Pracovní list č. 3 Mgr. Veronika Pluhařová duben 2012 CHEMIE 8. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768
Proveďte ve skupinách následující pokusy. Nad výsledky diskutujte. Odpovězte na otázky. 1. Var vody v papíru papír (silnější, nejlépe tvrdý), nůžky, svíčka, zápalky, stojan 1. Tvrdý papír složíme tak, aby z něj vznikla krabička, do které lze nalít voda. 2. Papírovou krabičku umístíme na stojan. 3. Pod papírovou krabičku postavíme svíčku. 4. Do papírové krabičky nalijeme vodu. 5. Svíčku zapálíme a čekáme do varu vody. 1. Jak je definován var? Jaký je základní rozdíl mezi varem a vypařováním? 2. Jak je definována teplota varu?
2. Princip chladících směsí malá kovová nádobka s rovným dnem (konzerva), podložka (10 x 15 cm), lžička, teploměr, skleněná miska na led Chemikálie: chlorid sodný (NaCl) kuchyňská sůl 1. Na podložku nalijeme asi 3 lžičky vody (i vodovodní). 2. Na mokrou část podložky postavíme plechovku. 3. Do plechovky nasypeme asi 20 kostek ledu (o průměru cca 3 cm). 4. Do plechovky přidáme asi 3 lžičky chloridu sodného (kuchyňské soli). 5. Směs v plechovce jednou rukou mícháme a druhou rukou pevně tiskneme k podložce. 6. Asi po minutě míchání změříme teplotu směsi v plechovce. Naměřenou hodnotu si zapíšeme. 7. Plechovku uchopíme do ruky a zvedneme ji nad pracovní stůl i s přimrzlou podložkou. 1. Chladicí směsi mají široké uplatnění ve více oborech. Jmenuj některé z nich. 2. Solení silnic je zakázáno v chráněných krajinných oblastech. Proč tomu tak je? 3. Co jsou to tzv. solončaky? 4. Co jsou to tzv. halofyty, kde se vyskytují? Uveď jednoho nejznámějšího zástupce.
Řešení: 1. Var vody v papíru papír (silnější, nejlépe tvrdý), nůžky, svíčka, zápalky, stojan 1. Tvrdý papír složíme tak, aby z něj vznikla krabička, do které lze nalít voda. 2. Papírovou krabičku umístíme na stojan. 3. Pod papírovou krabičku postavíme svíčku. 4. Do papírové krabičky nalijeme vodu. 5. Svíčku zapálíme a čekáme do varu vody. Asi po 15 minutách pozorujeme var vody v papírové krabičce. Voda bublá a lze vidět i unikající vodní páru. Za uplynulých 15 minut, kdy vodu ohříváme nad plamenem, nedojde k promočení ani shoření papírové krabičky. 1. Jak je definován var? Jaký je základní rozdíl mezi varem a vypařováním? Var je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn v celém svém objemu (nejenom z povrchu jako při vypařování). 2. Jak je definována teplota varu? Teplota varu (bod varu) je teplota, při níž kapalina vře. Jedná o teplotu, při které se právě vyrovná tlak par kapaliny s tlakem okolního plynu. Teplota varu závisí na atmosférickém tlaku. Teplota varu je odlišná pro každou látku (může být i záporná).
2. Princip chladících směsí malá kovová nádobka s rovným dnem (konzerva), podložka (10 x 15 cm), lžička, teploměr, skleněná miska na led Chemikálie: chlorid sodný (NaCl) kuchyňská sůl 1. Na podložku nalijeme asi 3 lžičky vody (i vodovodní). 2. Na mokrou část podložky postavíme plechovku. 3. Do plechovky nasypeme asi 20 kostek ledu (o průměru cca 3 cm). 4. Do plechovky přidáme asi 3 lžičky chloridu sodného (kuchyňské soli). 5. Směs v plechovce jednou rukou mícháme a druhou rukou pevně tiskneme k podložce. 6. Asi po minutě míchání změříme teplotu směsi v plechovce. Naměřenou hodnotu si zapíšeme. 7. Plechovku uchopíme do ruky a zvedneme ji nad pracovní stůl i s přimrzlou podložkou. Samotný led má teplotu 0 C. Po přidání chloridu sodného (kuchyňské soli) se teplota směsi v plechovce začala postupně snižovat, až klesla na hodnotu 14,5 C. Voda na podložce pod plechovkou přešla z kapalného skupenství do pevného a k plechovce přimrzla. V pokusu jsme dokázali princip chladicí směsi, kdy teplota vzniklého roztoku dvou látek je nižší než teplota látek samotných. V našem případě teplota samotného ledu měla hodnotu okolo 0 C. Po přidání chloridu sodného se začala teplota snižovat až na konečných -14,5 C. Voda mezi plechovkou a podložkou zmrzla. 1. Chladicí směsi mají široké uplatnění ve více oborech. Jmenuj některé z nich. - solení silnic, uchování potravin, chladicí kapaliny v automobilovém průmyslu
2. Solení silnic je zakázáno v chráněných krajinných oblastech. Proč tomu tak je? - sůl se dostává plošným splachem ze srážek do půdy a následně i do podzemní vody. Narušuje tak přirozené minerální složení půdy i podzemní vody a dochází tak k ohrožení rostlinných a živočišných druhů. 3. Co jsou to tzv. solončaky? - solončaky jsou zasolené půdy, které se tvoří v oblastech, kde alespoň po část roku převažuje výpar nad srážkami. Zdrojem zasolení půd je mineralizovaná podzemní voda nebo sedimentární horniny. 4. Co jsou to tzv. halofyty, kde se vyskytují? Uveď jednoho nejznámějšího zástupce. - halofyty jsou rostliny, které snáší vysoké zasolení půdy, vyskytují se především v teplých oblastech při pobřeží moří a oceánů, kde se vyskytuje brakická voda (3% - 4% obsažených solí) - příklad halofilní rostliny: mangrove Využito: http://is.muni.cz/th/199437/pedf_b/bakalarska_prace_-_databanka_domacich_pokusu_-_pavlina_lesova.txt