Úvod do studia dějepisu (zápis) Věra VOŇKOVÁ Úvod do studia dějepisu Strana 1 z 12
Věra VOŇKOVÁ Věra VOŇKOVÁ 2013 Obal: Komenského mapa Moravy Strana 2 z 12
Úvod do studia dějepisu (zápis) 1. Obsah 1. OBSAH 3 2. HISTORIE, DĚJINY, DĚJEPIS 4 3. KAŽDOU HISTORICKOU UDÁLOST MUSÍME ZAŘADIT DO PROSTORU A ČASU 5 3.1. PRÁCE S MAPOU 5 3.2. POČÍTÁNÍ ČASU 6 3.2.1. Časová přímka podle měřítka 7 3.2.2. Časová přímka jako náčrtek 8 4. LITERATURA 10 Strana 3 z 12
Věra VOŇKOVÁ 2. Historie, dějiny, dějepis historie - věda, která zkoumá a popisuje minulost dějiny - proces vývoje, souhrn všech minulých událostí dějepis - název školního předmětu, v němž se žáci učí historické poznatky HISTORIA MAGISTRA VITAE (= Historie je učitelkou života) z historie se můžeme poučit pro současnost Prameny: písemné letopisy, účetní doklady, matriky... hmotné keramika, zbytky koster, stavby... archeologie - věda, která zkoumá a popisuje hmotné pozůstatky činnosti člověka Strana 4 z 12
Úvod do studia dějepisu (zápis) 3. Každou historickou událost musíme zařadit do prostoru a času 3.1. Práce s mapou Mapy rozlišujeme a) podle toho, co zobrazují mapy obecně zeměpisné mapy kulturních památek mapy hospodářské mapy historické b) podle toho, v jakém měřítku danou skutečnost zobrazují nástěnné mapy automapy turistické mapy soubor map vydaný jako kniha se nazývá atlas v současné době lze s mapami pracovat také na internetu (http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl, www.mapy.cz, www.atlas.cz) v mapách se užívá různých značek, které jsou vysvětleny v legendě Světové strany: sever jih východ západ Světadíly: Evropa Asie Afrika Severní a Jižní Amerika Austrálie Antarktida Hranice mezi Evropou a Asií: pohoří Ural řeka Ural Kaspické moře černomořské úžiny Bospor a Dardanely Černé moře Strana 5 z 12
Věra VOŇKOVÁ 3.2. Počítání času letopočet - sled roků počítaných od určité pevně stanovené události křesťanský letopočet (původně užívaný v Evropě) začíná údajným rokem narození Ježíše Krista, zakladatele křesťanského náboženství události, které se staly před Kristovým narozením, označujeme před naším letopočtem (př. n. l., p. n. l.) nebo před Kristem (př. Kr.) př. n. l. n. l. 0 rok Kristova narození = počátek křesťanského letopočtu události, které se staly po Kristově narození, označujeme jako události našeho letopočtu (n. l.) datum - den, měsíc, rok letopočty zařazujeme do desetiletí (desetiletí = deset let), staletí (století = sto let) a tisíciletí (tisíciletí = tisíc let) děláme to tak, že číslo, které vyjadřuje počet desítek (při zařazování do desetiletí), počet stovek (při zařazování do staletí) či počet tisícovek (při zařazování do tisíciletí) zvětšíme o 1, jestliže za ním nenásleduje jedna či více nul 10 1. desetiletí 12 2. desetiletí 230 23. desetiletí 236 24. desetiletí 1000 100. desetiletí 1001 101. desetiletí kolikátou desítku počítáme, do toho desetiletí letopočet patří 100 1. století 101 2. století 110 2. století 1600 16. století 1601 17. století 1620 17. století kolikátou stovku počítáme, do toho století letopočet patří 1000 1. tisíciletí 1001 2. tisíciletí 1010 2. tisíciletí 1110 2. tisíciletí kolikátou tisícovku počítáme, do toho tisíciletí letopočet patří př. n. l. n. l. 10 0 10 Strana 6 z 12
Úvod do studia dějepisu (zápis) 3.2.1. Časová přímka podle měřítka na časové přímce znázorňujeme podle měřítka jednotlivé letopočty nebo delší časové úseky měřítko může udávat, kolik cm, mm... zabírá na časové přímce jeden rok např.: znázorni na časové přímce léta 10 n. l. a 10 př. n. l. měřítko 1 rok = 1 cm neudává-li měřítko, kolik cm, mm... zabírá na časové přímce jeden rok, musíme tento údaj vypočítat, pak teprve můžeme zjistit další věci potřebné pro vytvoření časové přímky Postup práce: 1) vzdálenost, kterou udává měřítko, vydělíme počtem let, jež udává měřítko např.: měřítko 100 let = 200 cm 200 : 100 = 2 cm jeden rok se rovná 2 cm 2) údaj pro jeden rok vynásobíme počtem let, jež máme zobrazit např.: znázorni na časové přímce období 10 n. l. - 15 n. l. při měřítku 100 let = 200 cm 15-10 = 5 máme zobrazit 5 let 5 2 = 10 cm zobrazovaný úsek bude dlouhý 10 cm 3) úsek vyznačíme na časové přímce POZOR NA TO, ZDA ZNAČENÝ ÚSEK SE NACHÁZÍ V DOBĚ PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM NEBO NAŠEHO LETOPOČTU 10 15 Strana 7 z 12
Věra VOŇKOVÁ 3.2.2. Časová přímka jako náčrtek Typy příkladů na časové přímce: 1) příklady, v nichž se ptáme, ve kterém roce se událost stala a) Událost se stala před 50 lety. Ve kterém roce to bylo? 50 let 0 X 2 0 1 3 x = 2013-50 x = 1963 Událost se stala v roce 1963. b) Událost se stala před 3000 lety. Ve kterém roce to bylo? 3000 let X 0 2013 x = 3000-2013 x = 987 Událost se stala v roce 987 před naším letopočtem. 2) příklady, v nichž se ptáme, před kolika lety se událost stala a) Událost se stala v roce 1420. Před kolika lety to bylo? x let 0 1420 2013 x = 2013-1420 x = 593 Událost se stala před 593 lety. Strana 8 z 12
Úvod do studia dějepisu (zápis) b) Událost se stala v roce 490 př. n. l. Před kolika lety to bylo? x let 490 0 2013 x = 2013 + 490 x = 2503 Událost se stala před 2503 lety. Strana 9 z 12
Věra VOŇKOVÁ 4. Literatura http://veduta-art.cz/?part1=mapy-veduty&part2=2-morava&part3=102-mapa-moravy-1680 Strana 10 z 12
Úvod do studia dějepisu (zápis) Strana 11 z 12
Věra VOŇKOVÁ Strana 12 z 12