EVANGELICKÝ KOSTEL NA STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM 1. Novostavba kostela 2. Urbanismus (Širší vztahy, Situace) 3. Architektura 4. Typologie, provoz 5. Technické řešení 6. Konzultanti 1. Novostavba kostela Víra, Bůh, intimita, společenství, láska, přátelství Náboženské stavby obecně patří k jedněm z nejstarších na území Evropy. Celá Evropská civilizace je vystavěna na křesťanských základech. Křesťanství jako takové má v Evropě, ale i za oceánem, stále velký vliv. Je pravda, že existují státy, kde je tento vliv církve na společnost daleko silnější (například Polsko), nicméně svoji roli má i v Čechách. Otázka církve a víry je stále aktuální. V současné době je celkem běžnou záležitostí, že mladí lidé (i z rodin kde nemá víra svoji tradici) vstupují do nejrůznějších církví (převážne evangelických, případně dalších, které se po roce 1989 objevily i v České republice, například Adventisté sedmého dne). Tyto církve mají na rozdíl od církve katolické zcela rozdílné potřeby na své svatostánky. Kostel 3. tisíciletí již nemůže být studeným ponurým prostorem vzbuzujícím posvátnou úctu. Dnešní kostel by měl být přátelským místem vzájemného setkávání věřících, jejich rodin, přátel a dalších hostů. Většina českých kostelů pochází z období středověku, baroka, případně 19. století. Nových realizací je minimálně, lze proto jen stěží hovořit o tradici, a hledání vzorové stavby se tak stává nemožným. 2. Urbanismus Z širších vztahů je patrné umístění církevních staveb a jejich velká koncentrace na Starém městě pražském a jeho bezprostředním okolí. Z celkového počtu kostelů je také patrná převaha katolických. Blízkost těchto staveb našemu pozemku nic nemění na tom, že i ostatní církve by rady našly svůj prostor pro pořádání bohoslužeb a dalších církevních obřadů. Pozemek pro novostavbu kostela se nachází v blízkosti rušné Revoluční třídy (automobilový i tramvajový provoz) na nezastavěném nároží ulic Dlouhé a Benediktské. Dlouhá ulice vede ze samého centra Starého města, ze Staroměstského náměstí. 3. Architektura Jako jednu z nejdůležitějších věcí při projektování kostela v centrální části velkého města spatřuji intimitu. Intimitu víry, intimitu prostoru určeného pro společné chvíle rozjímání. Intimitu jako pocit, který povyšuje běžnou stavbu na sakrální prostor. Objekt kostela je tvořen dvěma základními prvky. Prvním z nich je plastická betonová obvodová zeď utvářející městský prostor a oddělující vlastní pozemek od rušné ulice. Uvnitř se pak nachází samotná stavba kostela v podobě podélného dřevěného kvádru. Doplňujícím prvkem je samostatně stojící kubus schodiště. Při chůzi ulicí Dlouhou, případně ulicí Benediktskou procházíme okolo abstraktní, geometricky členěné zdi. Na účel stavby nás upozorní masívní kříž na nároží. Dalším znakem jsou pak zavěšené zvonky do ulice Dlouhé (upozorňující na začátky bohoslužeb). Hlavní vchod je situován z ulice Benediktské. Vstupní vrata jsou umístěna v masívní prosklené stěně, kudy vcházíme do vstupního atria. Tento prostor není zastřešen a tudíž je vystaven povětrnostním vlivům. Atrium slouží ke shromáždění věřících před vlastní bohoslužbou či jiným obřadem. V jednom z rohů je malá fontánka určena pro osvěžení jinak dlážděného prostoru. Dalšími dveřmi se přes vstupní předsíň (funkce obdobná vstupnímu atriu shromažďovací, lze však použít i při nepřízni počasí) dostáváme do hlavní lodi kostela. Z předsíně můžeme přes prostor schodiště vystoupat do vyšších pater (případně do suterénu), kde se nalézají přidružené prostory kostela. Celou stavbu kostela (vnitřní) je možno obejít v prostoru mezi obvodovou plastickou zdí a dřevěnou hmotou kostela. Tento prostor je jakousi Rajskou chodbou. Povrch je zatravněn a pro snažší pohyb doplněn kamennými dlaždicemi. Plastická zeď je porostlá břečťanem. Obejitím kostela (případně průchodem přes prostor schodiště) se dostaneme do malé zahrady náležející k objektu. Zde je umístěn zahradní krb pro případné posezení, kompozice je doplněna stromem. Střecha objektu je pojata jako nepochozí zelená (zatravněná). Interiér kostela je převážně dřevěný. Zařízení je tvořeno jednoduchými lavicemi (pevnými) a židlemi (stohovatelnými tím je dosažena variabilita dispozice). V čele je pak umístěn Stůl páně, čtecí pultík a rozměrný kříž. Obvodové stěny jsou proskleny (na výšku podlaží) tak, že je z interiéru kostela průhled až na plastickou betonovou stěnu porostlou břečťanem. Tím dochází k optickému rozšíření prostoru. Ve druhém nadzemním podlaží je přístupný balkon s varhany, sloužící jako zpěvácká kruchta, ale i pro návštěvníky kostela (s jednou řadou k sezení). Interiér je přirozeně osvětlen přes střešní světlíky, umístěné mezi nosné stropní trámy. K sekundárnímu osvětlení lodi kostela dochází přes prosklené boční stěny (v úrovni vstupního podlaží). Tudy je díky malé šířce Rajské chodby přiváděné rozptýlené světlo zhora. Umělé osvětlení je řešeno soustavou menších zdrojů světla. Předně se jedna o kovové kostky upevněné na stěnách nad nosnými sloupy. V těch jsou umístěny směrové reflektory nasvětlující stěny nahoru i dolů od zdroje. Další soustava světel, umístěných v kapsách v bočních zdech, nasvětluje spodky stropních trámů. V poslední řadě jsou uplatněna bodová světla v exteriéru, umístěna v podlaze Rajské chodby nasvětlující plastickou betonovou stěnu porostlou břečťanem. 4. Typologie, provoz Kostel je koncipován jako jednolodní podélná stavba sloužící potřebám evangelické církve. Vzhledem ke složitosti zakládání v centrech velkých měst a orientaci pozemku nebylo možno kostel umístit s hlavní osou východ západ, ale pouze sever jih (nicméně u evangelické stavby není na orientaci ke světovým stranám kladen takový důraz). Celková kapacita kostela je 81 sedících a 16 míst ke stání (tento počet platí v případě bohoslužby, při jiných příležitostech se počet míst může měnit v závislosti na uspořádání sezení). Dále je zde místo pro 4 matky s dětmi ve zvláštní místnosti. V prvním (vstupním) nadzemním podlaží se z rozměrné předsíně vstupuje do hlavní lodi kostela. Dispozice je asymetrická, ulička mezi lavicemi neprochází osou hmoty kostela. V presbyteriu je umístěn Stůl páně, čtecí pultík a kříž (zástupný křesťanský symbol). Akusticky i prostorově jsou od hlavní lodi separovány matky s dětmi. Do místnosti se vstupuje z hlavní předsíně, od hlavní lodi je oddělena izolačním sklem. Zvuk z hlavní lodi je přenášen elektronicky pomocí reproduktorů. Z hlavní předsíně lze dále vstoupit, přes krátkou chodbu, do prostorů sociálního zařízení (dvě samostatná wc, kabinka pro ženy z důvodu nedostatku prostoru kombinována s wc pro invalidy). Další vstup je do prostoru vertikální komunikace dvouramenného schodiště s mezipodestami. Druhému nadzemnímu podlaží dominuje rozměrná kancelář faráře. Z chodby ústící na balkon kostela lze vstoupit na wc, do koupelny, případně do malé knihovny (sloužící pro celý kostel). Chodba ustí na balkon s varhanami, který slouží jako zpěvácká kruchta, ale také pro návštěvníky kostela (s jednou řadou k sezení). Ve třetím nadzemním podlaží je umístěna pouze klubovna neboli univerzální společenská místnost. Může sloužit jako nedělní škola (pro děti školního a předškolního věku), pro tzv. Biblickou hodinu (sloužící k výkladu Svatého písma), dále pak jako víceúčelový prostor pro přednášky, promítání, atd. Vybavení je tvořeno židlemi a malými stolky, které jsou volně rozmístěny. V případě potřeby lze z jednotlivých stolků vytvořit velký stůl ve středu místnosti. Součástí čtvrtého nadzemního podlaží je klubovna sloužící převážně potřebám křesťanské mládeže, která tak získává univerzální prostor pro své aktivity. Místnost je vybavena pohodlnými křesly. Prostor je doplněn o wc s předsíňkou a kuchyňský kout. V suterénu je umístěna úklidová místnost, dále pak místnost pro technologie a sklad. Díky použití kombinace pevných lavic a mobilních židlí je možná velká variabilita dispozic. Rozmístění sezení dle jednotlivých příležitostí je patrno ze schémat v Grafické části na straně 6. Při bohoslužbě je kolmo na uspořádání lavic umístěna tzv. Farářská lavice, bočně od Stolu Páně. U příležitosti svatby jsou před Stolem Páně umístěny ve dvou řadách místa k sezení pro snoubence a jejich svědky. U příležitosti křtu jsou sezení v části
před Stolem Páně odstraněna (křest probíhá ve stoje), pouze nám přibyla mobilní křtitelnice (v podobě džbánu). Při pohřbu je podobně jako u křtu vytvořeno místo před Stolem Páně, kde je umístěna rakev na provizorních marách. Během konfirmace jsou z obou stran Stolu Páně umístěny lavice pro konfirmanty. U příležitosti Večeře Páně (několikrát do roka u příležitosti církevních svátků) je prostor presbyteria téměř bez nábytku, tak aby mohli věřící utvořit kruh po obvodě kostela (resp. jeho presbiteria) a mohl je obcházet farář s chlebem a mešním vínem. V rámci ekonomických úvah stojí za zmínku možnost případného využíváni kostela více církvemi (s podobnými nároky na prostor) dle stanoveného rozvrhu a jejich dělení se o provozní náklady. Dále pak můžeme zvážit možnost pořádání hudebních koncertů (vážné hudby, církevních chorálů, ), které jsou na Starém městě velmi populární (nejen pro turisty) samozřejmě vyjma charitativních. 5. Technické řešení Vnější obvodová zeď je řešena jako monolitická železobetonová se základní tloušťkou 500 mm (místy je šířka větší díky předstupujícím kvádrům). Založení je počítáno na pilotech. Konstrukce vlastního kostela (vnitřní kvádr) je dřevěná. Hlavní nosné prvky jsou lepené spojité sloupy bez napojování. V jednotlivých polích je systém příčného zavětrování. Uvažujeme stěnové spolupůsobení jednotlivých vazeb, které bude zajištěno nosným opláštěním (OSB desky se spoji na pero a drážku, vnitřní a vnější opláštění bude provedeno horizontálně prkny opět se spoji na pero a drážku). Schodiště je řešeno jako dvouramenné, monolitické, železobetonové s mezipodestami. Podlaha v kostele je dřevěná, prkenná. Prostor atria je dlážděn velkoformátovými kamennými deskami. Rajská chodba je zatravněna, střídavě jsou zde osazeny velkoformátové kamenné desky (pro snažší chůzi). Dřevěná hmota kostela je zastropena pomocí lepených dřevěných trámů. Skladba střechy je doplněna o vrchní nepochozí zelenou vrstvu (zatravněno). Prostor kostelní lodi je vytápěn teplovzdušně na teplotu vhodnou k delšímu sezení bez kabátů (požadavek evangelického faráře). Zbylé prostory jsou vytápěny standartními radiátory. Pro technologie je vyčleněna místnost v podzemním podlaží. 6. Konzultanti Vedoucí diplomové práce: Ing. arch. Zdeněk Rothbauer, FA ČVUT Sakrální typologie: Ing. arch. akad. arch. Antonín Jeníček, FA ČVUT Mgr. Dana Rotkovská, Českobratrská církev evangelická Mgr. Monika Kurková, Husitská teologická fakulta UK Statika: Ing. Zdeněk Rieger, Atelier 8000 s.r.o. Požární řešení:,ing. Jan Jonák, Atelier A1 s.r.o.