Byznys v Ázerbájdžánu

srpen 2014/05 Byznys v Ázerbájdžánu Zahraniční síť kanceláří CzechTrade se rozšiřuje Stane se Ázerbájdžán novou Dubají? strany 4 7 Země, kde neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu strany 14 15 Rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít strana 22

ázerbájdžán stále častěji v hledáčku českých firem Dynamický rozvoj ázerbájdžánského trhu dává českým firmám velký prostor pro uplatnění. Ázerbájdžán se díky tomu posunul na čtvrté místo v teritoriální struktuře portfolia naší banky, říká ing. Karel Bureš, předseda představenstva a generální ředitel České exportní banky. Ázerbájdžán již několik let modernizuje svoji průmyslovou základnu a masivně rozvíjí dopravní infrastrukturu. Tento fakt podle Ing. Bureše nahrává českým firmám. Zároveň ale těží z toho, že jsou na tomto trhu dlouhodobě známé a značka Made In Czechoslovakia je v této zemi synonymem kvality. Další silnou stránkou je konkurenceschopnost českého zboží s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou a schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami (výrobní a technologické) spolupráce a zakládání společných podniků. Nové exportní příležitosti O tom, že ázerbajdžánskou ekonomiku roztáčí mohutné investice se při loňské podzimní návštěvě této země přesvědčili také členové české podnikatelské mise, která zde mapovala nové exportní příležitosti. Součástí mise byla účast na Investičním fóru. To se věnovalo všem oborům, které mají v této zemi prioritu. Tedy zemědělství, energetice, stavebnictví, cestovnímu ruchu, ICT a chemickému a ropnému průmyslu. žádná NezNámá země Pro Českou exportní banku (ČEB) přitom dávno není Ázerbájdžán neznámou zemí. V teritoriální struktuře ČEB k 31. 7. 2014 obsadil Ázerbájdžán čtvrté místo (za Ruskem, Tureckem a Slovenskem) s podílem téměř 10 %. Dosud sem ČEB podpořila export úvěry ve výši téměř 8,3 miliard korun. Jednalo se například o rekonstrukci silnice z Baku na hranice s Ruskem nebo projekt rekonstrukce ázerbájdžánské železnice z Baku na gruzínskou hranici v délce trati 317 kilometrů. V současné době se stavebně montážní práce na tomto úseku železnice dokončují. Zároveň ale jednáme o novém projektu další etapě rekonstrukce trati. Vzhledem k velkému objemu financování se bude jednat o klubovou půjčku, na které se budeme podílet s dalšími bankami, informuje Ing. Karel Bureš. Potvrzením významu Ázerbájdžánu pro českou ekonomiku je i fakt, že v rámci doprovodního programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se dne 30. září 2014 bude konat Den Ázerbájdžánu. Jeho garantem je Hospodářská komora ČR a mezi vystupujícími nebude chybět zástupce ČEB. Ing. Petr Križan, ředitel odboru Mezinárodní vztahy a komunikace České exportní banky HN046575 HN046576 Česká banka pro český export Česká exportní banka, a.s. n plně ve vlastnictví českého státu n jeden zpilířů proexportní politiky n poskytuje exportní financování zejména vrizikovějších teritoriích n klienty banky jsou čeští vývozci bez ohledu na velikost obratu Ratingové hodnocení Standard and Poor s AA- Moody s Investors Services A1 Produkty n Předexportní úvěry n Dodavatelské úvěry n Záruky n Odkup vyvozních pohledávek n Financování investic vzahraničí n Odběratelské úvěry Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika tel.: +420 222 843 111,e-mail: ceb@ceb.cz fax: +420 224 226 162 www.ceb.cz

Český exportér Obsah: Téma Stane se Ázerbájdžán novou Dubají? Rozhovor Perspektivní je v Ázerbájdžánu vedle petrochemie také stavebnictví 4 8 Jan Mládek ministr průmyslu a obchodu TIRÁŽ 4 12 21 Úspěšný exportér Našeho Krtečka kupují v Ázerbájdžánu v obchodních domech i cukrárnách Bonton Země, ve které neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu Státy v číslech Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka Pohled na region Na české podnikatele čekají v Ázerbájdžánu nové příležitosti Novinky z teritoria Krátce o Ázerbájdžánu Informační servis Rozšiřujeme síť zahraničních kanceláří agentury CzechTrade Rychlého rozvoje hospodářství v Chile by české fi rmy měly využít Česká učební pomůcka dostala nový design a míří na arabský trh Indie: lepší dny ekonomiky přicházejí Trh na jihu i východě Číny je přesycený, západ země ale zůstává neobsazený Centrum SOLVIT pomohlo české fi rmě získat zpět DPH z Rumunska Volný obchod mezi EU a Thajskem Krátké zprávy ze světa Kalendář akcí Nejbližší akce exportního vzdělávání Zahraniční veletrhy, na kterých mohou fi rmy využít společné prezentace Slovníček/Kvíz ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom vydavatelství Economia, a.s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN Lukáš Bíba, HN Jan Schejbal, HN René Volfík, Reuters, ČTK, Shutterstock, CzechTrade, Jiří Jílek, estudioheliopausa.com, stp.az, Projektmedia, ntexpo.com.br Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš Inzerce: inzerce.hn@economia.cz Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné 12 14 16 18 20 21 32 Vážení exportéři, podnikatelé a čtenáři, světová ekonomika je dnes natolik provázaná, že ji není možné sledovat bez širšího kontextu dopadů na ekonomiku České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto počítá s tím, že v letošním roce přizpůsobí Exportní strategii ČR prioritám vlády a celou problematiku důkladně projedná se zainteresovanými resorty a s partnery z podnikatelských asociací, aby proexportní politika vlády skutečně reagovala na hlavní potřeby vývozců. Mnoho evropských ekonomik se již na vlastní kůži přesvědčilo, že z recese se není možné proškrtat, ale naopak je nutné nastavit vhodné stimulující nástroje a současně zamezit plýtvání. Podpora exportu je pro mne a ministerstvo průmyslu a obchodu jednou z priorit. Vždy jsem přistupoval ke státním prostředkům jako ke svým vlastním penězům a vedu v tomto směru i svůj resort. Jsem přesvědčen, že peníze vynaložené na podporu exportu jsou dobře investované, protože se díky nim rozvíjí národní hospodářství a zaměstnanost. Naším úkolem je vybrat takové projekty a programy, které budou přinášet konkrétní výsledky a zároveň o ně bude zájem mezi českými fi rmami. Věřím, že české podniky ocení a využijí nově nastavenou a transparentní státní marketingovou podporu exportu. ČESKÝ EXPORTÉR srpen 2014, číslo 5 3

Téma Stane se Ázerbájdžán novou Dubají? Země si může díky mohutnému přílivu petrodolarů dovolit vybudovat i umělé souostroví s nejvyšší budovou světa. Ale na ropu či plyn nelze spoléhat věčně. Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Nejvyšším mrakodrapem světa je od roku 2010 Chalífova věž v Dubaji. Ale o toto prvenství za pět let, možná o něco později, přijde. Ázerbájdžán, třetí největší producent ropy na území bývalého Sovětského svazu, si předsevzal, že do roku 2019 postaví pětadvacet kilometrů jižně od své metropole Baku věž, jež se vyšplhá do 1050 metrů. Nebude to ovšem ledajaký mrakodrap. Stane se součástí supermoderního města rozkládajícího se v Kaspickém moři na jednačtyřiceti umělých ostrůvcích. Přestěhuje se tam milion obyvatel a jeho chloubou budou nejen luxusní hotely, ale také závodní okruh formule 1. Výstavba Dubaje na Kaspickém moři přijde odhadem na 100 miliard dolarů. Byla již zahájena, ale zdá se, že pokračuje pomalejším tempem, než se plánovalo. symbol prosperity i lákadlo pro turisty Celý megalomanský projekt má symbolizovat hospodářskou prosperitu Ázerbájdžánu a jeho rostoucí mezinárodní význam. Avšak podle studie britské banky Barclays Capital takové stavby v podstatě znamenají plýtvání se zdroji, které by se mohly využít mnohem rozumnějším způsobem. Což neplatí jenom o Ázerbájdžánu. Stát i soukromé firmy v minulých letech investovaly miliardy dolarů do dvoumilionové metropole Baku. Tamní honosné stavby nesou pečeť proslulých západních architektů. Majitelé starých domů získávají od státu dotace, aby je mohli opravit. Baku se má stát silným magnetem pro zahraniční turisty. Loni jich do Ázerbájdžánu zavítaly skoro dva miliony, téměř o půl milionu více než v roce 2012. Devizové příjmy z příjezdové turistiky dosáhly 2,4 miliardy dolarů. Obecně platí, že infrastruktura a stavebnictví jsou v Ázerbájdžánu Základní fakta o Ázerbájdžánu (údaje za rok 2013) Počet obyvatel: 9,5 milionu proti 8,3 milionu před 10 lety. Hodnota HDP: 161,4 miliardy dolarů (s ohledem na paritu kupní síly, v žebříčku Světové banky 64. příčka). V období 2005 2007 nejrychleji rostoucí ekonomika světa. Geologicky ověřené zásoby ropy: kolem jedné miliardy tun (0,4% světových zásob). Rozpočtový přebytek: loni kvůli nižším příjmům z vývozu ropy klesl na 1,8 procenta HDP proti 4,2 procenta v roce 2012. Příliv přímých zahraničních investic: 10,5 miliardy USD. Podíl soukromého sektoru na HDP: 85%. Podmínky pro podnikání: v žebříčku Světové banky Doing Business Report 70. místo ze 189 zemí. 34,5 Náhorní Karabach Ázerbájdžán Meziroční tempo růstu HDP (v %) 25,0 10,8 9,3 5,0 v plném rozkvětu. Toho využívají i české firmy, které tam stavějí silnice, železnice, dodávají speciální stavební techniku a mostní konstrukce, nákladní auta Tatra a další zboží, říká Marek Dlouhý, náměstek generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Jak dodává, EGAP má 0,1 2,2 Černé moře Turecko 5,8 5,0 4,6 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014* 2015* Rusko Gruzie Irák *Roky 2014 a 2015 jsou PřeDPoVěď ZDRoj: Státní StatiStický VýBoR ázerbájdžánu, SVětoVá Banka, BP, MMF Kaspické moře Kazachstán Írán Turkmenistán nyní nejvyšší pojistnou angažovanost v Rusku za zhruba 72 miliard korun. Ázerbájdžán je se 35 miliardami korun hned druhý. Zahraniční obchod Ázerbájdžánu, zejména pak vývoz, zaznamenal výraznou změnu ve své teritoriální skladbě. Jak plyne z údajů Státního výboru pro 4 český exportér srpen 2014, číslo 5

Téma statistiku, v roce 2001 směřovalo téměř 80 procent exportu do Evropy a 17,6 procenta do Asie. Loni to bylo 54, respektive 40 procent. ekonomika stojí a padá s ropou Světová banka v jedné ze svých posledních studií hodnotí Ázerbájdžán jako strategicky důležitou zemi. Představuje klíčovou spojnici mezi Evropou a Východem a důležitý obchodní průsečík. Je členem Společenství nezávislých států (SNS). Do Světové obchodní organizace dosud nevstoupil. Evropská unie ho zařadila do programu Východního partnerství. Hrubý domácí produkt Ázerbájdžánu rostl v období 2005 2007 v průměru více než dvacetiprocentním tempem, nejrychleji na světě, vyplývá ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Zasloužila se o to především rychle se zvyšující produkce ropy. Svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2010, kdy podle statistik britského koncernu BP činila téměř 51 milionů tun (včetně plynového kondenzátu). Potom produkce dva roky stagnovala, což se hned projevilo na slabším tempu růstu HDP. Loni mírně stoupla na 46,2 milionu tun, což je asi dvojnásobek úrovně z roku 2005. Vláda v Baku vyčleňuje značné zdroje nejen na řešení sociálních problémů, ale i rozvoj neropných odvětví, zejména dopravní infrastruktury, vodohospodářství, telekomunikací a vůbec celého sektoru služeb. K prioritám patří také výstavba a rekonstrukce silnic oblastního a místního významu. Světová banka na tyto účely vyčlení až 250 milionů dolarů. Další miliardy od konsorcia AIoC Ázerbájdžán v minulých letech výrazně posílil svoji pozici na evropském trhu s energetickými komoditami. Stalo se tak po vybudování ropovodu Baku Tbilisi Ceyhan (BTC) v roce 2006 a jihokavkazského plynovodu, uvedeného do provozu ve stejném roce. Ázerbájdžán loni vyvezl skoro 25 milionů tun ropy v hodnotě 20,2 miliardy dolarů, což představovalo přes čtyři pětiny celkové hodnoty vývozu. Zásoby ropy (kolem jedné miliardy tun) zemi za současného objemu těžby vystačí asi na dvě desetiletí. Motorem hospodářského růstu by se měl místo ropy stát zemní plyn. Nejvyšší mrakodrap světa bude měřit 1050 metrů a stane se součástí moderního města rozkládajícího se na umělých ostrůvcích v Kaspickém moři. vizualizace: estudioheliopausa.com Země v této souvislosti přikládá velký význam plynovému nalezišti Shah Deniz, jehož rozvoj vláda svěřila mezinárodnímu konsorciu AIOC (Azerbaijan International Operating Company) v čele s britským koncernem BP. Toto konsorcium od roku 1995, kdy bylo založeno, do ázerbájdžánského těžebního sektoru investovalo přes 43 miliard dolarů. Na uvedeném mořském nalezišti (asi 70 kilometrů jihovýchodně od Baku) se nyní těží kolem 10 miliard krychlových metrů plynu ročně. Další etapa výstavby, označovaná jako Shah Deniz 2, umožní zvednout těžbu a následný export až na 16 miliard krychlových metrů. Konsorcium AIOC se loni v listopadu dohodlo, že do druhé etapy projektu investuje 28 miliard dolarů. Jeho členy kromě britského koncernu BP jsou ázerbájdžánská státní společnost SOCAR (State Oil Company of Azerbaijan), turecká TPAO, norský Statoil, ruský Lukoil a íránská společnost NIOC. Fran- český exportér srpen 2014, číslo 5 5

Téma Zahraniční obchod Ázerbájdžánu (údaje v miliardách dolarů) 3,6 3,5 vývoz z Ázerbájdžánu dovoz do Ázerbájdžánu * Prudký skok ve vývozu způsobilo to, že byl spuštěn ropovod Baku tbilisi Ceyhan. nazývá se kontrakt století. 4,3 4,2 6,4 5,3 6,1 5,7 1,7 1,5 1,4 1,3 1,1 1,0 0,8 0,5 0,22 0,8 0,6 0,6 0,43 0,38 0,37 0,30 0,09 1,5 1,5 1,3 47,8* 14,7 16,1 Klíčoví obchodní partneři Ázerbájdžánu (rok 2013, údaje v miliardách dolarů) Vývoz Dovoz 7,2 2,8 Těžba ropy v Ázerbájdžánu (milionů tun) 21,4 6,6 26,6 9,8 23,9 9,7 PoznÁmka: včetně Plynového kondenzátu zdroj: BP (StatiStical review) zdroj: StÁtní StatiStický výbor ÁzerBÁjdžÁnu 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 itálie indonésie thajsko rusko německo izrael Francie usa Řecko turecko (pro srovnání) Čr turecko rusko Británie německo ukrajina Čína Francie usa Brazílie kazachstán (pro srovnání) Čr 60 50 40 30 20 10 15,5 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem: 24,0 Celkem: 10,7 24,0 6,0 zdroj: StÁtní StatiStický výbor ÁzerBÁjdžÁnu 46,2 2009 2010 2011 2012 2013 10,7 couzský Total letos v květnu oznámil, že svůj podíl na tomto mamutím projektu prodává turecké státní společnosti TPAO za půldruhé miliardy dolarů. Zahraniční investoři ve spolupráci se společností SOCAR ve svých střednědobých plánech počítají také s výstavbou dvou přepravních tras, jež vytvoří jižní zásobovací koridor pro Evropu. Půjde o dva plynovody označované jako TANAP (Trans-Anatolian Pipeline) a TAP (Trans-Adriatic Pipeline). To by významně přispělo ke snížení závislosti Evropské unie na ruském zemním plynu. Jižní koridor by tak mohl zabezpečit více než desetinu celkové spotřeby tohoto paliva v EU. S jeho uvedením do provozu se počítá v roce 2019, ale jisté to není. Původně se předpokládalo, že jižní cestou se bude do EU přepravovat také íránský a turkmenský plyn. To by znamenalo propojit turkmenskou plynovodní soustavu s ázerbájdžánskou. Avšak dohody o výstavbě transkaspického potrubí dosaženo nebylo. Turkmenistán mezitím začal dodávat svůj plyn do Číny. tony Blair ve službách Bp Koncern BP, vedoucí člen konsorcia, koncem července oznámil, že do svých služeb jako poradce najal bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Ten se v poradním sboru připojí k takovým osobnostem, jako jsou bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher nebo Peter Sutherland, bývalý šéf představenstva Goldman Sachs. Blair, který v nedávných letech radil také vládě Kazachstánu, by měl BP a celému mezinárodnímu konsorciu pomoci svými zkušenostmi a politickými kontakty při realizaci projektů nejen v oblasti Kaspického moře, ale také v Evropě. Výstavba plánovaných plynovodů se totiž týká sedmi zemí. A v každé z nich se mohou vyskytnout regulatorní, ekologické a další překážky. Fond určený pro příští generace Ázerbájdžán stejně jako další země bohaté na ropu a zemní plyn zřídil v roce 1999 Státní ropný fond (SOFAZ). Této instituci plyne část příjmu z vývozu paliv. Koncem letošního prvního pololetí spravovala aktiva za 37,6 miliardy dolarů. Ředitel fondu Šahmar Movsumov nedávno britskému listu Financial Times sdělil, že letos investuje 1,8 miliardy do- 6 český exportér srpen 2014, číslo 5

Téma larů do čínského jüanu. Plní tak záměr ohlášený koncem minulého roku, podle kterého by na jiné měny, než jsou dolar, euro a britská libra, mělo připadat až 10 procent majetkového portfolia SOFAZ. Fond nakupuje zlato, investuje do nemovitostí například v Londýně, Paříži, Moskvě či Soulu. V posledních letech začal více riskovat a vkládat peníze také do fondů soukromého kapitálu. Vydatné příjmy z vývozu paliv Ázerbájdžánu umožňují vyhýbat se rozsáhlým výpůjčkám v zahraničí. Jeho vnější dluhová pozice je proto velmi solidní. Závazky vůči zahraničním věřitelům koncem loňského roku činily 9,8 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 14 procentům HDP. Přitom zahraniční půjčky čerpá především ázerbájdžánský stát. Největšími věřiteli jsou mezinárodní fi nanční instituce a regionální banky. To je velký rozdíl ve srovnání s ostatními členy SNS (Ruskem, Kazachstánem, Ukrajinou), kde v zahraničí dluží hlavně soukromé fi rmy, poznamenává Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Vyvážené vztahy s velmocemi Ázerbájdžán je politicky stabilní. Pevnou rukou v něm vládne prezident Ilham Alijev, syn Hejdara Alijeva, bývalého prvního tajemníka komunistické strany. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že má širokou podporu. Vládě se daří snižovat chudobu, ovšem sociální rozdíly jsou, hlavně ve městech, stále značné. Ázerbájdžán podle hodnocení Světové banky dbá na vyvážené vztahy s Evropskou unií, USA a Ruskem. Na této zásadě se nic nezmění. Vláda v Baku bude podle ruského listu Kommersant nadále lavírovat mezi Ruskem a Západem, přičemž se zjevně nepřikloní na žádnou stranu. To se ukazuje i během současné krize kolem Ukrajiny, kdy Ázerbájdžán například neuznal ruskou anexi Krymského poloostrova. Ani na půdě Organizace spojených národů jeho diplomaté nehlasují tak, jak by si přálo Rusko. Moskva současně tlačí Baku k tomu, aby se Ázerbájdžán stal členem Euroasijské hospodářské unie, ve které by hospodářsky i politicky dominovalo Rusko. Prezident Ilham Alijev vládne v Ázerbájdžánu už od roku 2003. Na snímku je prezident při návštěvě Prahy. FOTO: ČTK Problém zvaný Náhorní Karabach Kavkaz a Kaspická oblast jsou pro Moskvu velice důležité. Proto se její diplomacie angažuje i v urovnání vleklého sporu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Jde v něm o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu. Ozbrojený konflikt tam propukl v únoru 1988, tedy ještě za dob Sovětského svazu. Arméni tvořící převážnou většinu obyvatel Náhorního Karabachu v září 1991 vyhlásili samostatnou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Ázerbájdžán nabízí mnoho investičních příležitostí Ázerbájdžán je regionálním lídrem, nejen pokud se jedná o ekonomický růst, ale i o přímé zahraniční investice (FDI). Kromě odvětví ropy a zemního plynu směřují nyní FDI hlavně do výstavby, služeb, dopravy, telekomunikací a výroby. Dalšími odvětvími s potenciálem získat zahraniční investice jsou chemie, metalurgie, energetika, výroba strojních zařízení či potravinářství a lehký průmysl. Ázerbájdžánská vláda klade také důraz na rozvoj spolupráce v informačních a komunikačních technologiích, obnovitelných energetických zdrojích a odvětvích založených na znalostech. Ázerbájdžán, který se nachází na křižovatce mnoha civilizací, je otevřen i spolupráci v oblasti turistického ruchu. Příměří podepsané v květnu 1994 je soustavně porušováno. Nevyhlášená horská válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií už stála nejméně 30 tisíc lidských životů. Vyhnala z domovů na milion lidí, kteří se stali uprchlíky ve vlastní zemi. Nejvyšší představitelé znesvářených zemí se sice občas setkají na okraji mnohostranných summitů, ale jejich jednání jsou stále neplodná. Farid Shafiyev velvyslanec Ázerbájdžánské republiky v ČR Zboží, které Ázerbájdžán vyváží, splňuje požadavky EU. Hlavními rychle rostoucími vývozními produkty jsou ovocné šťávy (zejména pomerančová), konzervované výrobky (marmelády a ovoce), rybí produkty (kaviár), minerální vody, lískové oříšky, čaj, olivový olej, nábytek a koberce. Po vzoru společné deklarace o vytvoření partnerství, jež byla uzavřena mezi městem Gandža (druhé největší v Ázerbájdžánu) a olomouckým regionem, se naše budoucí aktivity zaměří na budování vztahů mezi městy Sumgait a Ostrava nebo Šeki a Český Krumlov. Zveme české podnikatele na návštěvu do naší země a nabízíme jim investiční příležitosti a podíl na rozvoji Ázerbájdžánu. ČESKÝ EXPORTÉR srpen 2014, číslo 5 7

Rozhovor Perspektivní je v Ázerbájdžánu vedle petrochemie také stavebnictví Bonusem pro české exportéry je dobré letecké spojení z Prahy, častá ruština jako dorozumívací jazyk a ze zakavkazských republik nejvyšší životní úroveň. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Jiří Lukáš ředitel kanceláře CzechTrade v Baku jiri.lukas@czechtrade.cz Absolvent VŠE v Praze pracoval v 80. letech ve Škodaexportu a v Intersigmě, kde vedl oddělení vývozu zařízení pro jaderné elektrárny. Později působil hodně v zahraničí. Například v Mali, pracoval v Kazachstánu jako zástupce českých firem,řídil zastoupení francouzské firmy Ensival France pro Česko a Slovensko. V letech 2000 až 2012 strávil s přestávkami osm let v Alžírskunapříklad jako obchodní rada na českém zastupitelském úřadu,ředitelkancelářespolečnosti Pamco Int. či šéf projektu Strojimportu.Odpočátkuroku2014působí na ministerstvu průmyslu a obchodu, od července v agentuře Czech- Trade. Zahraniční kancelář v Baku otevřel v polovině srpna. K firemní problematicemáblízko,protožejen čtvrtinu profesní dráhy byl úředníkem, jinak pracoval v korporátní sféře. Ázerbájdžán je svou rozlohou i počtem obyvatel srovnatelný s Českem, ale to samozřejmě není důvod, proč tam agentura CzechTrade zřídila své zastoupení. Ázerbájdžán je jednou ze zájmových zemí definovaných v Exportní strategii pro roky 2012 až 2020, uvádí Jiří Lukáš, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Baku. Toto ázerbájdžánské pracoviště otevřel letos 11. srpna, takže je plný čerstvých poznatků. Ještě před odjezdem ovšem čerpal znalosti také od byznysmenů a úředníků, kteří tam působili. Z mikroregionu zakavkazských republik, tedy Ázerbájdžánu, Gruzie a Arménie, je pro nás Ázerbájdžán nejvýznamnější obchodní partner a z těchto tří zemí má také nejvyšší životní úroveň, dodává Lukáš. Budete z Baku k dispozici pro české exportéry i v těchto dalších zemích? Je pravda, že CzechTrade nemá v těchto státech kanceláře, ale fungují tam naše zastupitelské úřady s tím, že v Gruzii je ekonomický diplomat, v Arménii není. Pokud by některá firma měla zájem o naše služby v těchto dvou teritoriích, tak by to teoreticky bylo možné, prakticky zatím nevím, protože mám akreditaci jen pro Ázerbájdžán. Nevím, jak by se na moji aktivitu pohlíželo v těch zbývajících státech. Například co se týče přetrvávajícího dlouholetého konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach, tak se nedoporučuje cestovat často do Arménie. Jednou za rok to asi nebude problém. Ale na rozdíl od Gruzie nebo Íránu, kam se dá běžně z Ázerbájdžánu jezdit, tak do Arménie jen ve výjimečných případech a vyhnout se návštěvě Náhorního Karabachu. Jsou v Ázerbájdžánu obory, kde mají české firmy šance získat zajímavé kontrakty? Stěžejní ekonomický sektor je jasně ropa a plyn. Ázerbájdžán byl kolem roku 1900 největším světovým producentem ropy, i když produkované množství bylo nesrovnatelné s dnešním. Takže zajímavý pro nás je těžební průmysl a především petrochemie, dále těžba, zpracování a doprava ropy a plynu. Ropa se přepravuje přes turecké terminály dál a má v budoucnu využívat jižní koridor, který bude zásobovat ropou Evropu, aby byly nahrazeny ruské dodávky. My z Ázerbájdžánu dovážíme vlastně jen ropu. Ročně dovoz ropy představuje 1,5 miliardy dolarů. Zatímco náš vývoz do Ázerbájdžánu se pohybuje kolem 150 milionů dolarů. To je desetinásobný rozdíl. Takže i to bude zřejmě důvod, proč jste vyjel do Ázerbájdžánu? Nemyslím si, že by se podařilo navýšit náš vývoz, abychom obchodní bilanci vyrovnali, nicméně potenciál pro uchycení českého exportu zde je. Je to země bohatá, zejména na ropu, a snaží se dostat do polohy zemí, jako jsou některé emiráty. To znamená, že vedle petrochemie je perspektivním oborem stavebnictví. A protože jsou si vědomi, že ropa není nevyčerpatelná, tak preferují také zpracovatelský průmysl, aby měli čím pokrýt výpadky z vývozu ropy. K nosným oborům bych doplnil také rozvoj infrastruktury. Zajímavé je, že i farmaceutické firmy a podniky vyrábějící zdravotní techniku hlásí, že je o jejich komodity v Ázerbájdžánu zájem. Jaké je v Ázerbájdžánu povědomí o České republice? 8 český exportér srpen 2014, číslo 5

Rozhovor Jiří Lukáš. foto: HN lukáš bíba Oba naši velvyslanci v Ázerbájdžánu, dřívější Radek Matula i současný Vítězslav Pivoňka, přispěli k vzájemné dobré informovanosti. A dokonce ázerbájdžánský velvyslanec v Praze byl bohemista. Mimochodem když jsem požádal o vízum na tři měsíce, což se tak běžně dělá a až na místě se legalizuje pobyt na delší dobu, tak jsem dostal vízum velice rychle, a dokonce hned na rok. I to napovídá, že ze strany Ázerbájdžánu je zájem o posílení našich vztahů v byznysu. Víte v Ázerbájdžánu o českých firmách, které už tam působí? Už několik let je tam firma OHL ŽS Brno, která staví silnici. Nebo velmi aktivní je AERO Trade, která Desatero pro obchodování s ázerbájdžánem 1. Jednacím jazykem při styku s cizinci je běžně ruština. Mladí lidé mluví i anglicky. 2. Azeři jsou pohostinní a příjemní společníci. Pozvání do restaurace je však třeba oplatit. Při neformálních setkáních můžete mnohdy snáze dosáhnout očekávaného výsledku. 3. Na jednání přijďte včas, bude to oceněno. Zároveň tolerujte menší nedochvilnost partnera, kterou mohou způsobit třeba neočekávaná dopravní omezení. 4. Doporučujeme zahájit jednání neformálně, zmínit rozmary počasí a až později přejít k tématu jednání. Okamžité projednávání kontraktu nebo předmětu setkání bude považováno za nezdvořilé. 5. Vyvarujte se náboženských či politických otázek. Většina obyvatel je muslimského vyznání a nejsou nesnášenliví vůči křesťanům, některé náboženské zvyky a obyčeje však mohou být považovány za citlivé. Proto o nich bez důkladné znalosti nediskutujte. V politice je dobré nezmiňovat třeba Náhorní Karabach. 6. Vyplatí se využítslužeb místního partnera, se kterým udržujte i neformální styky. Pomůže vám navázat vztahy s vlivnými osobnostmi, které působí v různých oblastech ázerbájdžánské ekonomiky. 7. Na jednání se zástupci státní správy či vedoucími představiteli firem choďte formálně oblečení, na jednání s obchodními partnery se můžete zejména v létě dostavit méně formálně oblečení. 8. Najednání sedobřepřipravte. Protějšek ocení schopnost okamžité reakce na dotazy. Pokud byste museli konzultovat některé otázky s vedením společnosti, považovali by vás za člověka, s nímž nelze probírat důležité body kontraktu. 9. V Ázerbájdžánu jsou velké rozdíly mezi hlavním městem a regiony. Zatímco v Baku většinou platí pravidla zažitá v Evropě, v regionech plyne život pomaleji. Domluvit si schůzku mimo Baku může být obtížnější, je třeba obrnit se trpělivostí. 10. Před návštěvou regionu doporučujeme poradit se s českým zastupitelským úřadem nebo se zahraniční kanceláří CzechTrade v Baku. Nedoporučuje se navštěvovat Náhorní Karabach, jednak z bezpečnostních důvodů, jednak i proto, že byste se nemohli vrátit zpět na území Ázerbájdžánu. český exportér srpen 2014, číslo 5 9

Rozhovor po čtyřletém úsilí a v silné mezinárodní konkurenci získala kontrakt na modernizaci vojenských letišť v Ázerbájdžánu. A monitoring civilních letišť zase získala pardubická ERA. Takže tam nebudu prošlapávat cestu jako první Čech. Ale obrací se na mě mnoho firem, které nemají žádné zkušenosti s Ázerbájdžánem, i podniky, které tam už nějaké dodávky realizovaly nebo tam mají i partnera. Oba typy těchto firem vítají, že tam bude mít CzechTrade zastoupení, a domlouvají si se mnou spolupráci. Co vlastně české firmy vede k tomu, kromě už jmenovaného, že chtějí vyvážet do Ázerbájdžánu? Podstatným důvodem je i jazyková blízkost. Pokud se v Ázerbájdžánu mluví cizím jazykem, tak je to často ruština. K mému překvapení i v petrochemické oblasti, kde zpravidla ve světě převládá angličtina. Pak je zajímavé také poměrně slušné letecké spojení, ČSA společně s ázerbájdžánskými aeroliniemi létají bez mezipřistání z Prahy do Baku za čtyři hodiny, takže to není nedostupná destinace. Každopádně nedoporučuji firmám, aby během jedné cesty navštívili Ázerbájdžán a Arménii, protože to by mohlo vyvolat určitou nelibost a zbytečně třeba až zhatit byznys hlavně u Azerů, jak se říká Ázerbájdžáncům. Ten konflikt mezi oběma národy je veliký a dlouholetý. Potřebuje česká firma na ázerbájdžánském trhu zástupce, nebo si vystačí sama? Nemyslím si, že by si vystačila bez pomoci. Ale záleží samozřejmě na komoditě. Pokud by se jednalo o dodavatele minipivovaru či minipekárny, pak je výhodnější mít na místě svého zástupce, který by obhospodařoval poptávky. Ale firmám vyrábějícím produkty, které mohou být využity v různých odvětvích, jako třeba v dopravě, zdravotnictví či ozbrojených složkách, se vyplatí raději spolupracovat s místními obchodníky. A tady nastává i příležitost pro CzechTrade, může nahradit roli toho místního zástupce. Kdyby tam firma financovala pobyt svého zaměstnance, přišlo by ji to ročně tak na 3,5 milionu korun, zatímco pomoc Důležité kontakty v Ázerbájdžánu Zahraniční kancelář CzechTrade Jiří Lukáš, ředitel zahraniční kanceláře jiri.lukas@czechtrade.cz Velvyslanectví České republiky v Ázerbájdžánu Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku Tel.: +99412-4368555 recepce, +99412-4368554 sekretariát E-mail: baku@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/baku Vedoucí zastupitelského úřadu: Vítězslav Pivoňka Konzulární úsek Konzulární úsek zastupitelského úřadu České republiky v Ázerbájdžánu se sídlem v Baku se nachází v 16. patře komplexu Caspian Plaza v ulici Jafar Jabbarly 44. Obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu ČR v Baku Vedoucí: Josef Maršíček Embassy of the Czech Republic in Baku ulice Jafar Jabbarli 44 (Caspian Plaza) AZ 1065 Baku, Azerbaijan Tel.: +99412-4368554 Fax: +99412-4368557 E-mail: josef_marsicek@mzv.cz Důležitá telefonní čísla Policie: 02 Záchranná služba: 03 Hasiči: 01 CzechTrade je mnohem levnější. Já tomu říkám, že jde o příspěvkovou službu. Jsem připraven českým firmám pomoci. Jak se říká, oprašovat kontakty, zajet k jejich partnerům, poptat se na problémy, na novinky. To si myslím, že je důležité. Hned po Rusku je Ázerbájdžán druhým nejčastějším teritoriem, kam si české firmy pojišťují svůj export. Jak je to bezpečná země z pohledu byznysu? Má to svoji logiku, protože podle OECD je Ázerbájdžán v 5. stupni rizikovosti, takže se exportéři jistí. Pokud ale vím, tak se v zemi závazky platí. Když jsem se ptal bankovních ústavů, které jsou v Ázerbájdžánu velmi aktivní z hlediska exportního financování, vedle EGAP a ČEB jsou to i Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank a další, tak se všichni shodují, že ázerbájdžánské banky platí včas, a pokud dochází k nějakému prodlení, tak je to v řádu několika dnů. Ten platební styk probíhá naprosto bezproblémově. Nesetkal jsem se s firmou, která by tam měla pohledávku splatnou, natož nedobytnou. Ale je pravda, že využitím exportního financování ze sebe firmy už to riziko trochu snímají. A i podle informací z EGAP tam neregistrují problematickou pojistnou událost z poslední doby, na rozdíl od jiných teritorií za Kaspickým mořem. Co doporučujete při jednání s Azery? Mají nějaké společenské normy, které neznáme, nebo náboženské obyčeje? Nic zvláště výjimečného. Kromě muslimů, kterých je asi 93 procent, jsou tam pravoslavní, arménští křesťané a židé a vládne tam absolutní snášenlivost. Cizinci nedoporučuji bavit se o některých obyčejích, které vyplývají z islámu, pokud o tom není dobře informován. To by mohlo napáchat škody. Pak doporučuji chodit na jednání včas a tolerovat, když se partner zpozdí třeba o 15 minut. Neměli bychom vyžadovat od východních národů exaktní přesnost. Azeři jsou velmi pohostinní a příjemní společníci, pozvání do restaurace je však třeba oplatit. Při neformálních setkáních lze mnohdy dosáhnout snáze očekávaného výsledku, ale to platí i v mnoha dalších zemích světa. A jak postupovat v byznysu? Stačí kontakt třeba přes e-mail? Na telefonování nebo e-mailování nikdo nereaguje. Je třeba si dojednat schůzku, protože bez osobního kontaktu nelze v Ázerbájdžánu dojednat kontrakt. A na jednání je třeba být dobře připraven. Když by nebyl reprezentant české firmy schopen okamžitě reagovat na dotazy, musel by konzultovat s vedením společnosti, pak by jej Azeři považovali za nekompetentního zástupce, s nímž nelze probírat důležité body smlouvy. 10 český exportér srpen 2014, číslo 5

HN045645

Úspěšný exportér Našeho Krtečka kupují v Ázerbájdžánu v obchodních domech i cukrárnách Centrem ázerbájdžánského obchodu je Baku, moderní město, které si v ničem nezadá se světovými metropolemi. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Jaroslav Zeman (55) Od roku 1984 působil jako technik v národním podniku Tofa Albrechtice, který v roce 1993 privatizoval. Protože ochrannou známku Tofa vlastnila semilská továrna, přejmenoval fabrikunazákladě archivních materiálů De Tofa Albrechtice na Detoa. Značku Tofa odkoupil za 50 tisíc korun až v roce 1999. Nyní ji společnost využívá na retro výrobky.podnikatelemseprýnechtěl stát kvůli majetku a penězům, ale protože se rozhodl zachránit práci lidem a tradičnívýrobu, kteréhrozil v 90. letech krach. Vedle řízení fabriky stíhá být ještě neuvolněným starostou v Albrechticích a senátorem za ODS. foto: HN JaN schejbal Ázerbájdžán doporučuje Jaroslav Zeman, majitel firmy Detoa Albrechtice, jak na dovolenou, tak pro byznys. Několik dní strávil obchodně v hlavním městě země Baku a byl nadšený, co vše kolem sebe viděl. Cokoli jsem si mohl prohlédnout, bylo řemeslně zpracované a na úrovni. Všude čisto, pořádek, bezpečno, evropské zboží, evropská kultura, západoevropské toalety, vyjmenovává nejvyšší šéf firmy, která vyrábí hračky, korálky, hobby sety, hry, mechaniku do klavírů a pianin, to vše ze dřeva. Zeman české byznysmeny varuje před podceňováním ázerbájdžánských partnerů, kteří jsou podle jeho zkušeností zcestovalí, zdravě sebevědomí, vědí o své kupní síle a financích, proto jsou také tvrdí vyjednávači. Ale nechtěli nás sedřít a platbu předem před expedicí zboží akceptovali. A pozor na pocit, že vylezli z pralesa, někdy by to mohlo být spíš naopak, s nadsázkou uvádí Zeman. české zboží má v Ázerbájdžánu dobrý zvuk Jeho firma Detoa už tři roky spolupracuje s jednou ázerbájdžánskou obchodní společností. Dodává jí především dřevěné interaktivní hry, divadélka a hračky, hitem je Krteček. Když jsem tam loni z jara byl, tak jsem viděl naše zboží velice pěkně prezentované. A to nejen v tamním největším vysoce moderním obchodním domě na frekventovaném nábřeží u Kaspického moře, ale také třeba v cukrárnách či lepších fast foodech, kde mělo svůj speciální regál, vzpomíná Jaroslav Zeman. Přitom cesta na vzdálený a pro české exportéry i zatím dost exotický ázerbájdžánský trh byla pro majitele firmy Detoa velice snadná. Společnost dodává své produkty mimo jiné také do sítě českých obchodů Manufaktura a tam uviděl dřevěné zboží ázerbájdžánský obchodník. Zalíbilo se mu, získal kontakt a nabídl Albrechtickým byznys. Ázerbájdžánský obchodník si vybral především věci, které mohou děti skládat, tvořit. U nich doma evidentně těžil z toho, že jde o české, evropské zboží, míní Zeman. To má podle něho v této zakavkazské zemi velice dobrý zvuk. Podle zkušeností Zemana se v obchodní ázerbájdžánské sféře pohybuje docela hodně lidí, kteří s rodiči kdysi navštívili Československo, líbila se jim Praha a Karlovy Vary a dodnes žijí v milých vzpomínkách. Co se týče českého zboží, tak tam má dodnes dobré jméno sklo, porcelán a strojírenství, tvrdí Zeman. Například v Baku, které je centrem země i obchodně, několikrát prošel tamní Pařížskou ulici, která je prý minimálně dvakrát delší než v Praze, plná luxusního zboží, kde by se mohli uplatnit i čeští výrobci exkluzivních produktů. Ázerbájdžánci jsou od té doby, co jim patří naftová pole, opravdu bohatí, popisuje majitel české firmy. Na východních trzích české firmy vítají Ročně vyveze společnost Detoa do Ázerbájdžánu zboží za 300 až 500 tisíc korun. Není to nic nosného, je to taková třešnička na dortu. To do Japonska je náš export větší. Ale do tak zajímavé enklávy, jakou je Ázerbajdžán, je to pěkné. Mně vždycky udělá radost, když se kdekoli setkám s českým výrobkem, tvrdí Zeman. Vstřícnosti tamních obchodníků ke zboží dodnes označovanému jako Czechoslovakia by prý byla škoda nevyužít. I když letošní situace údajně zatím nevypadá nejlépe. Kvůli devalvaci z počátku letošního roku 12 český exportér srpen 2014, číslo 5

Úspěšný exportér Na to, jak zaměstnanci společnosti Detoa Albrechtice vyrábějí dřevěné hračky, se mohou zájemci podívat díky exkurzím. foto: HN rené volfík. DETOA Albrechtice Sídlí v Jizerských horách a už více jak 100 let patří mezi špičkové výrobce dřevěných hraček v Evropě. Nyní ze dřeva vyrábí ještě korálky, hobby sety, kreativní hry, pianinovou a klavírovou mechaniku a komponenty do společenských her. Minimálně 50 procent produkce jde na vývoz, především do Německa a Japonska, mezi nově objevená teritoria patří například Kazachstána Ázerbájdžán. Firma a její výrobky byly známé pod jmény Schowanek, Tofa a nyní Detoa. Zaměstnává 200 lidí. Loňské tržby dosáhly 80 milionů korun, zisk se v průměru pohybuje kolem pěti milionů. Ročně nakupuje 4000 kubíků dřeva habr, javor a buk. V prostorách firmy jsou kreativní dílny, muzeum a od roku 2010 tu pořádají exkurze do provozu, kterých se loni zúčastnilo 25 tisíc lidí. a nyní situaci nejen kolem Krymu zatím naši partneři jak v Kazachstánu, tak i Ázerbájdžánu vyčkávají. Jsou trochu vyplašení, co by bylo, kdyby byla válka. Takže šetří peníze. Ale přátelské vazby fungují dál, vidí optimisticky další byznys Zeman. A dodává, že na východních teritoriích mají české firmy určitá privilegia. Východní země jsou pro byznys dobré v tom, že mají dobrý vztah k bývalému Československu, a tamní podnikatelé jsou na rozdíl od Západu pohostinní. Doporučuji chovat se podobně a pohostinnost oplácet, říká. To ale samozřejmě dělá ke všem klientům. Padesát až šedesát procent své produkce totiž Detoa vyváží. Z evropských zemí především do Německa, kam jdou hotové hračky, ale také komponenty do společenských her. Například firma Ravensburger s ročním obratem 300 milionů eur si do dražších her bere třeba dřevěná autíčka či figurky z Albrechtic. Dodáváme jim vlastně polotovar, ale je to dobrý byznys, míní Zeman. Mezi významné exportní země patří také už zmiňované Japonsko. Obchodujeme s ním už tak 14 let, za poslední čtyři roky se začaly ozývat některé japonské firmy samy a nabídly nám spolupráci, uvádí šéf firmy. Důvod obliby dřevěných hraček ve vyspělých zemích je podle Zemana jednoduchý rostoucí preference přírodních materiálů, odklon od čínských výrobků, které se občas ukázaly jako zdravotně závadné, a touha po tradici. Tou se Detoa může chlubit vrchovatě. V Albrechticích se od roku 1908 vyráběly dřevěné perly, knoflíky a drobné soustružnické předměty a v roce 1927 se výrobní sortiment rozšířil o hračky. Za první republiky patřila zdejší produkce dřevěných hraček pod značkou Tofa k největším v Evropě. Zaměstnávala 1300 lidí, v současné době je to kolem dvou set. Musel jsem fabriku postavit na nohy Když se počátkem devadesátých let Jaroslav Zeman rozhodl, že albrechtickou fabriku získá, porazil sice tehdejší management fabriky, ale za velkou výhru to nepovažoval. Továrna byla totiž před absolutním krachem. On sám provozy dobře znal, dělal pět let do podzimu 1989 technickou kontrolu, pak vyrazil na zkušenou do Německa a po roce a půl si podal privatizační návrh. Pán Bůh asi nebyl doma, takže jsem privatizaci vyhrál, ovšem první čtyři měsíce to bylo špatné. Cítil jsem se jako v kosmické raketě nebo zaletovaném sudu. Ale byl jsem místní, lidé mě znali, a tak jsem neměl cestu zpátky. Musel jsem fabriku postavit na nohy, vzpomíná Zeman. V současné době už může mluvit o zdárném rozkročení společnosti. Dokonce v roce 1999 koupil za 50 tisíc korun po zkrachovalé semilské fabrice s obdobným zaměřením značku Tofa, kterou nyní využívá pro retro zboží. Nechtěl jsem, aby se dostala do cizích rukou, aby ji třeba někdo nezneužíval pro čínské hračky, vysvětluje. Na celou vyhospodařenou fabriku, na její dluhy i na nákup dřeva si musel půjčit 120 milionů korun, které splatil v roce 2008. Tvrdí, že kdyby byl vzděláním ekonom, tak by jistě do podobné akce nešel, ale jako absolvent umělecké školy vnímal záchranu tradiční dřevěné výroby poněkud jinak. Mimochodem samotné dřevo pro hračky je trochu alchymie. Nejvhodnější je habr, ale používá se i javor a buk. Ty nejideálnější stromy rostou hlavně na Slovensku a v Polsku, ale i Česku. Těží se v zimě a na podzim, kdy je smůla zatažená. Poté rok a půl schne dřevo přírodní cestou v továrně a až pak se zpracovává. V aktuálních zásobách dřeva máme uloženo až osm milionů korun, prozrazuje majitel firmy Detoa. český exportér srpen 2014, číslo 5 13

Bonton Země, ve které neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu Nekompromisním operováním lhůtami a smluvními termíny může cizinec v Ázerbájdžánu dosáhnout pravého opaku dalších průtahů. Radek Matula bývalý velvyslanec v Ázerbájdžánu radek_matula@hotmail.com Pouhé čtyři hodiny letu přímou linkou dělí Prahu a Baku, hlavní město Ázerbájdžánu, kde nalezneme jak široké bulváry, moderní architektonické prvky, prodejny nejdražších světových značek, tak i úzké uličky, malé a často rozpadající se domečky či typická orientální tržiště. Ázerbájdžánci jsou na svoji zemi hrdí, takže jakákoli kritika v tomto směru nebo útrpné úsměvy mohou atmosféru jednání negativně poznamenat. Zrovna tak nepůsobí dobře, když cizinec hovoří s despektem o své vlasti. Platí to i v případě České republiky, která má v Ázerbájdžánu stále velmi dobrý zvuk. Ázerbájdžánci obdivují klidné rozdělení federace, pochvalně se vyjadřují o kvalitě produkce českých podniků či o úrovni českého vzdělávacího systému, nedají dopustit na pobyty v českých lázeňských městech a často spolubesedníka zaskočí například znalostí českých sportovců a jejich sportovních úspěchů. Ázerbájdžánští obchodníci, podnikatelé a bankéři vyznávají evropské standardy obchodních jednání. Pro úspěšnou realizaci kontraktu je ale důležité navázat s partnerem těsný kontakt a získat jeho důvěru. Systém spolupráce a uzavírání kontraktů na dálku není v Ázerbájdžánu v oblibě. Totéž lze říci o nátlakových metodách jednání. Nekompromisním operováním lhůtami a smluvními termíny může cizinec dosáhnout pravého opaku dalších průtahů. Důležité je sociální postavení Vyplatí se věnovat pozornost výběru partnera, nebo také prostředníka, který bude především v počátcích podnikání na ázerbájdžánském trhu schopen pomoci překonat počáteční překážky, Trefný přípitek může prolomit ledy a nastolit správnou atmosféru pro další jednání. foto: shutterstock najít správnou cestičku či zorientovat českého byznysmena v příslušných zákonech. Ázerbájdžánci neradi používají slova nevím, neumím, nemohu. S vědomím, že tak činí někdy i v situacích, kdy nejsou schopni svému závazku či slibu dostát, se můžete vyhnout nepříjemným situacím a překvapením. V Ázerbájdžánu se v podstatě nesetkáte se situací, kdy by člověk s nižším sociálním postavením kritizoval výše postaveného. Podřízený při jednání nevstupuje do rozhovoru, aniž by byl vyzván nebo aniž by požádal nadřízeného či vedoucího delegace o svolení promluvit. Pokud zahraniční obchodní partneři tato pravidla při jednání nedodrží, mohou na sebe vrhnout špatné světlo. Vše vychází z korporativní kultury řízení ázerbájdžánských podniků a organizací a nakonec i ázerbájdžánských rodin. Jedna ázerbájdžánská moudrost říká: Mladý silný, starý moudrý. Rodinu drží starci. Můžete se setkat s tím, že v určité fázi dojednávání obchodního případu začnou partneři vysílat signály, že by bylo vhodné přejít k rozhovorům na vyšší (či nejvyšší) manažerské úrovni. Stojí za to tyto signály nepodceňovat. Tradičním pozdravem je podání ruky, platí však také to, že v případě delší známosti se muži v Ázerbájdžánu při každém setkání políbí, což v případě cizince může být nahrazeno objetím. Políbení mezi obchodními partnery mužem a ženou je v Ázerbájdžánu nanejvýš nevhodné. Účastníci jednání vítají podáním ruky nově příchozí. Tímto způsobem se při náhodném setkání zdra- 14 český exportér srpen 2014, číslo 5

Bonton ví i lidé, kteří se navzájem neznají a nemají společné jednání. Běžné je podání ruky například číšníkovi, příslušníkovi ochranné služby v budově organizace, kterou navštěvujeme, a podobně. Dochvilnost není něco, čím by se Ázerbájdžánci dali charakterizovat (nutno však podotknout, že v nevyzpytatelném bakuském provozu může člověk přijet na schůzku pozdě i tehdy, když si na cestu vyhradí dvojnásobek běžně potřebného času). Poukazovat na pozdní příchod partnera naschůzku je nevhodné. Není také třeba klesat na mysli, když něco trvá déle, než je v některých jiných zemích zvykem. Mezi tabu témata obzvláště pro cizince, kteří se neorientují dostatečně v místních specifikách, patří vedle zdraví a peněz především politika a náboženství. A to i přesto, že se Ázerbájdžánci vyznačují značnou náboženskou, etnickou, kulturní i jazykovou tolerancí. Je třeba mít na paměti, že rodina (v ázerbájdžánském pojetí včetně vzdálenějších příbuzných z druhého či třetího kolena) je pro Ázerbájdžánce nadevše. připravte si přípitky Vtipy při neformálním rozhovoru (například při večeři) většinou nemají své místo. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že hostitel, ale i další účastníci z ázerbájdžánské strany, budou pronášet různé přípitky. Je dobré připravit si jeden dva přípitky, kterými budete na tosty partnerů reagovat. Hezký a trefný přípitek může mnohdy prolomit ledy a nastolit správnou atmosféru pro další jednání. Přestože zeměpisci vedou spory, kudy vede hranice mezi Evropou a Asií, a pouze v jedné z mnoha variant je Ázerbájdžán evropskou zemí, je dobré vědět, že sami Ázerbájdžánci se považují spíše za Evropany než Asiaty. Úředním jazykem je ázerbájdžánština. Osoby staršího pokolení většinou mluví plynule rusky, u mladších začíná převládat angličtina nad ruštinou. V odívání převládá evropský styl. U mužů se doporučuje konzervativní přístup, dobře padnoucí, vyžehlený oblek, nejlépe tmavé barvy. Posuzuje se čistota polobotek, kvalita kravaty i značka hodinek. Ázerbájdžánci si potrpí na upravené vlasy. Dlouhé vlasy u muže vyvolávají mírně řečeno nepochopení. Mezi velké prohřešky patří nošení krátkých kalhot u mužů a smrkání na veřejnosti. I ženy by se měly oblékat spíše konzervativně, i když s muslimskou tradicí oblékání se v Ázerbájdžánu spíše nesetkáme. Jednání často pokračuje obědem nebo ještě častěji večeří. Není vhodné pozvání obchodního partnera odmítat, nebo při večeři odmítat konzumaci jídla, například s odvoláním na dietu. Platí, že není třeba příliš jíst, důležitéje pochválit kuchyni. Nikoho nezajímá ani to, proč nemůžete pít alkohol. Proto, nechcete- -li pít, objednejte si sklenku vína, stačí v něm pak jen symbolicky smočit rty. Inzerce HN046601 český exportér srpen 2014, číslo 5 15

Státy v číslech Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka Obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Tuzemští exportéři se mohou uplatnit například v oblasti čištění vod. Lucie Mraštíková odbor ekonomických analýz, MPO mrastikova@mpo.cz Ázerbájdžán, oficiálně Ázerbájdžánská republika, je situován v jihozápadní Asii na hranici mezi Evropou a Asií. Patří mezi největší a nejvíce zalidněné země v oblasti Kavkazu. V 16. století byl zapojen do obchodních vztahů Perské říše a zaznamenal období rozkvětu. Novodobý samostatný Ázerbájdžán vznikl po odtržení od bývalého Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991. Má přístup ke Kaspickému moři, ve kterém se nacházejí zásoby ropy a zemního plynu. Na jeho březích se rozprostírá hlavní město Baku, ve kterém žije přibližně jedna pětina obyvatel země a které je zároveň největším městem celého Kavkazu. Vývoj zahraničního obchodu ČR s Ázerbájdžánem (v milionech Kč) 35 000 Vývoz z ČR Dovoz do ČR 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 ZDROJ: ČSÚ 26883,3 3334,0 Zemědělství zaměstnává třetinu pracujících Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí. Jeho ekonomika v roce 2013 vzrostla meziročně o 5,8 % a profitovala především z vysokých cen ropy na světových trzích. Těžba ropy, zemního plynu a s tím spojené aktivity jsou klíčovým odvětvím národního hospodářství. Podílí se více jak 40% na tvorbě HDP. K tradičním odvětvím patří i zemědělství profitující z vhodných klimatických podmínek. Ačkoliv vytváří jen pět procent HDP, zaměstnává více než třetinu práceschopného obyvatelstva. Ázerbájdžánská republika má díky vývozům ropy a zemního plynu aktivní saldo obchodní bilance. Více než polovinu vývozů a dovozů realizuje s evropskými zeměmi. V roce 2013 směřovala téměř čtvrtina ázerbájdžánských vývozů do Itálie, dále pak do Indonésie, Thajska, Německa a Izraele. V žebříčku ázerbájdžánských vývozních destinací je Česká republika na 20. místě. Největší objemy dovozu v hodnotovém vyjádření směřovaly do Ázerbájdžánu z Ruské federace, Turecka, Spojeného království, Německa a Ukrajiny. Česká republika ve sledovaném období obsadila 20. pozici mezi hlavními dovozci. V roce 2013 tvořila 93% ázerbájdžánského exportu ropa, zemní plyn a výrobky z ropy. Mezi další exportní komodity patří potraviny, nápoje, tabák, rostlinné a živočišné tuky a spotřební zboží. Ázerbájdžán dováží hlavně stroje, elektrické přístroje a zařízení, které se ve sledovaném období podílely na celkových dovozech jednou čtvrtinou, dále pak reaktory a nukleární zařízení, dopravní prostředky, kovové výrobky, drahé kameny, kovy a výrobky z nich, potraviny, nápoje, tabák a chemické výrobky. Rostoucí obchodní výměna Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu dosahoval v roce 2013 podíl obratu zahraničního obchodu České republiky s Ázerbájdžánem na celkovém obratu zahraničního obchodu 0,5 %. Ázerbájdžán se umístil na 24. místě mezi našimi světovými obchodními partnery, v seskupení asijských zemí je 4. v pořadí po Číně, Korejské republice a Japonsku. Se svým 0,1% podílem na vývozu zboží z Česka se umístil celkově na 53. místě a na 12. místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílel 1 %, obsadil celkově 20. místo a 4. místo mezi asijskými zeměmi. Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílela na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky, a to 88,8 %. Následovaly stroje a dopravní prostředky s 6,7% podílem, okrajově pak tržní výrob- 16 ČESKÝ EXPORTÉR srpen 2014, číslo 5

Státy v číslech Dovoz ropy z Ázerbájdžánu pokrývá zhruba jednu čtvrtinu celkové české roční spotřeby této suroviny. Na snímku je ropná plošina v Kaspickém moři. foto: shutterstock ky tříděné podle materiálu (2,3 %), chemikálie a příbuzné výrobky (1,2%) a průmyslové spotřební zboží (0,7 %). Obchodní bilance je od roku 2001 pasivní, české vývozy nedosahují hodnot ázerbájdžánských dovozů. To je způsobeno komoditní strukturou vzájemného obchodu, který je založen na dovozu minerálních paliv do České republiky. Ázerbájdžán je po Ruské federaci naším druhým největším dovozcem ropy, která kryje zhruba jednou čtvrtinou naši celkovou roční spotřebu. Minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky tvořily ve sledovaném období 99,8% českých dovozů z Ázerbájdžánu. Zbylé 0,2 % byly tržní výrobky tříděné podle materiálu, což jsou výrobky z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí, tkanin, kovu, železa, oceli apod. Do Ázerbájdžánu jsme vyvezli naopak stroje a dopravní prostředky (60,6 %), tržní výrobky (20,0 %) a chemikálie (10,9 %). Vyvážíme tam ale i průmyslové spotřební zboží (6,6 %), potraviny a živá zvířata (1,8%), nápoje a tabák (0,1 %). V detailnějším členění můžeme jmenovat na straně našich vývozních položek například motorová vozidla, zařízení k automatizovanému zpracování dat, skleněné zboží, keramiku, přípravky pro péči o vlasy, stavební a důlní stroje, zařízení k řízení a rozvodu elektřiny, vodní turbíny, lampy a svítidla. Na straně dovozů to jsou mimo výše zmíněné ropy železné a ocelové tyče a pruty, drahé kovy, ovocné a zeleninové šťávy, příze atd. příležitosti v ekologii i v energetice Těžební a petrochemický průmysl má negativní dopady na životní prostředí v Ázerbájdžánu. Povrchové a spodní vody jsou znečištěny ropnými odpady a těžkými kovy. Hlavní zdroje pitné vody nesplňují normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací. Nedostatečné je také pokrytí hlavních center čisticími stanicemi, ty stávající provádějí pouze mechanické zpracování odpadních vod. Vysoké jsou i ztráty ve vodovodních sítích a v systému závlah. K tomu můžeme připočíst zasolení některých území, které způsobuje zvyšující se hladina Kaspického moře. Českým firmám se proto nabízí šance využít své zkušenosti v oborech, jako je rekultivace znečištěných území, čištění vod, recyklování a spalování odpadu, ale i v oblasti alternativních zdrojů energie. Další možnosti jsou ve výstavbě a modernizaci dopravní infrastruktury včetně dodávek dopravních prostředků, v pozemním a inženýrském stavitelství, v modernizaci zdravotnických zařízení, v dodávkách technologií a strojů pro potravinářský průmysl. Výčet možností obchodní expanze je ale mnohem širší, než je výše uvedeno, protože Česká republika a kvalita českých výrobků mají v Ázerbájdžánu velmi dobrou pověst. český exportér srpen 2014, číslo 5 17

Pohled na region Na české podnikatele čekají v Ázerbájdžánu nové příležitosti Mezi obory, ve kterých mohou české firmy získat zakázky, patří těžební a chemický průmysl, doprava nebo třeba zemědělství. Nikola Hrušková teritoriální specialistka, MPO hruskova@mpo.cz Sumgaitský chemicko-technologický park, který byl založen v roce 2009 a který se nachází asi 30kilometrů od hlavního města Baku. foto: stp.az Ázerbájdžánská republika představuje nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky v regionu Jižního Kavkazu. Od roku 1991, kdy země získala nezávislost, se tamní ekonomika, která je primárně založena na ropném průmyslu, rychle rozvíjí. Ázerbájdžán má však zájem nestavět své hospodářství pouze na ropě, ale diverzifikovat ho, což skýtá obrovské možnosti pro české firmy. Hodnoty ve statistikách vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou a objemy projektů českých firem v Ázerbájdžánu narůstají, což dokazuje, že tato země je pro nás významným a v energetice i strategickým partnerem. Ázerbájdžánský trh je pro Českou republiku perspektivní, a to zejména s ohledem na ázerbájdžánské vývozy ropy přes ropovod Baku Tbilisi Ceyhan (BTC), který je druhým nejdelším ropovodem na světě po ropovodu Družba. Vysoké příjmy do státního rozpočtu plynoucí z vývozu ropy a plynu stimulují poptávku po zahraničním zboží a umožňují financovat investiční a modernizační projekty země. Na základě těchto parametrů byl Ázerbájdžán zařazen v Exportní strategii České republiky pro léta 2012 2020 mezi zájmové země. oficiální návštěva v česku Naše bilaterální hospodářské vztahy s Ázerbájdžánskou republikou jsou upraveny kromě dvou základních smluv (Smlouvou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a dále Dohodou o podpoře a vzájemné ochraně investic) také Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci, která byla podepsána 31. října 2009 v Baku. Na základě poslední jmenované dohody byla ustanovena Smíšená komise pro hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci, která tvoří platformu pro rozvoj naší ekonomické spolupráce. Cílem této komise je projednávání programů spolupráce ve společném zájmu obou zemí a napomáhání vytvoření příznivých podmínek pro podnikatelské subjekty na obou stranách. Poslední zasedání této komise se uskutečnilo ve dnech 24. 25. dubna 2014 v Baku a z české strany se jí účastnili zástupci příslušných rezortů a podnikatelské sféry. Zasedání komise proběhlo souběžně se státní návštěvou prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva v Praze, čemuž byl v rámci celé akce věnován velký důraz a na ekonomickou část jednání prezidentů bude činnost komise dále navazovat. V rámci oficiální části zasedání byly nejprve na expertní úrovni a poté 18 český exportér srpen 2014, číslo 5

Pohled na region na úrovni náměstků ministrů projednány a vymezeny prioritní oblasti spolupráce, jejichž konkrétní náplň následně mohli zástupci českých firem diskutovat s více než 30 ázerbájdžánskými partnery na navazujícím business fóru a při B2B jednáních. prioritní obory Jako prioritní obory, na jejichž rozvoji mají obě strany zájem, byly v rámci jednání komise definovány následující: těžební průmysl (včetně ropného) a na něj navazující odvětví; energetika (obnova stávajících energetických objektů, výstavba středně velkých elektráren, malých větrných elektráren, hydroelektráren, oblast bioenergie a nakládání s odpady); chemický průmysl (včetně farmacie, parfumerie, agrochemie hnojiva, postřiky, chemikálie pro domácnosti, chemické produkty používané ve stavebnictví, automobilovém průmyslu a elektronice). Dále je to doprava, dopravní stroje a infrastruktura; zdravotnictví a farmaceutický průmysl; zemědělství a potravinářství; telekomunikace, finanční sektor a pojišťovnictví. Již v minulosti byly české firmy v těchto oblastech velmi úspěšné, proto je možné navázat na konkrétní výsledky a dobrou reputaci České republiky. Z úspěšně realizovaných projektů je možné uvést například výstavbu a modernizaci dálnice, automatický systém řízení dopravy, rekonstrukci železniční trati, dodávky technologie pro vodní elektrárnu, stavební technologie, železniční techniky, nákladních i osobních automobilů, pivovarů, luxusních lustrů pro veřejné prostory a spotřebního zboží. Chemicko-technologický park S ohledem na pozitivní zkušenosti ázerbájdžánská strana potvrdila svůj zájem o české technologie a záměr přilákat české firmy do nově otevíraných průmyslových a vědecko-technologických parků v Ázerbájdžánu. Aktuálně je nejvíce pozornosti zaměřeno na Sumgaitský chemicko-technologický park, který byl založen v roce 2009 a nachází se asi 30kilometrů od hlavního města Baku. Tento park se snaží vytvářet podmínky pro rozvoj inovativních technologií (především v oblasti chemického průmyslu) a podporuje rozvoj podnikání v této oblasti například formou daňových prázdnin pro firmy. Během zasedání a jednání bylo několikrát oběma stranami zdůrazněno, že výsledky obchodně ekonomické spolupráce neodpovídají potenciálu, který mezi zeměmi existuje, a že je potřeba ho nadále intenzivně rozvíjet. S ohledem na potenciál, specifika a složitost trhu a podnikatelského prostředí Ázerbájdžánu rozšířilo ministerstvo průmyslu a obchodu síť Czech- Trade o zahraniční kancelář v Baku. Inzerce HN046621 český exportér srpen 2014, číslo 5 19

Novinky z teritoria Krátce o Ázerbájdžánu Milan Škopek analytik, oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade milan.skopek@czechtrade.cz sociální rozdíly Ázerbájdžánské hospodářství je těsně spjato s vývozem ropy a zemního plynu a od roku 2012, kdy došlo k propadu poptávky po této komoditě, opět postupně posiluje. Místní prezident Ilham Alijev, který je ve funkci od roku 2003, během svého funkčního období dokázal v zemi udržet poměrně klidnou politickou a také sociální situaci. V posledních letech ovšem dochází ke značnému růstu sociální nerovnosti. Fenomén finanční nerovnosti mezi obyvateli je způsoben zejména tím, že státní kasu a uzavřený okruh obyvatel živí příjmy z objemného vývozu fosilních paliv. Ostatní hospodářské sektory sice fungují poměrně stabilně, ale výnosy ani zdaleka nedosahují zisku z těžebního průmyslu. Proto jsou za stále větší hrozbu považovány regionální nepokoje. Nové výškové budovy v hlavním ázerbájdžánském městě Baku kontrastují s okolím. foto: ČtK Daně V roce 2001 Ázerbájdžán přijal nový daňový řád, který je pro firmy, jež chtějí v zemi podnikat, zdrojem závazných pravidel i dnes. Všechny zahraniční právnické osoby se musejí registrovat na daňovém úřadu, bez ohledu na to, zda jejich činnosti podléhají zdanění, nebo ne. Zápis musí být proveden do měsíce od zahájení obchodní činnosti. Také ukončení činnosti by mělo být hlášeno měsíc předem. Daň ze zisku je od roku 2010 stanovena na 20%. Daňové přiznání by mělo být vypracováno jednou za rok, zatímco platby je třeba odesílat čtvrtletně. Zahraniční společnosti, které v Ázerbájdžánu nesídlí, podléhají takzvané srážkové dani. Například zdanění dividend je stanoveno na 10 %. objem zahraničních investic Objem zahraničních investic, které do Ázerbájdžánu směřovaly v období od ledna do června 2014, činil 2,8 miliardy dolarů. Podle místního statistického úřadu se hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 20,7 %. Hlavními investory jsou Velká Británie, Norsko, USA, Turecko, Japonsko a Francie. Podíl těchto zemí dohromady tvoří 80% všech investic. Nejvíc financí do země proudilo z Velké Británie, která zde investovala přibližně 889 milionů dolarů. Norové investovali 509 milionů dolarů, Američané přibližně 276 milionů a na čtvrtém místě se umístilo Turecko s 267 miliony USD. Zahraniční firmy mají omezený přístup do oblasti energetiky. Na snímku dělník opravuje elektrické vedení nedaleko Baku. foto: reuters Zkušenost amerických společností s investicemi v Ázerbájdžánu Podle amerických firem, které v Ázerbájdžánu investovaly, je skutečnost odlišná od obrazu, který předkládají například ratingové společnosti. Vláda oficiálně aktivity zahraničních společností vítá, ale význam přímých investic pro ekonomiku jí podle Američanů uniká. Z nabídky služeb a informací agentur na podporu investic by se mohlo zdát, že v zemi panuje přívětivé obchodní klima. Americké ministerstvo zahraničí ovšem ve své zprávě říká, že firmy se brzy střetly s nadměrnou byrokracií, slabými právními institucemi, bezohledným chováním politicky propojených elit a také s korupcí. Zahraniční společnosti mají ze zákona částečně omezený přístup do oblastí národní bezpečnosti a obrany, energetiky a komunikací. Ostatní sektory by měly být otevřené s rovnými podmínkami pro všechny. Zkušenosti západních firem ovšem tento výrok nepotvrzují. 20 český exportér srpen 2014, číslo 5