KINEZIOTERAPIE III.ročník 4.díl Vybrané kapitoly z rehabilitace ruky Mgr. Věra Jančíková
Po OP výkonech na poraněných šlachách se zpravidla vytváří adheze, které brání klouzavému pohybu šlachy a tím její funkci (1). Tenolýza je uvolnění šlachy z adhezí, které brání prstu v aktivním pohybu (2). Na tento OP výkon musí ihned navázat aktivní rehabilitace, jinak je uvolněný flexor znovu ohrožen vznikem adhezí. Bohužel i po tomto OP výkonu je šlacha flexoru oslabena a tím ohrožena i následnou rupturou (2). Pro maximální efekt OP výkonu je vhodné, aby se OP zúčastnil i fyzioterapeut, aby viděl dosažený pohyb. Z toho důvodu je vhodné OP výkon provádět v lokální anestezii vzhledem k předpokládané spolupráci pacienta (3).
Fixace v lehčích případech není nutná čili bez fixace, při větších OP výkonech se přikládá sádrová dlaha v mírné DF zápěstí a semiflexi prstů (2). Terapie pokud je dlaha přiložena, pak zhruba na 3 týdny. Je snímána na terapii. Obecně lze říci, že vedená terapie je nutná ihned, nejlépe již od 1ního pooperačního dne. Přitom cvičíme 1-2x denně s ohledem na OP ránu (4). Začínáme od pohybů s dopomocí za současné fixace základního článku prstu. Postupně cvičíme aktivní flexi všech kloubků prstu. Zdravým prstům v pohybu nebráníme (2). Naší snahou je obnova maximálního aktivního pohybu prstů, aby tak docházelo k vzájemnému klouzavému pohybu šlach. Postupně se o toto snaží pacient sám doma několikrát denně.
Pro facilitaci funkce flexorů lze využít techniku vyvazování, kdy před cvičením můžeme prsty vyvázat do flexe pro následné usnadnění pohybu. Toto stačí zhruba 1. hodinu před plánovanou terapií.
Jedná se o cvičení, která jsou velmi efektní v pooperačním režimu, protože docílíme maximálního skluzu šlach proti sobě (5). Provádíme pohyb do do plné pěsti (s flektovanými MP, PIP a DIP klouby). Flexí pouze DIP dosahujeme maximálního skluzu šlachy FDP proti přilehlým strukturám. K vzájemnému skluzu šlach dochází při tzv.hákovité pěsti (MP extendovány). K izolovanému skluzu m.fds dochází při flexi pouze PIP (5). Při cvičení do rovné pěsti (flexe MP a PIP a současná extenze DIP) docílíme vzájemného skluzu FDS proti přilehlým strukturám.
Stejně tak platí všechny obecné zásady péče o pooperační ruku, a to péče o jizvu, elevace končetiny, minimalizace otoku či vyvazování cobanem. Celková délka rehabilitace trvá tak dlouho, dokud se nám daří zlepšovat ROM prstů. Na noc je vhodné využívání tzv. odpočinkové dlahy.
Jedná se o tzv. metodu udržení pozice. Jedná se o jednu z nejbezpečnějších aktivních technik cvičení (3). Postupujeme na prstu nejdříve pasivní mobilizací a poté na něm pasivně nastavíme určitou pozici. Postupně chceme, aby pacient danou pozici aktivně na okamžik udržel. Z důvodu pochopení je vhodné toto nejdříve nacvičit na zdravé končetině. Důležitou roli přitom hraje i postavení zápěstí při cvičení, kdy platí že se zvětšující se PF zápěstí klesá síla flexorů (3). Při správně prováděném cvičení nastavený prst mrkne tzn., že využitá šlacha je funkční (4).
1. Maňák, P., Wondrák, E. Traumatologie repetitorium pro studující lékařství, 4.vyd. Olomouc : vydavatelství UP, 1998. ISBN 80-7067-842-9, s.70. 2. Veselý, J. a kol. Základy poúrazové rehabilitace ruky standardními metodami. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 1994. ISBN 80-7013-172-1, s.44 3. Smrčka, V., Dylevský, I. Flexory ruky. 1. vyd.brno: IDVPZ, 1999. ISBN 80-7013-280-9, s. 73,95-96. 4. Výukové materiály Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou, 2007 5. Skirven, T.M. Rehabilitation after tendon injuries in the hand. Hand surgery, 2002, vol. 7, no. 1, s. 47-59.