Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Podnikatelský záměr pro zahájení podnikání v oblasti pohostinství kavárna Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová Vypracovala: Pavla Rosecká Brno 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Sylvii Riederové za cenné rady a připomínky. Ráda bych také poděkovala paní Bendové z kavárny Café No. 365, která mi poskytla velice užitečné a praktické informace ohledně provozování kavárny. Velké poděkování patří také mé rodině a mým blízkým.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelský záměr pro založení kavárny vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 25. května 2011
Abstract Rosecká, P. The Business plan for starting a business in the hospitality industry - a café. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The aim of the bachelor thesis is to create a business plan that will serve as a basis for obtaining a bank loan. The work has two parts theoretical and practical. The theoretical part provides all information concerning the business plan and its creation. The practical part of the thesis contains a detailed elaboration of individual parts of the business plan. Keywords business plan, bank loan, café Abstrakt Rosecká, P. Podnikatelský záměr pro zahájení podnikaní v oblasti pohostinství - kavárna. Bakalářská práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2011. Cílem bakalářské práce je vytvořit podnikatelský záměr, který bude sloužit jako podklad pro získání bankovního úvěru. Bakalářská práce má dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace, které se týkají podnikatelského záměru a jeho vytvoření, Praktická část bakalářské práce obsahuje podrobně rozpracované jednotlivé části podnikatelského záměru. Klíčová slova Podnikatelský záměr, bankovní úvěr, kavárna
Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl práce... 11 2 Literární rešerše 12 2.1 Vymezení základních pojmů...12 2.1.1 Podnikání...12 2.1.2 Podnikatel...12 2.1.3 Podnik...13 2.2 Právní formy podnikání...13 2.2.1 Podnikání fyzických osob...14 2.2.2 Podnikání právnických osob...14 2.3 Živnostenské podnikání...16 2.4 Podnikatelský záměr...18 2.4.1 Požadavky na podnikatelský záměr...18 2.4.2 Struktura podnikatelského záměru...19 2.5 Financování podnikatelského záměru...31 2.5.1 Vlastní zdroje financování...31 2.5.2 Cizí zdroje financování...31 3 Metodika 34 4 Vlastní práce 35 4.1 Titulní strana... 35 4.2 Exekutivní souhrn... 35 4.3 Analýza trhu... 36 4.3.1 Analýza vnějšího prostředí... 36 4.3.2 Analýza vnitřního prostředí... 47 4.3.3 SWOT analýza... 49 4.4 Popis podniku... 49 4.4.1 Cíle podniku... 50
Obsah 6 4.4.2 Lokalita a velikost podniku... 50 4.4.3 Personál... 50 4.5 Vybavení kavárny... 52 4.6 Obchodní plán... 52 4.6.1 Služby... 52 4.6.2 Dodavatelé... 56 4.6.3 Legislativa...57 4.7 Marketingový plán... 59 4.7.1 Produkt... 59 4.7.2 Cena... 60 4.7.3 Distribuce... 60 4.7.4 Propagace... 60 4.8 Organizační plán...61 4.8.1 Organizační struktura... 62 4.8.2 Forma vlastnictví... 62 4.8.3 Odměňování pracovníků... 62 4.9 Hodnocení rizik... 63 4.10 Finanční plán... 65 4.10.1 Startovací rozpočet... 65 4.10.2 Zhodnocení efektivnosti investice... 72 5 Shrnutí a diskuze 75 6 Závěr 77 7 Seznam použité literatury a zdrojů 78 8 Přílohy 82 A Dodavatelé 83 B Seznam vybavení 87 C Vybavení provozovny 91 D Kritické kontrolní body HACCP 93 E Nápojový a jídelní ceník 95
Obsah 7 F Bankovní úvěr 97 G Produkty zdravé výživy 99
Seznam obrázků 8 Seznam obrázků Obr. 1 Podíl jednotlivých segmentů na návštěvnosti v % 42 Obr. 2 Podíl jednotlivých segmentů na tržbách v % 42 Obr. 3 Organizační struktura podniku 62
Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 SWOT analýza 23 Tab. 2 Hodnotící tabulka dodavatelů 43 Tab. 3 Zakladatelský rozpočet v Kč 66 Tab. 4 Vstupní rozvaha v Kč 67 Tab. 5 Splátkový kalendář v Kč 67 Tab. 6 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku v Kč 68 Tab. 7 Předpokládané měsíční náklady v Kč 68 Tab. 8 Predikce nákladů pro další 4 roky podnikání v Kč 69 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Optimistická varianta předpokládaných tržeb za jeden měsíc v Kč 70 Pesimistická varianta předpokládané tržeb za jeden měsíc v Kč 70 Predikce tržeb na další 4 roky podnikání v Kč (optimistická varianta) 70 Predikce tržeb na další 4 roky podnikání v Kč (pesimistická varianta) 71 Výsledek hospodaření v prvních pěti letech v Kč (optimistická varianta) 71 Výsledek hospodaření v prvních pěti letech v Kč (pesimistická varianta) 71 Tab. 15 Predikce Cash Flow (optimistická varianta) 72 Tab. 16 Predikce Cash Flow (pesimistická varianta) 72 Tab. 17 Rentabilita kapitálu v % (optimistická varianta) 72 Tab. 18 Rentabilita kapitálu v % (pesimistická varianta) 72 Tab. 19 Doba návratnosti investice v Kč (optimistická varianta) 73
Seznam tabulek 10 Tab. 20 Doba návratnosti investice v Kč (pesimistická varianta) 73 Tab. 21 Seznam nádobí z obchodního domu Ikea 87 Tab. 22 Seznam zboží od firmy Gastroform 88 Tab. 23 Seznam zboží z Datartu 88 Tab. 24 Seznam zboží z Tescomy 89 Tab. 25 Seznam zboží z obchodního domu Ikea 90 Tab. 26 Přehled možných kritických bodů v kavárně 93 Tab. 27 Podrobný přehled měsíčních splátek bank. úvěru v Kč 97
Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Začít podnikat v dnešní době není nijak obtížné, důležité je mít dobrý nápad, potřebný kapitál a obrovskou míru odhodlání a vytrvalosti. Mnohem těžší je se na trhu prosadit, získat dlouhodobé zákazníky a stát se konkurence schopným podnikem. K zahájení podnikání je třeba mít řadu znalostí a informací jak z příslušného oboru podnikání, tak z oblasti právních a hygienických předpisů, z oblasti zaměstnanecké politiky, z oblasti účetnictví či daňové politiky. Úspěšnost podnikání nespočívá pouze v dobrém nápadu, ale také v kvalitně vypracovaném podnikatelském záměru, který je důležitým předpokladem pro bezproblémové zahájení podnikání. Jedná se o poměrně složitou záležitost a všechny jeho části musí být vypracovány s maximální pečlivostí. Vypracování podnikatelského záměru umožní podnikateli ujasnit si řadu důležitých otázek a podnětů, které se týkají trhu, na který chce vstoupit, potenciálních zákazníků a samozřejmě konkurenčních podniků. Je třeba zohlednit veškerá možná rizika, aby záměr měl vypovídající schopnost o životaschopnosti zamýšlené činnosti. Při zpracovávání podnikatelského záměru dochází k ucelení myšlenek, jak by měl podnik vypadat a fungovat a zda bude dobrým zdrojem příjmů. Současně slouží podnikatelský záměr jako podklad pro získání finančních prostředků z cizích zdrojů v podobě bankovních úvěrů nebo například dotací, protože v počátku podnikání nedisponují podnikatelé dostatečným kapitálem, aby pokryli veškeré počáteční náklady. Úspěšné dosažení cizích zdrojů poskytnutých na daný předmět podnikání svědčí o kvalitně zpracovaném záměru a o solventnosti klienta. Bakalářská práce bude obsahovat zpracování podnikatelského záměru pro založení kavárny s obchodem se zdravou výživou. Vzhledem k tomu, že si lidé rádi zajdou na dobrou kávu a zákusek a oblast zdravé výživy a bioproduktů je stále více populární pro velkou část populace, je to vhodná oblast pro vznik soukromého subjektu. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je sestavit kompletní podnikatelský záměr pro založení nové kavárny s obchodem se zdravou výživou, tedy pro subjekt poskytující služby v oblasti pohostinství. Podnikatelský záměr bude obsahovat veškeré podstatné náležitosti pro nově vznikající subjekt a zahájení jeho činnosti. Vypracování podnikatelského záměru bude také sloužit jako podklad pro banku, pro získání bankovního úvěru na financování počátečních investičních a provozních nákladů. Pro tyto hlavní cíle je důležité připravit záměr se všemi podstatnými náležitostmi. Vedle hlavních cílů má bakalářská práce také vedlejší cíle, mezi které patří: charakteristika nové kavárny, analýza trhu, konkurentů, dodavatelů a potenciálních zákazníků, stanovení zakladatelského rozpočtu a finančního plánu.
Literární rešerše 12 2 Literární rešerše Literární rešerše je teoretickou částí bakalářské práce. Pojednává o základních pojmech, právních formách podnikání, živnostenském podnikání a obsahuje rozbor podnikatelského plánu a jeho podstatných částí. 2.1 Vymezení základních pojmů Tato kapitola pojednává o základních pojmech, jako je podnikání, podnikatel a podnik. V následujících podkapitolách jsou přesně vymezeny a definovány. 2.1.1 Podnikání Dle 2 odst. 1 zákona č. č. 513/1991 Sb. se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. (Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. k 1. 1. 2010). Pojem podnikání lze různě definovat v jednotlivých oblastech vědních oborů. Z psychologického hlediska je podnikání činnost motivovaná potřebou něco získat, něco dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco si splnit. Podnikání je v tomto ohledu bráno jako prostředek k dosažení seberealizace, zbavení závislosti, postavení se na vlastní nohy. (Veber a Srpová, 2005) Z ekonomického hlediska je podnikání činnost, která zapojuje ekonomické zdroje a jiné aktivity tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Jedná se o dynamický proces vytváření přidané hodnoty. (Veber a Srpová, 2005) Sociologické pojetí na podnikání nahlíží jako na prostředek vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledání cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytváření pracovních míst a příležitostí. (Veber a Srpová, 2005) Podle Vebera a Srpové mezi obecné rysy podnikání lze zařadit: cílevědomost, iniciativní a kreativní přístupy, organizování a řízení transformačních procesů, praktický přínos, přidanou hodnotu, užitek, převzetí a kalkulování rizika neúspěchu, opakování. (Veber a Srpová, 2005) 2.1.2 Podnikatel Podnikatelské aktivity lze považovat za dlouhodobou záležitost. Rozhodne-li se člověk podnikat, musí předpokládat, že se tím bude zabývat delší dobu. Jako podnikatele lze označit osobu, která realizuje podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu. Mezi jeho důležité vlastnosti řadíme vytrvalost, schopnost organizovat podnikatelské aktivity, schopnost rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat
Literární rešerše 13 zdroje a prostředky k dosažení stanovaných cílů. Je ochoten přebrat odpovědnost, investovat prostředky, čas a úsilí. Hlavním cílem je dosáhnout uspokojivého osobního a finančního ohodnocení. (Veber a Srpová, 2005) Obchodní zákoník vymezuje pojem osob, kterým poskytuje statut podnikatele. Dle 2 odst. 2 zákona č. č. 513/1991 Sb. podnikatelem je: a) osoba zapsaná do obchodního rejstříku; b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštního předpisu. (Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. k 1. 1. 2010) 2.1.3 Podnik Od podnikání a podnikatele je jen malý krůček k pojmu podnik. Nejobecněji lze podnik chápat jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy. Poněkud obsáhleji je podnik vymezen jako ekonomicky a právně samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání. S ekonomickou samostatností souvisí odpovědnost vlastníků za konkrétní výsledky podnikání. Právní samostatností se rozumí možnost podniku vstupovat do právních vztahů s jinými tržními subjekty, uzavírat s nimi smlouvy. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Dle 5 odst. 1 zákona č. č. 513/1991 Sb. se podnikem rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. (Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. k 1. 1. 2010) 2.2 Právní formy podnikání Právo a podnikání jsou spolu nerozlučně spojeny. Právní úprava podnikatelských aktivit vychází ze specifik vývoje podnikání v každém státě. Je ovlivněna politickými, geografickými, sociologickými, kulturními činiteli. Právní úprava podnikání byla tradičně budována na dvou základních stavebních kamenech pojmech obchodník a obchod. (Janků, 2006) Právní úprava podmínek v České republice vychází z Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno právo každého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Konkrétní legislativa je dána obchodním zákoníkem, živnostenským zákonem a dalšími zákony, které upravují podmínky pro podnikání v činnostech vyloučených z působnosti živnostenského zákona. Volba vhodné právní formy patří mezi první podnikatelské aktivity. (Veber a Srpová, 2005) Volba právní formy má velký význam pro každou firmu. Jedná se o podnikatelské rozhodnutí, které má pro firmu dlouhodobé ekonomické, právní a daňové důsledky. (Wupperfeld, 2003)
Literární rešerše 14 Současně je třeba si uvědomit, že právě právní forma a s ní spojený název podniku s příslušným označením dává světu signál o rozměru podnikatelských aktivit. Jedná se o rozhodnutí, které bude do budoucna určovat vztah k okolí a především možnost přístupu ke kapitálu. (Synek, 2002) Volba právní formy ale není nezvratná. Později lze zvolený typ přeměnit na jiný. Přináší to ale komplikace a náklady, kterým je možné se vyhnout právě dobrou počáteční rozvahou.(srpová, Řehoř a kol., 2010) Při volbě vhodné právní formy je třeba vzít v úvahu řadu kritérií, podle kterých lze postupovat. Dle Vebera a Srpové se standardně vhodnost posuzuje podle řady kritérií, jako: velikost základního kapitálu; počet osob potřebných k založení; formální náležitosti, výdaje spojené se založením (obtížnost založení); míra právní regulace: zastupování podnikatelského subjektu navenek; ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností; obor činnosti některé obory mohou mít zákonem stanovené požadavky, které je potřeba dodržet; rozsah podnikatelských aktivit; flexibilitu právní formy a obtížnost případné transformace ba jinou právní formu. (Veber a Srpová, 2005) Obchodní zákoník umožňuje následující právní formy podnikání podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. 2.2.1 Podnikání fyzických osob Podnikání fyzické osoby má obvykle formu živnosti. Tím se rozumí pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastní riziko. Podnik fyzické osoby je jednou osobou. (Wupperfeld, 2003) V souvislosti s podnikáním fyzických osob se setkáme s pojmem osoba výdělečně činná (OSVČ). Je to termín, který se používá v českých zákonech o dani z příjmu, v zákonech o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Typická OSVČ je živnostník, samostatný zemědělec, soudní znalec apod. Fyzická osoba, která chce podnikat, musí získat živnostenské nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) 2.2.2 Podnikání právnických osob Podnikání lze zahájit také jako právnická osoba. Zahájení podnikatelské činnosti v tomto případě je administrativně náročnější a v řadě případů se musí pří zakládání
Literární rešerše 15 firmy složit základní kapitál. Všechny typy právnických osob musí být zapsány do obchodního rejstříku. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Obchodní zákoník definuje následující právnické osoby: Osobní společnosti U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Do obchodních společností řadíme: Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) může být založena pouze za účelem podnikání. Zakladateli jsou min. 2 osoby, které ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Statutárním orgánem je každý ze společníků a při zakládání se neskládá základní kapitál. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Komanditní společnost (k. s.) zakladatelé i společníci musí být nejméně dva. Důležité je určit, kdo ze společníků je komplementářem a kdo komanditistou. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Komplementáři ručí celým svým majetkem a zastávají funkci statutárního orgánu společnosti. počáteční vklad činí min. 5 000 Kč a podílí se na něm pouze komanditisté. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Kapitálové společnosti Společníci (zakladatelé) mají pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo žádné. Kapitálové společnosti jsou: Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) společnost může založit i jedna osoba, maximální počet společníků je 50. Základní kapitál tvoří vklady společníků. Minimální výše ZK je 200 000 Kč, výše vkladu jednoho společníka musí být alespoň 20 000 Kč. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem, společnici do výše svých nesplacených vkladů. Společníci se podílejí na zisku v poměru svých obchodních podílů. Společnost musí vytvářet rezervní fond. (Staňková, 2007) Akciová společnost (a. s.) jedná se o společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem, společníci (akcionáři) za závazky společnosti neručí. (Staňková, 2007) Při zakládání společnosti musí být složen základní kapitál ve výši 20 mil. Kč s veřejnou nabídkou akcií nebo ve výši 2 mil. Kč bez veřejné nabídky akcií. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Svolává ji představenstvo, které je statutárním orgánem. Kontrolním orgánem je dozorčí rada. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Družstva Méně častá právní forma v podnikatelské činnosti. Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských,
Literární rešerše 16 sociálních nebo jiných svých členů. Minimální počet členů jsou dva, pokud se jedná o PO nebo pět, pokud se jedná o FO. Minimální výše ZK je 50 000 Kč. Při svém vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond. (Staňková, 2007) 2.3 Živnostenské podnikání Podle 2 zákona č. 455/1991 Sb., se živností rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnostenský zákon vymezuje činnosti, které přestože představují podnikatelské aktivity, nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou a jsou vymezeny v odstavcích 3 živnostenského zákona. Živností není: a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě; b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory; c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu; d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi; e) provádění archeologických výzkumů. Další taxativní vymezení činností, které se za živnost nepovažují, je uvedeno v dalších odstavcích 3 živnostenského zákona. (Živnostenský zákon, č. 455/1991 Sb., k 1. 6. 2010) Provozování živnosti Živnost může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou. Pro ohlašovací živnost postačí, když podnikatel splní podmínky stanovené živnostenským zákonem a ohlašovateli vzniká na provozování těchto živností právní nárok. Oprávnění podnikání vzniká dnem ohlášení živnosti. Pro koncesované živnosti, které jsou taxativně vymezeny v příloze živnostenského zákona, je nutno splnit podmínky stanovené tímto zákonem, ale i požádat o vydání koncesní listiny, která je formou státního povolení k provozování živnosti. (Janků, 2008) Podmínky pro provozování živnosti Dle 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. mezi všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickou osobou patří: dosažení věku 18 let ke dni vzniku živnostenského oprávnění; plná způsobilost k právním úkonům; bezúhonnost. (Živnostenský zákon, č. 455/1991 Sb., k 1. 6. 2010)
Literární rešerše 17 Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost. Způsobilost se prokazuje u řemeslných živností dokladem o vyučení a praxi, u vázaných živností dokladem o zvláštní odborné způsobilosti (osvědčení, autorizace), o dosaženém středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání a odborné praxi. K provozování koncesovaných živností je nutno prokázat odbornou způsobilost a splnění podmínek podle zvláštního zákona. (Zichová, 2008) Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, je povinen ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. Odpovědného zástupce dále povinně ustanovují zahraniční fyzické osoby bez povolení k pobytu v ČR a všechny právnické osoby. (Veber a Srpová, 2005) Rozdělení živností Podle vzniku živnostenského oprávnění jsou živnosti rozděleny na ohlašovací, které mohou být při splnění stanovených podmínek provozovány jen na základě ohlášení, a koncesované, které mohou být provozovány jen na základě koncese. Podnikatel může provozovat více živností a mít tak více živnostenských oprávnění. (Janků, 2008) Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem. Ke vzniku živnostenského oprávnění tedy není třeba souhlasu nebo rozhodnutí živnostenského úřadu. Ohlašovací živnost se dále člení na živnosti řemeslené, vázané a volné. (Janků, 2008) Živnosti koncesované vznikají na základě udělení koncese, státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost (výroba zdravotních zařízení, montáž telekomunikačních zařízení), respektive na zajištění jejich bezpečnosti vůči okolí. Důvodem pro udělení na určité činnosti je zejména ochrana veřejného zájmu. Na vydání koncese není právní nárok.(janků, 2008) Specifika živnostenského podnikání Dle Vebera a Srpové mezi specifika živnostenského podnikání patří: forma podnikání je vhodná pro začínající podnikatele nebo pro ty, kteří v podnikatelské činnosti nespatřují hlavní zdroj příjmu; k získání oprávnění je potřeba vykonat nejméně úředních úkonů, zahájit podnikání je možné skoro ihned po splnění podmínek; není třeba skládat žádný základní kapitál; zápis do obchodního rejstříku je na vůli živnostníka; postačuje vedení daňové evidence; za závazky z podnikání ručí podnikatel celým svým majetkem; smrtí podnikatele se nedědí podnik. (Srpová, Řehoř a kol., 2010)
Literární rešerše 18 2.4 Podnikatelský záměr Jedná se o písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. (Hisrich,Peters, 1996) Jako synonymum se často používá označení podnikatelský plán, v anglickém označení business plan. (Fotr a Souček, 2005) Podnikatelský plán má ústřední význam při zakládání podniku. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. Důkladné vypracování tohoto dokumentu by mělo být nejvyšší prioritou. Podle Wupperfelda je podnikatelský záměr nezbytným předpokladem pro získání: bankovních úvěrů; vlastního kapitálu od společností rizikového kapitálu, soukromých a institucionálních investorů; podpůrných prostředků z různých státních fondů a fondů EU. (Wupperfeld, 2003) Podnikatelský plán slouží zpravidla dvěma účelům. Jednak je to určitý interní dokument, který slouží jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly, zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Značný význam má externí uplatnění podnikatelského záměru v případě, že podnikatel hodlá realizovat projekt s využitím cizího kapitálu. Je třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu. Kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr může významně podpořit získání potřebného kapitálu. (Fotr a Souček, 2005) 2.4.1 Požadavky na podnikatelský záměr Dle Fotra a Součka by zpracovaný podnikatelský záměr měl splňovat určité požadavky, a to: být stručný a přehledný délka by neměla přesahovat padesát strojových stránek; být jednoduchý a nezacházet do technických a technologických detailů; ukazovat výhody produktu či služby pro uživatele, zákazníky; orientovat se na budoucnost čeho má být dosaženo; být co nejvěrohodnější a realistický; nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu snižuje to důvěryhodnost z pohledu poskytovatele kapitálu; nesmí však být ani příliš pesimistický podceňovaný projekt může být pro investora neatraktivní; nezakrývat slabá místa a rizika projektu;
Literární rešerše 19 upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu; prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě bankovního úvěru; být zpracován kvalitně i po formální stránce; v závěru uvést, že ani vysoká kvalita podnikatelského záměru nezaručuje úspěch projektu, jelikož se stále jedná o rizikový projekt. (Fotr a Souček, 2005) 2.4.2 Struktura podnikatelského záměru Struktura a obsah podnikatelského plánu se řídí především tím, jaké informace potřebují poskytovatelé kapitálu. (Wupperfeld, 2003) Obsah podnikatelského plánu je pro každý podnik jiný. Jedná se o individuální záležitost, ale určité části by měl mít každý podnikatelský plán. Některé banky předepisují formát podnikatelského plánu požadovaný pro jeho posouzení při žádosti o úvěr na financování záměru a striktně definují především oblast Finanční plán (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Titulní strana Titulní strana podává stručný výklad obsahu podnikatelského plánu. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Bývají zde uvedeny následující údaje: název a sídlo společnosti; jména podnikatelů a kontakty telefon, e-mail; popis podniku a povaha podnikání; částka potřebná k financování a struktura financování. (Koráb, Mihalisko, 2005) Titulní strana uvádí základní koncepci, kterou hodlá podnikatel rozvíjet. Investoři ji považují za důležitou, neboť se z ní dozví o výši částky potřebné investice a nemusí pročítat celý plán. (Hisrich, Peters, 1996) Exekutivní souhrn Poskytuje ve stručné, ale velmi přesné formě veškeré důležité a podstatné informace o podnikatelském plánu jeho hlavní myšlenka, silné stránky, stručný finanční plán. Obvykle bývá celý napsán až po sestavení podnikatelského plánu. Jedná se o klíčovou část, která rozhoduje, zda se případný investor bude vůbec dalšími částmi plánu zabývat nebo jej odmítne již na základě dojmu či přesvědčení získaného z prostudování právě této kapitoly. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Analýza trhu Do analýzy trhu zahrnujeme analýzu konkurenčního prostředí, kde jsou zahrnuti všichni významní konkurenti včetně jejich slabých a silných stránek. Dále je vhodné zahrnout přírodní faktory, politickou situaci, legislativní podmínky aj. v neposlední řadě je zde uvedena segmentace zákazníků. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008)
Literární rešerše 20 Analýza trhu má podnikateli ukázat a utvrdit ho v tom, že podnikatelský záměr je správný, nalezne na trhu uplatnění, a že trh nabízený produkt nebo službu přijme. Výsledkem provedené analýzy je zpřesnění podnikatelského nápadu a následně to, že podnikatel bude nabízet správný výrobek nebo službu ve správném množství, ve správný čas, na správném místě a za správnou cenu. Analýza dále umožňuje předvídat prodej v zahajovacím období a v prvních letech podnikání. (Živlová a Zichová, 2004) Analýza situace na trhu je považována za jeden ze základních marketingových kroků. Z obecného pohledu je marketingové prostředí děleno na dvě hlavní části, na mikroprostředí a makroprostředí. (Foret, Procházka a Urbánek, 2003) Mikroprostředí je dáno faktory, které bezprostředně ovlivňují možnosti firmy, jak uspokojovat potřeby a přání zákazníků. Jedná se o vnitrofiremní prostředí, dodavatele, firmy poskytující služby, charakter cílového trhu, konkurenci a vztahy k veřejnosti. (Kotler, Armstrong, 2004) Nejvýznamnějšími faktory mikroprostředí jsou zákazníci, dodavatelé a konkurence. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Cílem analýzy zákazníků je provedení důkladné segmentace, která spočívá v efektivním rozdělení zákazníků do segmentů. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Uspokojit všechny požadavky zákazníků či celého obsluhovatelného, dostupného nebo potenciálního trhu nelze, proto je důležité trh segmentovat. Tzn. rozdělit trh na menší, stejnorodější části, které vykazují podobné nároky, požadavky a potřeby, které jsou homogenní a lze je snadněji obsluhovat. Jednotlivé segmenty na trhu se od sebe odlišují v řadě ukazatelů v chování, názorech, požadavcích, preferencích, postojích, demografických ukazatelích a dalších charakteristikách.(foret, Procházka, Urbánek, 2003) Segmentaci trhu lze provést na základě hlediska: geografického dělí příslušný trh do jednotlivých zeměpisných celků podle národností, regionů, států, měst, oblastí, obcí, městských čtvrtí, krajů, atd. na základě daného rozdělení se firma může rozhodnout, zda se bude soustředit na jedno nebo více geografických oblastí. (Kotler, Armstrong, 2004) demografického podle kritérií demografické segmentace se trh člení podle věku, pohlaví, příjmové kategorie, dosaženého vzdělání, náboženství, etnické příslušnosti a národnosti. Jedná se o nejpopulárnější a nejčastěji používanou segmentaci zákazníků. Tyto parametry jsou snadněji měřitelné než jiné typy proměnných. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) psychografikého umožňuje dělení spotřebitelů vyznačující se podobných životním stylem, podle příslušníků k společenským třídám nebo osobních charakteristik. Pomocí těchto základních charakteristik lze pak příslušníky jedné demografické skupiny dále dělit na menší podskupiny, které se vyznačují rozdílnými psychografickými profily. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) behaviorálního dělí kupující na základě jejich znalostí, postojů, způsobu užívání určitého výrobku a reakcí. Trh je tedy možné segmentovat i podle chování spotřebitelů, jejich postojů, vědomostí o výrobcích a také podle toho, jak často je kupují a používají. (Kotler, Armstrong, 2003)
Literární rešerše 21 Podle Foreta, Procházky a Urbánka k nejdůležitějším kritériím behaviorální segmentace patří: příležitost; prospěšnost koupě; znalost výrobku; míra užití;. loajalita; připravenost zákazníků; postoj. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) Každý trh lze segmentovat mnoha způsoby. Aby segmentace byla proveditelná, a aby vůbec měla smysl, je potřeba, aby jednotlivé segmenty trhu měly následující vlastnosti: měřitelnost; dostupnost; podstatnost; akceschopnost.(foret, procházka, Urbánek, 2003) V analýze dodavatelů je třeba posoudit a vybrat hlavně dodavatele zboží, materiálu, komponent, výrobních prostředků a celkově všeho, co potřebujeme pro rozběhnutí a zajištění chodu podniku. Oblast výběru dodavatelů je ale třeba neustále aktualizovat a zkoumat. Neznamená to, že když vybereme spolehlivé dodavatele a vzájemnou spolupráci podložíme dobrými dodavatelsko-odběratelskými vztahy, je oblast definitivně vyřešena. Dále je vhodné dodavatele pravidelně hodnotit podle předem stanovených parametrů cena, platební podmínky, včasnost, úplnost dodávek, kvalita, vstřícnost a schopnost dodavatele řešit neočekávané nebo krizové situace). (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Analýza konkurence je klíčovou součástí podnikatelského plánu. S konkurencí je třeba počítat neustále. I když nalezneme pro budoucí podnik dostatečně přitažlivý a dostupný trh, tak je to právě konkurence, která nám může ztížit či zcela znemožnit realizovat prodej produktů či služeb na daném trhu. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) K sestavení analýzy konkurentů je možné využít Porterova modelu pěti konkurenčních sil. Jedná se o model, pomocí kterého se zkoumá potenciální a reálně existující konkurence. Skládá se z pěti oblastí, ve kterých je potřeba posuzovat hrozby ze strany existující a možný vznik budoucí konkurence dané firmy. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Kompletní vnitřní analýzu je možné provést pomocí mnoha faktorů. Jedním takovým je šťastný atom 7S, který charakterizuje 7 nejdůležitějších a zároveň kritických faktorů, podmiňujících úspěch a prosperitu organizace. Jednotlivé faktory jsou v angličtině formulovány tak, aby začínaly písmenem S : 1. Strategie (Strategy) soustava dlouhodobých cílů, postupů jejich dosažení, včetně potřebných zdrojů a včetně způsobů jejich adaptace na změny vnějšího prostředí. Důležitým prvkem strategie jsou inovace.
Literární rešerše 22 2. Struktura (Structure) je chápána jako vnitřní organizační a řídící struktura organizace, včetně jasného vymezení horizontálních, vertikálních, informačních a kontrolních vazeb. 3. Systémy řízení (Systems) zahrnuje systém řízení výroby, systém přijímání zaměstnanců, systém odměňování. 4. Spolupracovníci (Staff) obsazení řídících a vedoucích pozic pracovníky, kteří realizují manažerské funkce. 5. Styl vedení (Style) způsob jednání manažerů se spolupracovníky a podřízenými při plnění manažerských funkcí a rolí. 6. Schopnosti (Skills) představují úroveň znalostí, schopností a dovedností všech zaměstnanců organizace. 7. Sdílené hodnoty (Shared values) ukazují cíle organizace, vztahy k zákazníkům, příslušnost k organizaci a jiné hodnoty, které společně uznávají a preferují všichni zaměstnanci organizace. Sdílené hodnoty jsou základem kultury organizace. (Pošvář, Erbes, 2002) Makroprostředí je část vnějšího prostředí tvořena faktory, které vznikají v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. Jedná se převážně o faktory, které působí na podnik přímo, ale na konkrétní výrobek či službu nepřímo. (Kotler, Armstrog, 2004) K identifikaci a zkoumání externích faktorů poslouží, SLEPTE analýza, jejímž předmětem zkoumání je následujících 6 oblastí: 1. Sociální oblast trh práce, demografické ukazatele, vliv odborů, míra korupce, zvyklosti v daném kraji. 2. Legislativní oblast použitelnost a interpretovatelnost zákonů, práce soudů. 3. Ekonomická oblast makroekonomické hospodářské ukazatele, přímé i nepřímé daně, tržní trendy, dovoz a vývoz, státní podpora. 4. Politická oblast stabilita, postoj k podnikání, politické trendy. 5. Technologická oblast trendy v oblasti technologií, důsledky nových technologií, podpůrné technologie, aplikace a jejich dostupnost. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) 6. Ekologická oblast zahrnuje faktory, které nabývají na významu v souvislosti s nutností tvorby a ochrany trvale udržitelného zdroje životního prostředí. Stát vydává zákony na ochranu životního prostředí a vytváří příležitosti pro organizace, které se rozhodly, že budou podnikat v odvětví souvisejícím s péčí o životní prostředí. (Pošvář, Erbes, 2002) Situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí poskytuje vstupní informace pro SWOT analýzu, která je založena na analýze silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), které tvoří východiska k plánování opatření a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí. Analýza SWOT se vypracovává formou matice. Na základě porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí, slabých a silných stránek vnitřního prostředí vyplývají z matice 4 možné skupiny strategií pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí:
Literární rešerše 23 1. Strategie SO je zaměřená na silné stránky podniku a tím získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí. 2. Strategie ST se zaměřuje na využití silných stránek a snížení účinků hrozeb z vnějšího prostředí. 3. Strategie WO překonává vlastní slabé stránky a k tomu využívá příležitosti z vnějšího prostředí. 4. Strategie WT minimalizuje slabé stránky a hrozby vnějšího prostředí. (Pošvář, Erbes, 2002) Při vyhodnocování a volbě strategie by měly být prioritní SO a WT strategie a na ně soustřeďovány podnikové zdroje. (Pošvář, Erbes, 2002) Tab. 1 SWOT analýza Vnitřní prostředí Vnější prostředí Silné stránky Strenghts Slabé stránky Weaknesses Příležitosti Opportunities Strategie SO MAXI - MAXI Strategie WO mini - MAXI Hrozby Threats Strategie ST MAXI - mini Strategie WT mini - mini Zdroj: Pošvář a Erbes, 2002 Popis podniku V této části se uvádí podrobný popis podniku. Je důležité, aby byla jasná představa o jeho velikosti. Popis podniku by měl obsahovat pouze doložitelná fakta, která se týkají jeho založení, úspěchů, definování podnikové strategie, cílů a cesty k jejich dosažení. Klíčovými prvky jsou: výrobky nebo služby; umístění a velikost podniku; přehled personálu podniku; kancelářské zařízení a technické vybavení; průprava podnikatele jeho znalosti a reference, zkušenosti. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Organizační plán V této části podnikatelského plánu je popsána forma vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je nutné detailně rozvést informace o managementu
Literární rešerše 24 podniku a údaje o obchodních podílech dle příslušné právní formy. Jsou zde uvedeni klíčoví vedoucí pracovníci, jejich vzdělání a praktické zkušenosti a určena nadřízenost a podřízenost vedoucích. Vše znázorňuje organizační struktura podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Marketingový plán Tento plán je strategickým plánem podniku, který říká, jakým způsobem se podnik hodlá prosadit na trhu proti konkurenci. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Marketingové plánování je specifickou oblastí plánování. Vychází z celkových plánů podniku, ale oproti komplexním plánům podniku se více či zcela zaměřuje na oblast produktu a trhu a rozpracová strategicky stanovené cíle, které se týkají cílového trhu. Marketingový plán je základním nástrojem marketingového řízení a koordinování. Jedním z nejdůležitějších principů tohoto řízení je flexibilita, tedy schopnost pružně a operativně reagovat na konkrétní situaci na trhu. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) Nejdůležitějším nástrojem je samozřejmě marketingový mix, který vychází ze SWOT analýzy a organizace jej využívá k dosažení svých cílů. Sestavuje jej dle svých možností a může v něm provádět změny. Marketingový mix zahrnuje vše podstatné, s čím se firma obrací na trh a na zákazníky, vše, co rozhoduje o jejím úspěchu na trhu. Vždy je nutné respektovat vzájemné vazby jednotlivých složek. Jedna, i když vynikající, složka marketingového mixu nemůže zachránit situaci v případě, kdy podnik nevěnuje ostatním složkám pozornost. Naopak také platí, že jediná špatně nastavená složka může vážně ohrozit jinak dobře připravenou akci. Marketingový mix zahrnuje 4 následující prvky, které jsou podle anglických názvů označovány jako 4P. Jedná se o: Produkt (Produkt) Produkt je nejdůležitější složkou marketingového mixu, protože je tím, co chceme na trhu prodat. Produktem lze chápat cokoliv, co slouží k uspokojení lidské potřeby, ke splnění přání a co lze nabízet ke směně. Termín produkt se používá k označení jak hmotných, tak nehmotných předmětů. Produktem mohou být nejen fyzické předměty, ale i služby, osoby, myšlenky, organizace, místa a další hmatatelné a nehmatatelné věci.(foret, 2010) Cena (Price) Cenou se rozumí to, co se za daný produkt požaduje. Je vyjádřením jeho směnné hodnoty. Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který představuje pro podnik zdroj příjmů. Správnému stanovení ceny 1 by se měla věnovat dostatečná pozornost, protože se jedná o jedno z nejzávažnějších a nejdůležitějších rozhodnutí z celého manažerského rozhodování. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) 1 K základním způsobům stanovení ceny patří: cena založená na nákladech, cena na základě poptávky, cena na základě cen konkurence, cena podle marketingových cílů firmy a cena podle vnímané hodnoty produktu zákazníkem. (Foret, 2010)
Literární rešerše 25 Místo (Place) Proces distribuce je chápán jako přemístění produktu z místa jeho vzniku do místa prodeje zákazníkovi. Cílem je poskytnout kupujícím požadované produkty na dostupném místě, ve správném čase a v takovém množství, jaké je potřeba. K tomu se budují distribuční cesty neboli distribuční kanály. V marketingovém pojetí je distribuce chápána mnohem komplexněji než jen pohyb zboží z místa na místo 2. Z obecného hlediska se distribuce dělí na přímou a nepřímou. Přímá distribuce je bez mezičlánků, to znamená, že výrobce prodává své produkty přímo koncovému zákazníkovi. Naopak nepřímá distribuce může mít jeden, dva nebo i více mezičlánků. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) Propagace (Promotion) Propagace je nejvíce viditelnou složkou marketingového plánu. Prostřednictvím propagace sděluje podnik svým zákazníkům, obchodním partnerům i široké veřejnosti informace o produktech, jejich cenách a místech prodeje. Činnost propagace bývá označována také jako komunikační mix, který používá nástroje jako je reklama, podpora prodeje, public relations (vztahy s veřejností), osobní prodej a direkt marketing (přímý marketing). (Foret, 2010) V některých oborech kombinace základních 4P je přílišný rámec a není schopen reagovat na všechna specifika příslušné oblasti. Týká se to hlavně oblasti služeb. Klienti tohoto sektoru vnímají všechny firmy podobným nebo stejným způsobem a na základě marketingového mixu je nejsou schopni od sebe odlišit. V takovém případě se základní marketingový mix rozšiřuje ještě o další P, které zahrnuje slovo lidé people. (Foret, Procházka, Urbánek, 2003) Výrobní plán Tato část zachycuje celý výrobní proces v případě výrobního podniku a rovněž je v něm nutné uvést informace o již uzavřených smlouvách. Pokud celou nebo část výroby zajišťuje sám podnikatel, musí zde být uveden popis potřebných strojů a zařízení, používané materiály a jejich dodavatelé. V případě nevýrobního podniku, se tato část jmenuje obchodní plán a obsahuje informace o nákupu zboží a služeb, potřebné skladovací prostory. Pokud se jedná o oblast služeb, týká se tato část podnikatelského plánu procesu poskytování služeb. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Do této části je vhodné přidat seznam produktů, které podnik vyrábí nebo které má v plánu uvést na trh. Součástí je také ohodnocení jejich konkurenceschopnosti. V neposlední řadě se zde uvádějí certifikáty jakosti, kterými podnik disponuje. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) 2 Proces distribuce komplexně tvoří fyzická distribuce, změna vlastnických vztahů a doprovodné a podpůrné činnosti.
Literární rešerše 26 Personální zdroje Začlenění této kapitoly nebo její rozsah závisí na typu a rozsahu podnikání. V případě malých firem je tato část spíše zbytečná a postačí informace o vlastníkovi či vlastnících, jejich kvalifikacích a zkušenostech. Je-li ale podnikatelský plán rozsáhlejší a komplexnější, a vyžaduje-li více pracovníků, je nutné personální oblast detailně rozpracovat. To znamená uvést, kdo bude obsazen do určité specializace či na určité pracovní místo, jakou musí mít kvalifikaci. Dále zde jsou uvedeny informace o způsobu vyhledávání a najímání pracovníků, výši jejich platů, benefitech a celkových osobních nákladech. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Organizační plán Tato část podnikatelského záměru popisuje formu vlastnictví podniku zda jde o osobní vlastnictví, partnership nebo obchodní společnost. V případě, že se jedná o obchodní společnost, je důležité uvést informace o managementu podniku a údaje o obchodních podílech jednotlivých vlastníků dle příslušné formy podnikání. Přikládá se také organizační struktura, ve které jsou zachyceni klíčoví pracovníci a ujasněna otázka podřízenosti a nadřízenosti. (Hisrich, Peters, 1996) Hodnocení rizik Každý podnikatelský plán a záměr, i když je podložený sebelepšími analýzami, daty z výzkumů, sestavovaný a podporovaný nejlepšími specialisty, v sobě nese určitou míru nejistoty, rizika, že skutečné výsledky se budou lišit od plánovaných či očekávaných. Součástí každého podnikatelského plánu by měla být analýza rizik, pomocí které lze předcházet negativním důsledkům možného vývoje určitých rizikových faktorů. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Dle Korába, Peterky a Režňákové (2008) existují čtyři klíčové kroky řízení rizika: Identifikace rizikových faktorů důsledné promyšlení toho, z jakých příčin se záměr může ubírat jiným směrem, než je plánováno. Důležité je si uvědomit, že množina rizik je obrovská. Nejsložitější k posouzení jsou rizika spojená s externími, a to hlavně tržními faktory, předpovědí a realizací výnosů, vývoje trhu chování zákazníků, konkurence. Jedná se tedy o rizika spojená s možným neprosazením se na trhu za jinak obvyklých podmínek (stávky zaměstnanců, přírodní katastrofy, krádeže ve firmě). Kvantifikace rizik s využitím selského rozumu a vhodných technik se odhadne pravděpodobnost výskytu určitého nechtěného faktoru a následně se odvodí možné důsledky způsobené tímto faktorem. Plánování krizových scénářů vývoj a příprava strategií, plánů, postupů, procedur a politik podniku v případě objevení se rizikového faktorů, tedy působení negativního vlivu. Součástí procesu tvorby a výběru krizových scénářů je jednoduchá finanční analýza dopadů různých variant na podnik. Finanční hledisko umožní adekvátní výběr krizového scénáře.
Literární rešerše 27 Monitoring a řízení je součástí implementace, tedy prováděcí fáze záměru. Jedná se o průběžnou a trvalou kontrolu a sledování očekávaných, ale i neočekávaných vlivů externího prostředí. Poté se rozhoduje o spuštění a řízení odpovídajících kroků, které směřují k eliminaci nebo alespoň k částečnému zmenšení negativních vlivů. V případě očekávaných vlivů dochází k přechodu na krizový scénář, krizovou strategii. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008) Finanční plán Finanční plán transformuje všechny části podnikatelského záměru do číselné podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru z ekonomického hlediska. Výstupy finančního plánu tvoří zejména: zahajovací rozvaha; plánový výkaz zisku a ztrát; plán peněžních toků; hodnocení efektivnosti; plán financování. (Srpová a Řehoř, 2010) Velmi důležité je přesvědčit čtenáře podnikatelského plánu o efektivnosti podnikatelského záměru. Pro doložení příznivého vývoje finanční situace podniku je vhodné provést v rámci finančního plánu finanční analýzu pomocí poměrových finančních ukazatelů ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Ukazatele rentability informují poskytovatele kapitálu o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vložený kapitál. Ukazatele likvidity informují o schopnosti splácet včas a bez problémů krátkodobé závazky, tedy o krátkodobé stabilitě firmy. Ukazatele aktivity ukazují intenzitu využití jednotlivých složek majetku. Ukazatele zadluženosti poskytují informace o dlouhodobé stabilitě firmy. U investičních projektů se provede hodnocení efektivnosti pomocí doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. (Veber a Srpová, 2005) Startovací rozpočet Zpracování finančního plánu, tudíž zakladatelského rozpočtu, je nedílnou součástí přípravných prací spojených se založení firmy. Úkolem zakladatelského rozpočtu je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. Zakladatelský rozpočet má dvě složky rozpočet potřeby startovního kapitálu a rozpočet výnosů, nákladů a zisku (popř. ztráty). (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Rozpočet potřeby startovního kapitálu Finanční prostředky nutné k založení firmy založení firmy vyžaduje složení základního kapitálu, poplatky za vydání živnostenského listu, poplatky za výpis z rejstříku trestů, ověření listin, popř. za zápis do obchodního rejstříku. Vedle toho vzniká řada nákladů, které nejsou nezbytné, ale řada podnikatelů je realizuje návrh loga společnosti, razítka, webové stránky. (Veber a Srpová, 2005)
Literární rešerše 28 Finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku tato rozpočtová položka tvoří závažný rozhodovací krok do budoucnosti. Jedná se např. o nákup pozemků, budov, technického vybavení, administrativního zabezpečení. Musí se rozhodnout, jaký rozsah prostředků bude potřebovat, pokud je již nevlastní. Lze zvolit pronájem, leasing nebo nákup. (Veber a Srpová, 2005) Finanční prostředky vložené do nákupu oběžného majetku určení výše oběžného majetku (množství surovin a materiálu, zásob zboží) je složitější. Musí se respektovat řada faktorů, které ovlivňují daný propočet, jako je podíl, jakým suroviny, materiál, komponenty nebo nakoupené zboží vstupují do finálního produktu nebo služby. (Veber a Srpová, 2005) Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti jedná se o financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb. Běžný chod firmy se neobejde bez profinancování provozních nákladů, mezi které patří mzdy zaměstnanců, náklady na energie, vodu, telekomunikační služby, dopravu, běžnou údržbu. (Veber a Srpová, 2005) Rozpočet výnosů, nákladů a zisku Vedle znalosti potřeb startovního kapitálu nutného na zahájení podnikatelské činnosti by měl začínající podnikatel mít přehled o tom, jakých ekonomických výsledků bude dosahovat v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti. Plánované výnosy, náklady a zisk se zjistí v rozpočtové výsledovce. S ohledem na plánovací období se určí prognóza výnosů, nákladů, zisku a ztrát. (Veber a Srpová, 2005) Zhodnocení efektivnosti investic Podstatou hodnocení investice je porovnávání vynaloženého kapitálu s výnosy (příjmy), které investice přinese hodnocení výnosnosti (rentability) investice. V podstatě se jedná o rozpočtování jednorázových investičních výdajů a ročních výnosů za období životnosti investice. Výnosem z investice je přírůstek zisku a přírůstek odpisů. Přijatelná je taková investice, jejíž budoucí výnosy převýší náklady, které na ni byly vynaložené. Jelikož se jedná o investici na delší časové období, nesmí se zapomenout vzít v úvahu také působení faktoru času. Velice důležitým kritériem při hodnocení efektivnosti investice je rizikovost a doba splacení investice, tzn. doba přeměny investice do peněžní formy. Při hodnocení investice se vždy přihlíží k její výnosnosti, rizikovosti a likvidnosti. (Synek a kol., 2002) Dle Synka se postup hodnocení investic skládá z několika kroků: určení jednorázových nákladů na investici; odhadnutí budoucích výnosů, které investice přinese, popřípadě odhadnutí rizika; určení požadované výnosnosti investice, která přihlíží i k jejímu stupni rizika; výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flow) a aplikování různých metod ekonomického vyhodnocení investice. (Synek a kol., 2002)