Pořizovatel dokumentace Městský úřad KADAŇ Zpracovatel: Ing. arch. Ivan Kaplan, AGORA STUDIO Vinohradská 156 130 00 Praha 3 Autorský tým: Doc. Ing. arch. Ivan Kaplan Ing. arch. Marek Wajsar Ing. arch. Klára Váchalová Technická infrastruktura Přírodní prostředí Ing. František Medek Ing. Jan Šteflíček květen 2012 1
2
OBSAH NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ROKLE: 1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ... 5 2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT... 5 2.1 ZÁSADY CELKOVÉ KONCEPCE ROZVOJE OBCE... 5 2.2 HLAVNÍ CÍLE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT... 5 3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE... 6 3.1 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ SÍDEL A ZASTAVĚNÝCH LOKALIT... 6 3.1.1 ZÁSADY PLATNÉ PRO ÚZEMÍ CELÉ OBCE:... 6 3.1.2 SPECIFICKÉ ZÁSADY PRO JEDNOTLIVÁ SÍDLA A ODLOUČENÉ ZASTAVĚNÉ PLOCHY... 7 3.2 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY... 8 3.3 NÁVRH SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ... 9 4 NÁVRH KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ... 9 4.1 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY... 9 4.1.1 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA... 9 4.1.2 SILNIČNÍ DOPRAVA... 9 4.1.3 OBSLUHA HROMADNOU DOPRAVOU... 10 4.1.4 PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA... 11 4.1.5 DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ... 11 4.1.6 VODNÍ DOPRAVA... 11 4.1.7 LETECKÁ DOPRAVA... 11 4.2 NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 11 4.2.1 HMOTOVÉ SYSTÉMY... 11 4.2.2 ENERGETICKÉ SYSTÉMY... 12 4.2.3 PŘENOS INFORMACÍ... 13 4.3 NÁVRH KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY... 13 4.3.1 NÁVRH KONCEPCE DALŠÍHO OBČANSKÉHO VYBAVENÍ... 14 4.4 KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ... 14 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, JEJÍ OCHRANY A NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY... 15 5.1 NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY... 15 5.2 NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY... 16 5.3 PROSTUPNOST KRAJINY... 18 5.4 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PUPFL... 19 5.5 HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ... 19 5.6 OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM... 19 5.7 OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY... 19 5.8 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ... 19 5.8.1 PODDOLOVANÁ A JINAK NARUŠENÁ ÚZEMÍ... 20 6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ... 20 6.1 PODMÍNKY PRO PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY... 22 6.1.1 MONOFUNKČNÍ PLOCHY A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ... 22 6.1.2 PLOCHY S POLYFUNKČNÍM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ... 26 6.2 PLOCHY MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A MIMO ZASTAVITLENÉ PLOCHY... 33 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, PLOCH PRO ASANACI A STAVEB VE VEŘEJNÉM ZÁJMU... 36 7.1 PLOCHY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT.. 36 3
7.1.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ... 36 1.1.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ... 37 7.1.2 PLOCHY PRO ASANACI S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ... 37 1.1.2 STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU... 38 7.2 PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO... 38 7.2.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ... 38 7.2.2 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘÍRODNÍHO NEBO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ... 38 8 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV... 39 9 VYMEZENÍ PLOCH PRO ÚZEMNÍ STUDIE... 39 9.1 VYMEZENÍ PLOCH PRO REGULAČNÍ PLÁNY... 39 10 VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE 117 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA... 40 11 VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT... 40 12 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI... 40 12.1 NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU... 40 12.2 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU... 40 4
1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Hranice zastavěného území je vymezena v souladu s 58 zákona 183/2006 Sb. a zachycuje stav podle katastrální mapy k datu 11. dubna 2012. Hranice zastavěného území je zakreslena ve výkrese základního členění území (č. v. 1) a v hlavním výkrese (č. v. 2). 2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1 ZÁSADY CELKOVÉ KONCEPCE ROZVOJE OBCE Územní plán Rokle sleduje následující priority rozvoje území: a) Zachování kompaktního charakteru sídel a nevytváření nových odloučených zastavěných území v krajině; b) částečně obnovení původního význam u existujících venkovských sídel vytvořením podmínek pro regeneraci jádrových prostor sídel, podmínek pro umístění občanské infrastruktury a nabídkou nových rozvojových ploch; c) minimalizace negativních dopadů těžby na plochy bydlení; d) prosazování vhodné formy rekreačního využití krajiny, vytváření podmínek pro lepší zpřístupnění částí krajiny atraktivní pro rekreaci; e) zvýšení ekologické stability krajiny; f) prosazování záměrů vyplývajících z Politiky územního rozvoje České republiky a ZUR ÚK: ochrana ploch technické infrastruktury mezinárodního významu: elektrické stanice 400/100 kv Vítkov a Vernéřov a jejich zapojení do přenosové soustavy vedením 400 kv z elektrické stanice Hradec do elektrické stanice Vernéřov (část trasy po V 461). g) Vytváření územních podmínek pro zkvalitnění veřejných prostranství a ploch sídelní zeleně; h) snížení negativních dopadů vyplývajících z průjezdné dopravy v zastavěných územích sídel; 2.2 HLAVNÍ CÍLE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT Územní plán sleduje následující hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot: a) zajištění územního rozvoje, který je v souladu s limity obecné památkové ochrany a limity ochrany přírody; b) hodnotné veřejné prostory v sídlech: Rokle, Hradec, Nová Víska, Želina a Krásný Dvoreček jsou chráněny vymezením ploch veřejných prostranství, ploch zeleně na veřejných prostranství ZV spolu se specifickými podmínkami využití těchto ploch; c) ochrana přírodní osy Úhošťanského potoka vymezením veřejných prostranství s parkovou úpravou v místech průchodu zastavěným územím; d) vytvářet předpoklady pro ochranu břehových partií řeky Ohře vymezením ploch smíšených nezastavěného území a zároveň podmínek pro rekreační zpřístupnění těchto ploch vymezením nástupních bodů a záchytných parkovišť v části Želina, chatová osada Hradec a Nová víska; e) vytvářet podmínky pro ekonomický způsob využití kvalitních urbanistických souborů v jádrech sídel vymezením ploch smíšených obytných venkovského charakteru. 5
3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE 3.1 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ SÍDEL A ZASTAVĚNÝCH LOKALIT Územní plán vychází z členění jediného katastrálního území obce Rokle na pět místních částí: Rokle Hradec Nová Víska Želina Krásný Dvoreček 3.1.1 ZÁSADY PLATNÉ PRO ÚZEMÍ CELÉ OBCE: Prostorové uspořádání Využití nově vymezených zastavitelných ploch a ploch zastavěného území podporuje zachování stávajícího charakteru vesnické zástavby, jejího drobného měřítka, siluety a kompaktního uspořádání zejména ve vztahu ke krajinnému rázu. ÚP posiluje roli centrálních veřejných prostranství sídel (původních návsí) a využití ploch zastavěného i zastavitelného území ve vazbě na tato centrální veřejná prostranství. Bydlení a rekreace Venkovská sídla plní primárně funkci trvalého bydlení venkovského typu s možností umístění doplňkových staveb chovatelského a pěstitelského zázemí pro samozásobení; V jádrech venkovských sídel jsou na plochách smíšených obytných venkovských SV vytvořeny podmínky pro a) umístění bydlení v rodinných domech a rovněž, b) umístění staveb komerční administrativy a drobných provozoven řemesel jako doplňkového využití k bydlení. Využití nově navržených zastavitelných ploch směřuje k posílení funkce trvalého bydlení a k alespoň částečnému návratu k historickému významu sídel v celkové sídelní struktuře. Územní plán vymezuje plochy územních rezerv s budoucím využitím pro bydlení. Územní plán nenavrhuje nové odloučené plochy pro umístění staveb individuální rekreace RI, pouze doplňuje plochy stávající. Na stávajících plochách staveb individuální rekreace RI jsou upřesněny podmínky prostorového a funkčního využití ploch stanovením minimální velikosti pozemku a maximální zastavěné plochy pozemku. Územní plán dále zakazuje užívat stavby pro rodinnou rekreaci k trvalému bydlení. Plochy individuální rekreace RI nejsou určené k trvalému pobytu a zůstávají do budoucnosti bez nároků na účast veřejných prostředků na vybavení a služby (například výstavba a provoz technického vybavení území, zabezpečení obsluhy veřejnou dopravou). Zemědělská a průmyslová výroba, těžba Jsou navrženy územní rezervy a koridory, které zajišťují dostatečné územní podmínky pro napojení ploch elektráren v sousední obci Kadaň na plochy elektrické stanice Hradec a propojení elektrických stanic Hradec a Vernéřov. Územní plán navrhuje částečně i vytvoření pásů izolační zeleně fyzicky a opticky oddělujících plochy těžby nerostů od zastavěných území sídel. Územní plán navrhuje 2 menší zastavitelné plochy zemědělské výroby. Doprava 6
Územní plán vymezuje jihozápadní obchvat Rokle, který navazuje na obchvat Kadaně a vychází ze ZUR ÚK. Odstraňuje závady na místních komunikacích: rozšíření komunikačních propojení Hradec Nová Víska a Hradec chatová osada Hradec. Zachovává prostupnost krajiny a pro její turistické a rekreační zpřístupnění (doplnění celé sítě cyklistické dopravy v území s klíčovou úlohou Pooherské trasy). Vytváří podmínky pro zlepšení obslužnosti území hromadnou dopravou: a) korekce polohy zastávky ČD východně od Hradce, b) otočka autobusů u chatové osady Hradec. 3.1.2 SPECIFICKÉ ZÁSADY PRO JEDNOTLIVÁ SÍDLA A ODLOUČENÉ ZASTAVĚNÉ PLOCHY Část Rokle: Rozvoj sídla Rokle primárně sleduje obytnou funkci venkovského charakteru, s možností využití ploch smíšených obytných venkovského typu pro hospodářské funkce; návrh zastavitelných ploch směřuje k propojení odloučených ploch zastavěného území a k utvoření kompaktního charakteru zastavěného území, jehož osou bude místní komunikace III/22426 Krásný Dvoreček Hradec; územní plán navrhuje též pásy ochranné a izolační zeleně ZO s cílem chránit zastavěné území a zastavitelné plochy před negativními vlivy těžby nerostných surovin a silničního obchvatu. Část Hradec: Územní plán sleduje vyvážení obytné a hospodářské funkce a jejich prostorové uspořádání minimalizující vzájemné negativní dopady; vymezení zastavitelných ploch směřuje k propojení rozptýlené zástavby, vytvoření kompaktního zastavěného území s jasně vymezeným ústředním veřejným prostranstvím; Nová plocha pro menší zěmědělskou farmu vychází z požadavků obce, je segregována oid zástavby izolační zelení. Chatová osada Hradec: Územní plán stabilizuje plochy individuální a hromadné rekreace s přímou vazbou na rekreační plochy Velkého a Malého rybníku; plochy staveb pro rodinnou rekreaci nevyhovují požadavkům 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a nesmí být používány k trvalému bydlení. Rozšíření příjezdové komunikace a návrh otočky autobusů. Část Nová Víska: Rozvoj v místní části Nová Víska bude primárně sledovat obytnou funkci venkovského charakteru a funkci rekreační; z hlediska kompozice je těžištěm zástavby sídla veřejné prostranství s parkem a vodní nádrží, severní strana tohoto prostoru bude uzavřena novými rozvojovými plochami, které budou propojeny přes veřejné prostranství; Část Želina - východní část: Je stabilizována obytná funkce na celém zastavěném území a je vymezena pouze jedna menší rozvojová plocha doplňující kompaktní obvod malého sídla. Část Želina - okolí kostela sv. Vavřince: Jsou navrženy především plochy pro bydlení; Část Krásný Dvoreček: 7
Územní plán vymezuje plochy primárně určené pro bydlení venkovského charakteru; návrh zastavitelných ploch doplňuje plochy mezi stávající zástavbou a vytváří podmínky pro kompaktní formu zástavby sídla; na jihovýchodní okraji zastavěného území jsou navrženy plochy ochranné a izolační zeleně oddělující obytné území od těžebních prostor. 3.2 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Plochy přestaveb číslo přestavbové plochy název místní části navržené využití popis přestavby P1 Rokle BV 7 konverze plochy výroby na plochu bydlení P2 Rokle SR 1, PV 1, přestavba areálu zámečku na rekreační areál s ubytováním, zkvalitnění přilehlého veřejného prostranství P3 Hradec OM 1 změna nevyužité proluky na pozemek pro občanské vybavení pro kulturu P4 Hradec OS 2 změna nevyužité proluky na pozemek pro občanské vybavení pro sport P5 Nová Víska ZV 2 přestavba zanedbané plochy na plochu veřejné zeleně Zastavitelné plochy číslo zastavitelné plochy název místní části navržené využití Z1 Krásný Dvoreček BV 1 Z2 Krásný Dvoreček BV 2, ZV 1 Z3 Krásný Dvoreček BV 3 Z4 Krásný dvoreček TV 4 Z5 Želina BV 10, BV 23, ZX 1, DS 11 Z7 Želina BV 11, ZV 4 Z9 Želina DS 10, BV 24 Z10 Rokle RI 4 Z11 Rokle BV 4 Z12 Rokle OS 1, DS 16 Z13 Rokle SV 1, BV 6 Z15 Rokle BV 8, TV 1, DS 1 Z16 Rokle BV 9 Z17 Rokle BV 9 Z18 Hradec RI 1 Z19 Hradec RI 2 Z20 Hradec VZ 1 Z21 Hradec DZ 1, DZ 2 Z22 Hradec BV 21 Z23 Hradec OS 2 Z24 Hradec SV 2 Z25 Hradec BV 12 8
číslo zastavitelné plochy název místní části navržené využití Z26 Hradec BV 13, BV 14 Z27 Hradec DS 2, TV 2 Z28 Nová Víska TV 3 Z29 Nová Víska Z30 Nová Víska BV 15 Z31 Nová Víska BV 17 Z32 Nová Víska BV 18 Z33 Nová Víska BV 19 Z34 Nová Víska SV 3 Z35 Želina BV 22 Z36 Hradec VZ 2, ZO 11 BV 16, BV 20, RI 3, OS 3, DS 9, PV2, ZV 3, DS 6, DS 5 3.3 NÁVRH SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně, který tvoří v zastavěném území především zeleň zahrad, je v jádrech sídel doplněn o plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV s parkově upravenou zelení, tvořící souvislé plochy. Plochy veřejných prostranství mohou být doplněny menšími, nesouvislými plochami zeleně. Plochy s rozdílným využitím mají u většiny ploch stanoven minimální podíl ploch zeleně na pozemku ( koeficientem KZ). Plochy ochranné a izolační zeleně ZO jsou navrženy pro prostorové oddělení ploch, u nichž hrozí nebezpečí negativního hygienického nebo estetického dopadu na okolí nebo je naopak vhodné je před negativními vlivy okolí chránit. 4 NÁVRH KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 4.1 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 4.1.1 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 164 Kadaň Kaštice. Tato trať je územně stabilizována a nepředpokládají se úpravy tratě, které by vyvolaly územní nároky. V řešeném území nelze předpokládat žádnou změnu v trasování železniční trati. Počet železničních zastávek na území obce se nemění. Územní plán vymezuje nové plochy pro přesun zastávky Hradec jižním směrem do polohy přímo přístupné ze silnice III/22426. 4.1.2 SILNIČNÍ DOPRAVA 4.1.2.1 ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (SILNICE II. A III. TŘÍDY): Silniční skelet komunikací II. třídy je v řešeném území v zásadě stabilizován. Územní plán vytváří podmínky pro umístění přeložky silnice č. II/224. Návrh trasy přeložky navazuje na navrhovaný budoucí východní obchvat Kadaně na území sousední obce Kadaň. 9
V prostoru Želiny překonává mostem údolí Ohře, podjezdem pod tratí v místě existujícího viaduktu se dostává do prostoru mezi Roklí a Krásným Dvorečkem a napojuje se na úsek Rokle jih do osy stávající silnice II/224. Napojení navrhované přeložky na stávající síť místních komunikací jsou navržena v místech: Želina severně od železničního podjezdu, další napojení je v místě křížení se stávající silnicí č. II/224, další jihozápadně od Rokle odbočka na Rokli a Krásný Dvoreček. Jihovýchodně od Rokle se navrhovaná přeložka stýká se stávající silnicí. V souvislosti s navrhovanou přeložkou bude změněno v nutném rozsahu také směrové uspořádání stávající silnice č. II/224 v místě křížení s navrhovanou přeložkou, včetně navazující účelové komunikace. Další úprava směrového vedení stávající silnice je navržena také v místě napojení stávající silnice na novou přeložku jižně od Rokle. Je navržena také úprava dopravního napojení částí obce Želina a Krásný Dvoreček. Vymezená přeložka se částečně promítá do území NATURA. Navržená přeložka je v souladu se ZUR ÚK. Územní plán dále navrhuje rozšíření komunikace Hradec tábořiště a rozšíření komunikace III/22426 Hradec Nová Víska. 4.1.2.2 MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE V drobných sídelních útvarech územního plánu ve stávajících uličních profilech jsou navrženy k rekonstrukci místní komunikace funkčních úrovní C a D1. Příjezdy k novým rozvojovým plochám jsou zajištěny v místní části Nová Víska, jedná se o přístup ke sportovní ploše OS 3 Nová Víska sever a místní komunikace obslužná k rozvojovým plochám BV 20, RI 3 a BV 16. Obslužné komunikace a účelové komunikace na nových rozvojových plochách (a rekonstrukce těchto komunikací) budou realizovány dle platných ČSN, které umožňují značnou variabilitu příčných profilů funkčních tříd D a C. Komunikace funkční třídy D1 budou realizovány v souladu s TP103. V zastavitelných plochách bude u všech místních obslužných komunikací k rodinné zástavbě zajištěn uliční prostor dle 22 vyhlášky 501/2006 Sb., který by umožnil bezkolizní umístění sítí technické infrastruktury. Dále se navrhuje příjezd k plochám ČOV v místních částech:nová Víska, Hradec, Rokle. 4.1.2.3 DOPRAVA V KLIDU V zastavěném území musí být odstavování vozidel obyvatel řešeno prioritně na vlastních pozemcích; pouze v případě, že nebude možné z prostorových důvodů zajistit odstavování vozidel obyvatel na vlastních pozemcích, bude možné využívat profilů místních komunikací. Územní plán stabilizuje plochy stávajícího veřejného parkoviště u rekreačních lokalit chatová lokalita Hradec-sever. Omezené množství parkovacích míst bude umístěno do prostoru návsí Rokle, Hradce, Nové Vísky a Krásného Dvorečku. Na všech vymezených zastavitelných plochách bude doprava v klidu zajišťována na vlastních pozemcích. Pro pokrytí deficitu parkovacích míst pro návštěvníky v nástupních bodech do turisticky atraktivních lokalit se navrhují plochy pro veřejné parkoviště, které budou umístěny na okrajích zastavěných území místní částí Želina, Hradec (mezi Velkým rybníkem a plochami staveb pro rodinou rekreaci) a Nová Víska východ. 4.1.3 OBSLUHA HROMADNOU DOPRAVOU Územní plán vytváří územní podmínky pro zachování a rozšíření obsluhy území autobusy: navrhuje autobusovou otočku Nová Víska a otočku autobusů v lokalitě Hradec tábořiště ve vztahu k plochám kempu. 10
4.1.4 PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Územní plán vytváří územní podmínky pro zachování stávající sítě turistických tras: z Kadaně přes Želinu, Hradec, Novou Vísku směr Poláky a Nechranickou přehradu z Hradce směr jižní na Vinaře z Úhošťan směr Miřetice přes JZ cíp území obce Navrhované řešení územního plánu respektuje existující cyklistické trasy dle velké cykloturistické mapy Chomutovska z roku 2001. Rozšíření komunikace v úsecích Hradec tábořiště a komunikace Hradec Nová Víska bude zahrnovat jízdní pruh cyklostezky. Územní plán upřesňuje vedení cyklistické trasy z Kadaně přes Želinu v souběhu s turistickou trasou na Hradec a Novou Vísku. Odtud po stávající účelové komunikaci na Poláky a Nechranickou přehradu ( Pooherská cyklostezka ) Územní plán stabilizuje územní podmínky pro cyklistickou trasu Hradec Vinaře v úseku rozvodna Hradec jih a pro cyklistickou trasu Úhošťany Krásný Dvoreček Rokle. Jihovýchodním cípem území obce respektuje průchod cyklistické trasy Úhošťany Miřetice. Stávající koncept turistických a cyklistických tras je provázán na okolní obce Chbany, Kadaň a jejich záměry na posílení cyklistické a turistické dopravy v souvislosti s rekreačními aktivitami v okolí Nechranické přehrady. Všechny významné trasy by měly být vybaveny orientačním systémem, případně odpočinkovými místy. 4.1.5 DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Na území obce se nenacházejí dopravní zařízení a územní plán nenavrhuje nové plochy pro umístění dopravních zařízení. 4.1.6 VODNÍ DOPRAVA Vzhledem k v současnosti neexistující vodní dopravě na řece Ohře a absenci záměrů v této oblasti územní plán nenavrhuje plochy ani jiné územní podmínky pro vodní dopravu. 4.1.7 LETECKÁ DOPRAVA Územní plán nenavrhuje plochy pro umístění staveb a zařízení letecké dopravy v území. 4.2 NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 4.2.1 HMOTOVÉ SYSTÉMY 4.2.1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V místních částech je navrženo doplnění lokálních rozvodů k novým (navrženým) lokalitám, a to trubními rozvody z PVC DN 80 a 100 mm, včetně instalace požárních hydrantů. 4.2.1.2 ODVODNĚNÍ Splaškové odpadní vody (O.V.) Návrh předpokládá vybudování soustavné oddílné kanalizační sítě (větevné gravitační sítě) ukončené ČOV v místních částech Nová Víska, Hradec a v Rokli, v návrhu je uvažována i kořenová ČOV v Krásném Dvorečku. Územní plán předpokládá vybudování zonálních mechanicko-biologických ČOV, navržených jako kořenové s předsazenou sedimentační nádrží 11
hrubých kalů. Koncepce zonálních čistíren předpokládá vybudování oddílné splaškové kanalizace a připojení producentů O.V. na toto centralizované zařízení, zrušení lokálních žump a průtočných čistících jímek. Plochy pro ČOV jsou vymezeny, budou oploceny a bude zajištěn příjezd. Bude vymezeno pásmo hygienické ochrany (PHO) od souvislé bytové zástavby dle výkonu na 25 nebo 50 m. U ploch, které nejsou umístěny na závětrné straně bude, ve směru k sídlu provedena bariera vzrostlé zeleně. Dešťové odpadní vody Návrh předpokládá odvodnění zpevněných ploch a plochy a povrchy komunikací v centrálních částech obce a nových obslužných komunikací v navržených rozvojových plochách. 4.2.1.3 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Územní plán předpokládá využití integrovaného systému hospodaření s tuhými domovními odpady s jeho likvidací na území obce Kadaň. V návrhu UP je plne využíván tento integrovaný systém. Doplňují se pouze nová stanovište pro ukládání separovaných komponentů (1x v každé místní části, pokud to bude nutné z kapacitních důvodů) a doporučuje se doplnění vlastního sběrného dvora v Rokli o dotřiďovací a paketovací funkci, případně o sběr a úpravu stavební suti. Návrh doplňuje nová stanoviště pro ukládání separovaného odpadu a respektuje existující vlastní sběrný a recyklační dvůr v centrální části vlastní obce Rokle. Biologické kaly z navržených ČOV pro O.V. splaškové budou buď kompostovány na kompostové deponii u skládky v ETU I, nebo odváženy na centrální ČOV v Kadani. Shrabky z komunikací a zpevněných ploch budou ukládány na skládce v ETU I, obdobně biomateriál z údržby zeleně bude odvážen na kompostovou deponii tamtéž. 4.2.1.4 VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Návrh doporučuje opravu stávajících malých nádrží a jejich případné využití k požárním účelům. V rámci řešení odvádění dešťových vod musí být postupováno ve smyslu minimalizace přímého odtoku, tj. jednoznačná preference budování retardačních a retenčních zařízení, v místě dopadu, resp. v blízkosti místa dopadu, oproti objektům přímého odvádění dešťových vod. Využití ploch bude respektovat volné pásmo kolem vodotečí, a to 6 m na každou stranu od hrany koryta v zastavěné části sídla, mimo sídlo 15 m. 4.2.2 ENERGETICKÉ SYSTÉMY Návrh nadále předpokládá vícecestné zajištění energetických potřeb sídel a místních části : Elektrickou energií, tuhými palivy, částečně alternativními energetickými zdroji (hlavně dřevní hmotou). V obci není zaveden zemní plyn, ani jiný energetický plyn (propan-butan) není ve větší míře využíván (kromě lokálních topidel a kuchyňských sporáků, které využívají P-B v přenosových tlakových nádobách). 4.2.2.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Návrh využívá stávající vn i nn sítě pro připojení nových lokalit. Připojení na úrovni 22 KV a 0,4 kv jsou navržena kabelová, předpokládá se využití stávajících trafostanic, pokud výkonová rezerva pokryje nové požadavky, nebo výměna agregátů o vyšším výkonu (pokud konstrukce TS tuto výměnu umožní), případné zřízení nového kabelového (kioskového) trafa, které zabezpečí zvýšené odběry v nových lokalitách v Rokli, Hradci a Nové Vísce. Pro zabezpečení odběrů je nutné jednat se SČE o konkrétní lokalitě a velikosti odběrů. Spotřební síť nn 0,4 kv v nových lokalitách bude kabelová. Veřejné el. osvětlení v nových 12
lokalitách bude umístěno na samostatných ocelových nosičích (stožárech) podél obslužných komunikací, jednostranně ve vzdálenostech max. 30 35 m. Kabely pro veřejné osvětlení budou připojeny buď na nn výstup TS, nebo na síťových nn rozvaděčích. V souvislosti s návrhem těžby v ploše NT 1 je navržena přeložka stávajícího vedení VN 22 kv vedoucí z rozvodny Hradec a napojující v řešeném území části obce Rokle a Krásný Dvoreček. 4.2.2.2 ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM A ENERGETICKÝM PLYNEM V sídle ani v místních částech není zemní plyn distribuován. Návrh předpokládá částečné pokrytí potřeb prostřednictvím v budoucnosti vytvořených distribučních mikrosoustav se zásobní nádrží kapalného propan-butanu. Využití této skupiny zdrojů se předpokládá především u nové výstavby, ale také u rekonstruovaných objektů zástavby stávající. 4.2.2.3 ALTERNATIVNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE Sídlo ani místní části zatím nevyužívají dostatečně aplikace alternativních obnovitelných energetických zdrojů, přestože je řešené území obce vhodné pro využití alternativních zdrojů energie. Obecně se předpokládá možné využití solární energie či geotermální energie lokálně u všech druhů objektů. Větrná energetika nemá na území obce vhodné podmínky pro existenci. 4.2.3 PŘENOS INFORMACÍ 4.2.3.1 TELEKOMUNIKAČNÍ SOUSTAVA Vedle zajištění dostatečné kapacity připojení k internetu jsou v lokalitě požadavky na telekomunikační služby dostatečně zajištěny existujícími rozvody sítě O2. Návrh předpokládá připojení všech nových lokalit v sídle a místních částech, toto rozšíření kabelové sítě MTO bude vybaveno novými síťovými rozvaděči, v lokalitách s postupem výstavby budou instalovány UR pro napojení parových přípojek uživatelských stanic. Souběžně s novými trasami budou instalovány PVC chráničky pro zavedení optických kabelů. 4.2.3.2 DÁLKOVÉ KABELY, RADIORELEOVÉ VYSÍLÁNÍ Spodní okraj fresnelovy zóny je mimo dosah stávajícího i budoucího převýšení objektů v intravilánu sídla a místních částí. Územní plán navrhuje přeložku dálkového kabelu sítě Čeznet, která je vyvolána návrhem těžby v ploše NT 1. 4.3 NÁVRH KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Vzhledem k počtu a rozptýlení trvalých obyvatel v území a plánovanému nárůstu obyvatel územní plán předpokládá zajištění základního občanského vybavení i nadále v 7km vzdálené Kadani. Územní plán nevyčleňuje nové plochy pro umístění veřejného občanského vybavení OV. Zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury může být dále za podmínek definovaných pro jednotlivé funkční plochy dále umístěno v plochách bydlení BH, BV, plochách smíšených obytných venkovských SV, plochách komerčního vybavení malého a středního OM. Zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury nesmí být umisťovány v rámci ploch staveb pro rodinnou rekreaci RI a ploch zahrádkových osad RZ. 13
4.3.1 NÁVRH KONCEPCE DALŠÍHO OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Územní plán vymezuje plochy komerčních zařízení malých a středních. Pro tyto plochy jsou dále upřesněny podmínky funkčního využití. Územní plán vymezuje plochu komerčních zařízení malých a středních pro stávající Motorest na křižovatce silnic II/224 a III/22426 v zastavěném území sídla Rokle. Žádné další nové zastavitelné plochy komerčních zařízení malých a středních nenavrhuje. Dále může být komerční občanské vybavení za podmínek definovaných pro jednotlivé plochy umístěno v plochách bydlení BH, BV, plochách smíšených obytných venkovských SV. Komerční občanské vybavení veřejné infrastruktury nesmí být umisťováno v rámci ploch staveb pro rodinnou rekreaci RI a ploch zahrádkových osad RZ. Stávající vymezení a rozsah sportovních ploch a zařízení pro využití volného času v zastavěném území nevyžaduje zásadní rektifikaci. Návrh územního plánu umožňuje podle potřeby transformaci popřípadě intenzifikaci využití existujících ploch a areálů. Nové plochy občanského vybavení pro tělovýchovná a sportovní zařízení OS jsou vymezeny: a) ve vazbě na parkovací plochy v plochách přilehlých západně k v zastavěnému území Rokle, b) v návaznosti na stávající ploch tělovýchovných a sportovních zařízení v sídel Hradec, c) na severní hranici zastavěného území Nová Víska ve vazbě na navržené rozvojové plochy bydlení. 4.4 KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství PV jsou samostatně vymezeny v případě, kdy se jedná o významný veřejný prostor pro obytnou zónu nebo sídlo a zároveň kdy plocha veřejného prostoru přesahuje 2000m2. Pro umístění ostatních ploch veřejných prostranství se vztahuje 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., který stanovuje minimální prostorové požadavky na veřejná prostranství. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny za účelem ochrany významných veřejných prostranství a jejich postupné kultivace. V plochách veřejných prostranství budou zajištěny samostatné profily pro chodce v nejvíce používaných směrech pěšího pohybu. Územní plán samostatně vymezuje následující plochy veřejných prostranství: Část Rokle Plocha veřejného prostranství PV 1 je umístěna v těžišti stávající zástavby Rokle, kde uzavírá západo-východní osu tvořenou komunikací III/22426. Využití ploch přímo navazujících na vymezené veřejné prostranství bude přispívat k vytvoření jeho kompaktní formy a tyto plochy budou z veřejného prostranství přímo přístupné; bude zachován koridor pozemní komunikace z veřejného prostranství na jih k ploše ČOV Rokle. Část Hradec Územní plán vymezuje nezastavitelný ústřední veřejný prostor s parkovou úpravou a korytem Úhošťanského potoka; jeho severozápadní hrana bude doplněna zástavbou na zastavitelné ploše SV2 v návaznosti na stavební čáru vymezenou stávajícími budovami směrem do veřejného prostranství; součástí veřejného prostranství je rozptylový prostor a prostor zastávky veřejné dopravy vymezený před plochou OM1; jihovýchodní hrana veřejného prostranství je tvořena nesouvislou hranou zástavby objektů individuální rekreace a bydlení venkovského charakteru s těsnější vazbou na osu Úhošťanského potoka; stavby na zastavěných i nově vymezených zastavitelných plochách budou umisťovány ve vazbě na stavební čáry sousedních existujících objektů s odstupem maximálně 6 metrů od uliční hrany, která je hranicí mezi veřejným prostranstvím a soukromým pozemkem. Část Želina - okolí kostela sv. Vavřince Územní plán vymezuje plochy zeleně na veřejném prostrantví na okraji zastavěného území v návaznosti na nově vymezené zastavitelné plochy; charakter veřejného prostranství bude převážně rekreační. 14
Část Nová Víska Veřejná prostranství v těžišti stávající zástavby Nové Vísky a zahrnuje plochy parku s ústřední vodní nádrží a plochy veřejné zeleně ZV2 a ZV3; těžištěm veřejného prostranství je vodní nádrž, východní a západní strana prostranství slouží k zpřístupnění ploch bydlení a občanského vybavení pro sport v severní části zastavěného území. V návaznosti na navržené rozvojové plochy bydlení Nová Víska východ je vymezena plocha veřejného prostranství PV2; plocha veřejného prostranství má vazbu na plochu smíšenou obytnou venkovského charakteru SV, komunikaci III/22426 a slouží jako nástupní bod pro návštěvníky údolí řeky Ohře. Část Krásný Dvoreček V zastavěném území Krásného Dvorečku jsou vymezeny dvě plochy veřejných prostranství, jejichž funkce je primárně rekreační s dominující parkovou úpravou a vodním prvkem. 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, JEJÍ OCHRANY A NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 5.1 NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Převážně zemědělský charakter území zůstává zachován, nelze počítat ani s výraznou změnou v členění pozemků. V rámci postupné realizace prvků ÚSES vznikne souvislý pás vysoké zeleně v lokálním biokoridoru LBC 21 - LBC 104 (mezi Roklí a rozvodnou). Menší lesní porost je navržen na kótě 375 jižně od Hradce. Rozsáhlejší zalesnění je navrženo v návaznosti na porosty podél Ohře - jižně od Želinského meandru a na jihozápadním okraji území na svazích Úhoště, rovněž navazující na stávající lesní porost. Zalesnění navržené na ploše NRBC Úhošť je nutno ještě posoudit z hlediska požadavků na realizaci ÚSES a managementu NPR Úhošť. Pásy vysoké izolační zeleně jsou navrženy na okrajích zastavěného území Rokle. Stávající komunikace a významné polní cesty budou lemovány krajinnými stromořadími. Stávající prvky mimolesní rozptýlené zeleně (meze, remízky, břehové porosty ap.) budou zásadně zachovány. Ochrana krajinného rázu: Ochrana krajinného rázu bude vycházet ze stávajícího stavu krajiny a z návrhu uspořádání krajiny., tj. zachování struktury zemědělské krajiny, ochrany a doplnění prvků mimolesní rozptýlené zeleně a zalesnění v návaznosti na stávající lesní porosty. Negativní prvek rozvodny Hradec bude částečně zmírněn realizací lokálního biokoridoru a biocentra LBC 104 a zalesnění kóty 375. Negativní působení vedení VN eliminovat nelze. Územní plán navrhuje 2 VKP k registraci: Jedná se o ; 1. Koniklecová loučka u Krásného Dvorečka na p. p.č. 325/3, 325/2, 315/2, 306/4, 316/2, 310, 318/2, 317/2, 317/1 v k.ú Rokle 2. Lesostepní stráň nad Roklí na p.p.č. 248-259, 247/1, 243/3, 247/4, 247/3, 247/2, 226, 225, 224, 223, 222/1, 221/1, 219/1, 218, 216/1, 214, 213,/1, 211/1, 204, 201 v k.ú.rokle 15
5.2 NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Nadregionální a regionální ÚSES Prvky regionálního a nadregionálního ÚSES jsou převzaty ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje a vzhledem k vyšší podrobnosti ÚP obce jsou upřesněny vše viz ve výkrese č.3 Koncepce krajiny a ÚSES Přehled prvků ÚSES: kód 15 název funkční typ výměra způsob vymezení charakteristika Úhošť NRBC 145 ha v rámci řešeného území upřesněno S1, X1, L, DB, BORC, T, MH, LA kód K 41 název Svatoušské skály (7) Úhošť (15) funkční typ NRBK délka 6,5 km v rámci řešeného území způsob vymezení upřesněno charakteristika kód K 42 název Úhošť (15) Stroupeč (1) funkční typ délka způsob vymezení osa charakteristika NRBK 6,5 km v rámci řešeného území upřesněno a) osa vodní b) b) osa mezofilně hájová kód 1156 název Želina funkční typ RBC výměra 25 ha v rámci řešeného území způsob vymezení upřesněno 16
charakteristika S1 Lokální ÚSES Územní plán vymezuje plochy lokálního systému ekologické stability. Z NRBC Úhoš't vychází lokální biokoridor do LBC 21 Sluňáky v Rokli, zahrnující přírodní památku Sluňáky, dále se větví na lokální biokoridor vedoucí podél Úhošťanského potoka lokální biokoridor směřující JV směrem k lokálnímu biocentru LBC 104 U rozvodny Hradec a dále k Polákům. Úsek LBK Sluňáky - Nová Víska zahrnuje stávající břehové porosty Úhošťanského potoka, LBK Sluňáky - U rozvodny zahrnuje stávající drobné lesní porosty na svahu kóty 375 a porosty mimolesní zeleně na neplodných půdách. Přehled prvků ÚSES: kód 21 název funkční typ výměra cílová společenstva způsob vymezení charakteristika návrh opatření Sluňáky LBC 8,1 ha lesní, luční, pobřežní vymezené, částečně funkční stávající drobný lesní porost, tok Úhošťanského potoka s břehovým porostem, louky. Zahrnuje PP Sluňáky. zabezpečit extenzivní obhospodařování lesních porostů, ve stávajícím lesním porostu zohlednit požadavky ÚSES v LHP, chránit a rozvíjet břehové porosty a podporovat spontánní vývoj vegetace na neplodných půdách směrem k původním společenstvům. Respektovat management PP Sluňáky. kód 104 název funkční typ výměra cílová společenstva způsob vymezení charakteristika návrh opatření U rozvodny Poláky LBC 2,4 ha lesní, luční vymezené nefunkční vytěžený dobývací prostor se spontánní vegetací ověřit uvolnění dobývacího prostoru, podporovat secesní vývoj směrem k původnímu společenstvu kód 31+32/21 název Úhošť - Sluňáky funkční typ LBK 17
délka cílová společenstva způsob vymezení charakteristika návrh opatření 1400 m lesní, luční vymezené, nefunkční částečně funkční orná půdy, ttp na svazích Úhoště, porosty mimolesní rozptýlené zeleně podél polní cesty přilehlých mezích založit porosty na orné půdě, usměrňovat vývoj mimolesních porostů rozptýlené zeleně kód 21-101 název funkční typ délka cílová společenstva způsob vymezení charakteristika návrh opatření Sluňáky - RBC Želina LBK 2400 m lesní, luční, pobřežní vymezené, částečně funkční tok Úhošťanského potoka s břehovými porosty, rybníčky v Hradci, přilehlé louky. Průchod zastavěným územím Hradce. (Původně vymezené lokální biocentrum 101 Nová víska je zahrnuto v RBC Želina dle nového vymezení) chránit a rozvíjet prvky přirozeného toku a břehových porostů, doplnit porosty, extenzivně hospodařit na ttp, zabezpečit průchod zastavěným územím. kód 21/104, 104-C název funkční typ délka cílová společenstva způsob vymezení charakteristika návrh opatření Sluňáky - U rozvodny Poláky - Poláky LBK 1330 m, 370 m lesní, luční vymezené, nefunkční - částečně funkční orné půdy, ttp, drobné lesní porosty, meze podél polní cesty založit porosty na orné půdě, propojit drobné lesní porosty, usměrnit vývoj lesních porostů dle požadavků ÚSES. 5.3 PROSTUPNOST KRAJINY Vysoký stupeň zcelení pozemků ZPF zejména v částech Nová Víska, Hradec a částečně Rokle výrazně omezuje prostupnost krajiny. Migračním koridorem je Úhošťanský potok, úlohu interakčních prvku plní porosty mimolesní rozptýlené zeleně na oddělujících mezích, resp. větrolamy a meze podél komunikací a polních cest. Prostupnost bude posílena založením sítě stromořadí v krajině a realizací prvků ÚSES. V částech jižně a západně od Rokle, kolem Želiny a zejména v části Krásný Dvoreček je příznivější situace vzhledem k vyšší členitosti terénu a tudíž větší fragmentaci krajiny. Na svazích Úhoště je vysoké zastoupení extenzivně obhospodařovaných nebo neobhospodařovaných ttp s vyšším podílem spontánních porostů, též z důvodu vymezení NRBC a NPR Úhošť. 18
Z hlediska návštěvníka krajiny je v území řídká síť polních cest, nicméně v intenzívní zemědělské krajině nejsou požadavky na její zpřístupnění aktuální. V západní části je zpřístupnění omezeno blízkostí vojenského újezdu. Pro turistické zpřístupnění jsou navrženy nové trasy turistických cest a cyklostezek. 5.4 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PUPFL K záboru jsou určeny plochy o výměře 223,89 ha v k. ú. Rokle. Struktura záborů dle účelu vynětí, katastrálních území a třídy ochrany ZPF je uvedena v tabulce záborů ZPF. V záborech se nevyskytuje I. třída ochrany půdy. Významná část záborů (129,09 ha) je pro plochy těžby. V území je navrženo zalesnění v rozsahu 72,94 ha, z toho 64,92 ha na ZPF. Zalesnění využívá méně bonitní pozemky ZPF a pozemky ostatní - neplodné ap. Navrženo je v návaznosti na lišejní porosty v Želinském meandru, kde v současnosti již dochází k souvislému zarůstání spontánní vegetací, dále na kótě 375 v pohledově exponované poloze a při jižním okraji území na svahu Úhoště v návaznosti na stávající lesní porosty. Zalesněné pozemky budou začleněny do PÚPFL, v prvcích ÚSES do kategorie lesů zvl. určení. Přehled záborů pro zalesnění je uveden v tabulce záborů ZPF, účel vynětí NL. Odlesnění se v návrhu ÚP se vyskytuje v souvislosti s navrhovanými plochami těžby v rozsahu 2,30 ha. 5.5 HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ Stávající zemědělské využití je zachováno. Výhledově je doporučena orientace na organické zemědělství a bioprodukty, což vyžaduje intenzivnější způsoby hospodaření, vhodné na menších honech. Případné změny v členění honů jsou vázány na vlastnické poměry a podnikatelské záměry vlastníků. Z hlediska údržby krajiny a zachování krajinného rázu je nutno zabezpečit obhospodařování trvalých travních porostů s perspektivním zvýšením volné pastvy. Investice do půdy meliorace V území jsou vybudovány velkoplošné závlahy, v současnosti v převaze nefunkční. 5.6 OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM Nejsou navržena opatření proti povodním. Na řece Ohři je převzato vymezení koeficientu Q100. 5.7 OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Prvořadým opatřením na zvyšování ekologické stability krajiny je realizace prvků ÚSES. Důsledně by měly být chráněny stávající prvky mimolesní rozptýlené zeleně, a to i mimo vymezení ÚSES. Významnější prvky mimolesní rozptýlení zeleně, extenzivní louky a spontánní bylinné porosty či secesní stadia na neplodných půdách plní funkci interakčních prvků. Ke zvýšení ekologické stability přispěje obnova stromořadí v krajině. Významným opatřením pro obnovu krajiny a zvýšení její ekologické stability v dlouhodobém horizontu je navržené zalesnění v rozsahu 72,94 ha. 5.8 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V řešeném území obce Rokle, zvláště na J a JZ částí obce Krásný Dvoreček a Rokle probíhá povrchová těžba kaolinu a bentonitu firmou Keramost a.s. Územní plán vymezuje nové plochy těžby, které rozšiřují stávající plochy jihovýchodním a 19
jihozápadním směrem dle záměru vydaného rozhodnutí OBÚ v Mostě o rozšíření dobývacího prostoru Rokle ze dne 24. 1. 2011. Plocha NT 1 je vymezena téměř v rozsahu rozšířeného dobývacího prostoru. Plocha NT 1 je vymezena tak, aby nedošlo k narušení významného krajinného horizontu v jižní části řešeného území, dále bylo nutné respektovat trasu přeložky silnice č. II/224 včetně prostoru pro přeložky stávajících sítí TI mimo plochy těžby. Územní plán omezuje negativní dopady na zastavěné území a zastavitelné plochy vytvořením podmínek pro realizaci pásů zeleně ochranné a izolační ZO. Doprava surovin ze stávajících i navržených ploch těžby bude realizována mimo zastavěné území obce. 5.8.1 PODDOLOVANÁ A JINAK NARUŠENÁ ÚZEMÍ Poddolovaná území se v řešeném území obce nevyskytují. 6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ UŽÍVANÉ POJMY Územní plán stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dle Přílohy č.7 k vyhlášce 500/2006 Sb., I. Obsah územního plánu, odst. 1, písm. f. Zároveň je kompatibilní a v souladu s Datovým modelem ÚK. Pro jednotlivé plochy se stanovuje: převažující účel využití: Přípustné využití: funkce, které lze v území obecně připustit; Podmíněně přípustné využití:f unkce, jež lze v území připustit s podmínkou, že jejich umístění nebude konkurovat hlavnímu využití ani přípustnému využití funkční plochy. Podmíněnost konkrétních případů je stanovena taxativním způsobem, nemůže být výsledkem subjektivního posuzování jednotlivých případů. Hlavními důvody volby podmíněné přípustnosti jsou: možnost eliminovat případné kapacitní převážení hlavního využití jiným využitím možnost eliminovat případné objemové předimenzování objektů ve funkční ploše. možnost eliminovat přílišný množstevní podíl využití přípustného nad využitím hlavním Z výsledků zpracované územní studie nebo vydaného regulačního plánu lokality může vyplynout stanovení dalších zpřesňujících či omezujících podmínek, nikoli však podmínek zcela vylučujících funkci hlavního či přípustného využití, např. nezbytnost vazby ÚR objektů v lokalitě na vybudování infrastrukturní stavby (ČOV, komunikace atd.). Nepřípustné využití: funkce, které jsou uvedeny jako nepřípustné, nelze umísťovat na vymezenou funkční plochu. V případech, kdy posuzované funkční využití není obsaženo v přípustném, podmíněně přípustném nebo nepřípustném využití, rozhoduje o přípustnosti využití stavební úřad na základě souladu posuzovaného využití s hlavním využitím plochy. OBECNÉ PODMÍNKY PRO PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 1. Veškeré podmínky (regulativy) se vztahují - není-li uvedeno jinak - k pozemku, a to jak k jeho stavební části, tak i k zahradě či jiným kulturám, které ke stavebnímu pozemku přiléhají, s ním provozně i prostorově souvisejí a jsou s ním užívány jako jeden celek. Pro plochy určené územním plánem pro veřejně prospěšné stavby nemůže být povoleno trvalé využití odlišné od využití uvedeného v části 7. 20
2. Podmínky (regulativy) je nutno respektovat nejen při umísťování nových staveb, ale i při umísťování nástaveb a přístaveb. Při jakékoliv změně funkčního využití nebo změně stavby podléhající stavebnímu řízení se musí vyhovět regulativům využití podle zatřídění příslušného pozemku do území (zóny) v Hlavním výkresu. 3. Tolerují se jednotlivé případy stávajících staveb, jež jsou v dané ploše stabilizovány a ve svém posledním kolaudovaném (povoleném) stavu nesplňují některý ze stanovených regulativů. U těchto staveb nelze předpokládat další rozvoj, lze však provádět jejich údržbu a stavební úpravy - konkrétní odůvodněné případy zváží stavební úřad. Stávající stavbou, resp. stávajícím stavem, se míní stav ke dni vydání územního plánu. Tolerují se rovněž rozsahy funkčních ploch do maximální výměry 5% příslušné plochy a to pouze v případech, že tato úprava je v rámci majetkových ploch jednoho vlastníka. 5. Z podmínek (regulativů) územního plánu není možné povolovat výjimky, stavební zákon předpokládá pouze změny územního plánu. Proto lze na případy, kdy plošné regulativy není možno dodržet (z důvodu specifických přírodních podmínek, vážných stavebně technických důvodů, výjimečného architektonického řešení apod.) vztáhnout režim podmínečně přípustné stavby. Posuzují se tedy se souhlasem k tomu určeného orgánu města (viz výše). Přípustný rozsah odchylky v těchto případech je omezen, a to takto: u plošných regulativů odchylka max. do 5%. 6. Je-li podmínka, (např. procento obytných ploch vztažen na celou funkční plochu, poskytuje to stavebnímu úřadu určitou míru volnosti při posuzování jednotlivých staveb. Doporučuje se však od počátku vyžadovat dodržení regulativu u každého z objektů (mimo výjimečné, přesvědčivě zdůvodnitelné případy). V ploše by nikdy nemělo dojít ke stavu, kdy počáteční investoři vyčerpají veškeré možnosti dané regulativy na úkor investorů následných. 7. Je-li v části území vydán regulační plán, řídí se stavební úřad podrobnější prostorovou regulací, stanovenou v regulačním plánu. 8. V jednotlivých typech ploch lze podle konkrétních potřeb zřizovat stavby a zařízení pro dopravu v klidu, vždy však pouze pro dopravu přímo související s příslušnou funkcí. Obecná a návštěvnická parkoviště se umísťují v ploše DS. 9. Záměry umístění staveb v prostoru do 50 m od okraje lesních pozemků (PUPFL) nebo na les-ních pozemcích je nutno předem projednat s příslušným orgánem Státní správy lesa (SSL). 10. Dle 49 zák.č.254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, může správce drobného vodního toku užívat pozemků sousedících s korytem toku v šířce do 6m od břehové čáry. PŘEHLED PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ : Následující popis podmínek využití ploch dělí funkční plochy do skupin: I. Plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy: a) monofunkční: PV plochy veřejných prostranství OH plochy občanského vybavení hřbitovy DS plochy dopravní infrastruktura silniční DZ plochy dopravní infrastruktura drážní TV plochy technické infrastruktury VZ plochy výroby a skladování zemědělská výroba ZV ploch systemu zeleně na veřejných prostranstvích ZO plochy systemu zeleně ochranná a izolační 21
RX plochy rekreace - se specifickým využitím b) plochy s polyfunkčním využitím, u kterých jsou podmínky funkčního využití upřesněny dále v tabulce upřesnění podmínek využití polyfunkčních ploch: BH plochy bydlení v bytových domech BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské RI plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci OV plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura OM plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední OS plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení SV plochy smíšené obytné venkovské SR - plochy smíšené obytné - rekreační ZX plochy systemu zeleně - zeleň specifická - zahrady II. Plochy mimo zastavěné a zastavitelné území: VV plochy vodní a vodohospodářské NZ plochy zemědělské trvalý travní porost NO plochy zemědělské orná půda NL plochy lesní NS plochy smíšené nezastavěného území RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru NT plochy těžby nerostů ZO plochy systemu zeleně ochranná a izolační 6.1 PODMÍNKY PRO PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY 6.1.1 MONOFUNKČNÍ PLOCHY A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ OH občanské vybavení hřbitovy pozemky staveb a ploch pro veřejné pohřebiště. Přípustné využití: stavby a plochy pro veřejné pohřebiště; veřejná zeleň. trasy a stavby veřejné technické infrastruktury; trvalé bydlení správce nebo majitele účelových staveb, max. 1 byt Podmíněně přípustné využití: nejsou stanoveny žádné podmínky. Nepřípustné využití: Ostatní nejmenovaná využití 22
Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny žádné podmínky. PV veřejná prostranství pozemky veřejných prostranství spolu s pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přípustné využití: zpevněné plochy;pěší komunikace;místní a účelové komunikace; parkovací plochy; drobný městský mobiliář; trasy a stavby veřejné technické infrastruktury; cyklostezky, cyklotrasy,drobné plochy veřejné zeleně, ochranná zeleň, dětské hřiště; stavby a zařízení pro obchod a dopravní vybavenost, informační centra, veřejná hygienická zařízení Podmíněně přípustné využití: nejsou stanoveny žádné podmínky. Nepřípustné využití: Ostatní nejmenovaná využití Podmínky prostorového uspořádání: stavby a zařízení pro obchod a dopravní vybavenost, informační centra, veřejná hygienická zařízení do půdorysné velikosti 10m 2 a max. výšky 3m. DS dopravní infrastruktura silniční silniční pozemky silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy a rovněž místních komunikací III. třídy pokud nejsou zahrnuty do jiných ploch, bez přesné fixace trasy silnic, pozemky doprovodných ploch, staveb a zařízení navazující na užívání, provoz a údržbu silnic. Přípustné využití pozemky silnic I., II. a III. tř., místní a účelové komunikace; autobusová nádraží a terminály; monofunkční odstavné a parkovací plochy pro autobusy a nákladní automobily; areály údržby pozemních komunikací; čerpací stanice pohonných hmot včetně prodejního a skladového zázemí; hromadné garáže; související technická infrastruktura a ochranná a okrasná zeleň. Podmíněně přípustné využití: nejsou stanoveny žádné podmínky. Nepřípustné využití: Ostatní nejmenovaná využití Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny žádné podmínky. 23
DZ dopravní infrastruktura drážní pozemky pro stavby a zařízení železnice. Přípustné využití cesty určené k pohybu drážních vozidel a obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť, stanic, zastávek, nástupišť a přístupových cest, provozních budov, železničních dep, opraven, správních budov a dalších staveb, které rozšiřují, doplňují nebo zabezpečují dráhu; parkovací plochy; účelové komunikace; související technická infrastruktura a ochranná a okrasná zeleň. Podmíněně přípustné využití: nejsou stanoveny žádné podmínky. Nepřípustné využití: Ostatní nejmenovaná využití Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny žádné podmínky. TV plochy technické infrastruktury pozemky technické infrastruktury Přípustné využití: stavby a zařízení technické infrastruktury; zařízení pro údržbu technických sítí a komunikací; fotovoltaické elektrárny; účelové komunikace;,ochranná a izolační zeleň; odstavné plochy pro vozový park sloužící účelu plochy; parkovací plochy pro zaměstnance vykonávající činnost v rámci plochy. služební byty ( max. 1 byt) a doplňkové občanské vybavení a administrativní zázemí pouze pro pracovníky vykonávající činnost pouze přímo související s hlavním využitím plochy; zařízení komunální hygieny Podmíněně přípustné využití: nejsou stanoveny žádné podmínky. Nepřípustné využití: Ostatní nejmenovaná využití Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny žádné podmínky. VZ výroba a skladování zemědělská výroba Pozemky staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu. V případě návrhových ploch VZ 1 a VZ 2 je ustájení zvířat možné do celkové kapacity 2,5 t živé váhy. Přípustné využití: na pozemcích lze umístit stavby a zařízení pro údržbu a ochranu areálů; 24