BOZP & PO VERLAG DASHÖFER AKTUÁLNĚ aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Praha květen 2008 Odborné nakladatelství technické literatury 5/2008 Setkání u pfiíleïitosti Mezinárodního vzpomínkového dne Na pracovní úrazy, nemoci z povolání apod. bychom mûli pohlíïet jako na nezvládnutí pracovního procesu, zvlá - tû pak ze strany pfiíslu n ch zamûstnavatelû, jejich vedoucích a zodpovûdn ch zamûstnancû. Naznaãené neïádoucí události, zejména ty nejzávaïnûj í, pfiedstavují pro postiïené, jejich rodiny a blízké, mimofiádnû traumatizující záïitky, které ãlovûka pokud takovouto událost vûbec pfieïije, vût inou provázejí po zbytek jeho Ïivota. Pfiitom nelze pfiehlíïet ani ekonomické ztráty doprovázející kaïdou takovouto událost, a to jak pro pfiíslu né zamûstnavatele, tak i celou na i spoleãnost. V této souvislosti je tfieba si uvûdomit, Ïe pracovní úrazy a nemoci z povolání, které od minulosti aï po souãasnost stále je tû provázejí pracujícího ãlovûka, by se jiï pro na e potomky mûly stát neznám mi pojmy. Souãasnû je nutno konstatovat, Ïe k rozhodující vût inû naznaãen ch událostí dochází zcela zbyteãnû a to vût inou za situace, kdy nejsou respektovány ani nejzákladnûj í pfiedpisy a zásady bezpeãnosti práce, jak se lze pfiesvûdãit i z nûkolika namátkovû vybran ch pfiíkladû: 1. V osudn den kvalifikovan obsluhovatel mostového jefiábu drïitel vazaãského prûkazu, pfiepravoval 6 ks. ocelov ch plechû o rozmûrech 6 000 mm 2 000 mm 8 mm o celkové hmotnosti 3 750 kg. Jefiábová manipulace byla provádûna pomocí dvouramenného závûsného fietûzového prostfiedku viz obr. 1 a to tím zpûsobem, Ïe ocelové plechy byly podepfieny pouze za piãky hákû! Tento maximálnû nebezpeãn zpûsob zavû ení plechû pfiedstavoval zásadní hazardování se Ïivotem. Vazaã mûl zdánlivé tûstí, neboè plechy se vysmekly jiï pfii nadzvednutí bfiemene a zasáhly pouze jeho dolní konãetiny. Pfiesto v ak na následky zlomenin a zhmoïdûnin dolních konãetin pozdûji zemfiel. Pfii etfiení celé události byl mj. zji tûn závadn technick stav pouïit ch prostfiedkû pro zavû ení bfiemene dvouramenn ch fietûzov ch hákû, které byly znaãnû roztaïené. Skuteãná rozteã byla namûfiena u prvého háku 110 mm a u druhého 120 mm (obr. 1) za situace, kdy rozteã nového v robku ãinila 62 mm. Z tohoto zji tûní lze s urãitou pravdûpodobností usuzovat, Ïe k popsanému zpûsobu manipulace docházelo opakovanû pfii postupném rozvírání piãek hákû. 2. Na karuselovém pracovi ti bylo nutno obrobek kuïelov svafienec v - ky cca 1 300 mm, spodního prûmûru 5 000 mm, horního prûmûru 5 300 mm o hmotnosti pfiesahující 5 700 kg obrátit a neobrobenou stranou jej zpût VáÏení ãtenáfii, do rukou se vám dostává kvûtnové ãíslo va eho oblíbeného ãasopisu. Jak jsme informovali v pfiedchozím ãísle, 28. duben byl vyhlá en Svûtov m dnem bezpeãnosti práce. Nyní vám jako Ïhavou aktualitu pfiiná íme zprávu ze semináfie, kter v Praze u jeho pfiíleïitosti uspofiádala âeskomoravská konfederace odborov ch svazû. Nûkolik pfiíspûvkû v tomto ãísle je vûnováno vzdûlávání zamûstnancû v BOZP a práci s lidmi, s ohledem na bezpeãnostní problematiku. Dozvíte se tak napfiíklad, jak mi koleními procházejí fiidiãi vysokozdviïn ch vozíkû ve spoleãnosti Linde, jak probíhá v uka na univerzitû tfietího vûku organizované Fakultou bezpeãnostního inïen rství V B-TU v Ostravû a také to, jak úroveà bezpeãnosti práce ovlivàují i jiné neï pfiímo bezpeãnostní aspekty pracovního prostfiedí. Dále Vás jistû zaujme pfiíspûvek, v nûmï se vedoucí Akreditovaného certifikaãního orgánu IVBP v Brnû dûlí o záïitky ze své praxe, nebo informace, jak úãinnû poskytnout první pomoc na pracovi ti. Nechybí samozfiejmû ani pravidelná právní poradna a rubrika vûnovaná nov m právním pfiedpisûm v oblasti BOZP. Pfiíjemné jarní ãtení Vám pfieje obsah Mgr. Ondfiej Vran Odborn redaktor Setkání u pfiileïitosti Mezinárodního vzpomínkového dne... 1 3 Jak se kolí fiidiãi u Linde MH âr... 3 5 âasopis kritizuje v Ïelezniãní dopravû nejde jen o kulturu cestování... 5 Systém práce s lidmi u zamûstnavatelû (ve vztahu k BZOP)... 6 7 Univerzita 3. vûku na Fakultû bezpeãnostního inïen rství... 8 9 Stfiípky z auditorské praxe... 9 11 První pomoc na pracovi ti... 11 Právní poradna... 11 Nové právní pfiedpisy... 12
uloïit na upínací desku karuselu. Pro zam lenou manipulaci v ak vazaã pouïil ocelové lano o nosnosti pouze 4 300 kg, z ãehoï vypl vá, Ïe pfii zdvihání obrobku bylo lano pfietíïeno o cca 33 %. Úvazek byl navíc proveden na smyãku a to dokonce pfies ostrou hranu, jak vypl vá i z obr. 2. Obr. 1 RoztaÏené háky Obr. 2 Zakázaná jefiábová manipulace Obr. 3 Zbyteãná smrt ãlovûka Pfii provádûné manipulaci do lo k tragedii. PfietíÏené a nesprávnû uvázané lano nakonec prasklo a padající obrobek gilotinoval vazaãe. V sledek je patrn z obr. 3, ke kterému bychom mûli pohlíïet s potfiebnou dávkou piety k postiïenému. 3. Na noãní smûnû zaváïel zamûstnanec hlubinnou pec urãen m materiálem pomocí ruãního paletového vozíku. Pfii jedné z opakovan ch jízd ztratil stabilitu a upadl. V prûbûhu pádu se jeho pravá ruka dostala do vnitfiního prostoru nezaji tûné pece. PostiÏen dokázal je tû svoji ruku vytáhnout. Utrpûl popáleniny IV. stupnû, byl v agonii a následnû zemfiel. Na vzniku tohoto úrazu se mj. podílel i vliv alkoholu. K celému pfiípadu lze dodat, Ïe popáleniny patfií k nejtûï ím úrazûm lidské traumatologie. Popálenina IV. stupnû pak obsahuje celou tlou Èku kûïe, podkoïí, a zasahuje i do vrstvy svalû, lach a kostí (viz obr. 4). Mimofiádnû závaïné jsou pak dûsledky po- ÏárÛ v dopravû (viz obr. 5), ovlivàující vedle pracovní, téï mimopracovní úrazovost. Pro pfiedstavu lze uvést, Ïe pfii poïárech dochází v dopravû dlouhodobû k cca 18 % 20 % v ech zranûní a dokonce aï k 33 % v ech smrteln ch zranûní. Zájemce o tuto problematiku lze odkázat na pfiíspûvek plk. Ing. Majera (1). Obr. 4 Popálenina IV. stupnû Obr. 5 Devastující dûsledek poïáru Celosvûtovû jsou ztráty na Ïivotech jen tûïko pfiedstavitelné. Podle údajû Mezinárodní organizace práce (MOP) kaïdoroãnû umírá na následky pracovních úrazû a nemocí z povolání více neï 2 miliony lidí! (2, 3). Z ekonomického pohledu pak lze uvést, Ïe tyto asociální neïádoucí události na sebe váïí 4 % celosvûtového HNP hrubého národního produktu (2). Od roku 1996 kaïdoroãnû odboráfii na celém svûtû dne 28. dubna vzpomínají na obûti pracovních úrazû, resp. nemocí z povolání a na zranûné pfii práci. âeskomoravská konfederace odborov ch svazû (âmkos) se stejnû jako v pfiedcházejících letech i letos pfiipojila ke vzpomínkov m akcím, které pofiádá Mezinárodní organizace svobodn ch odborû. Leto ní vzpomínkov den se uskuteãnil v zasedací místnosti Domu odborov ch svazû za úãasti zástupcû Ministerstva práce a sociálních vûcí (MPSV), Ministerstva zdravotnictví (MZ), Státního úfiadu inspekce práce (SÚIP), âeského báàského úfiadu âbú) aj., jakoï i vedení âeskomoravské konfederace odborov ch svazû (âmkos) a svazov ch inspektorû BOZP jednotliv ch odborov ch svazû. Po uvítání hostû, symbolickém zapálení svíãky za obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání, jakoï i jejich uctûní minutou ticha se ujal slova místopfiedseda âmkos Jaroslav Zavadil. Ve svém projevu zdûraznil nárûst pracovní úrazovosti, zejména pak smrtelné; za rok 2007 bylo v âr vykázáno 192 smrteln ch úrazû, z ãehoï 45 pfiipadá na stavebnictví a 12 na práce v souvislosti s likvidací následkû orkánu Kyril. editel odboru bezpeãnosti práce a pracovního prostfiedí MPSV RNDr. Zbynûk Sedlák ve svém vystoupení pfiipomnûl úkol ulo- Ïen na roky 2007 aï 2012: sníïení pracovní úrazovosti a nemocí z povolání o 25 %. Tento cíl sledují í pfiipravované kampanû, zejména Evropská kampaà k hodnocení rizik, pfiipravovaná jako dvouletá, se zahájením dne 13. 5. 2008 v rámci IX. mezinárodního veletrhu INTERPROTEC 2008 a kampaà Správná praxe, zamûfiená na malé a stfiední podniky. Cílem obou kampaní je zv it povûdomí o rizicích a v típit tak pracovníkûm, Ïe se bezpeãnost na pracovi ti t ká nejen specialistû na tuto oblast, ale i jich samotn ch. Následnû si vzala slovo Mgr. Dana tûchová, poradkynû mezinárodního oddûlení âmkos, která zmínila, Ïe polovina v ech mezinárodních úmluv uzavfien ch konfederací se t ká právû bezpeãnosti práce. Za Státní úfiad inspekce práce vystoupil Ing. Michal Ronin, kter uvedl, Ïe bezpeãnost práce je, spí e neï kampaní, soustavnou a cílevûdomou prací. Informoval, Ïe od zaãátku roku je k 25. 5. 2008 evidováno 48 smrteln ch úrazû pfii práci, coï je proti loàskému roku sice pokles, ãíslo ani tak ale nezavdává dûvod ke spokojenosti. Za nejkritiãtûj í oblasti oznaãil obchod, gastronomii a hotelnictví, bezpeãnostní sluïby a prûmysl, kde vlivem rozmachu agenturního zamûstnávání (pfies 1500 agentur pûsobících v âr) dochází k v raznému nárûstu fluktuace, znepfiehlednûní situace a tím i ãastému zanedbávání BOZP. Dále se ing. Ronin vyjádfiil k problému nevykazovan ch pfiesãasov ch hodin a zadrïování BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008 2
idiã je následnû schopen posoudit a pfiípadnû kvalifikovanû odmítnout manipulaci s bfiemenem, která by mohla pfiesáhnout moïnosti vozíku ahrozilo by pfievrácení nebo pfieklopení vozíku na nosné vidlice. Skoro kaïd fiidiã je jednou za ãas postaven pfied úkol manipulovat s nov m, nevyzkou en m bfiemezd: dvou problémû, které k úrovni bezpeãnosti práce velkou mûrou, byè nepfiímo, pfiispívají a které inspekce práce fie í nejãastûji. Vystoupil také novû jmenovan pfiedseda âeského báàského úfiadu Ing. Ivo Pûgfiímek. Ten se vrátil pfiedev ím k problematice agenturního zamûstnávání a upozornil Ïe v oblasti hornictví tento zpûsob zamûstnávání omezuje moïnosti kontroly bezpeãnosti, poïadavky na niï jsou pfiitom u takto tûïké profese enormní. Jako poslední bod programu Mezinárodního vzpomínkového dne byla se zájmem vyslechnuta pfiedná ka pfiednosty Kliniky nemocí z povolání v Hradci Králové doc. MUDr. Jifií Chaloupky k problematice zdravého a bezpeãného pracovního prostfiedí jako souãásti Ïivotního stylu. Zdraví pro v echny v 21. století by se mûlo stát cílem pûsobnosti nejen zamûstnavatelû vedoucích a zodpovûdn ch zamûstnancû, ale i zdravotnick ch a dozorov ch orgánû. (Poznámka: tomuto tématu bude v nûkterém z následujících ãísel vûnován samostatn pfiíspûvek.) V rámci diskuse poukazovali svazoví inspektofii bezpeãnosti práce jednotliv ch odborov ch svazû na celou fiadu problémû souvisejících se zaji Èováním bezpeãnosti práce u dozorovan ch subjektû. Jako pfiíklad lze uvést absenci základní úrovnû BOZP u nûkter ch nov ch zamûstnancû, pfii agenturním zamûstnávání a u osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch. Co fiíci závûrem? KaÏd z nás by se mûl v maximálnû moïné mífie snaïit o to, aby pfií tí generace se dozvídaly o pracovních úrazech a nemocí z povolání pouze v hodinách vûnovan ch historii a pfii podobn ch semináfiích. Tento cíl sleduje i ãasopis, kter právû drïíte v rukách. Ing. Antonín Du átko Literatura: (1) Majer, J.: Pouãení z poïárû v dopravû, BOZP & PO AKTUÁLNù ã. 12/2006, s. 11 12. (2) Kosina, M.: Mezinárodní den vzpomínkov ch akcí za obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a zranûné v práci, BOZP & PO AKTUÁLNù ã. 4/2008, s. 6 9. (3) Skácelík, P.: 28. duben Mezinárodní den vzpomínkov ch akcí za obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a za zranûné pfii práci a Svûtov den BOZP, BOZP & PO AKTUÁLNù ã. 4/2006, s. 10. Jak se kolí fiidiãi u Linde MH âr Ing. Martin Petfiík, Key Account Manager servis Linde Material Handling âeská republika spol. s r. o. Linde Material Handling âeská republika patfií mezi ty dodavatele manipulaãní techniky, ktefií sv m zákazníkûm pfii prodeji vysokozdviïn ch a jin ch manipulaãních vozíkû nabízejí fiadu návazn ch sluïeb. Jednou z nich je i Linde kola kolení fiidiãû manipulaãní techniky. Odpovûdnost zamûstnavatele KaÏd zamûstnavatel je dle zákoníku práce povinen zajistit sv m zamûstnancûm kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. V rámci prevence rizik podle pfiíslu n ch ustanovení zákoníku práce jsou zamûstnavatelé souãasnû povinni vyhledávat rizika, zji Èovat jejich pfiíãiny a zdroje ( 102 odst. 2 zákoníku práce). Ve vazbû na provoz vozíkû je tfieba zajistit pro kolení fiidiãû a to jak pfii získávání kvalifikaãních poïadavkû tak pfii opakovaném kolení, v návaznosti na znûní ãl. 3.3.2 písm. b) a e) âsn 26 8805. Zamûstnavatel mûïe provést kolení vlastními silami. Sledování stále se mûnících právních pfiedpisû, norem a nafiízení je v ak v dne ní dobû velmi obtíïné. Alternativou je externí varianta kolení. V souãasné dobû existuje fiada agentur, které se vûnují kolení obsluh manipulaãních vozíkû. V Linde Material Handling âeská republika jsme zafiadili kolení fiidiãû do sv ch sluïeb pro zákazníky jiï pfied pûti lety. Co fiidiã opravdu potfiebuje vstupní kolení KdyÏ nastoupí do firmy nová obsluha vozíku nebo kdyï stávající zamûstnanec potfiebuje roz ífiit kvalifikaci i pro fiízení manipulaãního vozíku, musí projít základním kolením. Základní kolení musí fiidiãi poskytnout v echny vûdomosti a dovednosti potfiebné k bezpeãnému ovládání vozíkû. V Linde Material Handling dbáme velmi na praktické dovednosti, kter m pfiedchází teoretická ãást na uãebnû v 99 % pfiípadû pfiímo v areálu podniku na eho zákazníka. Teorie, která je nezbytnû nutná pro praxi Úvodní slovo patfií postavení fiidiãe manipulaãního vozíku v logistickém fietûzci. Tato ãást je pojata motivaãním zpûsobem práce fiidiãe má pro odbyt a expedici firmy vût inou klíãov v znam a v padek techniky vlivem nesprávné jízdy nebo nedostateãné údrïby vozíku je pro kaïdou firmu citeln. Následuje pfiehled konkrétních druhû manipulaãní techniky, se kter mi fiidiã mûïe pfiijít do styku a vysvûtlení principû manipulace s nimi. Nejãastûji kolíme fiidiãe vysokozdviïn ch vozíkû, ãastá je i kombinace s dal í skladovou technikou (napfi. ruãnû vedené vozíky, retraky apod.). kolitelé v Linde vyuïívají sv ch dlouholet ch zku eností z vlastní praxe s vozíky. Zásadnû nepouïíváme sluïeb externistû, ktefií o konkrétních vozících nemají takové znalosti, jako vlastní kmenoví zamûstnanci. TûÏi tû je v tûïi ti V e uveden podtitulek neznamená jenom variaci na Cimrmanovo téma o absolutním r mu, ale podtrhuje jak dûleïité je fiidiãûm dobfie vysvûtlit zátû- Ïov diagram. idiãi se v této ãásti kolení dozví, jak je nosnost vozíku ovlivnûna druhem pfiepravovaného nákladu, polohou jeho tûïi tû na nosn ch vidlicích a v kou, do které je potfieba zakládat. 3 BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008
menem. Pfiíkladem mûïe b t dodávka nového balení spojovacího materiálu na standardní europaletû do firmy. idiã si musí okamïitû uvûdomit: pozor, nové balení je tûï í. Do nejvy ího regálu jiï nemohu zakládat tfii palety najednou, protoïe bych pfiekroãil hodnotu maximální v ky zakládání podle zátû- Ïového diagramu. To platí, pfiestoïe jmenovitá nosnost vozíku by nebyla pfiekroãena. âast m omylem, kter na i lektofii vysvûtlují i absolventûm pfiedchozích kolení od jin ch firem je domnûnka, Ïe vozík unese bfiemeno o své nominální nosnosti za v ech okolností. Absolventi si obãas neuvûdomují, Ïe skuteãná nosnost vozíku záleïí kromû jiného na umístûní tûïi tû bfiemene, v - ce zakládání, namontovaném pfiídavném zafiízení a dal ích okolnostech. Zásady správného stohování My mysleli, Ïe na e fiidiãe budete uãit jenom znaãky. To bylo na zaãátku ãasté konstatování ze strany na ich zákazníkû. Ne Ïe bychom se o znaãkách a základních pravidlech silniãního provozu nezmiàovali vûbec, do kolení fiidiãû vozíkû urãitû patfií. Ale stejnû dûleïité je fiidiãe vozíkû nauãit správnému stohování. V této ãásti kolení se fiidiãi dozvûdí pfiíklady povolené i nepovolené manipulace. V e je provázeno pfiíklady z praxe. Tato ãást je pojata vût inou velmi interaktivnû. Dobr lektor se pozná podle toho, jak dokáïe frekventanty vtáhnout do dûje a udrïet jejich pozornost. idiã se dozví fiadu rad, omezení a povinností z pfiíslu n ch pfiedpisû a norem a z praxe s podobn mi vozíky. idiãi se také dozví odpovûdi na otázky jako napfi. jak si poãínat, pokud mu bfiemeno omezuje v hled vpfied, jak vysok mûïe b t manipulaãní stoh na vidlicích, kde má b t náklad pfii jízdû do stoupání, za jak ch podmínek je moïné zdvíhat vozíkem osoby do v ek. Zkuste si sami napfiíklad odpovûdût na následující otázky: Mohou s jedním rozmûrn m a tûïk m bfiemenem manipulovat zároveà dva vozíky? Mohu pomocí vozíku zdvíhat jiné osoby? Je povinné pouïívání bezpeãnostních pásû, i kdyï má vozík kabinu? Pfiíklady & praxe V rámci kolení se nemûïeme vyhnout uvádûní tûch smutnûj ích pfiíkladû z praxe. Na ím cílem není fiidiãe zbyteãnû dûsit nebo dokonce demotivovat. Na konkrétních pfiíkladech, tzv. kazuistikách jim vysvûtlujeme, jak tragické následky mûïe mít neopatrná jízda nebo ne Èastné opomenutí. PfieváÏíte náklad se zdviïenou vûïí, vidlicemi? Jsme opût u tûïi tû. Podívejme se nyní na to, co se mûïe stát. Jste povûfienou osobou k obsluze? Nikdy neopou tûjte vozík s klíãky ve skfiíàce zapalování. Jiná osoba mûïe i v pûvodnû dobrém úmyslu zpûsobit velkou kodu nebo zranûní, v nejhor ím pfiípadû i smrtelná. Souãástí kolení Linde Material Handling je velké mnoïství pfiíkladû z praxe, vybran ch s ohledem na kolené typy vozíkû u zákazníka. Souãástí kolení je i tzv. právní minimum o odpovûdnosti fiidiãe za zpûsobené kody, které ãasto mívají trestnû-právní dohru napfi. v pfiípadû zpûsobené újmy na zdraví. Dopravnû provozní fiád, fiád skladu Pfii kolení dopravnû provozního fiádu a fiádu skladu úzce spolupracujeme se zákazníkem na základû jeho postfiehû a doporuãení t kajících se zdûraznûní konkrétních ãástí dokumentu (napfi. na severním vjezdu do haly C dochází k ãasté kolizní situaci mezi vyjíïdûjícím a vjíïdûjícím vozíkem). Nûkdy je s podivem, kolik fiidiãû vozíkû nemá správnû zaïitou pfiednost zprava pfii jízdû na vnitrozávodové komunikaci, pfiestoïe jsou jinak bûïn mi úãastníky (fiidiãi) silniãního provozu na pozemních komunikacích. Obsluha konkrétních typû vozíkû V této ãásti se zamûfiujeme na vysvûtlení ovládání konkrétních typû vozíkû u zákazníka. Na i lektofii jsou odborníci s dlouholetou praxí a mají pfiístup k nejaktuálnûj ím servisním informacím o vozících. Nezaskoãí je Ïádná modifikace ovládání vozíkû, dokáïí poradit, jak s vozíky dosáhnout maximálního v konu pfii zachování v ech zásad bezpeãnosti. Jako jedni z mála jsou dostateãnû kvalifikováni ke kolení obsluhy pfiídavn ch zafiízení, coï b vá zejména pfii vstupních koleních ãasto podceàováno. ÚdrÏba vozíku idiãi se dozvûdí, co je obsahem tzv. denní údrïby. Nauãí se o vozík peãovat tak, aby dlouho a dobfie slouïil. Nauãí se rozeznávat nejbûïnûj í druhy závad. Frekventant by mûl umût dobfie odhadnout, zda závada vozíku, která mu komplikuje práci, ohroïuje bezpeãnost, vyïaduje okamïité odstavení vozíku, nebo zda se jedná o závadu, která bezpeãnost a zdraví neohroïuje. Na i lektofii nauãí fiidiãe identifikovat bûïné závady, jejich vãasn m rozpoznáním a opravením lze pfiedejít následn m vût ím a komplikovanûj ím opravám. Napfiíklad oprava vûle v fiídící nápravû, pokud je provedena vãas, pfiedstavuje minimální náklady. Pokud jsou projevy zvût ené vûle zanedbány, mûïe dojít k vydfiení celé nápravnice a to je jiï velká závada, jejíï odstranûní si vyïádá zbyteãné náklady navíc. Praktická ãást kolení V praktické ãásti pfiímo u vozíku lektofii zopakují a shrnou nejdûleïitûj í povinnosti fiidiãe pfii obsluze. KaÏd z fiidiãû si zkusí ovládání vozíku. JiÏ pfii první zku- ební jízdû je kladen dûraz na správnou rutinu od nasednutí do vozíku, pfies jeho rozjezd, zastavení a bezchybné odstavení. Zde je nutné, s ohledem na rozdílnou úroveà a mentalitu fiidiãû, zvolit osobní pfiístup. U nûkter ch fiidiãû to mû- Ïe vypadat aï jako dril, ale správn lektor nepustí k závûreãné zkou ce Ïádného fiidiãe, kter nedokáïe bezpeãnû rozjet a následnû odstavit vozík. ( Odstavil jste vozík? Jste si opravdu jist, Ïe je v e, jak má b t? Zabrzdil jste jej správnû? Nenechal jste klíãe ve spínací skfiíàce? Jak mûïete opustit vozík s vidlicemi ve v ce? ) Opakovaná kolení Lektofii Linde koly úzce spolupracují ve firmách sv ch zákazníkû na programu periodick ch pro kolení fiidiãû. Nejvût í dûraz je po dohodû se zákazníky obvykle kladen na zopakování pravidel dopravnû-provozního fiádu, fiádu skladû a praktická procviãení komplikovanûj ích úkolû manipulace, protoïe se jedná jiï o zku ené fiidiãe s minimálnû jednoroãní praxí. Autorita kolitele kolitelé se na sv ch cestách republikou setkávají s rûzn mi typy fiidiãû. Jsou vybaveni jazykov mi základy, které jim umoïní se dorozumût i s v chodoevropany. Lektofii se také ãasto setkávají se situacemi, které vyïadují jistou míru improvizace a pedagogického talentu. Je nutné napfiíklad udrïet pozornost pracovníkû, kter m zaãíná kolení po absolvování noãní smûny. Speciální typy kolení: nehody, opakované nehody Podle na ich zku eností je zájem firem orozvoj jejich zamûstnancû velmi rozdíln. Dnes si stále více firem uvûdomuje, jak je dûleïité mít fiidiãe, ktefií nekomplikují provoz firmy zbyteãn mi nehodami a kolik prostfiedkû firmu stojí kaïdé pfieru ení expedice nebo v roby zboïí po nehodû. Lektofii Linde koly se ãasto podílejí na zpracování programû na sníïení nehodovosti pfii provozu manipulaãní techniky. V pfiípadû, Ïe zamûstnanec zaviní nehodu s vozíkem, prochází speciálním modulem kolení nehoda nebo opakovaná nehoda, kde je mu vûnována skuteãnû individuální péãe a dojde k urãení a rozboru v ech pfiíãin nehody s cílem zabránit opakování dal í kodní události. V nûkter ch pfiípadech, aã neradi, doporuãíme zodpovûdn m vedoucím pfiefiazení fiidiãe na jinou práci z dûvodu zamûstnancovi neschopnosti nauãit se bezpeãnému ovládání vozíku nebo plnû se soustfiedit na fiízení vozíku. V ichni si v dané situaci musejí uvûdomit, Ïe fiidiã ovládá obrovskou setrvaãnou hmotu vozíku s bfiemenem a jeho pochybení mûïe mít fatální následky pro zdraví a Ïivoty v ech okolo. kolení vedoucích zamûstnancû Na i lektofii provádûjí v fiadû firem kolení niï ího a stfiedního managementu s cílem zajistit bezproblémovou komunikaci vedoucích zamûstnancû s fiidiãi. BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008 4
V nûkter ch firmách se totiï mûïe stát, Ïe vedoucí nutí obsluhy vozíkû ke stále vy ím v konûm i za cenu poru ování bezpeãnostních pfiedpisû, aniï by si toto sami uvûdomovali, protoïe nepro li Ïádn m kolením o manipulaci. V nûkter ch v tomto smûru osvícen ch firmách proto kaïdoroãnû provádíme kolení vedoucích zamûstnancû expedic a logistiky. U tûchto firem nejenïe obvykle dochází k v raznému poklesu nehodovosti, ale zpravidla se zlep í i komunikace mezi zamûstnanci a jejich vedoucími. Pro ty nejlep í soutûï s mezinárodní úãastí V tomto roce bude mít Linde kola svou soutûï v jízdû zruãnosti a to dokonce s mezinárodní ãástí. V âeské republice se poprvé uskuteãní celostátní kolo jízdy zruãnosti pro zákazníky Linde, pod názvem Je tûrka Cup. Ti nejlep- í fiidiãi budou pak mít moïnost zmûfiit své síly v pfiesnosti a rychlosti zakládání v rámci celoevropského poháru Stapler Cupu. âasopis kritizuje V Ïelezniãní dopravû nejde jen o kulturu cestování JiÏ del í dobu nás sdûlovací prostfiedky informují o nízké kulturní úrovni na í Ïelezniãní dopravy. pinavé a neuklizené vagony naplnûné typick m odérem, jakoï i po kozené vybavení Ïelezniãních vozû (zejména pak záchodû), nefunkãní osvûtlení, nevytopené vagony v zimním období apod., ve kter ch jsme nuceni cestovat, v nás probouzejí nechuè aï odpor k této dopravû. Pfiiãteme-li i v razné zdraïení jízdného, které nás v posledním období potkalo, lze dobfie i chápat odliv cestujících od Ïelezniãní dopravy k dopravû silniãní zejména pak individuální. Tento trend ale pfiispívá ke sniïování dopravní propustnosti a k nárûstu dopravního rizika, které se v koneãném efektu projevuje v dal ím nárûstu silniãní nehodovosti, nehledíc jiï na ekologické aspekty. JenomÏe v Ïelezniãní dopravû nejde jen o ohroïení zdraví cestujících z titulu nízké kultury cestování. V posledním období nás masmedia zaãínají informovat také o mnohem závaïnûj ích skuteãnostech: napfi. o po kozen ch kolejích, které byly pfiíãinou vykolejení jedoucího vlaku, o úmyslném po kozování zabezpeãujících prvkû nenechavci, zpûsobujícím napfiíklad nefunkãnost Ïelezniãních závor, ale téï napfi. o dvefiích vagonu jedoucího vlaku, které nelze dovfiít ãi zajistit. MoÏná si vzpomeneme, Ïe v relativnû nedávné dobû jsme mohli zaznamenat vypadnutí dítûte z jedoucího vlaku. Lze tedy fiíci: Pro závadn technick stav provozovan ch vagonû a pouïívaného Ïelezniãního svr ku nám mûïe jít ioïivot. Je tû pfied ãasem mohl tehdej í tiskov mluvãí âesk ch drah konstatovat, Ïe v rámci Evropské unie je Ïeleznice nejbezpeãnûj í (1). Pro zajímavost lze uvést, Ïe dopravní ne- hodovost byla tehdy sledována pomocí stanoveného ukazatele a to 100 milionû osobohodin, ke kterému byly pfiepoãítány celkové poãty vykázan ch úmrtí v jednotliv ch druzích dopravy. Po vyãíslení uvedeného ukazatele byl získán následující pfiehled: Druh dopravy Dopravní nehodovost poãet úmrtí Îelezniãní 2 Vodní 10,5 Silniãní 33,5 Letecká 36,5 Pro doplnûní lze uvést, Ïe pfii stejném sledování vycházela: cyklistika 2,7 x nebezpeãnûj í oproti silniãní dopravû a 45 x nebezpeãnûj í pfii porovnávání s Ïelezniãní dopravou, lyïování 3,9 x nebezpeãnûj í oproti silniãní dopravû a dokonce 65 x nebezpeãnûj í pfii porovnávání s Ïelezniãní dopravou. S v e uvedenou skuteãností tvrdou realitou na dne ní Ïeleznici, jsem se osobnû setkal 19. února leto ního roku, kdyï jsem cestoval z Prahy do Holoubkova. Vzhledem k tomu, Ïe uveden den byly urãité problémy na trati, byl jsem nucen z Berouna do Rokycan pou- Ïít náhradní rychlíkov spoj. PfiibliÏnû v 10,00 hod., kdy jsem procházel jedoucím vlakem, jsem spatfiil nezaji tûné polootevfiené dvefie, které nebylo moïno dovfiít obr. 1. Na obrázku je zfietelnû viditelná spára mezi nedovfien mi dvefimi a stûnou vagonu. Celkov pohled na nebezpeãné místo je pak zfiejm na obrázku 2. Naznaãen trend na na í Ïeleznici je nadále nepfiijateln. Sledujme kaïdého zlodûje, kter se pokou í odcizit jak ko- liv díl ãi souãást a tím i ohrozit bezpeãnost, plynulost a provozuschopnost Ïelezniãní dopravy. Souãasnû ale sledujme i funkãnost a provozuschopnost pouïívan ch sdûlovacích a signalizaãních zafiízení, jakoï i bezpeãnost provozovan ch vlakov ch souprav. Ze zji - tûn ch nedostatkû pak vyvozujme potfiebná opatfiení k nápravû. VÏdyÈ kaïd z nás má podle Listiny základních práv a svobod právo na ochranu svého zdraví. Ing. Antonín Du átko Obr. 1 Nezaji tûné dvefie Obr. 2 Celkov pohled na nezaji tûné dvefie Literatura: (1) Èáhlavsk, P.: Evropská unie: Îeleznice je 16 bezpeãnûj í neï silnice, âd pro Vás ã. 1/2001, s. 9. 5 BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008
Systém práce s lidmi u zamûstnavatelû (ve vztahu k BOZP) Mají-li bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci splàovat poïadavky na ní kladené, musí tomu odpovídat její postavení a ãinnost v souãasn ch spoleãenskoekonomick ch podmínkách. Musí respektovat zmûny související s pfiechodem k trïní ekonomice, spojené s vytvofiením nové organizaãní a vlastnické struktury podnikatelské sféry. To vyïaduje novou koncepci pojetí státní politiky bezpeãnosti práce a posouzení míry garance státu v této oblasti. Proto je tfieba vûnovat pozornost organizaãním, legislativním, institucionálním zmûnám, ale téï fiízení lidsk ch zdrojû v oblasti bezpeãnosti práce, s cílem vytváfiet lep í podmínky pro prevenci úrazû a po kozování zdraví, související spracovní i mimopracovní ãinností. V souãasném pfiístupu k bezpeãnosti práce pfietrvává ponûkud zúïen pohled chápající bezpeãnost práce pouze jako prevenci pracovních úrazû a nemocí z povolání. Zatímco ve státech EU, v USA a Kanadû je bezpeãnost práce chápána jako vûc vefiejného zájmu, v âr je vnímána vût inou pouze jako záleïitost zamûstnancû a zamûstnavatelû. Není zde dostateãnû akceptována skuteãnost, Ïe rizika, vypl vající z provádûn ch pracovních ãinností, mohou ohrozit nejen zamûstnance, ale i osoby, které se mohou v blízkosti provádûné ãinnosti vyskytnout, mohou ohrozit i jednotlivé faktory Ïivotního prostfiedí a nebo majetek. Pfii tvorbû koncepãních opatfiení je tfieba pamatovat také na harmonizaci právní úpravy bezpeãnosti práce s právem Evropsk ch spoleãenství, na úmluvy Mezinárodní organizace práce, na vytvofiení integrované inspekce práce, zv ení osobní zodpovûdnosti zamûstnavatelû a zamûstnancû za bezpeãnost práce, na fiízení sociálních procesû, v chovu a vedení lidí a téï na personální politiku v organizacích. Koncepãní opatfiení státní politiky bezpeãnosti práce musejí vycházet z teze, Ïe bezpeãnost práce zahrnuje v echny aspekty, jeï tento obor ovlivàují a v echny zúãastnûné subjekty. To samozfiejmû pfiedpokládá dobrou spolupráci se subjekty v oblasti fie ení technick ch poïadavkû na v robky a s jejich uvádûním na trh, v oblasti ochrany vefiejného zdraví a v konu integrované inspekce práce, v oblasti vzdûlávání a v chovy k bezpeãnosti práce, úzkou spolupráci se sociálními partnery, s profesní sférou i s personálními útvary v podnicích. Komplexní systém fiízení Pro zpracování komplexního systému fiízení je tfieba vycházet z komplexní funkce systému. Chceme-li vytvofiit komplexní systém fiízení v podmínkách systému zamûstnavatelû, do nûhoï spadá i personální fiízení vãetnû systému prevence v oblasti BOZP, je nutno provést odpovídající etfiení v daném prostfiedí a zji tûné v stupy konfrontovat s poïadavky a stanoven mi cíli. Od tûchto základních cílû odvozujeme potfieby pro jednotlivé subsystémy. V pfiípadû fiízení lidsk ch zdrojû poïadované poãty pracovnû zpûsobil ch a kvalifikovan ch zamûstnancû, ktefií budou splàovat souãasné a budoucí potfieby uvaïovan ch pracovnû profesních rolích v daném systému, stanovit na základû provedené sociální anal zy. K tomu je ov em tfieba: poznat skuteãn potenciál lidí, kter je k dispozici, jeho strukturu, kvality a omezení, pfiedvídat moïnosti a zpûsoby vyuïití lidského potenciálu, poznat konkrétní schopnosti lidí, minimalizovat rizikovost práce v potenciálním pracovním prostfiedí a v této souvislosti optimalizovat pracovní podmínky, uvûdomit si, Ïe urãující úlohu pfiitom má fiízení a vedení lidí, na nichï závisí optimalizace rozhodování o cílech a prostfiedcích, vytváfiení odpovídající atmosféry, tvûrãího zaujetí a spolupráce, organizace podmínek a stimulace pracovních kolektivû. To v echno jsou ov em jen základní pfiedpoklady potfiebné pracovní v konnosti lidí. Podmínûnost optimálního pracovního v konu je jako vût ina sociálních jevû mnohapfiíãinná. Zaãíná u tak v razn ch subjektivních faktorû, jako je kvalifikaãní a profesní struktura, hmotná zainteresovanost, organizace a fiízení pracovního procesu, pokraãuje pfies motivaci a stimulaci a koneãnû závisí na formách organizace dûlby práce, pracovním prostfiedí a pracovních podmínkách a na kvalitû fiízení a plánování. Pracovní v konnost ve vztahu k BOZP, je navíc podmínûna faktory, které jsou navzájem vnitfinû spjaty. To znamená, Ïe je-li jedna ze skupin faktorû na nízké úrovni, bude i nízk pracovní v kon. Jinak fieãeno: velmi dobré pfiedpoklady lidí k pracovnímu v konu nemohou nahradit napfi. neodpovídající pracovní podmínky a pracovní prostfiedí, nedostateãná technická vybavenost pracovi tû a s tím spojená preventivní bezpeãnostní opatfiení apod. Souãasnû je dûleïit systém hmotné zainteresovanosti. Nebo velmi dobrá úroveà kvalifikace zamûstnancû nenahradí nedostateãnû promy len ekonomick mechanismus nebo neodpovídající v konové klima. Jinou bariérou mûïe b t malá pracovní perspektiva zamûstnance, nemoïnost pracovního postupu, nedostateãná péãe o sociální vybavenost pracovi È (napfi. um várny, WC), v neposlední fiadû finanãní podmínky, hmotné zabezpeãení zamûstnancû apod. Komplexní funkce systému Vycházíme z pojetí systému, kter je tvofien mnoïinou prvkû ovládan ch komplexní funkcí a pravidly chování, kter má vlastní vstupy a v stupy a kter pfiichází do neustálého styku s okolím. Systém práce s lidmi ve firmách tvofií v ichni zamûstnaci pfiíslu ného zamûstnavatele v urãitém ãasovém období. Funkcí systému je dosáhnout takové pracovní v konnosti kaïdého zamûstnance firmy, která mûïe zabezpeãit plnûní souãasn ch i budoucích úkolû zamûstnavatele s minimalizací ve ker ch potenciálních bezpeãnostních rizik, a která je pfiitom podmínûna soustavnou a plánovitou péãí o kaïdého ãlena pracovního kolektivu (chování systému). Nutnou podmínkou pracovní v konnosti je Ïádoucí pracovní zpûsobilost. To v ak nestaãí. Pracovnû zpûsobil ãlen kolektivu musí b t motivován k uplatnûní sv ch schopností (s vûdomím rizikov ch faktorû ve své ãinnosti), aby objem vykonané práce, její kvalita a doba v konu práce splàovaly poïadavky okolí, tj. ekonomické a technicko v robní. Pracovní zpûsobilost definujeme jako souhrn dvou sloïek: kvalifikace a zdravotního stavu pracovníka. Sebe lépe kvalifikovan zamûstnanec není pracovnû zpûsobil, pokud mu zdravotní stav brání v uplatnûní kvalifikace, resp. mûïe zvy ovat míru jeho potenciálního rizika pfii v konu jeho pfiedpokládané pracovní ãinnosti. Kvalifikaci zamûstnance jsme schopni vyjádfiit jen ve vztahu k souãasnû vykonávané práci nebo k práci, na kterou se pfiipravuje. Jedinû srovnáním kvalifikaãních poïadavkû práce a osobní kvalifikace zamûstnance docházíme k uplatnûní pojmu kvalifikace jako nezastupitelné ãásti pracovní zpûsobilosti. Integrální a rovnocennou souãástí kvalifikace zamûstnance je jeho znalost pfiedpisû o BOZP. Tím vûbec nepodce- Àujeme tzv. potencionální kvalifikaci, kdy zamûstnanec má navíc neï na kvalifikaãní poïadavky vykonávané práce, kdy jeho vûdomosti a dovednosti by nalezly ir í uplatnûní, pracovní i obãanské. Je to naopak v hoda pro jeho pracovní uplatnûní, pro získání pfiirozené autority mezi spoluzamûstnanci, BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008 6
av ak ãasovû omezená. Nebudou-li faktory jeho potenciální kvalifikace vyu- Ïity ani v del ím ãasovém horizontu, stanou se z nich fluktuaãní motivy. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe se zab váme kvalifikací pfiedev ím ve vztahu k práci. NepodceÀujeme v ak osobnostní rozvoj jednotlivce. iroce vzdûlan zamûstnanec s rozmanit mi osobními zájmy a kulturním pfiehledem se stává pfiirozenou oporou pracovního kolektivu. Dovede usmûràovat emoce a je nejvhodnûj ím mluvãím kolektivu. Z tûchto sepûtí kvalifikace s vykonávanou prací vypl vá i její dynamiãnost. Tak, jak se mûní obsah a nároky pracovních ãinností, tak se mûní i poïadavky na ty, ktefií je vykonávají. Ke zmûnám v ak dochází podle jednotliv ch kvalifikaãních sloïek v rûzném tempu, rozsahu i smûru pûsobení. Nelze tedy tvrdit, Ïe by s rozvojem vûdy a techniky nároky na v echny kvalifikaãní sloïky stoupaly stejnû rychle, popfi. Ïe vûbec stoupat budou. JiÏ mnoho let ustupují napfi. nároky na fyzickou zdatnost u nûkter ch dûlnick ch povolání, u v robcû strojních a technick ch zafiízení se zvy- ují poïadavky na jejich bezpeãn provoz, ale vystupují naopak nároky na vlastnosti jiné, dfiíve tfieba vûbec nevy- Ïadované. Tak napfi. u sloïit ch strojû se vyïaduje mimofiádná rychlost reakce, vysok pocit odpovûdnosti za svûfiené hodnoty, schopnost chápat vzájemné souvislosti atd. S tím mûïe souviset i vznik nûkter ch nepfiízniv ch faktorû, vázan ch na vykonávanou práci, napfi. stres, choroby pohybového ústrojí (pátefie, kloubû, bolesti hlavy) apod. Zmûnûné poïadavky na kvalifikaci se v ak vyskytují nejen v dûsledku zmûn techniky a technologie, ale i jako následek pûsobení jin ch faktorû. Napfi. pfii zavádûní systémového fiízení selhali mnozí vedoucí, ktefií zastávali fiídící funkci pfii operativním fiízení uspokojivû. Oba uvedené zpûsoby fiízení totiï vyïadují úplnû odli né kvalifikaãní rysy. Operativní fiízení vyïaduje zejména peãlivé plnûní v ech detailnû pfiedan ch úkolû a experimentování není Ïádoucí. Pfii systémovém fiízení v ak vedoucí nedostane pfiesnû do detailû rozepsané úkoly, ale jen jejich rámcové vymezení a je na nûm, aby hledal optimální variantu splnûní úkolu. Je samozfiejmé, Ïe to, co bylo u prvého zpûsobu nezbytností, mû- Ïe b t u druhého brzdou a naopak. Není problém nalézt mnoho obdobn ch pfiípadû se zavádûním prvkû technologického rozvoje do v roby, spojen ch také se zv en m pracovním rizikem v oblasti BOZP. A je jich stále více. U kaïdé kvalifikaãní sloïky probíhají zmûny s rûznou intenzitou a v rûzném tempu. Nelze proto tyto zmûny zev eobecnit a je i velmi nesnadné je kvalifikovat. Tak napfi. je nesporné, Ïe prvky vûdeckotechnické revoluce ãím dál více vyïadují vy í stupeà teoretick ch znalostí a zku eností, ale i pracovní disciplinu vãetnû odpovídající zodpovûdnosti zamûstnancû z hlediska dodrïování podmínek bezpeãnosti práce. Promítnutí této nesporné tendence do jednotliv ch kvalifikaãních poïadavkû práce je v ak velmi obtíïné, i kdyï nezbytné. Îádoucí úroveà totiï nelze zabezpeãit aï v okamïiku potfieby, ale se znaãn m ãasov m vût inou mnoholet m pfiedstihem, se zfietelem na ãasovû dlouh proces jejího dosahování. Kvalifikaãní sloïka teoretick ch vûdomostí se nejãastûji mûfií ukazatelem dosaïeného vzdûlání. I kdyï je vzdûlání rozãlenûno nejen podle jednotliv ch stupàû, ale i podle studijních smûrû, není ani tento ukazatel absolutnû pfiesn. A pfii mûfiení uvedené kvalifikaãní sloïky je tfieba dûlat ãasté korekce. Pro mûfiení odborné zpûsobilosti je nejãastûj ím mûfiítkem úroveà znalostí, dovedností, zku eností, návykû, osobních schopností a celková doba praxe v daném oboru. V úzké vazbû na dodrïování pfiíslu n ch bezpeãnostních pfiedpisû jsou pfiedpokladem úspû ného vykonávání jednotliv ch pracovních ãinností. Rozsah a rychlost získávání odborné zpûsobilosti nezávisí pfiitom jen na celkové dobû ãi na mûnících se situacích, ale také na úrovni vûdomostí a na vhodn ch metodách pfiípravy a v cviku. Pracovní a Ïivotní zku enosti kaïdého zamûstnance se získávají zámûrnû a soustavnû, ale také bez vlastní vûle moïno fiíci automaticky. Jsou pfiedpokladem nejen toho, aby práce byla vykonávána dobfie, ale aby byla vykonávána stále bezpeãnûji a lépe. V Ïivotû neexistuje zku enost, která by platila jednou provïdy. Vût ina zku eností stárne. Proto je jist m problémem i pfiedávání zku eností. Osobní schopnosti jsou vytvofieny na základû vloh a nelze je ztotoïàovat. Souhrn mentálních schopností je ãasto oznaãován jako inteligence, která spoãívá zejména ve schopnosti adaptace tedy v rovnováze ãinností, jimiï se pracovník pfiizpûsobuje svému prostfiedí. V znamn m osobním faktorem je schopnost tvofiit, schopnost samostatného my lení, schopnost praktického úsudku i logického my lení, a to i abstraktního, urãit nutn rozsah pamûti, schopnost anticipovat potenciální pracovní rizika, pohotovost pfii vybavování pamûèov ch záznamû, organizaãní schopnosti, metodiãnost, schopnost plánovat, pracovní adaptabilita. Morální, charakterové a volní vlastnosti jsou dûleïitou souãástí potenciálu kaïdého zamûstnance. Vyjadfiují jeho vztah k sociálnímu okolí, s nímï je v neustálém kontaktu. Stále roste v znam samostatnosti zamûstnance jako protûj- ku neïádoucí lability snadné ovlivnitelnosti. Patfií sem i schopnost pfiekonávat pfiekáïky, rozhodnost, vytrvalost, prûbojnost, dûslednost, sebeovládání, schopnost pûsobit na ostatní, schopnost objektivnû posuzovat, iniciativa, sebeúcta a úcta k vykonávané práci vãetnû vûdomí dodrïování bezpeãnostních pfiedpisû, pracovní v kon, cílevûdomost, sociální adaptabilita. Aby byl potenciál uveden ch vlastností Ïádoucím zpûsobem vyuïit, je tfieba na zamûstnance pûsobit, motivovat ho. Za nejãastûj í motivaãní faktory lze pova- Ïovat hodnocení a uznání, moïnost dal ího v voje, tedy pracovní perspektiva, bezpeãné pracovní podmínky a pracovní prostfiedí a hmotné stimuly. Morální a charakterové vlastnosti mají ve svûtû podnikání stále vût í v znam. Dokládá to rostoucí poãet firem a zamûstnavatelû, které v personální práci postupnû zavádûjí do praxe morální normy, etické kodexy nebo podrobné zásady firemní kultury. Z hlediska dlouhodobûj í sledovanosti zamûstnavatelû a firem v jejich personálních ãinnostech, potvrzují anal zy v e uvedeného modelu pfiímou souvislost mezi dodrïováním morálních hodnot zamûstnancû (firemní kulturou) a sniïováním pracovní úrazovosti. Souãasnû vzrûstá stupeà dûvûryhodnosti zamûstnavatele a jeho ekonomická prosperita. Komplexní funkci systému lze definovat jako soustavu rovnic: Pracovní zpûsobilost Odpovídající zdravotní stav Odborná zpûsobilost vãetnû BOZP + + + Pracovní v konnost PoÏadované mnoïství, kvalita a vãasnost vykonané práce Kvalifikace Osobní schopnosti + Mgr. Stanislav evãík Morální (charakterové) vlastnosti 7 BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008
Univerzita 3. vûku na Fakultû bezpeãnostního inïen rství doc. Dr. Ing. Milo Kvarãák, V B-TU Ostrava Fakulta bezpeãnostního inïen rství Od roku 2001 je na Fakultû bezpeãnostního inïen rství Vysoké koly báàské Technické univerzity Ostrava (FBI V B-TU Ostrava) schválen studijní program pro univerzitu tfietího vûku se zamûfiením na poïární ochranu a prûmyslovou bezpeãnost. JiÏ pfied vznikem fakulty se pedagogiãtí pracovníci z tehdej í katedry Techniky poïární ochrany a bezpeãnosti prûmyslu podíleli na v uce seniorû, ktefií docházeli na Hornicko-geologickou fakultu. První dva roãníky studia univerzity tfietího vûku na FBI probûhly s omezen m zájmem studentû, ktefií na v uku dojíïdûli z Ostravy a jejího nejbliï ího okolí. Zlom nastal, kdyï zájem o v uku zamûfienou na poïární ochranu a prûmyslovou bezpeãnost projevili zájem dobrovolní hasiãi, kter ch je v âeské republice registrováno více jak 300 000. Vedení fakulty zaãalo jednat s nejvût í organizaci dobrovoln ch hasiãû a to se SdruÏením hasiãû âech, Moravy a Slezska a spoleãnû dohodli podmínky, za kter ch se studium stalo pfiístupn m pro zájemce z celé âeské republiky. SdruÏení dobrovoln ch hasiãû zajistilo prostory v Ústfiední hasiãské kole v Jánsk ch Koupelích a vyãlenilo potfiebné finanãní prostfiedky pro ubytování a stravování studentû. Studium na univerzitû 3. vûku bylo v Jánsk ch Koupelích zahájeno vbfieznu 2005 a probûhlo ve dvou semestrech, pfiesnûji v esti tfiídenních soustfiedûních. Studenti se scházeli v hasiãské kole v pátek v odpoledních hodinách a soustfiedûní konãilo v nedûli odpoledne. Ze strany FBI celou v uku pfiipravil a také realizoval doc. Dr. Ing. Milo Kvarãák. Jednotlivá soustfiedûní byla zamûfiena na urãitou oblast poïární ochrany a bezpeãnosti. Na prvním soustfiedûní byli studenti nejprve seznámeni s pravidly v uky na vysoké kole, terminologií a pfiedpisy, dále se studiem na V B-TU Ostrava a na FBI. Dal í ãást v uky se jiï soustfiedila na problematiku poïární ochrany, na právní pfiedpisy a organizaci záchranného systému. Druhé soustfiedûní bylo vûnováno problematice poïáru, jeho vzniku, jevûm, které provázejí poïáry v objektech a na otevfiené plo e. U této v uky byly ve velké mífie vyuïity filmové zábûry z experimentû a také skuteãn ch poïárû. StudentÛm byly vysvûtleny principy hofiení hmot podle jejich skupenství, principy sdílení tepla a ífiení koufie pfii poïárech a také rozdíly mezi skuteãn mi poïáry a poïáry, které prezentují filmafii zejména v akãních filmech. Dal í soustfiedûní bylo zamûfieno na poïární represi. StudentÛm byly osvûtleny principy pfieru ení hofiení látek s vyuïitím rûzn ch druhû hasiv, funkce technick ch prostfiedkû, které pouïívají hasiãi pfii zásazích. Studenti byli seznámení s nebezpeãím, které lze oãekávat pfii mimofiádn ch událostech a se zpûsobem ochrany zdraví a Ïivota. Dále byli studenti seznámeni se zásadami fiízení zásahu a postupy urãování potfieb sil prostfiedkû na likvidaci poïárû. Následující soustfiedûní bylo vûnováno poïární prevenci. Studenti byli seznámeni s povinnostmi a postupy zaji tûní poïární ochrany v podnikatelsk ch subjektech, sfie ením problematiky poïární bezpeãnosti staveb, s posuzováním poïárního nebezpeãí, v konem státního poïárního dozoru a nauãili se zpracovávat dokumentaci poïární ochrany. Dále byli studenti seznámeni s vybran mi technologiemi a jejich nebezpeãím, s postupem stanovení vnûj ích vlivû na elektrická zafiízení a principy prevence pfii pfiedcházení vzniku mimofiádn ch událostí. Kromû odborné v uky zamûfiené na poïární ochranu a prûmyslovou bezpeãnost byli studenti pro koleni z pedagogiky a didaktiky, neboè vût ina úãastníkû univerzity tfietího vûku pfiedává nabyté vûdomosti a vede kolení zamûfiené na poïární ochranu. Areál Ústfiední hasiãské koly v Jánsk ch Koupelích se nachází v nádherné pfiírodû v blízkosti pfiehrady KruÏberk, tedy mimo areál V B Ostrava. Studenti projevili oprávnûn zájem nav tívit a prohlédnout si posluchárny, laboratofie aostatní prostory V B-TU a také dal í zajímaná místa v Ostravû. Do programu posledního soustfiedûní byla zahrnuta náv tûva vysoko kolského areálu v Ostravû-Porubû a prohlídka sbírek v geologickém pavilonu s odbornou pfiedná kou. Dobrovolní hasiãi si se zájmem prohlédli hasiãské muzeum v Ostravû- Pfiívoze a nav tívili Hornické muzeum v Ostravû-Petfikovicích, kde sfárali do dolu. Pro fiadu studentû lo o mimofiádn záïitek a nov pohled na Ostravu. Ke studiu univerzity tfietího vûku v ichni studenti pfiistupovali aktivnû a se zájmem. V závûru studia kaïd ze studentû zpracoval písemnou práci zamûfienou na problematiku poïární ochrany a bezpeãnosti. Nûktefií studenti pfiipravili podklady pro poïární cviãení, jiní vypracovali dokumentaci poïární ochrany vybran ch objektû, dal í zpracovali historii hasiãského sboru nebo jeho jinou aktivitu. V ichni studenti si pak ovûfiili úroveà sv ch odborn ch znalostí prostfiednictvím testu. PouÏit test byl srovnateln s testy pouïívan mi pfii hodnocení znalos- tí studentû FBI v bakaláfiské formû studia. Testovací program instalovan v poãítaãi náhodnû vybíral otázky a úkolem studenta bylo ve vymezeném ãase nalézt správnou odpovûì. To, Ïe v ichni absolventi studia na univerzitû tfietího vûku pfii testech uspûli ukázalo, Ïe jejich odbornost je na velmi dobré úrovni. Vût ina absolventû univerzity tfietího vûku projevila zájem pokraãovat v této formû vzdûlávání. Na základû dotazníkové akce byla odborn mi zamûstnanci FBI vypracována navazující náplà studijního programu. V uka v tomto programu byla zahájena v akademickém roce 2006/2007. Obsahem studia je zejména práce s v poãetní technikou, dále pedagogika, komunikace a práce s lidmi, studium právních pfiedpisû a postupû získávání finanãních prostfiedkû na ãinnost obãansk ch sdruïení, pfiíprava a zpracování projektû. Jednalo se o odbornosti, které mohou studenti vyuïít v osobním Ïivotû, v zamûstnání i pfii práci v obãansk ch sdru- Ïeních. Nejvût í ãást v uky byla zamûfiena na problematiku poãítaãové gramotnosti. Znalost práce s poãítaãem je v souãasné dobû nezbytná pro kaïdého obãana a tedy i pro dobrovolné hasiãe, ktefií mezi sebou komunikují prostfiednictvím poãítaãe, vyuïívají poãítaãové programy, databáze a vyhledávají informace na internetu. Mezi studenty byla nejprve zji tûna úroveà znalosti práce s poãítaãem a zájem o zamûfiení v uky. Praktická v uka práce s poãítaãem pak probûhla v poãítaãov ch uãebnách FBI v Ostravû-V kovicích. Studenti univerzity tfietího vûku byli podle zájmu a úrovnû znalostí rozdûleni na malé pracovní skupinky. Ke kaïdé skupince byl pfiidûlen student prezenãního studia fakulty, kter se studentûm po celou dobu v uky vûnoval a vysvûtlil jim v e potfiebné. Mezi studenty se také na li takoví, ktefií jiï bûïnû pouïívají v poãetní techniku. I pro ty byla v uka ve V kovicích pfiínosem. Jednak sami získali nové poznatky a informace pro zpracování internetov ch stránek, textû a grafiky a souãasnû se podûlili s ostatními o své dovednosti. Ohlasy na takto zamûfienou a organizovanou v uku byly okamïité. Bûhem nûkolika dnû do ly na adresu vyuãujících dûkovné e-maily, vãetnû zpracovan ch záznamû z v uky. Takto realizovaná v uka pfiinesla prospûch na obou stranách. Jednak na stranû studentû univerzity tfietího vûku a také na stranû vyuãujících, kter mi v tomto pfiípadû byli také studenti, pouze jiného vûku, odborné úrovnû a Ïivotních zku eností. BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008 8
Dvousemestrální studium univerzity tfietího vûku je na V B TU Ostrava ukonãeno pfiedáním osvûdãení o studiu. KaÏd m rokem jde na FBI o slavnostní zakonãení studia za úãasti pfiedstavitelû vysoké koly, fakulty a ãlenû vûdecké rady. V probíhajícím akademickém roce probûhla v uka v univerzitû tfietího vûku na FBI na dvou místech mimo areál vysoké koly. Jako v minul ch létech byly opût vyu- Ïity prostory Ústfiední hasiãské koly v Jánsk ch Koupelích a novû také prostory Ústfiední hasiãské koly v Bíl ch Poliãanech. Studium o dvou semestrech skonãilo v závûru roku 2007 a obû skupiny studentû pfiijely do Ostravy na spoleãné slavnostní zakonãení studia. V pátek 18. ledna se studenti se li v nové aule Vysoké koly báàské Technické univerzity Ostrava. ProtoÏe lo vût inou o dobrovolné hasiãe, vût- ina studentû pfievzala osvûdãení o absolvovaném studiu z ruhou dûkana Fakulty bezpeãnostního inïen rství doc. Dr. Ing. Ale e Dudáãka ve slavnostních uniformách. Tohoto slavnostního zakonãení se kromû prorektora pro práci s prûmyslem doc. Dr. Ing. Vladimíra Keba a vedení FBI zúãastnili také zástupci dobrovoln ch hasiãû a dal í hosté. Za SdruÏení hasiãû âech, Moravy a Slezska se slavnostního zakonãení zúãastnil jeho starosta ing. Karel Richter, za dobrovolné hasiãe ze Slovenska prezident organizace JUDr. Jozef Minárik a za dobrovolné hasiãe z Polska pfiedstavitel dobrovoln ch hasiãû Katovického vojvodství Jerzy Szkatula. Studenty z okolí Hradce Králové svou pfiítomností na slavnostním zakonãení podpofiil hejtman Královehradeckého kraje Ing. Pavel Bradík. Obrázek ã. 1 Studenti univerzity 3. vûku v Bíl ch Poliãanech (foto Antonín Ulrych) Obrázek ã. 2 Náv tûva v hasiãském muzeu v Ostravû-Pfiívoze (foto Mgr. Jan Dumbrovsk ) Studium poïární ochrany a prûmyslové bezpeãnosti na univerzitû tfietího vûku ocenili zástupci studentû ve sv ch vystoupeních. Pedagogy zejména potû ilo sdûlení, Ïe v pfiípadû tohoto studia se Obrázek ã. 3 Vûdecká rada pfii slavnostním zakonãení studia (foto Kamila Wysoudilová) Obrázek ã. 4 Studenti univerzity 3. vûku pfii v uce v Jánsk ch Koupelích (foto Mgr. Jan Dumbrovsk ) studenti tû ili na kaïdou dal í konzultaci a souhlasí s názorem klasika Na uãení není nikdo star. Velká úãast studentû na slavnostním zakonãení, jejich rodinn ch pfiíslu níkû a znám ch, zástupcû vedení V B-TU Ostrava, FBI a také v znamn ch hostû ukazuje na rostoucí v znam studia, kter Univerzita 3. vûku na Fakultû bezpeãnostního inïen rství získala v rámci celoïivotního vzdûlávání obãanû. Stfiípky z auditorské praxe Mgr. Milada Dittrichová, vedoucí akreditovaného certifikaãního orgánu, Institut v chovy bezpeãnosti práce, Brno Na úvod bych chtûla vysvûtlit, co obná í podle pfiedstav akreditovaného certifikaãního orgánu pfii Institutu v chovy bezpeãnosti práce v Brnû ãinnost auditora v oblasti certifikace personálu. V souãasné dobû je cca 230 osob drïitelem certifikátu specialista bezpeãnosti práce a prevence rizik, celkovû pak vlastní na e certifikáty i pro dal í ãinnosti asi 450 osob. Jejich znalosti a dovednosti jsou pravidelnû ovûfiovány na imi auditory. ProtoÏe certifikát specialista bezpeãnosti práce a prevence rizik není na í legislativou v souãasné dobû uznáván jako doklad o dostateãné kvalifikaci v oboru bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, bude se témûfi jistû poãet drïitelû certifikátû sniïovat a auditofii budou mít stále ménû práce. V loàském roce jsme si v ak je tû na její nedostatek stûïovat nemohli. Kromû toho, Ïe jsme si neustále doplàovali a roz- ifiovali svoji kvalifikaci (zkou ky odborné zpûsobilosti v prevenci rizik podle nové legislativy, roz ifiovací kolení v oblasti fiízení jakosti a Ïivotního prostfiedí), absolvovali jsme 93 dozorov ch náv tûv za úãelem posouzení odborné zpûsobilosti drïitele certifikátu. Pokud byste se chtûli stát auditory certifikaãního orgánu pro certifikaci osob, a to konkrétnû na eho, musíte mít alespoà maturitu, odbornou zpûsobilost v oblasti prevence rizik, praxi v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, praxi v oboru fiízení jakosti a kolení a praxi v jeho auditování. My máme za sebou napfi. kolení pro interní auditory systému jakosti, interní auditory systému Ïivotního prostfiedí a rekvalifikaãní kurz pro auditory systému managementu BOZP. Podle na ich interních pravidel mûïe auditor pracovat sám, zúãastnil-li se alespoà 20 dozorov ch náv tûv. ProtoÏe cesty za drïiteli certifikátû jsou obãas dlouhé a nároãné, jezdíme vïdy dva. Dozorové náv tûvy netrvají více neï jeden den, abychom drïitele certifikátu nezruinovali. Na místû si práci rozdûlíme. Tím, Ïe pfiijedeme dva, jsou jiï automaticky nastoleny korektní vztahy, auditofii si rozdûlí práci v t mu, své názory pfiípadnû konzultují, obãas jeden z nich najde nûco, co ten druh v jiné souvislosti pfiehlédl, a tak jsme efektivnûj í. Koneãné slovo má vedoucí auditor. Obãas nás jede víc, pokud je ãinnost kvantitativnû obsáhlá a dokumentace rozsáhlá, pokud s námi jede nûkdo v zácviku a nûkdy i proto, Ïe se setkáváme s praxí, a mûïeme se tak sami lecãemus pfiiuãit. Proto se snaïíme vi- 9 BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008
dût, v rámci vymezeného ãasu a moïností, i co nejvíce z provozu. Tak se nám stává, i pfiesto, Ïe se striktnû drïíme nûkter ch zásad pevné boty, pohodlné, pro vedení firem snesitelnû (ne)formální obleãení Ïe se dostaneme do kuriózních situací. S nûkter mi bych Vás chtûla seznámit. Pokud by se nûkdo z na ich certifikovan ch osob pfii popisech dûje poznal, pfiedem se omlouvám. Události v ak chci podat v lehké nadsázce, abyste se m m ãlánkem prokousali aï do konce. Víte, co se dûlá na polygonu? Je konec bfiezna. PfiijíÏdíme do závodu, probûhne dozorová náv tûva. Jako bonus jsme seznámeni nejen s v robním programem závodu, ale mûïeme si otestovat i v sledn produkt v praxi. Jedná se o tûïké terénní vozidlo, které se dokázalo prosadit i v nároãné mezinárodní rallye. Nasedáme do vozu, kter fiídí ãlen doprovodné osádky známého závodníka. Je to profesionál kaïd m coulem, nám v ak tuhne úsmûv na rtech, uï kdyï vjíïdíme na polygon. Jde o testovací dráhu s rûzn mi druhy povrchû a terénních nerovností, kde se zkou í pfiedev ím odolnost vozidla. Drncáme, kodrcáme a skáãeme, jedeme po naklonûné rovinû, vjíïdíme do kopce o sklonu 30 stupàû, 45 stupàû. Z kopeãka je pûkn v hled na továrnu i mûsteãko. My si ho ale nestaãíme vychutnat, protoïe se kfieãovitû drïíme a bojíme se. 45 stupàov svah nesjíïdíme dolû, pouze opatrnû couváme, protoïe je lehce namrzlo a pfievrátit se pfiípadnû na bok uï nechce ani ná závodník. Do 60 stupàového svahu uï pro jistotu nejedeme. Do kabiny tluãou vûtve stromû, urazili jsme zpûtné zrcátko. Vysedáme, cítím nejistá kolena a rozboufien Ïaludek, a to mnû nikdy ve vozidle neb vá patnû. No, mít je tû v ude písek. AÈ se Vám dafií! Je uï jaro nebo není? Ve stejném t dnu nás cesta zavála do JeseníkÛ. Znovu podot kám, Ïe je konec bfiezna a v Brnû uï kvetou stromy. Dojedeme pfied vrátnici závodu, jdu se ohlásit, kdyï se vrátím, zjistím, Ïe jsme zapadli do snûhové závûje, musíme alespoà ãásteãnû odhrabat a auto vytlaãit. Ochotn kolega pomáhá, ve tfiech máme co dûlat. Moje nové polobotky úpí. Popojedeme, zaparkujeme, nedbale lezu z auta, nedívám se pod nohy, hup, a uï jsem ve snûhu po kolena. UÏ v teple kanceláfie vypadají mé, byè tfiíãtvrteãní, kalhoty, jakoby pro ly velkou vodou. Kolega nás uklidàuje, aè si z toho nic nedûláme, Ïe se stávají i hor í vûci, letos je ale snûhu mimofiádnû málo. Pouãení je jasné: jede -li do hor, navlékni se jako do hor, i kdyï kolegové v práci jiï odjíïdûjí na dovolenou k mofii a ty bude v práci za blázna. Na stfie e kotelny Ne v ichni jste moïná vidûli kotle 1. tfiídy. Já poprvé letos pfii náv tûvû jedné elektrárny. V kotlích se spalovalo ãerné uhlí. V kotelnû jsme za celou dobu nepotkali ãlovíãka, pfiekvapilo nás, Ïe tam bylo celkem ãisto. Na závûr jsme vyjeli a vy li na stfiechu budovy kotelny, ze které byl krásn rozhled, moïná lep í, neï z nûjaké rozhledny. Také jsme se dozvûdûli, Ïe teplárensk komín stojí na okraji jedné z letov ch zón blízkého leti tû, a tak pasaïéfii letadel pfii startech a pfiistáních obvykle docela trnou. Jen co to kolega dofiekl, pfieletûlo v tûsné blízkosti komína letadlo a my trnuli i na zemi (pardon, na stfie e). Kde ses válel? Jedna z dal ích náv tûv nás zavedla do teplárny. Byl s námi kolega v zácviku, je tû neznal toho, jak se má oblékat. Pfiijel v tmavém obleku a krásné bílé ko ili. Ná kolega na místû nás provedl po teplárnû. Protáhli jsme se i chodbou, kterou procházel pásov zásobník na uhlí (nebyl v té chvíli samozfiejmû v provozu). Chodba vedla pod slu n m úhlem ikmo dolû, podlaha se pod nohama houpala. li jsme kymácivû jako opilí námofiníci. Ten uheln prach, kter jsme rozvífiili, a kter si ãásteãnû sedl i na na e obleãení, jsme si pfiivezli aï domû. Kolega tu il, Ïe ho manïelka nepfiivítá s nad ením, uï kdyï se pokou el vysmrkat do látkového kapesníku, uloïeného v kapse obleku, ale co se dozvûdûl doma, to nám neprozradil. Tam, kde je to dokonalé PfiijíÏdíme k závodu, uï zdálky budícímu obdiv pro svûj supermoderní vzhled. Byl vystaven na zelené louce, pfied pár lety, jako sídlo tuzemské divize nadnárodního potravináfiského koncernu. Od hlavní vrátnice procházíme areálem k jedné z budov, kde nás ãeká ná kolega. Nikde ani smítko, trávníky vyhrabané jedním smûrem. Pfied náv tûvou provozu se pfievlékáme do pfiidûlen ch obleãkû a ãepic, ani boty si nemûïeme nechat svoje. Hned u vchodu nás vítá obrovská cedule, která hlásá, kolik dní uï nedo lo k Ïádnému pracovnímu úrazû. Jdeme chodbou plnou nástûnek, v u ích nám zní komorní hudba. Mineme koutek, kde nám názornû pfiedvedou na figurínû, co se stane, kdyï nebudeme pouïívat osobní ochranné pracovní prostfiedky pfii práci s nebezpeãn mi chemick mi látkami. Na dal í nástûnce se dozvíme, kdo byl minul mûsíc nejlep ím zamûstnancem, jaké jsou závazky firmy, mj. i v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Díváme se po sobû, nûco nám to pfiipomíná. V provozu nás vedou pouze pfiesnû vyznaãen mi cestiãkami a hlídají, abychom neudûlali ani krok vedle. Máme ale pocit, Ïe kdybychom ho udûlali, na super nabl skané dlaïdicové podlaze uklouzneme. Lidé usilovnû pracují, pouze asi jednou nebo dvakrát zahlédneme, Ïe by se navzájem bavili. KdyÏ zahlédnou, Ïe se k nim blíïíme, popadnou firemní bra ny (o tom, co v echno v nich mají, se dohadujeme je tû po cestû zpût) a mizí nám z dohledu. Zase je nám nûco povûdomé... KdyÏ konãíme u kontroly dokumentace, zjistíme, Ïe firma má zaveden americk systém fiízení jakosti (s otevfienou pusou poslouchám, jak m zpûsobem se vedou motivaãní pohovory v oblasti BOZP se zamûstnanci) a fiada klíãov ch dokumentû je v angliãtinû. Kolega v zácviku se pokou í pfiekládat, protoïe ná kolega na místû se pfiiznává, Ïe anglicky pfiíli neumí. KdyÏ se ptám, jak je rozdíl mezi tfietím dosaïen m stupnûm úrovnû pfii fiízení jakosti a tím, kterého chtûjí dosáhnout, tedy ãtvrt m, nedokáïe mi konkrétnû odpovûdût... Cestou zpût se shodujeme, Ïe tohle bylo na ná ãesk vkus aï pfiíli dokonalé! Elektrárna podruhé Pfii prohlídce provozu si pfiipadám jako pfii procházce minov m polem (nezapomeàte, Ïe se pokou ím o nadsázku!). Tolik rûzn ch rizik! Navíc nakoukneme i k transformátorûm vysokého napûtí a do podzemního labyrintu chodeb, vyplnûn ch tak tlust mi svazky elektrick ch kabelû, Ïe se mi pfii prûchodu aï tají dech. Máme si pr dávat pozor, abychom se jich nedotkli! Rozbité osvûtlení na dvofie a chybûjící zábradlí u schodi tû jsou uï prkotiny! Je libo kávu? Auditor musí b t neúplatn. Z tohoto dûvodu lehce zrozpaãitím, kdykoliv mi nûkdo nabídne byè tfieba kávu nebo minerálku. No a o jaké rozpaky pak lo, kdyï jeden z kolegû pfii vafiení kávy otevfiel atní skfiíà a jal se vafiit vodu v rychlovarné konvici, postavené na dnû, to v e s komentáfiem, Ïe ví, Ïe to tak b t nemá, nemusím zdûrazàovat. DrÏitel certifikátu prostû ví. Nedosáhne, nevadí... Jsme ve firmû s rozsáhl mi skladovacími prostory. Ty jsou rájem pro obsluhovatele motorov ch manipulaãních vozíkû. Chlapci si asi nestihli vymûnit o pfiestávce v echny pfiedchozí dojmy a záïitky, a tak vidíme v druïném hovoru fiidiãe takového vozíku. Na vidlici pfied sebou má paletu a na ní stojí dva kamarádi. jedou opravdu krokem! Co v echno dal ího bychom mohli vidût (viz nadpis), radûji nezkoumáme, ale stejnû nás to dohoní. U kant ny stojí zaparkovan vozík, klíãky v zapalování. Pepa sedí v kant nû. Nebo uï ne. A kde vlastnû je? To nevadí, on se pak nûkdy pro vozík vrátí! Na odchodu si je tû v imneme pootevfien ch dvefií do skladu, zaji tûn ch plechovkou s barvou, neoznaãeného elektrického rozvadûãe a radûji utíkáme pryã. Kolegu upozorníme na to, Ïe aï se ohlásí inspektofii inspekce práce, toto by vidût nemûli. Musím pfiiznat, Ïe kolega, jako správn drïitel certifikátu, si je toho vûdom. Argumentuje tím, Ïe je ve firmû pouze nûkolik t dnû. Podobné zpûsoby jsou zde zaïité a ze dne na den chování lidí nelze zmûnit, zvlá È, kdyï vedení firmy pfiíli bezpeãnost práce neproïívá. Nezb vá mi, neï ho BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008 10
v duchu politovat a popfiát mu hodnû tûstí. Co fiíci na závûr? Chtûla jsem laskavému ãtenáfii ãlánkem ukázat praxi auditora. Urãitû není na ím cílem chodit a otravovat, ãi se bavit, ale rádi bychom se podívali na problémy praxe jako nezaujatí lidé, ktefií snad tu í, co a jak pfiedepisují rûzná nafiízení, vyhlá ky a zákony. Informace z jednání vlády Vláda âeské republiky sv m usnesením ã. 331 ze dne 26. bfiezna 2008: 1. Vzala na vûdomí rezignaci prof. JUDr. Ing. Romana Makaria, CSc. Na funkci pfiedsedy âeského báàského úfiadu ke dni 31. bfiezna 2008. 2. Jmenovala s úãinností od 1. dubna 2008 Ing. Ivo Pûgfiímka pfiedsedou âeského báàského úfiadu. novû jmenovan pfiedseda âbú Ing. Ivo Pûgfiímek PRVNÍ POMOC NA PRACOVI TI âeská rada pro resuscitaci (www.resuscitace.cz), interdisciplinární lékafiská spoleãnost pro resuscitaãní medicínu a neodkladnou péãi, nabízí v rámci svého vzdûlávacího programu pro vefiejnost rovnûï uïivatelské a instruktorské kurzy praktick ch dovedností první pomoci na pracovi ti. UÏivatelsk kurz trvá 16 hodin, probíhá ve 2 dnech a sestává ze 7 hodin pfiedná ek a 9 hodin praktického nácviku. V úvodních pfiedná kách jsou probírány stavy pfiímo ohroïující Ïivot, obecné zásady poskytování první pomoci na pracovi tích, etické a právní aspekty poskytování první pomoci. Dále je probírána první pomoc u rûzn ch druhû krvácení a zpûsoby o etfiování men ích úrazû na pracovi ti. Následuje pfiedná - ka o tom, jak poskytnout úãinnou první pomoc aï do pfiíjezdu zdravotnické záchranné sluïby (popfi. závodího lékafie) u postiïen ch srdeãním infarktem ãi mozkovou mrtvicí, co dûlat kdyï se nûkdo dusí nebo má kfieãe. Jak rozpoznat a postupovat pfii alergické reakci, otravách, pfii komplikacích cukrovky. RovnûÏ se probírá první pomoc pfii rûzn ch ter- Frekvence kolení zamûstnancû z bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci mick ch postiïeních, vãetnû úrazû elektrick m proudem. Následuje první pomoc u psychick ch poruch. V neposlední fiadû je pfiedneseno doporuãené vybavení lékárniãky na tom kterém pracovi ti. Praktick nácvik je zamûfien zejména na dokonalé zvládnutí dovedností základní podpory Ïivota (umûlé d chání a stlaãování hrudníku) vãetnû ãasné defibrilace automatizovan m externím defibrilátorem (AED). Tyto Ïivot zachra- Àující pfiístroje byly vyvinuty v 90. letech minulého století právû pro uïití vefiejností. Jsou vysoce úãinné, spolehlivé a bezpeãné pro zachraàovaného i pro zachránce. Po krátkém za kolení mûïe s pomocí tohoto pfiístroje (a s pfiimûfien mi dovednostmi resuscitace) zachránit Ïivot druhému ãlovûku prakticky kaïd z nás. Následuje praktick nácvik obvazování ran, dlahování zlomenin, o etfiování úrazû kloubû a vazû. Do kaïdého kurzu je moïné rovnûï zafiadit speciální témata první pomoci podle zamûfiení toho kterého pracovi tû (prûmyslov podnik, staveni tû, úfiad, kola, apod.). Právní poradna Jak ãasto musí b t provádûno kolení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci pro zamûstnance? Ve starém zákoníku práce bylo uvedeno zpravidla kaïdé 2 roky. kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci vûnuje zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce ustanovení odst. 2 a odst. 3. v 103. Podle tûchto ustanovení je zamûstnavatel povinen zajistit zamûstnancûm kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, které doplàují jejich odborné pfiedpoklady a poïadavky pro v kon práce, které se t kají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikûm, s nimiï mûïe pfiijít zamûstnanec do styku na pracovi ti, na kterém je práce vykonávána, a soustavnû vyïadovat a kontrolovat jejich dodr- Ïování. kolení zamûstnavatel zajistí: pfii nástupu zamûstnance do práce, a dále pfii zmûnû pracovního zafiazení, pfii zmûnû druhu práce, pfii zavedení nové technologie, pfii zavedení zmûny v robních a pracovních prostfiedkû, pfii zavedení zmûny technologick ch anebo pracovních postupû, v pfiípadech, které mají nebo mohou mít podstatn vliv na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci, a to bez zbyteãného odkladu. Obsah a ãetnost kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, zpûsob ovûfiování znalostí zamûstnancû a vedení dokumentace o provedeném kolení urãí zamûstnavatel. Praktick nácvik resuscitace s automatizovan m externím defibrilátorem (AED) na v ukové figurínû. Jako uãební text ke kurzu první pomoc na pracovi ti slouïí kapitola 7/3 v pfiíruãce Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci v praxi, kterou v roce 2006 vydalo nakladatelství Verlag Dashöfer. Dal í informace o tomto kurzu mûïete získat na adrese: âeská rada pro resuscitaci, Hlavní kanceláfi, Bûlohorská 9, 169 00 Praha 6, nebo na www.resuscitace.cz/vyuka.php. MUDr. Vít Mareãek VyÏaduje-li to povaha rizika a jeho závaïnost, musí b t kolení pravidelnû opakováno; frekvenci pravidelnosti zákoník práce nestanoví a ponechává její volbu na zamûstnavateli. Je tedy na zamûstnavateli, aby posoudil, vyïaduje-li povaha rizika a jeho závaïnost opakovat kolení v pravideln ch termínech. Pokud povaïujete kolení kaïdé dva roky za vhodnou pravidelnost, není dûvodu tuto frekvenci mûnit. Nevíte-li si rady se stanovením frekvence, mûïete se téï pokusit obrátit se na pfiíslu n orgán inspekce práce (pfiíslu n inspektorát práce) a konzultovat s ním tuto otázku s ohledem na typ provozní ãinnosti ve firmû. Inspektorát mûïe v rámci bezplatnû poskytovaného poradenství (ust. 5 odst. 1 písm. k) zák. ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce) poradit s vhodnou ãasovou frekvencí kolení. JUDr. Anna Janáková 11 BOZP & PO aktuálně 5/2008 kvûten 2008
(ãástka Nové právní pfiedpisy, které vy ly ve Sbírce zákonû v dobû od 15. 3. 2008 do 15. 4. 2008 28/2008, 30/2008 aï 39/2008. Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 94/2008 Sb., o uloïení kolektivních smluv vy ího stupnû a dodatkû ke kolektivním smlouvám vy ího stupnû. Na Ministerstvu práce a sociálních vûcí byly v prûbûhu února 2008 uloïeny: 1. Dodatek ã. 3 ke kolektivní smlouvû vy ího stupnû Odborového svazu ECHO, âeského odborového svazu energetikû, Odborového svazu zamûstnancû jadern ch elektráren uzavfien mezi Odborov m svazem ECHO, âesk m odborov m svazem energetikû, âesk m odborov m svazem zamûstnancû jadern ch elektráren a âesk m svazem zamûstnavatelû v energetice. 2. Dodatek ã. 1 ke kolektivní smlouvû vy ího stupnû pro odvûtví lesního hospodáfiství v âeské republice pro rok 2007 uzavfien mezi Odborov m svazem pracovníkû dfievozpracujících odvûtví, lesního a vodního hospodáfiství v âeské republice a âeskou asociací zamûstnavatelû v lesním hospodáfiství. 3. Kolektivní smlouva vy ího stupnû uzavfiená mezi Odborov m svazem KOVO a Asociací leteck ch v robcû. 4. Kolektivní smlouva vy ího stupnû uzavfiená mezi âeskomoravsk m odborov m svazem pohostinství, hotelû a cestovního ruchu a Svazem obchodu a cestovního ruchu âeské republiky. Vyhlá ka Ministerstva vnitra ã. 97/2008 Sb., o vzorech sluïebních stejnokrojû pfiíslu níkû hasiãského záchranného sboru âeské republiky, jejich pouïívání a zpûsobu vnûj ího oznaãení, a vzoru sluïebního prûkazu (vyhlá ka o vystrojování a sluïebním prûkazu Hasiãského záchranného sboru âeské republiky). Vyhlá ka byla vydána k provedení zákona ã. 238/2000 Sb., o hasiãském záchranném sboru, stanoví sluïební stejnokroje, jejich pouïívání, vnûj í oznaãení sluïebních stejnokrojû, hodnostní znaãení, oznaãení s identifikaãním ãíslem, formu sluïebního prûkazu. Úãinnost: 27. bfiezen 2008. Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 115/2008 Sb., ozávaznosti kolektivní smlouvy vy ího stupnû. MPSV sdûluje, Ïe kolektivní smlouva vy ího stupnû pro odvûtví textilního, odûvního a koïedûlného prûmyslu na rok 2008 zvlá tní ãást uzavfiená mezi Asociací textilníhoodûvního-koïedûlného prûmyslu na stranû jedné a Odborov m svazem pracovníkû textilního, odûvního a koïedûlného prûmyslu âech a Moravy na stranû druhé, je závazná i pro dal í zamûstnavatele s pfievaïující ãinností v odvûtví oznaãením kódem Odvûtvové klasifikace ekonomick ch ãinností 17, 18 a 19. Úãinnost: 1. kvûten 2008. Nález Ústavního soudu ã. 116/2008 Sb., na zru ení nûkter ch ustanovení zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ústavní soud sv m nálezem rozhodl o zru ení následujících ustanovení zákoníku práce: 2 odst. 1 vûty druhou, tfietí a pátou, 4, v 18 slova 48, 49, v 20 vûtu první za stfiedníkem, pokud jde o slova: to neplatí v pfiípadû právního úkonu smûfiujícího ke vzniku pracovního pomûru nebo k uzavfiení dohody o práci konané mimo pracovní pomûr, v 24 odst. 2 vûtu druhou, v 278 odst. 1, pokud jde o slova: u nûhoï nepûsobí odborová organizace, v 281 odst. 1, pokud jde o slova u nûhoï nepûsobí odborová organizace, 282 odst. 1 písm. c) a v odst. 2, pokud jde o slova: aï do uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy, v 305 odst. 1 ãásti vûty prvé, pokud jde o slova: u kterého nepûsobí odborová organizace a v odst. 1 vûtu druhou, 321 odst. 2, 3 a 4a 322 odst. 2 a 3. Z hlediska bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci je zcela zásadní zru ení tûch ustanovení zákoníku práce, která umoïàovala odborové organizaci vykonávat u zamûstnavatelû kontrolu nad dodrïováním právních pfiedpisû o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci a která opravàovala odborové organizace, aby poïadovaly závazn m pokynem na zamûstnavateli odstranûní závad v provozu na strojích a zafiízeních, pfii pracovních postupech a aby v pfiípadû bezprostfiedního ohroïení Ïivota nebo zdraví zamûstnancû mohly zakázat dal í práci; aby mohly zakázat práci pfiesãas a práci v noci, která by ohroïovala bezpeãnost a ochranu zdraví zamûstnancû. Úãinnost: 14. duben 2008. Zákon ã. 120/2008 Sb., kter m se mûní zákon ã. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákov ch v robcích a o zmûnû a doplnûní nûkter ch souvisejících zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a dal í související zákony. Novela adaptuje základní pfiedpisy Evropsk ch spoleãenství (nafiízení) v oblasti potravinového práva tak, aby byl zabezpeãen voln pohyb bezpeãn ch a zdrav ch potravin v rámci Spoleãenství, aby byly vytvofieny záruky, Ïe potraviny, které nejsou bezpeãné, nebudou uvádûny na trh, aby byla zaji tûna existence systému identifikace problémû s bezpeãností potravin a reakce na nû s cílem zajistit správné fungování vnitfiního trhu a chránit lidské zdraví, aby byla zabezpeãena realizace systému rychlého varování o v skytu potravin, které pfiedstavují riziko po kození zdraví spotfiebitele. Novela také dokonãuje transpozici nûkolika smûrnic, zejména v ãásti v roby a uvádûní potravin do obûhu. Úãinnost: 15. kvûten 2008 (s jednou v jimkou). Zákon ã. 123/2008 Sb., kter m se mûní zákon ã. 99/1963 Sb., obãansk soudní fiád, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, zákon ã. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû a zákon ã. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Novela obãanského soudního fiádu spoãívá v zavedení institutu elektronického platebního rozkazu, kter navazuje na stávající rozkazní fiízení, která pfiedstavují platební rozkaz a smûneãn ( ekov ) platební rozkaz. Jedná se o v znamné právní instrumenty, kter mi jsou fie eny v luãnû spory o penûïité pohledávky. ízení je zkrácené a Ïalovan se mûïe rozhodnutí vzepfiít podáním odporu ãi námitek nebo mûïe rozhodnutí akceptovat. Úãinnost: 1. ãervenec 2008. JUDr. Anna Janáková Va e dotazy z praxe rádi zodpovíme prostfiednictvím rubriky Právní poradna. bozp@dashofer.cz BOZP & PO aktuálnû Copyright 2005 2007 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.techportal.cz, e-mail: vrany@dashofer.cz / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba ek, odborn redaktor: Mgr. Ondfiej Vran / Sazba: SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1 mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po tovné / Pfiedplatné na dal í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouïeno na dal ích 12 mûsícû. Pfiedplatné je moïné zru it písemnû, nejpozdûji 6 t dnû pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodlu- Ïuje o dal í rok. / V echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prûmyslová ochranná práva jsou ve v hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk m zákonem. / V echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoïování, ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin m zpûsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouïitím elektronick ch offline nebo on-line systémû ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ífiena. / Informace obsaïené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep ích poznatkû v okamïiku zvefiejnûní, kvûli neucelen m v sledkûm ve v zkumu a jurisdikci v ak není moïno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkû ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn ch dotazû pfiedplatitelû zaslan ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âr E 16148. ISSN 1801-3724