Databázová podpora normování manuálních inností ve strojírenské výrob

Databázová podpora normování manuálních inností ve strojírenské výrob Jaroslav Halva, Ing., reus s.r.o., schlott gruppe, Plze jaroslav.halva@reus.cz +420-724 36 77 04 Píspvek prezentuje systém databázové podpory normování manuálních pracovních inností ve strojírenské výrob (ChronData). Jedná se o relaní databázový systém podporující pevážn získávání statistických údaj a jejich vyhodnocování pro sestavení norem. Forma mení vychází z metody chronometrážního pozorování. Píspvek ukazuje zpsoby vyhodnocení a zapracování získaných dat do struktury inností technické pípravy výroby, kde využívá podpory CAD systém pro lepší obecné vyjádení zpracovávaných souástí s možností definice libovoln tvarov složitého prvku. Systém je zamen pedevším na získávání dat, jejich vyhodnocování, sestavování katalog normativ, využití tchto hodnot pi vlastním normování, parametrizaci a klasifikaci vyrábných souástí a kategorizaci dalších externích dokument s možností jejich pidružení k urité souásti. Krom jiného umožuje systém generovat nkteré dokumenty technické pípravy výroby, statistická hodnocení provádných mení a grafická vyjádení získaných dat. Klíová slova: Databáze, chronometráž, normativ, norma 1 Úvod Systém ChronData nabízí databázové ešení vlastního zpracování chronometrážích mení. Krom vlastního získání mených dat, jejich vyhodnocení a také ásteného posouzení o jejich vrohodnosti, zpracovává systém databázi výrobkové základny a uchovává sestavené normativy k jejich rychlému použití v technologické píprav výroby. Lze namítat, že asov nároné vyhodnocování chronometráže mžeme vyešit nkterým druhem bžn známého kanceláského softwaru. Databázové zpracování ChronData ovšem umožuje výsledky v reálném ase prezentovat a pedevším okamžit využít na úrovni Klient- Server. Je možné provádt mení v terénu a souasn získaná data ukládat na server, odkud je další uživatelé mohou jak hodnotit, tak v pípad jejich verifikace také využívat k tvorb nejprve normativ, a následn pak norem spoteby asu. V praxi to znamená (stejn jako se díky podpoe CAD/CAM systém proces technologické pípravy výroby výrazn urychluje tím, že souasn v ase vzniku výkresové dokumentace mže soubžn technolog pipravovat výrobní postup) že v ase, kdy vznikají data chronometrážním mením, je zárove mže normova vyhodnocovat a okamžit sestavovat katalog potebných normativ. Zptná vazba vzniká stejným zpsobem. Systém ChronData získaná data nemusí využít pouze pro sestavení nových normativ spoteb asu, ale také jako nástroj k urení produktivity práce. Data získaná stejným zpsobem mohou sloužit jako objektivn ovitelné ukazatele pro hodnocení práce skupin a jednotlivc. 2 Chronometrážní mení Postup vlastního chronometrážního mení zstává standardní. I zde platí, že vlastnímu pozorování pedchází dkladná píprava. Je nutné pozorovanou operaci rozdlit do potebných úkon, tyto detailn popsat v postupovém listu tak, aby byl pracovník schopen podle tohoto dokumentu operaci provést. Stejn dležité je i stanovení mezních bod, které 1

urují vymezení posloupnosti jednotlivých úkon, tedy vždy zaátek nového a konec práv probíhajícího úkonu. Pi vlastním provádní mení systém simuluje jednak stopky, jednak zapisovací zaízení, které záznam provádí. Díky tomu je možné ihned po jeho provedení získaná data statisticky vyhodnotit. Práv zde nalézáme výraznou asovou úsporu s využitím systému ChronData. Díky databázovému zpracování je možné data dále sdílet mezi neomezeným potem uživatel, kteí je mohou využít hned ke stanovení potebných normativ, následn pak pi normování technologických operací. 2.1 Píprava chronometrážního mení Systém ChronData provádí chronometrážní mení zatím pouze prbžným zpsobem. Pi mení se zkoumaná operace promí a v dalším mení se opakuje se všemi definovanými úkony v jejich definovaném poadí. V následném vývoji pedpokládáme umožnní také dalších zpsob chronometráže jako je ádkový zpsob, který umožuje provádní dané operace na nkolika polotovarech souasn, popípad kombinaci obojího. S cílem korektního normování byl do systému ChronData zalenn zjednodušený model skladby spoteby as s lenním na as jednotkový, dávkový a smnový (t A, t B, t C ). Každá skupina mže být navíc rozdlena na asy práce, obecn nutných pestávek a podmínen nutných pestávek. Dležitou souástí každé chronometráže je krom pelivého seznámení se s promovanou operací také tvorba postupového listu, který definuje jednotlivé úkony v operaci a pedevším také jejich správné poadí. Cílem pozorovatele je nejen zmapovat stávající as, ale na základ mení navrhnout také racionalizaní zmny, které mohou vést až k pehodnocení nkterých mených úkon operace a sestavení nového postupového listu. Tak mžeme dojít až do fáze, kdy pro danou operaci provedeme celkem dv chronometrážní mení vždy pro jinou skladbu definovaných úkon a poadí. Postupový list je v systému ChronData tvoen databázovými záznamy definovaných úkon s uvedením jejich názvu, detailního popisu, popisu mezních bod a pedevším poadí, podle kterého jsou úkony v operaci azeny sekvenn za sebou. Dané poadí systém pozdji využívá také ve vlastním provedení mení. (O tom více v následujících kapitolách.) Tím že pracujeme s databází, jsou definované úkony dostupné (podle nastavení práv) i ostatním uživatelm. To nám bezesporu dává jednu výhodu: Pípravu chronometráže mžeme provést jednou pro více pozorovatel, kteí ji tak soubžn mohou využít a shromažovat data pozorováním více pracovník. Mžeme povit jednoho uživatele spoleným vyhodnocováním takto získaných dat. Provedení chronometráže tak mže probíhat velmi rychle z nkolika zdroj souasn. V klasickém zpracování by to znamenalo nejprve nashromáždit všechny pozorovací listy, výsledky sjednotit a teprve potom vyhodnotit. Je zejmé, že ChronData cílen tuto pracnost eliminuje. 2

Každým úkonem definujeme nejprve úkon samotný, jeho poadí, ale také zdroj a typ spoteby asu (t A, t B, t C ). Tato definice se pozdji promítne do tvorby normativu, který vychází z namených hodnot chronometráže. Definicí již tvoíme postupový list. Ihned po uložení jsou data (díky databázovému charakteru celého systému) ihned k dispozici. Obr. 1 Definice operace Fig. 1 Definition of operation Systém pro pozdjší vyhodnocení definuje každému úkonu tzv. pípustnou chybu. Jedná se o parametr, který výrazn ovlivní budoucí vyhodnocení mení. Jestliže daný úkon vyžaduje písnjší kritéria pro hodnocení získaných dat coby do odchylek mení a nkterých chyb, musíme stanovit pípustnou chybu co možná nejmenší. Bžn se hodnota pohybuje kolem 5-10. Ze statistického vyhodnocení namených dat vyvstane výbrová chyba prmru, která bude vždy porovnávána s uvedenou pípustnou chybou. Mení nevyhovuje, pokud je výbrová chyba prmru vtší než zvolená pípustná chyba mení. Výsledek systém samozejm zobrazuje také v tištné podob ve form postupového listu. Jestliže využijeme možnosti databázového pístupu, který systém ChronData nabízí, mžeme povit osobu pípravou chronometráže a ostatní pozorovatele seznámit s definovaným postupovým listem a úkolovat je provedením mení. K tomu pitom uživatel nepotebuje žádné zvláštní znalosti o chronometráži. Získáme tak nkolik mení souasn a mžeme tak rychle nashromáždit jejich potebný poet pro relevantní hodnocení. 3

2.2 Provedení mení Obr. 2 Postupový list Fig. 2 Flowdocument Systém ChronData výrazn zefektivuje zpsob provedení mení chronometráže. Oproti klasickému zpracování není uživatel nucen zapisovat postupové asy a tím tak, by jen na chvilku, perušovat vlastní pozorování. Systém provádí asové záznamy automaticky stiskem píslušné klávesy. Zaznamenává pitom postupový as, který souasn se zahájením mení následujícího úkonu pevádí na as jednotlivý. Systém vychází z definice operace a jednotlivých úkon. Postupn podle zvoleného poadí ukládá záznamy pro jednotlivé z nich. Pozorovatel i pracovník musejí dodržovat definovanou posloupnost úkon. Prakticky se tak v jednom kroku zakládá pozorovací list pro chronometráž se zápisem obou as a aniž by si to uživatel uvdomil, je možné mení okamžit vyhodnotit. Pokud uživatel pistoupí k mení, musí nejprve definovat osobu, která operaci provede. Pro to? Chronometrážní mení chceme využít nejen k tvorb platných normativ vybrané operace, chceme využít stejné metody i pro zptnou vazbu, tedy zjištní, jakým zpsobem se norma práce dodržuje. Také z toho dvodu pi mení volíme osobu k provedení operace. Výsledek pak mžeme krom normy samotné vztáhnout i na konkrétní osobu a využít získaných dat jako objektivního ukazatele napíklad pro osobní hodnocení. 4

Obr. 3 Zahájení mení: výbr pracovníka Fig. 3 Start of measurement Zvolením pracovníka mžeme záznam o mení uložit a zahájit vlastní pozorování tlaítkem START mení. Systém v tabulce Dílí mení založí první záznam úkon z definice operace podle postupového listu, který je uložen jako první v poadí. Souasn se tlaítko deaktivuje a aktivuje se možnost mení dalšího úkonu. Následující operace pozorovatel provádí opakovaným stisknutím tlaítka: Další úkon do té doby, než systém identifikuje mený úkon jako poslední v poadí všech definovaných v postupovém listu. Pak se tlaítko deaktivuje a uživatel má možnost mení ukonit. Obr. 4 Chronometrážní mení Fig. 4 Time - study measurement Pro lepší pehlednost systém pi pozorování a provádní mení zobrazuje pozorovateli vždy postupový as a souasn as jednotlivý. Spolu s tím je ve stavovém ádku pracovního okna patrný název úkonu, který práv probíhá. V pravé ásti pracovního okna jsou zaznamenávány údaje o probhlých úkonech. Tento seznam je generován automaticky 5

v poadí, které definuje postupový list. S každým stisknutím tlaítka: Další úkon systém založí záznam mení pro následující úkon. Jakmile je mení ukoneno, obsahuje tabulka vpravo seznam všech úkon, které byly v pípravné fázi chronometráže definovány. V ase pozorování je do tabulky uložena hodnota vždy postupného a jednotlivého asu a navíc nulová hodnota perušení. Kdyby totiž k uritému neoekávanému perušení došlo, mžeme hodnotu asové prodlevy do tabulky zadat a tím namené hodnoty korigovat a oprostit chyb. Po ukonení mžeme mení rychle opakovat založením nového záznamu a volbou pracovníka. Pitom jsou získaná data v daném okamžiku k dispozici všem uživatelm databáze. To znamená, že po provedení uritého potu mení, napíklad sestaveného i nkolika pozorovateli souasn, mže nejen každý z nich ale i nezávislý uživatel data okamžit vyhodnocovat. Systém tak umožuje efektivn zvládat i velmi asov nároná pozorování ve smyslu nutné pracnosti mené operace. Nasazením více pozorovatel (pitom bez nutnosti znalosti podmínek provádní chronometráže) mžeme taková mení realizovat v mnohem kratším ase. 2.3 Vyhodnocení mení Nejpracnjší ást chronometráže pedstavuje její vyhodnocení. I za cenu využití nkterého z komerních kanceláských softwar pedstavuje ChronData výrazn efektivnjší zpsob. Odpadá zadávání dat. Všechny poízené asy se zapisují automaticky. Eliminuje se tím riziko chyby pepisem. Namené hodnoty mžeme pehledn zobrazit v souhrnu mení. Mžeme jej pedkládat jako dokument k verifikaci výsledk, které ukazuje hodnocení mení. Je možné jej zobrazit už po druhém opakování pouhou volbou souásti a mené operace. Obr. 5 Souhrn mení Fig. 5 Summary of measurement Vlastní hodnocení je podstatn složitjší. Pro posouzení namených hodnot systém podle pravidel vyhodnocení chronometráže zobrazuje a vypoítává následující veliiny: Minimální a maximální hodnoty asové ady, prmrnou hodnotu asové ady, poet mení, smrodatnou odchylku, koeficient rozptí asové ady, varianí koeficient a výbrovou chybu 6

prmru. Ta je v posouzení mení porovnávána s definovanou pípustnou chybou mení. Jeli menší, pak mení vyhovuje. V hodnocení systém porovnává pípustnou chybu všech definovaných úkon vždy s vypotenou hodnotou. Mže se stát, že mení nevyhoví díky uritému úkonu nebo skupin úkon. Potom není možné mení zdárn uzavít, v dokumentu se tiskne zpráva o tom, že není vyhovující zadání pípustných chyb. Existuje pitom nkolik zpsob, jak mení opravit: Opakovat, dokud není podmínka splnna. Opravit zadání pípustné chyby v definici úkonu. 2.4 Kontrola chyb Obr. 6 Hodnocení mení Fig. 6 Valuation of measurement Hodnoty namené bhem pozorování mohou neoekávan vlivem chyby vyboit z prmru ostatních. K odstranní takových chyb mžeme využít nkterých grafických vyjádení, která nám pomohou chybnou hodnotu velmi rychle odhalit. I v pípad velmi etného opakování mení je chybná hodnota výrazn patrná v grafickém zobrazení, kde systém navíc zobrazuje identifikaní íslo poízeného databázového záznamu. 7

Podle obrázku je možné, že pi mení operace: Balení souásti v úkonu : Vsunout bublinkovou fólii v posledních námrech došlo k drobné chyb. (Ve skutenosti by pedpoklad chyby byl v grafu vyjáden mnohem vtším rozdílem poízených hodnot mení. Uvedený píklad je pouze ilustraní.) Chybný záznam je na x-ové ose oznaen svým identifikaním íslem, pod kterým jej mžeme v databázi snadno vyhledat a opravit. 3 Normativy operace Obr. 7 Grafická interpretace námr úkonu Fig. 7 Graphical part Pestože výsledky mení mžeme využít jako zptnou vazbu ke zjištní stavu produktivity práce a stupn výkonnosti, mžeme je využít pedevším také na zaátku procesu výroby: Jako pedpis v podob normativu pro zkoumanou operaci i celou skupinu operací ve výrob. Stanovení normativu využívá definovaných druh spoteby asu a to jak ve zdrojích, tak v definovaných úkonech. Vzniká tak kombinace as t A, t B, t C a definice práce, podmínen nutných a obecn nutných pestávek. Sestavení normativu pro zvolenou operaci, pro kterou pedtím probhlo mení a získání relevantních dat, což nám ukáže hodnocení mení, mžeme normativ stanovit prakticky okamžit. I zde se databázový charakter systému ChronData ukazuje jako velmi výhodný. Na jedné stran existuje skupina uživatel provádjících mení, na druhé stran ve stejném okamžiku normova mže získaná data prohlížet a bez zbytených prodlev, ihned po jejich verifikaci, je využít pro stanovení normativu. Normativ založený v systému musí mít urené datum úinnosti. To znamená, že je jeho platnost omezena od tohoto data. Jestliže progresivním rstem v závod dojde k takovým zmnám v oblasti výroby, že bude zapotebí normativ upravit, staí provést další mení a definovat normativ nový s pozdjší úinností. Pi normování systém vybere vždy normativ podle zvoleného data úinnosti. Tímto je možné nkteré zmny pipravit i do budoucna napíklad v pípad, že úinnost normativu, na kterém mžeme nyní pracovat, stanovíme na pozdjší datum. Do doby takto zvolené úinnosti bude systém ChronData normovat podle starších normativ. 8

Máme-li v databázi uložená data chronometrážního mení, založíme normativ nejprve definicí data úinnosti. Pro hodnoty normativu systém definuje jednotku KUS. Pi zakládání normativu musíme ovšem zvolit poet jednotek, pro který bude normativ spoítán. Tato volba je dležitá pedevším z jednoho dvodu: Systém ChronData umí zaznamenávat i krátké asy pi mení chronometráží. Abychom se vyhnuli chybám zpsobeným v zaokrouhlování, provádí se mení v sekundách na dv desetinná místa. Normativ operace je ovšem stanoven již v minutách. Pokud jsou asy potebné k provedení operace krátké, volíme vtší poet jednotek normativu tak, aby vyjádená asová náronost byla pesná a ne zbyten malé íslo v ádech jednotek. Obdobn tomu platí i naopak. Uvedením data úinnosti a zvolením potu jednotek pro normativ systém pi následném uložení databázového záznamu nejprve založí podružné záznamy s hodnotami normativu vždy pro jednotlivý úkon. Pestože se s tmito hodnotami v normování spoteby asu v operaci nepracuje, jsou tyto chápány jako podružné a slouží vesms ke kontrole správnosti výpotu založeného normativu operace. Následn staí píslušným tlaítkem normativ z dílích hodnot vyjádených pro jednotlivé úkony spoítat. Systém krom uložení požadované hodnoty vyjádí i asové podmínky vzniklého normativu, tedy jakýsi popis, která složka spoteby asu se na vzniklém normativu podílí. Pokud je v políku úinnosti uloženo pozdjší datum, bude systém normovat nejprve podle stávajícího normativu vybrané operace, teprve od dovršení data úinnosti pejde systém v normování spoteb asu na novou hodnotu normativu. 4 Norma operace Obr. 8 Normativ operace Fig. 8 Rule of operation Obdobným zpsobem, jako v pípad normativ, vzniká norma spoteby asu v operaci pro vybranou souást. Díky databázovému pojetí celého systému mže být tato funkce využívána oddlen od ostatních modul. Po vytvoení dostaten velké množiny 9

chronometrážích mení a sestavení normativu má uživatel možnost využít normativ v normování pevážn manuálních pracovních inností. Sestavení takové normy je s použitím ChronData pomrn jednoduché a rychlé. Pro zvolenou souást vybereme operaci, kterou hodláme normovat. Založíme nový záznam pro normu operace, kdy systém automaticky ukládá identifikaci uživatele, který normu zakládá. Ihned po uložení záznamu systém stejn jako v pípad zakládání normativu založí nejprve podružné záznamy pro jednotlivé úkony operace. Dojde de facto k normování dílích úkon operace a systém uloží jednotlivé asy jako normu spoteby asu pro pracovní úkon. Na základ tchto hodnot je možné spoítat normu spoteby asu v operaci. Podružné hodnoty asových nárok na jednotlivé úkony slouží pro kontrolu pi verifikaci normy. Pokud se budeme zabývat otázkou, pro systém jak normativy tak vlastní normy zakládá ve dvou krocích, totiž nejprve podružnými záznamy stanovenými pro jednotlivé úkony a potom vlastním výpotem, dojdeme k závru, že takový postup umožuje použít nejen hodnoty z mení, ale také zadat nejprve podružné hodnoty normativ a norem pro úkony run (napíklad z dostupných tabulek) a teprve potom normativ popípad normu spoítat. Systém tak není omezen, pedevším v zakládání normativ, na nutnost provést chronometrážní mení. Normativy mžeme získat napíklad opisem z tabulek a podle nich využít ChronData pouze pro vlastní normování podle tchto hodnot. Norma je spoítána opt pro urité asové podmínky. Výsledek se následn promítne v celkovém normování výroby vybrané souásti jako souet dílích norem spoteby asu pro všechny vybrané operace. Systém ChronData uvažuje i pípady, kdy bude norma stanovena intuitivn na základ zkušeností normovae. Uvedené hodnoty proto striktn neukládá výpotem. Je možné je i zadat. Tak i onak ve výsledku tvoí souást nkterých dokument technické pípravy výroby, které je možno s pomocí systému generovat a využívat ve výrobním provozu. Norma je uvedena v jednotkách N s (normosekunda) vždy pro jeden kus proto, že vyjadujeme asovou náronost na provedení operace jednoho kusu, která mže být pomrn krátká. V pípad, že bychom ji vyjadovali v N min (normominuta), mohli bychom se v zaokrouhlení na dv desetinná místa zbyten dopouštt chyby pedevším v tch pípadech, kdy by norma klesla pod jednotkové hodnoty. 10

Obr. 9 Norma operace Fig. 9 Norm of operation Krom výše uvedeného zobrazení záznamu o výpotu normy mžeme o provedení této pípravné innosti zobrazit protokol ve form normového listu operace. Systém nabízí taktéž i souhrnný dokument v podob normového listu výroby souásti, který všechny dílí normy spoteby asu ve zvolených operacích sdružuje. 11

5 Další možnosti ChronData Obr. 10 Normový list operace Fig. 10 Standard document Základní obrazovka systému ChronData pedstavuje jakýsi katalog výrobkové základny. Vtšina funkcí systému od poízení chronometrážích mení až po vlastní stanovení norem totiž pracuje s konkrétními položkami tohoto katalogu. Jinými slovy: Všechna data poízená systémem se vždy vztahují k njaké souásti založené nejprve v katalogu výrobk. Jednotlivé souásti založené v katalogu se popisují obecnými rozmrovými parametry, což zajišuje systému pomrn širokou variabilitu ve smyslu popisu tchto souástí. Každá z nich je pi definici zaazena do skupiny. Díky podpoe libovolného CAD/CAM systému mže být každá skupina interpretována výkresem Obr. 11 Pedstavitel skupiny souástí nebo modelem, který blíže specifikuje obecné parametry Fig. 11 Group of components souásti jí piazené. Tyto jsou oznaeny jako hlavní 12

písmeny A-D a vedlejší písmeny AA-DD. Katalog souástí obsahuje prakticky jen konkrétní hodnoty ve jmenovaných sloupcích. Pro lepší orientaci, napíklad pi zadávání vlastností souásti, je teba zobrazit výkresovou dokumentaci píslušné skupiny. Systém pitom není omezen na uritý druh CAD systému. Záleží na implementaci ChronData v provozu a výbru takového systému. Krom 2D výkresu charakterizujícího skupinu mžeme pikládat i modely 3D. Pi zakládání nové souásti mžeme výkres nebo model zobrazit a podle identifikace rozmr ve výkresu zadávat do systému konkrétní hodnoty píslušné obecným parametrm A- D a AA-DD. Systém podporuje i uchovávání externích dokument vztažených k definovaným souástem. Cílem je efektivn ídit shromažování výkresové dokumentace tak, aby pi zvolení souásti ml každý uživatel systému možnost veškerou dokumentaci ke zvolené souásti rychle vyhledat. Jednotlivým záznamm souástí mžeme piadit N položek pidružených dokument. Prakticky se jedná o uložení cesty umístní uritého souboru napíklad výkresové dokumentace na sdíleném disku. ešení pitom není vázané na omezení velikosti tchto soubor, protože databáze ukládá pouze absolutní cestu. Jediné omezení je na stran sdíleného disku, který musí být kapacitn dostaující. 6 Závr Obecné pojetí systému ChronData z nj iní nástroj s širokým zábrem využití v rzných oblastech prmyslové výroby v souvislosti s tvorbou a správou dokument TPV. Vlastnost systému jako databázového nástroje navíc eší efektivn i vícenásobné pístupy k jednotlivým datovým zdrojm. Pevzetí nkterých výpotových procedur v souvislosti s hodnocením provedených mení, ale také s pracemi sestavování norem spoteby asu manuálních pracovních inností zvyšuje vrohodnost výsledk a snižuje riziko chyb zavinných lidským faktorem, nejastji špatným pepisem. Nové zavedení OLE a propojení ChronData s ostatními aplikacemi umožuje i správu externích dokument libovolného druhu s využitím jejich nahlížení a editace. Správu i rozsáhlé struktury uložených zdrojových soubor pebírá systém. Zajišuje tak nalezení všech potebných dat ze strany uživatele s minimální znalostí dalších souvislostí s ohledem na jejich uložení. Pitom se systém omezuje na základní prvek a to je definovaná souást nebo typový pedstavitel. Praktické zkušenosti nyní ukazují, že je teba vnovat pozornost dalšímu vývoji systému a zaadit do nj nkteré další metody zkoumání asové náronosti výroby. Ukazuje se, že by bylo výhodné soustedit známé metody získávání takových informací (mením, odhadem, metodami pedem stanovených as) do jednoho systému, koncipovat je i nadále jako aplikaci Klient-Server a umožnit tak širší rozložení inností souvisejících s jeho obsluhou, rozdlit pípravnou fázi technologie výroby ješt do vtšího okruhu uživatel, kteí mohou pracovat na technologické píprav výroby soubžn V tomto smru se orientuje další vývoj systému ChronData. Literatura 1 HALVA, J. Diplomová práce. Plze: Z U, 2006. 2 NMEJC, J., CIBULKA, V. Projektování a výstavba strojírenských podnik. Plze: VŠSE, 1986 13

Souhrn Database system for standardization of manual activity in machine industry Jaroslav Halva, Ing., reus s.r.o., schlott gruppe, Pilsen jaroslav.halva@reus.cz +420-724 36 77 04 Keywords: Database, time-study, norms The report presents a database system as allowance for standardization of manual activity in machine industry (ChronData). It describes an application for a relation database developed on The University of West Bohemia in Pilsen (UWB) forwarding especially obtaining data in case of time-study measurement. Finally it evaluates the data for preparing norms for any kind of manual activity defined in the system. The article shows some kinds of evaluations and there including in another parts of the system used directly for standardization and preliminary of work using CAD system for better division of any products. The system starts with acquisition of data. As next the system rates them and saves the results in a list of norms. These can be directly used in another part. It enables using these results for generate some defined documents and graphical outputs for check. 14