Větrné elektrárny Bačalky

POSOUZENÍ VLIVU NAVRHOVANÉ STAVBY A VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA KRAJINNÝ RÁZ VE SMYSLU 12 ZÁK. Č. 114/1992 SB. NÁZEV Větrné elektrárny Bačalky Zpracoval: Mgr. Lukáš Klouda Datum: prosinec 2008

Větrné elektrárny Bačalky Posouzení vlivu navrhované stavby a využití území na krajinný ráz ve smyslu 12 zák. č. 114/1992 Sb. Mgr. Lukáš Klouda technický poradce v oblasti ŽP IČ: 74374478 Gočárova třída 1235/14a, 500 02 Hradec Králové tel.: 776 753 469, klouda.l@seznam.cz Praha prosinec 2008 2

Obsah: 1 Úvod...4 2 Metodika...5 3 Použitá terminologie...6 4 Popis hodnoceného záměru...7 5 Oblast krajinného rázu...9 6 Dotčený krajinný prostor (DoKP)...10 7 Fyzickogeografická charakteristika DoKP...12 8 Ochrana přírody...12 9 Identifikace znaků krajinného rázu v DoKP...13 9.1 Přírodní charakteristika území a její znaky...13 9.2 Kulturní a historická charakteristika území, její znaky a hodnoty...14 9.3 Estetické hodnoty, prostorové vztahy a měřítko...16 10 Klasifikace znaků krajinného rázu v DoKP a vyhodnocení vlivů...18 11 Závěr...23 Použité informační zdroje...24 3

1 ÚVOD Předkládané hodnocení vlivu výstavby dvou větrných elektráren v katastrálních územích Horní Rokytňany a Lično u Milkovic na krajinný ráz ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zpracováno jako samostatná příloha k Oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Cílem této práce je vyhodnocení míry vlivu navrhované stavby a využití území z hlediska zásahu do krajinného rázu (aktuální hodnocení). 4

2 METODIKA Zpracování aktuálního (kauzálního) hodnocení vymezených funkčních ploch v této studii vychází z metodického postupu Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, tzv. metoda prostorové a charakterové diferenciace území autorů I. Vorla, R. Bukáčka, P. Matějky, M. Culka a P. Skleničky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy přírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů tuto kvalitu snižujících. Další princip metody spočívá v tom, že celkový problém hodnocení se rozkládá na dílčí, samostatně řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení rozložit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, takto eliminovat. Rozložení problému se standardně provádí: prostorovou a charakterovou diferenciací rozložením na charakterově homogenní části krajiny - oblasti krajinného rázu (označované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (označované též jako dotčené krajinné prostory, dílčí krajinné prostory atd.) identifikací znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty Výstupem posouzení je pak závěr, ve kterém se konstatuje míra zásahů navrhovaného záměru do: přírodní, kulturní nebo historické charakteristiky přírodních a estetických hodnot významných krajinných prvků (VKP) zvláště chráněných území (ZCHÚ) kulturních dominant harmonického měřítka a vztahů Konfliktnost zásahů je dána intenzitou zásahů do jednotlivých znaků krajinného rázu, významem, projevem a cenností těchto znaků. Jako další podklady byly použity mapy v měřítku 1 : 10 000 a 1: 50 000, poznatky učiněné terénním šetřením, odborná literatura, internet, pořízená fotodokumentace. 5

3 POUŽITÁ TERMINOLOGIE V textu může být pracováno s následujícími charakterizovanými pojmy (Vorel a kol.): estetická hodnota krajiny je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině; předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek). harmonické měřítko krajiny vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků. harmonické vztahy v krajině vyjadřují soulad činností člověka a přírodního prostředí (absence rušivých jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, harmonický soulad jednotlivých prvků krajinné scény. historická charakteristika krajinného rázu je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa; historická charakteristika je klíčová pro pochopení logiky vztahů mezi přírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním vzhledem k jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti; může nést stopy významných historických událostí. kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal. krajinná scéna - při pozorování z různých míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou scénu; krajinnou scénu vnímáme staticky (např. jako pohled z významného bodu krajiny) nebo dynamicky (jako sled pohledů z různých míst trasy průchodu krajinou); krajinná scéna je nositelem estetických hodnot, tkvících v prostorovém uspořádání, v neopakovatelnosti a jedinečnosti panoramat, v harmonickém měřítku a v harmonických vztazích krajiny krajinná scenérie - dílčí prostory a partie krajiny vytvářejí v krajinné scéně odlišné a specifické krajinné scenerie krajinná složka relativně homogenní ekologická jednotka, je souhrnem prvků uvnitř krajiny, má jednotný projev a vyznačuje se stejnou funkcí; velikostí relevantní krajinnému měřítku (Forman et Godron 1993, upraveno). krajinný prvek je skladebnou jednotkou krajinné složky. Je buď přírodní nebo umělý. místo krajinného rázu část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem; jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. oblast krajinného rázu představuje krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu); je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. přírodní hodnota je dána kvalitativními parametry zastoupených ekosystémů ve vztahu k jejich trvalé udržitelnosti, reprezentativností aktuálních znaků ve vztahu ke stanovištním podmínkám, prostorovými parametry, harmonickým charakterem interakcí mezi ekosystémy, výraznými přírodními dominantami krajiny. přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů znak krajinného rázu jednotlivá část krajiny, podílející se na utváření krajinného rázu. Tyto části společně utvářejí přírodní, kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu 6

POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ 4 POPIS HODNOCENÉHO ZÁMĚRU Posuzovaný záměr představují 2 větrné elektrárny Nordex N90 o celkovém výkonu 4,6 MW (obě s nominálním výkonem 2,3 MW). Umístění větrných elektráren si vyžádá rovněž instalaci dvou trafostanic a zbudování příjezdových komunikací. Poloha první větrné elektrárny (s označením VE1, viz obr. č. 1) se nachází v k. ú. Horní Rokytňany, cca 1 km západně od západního okraje obce Bačalky a cca 800 m jihovýchodně od obce Veselice, v nadmořské výšce cca 364 m n. m. Místo druhé větrné elektrárny (VE3) leží v sousedním k. ú. Lično u Milkovic, cca 1,2 km severně od Bačalek a cca 800 m od západního okraje obce Záhuby, v nadmořské výšce cca 351 m n. m. Vzdušná vzdálenost mezi oběma sloupy větrných elektráren činí cca 2 200 metrů. Obě dvě větrné elektrárny jsou technicky i podobou shodné. obr. č. 1: Umístění větrných elektráren na podkladu leteckého snímku převzato: www.mapy.cz Vlastní větrná elektrárna se skládá z rotoru, gondoly a stožáru. Rotor se skládá ze 3 lopatek vyrobených z vyztuženého sklolaminátu a vybavených systémem naklápění pro efektivnější využití energie větru. Gondola včetně rotoru je posazena na 100 m stožáru a natáčí se podle směru větru. Stožár sestává ze 6 ocelových segmentů trubkovitého tvaru a je uchycen do železobetonového čtvercového fundamentu o délce hrany okolo 17 m a hloubce cca 2 m. V okruhu 5 metrů od stožáru vznikne zhutněná vrstva zeminy o výšce cca 1 m. Celý betonový fundament nebude viditelný, bude zahrnut ornicí. 7

Součástí obou VE bude zpevněná plocha o rozměru 20 x 30 m pro mechanizaci, zpevněná příjezdová komunikace o šířce 3 4 m a kiosek o výšce 1 1,5 m a půdorysu přibližně 2 x 1 m, který slouží jako měřící a předávací stanice. Obě větrné elektrárny budou vzájemně propojeny podzemním kabelem do místa existence betonového kiosku jako předávací stanice a odtud bude realizováno jedno propojení podzemním kabelem (elektrickou přípojkou) na veřejnou distribuční síť o napěťové hladině 35 kv. Jako stavební materiál bude použit u základů železobeton, tubus je ocelová konstrukce ošetřená ochranným nátěrem a barvou, rotor je z tvrzeného sklolaminátu, gondola pak sklolaminát a nosná ocelová konstrukce. obr. č. 2: podoba větrné elektrárny typu Nordex N90 převzato: http://obrazky.info-havirov.cz/?start=915&search=nordex Průměr rotoru VE dosahuje 90 metrů. S uvedenou výškou tubusu (100 metrů) tak větrné elektrárny dosahují v nejvyšším bodě výšky 145 metrů nad patou. Barevné ztvárnění je provedené ve světlém odstínu s barevným zvýrazněním lopatek (viz obr. č. 2). Provoz VE je zcela automatizován. Gondola s rotorem se natáčí po směru větru pro maximální využití větru. Výrobce garantuje funkční provoz do výše 95% času v roce. Předpokládané uvedení do provozu náleží do druhé poloviny roku 2010. 8

5 OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU Území, v němž se nachází zde posuzovaný záměr, se vyznačuje základní charakteristikou, kterou je poloha na rozhraní. Toto rozhraní lze chápat ve dvou rovinách. První je čistě administrativní povahy okolí Libáně či Dětenic představuje nejzápadnější část Královéhradecka na styku se středními Čechami. Druhý aspekt s již bezprostřední příčinnou vazbou na záměr výstavby větrných elektráren reprezentuje zřetelná proměna charakteru reliéfu. Jižně od prostoru plánovaného umístění elektráren se nacházející údolí Hasinského potoka odděluje nížinaté Polabí od členitějšího reliéfu pahorkatin Jičínska, zahrnujících pestrý erozní reliéf Českého ráje, pomalu přecházejících do Podkrkonoší. Oproti jižněji položenému Polabí stoupá na jeho přechodu do členitějších a vyšších poloh zastoupení lesa. Obě základní krajinné složky lesní a zemědělsky využívaná půda mají v širším měřítku vcelku rovnoměrné postavení. Ze zaměření zemědělské produkce lze zdůraznit pěstování cukrovky, pro jejíž zpracování byly ve druhé polovině 19. století v Dolním Bousově i Libáni postaveny cukrovary. Prostor uvažované výstavby větrných elektráren leží v půli cesty mezi lokálními (až regionálními) centry Jičínem a Mladou Boleslaví. Větší spádová sídla v blízkosti hodnoceného záměru reprezentují Dolní Bousov, Libáň, popř. Dětenice. Stopy člověka ve zdejším území sahají do fáze prvotního osídlování - mladší doby kamenné. Obec Dětenice patří ke starým charvátským osadám. Zdejší krajina - byla osídlená již v době neolitické lidem rolnickým, jak o tom svědčí nalezené kamenné ráhno a neolitická popelnice. (http://detenice.wz.cz/index.html) Archeologické nálezy z mladší doby kamenné dokladují osídlení v prostoru dnešního města Libáně či Dolního Bousova. Oblastí krajinného rázu lze tedy chápat území lesozemědělského charakteru na přechodu rovinatého Polabí do pahorkatin na pomezí krajů Středočeského a Královéhradeckého v předstupu do Českého ráje. Jednu z důležitých charakteristik krajinného rázu představují (také v souladu používanými metodickými postupy) prostorové vztahy, v nichž se posuzovaný záměr uplatňuje. Ve zde posuzovaném případě bude viditelnost záměru (dotčený krajinný prostor - viz kapitola 6) zasahovat dále než do shora specifikovaného území do dalších oblastí krajinného rázu (Český ráj, Polabí, údolí Klenice či Kněžmostky). obr. č. 3: Širší území posuzovaného záměru (červený kruh hrubá poloha větrných elektráren) 9

6 DOTČENÝ KRAJINNÝ PROSTOR (DOKP) Vliv navrhovaného záměru na krajinný ráz je vždy omezen na určité území, kde se projevují bezprostřední fyzické vlivy záměru na danou lokalitu nebo kde se projevují vlivy vizuální, sluchové, čichové, příp. jiné. Takové území označujeme jako dotčený krajinný prostor (DoKP). Vymezení dotčeného krajinného prostoru se v případě kritéria viditelnosti provádí buď vizuálními bariérami (horizonty terénu, lesních porostů nebo zástavby) nebo se empiricky stanoví okruhy potenciální viditelnosti (ve dvou vzdálenostech: 3 km okruh předpokládané silné viditelnosti a 6 km okruh předpokládané potenciální viditelnosti). Parametry zde posuzovaného záměru a jeho poloha staví jako určující hledisko pro vymezení dotčeného krajinného prostoru jeho viditelnost. V případě větrné elektrárny nelze při standardním posouzení vlivu na krajinný ráz výše uvedená kritéria viditelnosti volně použít. Větrná elektrárna představuje specifickou stavbu, pro kterou byl nad rámec běžně používaných metodických doporučení (Vorel a kol., další) zpracován samostatný metodický pokyn. Uplatnění tohoto typu stavby v krajině je třeba posuzovat v širším územním měřítku daném potenciální viditelností (za příznivých meteorologických podmínek). V souladu s Metodickým pokynem k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody jsou pro účel této studie stanoveny následující pásma viditelnosti posuzované stavby (In Trojánková, 2008): Silná viditelnost (0 2,5 km) prostor v okruhu, kde bude stavba velmi dobře viditelná a rozlišitelná od ostatních prvků krajiny; vnitřní DoKP (A) Zřetelná viditelnost (2,5 5 km) okruh bezprostředního působení stavby a potenciální dobré viditelnosti stavby. Uplatnění stavby v krajinné scenérii je zřetelné a jednoznačné, potlačené či zmírněné jinými, převážně většími skladebnými prvky krajinné kompozice. Dobrá viditelnost (5 10 km) okruh, kde stavba nedosahuje takového uplatnění v krajinné scenérii, její viditelnost však přetrvává a projev ve vizuálních vazbách zmírňují ostatní prvky krajinného obrazu. Slabá viditelnost (10 20 km) okruh s omezeným uplatněním stavby v krajinné scenérii; její rozlišitelnost vyžaduje soustředění a informaci o stavbě. Z těchto důvodů není možný dopad na ráz krajiny autentický a tento okruh viditelnosti nevyžaduje bezpodmínečné vyhodnocení vlivu na krajinný ráz. Čtverec území, v kterém byla provedena pomocí GIS analýza viditelnosti, má plochu 1 444 km 2. Vypočtené hodnoty nezahrnují výšku vegetace, postihují tedy stav maximální potenciální viditelnosti daný konfigurací terénu. Kvantitativní výstup této analýzy ukazuje následující tabulka, grafický výstup příloha č. 1 Tabulka: analýza viditelnosti výška bodu nad terénem (m) viditelnost VE1 (km 2 ) podíl VE1/145 (%) viditelnost VE3 (km 2 ) podíl VE3/145 (%) viditelnost obou VE (km 2 ) podíl obou VE/145 (%) 145 (horní úvrať) 989 100 953,8 100 926,1 100 125 958,7 96,9 917 96,1 888,5 95,9 100 (vrchol tubusu) 915,1 92,5 863 90,5 831,9 89,8 75 862,5 87,2 794,3 83,3 759,3 82 50 (cca dolní úvrať) 797,2 80,6 693,1 72,7 653,3 70,5 10

V uvedeném rozsahu území byla zjišťována viditelnost obou větrných elektráren jednotlivě i zároveň, resp. bodů v dané výšce nad terénem v místě jejich plánované stavby. Viditelnost posuzovaného záměru se zvýrazněním polohy sídel a znázorněním okruhů viditelnosti znázorňuje příloha č. 1 (a,b,c). Analýza viditelnosti byla provedena pomocí GIS pro 5 výškových úrovní 145, 125, 100, 75 a 50 metrů. V grafických výstupech v příloze 1 převažuje žlutá barva znázorňující viditelnost stavby při výšce (alespoň) 50 metrů. Viditelnost stavby v dané výškové úrovni znamená tedy vždy zároveň i viditelnost stavby vyšší. Jednotlivá barevnou škálou zobrazená pásma viditelnosti znázorňují v příloze č. 1c viditelnost obou větrných elektráren v dané výškové úrovni (viditelnost jedné větrné elektrárny v úrovni 130 metrů a výše, a druhé v úrovni 105 m a výše, podchytí až pásmo viditelnosti 100 m). Zjištění viditelnosti bylo provedeno pro povrch bez zahrnutí vegetace maximální (potenciální) rozsah. Zahrnutí vlivu vegetace v takto rozlehlém území vyžaduje rozsáhlou (aktuální) datovou základnu o výšce vegetace, která není k dispozici. Viditelnost bodu 50 metrů nad terénem (dále výrazná ) znamená viditelnost celé pohyblivé části větrné elektrárny (rotoru) a horní poloviny tubusu. Údaje v tabulce ukazují vysokou citlivost na výškovou stavbu pro zájmové území. Stavba o výšce 50 metrů v místě plánované lokalizace VE1 je viditelná z 80 % referenčního území jako stavba o výšce takřka 3 x větší. K vjemu takového prvku v krajinné scéně zásadně přispívá pohyblivá část, která jeho viditelnost zesiluje. Viditelnost zde posuzovaných větrných elektráren je plošná, především v málo členitém terénu nížin i pahorkatin, omezená v údolích toků (na svazích ukloněných od Markvartické plošiny klesá a na svazích orientovaných k Markvartické plošině roste). V pásmu do 5 kilometrů (okruh zřetelné viditelnosti) od větrných elektráren lze z přílohy č. 1 vyčíst v severním, západním a jihozápadním směru viditelnost vyšších pater způsobenou svahy Markvartické plošiny, které viditelnost omezují, a ta funguje až dále od těchto svahů (zejména sever údolí Klenice, jihozápadní svahy nad Hasinským potokem). Zalesnění hrany plošiny viditelnost ještě koriguje. Výrazná viditelnost (od 50 m výšky) nastává v celém jižním kvadrantu, severozápadě (především VE1) a na východ až severovýchod (méně lesnaté povodí Mrliny a Libáňského potoka, obě VE). V okruhu silné viditelnosti (cca do 10 km) převládá výrazná viditelnost stavby od 50 metrů výšky (především v jižním směru - do značné míry zalesněný rovinatý terén - Jabkenicko, odlesněné okolí Kopidlna o více než 100 metrů níže než Markvartická plošina, plochý terén v úrovni cca 300 360 metrů nad mořem východně a severně od Libáně, na severu území severně od Dolního Bousova). V okruhu slabé viditelnosti (více než 10 km) rovněž převažuje výrazná viditelnost od 50 metrů (vyjma severovýchodního, severního a zčásti jihovýchodního směru). Z těchto míst bude optická vazba funkční za předpokladu znalosti o existenci staveb a dobrých meteorologických podmínkách. Přítomnost horních pater větrných elektráren ve výškách nad 100 metrů i při pohybu rotoru nebude běžně rozpoznatelná a nestane se součástí krajinné scenérie. 11

7 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA DOKP Blízké okolí uvažované instalace větrných elektráren (vnitřní DoKP A) se nachází ve vyvýšeném plošinatém reliéfu v nadmořských výškách cca mezi 340 375 m n. m. Toto území představuje plošnou lesními porosty obklopenou enklávu. Vnitřní prostor je odlesněný, většina půdy v tomto zde je využita jako orná, trvalé travní porosty (louky) mají menší podíl, jejich přítomnost navíc není všude dlouhodobá, donedávna i tyto plochy byly obdělávány. Vnitřní zeleň se vyskytuje omezeně. V okrajových lesních porostech jsou výrazně zastoupeny listnáče (dub) a borovice. Les je však na první pohled hospodářský, zcela zde absentuje porostní plášť. Od západu k východu protaženou plochou elevaci (západní část Markvartické plošiny) obtékají toky odvádějící vody do Mrliny. Ze západu a z jihu Hasinský potok, který zde i pramení. Do Hasinského potoka se vlévá Záhubka, tekoucí podél severovýchodního a východní svahu. Na severní okraji odvádí vodu do Klenice Vlčipolský potok. Vzhledem k převýšení zdejšího terénu nad okolí se území vyznačuje silnější mírou povětrnosti. Geomorfologicky (Demek, 1987) náleží řešené území do okrsku Markvartické plošiny (podcelek Turnovská pahorkatina, celek Jičínská pahorkatina) tvořené sedimentárními komplexy slínovců, jílovců a pískovců při hranici se Středolabskou tabulí. Okolní charakter reliéfu je vcelku různorodý, tvořený různými typy hřbety, kotlinami či tabulemi. Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Z. a kol., 1997) vymezuje v zájmovém území černýšovou dubohabřinu. 8 OCHRANA PŘÍRODY Posuzovaný záměr neleží v žádném ze zvláště chráněných území. Cca 300 metrů severním směrem od VE3 se nachází přírodní památka Křižánky. Předmětem ochrany uvedeného zvláště chráněného území jsou mokřadní slatinná společenstva se vzácnými druhy rostlin, fragmenty acidofilních doubrav a bučin a prameniště potoka Záhubka. Další zvláště chráněná území se v blízkosti řešeného záměru nevyskytují. Ve vzdálenosti asi 8 km severně od plánované výstavby větrných elektráren prochází jižní hranice CHKO Český ráj. Zájmové území se nenachází v žádném z vyhlášených přírodních parků. Přírodní park je zřízen obecně závazným předpisem v souladu s bodem 3 12 zákona č. 114/1992 Sb. Důvod vyhlášení přírodního parku spočívá v ochraně krajinného rázu s významným soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V nedalekém okolí lze taková území najít. Necelé 3 km západně od zájmového území leží hranice přírodního parku Čížovky s rozvolněnou strukturou tradiční venkovské zástavby stejnojmenné obce v plochém údolí Křešovského potoka se soustavou menších rybníků, písníkem s bohatou faunou a stanovištně různorodým lesem. Na přírodní park Čížovky navazuje ze západu přírodní park Chlum, vymezený v lesnatém svažitém území vystupujícím nad plošší reliéf údolí Jizery a jejího přítoku Klenice. Zhruba 5 km jihozápadním směrem začíná přírodní park Jabkenicko malebné převážně lesnaté území na křídových sedimentech a soustředěnými rybníky na levostranných přítocích Vlkavy. Hodnocený záměr neleží v žádném z chráněných území soustavy Natura 2000, cca 4 km jižně se nachází hranice ptačí oblasti Rožďalovické rybníky, cca 4 km jihovýchodně evropsky významná lokalita Staré Hrady zámek. 12

9 IDENTIFIKACE ZNAKŮ KRAJINNÉHO RÁZU V DOKP Identifikace znaků krajinného rázu představuje jeden z nejdůležitějších metodických kroků posuzování vlivu záměru na krajinný ráz. Důvodem je navazující klasifikace vlivů, která se provádí právě ve vztahu k těmto znakům a z níž se synteticky získává celkové stanovisko únosnost či neúnosnost vlivu záměru krajinný ráz. Identifikace znaků krajinného rázu v jednotlivých charakteristikách (přírodní, kulturněhistorické a kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů, měřítka a harmonie území) odráží metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody. V následujícím textu uvedená identifikace znaků krajinného rázu je provedena: v rámci přírodní charakteristiky s důrazem na vnitřní DoKP (A) tedy vlastní prostor vrcholového plató západní části Markvartické plošiny (přibližně vymezený okruhem viditelnosti 2,5 km), v rámci kulturně-historické charakteristiky není hranice taxativně vymezena; kulturně-historická charakteristika daného území i lokality může mít přesah daleko za jakýkoliv fyzicky ohraničený prostor; identifikace znaků (nejen) kulturněhistorické charakteristiky spočívá v nalezení podstatného, v kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů, harmonie a měřítka území pro DoKP potenciální (dále v textu provedený zvlášť pro vnitřní DoKP a zvlášť pro širší vnější prostor). 9.1 Přírodní charakteristika území a její znaky Prostor uvažované výstavby větrných elektráren a jeho nejbližší okolí tvoří terénní vyvýšeninu západní část Marvartické plošiny, resp. její nejvyšší partii. Tato nejvýše položená část má mírně zvlněný charakter s převýšením v nižších desítkách metrů. Území odtud se tedy na všechny strany sklání, nejvýrazněji směrem k jihu do údolí Hasinského potoka a k severu do údolí Vlčipolského potoka. Pro prvně jmenovaný představuje vrcholová partie ve své západní části pramennou oblast. Údolí Hasinského potoka pod plošinou vytváří rozhraní mezi labskými tabulemi a pahorkatinným reliéfem na severu. Vrcholové plató tak tvoří exponovanou plošinatou polohu, danou převýšením proti svému okolí nad okrajem polabských nížin. Tato expozici se projevuje rovněž v chodu meteorologických prvků, mj. rychlosti větru. Vrcholová část je plošně odlesněným územím, tvořeným zemědělskou půdou. Vegetaci reprezentují vesměs rozlehlejší lesní porosty při okrajích, často ve svažitých polohách (jih, sever). V jejich druhové skladbě převažují borovice a dub, jedná se však o les hospodářský s jednotnou věkovou skladbou bez porostního pláště. Mimolesní zeleň je zastoupena omezeně, ve vazbě na tok Hasinského potoka či v blízkosti sídel (Veselice), popř. roztroušeně podél cest. Celkově se vrcholový odlesněný prostor vzhledem k intenzivnímu plošnému zemědělskému využití antropickému ovlivnění bez cennějších ekosystémů vyznačuje nízkou ekologickou stabilitou. Část severního okraje lesa v blízkosti VE 3 byla vyhlášena zvláště chráněným územím přírodní památkou Křižánky, chránící slatinná společenstva a relikty acidofilních doubrav, bučin a prameniště potoka Záhubky. Lesy představují ze zákona významný krajinný prvek, navrhovaným záměrem nebudou dotčeny. 13

Mezi oběma plánovanými elektrárnami prochází od jihu k severu trasa regionálního biokoridoru, zahrnující také přírodní památku Křižánky. 9.2 Kulturní a historická charakteristika území, její znaky a hodnoty Výraznou charakteristikou území je dlouhodobý způsob hospodaření. Rovinatá náhorní plošina poskytuje příznivější podmínky pro zemědělskou výrobu, pěstování plodin. Naopak svažité polohy toto využití neumožňují, a proto zde i nyní rostou lesy, z většiny hospodářsky využívané. Z map II. vojenského mapování ze závěru první poloviny 19. století jsou patrné hranice lesních porostů, které vymezují polnosti a jen mírně se liší od současného stavu. Z těchto snímků je také patrná stávající krajinná struktura velikosti lánů, zmíněné okraje lesních porostů, cestní síť i rozsah sídel. Ze srovnání map (obr. č. 4 a 5) vyplývá, že v dřívějších dobách se na horním toku Hasinského potoka vyskytoval větší počet rybníků. V posledních letech se v zájmovém území zvýšil podíl trvalých travních porostů (luk) na úkor orné půdy. Prostor vrcholové západní části Markvartické plošiny představuje území, kam nesměřují lidé jako do svého cílového místa. Dominantní (leso)zemědělská funkce nevytváří předpoklad pohybu lidí do zájmového území, nýbrž dochází k migraci ze zdejšího prostoru (práce, školy). Taková skutečnost (absence intenzivnějších hospodářských aktivit) odpovídá lokaci na pomezí krajů, vede však k protichůdnému pohybu vyhledávání území jako prostoru k odpočinku a rekreaci. Tento jev je v území přítomný existencí objektů druhého bydlení, situovaných do remízku v blízkosti Veselice. Jako možný znak kulturně-historické charakteristiky lze uvést obnovené vinařství, přítomné v území již před staletími (v současnosti nejseverněji položené vinice v ČR). Prostor v blízkosti uvažovaných větrných elektráren se nevyznačuje přítomností výrazné či cenné kulturní (kulturně-historické) dominanty. Při západním okraji Bačalek stojí uvnitř hřbitova kaple, ve volné krajině se lze místy setkat s božími muky. V obci Veselice je památkově chráněný židovský hřbitov a socha sv. Jana Nepomuckého. Objekty či dominanty většího kulturně-historického významu lze hledat v bližším okruhu zájmového území. Mezi nejdůležitější z nich patří: - památkově chráněný neobarokní zámek na východním okraji Domousnice, vybudovaný na místě dřívější vladycké tvrze; místo pobytu Emy Destinové (zřejmě i Enrica Carusa); součástí je komplex cenných hospodářských budov v současnosti v neuspokojivém stavu. - památkově chráněný barokní zámek v Dětenicích, přebudovaný z tvrze pocházející ze 13. století; - památkově chráněný zámek ve Starých Hradech, postavený v polovině 14. století jako původně gotický hrad; v 70. letech 16. století přestavěný na renesanční zámek; součástí gotický kostel sv. Jana Křtitele z 50.- 60. let 14. století s kvalitním renesančním a raně barokním interiérem z přelomu 16. a 17. století. V nejširším území představují nejvýraznější historické artefakty barokně komponovaná krajina na Jičínsku (valdštejnská, šlikovská) či národní kulturní památka zámek Humprecht u Sobotky. 14

POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ obr. č. 4: Mapa II. vojenského mapování znázorňující zájmové území převzato: www.mapy.cz obr. č. 5: Aktuální letecký snímek znázorňující zájmové území převzato: www.mapy.cz 15

9.3 Estetické hodnoty, prostorové vztahy a měřítko Území vymezené okruhem viditelnosti 2,5 km (vnitřní dotčený krajinný prostor), které se zhruba shoduje s vrcholovou odlesněnou partií není nijak rozlehlým prostorem, přesto zde lze identifikovat hlavní prostorové charakteristiky. Zřetelným znakem území je dominantní horizontální měřítko. Vrcholová část se nevyznačuje výrazným převýšením, z většiny míst poskytuje široké výhledy daleko za své hranice i uvnitř. Tento rys zesiluje absence prvků ve vnitřní části, především vegetace a také nečleněná hrubá (hrubě zrnitá) krajinná struktura existence plošných enkláv zemědělské půdy (viz obrázek č. 5). Zmíněná absence vegetačních prvků napomáhá jednotvárnosti krajinného pokryvu, v území citelně chybí liniová zeleň, výskyt solitérů je sporadický. Mimolesní zeleň se v extravilánu vyskytuje pouze podél vodotečí (Hasinský potok či pravostranný přítok Záhubky), popř. spíše v podobě reliktů u cest. Zajímavý aspekt představuje vymezení či ohraničení ucelenost území, které vytváří okrajové lesní porosty. Rozhraní mezi polem a lesem je díky hospodářskému pěstování zcela markantní, takřka pravoúhlé a plošně přítomné. Vzhledem k exponované poloze fungují z vrcholového výhledy do širokého okolí polabských nížin, Jičínské pahorkatiny, na hradbu Českého ráje, Bezděz. V období příznivých meteorologických podmínek lze dohlédnout až do Krkonoš či Českého středohoří. Důležitým znakem území je prostorové uspořádání (obraz) sídel. Nejbližší sídlo Bačalky společně s částí Lično reprezentují řadovou ves postavenou podél cesty z Domousnice na Dětenice. Ostatní blízké obce rovněž respektují konfiguraci terénu to platí zejména o obci Veselice, která je přirozeně a organicky zasazena do údolí Hasinského potoka. V obou obcích absentuje novodobá panelová výstavba. Do značné míry si tak uchovaly svůj původní venkovský ráz. Jejich poměrně konzistentní plošná velikost již byla uvedena výše. Určitý znakem velmi subjektivní povahy může být dojem vznikající z exponované vrcholové polohy návštěvníka v území pozice v místě, odkud je třeba sestoupat. V plošinatém terénu s převahou horizontálního měřítka se významně v prostorových vztazích uplatňují prvky nepřírodní povahy, které mají výraznou vertikální složku. Jedná se v první řadě o vysílač v blízkosti nejvyšší kóty Kopanina (cca 374 m n. m) stožár příhradové konstrukce s výškou cca 60 metrů. Druhým objektem je vodojem v areálu zemědělského družstva na severním okraji Bačalek, rovněž s výrazně technicistním habitem a výškou okolo 25 metrů. Viditelnost obou objektů je patrná z výrazné části DoKP, v případě vysílače téměř odkudkoliv, čímž citelně zasahují do harmonického měřítka území. Území v DoKP (A) lze souhrnně označit jako nepříliš výrazné, jednotvárné bez významnější krajinářské hodnoty. Širší území mimo vnitřní dotčený krajinný prostor (A), kde lze uvažovat viditelnost větrných elektráren, zasahuje do všech světových stran. Tento prostor je, co se týká geografických podmínek, značně diferencovaný, proto je účelné v jeho rámci vymezit části se základními shodnými vlastnostmi dílčí dotčené krajinné prostory. V zájmovém území širším dosahu viditelnosti stavby lze vymezit následující hlavní dílčí dotčené krajinné prostory či místa krajinného rázu (cca v rozsahu do 10 km): 1) severní část Polabí; reprezentovaná především Rožďalovickou a Královéměsteckou tabulí, nacházející se o 100 150 metrů níže než zájmové území, s plošnými lesními 16

celky i výrazným zastoupením zemědělské půdy v povodí Mrliny; spíše s menšími sídelními útvary, ze západu na toto území navazuje převážně lesnatá mírně výše položená Jabkenická plošina a zemědělsky využitá Luštěnická kotlina; rozhraní mezi tímto prostorem a zájmovým území tvoří výrazný převážně lesnatý svah Markvartické plošiny a Chlumeckého hřbetu západovýchodního směru s převýšením cca 150 metrů, který v prostorových vazbách vytváří zásadní krajinný prvek. 2) východní část Markvartické plošiny; popř. Jičínské pahorkatiny s nadmořskými výškami jen mírně nižšími než v zájmové lokalitě, malou energií reliéfu, nízkou lesnatostí a existencí paralelních mělkých údolí toků generelně tekoucích k jihovýchodu v povodí Mrliny (Záhubka, Bukovina, Javorka, Bystřice), osídlením zastoupeným menšími sídly. Z tohoto prostoru funguje dobrá optická vazba do zájmového prostoru, snížená či neexistující pouze v depresích uvedených toků. 3) údolí Klenice Sobotecká kotlina; s rovinatým reliéfem, méně zalesněným, s většími sídly (Dolní Bousov, Sobotka), oddělené od zájmového území výrazným zalesněným svahem s převýšením cca 110 metrů; tento prostor zahrnuje i jižní část Vyskeřské vrchoviny náležející již do Českého ráje (CHKO), vyšší polohy na svazích ukloněných do údolí Klenice. 4) Chloumecký hřbet protáhlá elevace západovýchodního směru se zalesněním převážně vyšších partií, zahrnující přírodní parky Čížovky a Chlum. V souhrnu lze jako základní hodnoty (znaky) krajinného rázu v širším území označit přítomnost terénní hradby v podobě výrazných svahů Markvatické plošiny, kde se nachází významný geomorfologický fenomén rozhraní polabských tabulí a vyššího pahorkatinného reliéfu (platí pro jižní dílčí DoKP severní Polabí). Zalesněná terénní hradba jako významný prvek prostorových vztahů (táhlá dominanta s vertikálou) a měřítka území figuruje též ze severních směrů (údolí Klenice). Důležitou vlastnost území představuje otevřenost prostoru vytvářející rozmanité a neopakovatelné krajinné scény (opět platí především z jižních a severních směrů) s vymezením v podobě zmíněné hradby. Východní část území (východní část Makvartické plošiny) s vyšší nadmořskou výškou poskytuje delší výhledy a širší přehled po krajině, tentokrát bez dramatického projevu a silnějšího akcentu zalesněných svahů (rozlehlé prostorové dominanty) Markvartické plošiny. Specifické postavení zaujímají exponované polohy, situované na hranici běžné viditelnosti či již za ní (Veliš, Trosky, Vyskeř, Mužský). 17

10 KLASIFIKACE ZNAKŮ KRAJINNÉHO RÁZU V DOKP A VYHODNOCENÍ VLIVŮ V následujících tabulkách jsou uvedeny identifikované znaky krajinného rázu v dříve popisovaných charakteristikách. Je zde rovněž hodnocena míra vlivu realizací záměru na tyto znaky, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, středně silný, silný, stírající (zásah či vliv). Projev a význam identifikovaných znaků krajinného rázu je chápán v rámci DoKP, cennost na úrovni vyšší (republikové). Posouzení je provedeno pro stav území po ukončení realizace záměru Přírodní charakteristika krajinného rázu (DoKP A) Projev Význam Cennost Znaky a hodnoty Pozitivní Neutrální Negativní Zásadní Doplňující Jedinečná Význačná Běžná Míra vlivu (velikost zásahu) plošinatý exponovaný - vrcholový reliéf x x x žádný plošná lesní vegetace s převahou listnáčů nízká ekologická stabilita, antropické ovlivnění území x x x žádný x x x slabý ZCHÚ PP Křížánky x x x žádný ÚSES (regionální biocentrum, regionální biokoridor) x x x žádný VKP les x x x žádný Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu Projev Význam Cennost Znaky a hodnoty Trvalý způsob hospodaření (leso)zemědělské využití území spádové území na rozhraní krajů rekreační (klidové) území bez průmyslových provozů Přítomnost kulturněhistorických hodnot: Pozitivní Neutrální Negativní Zásadní Spoluurčující Spoluurčující Doplňující Jedinečná Význačná Běžná Míra vlivu (velikost zásahu) x x x slabý x x x žádný x x x žádný neobarokní zámek v Domousnici x x žádný barokní zámek v Dětenicích x x žádný renesanční zámek ve Starých Hradech x x žádný 18

Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické měřítko v území Projev Význam Cennost Znaky a hodnoty Pozitivní Neutrální Negativní Zásadní Spoluurčující DoKP A Doplňující Jedinečná Význačná Běžná Míra vlivu (velikost zásahu) převažující horizontální měřítko prostoru vizuální dosah vzdálených míst, široká krajinná scenérie x x x silný x x x žádný exponovaná vrcholová poloha x x x žádný jednotvárná, plošná krajinná struktura přítomnost technicistních objektů se zřetelnou vertikálou zachovalý venkovský obraz sídel zřetelné vymezení území, ohraničenost x x x žádný x x x středně silný středně silný x x x žádný Z provedeného tabelárního hodnocení vyplývá, že posuzovaný záměr výstavba větrných elektráren v lokalitě Bačalky s sebou ponese významné vlivy na identifikované znaky krajinného rázu. Přírodní charakteristika krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru nebude plánovaným záměrem citelněji dotčena. Necelé 2 000 m 2 zastavěných ploch nebudou vybudovány v místě výskytu cennějších biotopů, zasáhnou v plném rozsahu zemědělsky využívané pozemky. Vliv na identifikovaný znak nízká ekologická stabilita, antropické ovlivnění území byl klasifikován jako slabý. Vlivy na ostatní identifikované znaky přírodní charakteristiky krajinného rázu byly klasifikovány jako nulové. Realizací záměru nezpůsobí nepříznivý zásah do zvláště chráněných území (PP Křižánky) ani do významného krajinného prvku (les VKP ze zákona). Z pohledu kulturně-historické charakteristiky krajinného rázu lze rovněž konstatovat, že v zájmovém území nedojde k zásadně nepříznivým vlivům. Jistý vliv může představovat znemožnění obvyklého způsobu hospodaření v projektovaných zastavěných plochách stávajícího zemědělského využití. S ohledem na širé okolní lány bude tento dopad zcela zanedbatelný a zemědělská funkce zůstane plošnou a klíčovou charakteristikou v území. Vliv na identifikovaný znak trvalý způsob hospodaření (leso)zemědělské využití je klasifikován jako slabý. Výstavbou větrných elektráren se nesníží rekreační potenciál území, doložený výskytem chat v lesním remízku nad Veselicí. Existence větrných elektráren nebude znamenat dramatickou změnu v současném poklidném charakteru místa, nevyvolá intenzivnější pohyb (vozidel, lidí) v odlesněné zemědělsky obhospodařované vrcholové 19

plošině. Nejbližší kulturně-historické dominanty, nacházející se vně bezprostředního okolí posuzovaných větrných elektráren, nedoznají žádné újmy. Kategorie estetických hodnot, prostorových vztahů, harmonie a měřítka území představuje těžiště posouzení vlivu zde posuzovaného záměru na krajinný ráz. V dotčeném krajinném prostoru vnitřním (A) postihujícím vrcholovou plošinu vzniknou výstavbou větrných elektráren dvě výrazné dominanty, které svojí vertikálou vystoupí nad v jakémkoliv smyslu obvyklé měřítko území. Již z charakteru (typu) reliéfu plošiny vyplývá převaha horizontální dimenze, vůči které budou uvažované větrné elektrárny v protikladu (viz srovnávací panoramatické snímky v příloze č. 2). Výrazně vertikální rozměr ve vnitřním DoKP (A) mají nyní pouze technická zařízení vysílač a vodojem v areálu zemědělského družstva. Navržené větrné elektrárny však svojí výškou přesahují i stávající vysílač při kótě Kopanina. I v rámci plošně nepříliš rozsáhlého vnitřního DoKP (A) budou z některých míst fungovat lesní porosty jako určité clony (např. z prostoru pod Mílovou hůrou), které způsobí viditelnost pouze dílčí horní části větrné elektrárny. Tento fakt sám o sobě nemá negativní obsah. V tomto ohledu však vystupuje další jev, zcela atypický v krajině, dynamická složka v podobě rotoru, zde o průměru 90 metrů. Ve vnitřním DoKP (A) se stane otáčející se rotor prvkem výrazně poutajícím pozornost. V blízkosti lesních porostů se vytvoří plochy, z kterých nebude možno pozorovat celou větrnou elektrárnu (či horní polovinu tubusu), nýbrž jen periodicky vycházející a zapadající část lopatek. Takový prvek nemá v krajinném prostředí analogii. Jako eliminující faktor lze uvést skutečnost, že přítomnost stavby takového měřítka se stane v území, jakým je vnitřní DoKP, zcela působivou permanentně přítomnou a neopominutelnou dominantou. Z tohoto důvodu lze očekávat její trvalý vstup do vědomí zde stále žijících obyvatel, jenž eliminuje tento těžko uchopitelný prvek krajinné scény. Vliv na identifikovaný znak převažující horizontální měřítko prostoru byl klasifikován jako silný. Projev přítomnosti větrných elektráren je třeba chápat i ve vztahu k ostatním architektonickým objektům ve vnitřním DoKP (A). Stávající příhradový stožár se zřetelnou vertikálou představuje ryze technicistní prvek, který díky své konstrukci nezapadá organicky do charakteru území. Podobný dojem vyvolává také objekt vodojemu v areálu zemědělského družstva. Tento areál rovněž působí nepříliš esteticky (mj. ve vazbě na zástavbu). Jeho neestetický dopad v prostorových vztazích eliminuje poloha v návaznosti na zástavbu obce. Dvě větrné elektrárny budou mít bezpochyby rovněž technicistní projev, který umocní pohyblivá část (přes ryze přírodní pohon). Klasifikace estetické hodnoty takové stavby je velice problematická a individuální. Relevantní je rovněž projev větrných elektráren ve vztahu k zástavbě obcí. Nejbližší sídla (Bačalky, Veselice) se vyznačují zachovalým venkovských charakterem, byť často s neuspokojivým stavem fasád, bez hojnějšího postižení nekvalitní novodobou zástavbou. S tímto zachovalým venkovským charakterem sídel (půdorys, měřítko staveb) budou větrné elektrárny s moderním habitem ve zřetelném kontrastu. Vlivy na identifikované znaky přítomnost technicistních objektů se zřetelnou vertikálou a zachovalý venkovský obraz sídel jsou klasifikovány jako středně silné. Vlivy na ostatní identifikované znaky krajinného rázu v kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů, harmonie a měřítka ve vnitřním DoKP (vizuální dosah vzdálených míst široká krajinná scenérie, exponovaná vrcholová poloha, jednotvárná plošná krajinná struktura, zřetelné vymezení území ohraničenost) nedosáhnou významnější míry. V širším potenciálním dotčeném krajinném prostoru nebyly znaky krajinného rázu v kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů, harmonie a měřítka tabelárně zpracovány. Dotčené území se při svém plošném rozsahu vyznačuje hojným množstvím charakteristik, 20

z nichž klíčové byly uvedeny v textu kapitoly 9.3. Tabelární výčet s explicitním uvedením významu a cennosti dílčích charakteristik krajinného rázu by zřejmě nebyl zcela vyčerpávající. Podobně jako ve vnitřním dotčeném krajinném prostoru, tak i v širokých prostorových vazbách bude mít výstavba větrných elektráren citelný dopad do krajinné scenérie. V tomto směru je pochopitelně rozhodující výška (145 metrů v horní úvrati) a pohyblivost lopatek. Oběma těmito vlastnostmi nemají navržené stavby analogii ve svém okolí, zastiňují i blízký příhradový stožár v nejvyšší partii plošiny se zřetelnou vertikálou (v intencích širšího potenciálního DoKP). Do krajiny se tak dostane zcela nová složka, která v ní zaujme permanentní místo. Vzdálenost mezi oběma elektrárnami přes 2 km má za následek specifické uplatnění v krajinné scéně. Z bezpočtu výhledových míst nastane velice proměnlivý projev viditelnost jedné a druhé elektrárny v různě velkých segmentech či pouze uplatnění jedné z elektráren (viz montáže v panoramatických snímcích v příloze č. 2). Výrazná viditelnost VE1 nastane prakticky do všech směrů, v severním a částečně jižním směru bude fungovat s určitým odstupem od svahů plošiny (na severu až v prostoru Dolního Bousova). Viditelnost VE3 bude v severním směru silnější blíže svahům Markvartické plošiny než VE1, výrazně pak k východu a jihovýchodu, méně k západu a jihozápadu). Bez ohledu na postavení pozorovatele způsobí stožáry větrných elektráren silný zásah do harmonického měřítka krajiny. Stavby tohoto typu mohou jen obtížně nevyvolat dramatický kontrast v prostorovém uspořádání krajinných složek. Poloha takového typu staveb v plochém reliéfu, který není obklopen vyšším reliéfem je příznivá s ohledem na pohledové zasažení možných horizontů (hřebenů) či dominant (terénních i jiných). Takový zásah zde posuzované stavby nevyvolají, prakticky ze všech pohledů se jejich viditelná část (v širším DoKP) ocitne na nebeském pozadí. Posuzované stavby rovněž nezpůsobí střet s osídlením, nenaruší vizuální projev sídelní struktury. Důležitou skutečnost tvoří stávající absence staveb tohoto typu v širším území. Situace, kdy by při pohybu v krajině vznikaly krajinné scenérie či průhledy, v kterých by docházelo k jejich ovlivnění atypickými prvky rozmístěnými neuspořádaně ve větším počtu, není žádoucí a krajinu by negativně znečistila. Stavbou větrných elektráren v zájmovém území taková situace nevznikne. V souvislosti s posouzením vlivu větrných elektráren na krajinný ráz je případné zamyšlení nad estetickou podobou či hodnotou těchto staveb. Větrná elektrárna představuje ryze technické dílo, jehož podoba vychází z podmínek jejího provozu. Lze říci, že konstrukce stavby je z hlediska zachování své funkce invariantní, diskutován může být její vertikální rozměr (bez ohledu na větrné podmínky). Z provedené analýzy viditelnosti vyplývá, že snížením stavby např. o 1/3 (na výšku horní úvratě cca 100 metrů) nebude zasažený prostor dramaticky menší. Vlastní estetická hodnota je kategorií velmi individuální podléhající vývoji v čase a situaci. Potenciální objektivní estetická hodnota vlastní objektu není produktem subjekt-objektového vztahu a je pouze připravena k estetickému vnímání subjekty v určité potenciální estetické situaci (Dvořák. In Löw, Míchal, 2003). Důležitý aspekt rovněž představují vlastní podmínky realizace staveb větrných elektráren (hustota výkonu větru). Stavba větrné elektrárny bez existence těchto podmínek není myslitelná, snaha o jejich vznik je tedy relevantní (není architektonickým rozmarem). Z hlediska životního prostředí je třeba vzít v úvahu fakt, že provoz elektráren nebude po instalaci vyžadovat další vstupy (půda, voda), které by na něj vytvářely neúměrný tlak, což je v souladu charakterem místa (harmonickými vztahy v krajině). 21

Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb. v platném znění a jeho 12, v němž je v odstavci 1 uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně klasifikovat míru vlivů následovně: významné krajinné prvky zvláště chráněná území kulturní dominanty krajiny harmonické měřítko harmonické vztahy žádný vliv žádný vliv slabý vliv silný vliv žádný vliv Výstavba větrných elektráren na plató v blízkosti obce Bačalky způsobí razantní zásah do prostorových vztahů a měřítka území, a to jak v prostoru této plošiny tak v širším krajinném rámci. Vzhled staveb včetně dynamické složky nenabízí mnoha alternativ. Důležitý faktor posouzení znamená skutečnost, že navržené větrné elektrárny nezasahují cenné složky krajinné scény, pozorovateli se promítají na volnou oblohu bez ovlivnění pohledově blízkých potenciálních dominant. Plochý vyvýšený terén představuje pro takovou stavbu v obecné rovině příznivější polohu než např. poloha na hřbetu, horských svazích či v území s výskytem většího počtu prostorových (terénních) dominant. Celková míra vlivu zde posuzovaného záměru nedosahuje takové velikosti, která by byla v zásadním rozporu s principy ochrany krajinného rázu a představovala nepřijatelný zásah do základních hodnot území. Existence větrných elektráren v lokalitě Bačalky je však akceptovatelná v případě, kdy další stavba téhož typu nebude ve vizuálním dosahu staveb zde posouzených. 22

11 ZÁVĚR Z provedeného hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků krajinného rázu vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu v území nedosáhne zásadně nepříznivé povahy. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustně současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Na základě výše uvedených skutečností lze uvažovaný záměr z hlediska dopadů na krajinný ráz a jeho ochranu podle 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny považovat za únosný. 23

Lodní zdvihadlo Slapy POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Culek M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha. 347 stran. Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia Praha. 315 stran. Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů, Karolinum Praha. 129 stran. Löw J., Míchal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými Lesy. 552 stran. Neuhäuslová, Z. a kol. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace, Botanický ústav AV. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV, Geografický ústav Brno, Studia Geographica 16, Brno. 126 stran. Trojánková, V. (2008): Větrná elektrárna Na Kamenné, Posouzení vlivu navrhované stavby a využití území na krajinný ráz, G E T s.r.o., Praha. 41 stran. Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, ČVUT, Praha. 22 stran. Ostatní zdroje: http://www.dolni-bousov.cz/ http://detenice.wz.cz/index.html http://www.zamekdetenice.cz http://monumnet.npu.cz http://oldmaps.geolab.cz http://www.mapy.cz http://obrazky.info-havirov.cz/ 24

Příloha č. 1a: Analýza viditelnosti VE1 (okruhy viditelnosti 2,5 km, 5 km, 10 km, 15 km)

Příloha č. 1b: Analýza viditelnosti VE3 (okruhy viditelnosti 2,5 km, 5 km, 10 km, 15 km)

Příloha č. 1c: Analýza viditelnosti VE1 + VE3 (okruhy viditelnosti 2,5 km, 5 km, 10 km, 15 km)