkouška byla provedena u 292 studentů. Tab. 15: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera nedostatečná 26 1 25 8,9% 0,7% 17,5% podprůměrná 71 28 43 24,3% 18,8% 30,1% průměrná 143 83 60 49,0% 55,7% 42,0% velmi dobrá 49 35 14 16,8% 23,5% 9,8% výborná 3 2 1 1,0% 1,3% 0,7% 292 149 143 Graf 13: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera Graf 14: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, rozložení v % podle škol 16
Výsledky tohoto vyšetření potvrzují prezentovaná fakta o klesající tělesné zdatnosti mládeže. V naší studii měla slabou kondici (tj. index vyšší než 10,0 = součet hodnocení podprůměrná a nedostatečná ) třetina vyšetřovaných, naopak dobrou (index nižší než 5, tj. součet hodnocení velmi dobrá a výborná ) jen necelých 18% studentů. Poměrně výrazné rozdíly byly mezi jednotlivými školami. U dívek jsme zjistili kondici výrazně horší než u chlapců, jak vyplývá z následující tabulky. Téměř polovina dívek má slabou tělesnou zdatnost. Jedná se nejen o dívky s nadváhou a obezitou, slabou kondici mají i dívky štíhlé až velmi štíhlé. Tab. 16: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, zjednodušené vyhodnocení v % celkem % chlapci % dívky % nedostatečná + podprůměrná 33,2 % 19,5% 47,6% průměrná 49,0% 55,7% 42,0% velmi dobrá + výborná 17,8% 24,8% 10,5% Graf 15: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, chlapci a dívky společně, zjednodušené vyhodnocení v % Konkrétní výsledky tělesné zdatnosti u mládeže a dospívajících vyšetřené Ruffierovou zkouškou nejsou v ČR příliš prezentované. Studie provedená na Fakultě zdravotnických studií Univerzity v Pardubicích v roce 2009 prokázala u patnáctiletých osob poměrně dobré výsledky nevyhovující zdatnost (Index vyšší než 10) byla prokázána pouze u 16% testovaných. V již zmiňované studii v kraji Vysočina z r. 2012 byly ovšem zjištěné výsledky naopak horší než v našich vyšetřeních (slabá kondice byla zjištěna u 57%, i zde více u dívek). Je nutné podotknout, že zjištěné rozdíly v jednotlivých studiích mohou jít z části na vrub potížím při dodržení přesné metodiky tepová frekvence je hodnota značně reaktibilní na jakékoliv vlivy, i psychické, a zajistit v terénních podmínkách měření klidových hodnot je značně obtížné. 17
4. Výsledky dotazníkového šetření Nosnou částí studie bylo dotazníkové šetření. Respondenti studenti a studentky vyplňovali dotazník, který obsahoval 31 otázek 7. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na celkový životní styl, tj. na stravovací zvyklosti, na pohybovou aktivitu a trávení volného času, na škodlivé návyky jako kouření, pití alkoholu či užívání drog, na sexuální chování a na rizikové chování z hlediska úrazů. Dále respondenti hodnotili vlastní zdravotní stav a ptali jsme se i na údaje, týkající se vyšetření u lékařů. Na obsahu a tvorbě dotazníku se podíleli pracovníci z Katedry zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a pracovníci Státního zdravotního ústavu. Obsah dotazníku byl ověřen pilotní skupinou studentů, aby byly jednotlivé otázky v dotazníku pro cílovou skupinu, tj. pro mládež, srozumitelné a jednoznačné. Dotazník byl anonymní, studenti uváděli pouze svůj věk a pohlaví. Dotazníky neobsahovaly žádná označení jmény ani číselnými kódy a byly děleny pouze podle jednotlivých škol. V následující části zprávy uvádíme výsledky vyhodnocení odpovědí studentů na jednotlivé otázky. Bylo vyhodnoceno všech 296 dotazníků, někteří studenti však nezodpověděli všechny otázky, proto se celkový počet odpovědí může u jednotlivých otázek mírně lišit. 4.1 Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? Tab. 17: Odpovědi na otázku Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? velmi dobrý 80 55 25 27,0% 35,9% 17,5% spíše dobrý 134 69 65 45,3% 45,1% 45,5% průměrný 73 26 47 24,7% 17,0% 32,9% spíše špatný 9 3 6 3,0% 2,0% 4,2% velmi špatný 0 0 0 0,0% 0,0% 0,0% 296 153 143 Graf 16: Odpovědi na otázku Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? 7 Dotazník pro studentky a studenty středních škol ve Valašském Meziříčí příloha č. 3 18
Graf 17: Odpovědi na otázku Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?, chlapci a dívky společně, zjednodušené vyhodnocení v % Graf 18: Odpovědi na otázku Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?, rozdělení podle škol v % Odpovědi studentů SŠ na otázku Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? jsou pozitivní. Téměř tři čtvrtiny (72,3%) zúčastněných pokládají své zdraví za dobré nebo spíše dobré, za spíše špatný považují svůj zdravotní stav 3% respondentů, a to 2% chlapců a 4,2% dívek. V dotaznících nikdo nehodnotil svůj zdravotní stav jako velmi špatný. Chlapci vnímají svůj zdravotní stav pozitivněji než dívky. 19
4.2 Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře? Tab. 18: Odpovědi na otázku Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře? ano 286 144 142 96,6% 94,1% 99,3% ne 10 9 1 3,4% 5,9% 0,7% 296 153 143 Graf 19: Odpovědi na otázku Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře? Graf 20: Odpovědi na otázku Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře?, rozdělení podle škol v % 20
V odpovědích na tuto otázku jednoznačně převažovala kladná odpověď pouze 10 studentů (3,4% z dotázaných) uvedlo, že nebylo v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře. Jednalo se zejména o chlapce. 4.3 Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění? Tab. 19: Odpovědi na otázku: Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění? ano 71 28 43 24,0% 18,3% 30,1% ne 225 125 100 76,0% 81,7% 69,9% 296 153 143 Graf 21: Odpovědi na otázku: Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění? Graf 22: Odpovědi na otázku: Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?, rozdělení podle škol v % 21
Na výše uvedenou otázku odpověděla kladně, tzn. že jsou z důvodu nějakého onemocnění sledováni (dispenzarizováni), necelá čtvrtina (24%) dotázaných. Dívky uvedly častější dispenzarizaci. Určité rozdíly byly v odpovědích na tuto otázku zaznamenány i v jednotlivých školách. I přesto, že bylo respondentům vysvětleno, co se touto otázkou míní, je nutno si uvědomit, že odpovědi byly víceméně laické a subjektivní. Někteří studenti si nemuseli vzpomenout, např. proto, že nemají momentálně žádné potíže nebo proto, že navštěvují lékaře v rámci dispenzarizace velmi nepravidelně nebo po dlouhém čase, naopak jiní mohli uvést návštěvy lékaře v rámci řešení aktuálního zdravotního problému. Na tuto otázku navazovala otázka následující. 4.4 Pokud ano, uveďte s jakým onemocněním Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří uvedli, že jsou dispenzarizováni. 71 studentů tedy uvedlo celkem 87 onemocnění, přičemž 14 respondentů uvedlo více než jedno onemocnění (13 dotazovaných uvedlo 2 onemocnění, 1 dotazovaný 4 onemocnění). V odpovědích uvedená onemocnění jsme pro přehlednost následně zařadili do jedenácti skupin viz tabulka. Současně u každé skupiny uvádíme onemocnění tak, jak je popsali studenti v dotazníku. Někteří studenti znají přesně svoji diagnózu, jiní uváděli jen obecný název, někteří si možná spletli dispenzarizaci s léčbou aktuálního onemocnění. Odpovědi uvádíme tak, jak byly poskytnuty. Tab. 20: Odpovědi na otázku Pokud jste dispenzarizováni, uveďte s jakým onemocněním skupiny nemocí celkem celkem % co uváděli respondenti: alergie 29 33,3% kožní nemoci 1 1,1% kožní onemocnění nemoci dýchací soustavy 1 1,1% bronchitidy nemoci krve 1 1,1% anémie nemoci ledvin a močových cest 0 0,0% nemoci pohybové soustavy 4 4,6% nemoci trávicí soustavy 2 2,3% celiakie, steatóza jater psychické nemoci a onemocnění nervové soustavy 4 4,6% smyslové nemoci a vady 1 1,1% oční srdečně-cévní nemoci 19 21,8% různé 24 27,6% alergie 18x, alergologie, alergie na kvetoucí stromy, astma 4x, alergie na prach, pyly a roztoče 2x, alergie na chlór, atopický ekzém 2x onemocnění páteře, skolióza páteře, juvenilní revmatická artritida, ortopedie-záda epilepsie, juvenilní myoklonická epilepsie, psychické onemocnění 2x kardiologie, šelest 11x, srdeční problémy, vrozená srdeční vada, srdeční vada, vysoký tlak, nález na srdci, kardio, nedovírání chlopně štítná žláza 10x, migréna 2x, vaginální mykóza 2x, ultrazvuk vaječníků, kampylobacter, chřipka 2x, endokrinologie, klíšťová encefalitida, operované břicho, neuvedeno 3x 22
4.5 Kdy vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře? Tab. 21: Odpovědi na otázku Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře? do 1 roku 209 101 108 70,8% 66,4% 75,5% před 1-3 roky 70 37 33 23,7% 24,3% 23,1% před více než 3 roky 2 2 0 0,7% 1,3% 0,0% nikdy 2 2 0 0,7% 1,3% 0,0% nevím 12 10 2 4,1% 6,6% 1,4% 295 152 143 Graf 23: Odpovědi na otázku Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře? 70,8% z dotázaných studentů uvedlo, že jim byl krevní tlak v ordinaci lékaře měřen v průběhu posledního roku a dalších 23,7% uvedlo dobu 1-3 roky. Lze shrnout, že prakticky všem studentům byl tedy tlak měřen minimálně v dvouletém rozmezí periodických preventivních prohlídek. Jen několik respondentů uvedlo, že jim byl tlak měřen před více jak 3mi lety nebo si měření nepamatují. Zdá se, že dívky jsou v tomto ohledu zodpovědnější a měření si pamatují lépe než chlapci. Rozdíly mezi školami jsou nepodstatné. Graf 24: Odpovědi na otázku Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?, rozdělení podle škol v % 23
4.6 Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi? Tab. 22: Odpovědi na otázku Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi? do 1 roku 20 7 13 6,8% 4,6% 9,1% před 1-3 roky 18 8 10 6,1% 5,3% 7,0% před více než 3 roky 4 2 2 1,4% 1,3% 1,4% nikdy 98 41 57 33,2% 27,0% 39,9% nevím 155 94 61 52,5% 61,8% 42,7% 295 152 143 Graf 25: Odpovědi na otázku Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi? Téměř 89% chlapců a 83% dívek uvedlo, že buď neví, kdy jim byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi nebo že jim cholesterol nebyl vyšetřen nikdy. To znamená, že tyto osoby ani nemohou znát svoji hladinu cholesterolu a pravděpodobně vůbec nebo jen málo znají význam hladiny cholesterolu v krvi pro zdraví. Je samozřejmě otázkou, zda jsou tato tvrzení pravdivá nebo zda studentům hladina cholesterolu ve skutečnosti měřena byla, ale pouze nebyli o měření a výsledku informováni nebo si to nezapamatovali. Přesto skutečnost, že naprostá většina sedmnáctiletých svůj stav cholesterolu nezná, považujeme za poměrně závažnou, protože již v tomto věku se objevují zvýšené hladiny cholesterolu u cca 10% osob, často dědičně podmíněné (studie v kraji Vysočina v r. 2012 = 12,8%). Zvýšená hladina cholesterolu představuje nezanedbatelné zdravotní riziko, který by mělo být doprovázeno úpravou životního stylu. Rozdíly mezi školami byly v odpovědi na tuto otázku malé, lišily se hlavně v poměrech odpovědí nikdy a nevím. 24
Graf 26: Odpovědi na otázku Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi?, rozdělení podle škol v % 4.7 Kdy jste byl/a naposledy u zubního lékaře? Tab. 23: Odpovědi na otázku Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře? do 1 roku 253 124 129 85,8% 81,6% 90,2% před 1-3 roky 29 20 9 9,8% 13,2% 6,3% před více než 3 roky 10 5 5 3,4% 3,3% 3,5% nikdy 0 0 0 0,0% 0,0% 0,0% nevím 3 3 0 1,0% 2,0% 0,0% 295 152 143 Graf 27: Odpovědi na otázku Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře? 25
Na otázky, které se týkaly péče o zdraví chrupu, jsme získali vcelku potěšující spektrum odpovědí. Na otázku Kdy jste byl naposledy u svého zubního lékaře odpovědělo téměř 86% respondentů, že to není déle jak rok a dalších téměř 10% uvádí, že byli u stomatologa před 1-2 lety. 13 studentů (4,4%) uvedlo, že to bylo před více než třemi lety, příp. si návštěvu u zubního lékaře nepamatují, čili se dá předpokládat, že nebyla v posledním roce. Rozdíly mezi jednotlivými školami nejsou významné. Graf 28: Odpovědi na otázku Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?, rozdělení podle škol v % 4.8 Jak často si čistíte zuby? Tab. 24: Odpovědi na otázku Jak často si čistíte zuby? min.3x denně 21 4 17 7,1% 2,6% 11,9% 1-2x denně 269 145 124 90,9% 94,8% 86,7% méně než 1x denně 5 3 2 1,7% 2,0% 1,4% nikdy 1 1 0 0,3% 0,7% 0,0% 296 153 143 26
Graf 29: Odpovědi na otázku Jak často si čistíte zuby? Jen 6 studentů uvedlo, že si nečistí zuby každý den. Z tohoto počtu to je 5 chlapců, z nichž jeden uvádí, že si nečistí zuby vůbec. Rozdíly mezi jednotlivými školami nejsou významné. Graf 30: Odpovědi na otázku Jak často si čistíte zuby?, rozdělení podle škol v % 4.9 Snídáte? Tab. 25: Odpovědi na otázku Snídáte? ne, nebo výjimečně 39 21 18 13,2% 13,7% 12,6% ano, občas 119 63 56 40,2% 41,2% 39,2% ano, pravidelně 138 69 69 46,6% 45,1% 48,3% 296 153 143 27
Graf 31: Odpovědi na otázku Snídáte? Zatímco v odpovědích na několik předchozích otázek jsme zaznamenali poměrně zodpovědný přístup studentů k péči o zdraví, tak podle očekávání odpovědi na otázky vztahující se ke stravovacím zvyklostem už tolik potěšitelné nejsou. Protože snídaně je z hlediska správné výživy důležitým denním jídlem, byla jedna otázka zaměřena na pravidelnost snídání. Pravidelně, tj. denně, snídá necelá polovina (41,6%) z dotazovaných, 13,2% mladých nesnídá vůbec nebo jen výjimečně. Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou zásadní, naopak jsme v odpovědích zaznamenali poměrně výrazné rozdíly mezi školami. Graf 32: Odpovědi na otázku Snídáte?, rozdělení podle škol v % 28
4.10 Jak často jste v posledním týdnu (tj. v posledních 7 dnech) konzumoval/a následující potraviny a nápoje? V této otázce jsme studentům předložili seznam 17ti různých druhů potravin a požádali jsme je, aby uvedli, kolikrát je v uplynulém týdnu konzumovali. Ačkoliv jsme studenty požádali o co nejpřesnější údaje a jejich přístup k vyplňování dotazníku byl ve velké většině zodpovědný, je potřeba uvést, že při podobných šetřeních jsou ve zpětných záznamech poměrně značné nepřesnosti i u dospělých osob. Lidé při zpětném vykazování spotřeby potravin (tzv. týdenní recall) uvádí chybné údaje až v 30% 8. S přibližně stejnou chybou je nutno počítat i při vyhodnocování této otázky v našem dotazníku. Naším záměrem bylo také zhodnotit, do jaké míry odpovídají studenty uvedené údaje požadavkům správné (zdravé) výživy. Při tomto dělení jsme vycházeli z oficiálních odborných doporučení Ministerstva zdravotnictví 9. U řady potravin ovšem nelze jednoznačně říci, jaké množství zkonzumované během týdne je správné a jaké už ne. Záleží na řadě dalších okolností, zejména na kombinaci potravin během dne a týdne, čili na složení celého jídelníčku, dále na fyzické zátěži a energetickém výdeji, na zdravotním stavu a dalších. Naše vyhodnocení formou koláčových grafů, kde zkonzumovaný počet porcí množství během týdne dělíme na vhodné/akceptovatelné množství a na množství, které považujeme za nevhodné (buď příliš málo, nebo příliš mnoho), je tedy orientační a respektujeme, že názory mohou být odlišné. V tabulkách jsme označili vhodné/akceptovatelné množství barevně (šedě). Tab. 26: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)? ani jednou 1 0 1 0,3% 0,0% 0,7% 1-2x 66 37 29 22,3% 24,2% 20,3% 3-4x 113 56 57 38,2% 36,6% 39,9% 5x a více 116 60 56 39,2% 39,2% 39,2% 296 153 143 Graf 33: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem 8 Málková I., Manuál pro vedoucí kurzů STOB, STOB 1998 9 Doporučené výživové dávky pro obyvatelstvo (leták), Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2005 29
Graf 34: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)?, rozdělení podle škol v % 30
Graf 36: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a kuřecí, krůtí či jiné drůbeží maso?, rozdělení podle škol v % Tab. 28: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso? ani jednou 167 74 93 56,4% 48,4% 65,0% 1-2x 121 72 49 40,9% 47,1% 34,3% 3-4x 7 6 1 2,4% 3,9% 0,7% 5x a více 1 1 0 0,3% 0,7% 0,0% 296 153 143 Graf 37: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem 31
Graf 38: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso?, rozdělení podle škol v % Tab. 29: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu? ani jednou 79 24 55 26,7% 15,7% 38,5% 1-2x 174 97 77 58,8% 63,4% 53,8% 3-4x 32 23 9 10,8% 15,0% 6,3% 5x a více 11 9 2 3,7% 5,9% 1,4% 296 153 143 Graf 39: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem 32
Graf 40: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu?, rozdělení podle škol v % Tři podotázky byly věnovány konzumaci masa. Ptali jsme se na konzumaci tzv. bílého masa, tj. drůbežího, dále pak na ryby a nakonec na červené maso tzn. vepřové, hovězí, případně zvěřinu. Výživová doporučení hovoří o 1-2 porcích masa (a masných výrobků) za den, převažovat by mělo bílé a také rybí maso, u něhož je cenné složení doprovodného tuku. V týdnu je vhodné zařadit 1-2 bezmasé dny, kdy jsou kvalitní bílkoviny dodávány jinými zdroji. Tato doporučení studenti většinou splňují. V jejich jídelníčku převažuje z mas drůbeží maso, tmavá masa konzumuje jen cca 14% studentů častěji než 2x týdně. Ovšem rybího masa je na stolech našich studentů stále nedostatečné množství. Jeho konzumace se doporučuje 2x týdně, je možno i častěji. Více jak polovina respondentů (56,4%) uvedla, že v uplynulém týdnu neměli rybí maso ani jednou, z dívek to bylo dokonce 65% dotázaných. Dívky konzumují méně všechny druhy masa. Celkem 4 studenti (1 chlapec a 3 dívky) uvedli, že ve sledovaném týdnu nekonzumovali žádné maso ani masné výrobky. Z hlediska správné výživy je potěšitelné, že v našem souboru nebyl ani jeden respondent, u něhož bychom zaznamenali absenci všech potravin živočišného původu (maso, mléko, vejde + výrobky z nich). Tab. 30: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)? ani jednou 139 63 76 47,0% 41,2% 53,1% 1-2x 135 75 60 45,6% 49,0% 42,0% 3-4x 14 10 4 4,7% 6,5% 2,8% 5x a více 8 5 3 2,7% 3,3% 2,1% 296 153 143 33
Graf 41: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Graf 42: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)?, rozdělení podle škol v % Luštěniny, byť nejsou nezbytnou složkou lidské stravy, patří mezi cenné potraviny, protože jsou zdrojem poměrně kvalitních bílkovin, které nejsou doprovázeny tuky. Dále jsou zdrojem minerálních látek a vlákniny. Z těchto důvodů se doporučuje zařadit luštěniny nejlépe 1-2x týdně do jídelníčku. Luštěniny nejsou mezi studenty příliš oblíbeným jídlem, vhodný počet porcí uvedla jen cca polovina studentů. Tab. 31: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...? ani jednou 65 18 47 22,0% 11,8% 32,9% 1-2x 130 72 58 43,9% 47,1% 40,6% 3-4x 82 48 34 27,7% 31,4% 23,8% 5x a více 19 15 4 6,4% 9,8% 2,8% 296 153 143 34
Graf 43: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Uzenářské výrobky by měly být pouze občasným doplňkem stravy, a to pouze kvalitní druhy. Nikterak by nevadilo, kdyby se v našem jídelníčku nevyskytovaly vůbec. Obsahují obvykle méně bílkovin, značné % tuků, hojně soli a přídatných látek. Výrobky uzené klasickým způsobem jsou rizikové i z hlediska toxických látek z udícího kouře. Protože uzeniny jsou v českých domácnostech bohužel dosti oblíbenou potravinou, odpovědi studentů na tuto otázku hodnotíme jako vcelku potěšující jen cca třetina uvedla, že konzumovala uzeniny příliš často, tj. častěji než 2x týdně. Podle předpokladů to byli více chlapci (41,2% oproti 26,6% dívek). Graf 44: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...?, rozdělení podle škol v % 35
Tab. 32: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)? ani jednou 11 7 4 3,7% 4,6% 2,8% 1-2x 89 59 30 30,1% 38,6% 21,0% 3-4x 107 54 53 36,1% 35,3% 37,1% 5x a více 89 33 56 30,1% 21,6% 39,2% 296 153 143 Graf 45: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Graf 46: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)?, rozdělení podle škol v % 36
Tab. 33: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)? ani jednou 16 8 8 5,4% 5,2% 5,6% 1-2x 94 55 39 31,8% 35,9% 27,3% 3-4x 106 54 52 35,8% 35,3% 36,4% 5x a více 80 36 44 27,0% 23,5% 30,8% 296 153 143 Graf 47: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Zelenina a ovoce patří k potravinám, které by měli nejen mladí lidé jíst několikrát denně. Výživová doporučení hovoří o 3-5ti porcích zeleniny (vč. brambor) a 2-4 porcích ovoce každý den. Zelenina je spolu s ovocem pro lidský organizmus zásadním dodavatelem vitamínů, minerálů a vlákniny. Typická česká strava obsahuje těchto potravin málo, což významně zvyšuje zdravotní rizika populace (riziko obezity, diabetu, nádorů střev a další). Nedostatečný příjem zeleniny a ovoce se potvrdil i v našem průzkumu. Konzumaci zeleniny alespoň jednou denně (resp. 5 a více porcí týdně) udává jen necelá třetina studentů, u chlapců je to jen 21,6%. 7 chlapců a 4 dívky uvedli, že zeleninu v uplynulém týdnu nejedli vůbec. U ovoce by se dala vzhledem ke sladké chuti předpokládat vyšší spotřeba, výsledky však ukazují podobně nepříznivá čísla: 5x týdně a častěji konzumuje ovoce jen 27% respondentů, 8 chlapců a 8 dívek uvedlo, že ovoce během týdně nejedli ani jednou. Nízká spotřeba zeleniny a ovoce tvoří jeden z nejvíce nepříznivých výsledků této části průzkumu. 37
Graf 48: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)?, rozdělení podle škol v % Tab. 34: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a smažené brambory (hranolky, americké apod.)? ani jednou 180 86 94 60,8% 56,2% 65,7% 1-2x 92 48 44 31,1% 31,4% 30,8% 3-4x 16 13 3 5,4% 8,5% 2,1% 5x a více 8 6 2 2,7% 3,9% 1,4% 296 153 143 Graf 49: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ) smažené brambory (hranolky, americké apod.)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Zatímco vařené brambory jsou vhodným dodavatelem energie a dalších příznivých látek pro náš organizmus, smažené bramborové pokrmy získávají během procesu smažení (či fritování) vysoký obsah tuku a často jsou i výrazně solené. Tím se jejich výživový přínos ztrácí a měly by být, podobně jako uzeniny, jen občasným zpestřením jídelníčku nebo by neměly být konzumovány vůbec. Pro 38
výrazné senzorické vlastnosti jsou však u mládeže oblíbené, takže zjištěný výsledek, totiž že častěji než 2x týdně je konzumuje jen 12,4% chlapců a 3,5% dívek, hodnotíme jako poměrně pozitivní. Graf 50: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a smažené brambory (hranolky, americké apod.)?, rozdělení podle škol v % Tab. 35: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo? ani jednou 68 37 31 23,0% 24,2% 21,7% 1-2x 130 66 64 43,9% 43,1% 44,8% 3-4x 72 35 37 24,3% 22,9% 25,9% 5x a více 26 15 11 8,8% 9,8% 7,7% 296 153 143 Graf 51: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem 39
Graf 52: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo?, rozdělení podle škol v % Tab. 36: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)? ani jednou 121 65 56 40,9% 42,5% 39,2% 1-2x 97 49 48 32,8% 32,0% 33,6% 3-4x 54 28 26 18,2% 18,3% 18,2% 5x a více 24 11 13 8,1% 7,2% 9,1% 296 153 143 Graf 53: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem Obilniny spolu s bramborami představují základní energetický zdroj v naší stravě. U celozrnných obilných výrobků je obsah polysacharidů doplněn žádoucím podílem vlákniny, některých vitamínů a minerálů. Doporučený počet porcí všech obilných výrobků (příloh, pečiva, cereálií apod.) 40
kolísá, a to zejména podle fyzické zátěže, mezi 3-6ti porcemi za den. Celozrnné potraviny a pokrmy by měly být zařazeny každý den nejméně jednou. Toto množství splňuje necelá třetina studentů. Je také nutné podotknout, že veřejnost si velmi často plete pravé celozrnné výrobky s pečivem jen dohněda obarveným či pouze posypaným obilnými semeny, takže skutečná konzumace vhodných cereálií bude asi ještě nižší. Graf 54: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)?, rozdělení podle škol v % Tab. 37: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vejce a pokrmy z nich? ani jednou 62 27 35 20,9% 17,6% 24,5% 1-2x 178 88 90 60,1% 57,5% 62,9% 3-4x 48 30 18 16,2% 19,6% 12,6% 5x a více 8 8 0 2,7% 5,2% 0,0% 296 153 143 Graf 55: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vejce a pokrmy z nich?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem 41