Cesty dětí do školy a zpět Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje B6) V Hradci Králové se v září 2005, v rámci sledování společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje (ukazatelů kvality života), uskutečnilo dotazníkové šetření na téma Cesty dětí do škol a zpět. Zatímco podle evropské metodiky je hlavním cílem sledování tohoto indikátoru zjištění převažujícího způsobu dopravy dětí z domova do školy a zpět, v Hradci Králové jsme jej rozšířili o otázky týkající se bezpečnosti dětí a zjištění kritických míst, které děti při své každodenní cestě do školy a ze školy musejí překonávat. Tento indikátor, který byl ve městě vyhodnocen poprvé před dvěma lety, má tedy především pomoci při realizaci opatření ke zlepšení bezpečnosti dětí při jejich cestách po městě. Výsledky průzkumu nám také umožňují monitorovat spádovost jednotlivých škol. Průzkum prováděla firma ÚRS PRAHA, a. s. od 16. do 22. září mezi dětmi všech královéhradeckých základních škol, jejichž zřizovatelem je Statutární město Hradec Králové. Celkem se šetření zúčastnilo 18 škol, s relativně vysokou návratností dotazníků (85), přičemž ve dvou školách (ZŠ Pouchov a ZŠ SNP) se v prvních třídách rodiče rozhodli dotazníky nevyplňovat. Respondenti dostali tři základní otázky týkající se způsobu přepravy do školy a zpět a jednu otázku týkající se bezpečí při cestě do školy a zpět. Způsob dopravy dětí do škol byl sledován podle pěti možných způsobů: pěšky, na kole, městskou hromadnou dopravou, autem a jiným způsobem. V průzkumu byly také rozlišovány cesty dětí podle toho, zda jsou teplé měsíce a pěkné počasí, či chladné měsíce a špatné počasí. Podobně jako před dvěma lety bylo zjištěno, že více než polovina dětí (54 ) chodí do školy nejčastěji pěšky (57 za pěkného a 51 za chladného počasí). Na druhém místě se umístilo využívání městské hromadné dopravy s 27,5 žáků. Autem jezdí do školy přibližně 13 respondentů, což je navýšení oproti minulému průzkumu o 2, na úkor pěší docházky či MHD. Na kole jezdí v teplých měsících a za pěkného počasí 3,46 respondentů a v zimních měsících za špatného počasí zcela pochopitelně necelé procento (0,66) dětí. Ostatní způsoby dopravy, jako vlakem či linkovým autobusem, využívají cca 3 dětí. Pokud jde o jízdní kolo, v letních měsících ho využívá jen 2 dětí. Pěšky chodí stejně jako před dvěma lety nejvíce dětí do ZŠ Mandysova (v letních měsících přes 85 ) a tyto děti také ze všech nejméně využívají jiné způsoby dopravy (pouze osobním automobilem jezdí do školy na Pouchově ještě méně dětí než zde). Pěší doprava výrazně převažuje také u ostatních sídlištních škol (ZŠ Štefcova a ZŠ Milady Horákové) a u dětí ze ZŠ Tylovo nábřeží poblíž centra města. Naopak pěšky chodí nejméně dětí do základní školy v Plotištích nad Labem a ve Svobodných Dvorech, kam také jezdí nejvíce ze všech dětí na kole. V jízdě na kole se na druhém místě umístili žáci ZŠ Malšova Lhota. Městskou hromadnou dopravu využívají nejvíce opět žáci ze školy ve Svobodných Dvorech a v Plotištích n. L., ale také děti ze ZŠ SNP. Síť MHD v Hradci Králové umožňuje většině dětí jezdit do školy bez přestupů. Přestupovat musí pouze 16 dětí, přičemž městskou dopravu využívají hlavně starší děti. Nejméně děti musejí přestupovat při cestě do školy ve Svobodných Dvorech a nejvíce přestupují děti při cestě do školy SNP (33,78 ) na Slezském Předměstí a do školy v Malšově Lhotě (31,25 ), kde však MHD mnoho dětí nevyužívá. Častější přestupy tak v absolutních číslech podstupují děti ze ZŠ Milady Horákové a ZŠ Sever, přičemž při cestě k první jmenované škole využívají k přestupu zejména zastávky v centrální části města (Tesco, Adalbertinum, Hl. nádraží) nebo poblíž školy (Hvězda, Benešova). Respondenti ze ZŠ Sever nejvíce přestupují u Magistrátu města, Alessandrie, na zastávkách na Pouchově a ve Věkoších. Nejčastěji používanou přestupní
stanicí je Hlavní nádraží, a to i v rámci přestupů na jiné dopravní prostředky (meziměstské autobusy, vlak). Pokud jde o dopravu osobním automobilem, nejvíce dětí se takto dopravuje do školy v Malšově Lhotě, přičemž v zimních měsících a za nepříznivého počasí tak činí 39 žáků. Dalšími školami, z nichž se významná část jejich žáků dopravuje autem, je ZŠ SNP (20 v létě a 25 v zimě) a škola v Plotištích nad Labem. Osobní automobil je problémovým dopravním prostředkem zejména v souvislosti s negativními externalitami, které tento způsob dopravy způsobuje. Za znepokojující lze tedy označit výše zmíněnou skutečnost, že došlo k nárůstu počtu dětí, které ho při cestě do školy využívají. Nejčastěji je jako důvod uváděno spojení cesty do školy s cestou rodičů do práce a dále časová úspora cesty (17,5 respondentů). Tento druhý důvod však uváděly i děti, jejichž škola je blízko jejich bydliště. 12 dětí jezdících autem uvedlo, že cesta jiným dopravním prostředkem není tak bezpečná. Z tohoto důvodu jezdí autem nejvíce do školy ve Svobodných Dvorech (37 ), v Plotištích n. L. (21 ) a v Kuklenách (20 ). Naopak nikdo tento důvod neuvedl v ZŠ Jih, kde se nejvíce respondentů přepravuje autem z důvodu rychlosti (23,08 ). Na druhém místě se pak umístily děti ze ZŠ Jiráskovo náměstí (23,29 ). Např. ve Svobodných Dvorech, které jsou od centra poměrně vzdáleny, neuvedl tento důvod žádný z respondentů. 11 dětí v celém Hradci Králové jezdí autem z toho důvodu, že takový způsob dopravy považují za příjemnější a pohodlnější než jiný. Důvody dopravy dětí do školy a zpět autem (v roce 2003 a v roce 2005) škola je jezdím s daleko, není jiný cesta je cesta je rodiči, autem je způsob pohodlněj bezpečněj kteří jezdí cesta dopravy ší ší autem do nejrychlej práce ší jiný důvod průměr ZŠ v roce 2003 5,3 17,3 10,4 11,6 51 4,3 průměr ZŠ v roce 2005 6 17,5 10,9 11,9 51,5 2,6 Meziměstský autobus či vlak používají zejména děti ze základních škol Kukleny (17 ) a Habrmanova (více než 15 ). Pokud jde o pocit bezpečnosti při cestě do školy a zpět, za nejvíce nebezpečnou považují cestu respondenti ze ZŠ ve Svobodných Dvorech (40 ), dále ze ZŠ v Malšově Lhotě (34 ) a v ZŠ Habrmanova (33 ). Obecně patří k důvodům pocitu nebezpečí především rušný provoz (42 respondentů považujících svoji cestu za nebezpečnou); dále jiné důvody (18 ) jako např. chybějící semafory, závory na železničních přejezdech, nepřehledná místa při přecházení ulic apod. V neposlední řadě jde také o chybějící přechody (14 ), obávané velké křižovatky (12 ), chybějící chodníky (7 ) a nakonec chybějící cyklostezky (7 ). Důvody ohrožující bezpečnost dětí při cestě do školy a zpět (v roce 2003 a v roce 2005) v chybí přechody chybí chodníky chybí cyklostezky velká křižovatka rušný provoz jiný důvod průměr ZŠ v roce 2003 11,5 8,2 9 16,3 36 19 průměr ZŠ v roce 2005 14,3 6,8 6,6 12 42,2 18,2 Na rušný provoz si nejčastěji stěžují žáci nižších ročníků (ve 2. třídě se ho např. obává více než polovina, 58, žáků). Pokud jde o konkrétní základní školu, tak se jím cítí nejvíce ohroženy děti ze školy v Kuklenách (76,5 ) a dále ze sídlištní ZŠ Mandysova (60 ) a ze školy na Tylově nábřeží poblíž centra města (58 ).
Z velké křižovatky mají nejvíce strach děti ze ZŠ Habrmanova (38 ), kde jde o křižovatku u Koruny, a se značným odstupem děti ze školy Milady Horákové (18,6 ), kde jde o křižovatku ulic Palachova a M. Horákové. Naopak nejmenší obavy panují u žáků ze škol v okrajových částech města, jako např. Malšova Lhota (4 ) a Nový Hradec Králové (3 ). Přechody chybí nejvíce dětem ze školy ve Svobodných Dvorech (29,5 ), ze ZŠ Sever (28,1 ) a ze školy v ulici Štefcova (27 ). Chodníky postrádají děti ve Svobodných Dvorech (28 ), přičemž se značným odstupem pak následují Malšova Lhota (18,5 ) a Plotiště n. L. (18 ). Cyklostezky by uvítaly děti starší a děti ze ZŠ Úprkova (18 ), Plotiště n. L. (15 ) a Malšova Lhota (15 ). Cesty dětí do školy a zpět v Hradci Králové v teplých a chladných měsících (září 2005) 100 90 80 70 60 neuvedeno jinak autem 50 MHD 40 na kole 20 10 0 teplé měsíce chladné měsíce pěšky
Problémy jednotlivých škol (kritická místa) Průzkum nám umožňuje zabývat se jednotlivými problémy, které žáci základních škol, resp. jejich rodiče, považují za důležité. Zaměříme se zejména na školy, které vynikaly výše oproti průměrným hodnotám. Pokud jde o pocit nebezpečí při cestě do školy a zpět dětem ze ZŠ ve Svobodných Dvorech schází chodníky ve Spojovací ulici a přechod pro chodce poblíž ulice Dvorské. Obavy pociťují především při přecházení mezi školou, sokolovnou a nejbližší zastávkou MHD. Ačkoli se oproti předcházejícímu průzkumu výrazně snížila míra pocitu nebezpečí při cestě do této školy, zřejmě z důvodu výstavby kruhového objezdu na silnici 1. třídy (trasa Praha - Náchod), který zpomalil dopravu, objevily se opět názory, že cesta je bezpečná pouze MHD či autem. Žáci ze ZŠ Malšova Lhota jsou nespokojeni s rušným provozem na hlavní komunikaci ulice Lhotecká, kde prý řidiči často nedodržují maximální povolenou rychlost. Dojíždějícím ze Svinar pak chybí chodníky a cyklostezky, přičemž chodníky jim chybí i přímo ve Svinarech. Děti ze ZŠ Habrmanova považují za velmi problematickou tzv. křižovatku U Koruny (ulic Gočárova a Habrmanova), kde se také obávají rušného provozu v jejím okolí a především si stěžují na špatně seřízený semafor s krátkým intervalem zelené na přechodu pro chodce. Za problematický je považován také rušný provoz přímo před základní školou. Hustý provoz na komunikacích vadí také dětem ze školy v Kuklenách, a to zejména v ulici Pražská, která vede podél školy a patří k nejzatíženějším komunikacím ve městě. Děti ze ZŠ v Plotištích n. L., které jezdí do školy a ze školy automobilem z důvodu pocitu větší bezpečnosti, uvádějí relativně často rušný provoz v ulici Petra Jilemnického poblíž školy. Zde si často stěžují na zaparkovaná auta u restaurace u školy, které jim brání ve výhledu při přecházení ulice. Žáci docházející do této školy z Plácek by si přáli cyklostezku do této lokality. Dětem ze ZŠ Mandysova, které nejvíce ze všech chodí pěšky, vadí rušný provoz v ulici J. Masaryka a považují za problematický přechod u prodejny Albert, kde by si mnozí přáli instalaci semaforu. Část respondentů se také obává v některých podchodech pod tř. E. Beneše z důvodu jejich nedostatečného osvětlení a celkového zanedbání. Děti ze školy Milady Horákové, které podobně jako žáci ze ZŠ Štefcova chodí poměrně často pěšky, si nejvíce stěžují na velkou křižovatku ulic Palachova a M. Horákové (poblíž prodejny Albert a vysokoškolských kolejí), kde navrhují zřízení světelné signalizace. V několika případech se zde také objevily obavy z blízkého lesoparku. V ZŠ Štefcova panují největší obavy z rušného a rychlého provozu v ulici Mrštníkova. Vadí jim také nepřehledný přechod u budovy policie, kde brání ve výhledu zaparkované automobily. Žákům této školy chybějí přechody pro chodce (nejvíce u restaurace Na Hrázce a v ul. Pod zámečkem u penzionu AXA). Srovnáme-li výsledky průzkumu s výsledky z roku 2003, došlo především k navýšení přepravy automobilem. Dále došlo např. k mírnému nárůstu pěší dopravy do školy ve Svobodných Dvorech, což lze zřejmě označit jako pozitivní dopad výstavby nového kruhového objezdu v této lokalitě. Ve většině škol se také zvýšilo zastoupení dopravy na kole v letních měsících, ale snížil se podíl dětí jezdících městskou hromadnou dopravou ve prospěch automobilu v zimních měsících. Např. u ZŠ v Plotištích n. L. došlo k více než dvojnásobnému nárůstu oproti průzkumu v roce 2003. Hradec Králové se v rámci jedenácti sledovaných měst umístil velmi dobře zejména v podílu dětí, které se dopravují veřejnou dopravou (3. místo hned za finským Turku a
španělskou Barcelonou, jak ukazuje graf v příloze). Poměrně dobře se město umístilo i v ostatních kategoriích, kde dosahuje podprůměrného postavení v podílu cest dětí osobním automobilem (7. místo), ale také v cestách pěšky. Pokud jde o cesty dětí na kole, Hradec Králové se v pořadí dvanácti sledovaných měst umístil na pátém místě. Za znepokojivou lze tedy především označit výše zmiňovanou skutečnost, že roste podíl respondentů využívajících na svých cestách využívají osobní automobil. Další informace o situaci poblíž jednotlivých škol naleznete v internetové aplikaci GIS na webových stránkách Magistrátu města Hradce Králové v sekci Mapy (http://www.hradeckralove.org/cz/mapy.html), kde jsou v mapě vyznačena pouze ta kritická místa, která se nově objevila v rámci šetření v roce 2005, nebo u kterých došlo k negativním změnám. V mapě také můžete nalézt spádovost jednotlivých škol. Další informace vám mohou poskytnout pracovníci Odboru strategie a rozvojových projektů města Magistrátu města Hradce Králové. Mgr. Michal Trousil
Způsoby dopravy dětí do školy a zpět v Hradci Králové podle jednotlivých základních škol (září 2005) Grafická příloha Cesty dětí do školy a zpět autem (v ),5 20,9 18,1 17,1 17,1 16,4 15,1 14,5 14,3 14,0 ZŠ Malšova Lhota ZŠ SNP ZŠ Plotiště n L. ZŠ Jiráskovo náměstí ZŠ Habrmanova ZŠ Bezručova ZŠ Nový Hradec Králové ZŠ Úprkova ZŠ Tylovo nábřeží ZŠ Štefcova ZŠ Milady Horákové 12,1 12,1 11,0 10,5 9,9 9,8 7,4 ZŠ Sever ZŠ Kukleny ZŠ Svobodné Dvory ZŠ Jih ZŠ Štefánikova ZŠ Mandysova ZŠ Pouchov 6,3 Cesty dětí do školy a zpět pěšky (v ) 83,5 ZŠ Mandysova ZŠ Štefcova 69,8 65,9 64,5 62,8 61,1 59,9 57,2 54,2 52,1 51,3 48,7 39,5 39,0 34,4 25,9 23,2 22,4 ZŠ Tylovo nábřeží ZŠ Milady Horákové ZŠ Pouchov ZŠ Úprkova ZŠ Nový Hradec Králové ZŠ Štefánikova ZŠ Sever ZŠ Jih ZŠ Bezručova ZŠ Jiráskovo náměstí ZŠ Habrmanova ZŠ Malšova Lhota ZŠ Kukleny ZŠ SNP ZŠ Svobodné Dvory ZŠ Plotiště n L.
Cesty dětí do školy a zpět na kole (v ) 15,4 ZŠ Plotiště n L. ZŠ Svobodné Dvory 7,2 5,1 3,5 2,5 2,1 2,1 1,9 1,8 1,5 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,1 1,1 0,7 ZŠ Malšova Lhota ZŠ Úprkova ZŠ Pouchov ZŠ SNP ZŠ Bezručova ZŠ Nový Hradec Králové ZŠ Milady Horákové ZŠ Štefcova ZŠ Jih ZŠ Jiráskovo náměstí ZŠ Sever ZŠ Habrmanova ZŠ Štefánikova ZŠ Kukleny ZŠ Tylovo nábřeží ZŠ Mandysova Cesty dětí do školy a zpět MHD (v ) 58,6 49,4 44,1 36,8 35,8 32,131,6 28,8 28,0 26,8 24,123,7 21,8 21,6 20,317,8 14,6 8,4 ZŠ Svobodné Dvory ZŠ SNP ZŠ Plotiště n L. ZŠ Kukleny ZŠ Jih ZŠ Jiráskovo náměstí ZŠ Štefánikova ZŠ Bezručova ZŠ Sever ZŠ Habrmanova ZŠ Pouchov ZŠ Malšova Lhota ZŠ Nový Hradec Králové ZŠ Milady Horákové ZŠ Úprkova ZŠ Tylovo nábřeží ZŠ Štefcova ZŠ Mandysova
Způsoby dopravy dětí do školy a zpět podle sledovaných měst v teplých měsících Podíly dětí dopravujících se v teplých měsících ve sledovaných městech do školy a zpět autem (v ) 90 80 70 60 50 40 20 10 0 Modena [I] 78 Bristol [GB] 31 Chrudim [CZ] 20,2 16,8 15 13 10,3 10 8 6,8 6 5,8 Kladno [CZ] Turku [FIN] Aarhus [DK] Hradec Králové 2005 Oslo [NO] Barcelona [ESP] Vsetín [CZ] Zaragoza [ESP] Svitavy [CZ] Zdroj: Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj Podíly dětí dopravujících se v teplých měsících ve sledovaných městech do školy a zpět veřejnou dopravou (v ) 35 25 20 15 10 5 0 Turku [FIN] 32 Barcelona [ESP] Hradec Králové 2005 27 26,3 25 24 Kladno [CZ] Zaragoza [ESP] Chrudim [CZ] 22,5 Svitavy [CZ] 13,2 Bristol [GB] 11 11 Aarhus [DK] Oslo [NO] 9 Modena [I] 4 Vsetín [CZ] Zdroj: Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj
Podíly dětí dopravujících se v teplých měsících ve sledovaných městech do školy a zpět na kole (v ) 35 25 20 15 10 5 0 Aarhus [DK] Turku [FIN] 13 Svitavy [CZ] 9,5 Chrudim [CZ] Hradec Králové 2005 3,8 3,5 3 2 2 1 0,3 0 0 Modena [I] Vsetín [CZ] Oslo [NO] Bristol [GB] Kladno [CZ] Barcelona [ESP] Zaragoza [ESP] Zdroj: Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj Podíly dětí dopravujících se v teplých měsících ve sledovaných městech do školy a zpět pěšky (v ) 80 70 60 50 40 20 10 0 70 68,8 65 57,9 56,8 54 52,6 38 29 14 Zaragoza [ESP] Vsetín [CZ] Barcelona [ESP] Kladno [CZ] Hradec Králové 2005 Bristol [GB] Chrudim [CZ] Turku [FIN] Aarhus [DK] Modena [I] Zdroj: Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj