Zámecké zahrady Bfietislava torma

Zámecké zahrady Bfietislava torma Vojtûch STORM A NOTACE: Text pfiedstavuje návrhy a realizace úprav nûkter ch na ich v znamn ch zámeck ch zahrad z let 1950 1959 od architekta Bfietislava torma. âlánek vychází ke 105. v roãí narození Bfietislava torma dne 21. 6. 1907. Autorem v ech fotografií je Vojtûch Storm. V echny plány pocházejí z archivu Bfietislava torma. Obr. 1. Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), státní zámek, pohled do zámecké zahrady. Obr. 2. Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), státní zámek, návrh parteru. 1 2 Poslední a pracovnû velice intenzivní desetiletí svého Ïivota se architekt Bfietislav torm (1907 1960) vûnoval se zvlá tním zájmem návrhûm zámeck ch zahrad. Bylo to v dobû, kdy souãasnû pfiipravoval své kompendium památkov ch technologií, posmrtnû vydan ch jako Základy péãe o stavební památky. Obojímu se vûnoval nad bûïné sluïební povinnosti pracovníka památkové péãe, pfieváïnû ve svém volném ãase, kter je tû dûlil mezi ostatní své aktivity drobnou architekturu, uïité umûní, grafické a literární. Zahradní tvorbû, která je dnes pfieváïnû specializací, se pfiedtím nikdy nevûnoval. Toto nasazení nesouviselo pouze s povinnostmi pracovníka povûfieného péãí o památky první kategorie nebo proto, Ïe pfiíslu n odborník tehdy v ústavu nebyl, ale bylo motivováno pfiedev ím vlastním zájmem a lákavostí realizace uspofiádání velk ch prostorû ãasto urbanistického charakteru nebo jako prostfiedí v znamn ch architektur. Bfietislav torm k tomu mûl zvlá tní pfiedpoklady architektonické, grafické a ornamentální s rozsáhlou praxí tvorby heraldick ch stylizací. Ve znaãnû zdevastovan ch zámeck ch zahradách pováleãné doby byly zbytky pûvodních alejí, teras a náznakû terénních úprav, osamocené ka - ny i sochafiská v zdoba. Vût ina byla zmûnûna na pfiírodní parky s nepravidelnou sítí cest. V jimeãnû byl centrální prostor vyzdoben kvûtinov mi kompozicemi kuriózních, plasticky zv raznûn ch tvarû ve stylu konce 19. století. Ikonografie (pokud se dochovala) mohla b t pouze orientaãním podkladem rekonstrukcí, buì pro neúplnost, slohovou odli nost od vlastního objektu, ale pfiedev ím pro nároãnost v sadby a údrïby, které si vynutily lapidárnûj í pojetí tvarû a prvkû. Jak to torm sám formuloval, nov mi komposicemi na dané téma ov em se zfietelem k slohovému tvarosloví toho období, které se v dochovan ch torzech zdûné architektury nejv raznûji uplatnilo. 1 Svou roli zde hrála i pfiirozená ctiïádost uplatnit vlastní v tvarn projev, kter nebyl teoretizujícími kolegy pfiijímán bez v hrad. Ze star ích úprav bylo moïné navázat na zámecké zahrady Du ana Jurkoviãe v Novém Mûstû nad Metují, které pfiedstavovaly novou koncepci pravidelné dispozice v terasovém uspofiádání se stfiíhanou vegetací z roku 1913. Z téïe doby byla Touretova zahrada v rokokovém stylu na Dobfií i a RubliãÛv pater v Libochovicích. Jednou z prvních moderních úprav historického prostfiedí byly jiïní zahrady PraÏského hradu Josipa Pleãnika (1921 1924), pfiírodní park na pravoúhlé osnovû cest a voln ch ploch, s pohledov mi akcenty, pavilony a odpoãívadly, které doplàují ostfie ohraniãené travnaté plochy se star mi stromy. Jeho dal- í zahrada Na Ba tû (1932) je v razná skupinou sloupcovit ch zeravû západních v pravidelném rozestupu, vyrûstající v pra né úpravû pochozí plochy nad kruhov m serliánsk m schodi tûm. Je tû pfiedváleãné byly Janákova a Fierlingerova zahrada âernínského paláce (1929) a JanákÛv první návrh giardinetta pfied Belvederem v Královské zahradû (1938). Ne lo o rekonstrukce podle iko- 1 TORM, Bfietislav. Péãe o staré zámecké zahrady. Zprávy památkové péãe. 1953, roã. 13, ã. 9/10, s. 259 261. 44

nografií, ale o ideové stylizace, jejichï úspû nost závisela na prostorové invenci s historickou pouãeností a na grafické, ornamentální zruãnosti, dílo podfiízené prostfiedí, av ak soudobé svou estetikou. V pováleãné dobû vznikají úpravy Vald tejnské zahrady v Praze od Milo e Vincíka a Julie Pecánkové (1954 1955) a druh JanákÛv návrh giardinetta pfied Belvederem (1955 1956). Je tfieba zdûraznit, Ïe neb val rozvoj památkové péãe, a tedy i rekonstrukcí zahrad v té dobû byl umoïnûn skuteãností, Ïe se v roce 1947 stala správcem nejv znamnûj ích památkov ch objektû se v emi právy, povinnostmi a zodpovûdností za údrïbu, vûdeck v zkum a rekonstrukci (na rozdíl od pfiedchozího Památkového ústavu), které tehdej í reïim pomûrnû tûdfie podporoval. 2 Bfietislav torm uï roku 1953 v ãlánku Péãe o staré zámecké zahrady 3 podává pfiehled o tehdej ím stavu zámeck ch zahrad a popisuje rekonstrukãní zámûry, které dokumentuje pfiedev ím sv mi návrhy na obnovu. Ty byly inspirovány zãásti ikonografiemi a obecnû také dobov mi vzorníky, napfi. Cahiers des jardins Anglo Chinois od Georgese-Louise le Rouge z let 1770 1788, ve kter ch byly namnoze i pfiíklady star í. SvÛj názor na vztah stavby a vegetace formuloval ve sv ch Základech péãe o stavební památky, v kapitole Úãinky pfiírodního prostfiedí, kde vedle mechanick ch vlivû na vlastní stavbu uvádí: je tfieba si pamatovat, Ïe architektura pûsobí jen tehdy, vidíme-li, Ïe opravdu spoãívá na pevné zemi a nevyrûstá jako vûtrn zámek z kfioví, ani neplyne volnû nad korunami stromû. MnoÏství vegetace, kterou bychom mûli z blízkosti architektury odstranit, nám bezpeãnû prozradí matnice fotografického aparátu. KaÏd strom, kter se v zorném poli aparátu objeví a nelze jej nijak obejít ani do obrazu architektury vkomponovat, je pochybnou prostorovou sloïkou v okolí stavby. Av ak dfiíve neï bude vyèat, je tfieba moudré rozvahy a rozhovoru s pracovníkem ochrany pfiírody, protoïe mohou b t jiné, zcela zvlá tní dûvody pro jeho zachování nebo pro odklad kácení. Samozfiejmû odmítal vegetaci parazitující na architektufie: av ak i z tohoto pravidla jsou jako vïdy v jimky. Tak napfiíklad borovice na terase pfied kaplí hradu Kfiivoklátu nebo na ústupku zdiva ve druhém nádvofií hradu Buchlova si tu svá místa vyslouïily 4 Na starém, snad pfiedváleãném útrïku se na la tato jeho je - tû mladicky radikální sentence, kterou je moïno vztáhnout i na památkové prostfiedí: NechÈ kamení zûstává vûrno kamení. NechÈ nûïná a poetická zeleà neplete se do mûst, jeï mají zûstat tvrdá, pustá a kamenná. 5 K tomu lze pfiipomenout i v rok renesanãního sochafie Baccia Bandinelliho (1493 1560), Ïe to co je zdûné, musí b t vûdãí a nadfiazené vûãi tomu, co je sázeno. 6 Tento pfiíspûvek se chronologicky zab vá pouze návrhy, které jsou doloïeny signovan mi v kresy z osobního archivu a v men í ãásti z archivu odborné dokumentace ÚP NPÚ v Praze. Jde v hradnû o zahrady pravidelné dispozice. Jak bylo zvykem u v ech tormov ch památkov ch návrhû, vypracoval zpravidla pouze úvodní studii (jinak to nebylo pfii mnoïství ostatní práce moïné), kdeïto provádûcí plány kreslil vût inou architekt Josef Bu- ek (1901 1993) v SÚRPMO a v pfiípadû Liblice a Mûlníka to byl arch. Jaroslav Vebr (* 1920). Tak se stalo, Ïe jsou dnes jako autofii ãasto uvádûni jen tito finální zpracovatelé. Na fiadû jin ch návrhû se z úfiední povinnosti podílel konzultacemi. Náchod nedatováno, nejstar í fotografie je z roku 1951 po v sadbû, návrh byl publikován roku 1953. Jde o pûvabné giardinetto, takzvanou Piccolominku, na hradní terase s vyhlídkou do údolí, na místû star í dispozice s osov m prûhledem od vstupního pavilonku (saletu) na protûj í plastiku v edikule. Kruhov pûdorys kfiíïem rozdûleného parteru s fontánkou uprostfied, lemovan buxusem s dekorativním motivem lomeného meandru zároveà s okrajem trávníku, zãásti uzavírá stfiíhaná stûna. PÛvabnû a vtipnû pûsobí ikmé zkosení profilu broderie a podobná iluze obvodové stûny, které pomûrnû mal prostor rozevírají vzhûru. Návrh je zachováván. Liblice, 1950 signovaná skica v katastrálním mûfiítku, ãlení parkovou ãást (pro autora ponûkud nezvykle stroh m zpûsobem) ikm m (trapézov m) uspofiádáním stfiíhan ch palírû opakovanû za sebou. Ty mûly jako kulisy perspektivnû umoc- 2 Organizaãní uspofiádání památkové péãe té doby bylo: Státní památková správa vzniklá roku 1953 (od roku 1958 Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody) spojovala památkovou péãi s ochranou pfiírody. V prvním zákonû o státní ochranû pfiírody ã. 40/1956 byly mezi chránûná území zafiazeny chránûné parky a zahrady avzákonû o kulturních památkách ã. 22/1958 bylo v dûvodové zprávû uvedeno, Ïe pod pojem památka ( 2) spadají také památkovû cenné parky a architektonicky fie ené krajiny. Z následujícího zákona ã. 114/1992, o ochranû pfiírody a krajiny, v ak byly z kategorie zvlá tû chránûn ch území chránûné parky a zahrady vypu tûny, pouze s moïností zafiazení jako v znamn krajinn prvek ( 3), zfiejmû v dûsledku administrativního rozdûlení do té doby dobfie fungující spolupráce památkové péãe a ochrany pfiírody vznikem samostatného âeského ústavu ochrany pfiírody od 1. 1. 1991. V zákonû ã. 114/1992 byly namísto toho zafiazeny mezi zvlá tû chránûná území pfiírodní památky a národní pfiírodní památky (památkou se zde rozumí pa- 3 Obr. 3. Jemni tû (okres Bene ov), zámek, návrh parteru ãestného dvora. radoxnû pfiírodní útvar s regionálním ekologick m, vûdeck m nebo estetick m v znamem ) a národní park, kter není parkem, ale rozsáhl m chránûn m územím. Historické zahrady a parky jsou tak dnes chránûny pfiedev ím jako pfiíslu enství památkov ch objektû, nikoli samy o sobû, a zákon o státní památkové péãi ã. 20/1987 je v slovnû neuvádí, odvozenû mohou b t prohlá eny za památkovou zónu. Zafiazení mezi pfiírodní památky podle zákona na ochranu pfiírody není praktikováno. 3 TORM, B. Cit. v pozn. 1. 4 TORM, Bfietislav. Základy péãe o stavební památky. 2. vydání. Praha : NPÚ ÚP 2007, s. 50 52. Prof. Jan Sokol ve své knize Dlouhá léta s architekturou (Praha : V UP, 1996, s. 123) vedle nedûtkliv ch stíïností na památkov dohled tehdej í Národní kulturní komise vyãítavû poznamenává, Ïe torm ve své marotû odstraàovat stromy z blízkosti staveb nechal na Sázavû skácet fiadu star ch lip dotvofiujících v mluvnû nedokonãenou loì. torm v ak ve svém ãlánku z roku 1953 vysvûtluje: ada ãtyfi zchátral ch lip byla odstranûna proto, Ïe z poloviny zakr vala ranû barokové prûãelí kostela, ohroïovala empirov náhrobek LindenkronÛ a chránila li ejníky protûj í arkádové nedostavûné lodi. Dnes s odstupem ãasu mûïeme jen potvrdit, Ïe lípy sv m vzrûstem musely nevhodnû zuïovat prostor pohledu jak na gotickou arkádu, tak na barokní prûãelí kostela a stûïí mohly evokovat prostor a rytmus nedostavûné lodi. Námitku lze chápat jako vyjádfiení obecné nepopulárnosti kácení z v chovn ch nebo prostorov ch dûvodû, v tomto pfiípadû ov em nepochopitelnou, stûïuje-li si právû architekt. 5 Úvaha byla rozvinuta v ãlánku TORM, Bfietislav. Les ve mûstû aneb mûsto v lese? Obnova. 1938, ã. 1, s. 3. 6 NAUMAN, Pavel. Zámeck park ve Veltrusech. Praha : STN, 1955, s. 4. 45

Àovat prûãelí zámku na mírném návr í, které se odráïí dole na hladinû irokého bazénu. Diagonálnû v opaãném smûru vedené cesty ústily do promenádní plochy uprostfied nad bazénem. e- ení bylo inspirováno stavem z poãátku 19. století podle stabilního katastru, kter byl kolem roku 1920 upraven za úãasti Camilla Schneidera. Návrh Jaroslava Vebra 7 z roku 1952 zachovává koncepci pûvodní skici, av ak zkracuje délku bazénu. Novû se v nûm objevuje detailní návrh ãestného dvora (star í fie ení Franti ka Thomayera) s vloïen m parterem okolo nového bazénu v ose prûãelí. Pro parter ãlenûn kruïnicovou kompozicí s ornamentální, pro autora typickou rostlinnou broderií navrhuje vodorovnû vyrovnat mírn svah terénu vloïením obloukové opûrné zdi se schodi - tûm uprostfied. PÛvodní návrh dnes pfiipomínají pouze dvû ikmé lipové aleje pod zámkem. Diagonální uspofiádání cest bylo roku 2009 nahrazeno zcela odli n m pásov m fie ením v ose prûãelí, parter ãestného dvora nebyl vûbec realizován. Mnichovo Hradi tû, 1950 signovan náãrt fie í prostor mezi zámkem a zahradním pavilonem dvûma hvûzdicovû ãlenûn mi travnat mi plochami s barokními ka nami uprostfied po obou stranách pûsobivû irokého koridoru lemovaného rûïemi polyantkami namísto ka tanové aleje, která zakr vala pohled na pavilon. Obû plochy byly do té doby protkány nepravideln mi pû inami. Stranou, na pozadí jiïního kfiídla zámku, byla umístûna socha Václava Budovce od Karla Lidického, pfienesená z námûstí. NavrÏená koncepce byla zachována, hvûzdicové plochy byly vhodnû lemovány stfiíhanou meruzalkou alpskou (dnes Ïel z velké ãásti vyschlou), ale v rozích na okraji byly, snad pro zv ení plasticity, ponûkud neorganicky vzhledem k bordufie vysazeny pyramidální habry. 8 Nûkolik vzrostl ch stromû v parteru bylo ponecháno na doïití, coï pûsobí pûvabnû. Rájec nad Svitavou podle studie z roku 1951 byla na místû nepfiehledného parteru ãestného dvora, posetého velk mi kulovit mi zimostrázy kolem bazénu (pfiíznaãnû pro 19. století nepfiístupného), navrïena kruïnicová kompozice s vnitfiními esovkami podél bazénu, pûvodnû lemovaná rûïemi, pozdûji rud mi salviemi (Salvia splendens) v kontrastu se zelení trávníkû, dnes trvale nahrazen mi kompaktnûj ími afrikány (Tagetes patula). Z ústfiední kompozice vypl vá i ãlenûní doplàkov ch ploch pfii oplocení a u objektû, lemovan ch v ak zimostrázem. Návrh je zachováván. Jaromûfiice nad Rokytnou podle návrhu z let 1951 1952 je parter zahradního prûãelí zámku pfiipomínkou mnohem bohat í kompozice francouzského parku po obou bfiezích fiíãky Rokytné s alejov m prospektem do krajiny, jak ji zachytil pohled z roku 1710. TûÏi tûm návrhu je kfiíïem dûlená plocha s bazénem uprostfied, v jednotliv ch polích zdobená ornamentální broderií ze zimostrázu v bílé kamenné drti. Po stranách stfiedového parteru jsou pfiibliïnû ãtvercová, pûvodnû hvûzdicovû ãlenûná travnatá pole, do jejichï stfiedû mûly b t pfieneseny dva obelisky od proscenia divadla situovaného v ose zámeckého prûãelí za fiekou. Tato pole byla oddûlena pfiíãn mi travnat mi pásy ãlenûn mi dvûma fiadami nízk ch kuïelû zimostrázu. SvaÏitá plocha terasy pfii vstupu nad stfiedov m parterem byla rozdûlena dvûma pfiibliïnû ãtvercov mi poli s hvûzdicov m dekorem ze zimostrázu, terasa byla zakonãena prost mi travnat mi záhony, lemovan mi kamenn mi pásy a pra nou úpravou po obou stranách zapu tûného schodi tû, takïe hrana terasy byla v raznûj í. Kamenné orámování bylo osazeno kuïelovitû stfiíhan mi zimostrázy v pfienosn ch kbelících. Realizace byla následnû v letech 1962 1965 podle návrhu Du ana Riedla v detailech zjednodu ena (ãlenûní terasy, zapu tûní schodi tû a zimostrázové kuïely, které jako v razné body korespondovaly s podobn mi po stranách dolního parteru, byly odstranûny) pfii zachování pûvodního základního rozvrhu. Stfiední podélná osa byla protaïena pfies oddûlující pásy a obû boãní pole, kde bylo zru eno hvûzdicové ãlenûní; pole byla uzavfiena stfiíhan mi stûnami, které odstranily plo - nost pûvodního fie ení a jsou pomûrnû úspû n m zásahem. Ornamentální broderie stfiedního parteru, dnes ponûkud nepfiehlednû pfierostlá, je pfiesto dosud pûsobiv m tûïi tûm zahrady. Mûlník, 1952 návrh zahrádky na terase pfii severní stranû zámku zvané Peklo pfiedstavuje jednoduchou prostfiídanou v sadbu ze zákrskû, s rybízy podél zdi. Dnes je to prûchozí souãást restaurace s komerãní fontánkou a hustou kefiovou v sadbou. Námû È nad Oslavou, 1952 návrh parteru s jednoduch m pásov m uspofiádáním na jiïní stranû zámku, v místech b valého hradebního pfiíkopu sledujícího zalomen m tvarem terén, s pravideln m stfiídáním ãtvercû na koso a kruhov ch bazénû, je zakonãen vyhlídkou do údolí. Návrh nebyl realizován. Veltrusy, 1952 zahradní parter uï ího pûtiúhelného prostoru pod schodi tûm je paprsãitû uspofiádán okolo stfiedového bazénu. Plochy mûly b t opût lemovány rûïemi, které byly pozdûji zmûnûny na salvie a dnes jsou trvale nahrazeny afrikány. Dále se ãestn dvûr roz ifiuje ve ãtvrtkruzích postranních kfiídel k oplocení s barokními sochami dvanácti mûsícû, za kter m se rozkládá ferme ornée s lipovou alejí uprostfied. Obû ãásti jsou v kfiivkách propojeny a ústí uprostfied do prostorné promenádní plochy s pfiíãnou prûbûïnou cestou. Travnaté plochy roz ífiené ãásti mûly b t pûvodnû vroubeny odsazen m svahováním do mírnû sníïené úrovnû, vytvofiením jakéhosi zrcadla; dnes jsou, asi pro malou v raznost, lemovány stfiíhan m zimostrázem. Vnûj í okraje jsou na nároïích celkem zbyteãnû zv raznûny nízk mi pyramidálními habry. Uspofiádání s v razn m dostfiedn m smyslem pûsobí kompaktnû a ústí do krajinné pohledové osy. Buãovice nedatováno, návrh publikován roku 1953. Zahradní parter pfiedstavuje jen formální pravidelné rozdûlení se ãtyfimi bazény bez detailû, odli né od prûzkumu Dobroslavy Menclové i od dne ního stavu. âestn dvûr s poru enou symetrií jinak nevzhledn ch hospodáfisk ch objektû navrhuje autor zakr t a uzavfiít vloïením stromofiadí pyramidálních topolû. Prostfiedí ka ny a nástupu na zámecké schodi tû uprostfied dotváfií kvûtinov mi a travnat mi záhony. Z celé úpravy se zachovalo jen nûkolik topolû na severní stranû a v obvodovém zdivu obnovená jihov chodní ba ta (oreillon). Jemni tû u Bene ova, 1950 skica úprav ãestného dvora v malém mûfiítku 9 a návrh z roku 1953 pfiedstavují ãtvercov parter ãestného dvora dûlen kfiíïem s velkou vázou na vysokém soklu uprostfied a s kruïnicovou kompozicí okrajû. Od stfiedu vybíhají diagonální pû iny k dal ím ãtyfiem men ím barokním vázám. Toto ãlenûní mûlo b t lemováno polyantkami v odsazení a vytváfielo zajímavou, i kdyï ponûkud plochou kompozici. Realizace byla dlouho nedokonãená, namísto váz byly zkou eny také mu le odráïející vodu (Otakar Kuãa), aï v poslední dobû do lo k osazení komerãní fontány a puttû z bílého cementu a k lemování nezmûnûného obrysu v raznûj ím zimostrázem, ov em bez diagonál. V rozích kompozice v ak byly vysazeny sloupcové zeravy, které ru í pfiehlednost ornamentálního ãlenûní. Návrh také obnovoval parter na opaãné, jihov chodní stranû zámku, mezi dvûma ãtyfifiad mi lipov mi alejemi, které vymezovaly jeho plochu vûãi pfiírodnímu parku. Travnatá plocha ve dvou ãtvercích za sebou byla jednodu e hvûzdicovû a kfiíïem dûlená s prodlouïením hlavní osy do pfiírodního parku. Pod terasou zámku v ífice obou pfiedsazen ch pavilonû byl navrïen pás 7 V pozûstalosti je písemné potvrzení arch. Vebra z roku 1957, Ïe projekty zahrad v Liblicích a v Mûlníku vznikly v tvarnou spoluprací s arch. tormem. 8 TORM, Bfietislav. Úprava zámecké zahrady v Mnichovû Hradi ti. Mnichovo Hradi tû, státní zámek a okolí. Praha : âedok, 1952. 9 Archiv ÚP NPÚ, ã. PPOP 992-5-1864. 46

4 5 6 7 Obr. 4. Rájec nad Svitavou (okres Blansko), státní zámek, návrh ãestného dvora. Obr. 5. Náchod, státní zámek, návrh giardineta. Obr. 6. Rájec nad Svitavou (okres Blansko), státní zámek, pohled do ãestného dvora. Obr. 7. Náchod, státní zámek, detail giardineta. trojdílné ornamentální broderie s fontánou uprostfied. Návrh na této stranû nebyl realizován. Libûchov, 1954 1956 velmi podrobná dokumentace doplnûná rozvinut mi pohledy a perspektivou úprav pfied oranïerií. Návrh nejprve uzavírá prostranství pfied vstupem do zámku od hospodáfisk ch budov stfiíhanou stûnou. Oblou ãást podkovovitého pûdorysu zámku doprovází pás dekorativních záhonû lemovan ch stfiíhan m zimostrázem. V ose proti vstupu mûl b t situován kruhov záhon ãlenûn osmicípou hvûzdou, opût dekorativnû lemovanou zimostrázem, s obeliskem uprostfied vûnovan m TvÛrcÛm ãeskoslovenského filmového umûní; v té dobû byl totiï zámek pronajat âeskoslovenskému státnímu filmu jako spoleãenské stfiedisko. 10 Odlehl kout tohoto prostranství oïivoval okrouhlou besídkou ze stfiíhané vegetace, propojenou paprsãitou osnovou cest. Do prostoru na opaãné, jihozápadní stranû zámku, tehdy promûnûného v pfiírodní park, vloïil torm pravoúhlou ro tovou osnovu cest (na kterou navazuje okruïní cesta parkem), se stfiedy zv raznûn mi ováln m bazénkem a vázou. S kácením vzrostl ch stromû se tehdy nepoãítalo, dnes je pravoúhlá osnova volná a na konci hlavní osy je umístûna socha Persea z dílny M. B. Brauna. 11 Ponûkud stranou je empírová oranïerie, jiï tehdy polorozbofiená, z které návrh zachovává jen stfiední zdûnou ãást s reliéfem Václava Levého v tympanonu a namísto skleníku po obou stranách vkládá dvû fiady pyramidálních topolû, které by z dálky pûsobily jako souvislá kolonádová fronta. LichobûÏníkov prostor pfied oranïerií dûlí ve tvaru písmene T stûnami ze stfiíhaného habru pfies ãtyfii metry vysok mi. Vstupní obdéln prostor usmûrnûn dvûma fiadami kuïelov ch zimostrázû s prost mi travnat mi obdélníky po stranách ukonãuje nízkou terasou se schodi tûm mezi pfienesen mi pûvodními plastikami mofiské panny a mofiského muïe. Na terase pfied trojos m objektem, pojat m jako sala terrena, vytváfií uï í centrální prostor s kvûtinov mi záhony okolo ka ny a s Levého sochami Jaro a Podzim, vsazen mi po stranách do stfiíhan ch stûn. Po obou stranách, oddûlenû od topolového stromofiadí, uzavírá frontu dvûma uzavfien mi zahrádkami s kvûtinov mi záhony a barokními vázami uprostfied. Ve zb vajících prostorech mûlo b t ukryto sportovní a dûtské hfii tû. Z celkového návrhu byla pro Museum asijsk ch kultur Náprstkova muzea v roce 1974 snad provedena jen vstupní ãást bez obelisku. Cel areál je dnes po povodních pust. Lednice, nedatovan v kres publikovan roku 1955. 12 PÛdorys zámku se zákresem stavebního v voje v letech 1700 1800 a s rekonstrukcí barokního parteru na severní stranû, podle rytiny J. A. Delsenbacha z poãátku 18. století. S realizací se pravdûpodobnû nepoãítalo. Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, 1959 návrh parteru na terase pfied empírovou oranïerií pfiedstavuje kruïnicovou kompozici hvûzdicového uspofiádání, lemovanou odsazen m stfiíhan m zimostrázem s v plní letniãek a s fontánkou uprostfied. Po stranách oranïerie, pod opûrnou zdí v místech, kde stával skleník, jsou stfiídavû (na 10 Zámek Libûchov, Náprstkovo muzeum Praha, prûvodce, nedatováno (po roce 1974). 11 Tento v kres se dochoval jen v tuïkovém konceptu. 12 TORM, Bfietislav. Stavby pfiírodního parku v Lednici, Sbírky na státních hradech a zámcích. Praha : âedok, 1953. CHARVÁTOVÁ, Ema; TORM, Bfietislav. Státní zámek v Lednici. Publikace Státní památkové správy, Praha : STN, 1955. 47

8 9 10 11 Obr. 8. Veltrusy (okres Mûlník), státní zámek, návrh parteru ãestného dvora. Obr. 9. Veltrusy (okres Mûlník), státní zámek, detail zámecké zahrady. Obr. 10. Libûchov (okres Mûlník), zámek, návrh parteru pfied vstupem. Obr. 11. Liblice (okres Mûlník), státní zámek, návrh ãestného dvora a parku. quincuncs) vysázeny zeravy, stfiíhané do velké kulové formy. Oproti pfiírodnímu parku mûl b t parter uzavfien stûnami ze stfiíhaného habru, které po stranách vytváfiely kóje s laviãkami, a pfiedsazenou ãelní stûnou na okraji terasy, podél níï, s odstupem od architektury, mûla probíhat pfiístupová cesta. Uprostfied v ose terasy ústí schodi tû z niï ího, oválnû stfiíhaného bosketu, odkud se rozvûtvovaly cesty do parku. My lenka prostorovû uzavfieného parteru byla aplikována autorem také pfied oranïerií v Libûchovû a v Náchodû. Souãástí návrhu byla nerealizovaná kovová, n tovaná fontánka s mísou, 13 dnes je tam kovová socha Nymfy z roku 1820. RovnûÏ habrové stûny nebyly realizovány. Pfiístupová cesta probíhá podél oranïerie a pro provoz obfiadní sínû byla zru- ena pfiední ãást parteru, takïe úprava je torzem. âast m ne varem, zde zvlá È patrn m, je nepfiesné ohraniãení vegetaãních ploch, nízk, se lapan drn a zaoblená nároïí, které rozru ují geometrickou pfiesnost a potlaãují tak plastick dojem. KdyÏ dnes, po více neï padesáti letech, popisujeme zahradní díla Bfietislava torma, shledáváme, Ïe podle pûvodního návrhu se udrïují jen zahrady ve Veltrusech, Rájci nad Svitavou a v Náchodû, jisté odchylky má zahrada v Mnichovû Hradi ti, vût í v Jaromûfiicích nad Rokytnou a v Chlumci nad Cidlinou, zcela zmûnûn byl návrh pro Liblice. Mnohé ze zahrad vznikly aï po autorovû smrti a ostatní pravdûpodobnû vûbec realizovány nebyly. KaÏdé architektonické dílo prochází procesem pfiizpûsobování nov m poïadavkûm provozu a v stavby. Zvlá tû pfiírodní prvky, které se neustále vyvíjejí a promûàují, provází snaha o zjednodu ování údrïby, ãasto nepochopení a rozmary zahradníkû, ale také invenãní dotváfiení pûvodní koncepce pozitivními nápady. Zahrada není dílem ukonãen m a nemûnn m. 14 Pouze v dobfie odûvodnûném pfiípadû lze pfiistoupit ke zcela novému fie ení. VÏdy by mûla rozhodovat kvalita a vztah k prostfiedí. Posoudit a pfiedstavit si reálnû v sledn úãin je v ak úkol nejobtíïnûj í. Takovou zodpovûdnost a pokoru by mûl mít zvlá - tû v památkové péãi investor a tvûrce úpravy sám, aby neniãil práci objektivnû lep í. Prameny: HIEKE, Karel. âeské zámecké parky a jejich dfieviny. Praha : SZN, 1984. HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a jejich dfieviny. Praha : SZN, 1985. PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ, BoÏena et al. Zahrady a parky v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999. 13 Archiv ÚP NPÚ, ã. PPOP 992-2-0197, 992-2-0198. 14 DOKOUPIL, Z.; NAUMAN, P.; RIEDL, D.; VESEL, I. Historické zahrady v âechách a na Moravû. Praha : NâSVU, 1957, s. 43. 48