CESTOVNÍ RUCH MĚSTA ZNOJMA SE ZAMĚŘENÍM NA SEGMENT MLADÝCH LIDÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Marketing a management CESTOVNÍ RUCH MĚSTA ZNOJMA SE ZAMĚŘENÍM NA SEGMENT MLADÝCH LIDÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Tamara BENEŠOVSKÁ Vedoucí bakalářské práce: Prof. PhDr. Miroslav FORET, CSc. Znojmo, 2010

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Tamara BENEŠOVSKÁ Ekonomika a management Marketing a management Název tématu: Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na segment mladých lidí Zásady pro vypracování: 1.Úvod - definování cíle výzkum a zaměření, metoda a technika výzkumu 2. Teoretická část - literární rešerše daného tématu 3. Praktická část - zpracování výzkumu, shrnutí výsledků 4. Závěr - vyhodnocení a závěrečná doporučení

Abstrakt Bakalářská práce Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na segment mladých lidí je dokument, který se zabývá mladými návštěvníky města Znojma v letní sezóně 2009. Jejich důvody k návštěvě a jejich spokojeností s nabízenými službami, památkami a okolím města. V praktické části bakalářské práce zpracovávám získaná data. V závěru praktické části uvádím doporučení, které by mohli přispět ke zvýšení návštěvnosti Znojma, zlepšení kvality poskytovaných služeb a zatraktivnění lokality. V teoretické části popisuji cestovní ruch, segmentace trhu, využití volného času k cestování a charakteristika cestovního ruch mladých lidí. Jeho výhody, nevýhody a podporu. Abstrakt This Bachelor s work "Tourism in the town of Znojmo aimed at the segment of young people"is a document which deals with young visitors to the town of Znojmo in the summer season in 2009, their reasons for the visit and it also deals with their satisfaction with offered facilities, sights, the suroundings of the town etc. I work with obtained data in the practical part of this document. The end of the practical part contains recommendations which could contribute to the increase in the number of visitors to Znojmo, to the improvement of the quality of the provided services and which can also lead to making Znojmo more attractive. In the theoretical part I describe tourism, the segmentation of the market, the use of leisure time for travelling and I characterize the tourism of young people. His advantages, disadvantages and support. Klíčová slova: cestovní ruch, mládežnický cestovní ruch, segmentace trhu, mladý návštěvník, volný čas,

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na segment mladých lidí vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Ve Znojmě dne 15. dubna 2010 Podpis autora. Poděkování Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslavu Foretovi, CSc. za účinnou pedagogickou a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psaní.

Obsah: 1.ÚVOD... 0 2. CÍL PRÁCE A METODIKA... 7 2. TEORETICKÁ ČÁST... 8 2.1 CESTOVNÍ RUCH...8 2.2 SEGMENTACE TRHU...11 2.3 VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU A SKLON K CESTOVÁNÍ...15 2.4 CESTOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ...16 2.5 PODPORA ÚČASTI MLÁDEŽE NA CESTOVNÍM RUCHU...19 3. PRAKTICKÁ ČÁST... 22 3.1 PŘEDMĚT VÝZKUMU...22 3.2 POSTUP VÝZKUMU...23 3.2.1 Identifikační otázky zkoumaného souboru... 23 3.3 ZJIŠTĚNÉ POZNATKY...25 3.1 Odkud návštěvník do Znojma přijel... 25 3.2 otázka: Znojmo jako cíl cesty... 26 3.3 otázka: Přenocování ve Znojmě... 27 3.4 otázka: Kde návštěvník přenocoval... 28 3.5 otázka: druh ubytovacího zařízení... 29 3.6 otázka: s kým návštěvníci cestují... 30 3.7 otázka: důvod návštěvy Znojma... 31 3.8 otázka: celková spokojenost se Znojmem... 32 3.9 otázka: Spokojenost s dílčími oblastmi:... 33 3.9.1Kulturní akce... 33 3.9.2 Památky... 34 3.9.3 Příroda... 35 3.9.4 NP Podyjí... 36 3.9.5 Obchody... 37 3.9.6 TIC... 38 3.9.7 Restaurace... 39 3.9.8 Orientace ve městě... 40 3. 9.9 Ubytování... 41 3.9.10 Sportovní vyžití... 42 3.9.11 Služby... 43 3.9.12 Infrastruktura... 44 3.10. otázka: zdroj informací před cestou do Znojma... 45 3.11. otázka: Způsob dopravy do Znojma... 46 4. ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ... 47 5. ZÁVĚR... 50 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 51 7. SEZNAM OBRÁZKŮ... 53 8. SEZNAM PŘÍLOH... 53 9. SEZNAM GRAFŮ... 53 10. PŘÍLOHY... 55

1.Úvod Cestovní ruch umožňuje zažít nesplněná přání a tajné sny, poznávat kulturu, přírodu a mentalitu lidí. Je to prostředek k odpočinku a rekreaci. Smyslem cestovního ruchu je opustit na určitou dobu místo svého trvalého bydliště a vycestovat do míst něčím pro nás zajímavým. Ať už je to kulturou, přírodou, historickými památkami a novodobými památkami. Sportovním využitím, aktivní dovolenou na kole nebo prostým odpočinkem na pláži u moře nebo v chatce u rybníka. Cestovní ruch umožňuje užívat si jak zimních tak letních radovánek. Rozlišuje také domácí a zahraniční cestovní ruch. Pro milovníky domácího cestovního ruchu je v České republice spousta zajímavých míst a lokalit. Znojmo je historické město. První zmínky se datují již v 9. století. Již z té doby se nám dochovali vzácné památky, jako jsou rotunda Svaté Kateřiny z 13. století s vzácnými freskami, Znojemský hrad, Radniční a Vlkova věž, Loucký klášter, Mikulášský kostel, Znojemské podzemí. Tato síť podzemních chodeb sloužila jako úkryt před útoky nepřátelských vojsk. K mnoha znojemským památkám se váže spousta legend, které jsou z části založeny na pravdě. Znojmo se nachází ve výhodné lokalitě jižní Moravy, v kraji úrodném na vinnou révu. V blízkosti je národní park Podyjí, který zasahuje až do nedalekého Rakouska. Blízkým sousedstvím s Rakouskem získává Znojmo výhodu zahraničních turistů. V současné době se Znojmo rozvíjí díky členství v Evropské unii a dotacemi, které z ní plynou. Právě proto probíhají mohutné rekonstrukce historického jádra a přilehlých náměstí. Nejenom historickými památkami láká Znojmo své návštěvníky, ale také vinařstvím a vinařskými stezkami, kterých na Znojemsku stále přibývá. Největším svátkem tohoto odvětví je Znojemské historické vinobraní, které každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Jednou z nejperspektivnějších věkových kategorií v cestovním ruchu jsou mladí lidé. Je to skupina náročná na kvalitu poskytovaných služeb a kritická k jejich hodnocení. To žene cestovní ruch stále kupředu. Nutí jej k neustálému vývoji a inovacím. Díky tomu je cestovní ruch jedno z odvětví s rychlým rozvojem. Cestovní ruch přináší peníze do daných lokalit a národního hospodářství. To umožňuje jejich postupný rozvoj Marketingový výzkum podává informace o situaci na trhu. Díky němu jsme schopni zjistit nabídku a poptávku po službách, jejich kvalitu, potřeby zákazníků a nebo podíl na trhu. Informace můžeme zjistit dvěma způsoby: osobním sběrem dat v terénu nebo zpracováním již dříve sesbíraných dat. 6

2. Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce bylo za pomoci marketingového výzkumu zjistit a vyhodnotit údaje o spokojenosti mladých návštěvníků města Znojma v letní sezóně 2009. Dílčími cíli bylo zjistit, odkud k nám tito mladí návštěvníci přijeli, jak dlouho ve Znojmě zůstali a kde byli ubytování. S kým cestují, kde hledali informace před cestou do Znojma, jejich celkovou spokojenost a spokojenost s jednotlivými oblastmi. V teoretické části se zabývám cestovním ruchem. Rozdělením, segmentací trhu na dílčí kategorie. Jednou z dílčích kategorií je segmentace demografická, která dělí trh podle věku. Dále jsem zkoumala, kolik mají mladí lidé volného času a jak ho využívají k cestování. Následně jsem prozkoumala samotný cestovní ruch mládeže, jaké jsou jeho výhody a naopak nevýhody a jak je tento cestovní ruch podporován. V praktické části se zabývám vyhodnocením samotného záznamového archu. Záznamový arch byl vytvořen devíti studenty SVŠE za pomoci pana profesora Foreta. Před samotným sběrem dat v terénu proběhl předvýzkum, tzv. pretest, který měl za úkol prakticky ověřit funkci a správnost dotazníku. Měl vést ke správné formulaci otázek a odstranění nedostatků. Tento předvýzkum probíhal v měsíci květnu, a proto není jeho výsledek zařazen ve výsledcích výzkumu. Neprobíhal v daném období. Požadovaný sběr probíhal v terénu v období od 1. 6. 2009 do 30. 9.2009 formou osobních rozhovorů. Objekty výzkumu se stali návštěvníci města Znojma v daném období. Každý student provedl každý měsíc 50 řízených rozhovorů s návštěvníky. Dohromady to za jednoho studenta bylo 200 respondentů. Celkem je to reprezentativní vzorek 1 800 dotazovaných. Shromážděná primární data jsou zpracována pomocí kontingenčních tabulek a výsledky jsou uvedeny v praktické části bakalářské práce. Jako nástroje bylo použito třídění prvního a druhého stupně. Pro třídění druhého stupně byly použity kritéria z věkové kategorie. Mladí návštěvníci versus ostatní návštěvníci Znojma. K oběma výpočtům byl vypracován graf. Pro výpočet síly vztahu mezi dvěma znaky byl použit Pearsonův koeficient kontingence. Za mladé návštěvníky je v našem dotazníku považována věková kategorie 18 26 let. Tuto věkovou kategorii jsem si vybrala, protože ji považuji za perspektivní, velmi kritickou, náročnou na kvalitu poskytovaných služeb a skupinu s rostoucím potenciálem. V neposlední řadě také proto, že do této věkové skupiny spadám i já. 7

Práce byla prezentována 22. 4. 2010 na Študentské vedecké konferenci a to na Univerzitě Mateja Bela v Bánskej Bystrici. Konference nesla název Študentská vedecká aktivita. 2. Teoretická část 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch umožňuje změnit místo svého trvalého bydliště na určitou dobu, za účelem rekreace a odpočinku. Díky cestovnímu ruchu jsme schopni vycestovat do míst, kam bychom se za normálních okolností nepodívali. Důvodů pro cestování je několik, např. rekreace, služební cesty, návštěva příbuzných, zdravotní důvody, služební cesta atd. Podle Jakubíkové (JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 18) je za cestovní ruch označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Podle Lednického (LEDNICKÝ, 2008, s. 114) je kulturní cestovní ruch pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi. Podle Foreta, Foretové (FORET, FORETOVÁ, 2008, s 12.) se za cestovní ruch považuje činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. 8

Obrázek č. 1: Důvod cestování Zdroj: (DOSWELL, R. 1997) Podle (Managementu kulturního cestovního ruchu s. 9) je kulturní cestovní ruch zážitkovou aktivitou. Minimálně kulturní cestovní ruch umožňuje zážitek z dotýkání se unikátního sociálního tkaniva, tradice a speciálního charakteru místa. Je možné doufat, že díky kulturnímu prožitku se turisté více vzdělají a zabaví, budou mít možnost naučit se něco o významu místa a jeho spojení s místní komunitou, jeho tradicemi a s kulturní a přírodní krajinou. Podle Potůčka (POTŮČEK, 2007, s. 323) cestovní ruch chápe město jako významnou šanci pro posílení svého ekonomického i společenského postavení. V rozvoji cestovního ruchu se město zaměří na podporu významných kulturních a sportovních akcí s nadregionálním dosahem a na propagaci místní historie a tradic. Podporovat bude současně jak zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu (konferenčních, ubytovacích a stravovacích kapacit), tak informační zázemí pro návštěvníky města. Všechny tyto kroky bude koordinovat v rámci regionu 9

Mariot (MARIOT, 2005, p. 14) pokládá cestovní ruch za společenskou aktivitu, která podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. Podle Hamarnehové (HAMARNEHOVÁ, 2008, s. 9) je cestovní ruch socioekonomickým a prostorovým jevem. Je proto objektem zájmu ekonomiky, sociologie, geografie, medicíny, psychologie, pedagogiky či urbanismu. Zkoumání cestovního ruchu z pohledu pouze jedné disciplíny je nedostatečné, proto se uplatňuje interdisciplinární přístup. Podle Királové (KIRÁĽOVÁ, 2003, s. 173) objekt cestovního ruchu představuje cílové místo, jež se označuje jako destinace cestovního ruchu, a její součástí jsou také služby zde nabízené. Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Cestovní ruch se dle Foreta a Foretové (FORET, FORETOVÁ, 2008, s. 54) pojí s řadou následujících specifik: - rozvoj je podmíněn politicko-správními podmínkami - produkt nelze vyrábět na sklad - uplatňuje se místní vázanost, bezprostřední spojitost s místem, ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou životního prostředí - obvyklá je výrazná sezónnost - trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy - vysoký podíl lidské práce - těsný vztah nabídky a poptávky - poptávka je značně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou, prestiží a celkovým způsobem života - nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání nejnovějších technik a technologii 10

Foret, Floretová (FORET, FORETOVÁ, 2008, s. 55) definují vlivy na rozvoj cestovního ruchu na venkově v osmi oblastech: - Atraktivní přírodní prostředí - Příznivé klimatické podmínky - Atraktivní hmotné historické památky - Přitažlivé společensko-ekonomické podmínky - Vybavenost potřebnými zařízeními - Dopravní dostupnost - Služby - Atmosféra místa 2.2 Segmentace trhu Segmentace trhu je proces rozdělení celého trhu na segmenty zákazníků tak, že požadavky a přání zákazníků uvnitř každého segmentu jsou podobné a rozlišitelné od potřeb a požadavků zákazníků v jiných segmentech. Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, p. 118-119) by segmentace trhu měla ideálně vést k velmi homogenním podskupinám s předpokladem, že lidé v určité skupině budou stejně reagovat na tržní podněty, zatímco rozdíly budou především mezi skupinami. Demografická segmentace rozděluje trh podle pohlaví, věku, velikosti rodin, náboženství, místa narození, rasy, vzdělání, příjmu a společenské třídy. Tyto proměnné se běžně používají především proto, že mají vztah k dalším proměnným, jako jsou potřeby zákazníků, ale také proto, že jsou snadněji měřitelné než jiné. Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, s. 119) segmentace trhu znamená rozdělení zdrojového trhu destinace do relativně homogenních skupin (cílových trhů destinace) podle společných charakteristik (věk, vzdělání, národnost, zájem o určitý produkt, zájmy, názory ) 11

Firmy mohou definovat cílové trhy různými způsoby s využitím násobných kritérií. Segmentace trhu. Rozhodování, na kterou cílovou skupinu či segment se zaměří a zformování obranné strategie, to jsou prvky strategického marketingového plánu a současně základy komunikační. Pochopení nákupních motivů a chování cílových skupin je výchozím prvkem těchto základních činností a je nemyslitelné bez seriózních analýz. Výběr dobře definované cílové skupiny a rozhodnutí o zaměření by měly být součástí plánování komunikace i výběru cílů a nástroje komunikace. Obrázek č. 3 : Rozdělení cestujících Zdroj : Hesková, M. a kol., 2006 12

Horner a Swarbrooke (HORNER, SWARBROOKE, 2003, s. 76) tvrdí, že při segmentaci trhu se používá pět hlavních technik: demografická, socioekonomická, geografická, psychografická a begavioristická. Demografická segmentace: demografické údaje jsou dobře dostupné, a proto se v marketingu ve velkém měřítku používají k segmentaci trhu. Tabulka podává schéma životního cyklu rodiny: - Mládežnická fáze (mladí svobodní lidé nežijící s rodiči) - Bezdětní novomanželé - Plné hnízdo I (nejmladší dítě do 6 let) - Plné hnízdo II (nejmladší dítě nad 6 let) - Plné hnízdo III (straší manželé s dětmi, které jsou na nich závislé) - Prázdné hnízdo I (děti mimo domov, hlava rodiny pracuje) - Prázdné hnízdo II (hlava rodiny v důchodu) - Pracující osamělá vdova (osamělý vdovec) - Osamělá vdova (osamělý vdovec) v důchodu Podle Kotlera (KOTLER, WONG, SAUNDERS, ARMSTRONG, 2007 s. 66) Segment trhu rozděluje trh na skupiny podobných zákazníků. Ze segmentů trhu jsou vybrány cílové trhy a k vytváření výhodných spojení v myslích zákazníků se používá positioning. Marketing se už nezaměřuje na jednotlivé transakce, ale snaží se vytvářet vztahy. Vztahový marketing závisí na znalosti zákazníků a na poskytování hodnoty. 13

Obrázek č. 2: Formy cestovního ruchu Zdroj : Hesková, M. a kol., 2006 14

Jak je vidět v rozdělení, segmentaci trhu se většina autorů rozchází. Shodují se, že je to rozdělení trhu na menší stejnorodé skupiny se stejnými zájmy a charakteristikami. Hlavní techniky při rozdělování segmentu trhu jsou demografická, socioekonomická, geografická, psychografická a begavioristická. V našem případě jde o segmentaci demografickou, tedy rozdělení podle věku. 2.3 Využití volného času a sklon k cestování Pro cestování je důležité mít dostatek volného času, vědět jak ho správně využít a vědět jaký tip dovolené si vybrat. To vše je předpokladem pro správné využití volného času. Podle Ulrycha (ULRYCH, 2008, s. 19) Působením globalizace, růstem znalostí a s přibývajícím volným časem lidí se mění postupně i požadavky zákazníků v oblasti cestovního ruchu. Jde především o tzv. aktivní turistiku, o kterou je v posledních letech nebývalý zájem. Cestovní ruch se postupně rozvinul do celé řady podob: - Dámské jízdy - Dobrovolnické prázdniny - Charitativní turistika - Cesty naplněné aktivitou - Dobrodružné prázdniny rodin - Lehce dobrodružné cesty - Lodní specielní expedice - Cesty ke kořenům Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, s. 120) je prvotním segmentačním znakem zdrojového trhu je sklon k cestování, poměřující počet cestujících osob na území státu, regionu nebo v jinak vymezené skupině a k celkovému počtu obyvatel státu, regionu. Sklon k cestování slouží jako základní informace o množstevním potenciálu zdrojového trhu. Vyšší sklon k cestování mají lidé s vyšším vzděláním a příjmem, lidé žijící ve městech, s jedním nebo více automobily. Nejvyšším sklonem k cestování se podle Goodalla vyznačují tři hlavní segmenty - mladí lidé bez dětí, rodiny s dětmi a senioři. P (počet cestujících osob) x 100 = sklon k cestování NETTO C (celkový počet osob) 15

(1.) Volný čas může být začleněn do běžné činnosti a provádí se nevědomě či záměrně. Činností je strávit čas, uspokojit naše zájmy a nebo plnit naše povinnosti. Rodina a přátelé mohou být zahrnuty do činnosti povinností. To znamená, radost, nadšení a energie příležitosti. Někteří považují volný čas jako opak práce. Ve volném čase máme tendenci se sdružovat a provádět nejrůznější denní aktivity, ať už pracovat, cestovat, věnovat se náboženství, domácnosti nebo vzdělávání. Pro cestování je nutností mít volný čas, vědět jako ho strávit a chtít do něj investovat finance. Volný čas trávíme se svými známými a příbuznými. Pro většinu z nás je volný čas opak práce, tudíž si ho snažíme co nejvíce užít, zrekreovat se a odpočinout si. 2.4 Cestování mladých lidí Cestovní ruch se rozděluje podle mnoha kritérií. Jedno z kritérií je podle věku účastníků. Podle věku účastníků se cestovní ruch dělí na cestovní ruch dětí, mládežnický, rodinný a cestovní ruch seniorů. Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 134) se do roku 1989 u nás jediná kancelář zabývala dětmi a mládeží, a to Cestovní kancelář mládeže (CKM). Nabízela domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch především do zemí socialistického bloku s bohatou nabídkou animačních a programových služeb, a dále organizování masových akcí. Jedná se o dynamický a rychle rostoucí segment trhu, který má své zvláštnosti. Na evropském trhu je 125 milionů mladých lidí, kteří jsou budoucími zákazníky a budou se opakovaně vracet do navštívených destinací v dospělosti. Rozlišujeme třísegmentové rozdělení mladých lidí: 1. pod 10 let, nákupy jsou zcela kontrolovány rodiči, 2. 10 až 20 let, tzv. teens, kteří už mají jistou míru rozhodování, 3. 20 až 30 let, tzv. twens, kteří se zpravidla rozhodují sami a jsou částečně i finančně nezávislí. Stanovení hranice dětských cen v cestovním ruchu je velmi diferencované, a většinou se pohybuje od 3 do 16 let. Za mládež se považují jedinci do 26 let, kteří mají možnost využít v cestovním ruchu různé slevy a výhody. Mladí spíše preferují služby pro 16

jednotlivce a méně se zúčastní skupinových zájezdů. Se zvyšujícím se věkem a růstem finanční nezávislosti roste také podíl individuální turistiky. Výhody a slevy pro děti a mládež jsou poskytovány v převážné míře samotnými poskytovali jednotlivých služeb (dopravci, ubytovacími a stravovacími zařízeními) a cestovními kancelářemi. Po roce 1989 nastal mnohostranný rozvoj této turistiky. V současné době je možné využití mezinárodních organizací cestovního ruchu. V posledních letech se změnila teritoriální orientace a rozsah využívaných služeb, zvýšil se podíl individuální turistiky organizované i neorganizované. Věkové kategorie z hlediska cílové skupiny odpovídají tzv. kultu věkových kategorií. Koudelka (KOUDELKA 1996 s. 78) shrnuje současné postavení dětí jako spotřebitelů do několika základních tezí a říká, že dnešní mladí: - Jsou informovanější lépe znají výrobky značky, osvojují si symbolické stereotypy mezi výrobkem, značkou a sociálním postavením člověka. - Dříve spotřebně dospívají stávají se uživateli některých výrobků dříve, než je vžité schéma, např. používání parfému u malých děvčat. - Jsou samostatnější děti s klíčky od domu, po příchodu ze školy jsou samy doma, starávají nákupy a některé domácí práce. - Mají větší vlastní příjmy dostávají větší kapesné a přivydělávají si, takže některé produkty si nakupují samy. - Dříve si uvědomují vztah mezi cenou a hodnotou vědí například, že nemohou po rodičích žádat neúměrně drahé výrobky. - Dříve rozlišují reklamu od skutečnosti jsou kritické k častému opakování reklamy, mají rády jasnou a zábavnou formu reklamy, televizi silně konkurují počítače a počítačové hry. - Nevystupují při socializaci rodiny pasivně vnášejí stále více do rodinného života nové hodnoty, prvky chování, kterým se od nich naopak učí rodiče. Podle Heskové (HESKOVÁ, 2006. s. 30) podle věku účastníků cestovního ruchu hovoříme o cestovním ruchu dětí, mládežnickém, rodinném a seniorském cestovním ruchu. Mládežnický cestovní ruch (youth tourism) je spojený s cestováním mladých lidí ve věku 15 až 25 let, kteří již věkem nepatří mezi děti a ještě nejsou všichni začleněny do určité sociálně-ekonomické skupiny. Z biologického hlediska jde o období adolescence 17

a ranné dospělosti. Účast na mládežnickém cestovním ruchu je ovlivněná sociálněekonomickou situací a fondem volného času mládeže. Mládež upřednostňuje kolektivní akce s možností sociálního kontaktu a hlučnější zábavy, turistiku, sportovní a kulturní soutěžení. Při uspokojování svých potřeb napodobují dospělé a vyžadují přitom jednoduché služby za přístupné ceny. Mládež preferuje nezávislost, individuální organizování, mají touhu se setkávat a cestovat se svými vrstevníky, zájem poznávat společnost a kulturu v navštíveném místě. Organizátoři cestovního ruchu nabízejí mládeži, v mnohých případech za zvýhodněné podmínky, mezinárodní výměny na bázi reciprocity se závazným programem, výměnné pobyty s ubytováním v rodinách s cílem prohloubit jazykové vědomosti a zručnosti, jazykové kurzy, mezinárodní pracovní programy, zahraniční praxe s kombinací poznávat obyvatelstvo a kulturu navštívené země. Jak uvádí Čertík (ČERTÍK, 2001, s. 96) je cestovní ruch mládeže novým trendem, ve kterém bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. Podle Angela (ANGEL, W.D 1995, p. 644) Mládež cestovního ruchu lze definovat jako segment na tuzemském i mezinárodním trhu cestovního ruchu, který se po statistické stránce, vztahuje na věkovou kategorii 15-29 let. Počty cestujících mladých lidí souvisí s jejich vyvíjející se sociálně kulturní, politické a ekonomické postavení. Tyto případné změny, stejně jako zvýšení průměrné délky života, bude mít vliv na to, jak bude mládeže v cestovním ruchu v budoucnu definována. Mládež má zájem o cestování do vzdálenějších krajin než ostatní turisté, chce objevovat nová místa, kultury a národy. Jsou aktivní v poznávání hostitelské kultury a turistických aktivit dané země. Mládež v cestovním ruchu, podobně jako ostatní druhy cestovního ruchu, může vést k některým zvláštním hodnotám. Cestování studium - studium cestování. Program by mohl pomoci při realizaci vybraných sociokulturních a vzdělávacích oblastí v cestování, a tím rozšíření o turistické výhody pro mládež a hostitelské obce. Potenciál pro budoucí rozvoj cestovního ruchu mládeže je značný. Vzhledem ke skutečnosti, že budoucí vyhlídky pro hospodářský růst, jsou jasné. 18

Podle Jafariho (JAFARI, 2003, p. 634) to, co je známo o cestovním ruchu mládeže pochází převážně zdrojů Organizace cestovního ruchu. Mládežnický cestovní ruch zahrnuje skupinu cestujících mezi 15-24 rokem věku. Kvalifikované odhady o ekonomickém významu cestovního ruchu pro mládež uvádí, že: - i když nejsou žádné záznamy o výdajích mladých turistů, předpokládá se, že mladí lidé mají omezené rozpočty cestování, o čemž svědčí úspěch na prodeji turistických průvodců o cestování - tento pobyt je na delší dobu v tamních destinacích - mládež v cestovním ruchu má své vlastní distribuční kanály (speciální cestovní kanceláře, obchody a institucionální maloobchodníky, jako jsou univerzity, církve atd.) a ubytovací sítě (mládežnické ubytovny, kempy, mládežnické rodinné domy a tak dále) - je otevřenější, nejsou naprogramovány a mají aktivní chování, oproti hlavnímu proudu cestovního ruchu. 2.5 Podpora účasti mládeže na cestovním ruchu Hlavním předpokladem pro rozvoj mládežnického cestovního ruchu je jeho podpora. Již dnes v České republice probíhá určitá forma podpory mládeže. Nejčastěji je to ve formě studentských slev např. na historické památky, jízdné v dopravních prostředcích, nejrůznější studentské karty a podobně. Podle (2.): nejdůležitějším segmentem v cestovním ruchu pro všechny, kterému je věnována velká pozornost v rámci BITS a orgánů Evropské unie je mládež. Opět neexistuje jednoznačné vymezení tohoto pojmu, jedná se o věkové vymezení a velmi úzce souvisí s legislativním vymezením odpovědnosti a věkové hranice v jednotlivých zemích, kdy je jedinec považován ještě za dítě. Vymezení spodní věkové hranice je tedy různé, ke shodě dochází ve vymezení horní věkové hranice pro mládež, kterou je obvykle dosažení věku 26 let. 19

Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s 135-136) federace mezinárodních organizací cestovního ruchu mládeže FYITO je celosvětová organizace, která sdružuje 400 cestovních kanceláří z celého světa a podporuje cestování mladých. BITEJ je mezinárodní kancelář pro cestovní ruch a výměnu mládeže. Podporuje všechny druhy cestovního ruchu studentů a mládeže s důrazem na jeho vzdělávací složku. IYHF je Mezinárodní federace ubytoven mládeže, která sdružuje poskytovatele zlevněných ubytovacích služeb (studentské koleje, hostely, turistické ubytovny). U nás ji zastupuje organizace KMC travel servise. SATA je Sdružení pro letecký cestovní ruch studentů, asociace členských organizací, jejímž hlavním cílem je zlepšování podmínek letecké přepravy pro studenty a mladé lidi. ISTC je Mezinárodní studentská konfederace pro cestování. Členy jsou specializované studentské organizace a organizace mládeže z 92 zemí. Cílem je prostřednictvím podpory cestovního ruchu a studentských výměn zlepšit mezinárodní porozumění. Vydává karty ISIC, ITIC a IYTC. V ČR distribuuje tyto mezinárodní karty společnost GTS International, Distribuce karet probíhá pod záštitou UNESCO a EU. Podle (2.) trh cestovního ruchu mládeže má obrovský potenciál, jak ukázala studie z června roku 2007, která vymezila mládež ve věkovém rozpětí od 18 do 25 let a charakterizovala některá specifika tohoto segmentu jako segment: - snažící se vyhnout sezónnosti, - střídající své pobyty, které trvají déle než u ostatních turistů - hledající společenské interakce - vyhýbající se balíčkovým nabídkám (zájezdům) - očekávající kvalitní služby - používající k plánování svých dovolených internet (9!). Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 136) Karty ISIC umožňují: - Slevy v oblasti kultury (vstupné do muzeí, historických a kulturních památek), - Slevy spojené s cestováním, např. zvláštní tarify letenek, železničních, autobusových a lodních -jízdenek, slevy na ubytování a stravování, slevy na cestovní pojištění, - Slevy spojené s využíváním volného času ve sportovních zařízeních, klubech apod., 20

- Napojení na síť organizací poskytujících služby v oblasti cestování pro studenty, učitele a mládež. (2.) Cestovní ruch mládeže je vzdělávacím a integračním nástrojem, který usnadňuje dojem Evropského občanství. V souvislosti s cestovním ruchem mládeže by měly být využity informace o programech financování, které jsou dostupné k podpoře cestovního ruchu mládeže v Evropě (spolupráce S Generálním direktoriátem pro vzdělání a kulturu). Opět pro podporu rozvoje cestovního ruchu mládeže existuje opět mnoho možností i v České republice. Mezi ně patří zejména: podpory nabízené podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu: - slevy poskytované dopravci (Českými dráhami, ČSA, dopravci zajišťujícími místní dopravu apod.) - slevy poskytované kulturními a společenskými organizacemi - slevy poskytované cestovními kancelářemi - slevy poskytované ubytovacími zařízeními, resp. vytvoření specializovaných (event. certifikovaných) zařízení pro mládež státní podpory např. v rámci příspěvků na školy v přírodě, sportovní pobyty (kurzy) apod. - možnost využití mezinárodně platných studentských (mládežnických) karet jako např. ISIC - zapojení do programů mezinárodní mobility studentů. 21

3. Praktická část 3.1 Předmět výzkumu Marketingový výzkum návštěvníků města Znojma v letní sezóně 2009 byl vytvořen pro účely zlepšení kvality služeb ve Znojmě. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, kdo jsou návštěvníci Znojma, odkud návštěvníci přijeli, zda bylo Znojmo cílem cesty, jestli přenocovali a pokud ano, tak kde byli ubytováni. S kým se rozhodli cestovat. Jaká byla celková spokojenost s jednotlivými službami ve Znojmě (kulturní akce, památky, příroda, NP Podyjí, obchody, TIC, restaurace, orientace ve městě, ubytování, sportovní vyžití, služby a infrastruktura.), kde hledali informace před cestou do Znojma a jak do Znojma přicestovali. Tento výzkum návštěvníků proběhl v letní sezóně 2009. Konkrétně v měsíci červnu, červenci, srpnu a září. V květnu roku 2009 proběhl předvýzkum. Cílem předvýzkumu bylo najít a odstranit chyby v záznamovém archu. Chyby se mohli týkat samotného obsahu, tak i formulací jednotlivých otázek. Žádné takové chyby nebyly odhaleny a ani samotný výsledek předvýzkumu není v práci zahrnut. Protože tento výzkum neprobíhal v požadovaném časovém období 22

3.2 Postup výzkumu Sběr informací probíhal ve městě Znojmě od 1. 6. 2009 do 31. 9. 2009, tj. během letní sezony, formou osobních rozhovorů s návštěvníky našeho města. Samotné rozhovory se uskutečnili na nejrůznějších místech města Znojma. Nejčastěji však v historických částech města, v blízkosti památek, na vlakovém a autobusovém nádraží, parcích a okolí hotelů a penzionů. Rozhovory s návštěvníky vedlo 9 studentů SVŠE Znojmo, přičemž každý z nich v měsících červenci až září provedl celkem 200 rozhovorů, na každý měsíc připadlo 50 dotazníků. Celkově to znamená, že soubor byl realizován s 1 800 dotazovanými. Každý z devíti studentů, používal stejný soubor dotazovaných, ale zaměření ve své práci máme každý jiné. Za identifikační otázky jsme zvolili pohlaví, věk, nejvyšší dokončené vzdělání, ekonomickou aktivitu, velikost bydliště návštěvníků a na závěr nás zajímal konkrétní měsíc, ve kterém k nám návštěvník zavítal. 3.2.1 Identifikační otázky zkoumaného souboru Pohlaví Muži 60 % Ženy 40 % Celkem 100 % Věk 18 26 100 % 27 35 0 % 36 45 0 % 46 60 0 % 60 a více 0 % Celkem 100 % Nejvyšší dokončené vzdělaní Základní 6 % Učiliště 21 % Bez maturity 11 % S maturitou 49 % Vysokoškolské 13 % 23

Celkem 100 % Ekonomická aktivita Zaměstnanci 27 % Zemědělci 2 % Samostatně výdělečně činní 9 % Důchodci 0 % Jiní (studenti, nezaměstnaní) 62 % Celkem 100 % Bydliště Do 3 000 obyvatel 34 % 3 000 až 89 999 obyvatel 47 % 90 000 a více obyvatel 19 % Celkem 100 % Ve své práci zaměřila na mladé návštěvníky. V našem záznamovém archu to byla kategorie 18-26 let. Z celkového souboru 1800 tvoří tato skupina 496 dotazovaných návštěvníků. Tuto skupinu jsem si vybrala, protože i do ní i já svým věkem spadám, je to velmi perspektivní skupina s velkým potenciálem. Je to skupina, která má ráda nové technologické zajímavosti, očekávají kvalitní služby a jsou velmi kritičtí k poskytovaným službám. Zajímalo mě, jaké jsou ve Znojmě lákadla pro mladé lidi. Jaký je důvod jejich návštěvy a jestli je zde dostatečná úroveň poskytovaných služeb. Jako kritérium pro třídění druhého stupně jsem si vybrala porovnání mladých lidí k ostatním věkovým kategoriím. Graf. 3.2.1 Poměr mladých návštěvníků a ostatních věkových kategorií 1400 1304 1200 1000 800 600 496 400 200 0 Mladí Ostatní 24

3.3 Zjištěné poznatky Statistické zpracování jsem zaměřila v třídění prvního a druhého stupně. U třídění druhého stupně jsem na odlišení použila rozdílů v názorech mladých návštěvníků oproti ostatním věkovým kategoriím. Postupně si probereme jednotlivé otázky dotazníku. 3.1 otázka: Odkud návštěvník do Znojma přijel. V první otázce jsme chtěli zjistit, odkud návštěvník do města Znojma přijel. Třídění prvního stupně: Graf. 3.1 Odkud návštěvník do Znojma přijel 27% 16% 6% 2% 1% 2% 4% 4% 2% 1% 4% 2% 6% 7% 9% 3% 2% 3% Znojmo Jihomoravský Jihočeský Královehradecký Karlovarský Liberecký Olom oucký M oravskoslezský Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Praha Rakousko Slovensko Ostatní Z grafu vyplívá, že nejvíce mladých návštěvníků přijíždí do Znojma z okresu Znojmo a to ve 27 %. Celých 16 % návštěvníků přijelo z Jihomoravského kraje a 9 % mladých přijelo z hlavního města Prahy. Pouze 1 % mladých návštěvníků přijelo z Karlovarského a Plzeňského kraje. Nejvíce zahraničních turistů přijelo z Rakouska (3 %) a Slovenska (2 %). 25

3.2 otázka: Znojmo jako cíl cesty V této otázce jsme řešili, jestli je Znojmo cílem cesty, jestli jen projíždí a nebo jestli je to místo obchodního jednání. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 2 Znojmo jako cíl cesty Cíl cesty 10 8 6 4 77% 16% projíždíte 7% Cíl Vaší cesty Jenom Místo obchodního jednání V 77 % bylo Znojmo cílem cesty. V 16 % byla označena odpověď, že Znojmem pouze projíždějí a pro 7 % dotazovaných bylo Znojmo místem obchodního jednání. Třídění druhého stupně: Graf. 3.3 Znojmo jako cíl cesty 8 7 6 5 4 77% 6 24% 16% 7% 11% Cíl cesty Jen projíždí Obchodní jednání Mladí Ostatní U této otázky jsou rozdíly minimální, což vysvětluje i Pearsonův koeficient, který vyšel pouze 0,13. Rozdíl je patrný u první a druhé možnosti. Kdy u mladých je častěji Znojmo cílem cesty (77 %) a u ostatních věkových kategorií Znojmem častěji pouze projíždějí (24 %). 26

3.3 otázka: Přenocování ve Znojmě V této otázce jsme zjišťovali, na jak dlouhou dobu se u nás návštěvníci zdrží. Třídění prvního stupně: Graf. 3.4 Přenocování ve Znojmě 5 44% 4 18% 19% 19% Bez 1 přenocování 2-3 přenocování 4 a více přenocování Z grafu je vidět, že 44 % návštěvníků ve Znojmě vůbec nepřenocovalo. 18 % návštěvníků přenocovalo pouze jednu noc. V 19 % se návštěvníci zdrželi 2-3 noci a 4 a více nocí. Třídění druhého stupně Graf. 3. 5 Přenocování ve Znojmě Přenocování 5 4 44% 4 18% 19%19% 19% 21% Bez 1 přenocování 2-3 přenocování 4 a více přenocování Mladí Ostatní Pearsonův koeficient u této otázky vyšel pouze 0,04, což dokazuje, že žádný rozdíl není v možnosti 2-3 přenocování. Rozdíl je patrný u možnosti bez přenocování, kde měli mladí lidé o 4 % více. Jedenkrát ve Znojmě přenocovali častěji ostatní věkové kategorie a také 4 a více přenocování zvolily ostatní častěji. 27

3.4 otázka: Kde návštěvník přenocoval Zde jsme zjišťovali, jestli dotazovaní přenocovali přímo ve Znojmě nebo v okolí Znojma. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 6 Kde návštěvník přenocoval 7 6 5 4 64% Přímo ve Znojmě 36% Mimo Znojmo V celých 64 % mladí návštěvníci přenocovali přímo ve Znojmě a 36 % přenocovalo mimo Znojmo. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 7 Kde návštěvník přenocoval Kde jste přenocovali 7 6 5 4 64% 61% 36% 39% Mladí Ostatní Přímo ve Znojmě Mimo Znojmo Rozdíly mezi mladými lidmi a ostatními věkovými kategoriemi jsou mizivé. Což dokazuje i Pearsonův koeficient, u této otázky je pouze 0,03. V obou případech pouze 3 %. Mladí návštěvníci častěji přenocovali přímo ve Znojmě a naopak ostatní častěji přenocovali mimo Znojmo. 28

3.5 otázka: Druh ubytovacího zařízení V této otázce jsme se zabývali tím, v jakém ubytovacím zařízení se návštěvníci ubytovali. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 8 Druh ubytovacího zařízení 3 33% 13% 16% 11% 14% 13% hotel penzion U známých camp Chat/chalupa jiné Z grafu je patrné, že ve 29 % se návštěvník vůbec neubytoval. Hotelové služby využilo 9 %, služby penzionu 9 %. Nejvíce procent, tj. 23 % má možnost ubytování u známých. Nejméně využívají návštěvníci možnost ubytování v campech. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 9 Druh ubytovacího zařízení Kde jste byli ubytování 6 5 51% 4 13% 37% 16% 24% 33% 18% 11% 14% 14% 7% 13% Mladí Ostatní hotel penzion U známých camp Chat/chalupa jiné Rozdíly u této otázky jsou viditelné, o čemž svědčí i Pearsonův koeficient, který je 0,34. Největší rozdíl je patrný u možnosti přenocování v hotelu, kde ostatní věkové kategorie přenocovali o 20 % více. Dále u možnosti u známých, kde mladí přenocovali o 15 % častěji a u možnosti jiné. 29

3.6 otázka: S kým návštěvníci cestují V této otázce bylo cílem zjistit, s kým mladí návštěvníci cestují. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 10 S kým návštěvníci cestují 6 5 48% 4 18% 9% Sám S rodinou S přáteli Jiné 48 % dotazovaných cestuje s přáteli. Celých 25 % návštěvníků se na cestu vydalo o samotě. Pouze 18 % mladých lidí cestuje s rodinou. 9 % mladých návštěvníků zvolilo možnosti jiné. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 11 S kým návštěvníci cestují S kým cestujete 5 48% 4 24% 18% 36% 9% Mladí Ostatní Sám S rodinou S přáteli Jiné U této otázky vyšel Pearsonův koeficient 0,22. To dokazuje, že rozdíly jsou minimální. Patrné jsou pouze u možnosti cestování s rodinou a s přáteli. Mladí nejčastěji cestují s přáteli a ostatní s rodinou. 30

3.7 otázka: Důvod návštěvy Znojma Zde jsme zjišťovali, jaký byl nejčastější důvod návštěvy Znojma. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 12 Důvod návštěvy Znojma 22% 24% 18% 12% 11% 8% Poznávací Rekreace Nákup Vyřizování Služ. Cesta Vzdělání Jiné V této kategorii se nejvíce lidí přiklonilo k variantě Jiné a to v celých 24 %. Pomyslné druhé místo získala kategorie Rekreace a to v 22 %. Možnost Poznávací si vybralo 18 %. Nejméně často jezdí mladí lidé do Znojma z důvodu služební cesty, pouze 5 % Třídění druhého stupně: Graf. 3. 13 Důvod návštěvy Znojma Cíl cesty 18% 26% 22% 24% 12% 14% 11%11% 11% 12% 8% 1% Poznávací Rekreační Nákup Vyřizování Služ. Cesta Vzdělání Jiné Mladí Ostatní U této otázky jsou rozdíly patrné, což dokazuje Pearsonův koeficient 0,25. Největší rozdíly jsou u možností poznávací, služební cesta a možnost jiné. Pro ostatní věkové kategorie přijeli do Znojma častěji kvůli poznání a rekreaci. Mladí naopak z jiných důvodů. 31

3.8 otázka: Celkové hodnocení spokojenosti ve Znojmě V této otázce bylo za úkol zjistit celkovou spokojenost dotazovaných. 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3.14 Celková spokojenost se Znojmem 5 4 4 3 44% 34% 16% 1% 1 2 3 4 5 V necelých 80 % se celkové hodnocení ukázalo jako kladné. A to 34 % jako možnost 1 a v možnost 2 (44 %). Pátou možnost zvolilo pouze 1 % dotazovaných. Třídění druhého stupně: Graf. 3.15 Celková spokojenost se Znojmem 4 4 3 Celkové hodnocení 44% 4 34% 16% 19% 1% 1% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní U této otázky vyšel Pearsonův koeficient pouze 0,05. Rozdíl je zanedbatelný. Je patrný pouze u první možnosti odpovědi. V celkovém hodnocení dopadlo Znojmo lépe u mladých a to v poměru 34 % ku 30 %. 32

3.9 otázka: Spokojenost s dílčími oblastmi: V této baterii otázek jsme měli za úkol zjistit celkovou spokojenost návštěvníků s dílčími oblastmi 3.9.1Kulturní akce 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3.16 Kulturní akce Kulturní akce 4 3 38% 27% 14% 6% 1 2 3 4 5 Skoro polovinu všech procent získaly možnosti 1 a 2. Což znamená spokojenost s kulturními akcemi pořádanými ve Znojmě. Možnost 4, rozhodně nespokojen dostala pouze 6 %. Celých 15 % mladých lidí na otázku odpovědělo možností nevím. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 17 Kulturní akce Kultrurní akce 4 3 38% 28% 27% 29% 26% 14% 13% 6% 4% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní V této otázce vyšel Pearsonův koeficient pouze 0,16. Rozdíl je patrný v první možnosti ohodnocení. Kulturní akce se více líbí mladým lidem než ostatním věkovým kategoriím. Ostatní častěji zvolili možnost nevím. 33

3.9.2 Památky 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3.18 Památky Památky 4 4 3 39% 28% 8% 1 2 3 4 5 Spokojenost s památkami je na Znojemsku opravdu veliká, skoro v 60 % jsou reakce kladné. Pouze (18 %) lidí je hodnotilo spíše negativně. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 19 Památky Památky 4 4 3 39% 41% 28% 26% 12% 16% 8% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní Rozdíl v možnostech odpovědí jsou minimální. Tento výsledek podporuje i Pearson, který je pouze 0,08. Ve většině případů je rozdíl maximálně 2 %. Památky ocenili více ostatní než mladí. Mladí návštěvníci častěji zvolili možnost rozhodně nespokojen a to v celých 9 %. 34

3.9.3 Příroda 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3.20 Příroda Příroda 6 5 4 48% 28% 9% 13% 2% 1 2 3 4 5 Z grafu vyplívá, že celková spokojenost s přírodou je opravdu veliká, skoro v 70 % jsou ohlasy dotazovaných kladné. Pouze (2 %) návštěvníků označili možnost rozhodně nespokojen. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 21 Příroda Příroda 5 4 48% 39% 28% 13% 17% Mladí Ostatní 9% 11% 2% 3% 1 2 3 4 5 Pearsonův koeficient u této otázky je mizivý, pouze 0,10. Největší rozdíl u první možnosti. Tedy nejkladnějšího hodnocení přírody. Mladým se příroda líbí více než ostatním skoro o 10 %. Ostatní častěji zvolili možnost nevím. Z toho vyplývá, že přírodu nenavštívili. 35

3.9.4 NP Podyjí 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 22 NP Podyjí NP Podyjí 5 43% 4 26% 17% 4% 1 2 3 4 5 V hodnocení NP Podyjí v celých (26 %) návštěvníci označili možnost nevím, tudíž NP nenavštívili. Ovšem z těch co ho navštívili v (43 %) označili možnost velmi spokojen. Pouze 4 % označili možnost rozhodně nespokojen. Třídění druhého stupně: Graf. 3.23 NP Podyjí NP 4 4 3 43% 4 26%27% 17%18% 12% 4% 3% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní Rozdíl je patrný pouze u první a třetí možnosti hodnocení. Což dokazuje i minimální Pearsonův koeficient 0,10. NP ohodnotili mladí o 3 % lépe než ostatní věkové kategorie. 36

3.9.5 Obchody 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 24 Obchody Obchody 3 31% 18% 13% 8% 1 2 3 4 5 V možnosti obchody, zhruba polovina (5) dotazovaných vybrala možnosti 1 a 2. Skoro třetina dotazovaných (31%) byla s obchody ve Znojmě spíše nespokojena. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 25 Obchody Obchody 4 3 18% 12% 36% 31% 8% 6% 13% 1 2 3 4 5 21% Mladí Ostatní U této odpovědi jsou patrné rozdíly. Největší rozdíly jsou u páté možnosti číslo 1 a také u možnosti nevím. To dokazuje i Pearsonův koeficient 0,15. Mladí častěji použili známku 1 o celých 6 %. Ostatní věkové kategorie byli častěji s obchody spíše spokojeni a mladí návštěvníci častěji zvolili možnost spíš a rozhodně nespokojen. 37

3.9.6 TIC 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 26 TIC TIC 4 3 38% 12% 1 2 3 4 5 Při hodnocení TIC odpovědělo 38 % dotazovaných možností nevím. A celá jedna třetina () vybralo možnost velmi spokojen. Což dokazuje neznalost této služby. Třídění druhého stupně: Graf. 3.27 TIC TIC 4 3 38% 36% 24% 22% 12% 14% 4% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní Rozdíly nejsou téměř patrné a jsou pouze 2 %. Toto tvrzení dokazuje i Pearsonův koeficient, který u této otázky vychází pouze 0,05. Mladí častěji zvolili možnost rozhodně spokojen, naopak ostatní častěji zvolili možnost spíše nespokojen. 38

3.9.7 Restaurace 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 28 Restaurace Restaurace 5 4 4 3 4 24% 19% 6% 6% 1 2 3 4 5 S restauracemi ve Znojmě jsou ve dvou třetinách (64%) velmi nebo spíše spokojeni. Pouze 6% odpovědělo rozhodně nespokojen. 24 % mladých vybralo možnost spíše nespokojen. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 29 Restaurace Restaurace 5 4 46% 4 19% 19% 24% 21% 6% 4% 6% Mladí Ostatní 1 2 3 4 5 Pearsonův koeficient u této otázky je pouze 0,09. Tento koeficient dokazuje, že rozdíly jsou minimální. V hodnocení restaurací se mladí lidé a ostatní většinou shodovali. Ostatní častěji zvolili možnost nevím. 39

3.9.8 Orientace ve městě 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 30 Orientace ve městě Orientace ve městě 4 3 36% 29% 19% 11% 1 2 3 4 5 Na otázku orientace ve městě 36 % vybralo možnost spíše spokojen a ve 40 % jsou odpovědi spíše nespokojen a rozhodně nespokojen. lidí na otázku nedokázalo odpovědět a zvolilo možnost nevím. Třídění druhého stupně: Graf. 3.31 Orientace ve městě Orientace ve městě 4 3 36% 36% 29% 19% 23% 24% 11% 8% 9% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní U této otázky je rozdíl vidět u druhé a třetí varianty odpovědi. Což dokazuje Pearsonův koeficient 0,15. Mladí častěji zvolili možnost spíše spokojen. Ostatní věkové kategorie jsou k hodnocení orientace ve městě více kritičtí. 36 % zvolilo možnost spíše nespokojen. 40

3. 9.9 Ubytování 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3.32 Ubytování Ubytování 3 33% 26% 13% 3% 1 2 3 4 5 S ubytováním byla celá polovina (48%) dotazovaných spokojena a vybrala možnosti velmi a spíše spokojen. Pouze 3% odpověděla možností rozhodně nespokojen. Celých 26 % zvolilo možnost nevím. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 33 Ubytování Ubytování 3 33% 23% 13% 14% 3% 3% 1 2 3 4 5 26% Mladí Ostatní U této otázky jsou rozdíly minimální a Pearsonův koeficient pouze 0,05. Největší rozdíl je u odpovědi nevím. Mládež hodnotí ubytování skoro stejně jako ostatní, ale vždy o pár procent lépe. 41

3.9.10 Sportovní vyžití 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 34 Sportovní využití Sportovní využití 23% 27% 27% 17% 1 2 3 4 5 6% Z grafu je patrné, že se sportovním využitím jsou návštěvníci spíše a rozhodně spokojeni, v 50 %. V Celých 27 % dotazovaní odpověděli možností nevím. Což dokazuje, že nevyužili sportovních možností. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 35 Sportovní využití Sportovní využití 3 23% 18% 27% 29% 17%17% 6% 4% 1 2 3 4 5 32% 27% Mladí Ostatní Pearsonův koeficient je pouze 0,09. I tak je rozdíl vidět u první a poslední možnosti. V hodnocení sportovního vyžití se mladí a ostatní téměř shodují. Mladí byli častěji rozhodně spokojeni. 42

3.9.11 Služby 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 36 Služby Služby 3 32% 26% 14% 11% 17% 1 2 3 4 5 Se službami je více než třetina (32%) spíše spokojena a v třetině (26%) spíše nespokojena. Pouze 11 % vybralo možnost rozhodně nespokojen. Třídění druhého stupně: Graf. 3.37 Služby Služby 4 3 14%14% 37% 32% 26% 22% 17% 11% 7% 1 2 3 4 5 Mladí Ostatní U této otázky je Pearsonův koeficient pouze 0,12. Největší, přesto minimální rozdíl je u možnosti druhé. Kdy ostatní hodnotí služby lépe než mladí. Mladí návštěvníci častěji zvolili spíše nespokojen. 43

3.9.12 Infrastruktura 1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím Třídění prvního stupně: Graf. 3. 38 Infrastruktura Infrastruktura 3 21% 9% 1 2 3 4 5 V jedné třetině () byla zvolena odpověď spíše spokojen, pouze 9% vybralo možnost velmi spokojen a více než třetina () odpovědělo možností spíše nespokojen. 15 % dotazovaných na otázku nedokázalo odpovědět. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 39 Infrastruktura Infrastruktura 13% 9% 28% 27% 21% 18% 14% Mladí Ostatní 1 2 3 4 5 Pearsonův koeficient u této otázky je 0,12. Rozdíl je u první a čtvrté možnosti. Infrastrukturu hodnotí ostatní kladněji než mladí lidé. Ostatní věkové kategorie častěji zvolili možnost rozhodně a spíše spokojen. Mladí naopak spíše a rozhodně nespokojen. 44

3.10 otázka: Zdroj informací před cestou do Znojma U této otázky jsme měli za úkol zjistit, kde návštěvníci hledali informace před cestou do Znojma a jeho okolí. Třídění prvního stupně: Graf. 3. 40 Zdroj informací před cestou Zdroj informací před cestou 5 47% 4 22% 17% 8% 2% 1% 3% Nehledal Média Internet Doporučení CA/CK TIC Jiné Zhruba polovina dotazovaných (47 %) před cestou informace vůbec nehledali, necelá třetina (22 %) hledala informace na internetu. Pouze 1 % dotazovaných hledalo informace v turistickém informačním centru. Třídění druhého stupně: Graf. 3. 41 Zdroj informací před cestou 5 4 47% 37% Kde jste hledal informace 22% 27% 17% 19% 8%7% 2% 4% 1%1% 3% Nehledal Média Internet Doporučení CA/CK TIC Jiné Mladí Ostatní U této možnosti vyšel Pearsonův koeficient 0,06. Rozdíly jsou u možnosti nehledal, kdy mladí informace nehledali o více než v 10 %. Mladí informace v polovině případů nehledali. Na internetu hledají informace častěji ostatní věkové skupiny o více než 5 %. 45