Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2014 Ivana Trčková

Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2014 Ivana Trčková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Finanční analýza podniku SAPELI, a. s. Vypracovala: Vedoucí práce: Ivana Trčková Ing. Petr Boukal, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu použitých zdrojů. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 19. května Ivana Trčková

Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Boukalovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou společnosti SAPELI, a. s. za období roku 2008 2012. Práce je rozdělena do čtyř částí úvod, teoretická část, praktická část a závěr. Úvod obsahuje základní informace o této práci. Použité metody a postupy finanční analýzy jsou shrnuty v teoretické části. Tuto část následuje praktická část, která obsahuje vypočtené a komentované hodnoty jednotlivých ukazatelů a vyhodnocení bonitních a bankrotních modelů. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty výsledky finanční analýzy a navržena doporučení. Abstract This bachelor s thesis is focused on financial analysis of the company Sapeli and it compares financial health between 2008 and 2012. The thesis is divided into four parts - introduction, theoretical part, practical part and conclusion. Introduction contains basic information about the work. The used methods and practices of financial analysis are summarized in the methodological section. This section is followed by the practical part, which contains calculated and commented ratio indicators and evaluation of value models and bankruptcy models. In conclusion of this bachelor s thesis are summed up results of financial analysis and proposed recommendations. Klíčová slova Finanční analýza, poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, finanční krize, finanční zdraví podniku, finanční stabilita Keywords Financial analysis, ratio indicators, liquidity, profitability, financial crisis, financial health, financial stability

Obsah 1 ÚVOD... 5 2 TEORETICKÁ ČÁST... 7 2.1 DEFINICE, ÚČEL A POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY... 7 2.1.1 CÍL FINANČNÍ ANALÝZY... 8 2.1.2 VSTUPY DO FINANČNÍ ANALÝZY... 8 2.2 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY...11 2.2.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA... 11 2.2.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ... 12 2.2.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ... 13 2.2.4 DU PONTOVA ANALÝZA... 18 2.2.5 UKAZATELE PRODUKTIVITY... 19 2.3 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ PODNIKU...20 2.3.1 ALTMANOVA ANALÝZA... 20 2.3.2 INDEX IN05... 21 2.3.3 TAFFLERŮV MODEL... 22 2.3.4 KRALICKŮV QUICK TEST... 22 2.4 VÝVOJ ODVĚTVÍ V OBDOBÍ 2008 2012...23 3 PRAKTICKÁ ČÁST...25 3.1 O SPOLEČNOSTI SAPELI, A. S....25 3.2 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA...27 3.3 ANALÝZA PRACOVNÍHO KAPITÁLU...37 3.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ...40 3.4.1 UKAZATELE RENTABILITY... 40 3.4.2 UKAZATELE AKTIVITY... 42 3.4.3 UKAZATELE LIKVIDITY... 44 3.4.4 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI A FINANČNÍ STRUKTURY... 45 3.5 DU PONTOVA ANALÝZA...46 3.6 UKAZATELE PRODUKTIVITY...48 3.7 BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY...49 4 ZÁVĚR...52 5 CITOVANÁ LITERATURA...54

1 Úvod Předmětem této bakalářské práce je vypracování finanční analýzy společnosti Sapeli, a.s. především z veřejně dostupných informačních zdrojů za období 2008-2012. V úvodu bych chtěla uvést cíl práce a představit postupy a nástroje, které při dosahování cíle práce použiji. Uvedu zde i důvody, které mě vedly k výběru tématu finanční analýzy a společnosti Sapeli, a.s. První část bakalářské práce bude věnována definování problematiky finanční analýzy. Následně zde budou vysvětleny postupy jednotlivých metod a způsoby jejich vyhodnocení. V druhé části se budu věnovat představení vybrané společnosti a aplikaci zvolených ukazatelů, jejich vyhodnocení a nalezení příčin jejich změn. Celkový přínos práce bude shrnut v sekci závěr a doporučení. Cílem této bakalářské práce je provést externí finanční analýzu společnosti Sapeli, a.s. v letech 2008-2012, zhodnotit vývoj jednotlivých ukazatelů ve vymezeném období a na závěr okomentovat celkový stav finanční stability a finančního zdraví podniku. Pro dosažení stanovených cílů budu čerpat informace zejména z internetových zdrojů, které společnost uveřejňuje na serveru www.justice.cz. Základními dokumenty vstupních dat budou výroční zprávy, které obsahují závěrečné rozvahy, výkazy zisků a ztrát a doplňující informace o stavu podniku za účetní období uvedené v přílohách výročních zpráv. Pro doplnění informací budou využity i tiskové zprávy a PR články. Získaná data a informace budu analyzovat pomocí programové aplikace MS Excel. Nejprve základní účetní výkazy podrobím horizontální a vertikální analýze. Poté pomocí vzorců uvedených v metodologické části určím hodnoty poměrových ukazatelů rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti. Pro celkové zhodnocení využiji i bonitní a bankrotní modely. Na základě vypočtených ukazatelů se pokusím o nalezení příčin jejich změn v jednotlivých letech z pohledu externího analytika. Pokusím se o zhodnocení celkového dopadu finanční krize na společnost Sapeli, a.s. 5

Téma finanční analýza jsem si zvolila proto, že komplexně shrnuje dosud nabyté vědomosti z oblasti podnikové ekonomiky, které jsem během studia na Podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze měla možnost získat. Společnost Sapeli, a.s. jsem si také nevybrala náhodou. V průběhu studia jsem dle požadavků kurzu Finance podniku analyzovala podnik Sabra Dřevovýroba, s.r.o. Tato společnost vyrábí a obaluje profily a jejím majoritním odběratelem je právě firma Sapeli, a.s. Mimo jiné společnost Sabra Dřevovýroba s.r.o. zaměstnává mé rodiče. Prostřednictvím této bakalářské práce bych chtěla zjistit, zda je společnost Sapeli, a.s. strategickým obchodním partnerem a zda je podnikem, který je schopný dostát svým závazkům řádně a včas. Rovněž mě bude zajímat informace, je-li společnost schopna i během krize generovat určitou míru zisku, která zajistí dostatek práce nejen pro zaměstnance Sapeli, a.s., ale i pro zaměstnance svého obchodního partnera a jednoho z předních dodavatelů Sabra Dřevovýroba, s.r.o. 6

2 Teoretická část V této části bude vysvětlena metodologie pro přípravu, zpracování a hodnocení finanční analýzy. Stručně zde budou představeny základní účetní výkazy a doklady, které budou využity při zpracování. Dále bude definován postup výpočtů relevantních ukazatelů a jejich význam při tvorbě finanční analýzy. Následovat bude hodnocení jednotlivých hodnot. 2.1 Definice, účel a postup finanční analýzy V odborné literatuře se setkáváme s řadou definic finanční analýzy. Například podle Holečkové lze definovat finanční analýzu jako formalizovanou metodu, která poměřuje získané účetní údaje navzájem mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Finanční analýza umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové struktuře a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování. (Holečková, 2009, str.9) Finanční analýza však neslouží pouze manažerům k rozhodování, ale rozlišujeme několik dalších skupin, které výstupy a závěry z finanční analýzy využívají jako zdroj potřebných informací k různým účelům. Mezi další zainteresované skupiny patří investoři, vlastníci, zaměstnanci, obchodní partneři, státní instituce, konkurenti, burzovní makléři a odborná veřejnost. Je důležité mít na paměti, pro kterou skupinu se finanční analýza zpracovává, protože každá skupina upřednostňuje jiné informace. Pro investory a vlastníky budou například nejdůležitější výsledky ukazatelů rentability vloženého kapitálu. Obchodní partnery budou zajímat především výsledky likvidity a tedy schopnosti dostát závazkům. Státní instituce budou sledovat schopnost podniku generovat zisk a platit daně. Pro zaměstnance bude nejdůležitější udržení konkurenčního postavení a záruka stálého pracovního úvazku. Konkurence bude sledovat a analyzovat jednotlivé ukazatele a snažit se dosáhnout podobných či lepších výsledků. Mohou se tedy inspirovat a přijmout určité zásady pro zlepšení vlastního postavení na trhu. (Kislingerová, 2007, str. 33-34) Hlavním účelem finanční analýzy je podle Knápkové komplexní zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou 7

kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností. (Knápková, 2013 str. 17) Postup, ze kterého budu vycházet při zpracování finanční analýzy, lze podle Peškové rozdělit do 7 základních kroků: 1. Formulace cílů finanční analýzy a určení pro koho se analýza provádí. 2. Identifikace zdrojů dat. 3. Volba metod finanční analýzy. 4. Verifikace a předběžná příprava zdrojových dat pro zvolené metody. 5. Aplikace vybraných metod 6. Posouzení vypočítaných hodnot a jejich interpretace. 7. Shrnutí zjištěných údajů a závěrů, formulace doporučení. (Pešková, 2012, str. 9) 2.1.1 Cíl finanční analýzy Cílem této bakalářské práce, jak již bylo v úvodu nastíněno, je kompletně zanalyzovat a zhodnotit finanční zdraví podniku Sapeli, a.s. Zaměřením analýzy bude z pohledu externího analytika zhodnotit tuto společnost jako strategického obchodního partnera a majoritního odběratele společnosti Sabra Dřevovýroba s.r.o. po dopadu finanční krize na Českou republiku. Největší důraz tedy bude kladen na hodnoty likvidity (schopnosti dostát svým závazkům). V centru pozornosti, ale bude i postavení na trhu a schopnost generovat zisk. Budu se snažit objektivně zhodnotit všechny relevantní ukazatele pro celkové vyhodnocení vývoje společnosti ve sledovaném období. Důraz bude kladen na získání vstupních dat z veřejně dostupných zdrojů. Při tvorbě finanční analýzy na společnost Sapeli, a.s. budu vycházet z dostupných zdrojů, které podnik zveřejňuje na internetu (účetní závěrky, přílohy, tiskové zprávy a PR články). 2.1.2 Vstupy do finanční analýzy Po stanovení cíle finanční analýzy je pro vypracování nezbytnou součástí získání vstupních dat. Za základní zdroj potřebných informací považujeme účetní výkazy. V praxi se nejčastěji využívají účetní závěrky. Účetní závěrky se obvykle sestavují k poslednímu dni účetního období. Standardními účetními výkazy, které tvoří součást 8

účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Nezanedbatelnou součástí je příloha k účetní závěrce. (Kislingerová, 2007,str.35) Řadu cenných informací obsahuje také výroční zpráva. Čerpat informace lze dále ze zpráv samotného vrcholového vedení podniku, ze zpráv vedoucích pracovníků či auditorů, z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu či zaměstnanosti, z oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz. (Knápková, 2013, str. 18) Každá finanční analýza může být svým způsobem jiná, jak zaměřením, tak i hloubkou zpracování. Je to dáno především přístupem k informacím. Rozlišujeme dva přístupy k finanční analýze, a to interní a externí. Nejlepšími podklady pro tvorbu finanční analýzy jsou právě podrobné interní doklady, ke kterým mají ve většině případů přístup pouze zmocněné osoby jako například vrcholové vedení. Každý podnik si tyto informace pečlivě střeží, protože obsahují spoustu citlivých údajů. Analýzy zpracovávané interním analytikem mohou být podrobnější, komplexnější a s větší vypovídací schopností. Každý externí analytik by tedy měl dbát na kvalitu sesbíraných dat, protože kvalita získaných informací se odráží v přesnosti a vypovídací schopnosti výsledků finanční analýzy. (Knápková, 2013, str. 18). 2.1.2.1 Rozvaha Rozvaha je stavovým výkazem, který udává informace o majetkové struktuře podniku (aktiva) a zdrojích jeho krytí (pasiva) k poslednímu dni účetního období. Zachycuje tedy momentální stav položek uvedených ve výkazu. V rozvaze musí být respektován princip bilanční rovnosti, který říká, že celková aktiva se musí rovnat celkovým pasivům. Z toho důvodu společnost nesmí mít více či méně majetku než zdrojů, za které tento majetek pořídila. Aktiva se člení na dvě základní skupiny: dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Jak je z názvu patrné, bude základním kritériem pro zařazení doba, po kterou budeme aktivum vázat. Zpravidla pokud se majetek bude využívat déle než jeden rok a jeho pořizovací cena bude vyšší než 40.000 Kč, řadíme jej do dlouhodobého majetku. Pokud méně než jeden rok, začleníme aktivum do oběžných aktiv. Oběžná aktiva zastávají v podniku 9

funkci majetkové části, která v průběhu času mění svoji podobu z peněžních prostředků do majetkového aktiva a zpět na peníze. Pasiva se rozdělují na skupiny: vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál se skládá ze základního kapitálu, kapitálových fondů, fondů ze zisku a hospodářských výsledků z minulých let. Základní kapitál je u akciové společnosti z největší části tvořen jmenovitou hodnotou akcie násobenou počtem akcií. Cizí zdroje jsou zdroje, které nemá společnost ve svém vlastnictví, ale má je zapůjčené a ve většině případů za tyto zdroje platí cenu zvanou úrok. 2.1.2.2 Výkaz zisků a ztrát Dalším základním výkazem pro tvorbu finanční analýzy je výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka. Výkaz zisku a ztráty podává přehled o hospodaření podniku za určité období. Sledujeme v něm veličiny tokové výnosy a náklady, které jsou peněžním vyjádřením výsledků hospodaření a spotřeby výrobních faktorů. Ačkoliv sledujeme v peněžním vyjádření, nejde vždy o toky skutečných peněz. (Scholleová, 2012, str. 27) Podle principu akruálního účetnictví se za výnosy považují peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. (Kislingerová, 2007, str. 51) Výkaz zisku a ztráty se člení do tří částí: výsledku hospodaření z provozní, finanční a mimořádné činnosti. A to z důvodu přehlednosti, ve které oblasti podnik vytvořil zisk či ztrátu. U výrobního podniku jako je Sapeli, a.s., se předpokládá, že nejvyšší výnosy budou plynout z provozní činnosti. Výkaz zisku a ztráty je výkazem, který nezachycuje skutečný stav peněz, které má podnik k dispozici. Proto je sestavován ještě jeden výkaz, a to výkaz o peněžních tocích, který je častěji označován jako výkaz cash-flow. 2.1.2.3 Výkaz cash-flow Výkaz peněžních toků (cash-flow) informuje o tocích peněžních prostředků v podniku. Výkaz cash-flow se tedy podobně jako výkaz zisků a ztrát zabývá tokovými veličinami. 10

Nyní však příjmy (peníze, které podnik skutečně inkasoval) a výdaji (peníze, které podnik skutečně zaplatil) ve sledovaném účetním období. Ve výkazu cash-flow je důležitá nejen jeho celková hodnota, ale i jeho dílčí části. Pomocí nich lze zjistit, k jakému účelu byly peníze použity. Rozlišujeme dvě metody sestavení tohoto výkazu, a to metodu přímou a nepřímou. Přímá metoda zaznamenává jednotlivé platby (přírůstky a úbytky peněžních prostředků) rozdělené do stanovených skupin. Celkové cash-flow z přímé metody je rovno rozdílu příjmů a výdajů za určité období. Jeho celkovou hodnotu zjistíme rozdílem finančních prostředků z rozvahy na začátku a na konci účetního období. Nepřímá metoda sestavení cash-flow, kterou využívají při finanční analýze především externí uživatelé, se sestavuje pomocí informací z rozvahy. Tato metoda vychází z výsledku hospodaření (tzn. rozdílu mezi výnosy a náklady) zjištěného v podvojném účetnictví, který transformuje na tok peněz (tzn. na rozdíl mezi příjmy a výdaji). (Knápková, 2013, str. 51) 2.1.2.4 Příloha k účetní závěrce Příloha účetní závěrky slouží k poskytnutí podrobnějších informací o podniku. Pomůže především externím uživatelům, protože z nich lze čerpat data, která se v ostatních výkazech nevyskytují. Příloha obsahuje obecné informace o podniku, popis účetních metod a metod způsobu oceňování majetku a jeho odepisování. Dále zde nalezneme počty zaměstnanců, výši půjček a úvěrů a ostatní podstatné informace. Příloha k účetní závěrce je velmi důležitým dokumentem pro srovnání výkonnosti podniku v čase. 2.2 Ukazatele finanční analýzy 2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů horizontální a vertikální analýza Analýzu absolutních ukazatelů rozdělujeme na dvě základní části, a to na horizontální a vertikální analýzu. Tyto analýzy přejímají data, která jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů (rozvahy podniku a výkazu zisku a ztráty), příp. z výročních zpráv. Horizontální analýza vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 až 10 let) se zjišťuje také jejich relativní (procentní) změny 11

(tzv. technika procentního rozboru). Změny jednotlivých položek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně, a proto je tato metoda nazývána horizontální analýzou absolutních dat. (Sedláček, 2011, str. 13) Vertikální analýza (procentní rozbor) spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentních podílů k jediné zvolené základně položené jako 100 %. Pro rozbor rozvahy je obvykle za základnu zvolena výše aktiv (pasiv) a pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů. (Knápková, 2013, str. 68) Zjednodušeně se zajímáme o kolik jednotek (absolutní změna) se změnila příslušná položka a o kolik procent (procentní změna) se změnila příslušná položka. Obecný zápis pro výpočty: absolutní změna = hodnota t hodnota t 1 procentní změna = absolutní změna hodnota t 1 100 Kromě horizontálního a vertikálního rozboru účetních výkazů je důležité dopočítat rovněž některé další tzv. rozdílové ukazatele, se kterými se obvykle ve finanční analýze pracuje. Nejdůležitějším z nich je rozbor pracovního kapitálu. 2.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Podle Synka lze pracovní kapitál definovat jako kapitál, který pracuje, neboť ustavičně obíhá z peněz se mění na výrobní zásoby, pak v rozpracovanou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a opět v peníze. (Synek a kol., 2011, str. 334) Rozlišujeme pojmy pracovní kapitál (working capital), který vyjadřuje celkovou hodnotu oběžných aktiv. Čistý pracovní kapitál (net working capital) reprezentuje hodnotu oběžných aktiv sníženou o krátkodobé závazky a nefinanční pracovní kapitál (noncash working capital), který vyjadřuje nefinanční majetek potřebný pro provoz a vypočteme jej součtem zásob a pohledávek. Pracovní kapitál = oběžná aktiva Čistý pracovní kapitál (NWC) = oběžná aktiva krátkodobé závazky 12

Nefinanční pracovní kapitál = zásoby + pohledávky Obratový cyklus peněz=doba obratu zásob + doba obratu pohledávek - doba Podíl NWC na tržbách = splatnosti krátkodobých závazků Podíl NWC na aktivech = NWC aktiva NWC tržby za zboží + tržby za prodej vl. výrobků Důvodem řízení pracovního kapitálu je snižování nákladů na financování oběžných aktiv. Trendem je minimalizovat objemy zásob a pokusit se tím i redukovat objem vázaných finančních prostředků využíváním efektivních způsobů řízení jednotlivých součástí pracovního kapitálu. Nejdůležitější je ale dodržovat zásadu, že by minimalizování nákladů nemělo mít žádný vliv na plynulost výroby. Cílem řízení pracovního kapitálu je tedy nalezení optimální hodnoty jednotlivých složek oběžných aktiv. 2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Na analýzu rozdílových ukazatelů navazuje další postupový krok, kterým je výpočet poměrových ukazatelů. Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Ukazatele mohou být uspořádány do soustavy, kterou nazýváme paralelní nebo pyramidová. V paralelní soustavě jsou vytvářeny bloky ukazatelů měřících určitou stránku finanční situace (rentabilita, likvidita atd.), přičemž jsou pro finanční zdraví podniku vnímány všechny charakteristiky jako rovnocenné. Podnik musí být nejen rentabilní, ale přiměřeně zadlužený a likvidní, aby dlouhodobě existoval. (Kislingerová, 2007, str. 78) 2.2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří mezi základní ukazatele finanční analýzy. Sledují efektivnost využití vlastního kapitálu. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Základní tvorba vzorců pro výpočet je výnos / sledovaná veličina. Při výpočtech budu používat různé formy zisku, a to: EBIT (Earnings before Interests and Taxes) neboli zisk před nákladovými úroky a zdaněním, aby se minimalizoval vliv kapitálové struktury, EAT (Earnings after Taxes) neboli zisk po zdanění, v ČR je označován ve výkazech jako hospodářský výsledek za účetní období. 13

Jedním z nejznámějších ukazatelů rentability je ROA (Return on Assets) neboli rentabilita celkových aktiv. Rentabilita aktiv ukazuje, do jaké míry se daří společnosti z dostupných aktiv generovat zisk. Konstrukce s EBIT zajišťuje srovnatelnost s jinými podniky, protože nezohledňuje zdanění zisku a způsob financování aktiv. ROA = EBIT celková aktiva Dalším z významných ukazatelů je ROE (Return on Equity) neboli rentabilita vlastního kapitálu. Na tento ukazatel se soustředí především pozornost akcionářů, společníků a investorů, protože ukazuje výnosnost prostředků, které vložili do společnosti. Aby mohl být vlastní kapitál označen jako rentabilní, měl by se ukazatel pohybovat nad výnosovou mírou státních dluhopisů. V opačném případě, by se vlastníkům a investorům vyplatilo vložit své prostředky do zmíněného bez rizikového aktiva. ROE = EAT vlastní kapitál Jako další formu zhodnocení kapitálu označujeme ROCE (Return on Capital Employed) neboli výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Do čitatele tedy zahrneme kromě čistého zisku i úroky pro věřitele a ve jmenovateli jsou dlouhodobé prostředky, které má podnik k dispozici. Sledujeme tedy rentabilitu kapitálu, u kterého požadujeme výnosnost. ROCE = EBIT vl. kapitál + rezervy + dl. závazky + dl. bankovní úvěry ROS (Return on Sales) neboli rentabilita tržeb je základem pro efektivnost podniku. Ukazatel vyjadřuje tzv. ziskovou marži a je důležitým kritériem pro zhodnocení úspěšnosti podnikání. ROS = EAT celkové tržby 2.2.3.2 Ukazatele aktivity Další skupinou jsou ukazatele aktivity. Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a vázanost vybraných složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek 14

jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy a s jejich složkami. (Pešková, 2012, str.60) Obrat celkových aktiv je považován za jeden ze základních ukazatelů finanční analýzy, protože komplexně zobrazuje efektivitu využívání všech aktiv, které podnik vlastní. Doporučený počet obratů za rok je minimálně 1, aby byl podnik efektivní, ale záleží také na typu odvětví. Obrat aktiv = tržby celková aktiva Doba obratu aktiv = celková aktiva průměrné denní tržby Doba obratu nebo obrat dlouhodobého majetku měří efektivitu dlouhodobého majetku, jako jsou budovy, stroje a jiný dlouhodobý majetek. Zkreslit tyto ukazatele může například způsob oceňování či odepisování zásob i vliv inflace, protože účetní hodnota nemusí plně odrážet tržní hodnotu majetku. Obrat dl. majetku = celkové tržby dl. majetek Doba obratu dl. majetku = dlouhodobý majetek průměrné denní tržby Doba obratu zásob ukazuje, jak dlouho trvá jeden obrat, ve kterém se peníze mění na zásoby, výrobky, zboží a zpět na finanční prostředky. Tento obrat je odborně nazýván obratový cyklus peněz. Obrat zásob = celkové tržby zásoby Doba obratu zásob = zásoby průměrné denní tržby Doba obratu pohledávek vyjadřuje počet dní, po které jsou tržby z prodeje vedeny v pohledávkách do doby inkasa pohledávky. 15

Doba obratu závazků pak obráceně vyjadřuje dobu, po kterou společnost využívá bezplatný obchodní úvěr, dokud závazek neuhradí. Rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a závazku musí společnost financovat z vlastních finančních prostředků. Zde je přehled všech vzorců pro výpočty: Obrat pohledávek = tržby pohledávky Doba obratu pohledávek = pohledávky průměrné denní tržby Doba obratu závazků = závazky průměrné denní tržby 2.2.3.3 Ukazatele likvidity Podnik můžeme označit jako likvidní pokud má dostatečnou schopnost přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi následně hradit své závazky včas a v plné výši. Likvidita podniku je jedním ze základních existenčních podmínek společnosti. V případě, že podnik neplní řádně a včas své závazky, nemůže dlouhodobě působit na trhu. V rámci likvidity rozlišujeme tři základní druhy, a to: běžnou likviditu, pohotovou likviditu a hotovostní likviditu. Běžná likvidita určuje kolikrát je podnik schopný uspokojit všechny své krátkodobé závazky, pokud by všechna oběžná aktiva přeměnil na peníze. Tento ukazatel je důležitý pro věřitele společnosti. Běžnou likviditu mohou ovlivnit způsoby oceňování a struktura zásob. Pro zpřesnění tohoto ukazatele by měly být odečteny neprodejné zásoby a nedobytné pohledávky, které nepřispívají k likviditě podniku. Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závazky Pohotová likvidita, kde se oběžná aktiva snižují o hodnotu zásob, protože je nejméně likvidní částí, má doporučenou minimální hodnotu 1. Ta představuje stav, kdy podnik dostojí všem svým krátkodobým závazkům bez nutnosti prodat své zásoby. Pohotová likvidita = oběžná aktiva zásoby krátkodobé závazky 16

Peněžní likvidita poměřuje výši krátkodobých finančních prostředků a krátkodobých závazků. Dle doporučených hodnot je zřejmé, že není žádoucí, aby podnik držel finanční prostředky na pokrytí všech krátkodobých závazků, ale pouze na část ve výši 20-50%. (Knápková, 2013, str. 92) Hotovstní likvidita = krátkodobý finanční majetek krátkodobé závazky Tabulka 1: Doporučené hodnoty likvidity Běžná likvidita 1,5 2,5 Pohotová likvidita 1 1,5 Hotovostní likvidita 0,2 0,5 zdroj: Knápková, Finanční analýza (2013), str. 92, zpracování autor 2.2.3.4 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele skupiny poměrových ukazatelů finanční struktury začnu definováním pojmu zadluženost. Podle Kislingerové zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Použití pouze vlastního kapitálu by znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál. (Kislingerová, 2007, str. 96) Zadluženost podle Scholleové mohou ovlivňovat i tyto čtyři faktory: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku. (Scholleová, 2012, str. 181) Celková zadluženost je základním ukazatelem zadluženosti. Doporučená hodnota, na kterou se odvolává řada autorů odborné literatury, se pohybuje mezi 30-60%. U posuzování zadluženosti je však nutné respektovat příslušnost k odvětví a samozřejmě také schopnost splácet úroky z dluhů plynoucí. (Knápková, 2013, str. 86) Celková zadluženost = celkové cizí zdroje celková aktiva Další ukazatele zadluženosti, které budu ve finanční analýze posuzovat, jsou míra zadlužení, úrokové krytí, krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem a krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji. Tyto ukazatele jsou důležité zejména pro věřitele, vlastníky a akcionáře. 17

Určitá míra zadlužení je však obvykle pro firmu žádoucí, protože cizí kapitál je levnější než vlastní. Zejména protože úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, a tedy úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně (tzv. daňový štít). Míra zadlužení = cizí zdroje vlastní kapitál Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát podnik pokryje nákladové úroky poté, co uhradí všechny náklady spojené s činností podniku. Úrokové krytí = EBIT nákladové úroky Dalším kritériem je krytí dlouhodobého majetku z vlastního kapitálu. Podle pravidla zvaného pari pravidlo, se krytí pouze z vlastního kapitálu nedoporučuje, protože je to považováno za neefektivní hospodaření s kapitálem. Avšak dle tzv. zlatého bilančního pravidla je doporučováno pokrýt veškerý dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Za dlouhodobé zdroje považujeme vlastní kapitál a dlouhodobé cizí zdroje. Pro udržení míry rizika by však mělo být více vlastního kapitálu než cizích zdrojů viz. pravidlo vyrovnání rizika. Krytí dl. majetku vlastním kapitálem = vlastní kapitál dl. majetek Krytí dl. majetku dl. zdroji = vlastní kapitál + dl. cizí zdroje dl. majetek 2.2.4 Du Pontova analýza Výše uvedené poměrové ukazatele a jejich použití v komparativní analýze dávají okamžitý obraz o podniku, postrádají však časovou dimenzi. Analýza podniku by proto měla být doplněna analýzou trendu, tj. směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů. Tato analýza ukáže, zda se v čase situace v určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje. (Synek, 2011, str. 366) Du Pontova analýza je pyramidový rozklad vrcholového činitele ROE nebo ROA na ukazatele dílčí, které ovlivňují celkovou velikost zvolené rentability. V této práci se budu 18

zabývat rozkladem ROE, protože tento ukazatel postihuje jeden ze základních cílů podniku. Pyramidový rozklad lze v rovnici zapsat: ROE = EBIT tržby EBT EBIT EAT EBT tržby aktiva aktiva vlastní kapitál Pro přehled je pyramidová struktura zachycena na tomto diagramu: Obrázek I: Du Pontova analýza ROE zdroj: https://managementmania.com/cs/dupontova-analyza 2.2.5 Ukazatele produktivity Ukazatele produktivity práce sledují výkonnost podniku ve vztahu k počtu zaměstnanců. (Scholleová, 2012, str. 184) Mezi základní ukazatele této skupiny patří: osobní náklady k přidané hodnotě a produktivita práce z přidané hodnoty. Osobní náklady k přidané hodnotě poměřují osobní náklady a přidanou hodnotu. Tímto poměrem vyjadřujeme část přidané hodnoty vytvořené z provozní činnosti, která připadá na náklady za zaměstnance. Osobní náklady k přidané hodnotě = osobní náklady přidaná hodnota 19

Produktivita práce z přidané hodnoty vyjadřuje kolik přidané hodnoty připadne na jednoho pracovníka. Tento ukazatel lze porovnávat s průměrnou mzdou v podniku. Obecně platí, že čím větší produktivita práce, tím vyšší efektivita vynaložených prostředků a nižší mzda pro pracovníky. Je nutností nalézt rovnováhu mezi oběma stranami, aby nedocházelo k případným neshodám. Produktivita práce z přidané hodnoty = Průměrná mzda na pracovníka = 2.3 Souhrnné indexy hodnocení podniku přidaná hodnota počet zaměstnanců osobní náklady počet zaměstnanců Souhrnné indexy vypovídají o situaci podniku jedním jediným číslem souhrnným indexem. Literatura rozlišuje dvě skupiny souhrnných ukazatelů: bankrotní a bonitní modely. Cílem bankrotních modelů je identifikovat, zda v blízké budoucnosti hrozí firmě bankrot. Nejčastěji tyto modely vycházejí z předpokladu, že takováto firma má problémy s likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou vloženého kapitálu. (Knápková, 2013, str. 131) K nejčastěji uváděným bankrotním modelům patří Altmanova analýza, indexy IN a Tafflerův model. Bonitní modely odrážejí míru kvality firmy podle její výkonnosti. Jsou založeny na hodnocení za jednotlivé oblasti hospodaření. Jsou orientovány na investory a vlastníky, kteří nemají k dispozici údaje pro propočet čisté současné hodnoty firmy. Do této skupiny patří ukazatele Tamariho model a Kralickův Quicktest. 2.3.1 Altmanova analýza Výsledek Altmanovy analýzy se vyjadřuje indexem označovaným jako tzv. Z - faktor. Altmanův Z - faktor v sobě zahrnuje podstatné složky finančního zdraví, tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Navíc je jednotlivým ukazatelům přiřazena váha, která vyjadřuje jeho významnost v daném souboru. (Kislingerová, 2007, str. 102) Vzorec pro výpočet Z - faktou je následující: 20

Z = 0,717 X 1 + 0,847 X 2 + 3,107 X 3 + 0,42 X 4 + 0,998 X 5, kde: X1 pracovní kapitál / aktiva X2 nerozdělené zisky / aktiva X3 EBIT / aktiva X4 tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje X5 tržby / aktiva Při vyhodnocování Z - faktoru se řídíme zařazením výsledku do intervalu. Pokud je jeho hodnota vyšší než 2,99 má podnik uspokojivou finanční situaci, v rozmezí 1,81 2,99 má společnost dílčí problémy a je nutné dále Z - faktor zkoumat. Toto rozmezí je také označováno za tzv. šedou zónu. Při hodnotách pod 1,8 firma vykazuje významné potíže s finanční situací. Podle (Kislingerové, 2007, str. 102) testování Altmanovou analýzou dokáže odhalit bankrot společností s předstihem přibližně dvou let. 2.3.2 Index IN05 Pro hodnocení výkonnosti podniku z hlediska vlastníka byly manželi Neumaierovými sestaveny indexy označované IN. Tyto indexy byly vyvinuty na základě matematicko-statistických modelů ratingu a praktických zkušeností při analýzách finančního zdraví podniku. Výpočet IN05 se počítá podobným způsobem jako Z - faktor u Altmanovy analýzy. Jsou zde přiděleny váhy jednotlivým faktorům a výsledek se poté zařazuje do intervalu ohodnocení finančního zdraví podniku. Vzorec pro IN05 je následující: IN05 = 0,13 X 1 + 0,04 X 2 + 3,97 X 3 + 0,21 X 4 + 0,09 X 5, kde: X1 aktiva / cizí zdroje X2 EBIT / nákladové úroky X3 EBIT / aktiva X4 výnosy / aktiva X5 oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) 21

Váhy jednotlivých faktorů byly v průběhu doby aktualizovány a IN05 označuje poslední aktualizaci z roku 2005. Společně s váhami se změnilo i vyhodnocení. Nyní platí, že pokud IN je větší než 1,6, podnik tvoří hodnotu s pravděpodobností 67%. Výsledek pohybující se v intervalu 0,9 až 1,6 značí pásmo tzv. šedé zóny a v případě, že hodnota ukazatele klesne pod 0,9, tak podnik s pravděpodobností 86% spěje k bankrotu. (Knápková, 2013,str. 112 ) 2.3.3 Tafflerův model Dalším modelem sledujícím riziko bankrotu společnosti je Tafflerův model. První zmínka o tomto modelu pochází z roku 1977. Tafflerův model existuje v základním a modifikovaném tvaru a podle toho se interpretují vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové hodnocení. Obě verze využívají 4 poměrové ukazatele. (Růčková, 2011, str. 78) Rovnice pro výpočet modifikovaného modelu je: T = 0,53 X 1 + 0,13 X 2 + 0,18 X 3 + 0,16 X 4, kde: X1 EBT / krátkodobé závazky X2 oběžná aktiva / cizí zdroje X3 krátkodobé závazky / celková aktiva X4 celkové tržby / celková aktiva Pro vyhodnocení Tafflerova bankrotního modelu využíváme tyto intervaly. Pokud je vypočtené T větší než 0,3, jde o společnost s nízkou pravděpodobností bankrotu. Pokud je T menší než 0,2, jde o společnost s vysokou pravděpodobností bankrotu. Pokud je T v rozmezí od 0,2 do 0,3, jde o společnost, která se nachází v tzv. šedé zóně. 2.3.4 Kralickův Quick test Kralickův Quick test se skládá ze soustav 4 rovnic, na jejichž základě hodnotíme situaci podniku. První dvě rovnice hodnotí finanční stabilitu firmy, druhé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci firmy. R1 = vlastní kapitál celková aktiva 22

R2 = R3 = R4 = cizí zdroje finanční prostředky provozní cash flow EBIT celková aktiva provozní cash flow výkony Proces vyhodnocení spočívá v principu přidělení hodnot každé z uvedených rovnic, a to dle tabulky č. 2. Zjištěné hodnoty z R1 a R2 sečteme a vydělíme 2. Stejné postup provedeme i u R3 a R4. Výsledkem je index hodnocení celkové situace podniku, který obdobně jako ostatní bankrotní modely porovnáme s intervaly. Pokud je konečná hodnota větší než 3 označíme společnost za bonitní, v rozmezí 1-3 se firma nachází v tzv. šedé zóně a hodnoty menší než 1 signalizují problémy s hospodařením s finančními prostředky. (Růčková, 2011, str. 81) Tabulka 2: Bodování Kralickova Quick testu 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 4 body R1 < 0 0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 > 0,3 R2 < 3 3-5 5 12 12 30 > 30 R3 < 0 0 0,08 0,08 0,12 0,12 0,15 > 0,15 R4 < 0 0-0,05 0,05 0,08 0,08 0,1 > 0,1 Zdroj: (Růčková, 2011, str. 81), zpracovnání autor Vzhledem ke konstrukci souhrnných ukazatelů je evidentní, že jejich využití ve finanční analýze je pouze doplňkové. Je třeba zdůraznit, že bonitní a bankrotní indikátory mají pouze určitý orientační charakter a nejsou schopny nahradit podrobnou finanční analýzu, ze které se dají lépe vyvodit závěry a doporučení. (Knápková, 2013, str. 135) 2.4 Vývoj odvětví v období 2008 2012 Společnost Sapeli, a.s. se dle předmětu podnikání (truhlářství, podlahářství) zařazuje do oboru stavebnictví. Do jisté míry je také závislá na vývoji tohoto odvětví, zejména pak na objemu nové výstavby a počtu rekonstrukcí domů a bytů. Proto v této části bude prostor pro krátké zhodnocení vývoje tohoto odvětví ve sledovaném období. Vývoj tuzemského stavebnictví sleduji v objemu provedených stavebních prací dle smluv v milionech Kč. Průběžný vývoj je zobrazen na grafu č. 1. Stavební boom, který započal 23

v roce 2004, vyvrcholil v roce 2008. Po mnoha úspěšných letech však společně s finanční krizí přišel i sestupný trend poptávky po stavebních pracích. Na grafu je tato změna zřejmá od roku 2009. Jak naznačuje trendová spojnice, sestup klesající poptávky bude pokračovat i v následujících několika letech. Propady poptávky po stavebních pracích v řádech desítek procent se týkají všech oborů stavebnictví. Graf 1: Vývoj stavebnictví v období 2006-2012 600 000 Vývoj stavebnictní dle stavebních prací provedených dle dodavatelských smluv "S" (mil. Kč) 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: data Český statistický úřad, vlastní zpracování 24

3 Praktická část 3.1 O společnosti SAPELI, a. s. Úvodem do praktické části bude představení podniku Sapeli, a.s. V krátkosti bude shrnut vývoj společnosti od založení po současnost, ale pozornost bude zaměřena zejména na nynější situaci firmy. Bude uveden předmět podnikání, zhodnocení postavení na trhu a budou zde poskytnuty i stručné informace o několika konkurenčních společnostech, které působí na domácím trhu. Základní informace z obchodního rejstříku: Název firmy: Sapeli, a.s. IČ firmy: 46982086 DIČ: Obchodní adresa: Právní forma: Druh vlastnictví: CZ46982086 Pávovská 3104/15, Jihlava Akciová společnost Soukromé Datum vzniku: 17. 11. 1992 Předmět podnikání: Truhlářství, podlahářství Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Dle informací zveřejněných na oficiálních webových stránkách společnosti www.sapeli.cz má společnost opravdu bohatou a velmi zajímavou minulost. Kořeny této firmy sahají až do konce 19. století, kdy byla společnost založena jako pila, sušárna, mlýn a škrobárna v jednom. Vývoj ve 20. století byl plný vzestupů a pádů, avšak společnost se nakonec po znárodnění vrátila zpět k původním zakladatelům a v roce 1992 byla zapsána do Obchodního rejstříku jako společnost s ručením omezeným, v roce 2005 se po rychlém růstu transformovala na akciovou společnost. V současnosti je tato firma považována za jedničku na českém trhu s výrobou interiérových dveří. Sapeli, a.s. nabízí desítky možných kombinací materiálu dveří, povrchové úpravy, dekoru, prosklení či kování. Produkce se vyznačuje především kvalitou zpracování a nápaditým designem. Společnost svým výrobkům důvěřuje natolik, že poskytuje až pětiletou záruku. Pro komfort při nákupu společnost vybudovala několik 25

velkých center, kde si mohou zákazníci dveře a zárubně přímo prohlédnout a v případě potřeby konzultovat výběr s bytovými designéry či jinými odborníky. Nyní firma zaměstnává přes 300 zaměstnanců a roční obrat firmy většinou přesahuje jednu miliardu korun. Roční produkce přesahuje 300 000 kusů výrobků, které směřují ke spokojeným zákazníkům. Tabulka 3: Přehled vyrobených kusů v období 2008 2012 v tisících ks 2008 2009 2010 2011 2012 Dveře 262 220,4-196 177,8 Zárubně 208 172,3-161,7 142,6 Celkem 470 392,7-357,7 320,4 Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování Tabulka 4: Počet zaměstnanců v období 2008-2012 2008 2009 2010 2011 2012 Přepočtený počet zaměstnanců 476 440 427,04 385,5 359,2 Zdroj: přílohy k účetním závěrkám, vlastní zpracování Do roku 2008 se specializovala především na pokrytí domácí poptávky a malou část produkce vyvážela do Slovenska a Polska. S příchodem finanční krize domácí poptávka klesla natolik, že firma byla nucena více exportovat do sousedních zemí. Dnes především díky veletrhům úspěšně vyváží i do Německa, Rakouska, Maďarska, Bulharska a dalších zemí. Produkce společnosti se specializuje také na specifické požadavky zákazníků, a proto se orientuje na výrobu na zakázku a nevyrábí na sklad. Díky dodací době 8 týdnů je však schopna slučovat objednávky do větších celků a výrobu tak zefektivnit. Tabulka 5: Přehled výnosů z běžné činnosti v období 2008-2012 2008 2009 2010 2011 2012 Výnosy z běž. činnosti - ČR 1 336 747 1 109 931 1 007 875 919 011 795 374 Výnosy z běž. činnosti - zahraničí 125 167 87 415 103 014 99 647 103 613 Celkem 1 461 914 1 197 346 1 110 889 1 018 658 898 987 Podíl tuzemska 91% 93% 91% 90% 88% Podíl zahraničí 9% 7% 9% 10% 12% Výnosy celkem 1 567 000 1 397 000 1 293 000 1 138 000 923 000 Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování Společnost také investuje nemalé peníze do rozvoje nejnovějších technologií. Může se chlubit stářím svého strojového parku, které v průměru dosahuje necelých pěti let. Za upravenou verzi systému just-in-time dostal jihlavský výrobce dveří a zárubní Sapeli, a.s. dokonce ocenění IT roku 2009. Vyznamenání obdržela česká firma také za nahrazení 26

veškerých papírových dokumentací při výrobě dveří elektronickou komunikací. Nová technologie vyšla společnost Sapeli, a.s. na 220 milionů korun. Tabulka 6: Náklady na výzkum a vývoj v období 2008-2012 2008 2009 2010 2011 2012 Náklady na výzkum a vývoj v tis. Kč 3 607 3 058 3 422 3 230 2 885 Zdroj: přílohy k účetním uzávěrkám, vlastní zpracování Ke konkurentům v oblasti výroby a distribuce interiérových dveří a zárubní lze zařadit několik českých společností, a to Solodoor ze Sušice a Cag z Mníšku pod Brdy. Tyto společnosti zdaleka nedosahují tak velkého podílu na trhu jako Sapeli a orientují se především na dobrou kvalitu a střední cenovou hladinu. Za zmínku určitě stojí výrobce sídlící také v Jihlavě - Kronodoor, kterou vlastní americká společnost Masonite International Corporation. Kronodoor nabízí dveře kolekce Masonite, které se vyznačují nižší cenovou hladinou a výrobky jsou dostupné v různých sektorech na trhu, od velkoobchodních řetězců až po sítě prodejen se stavebním materiálem. S rozvojem obchodování na internetu se ani tento tržní segment nevyhnul záplavě levných výrobků. Mezi hlavní producenty, kteří své výrobky distribuují do České republiky, patří zejména polské společnosti Erkado, Dre, Vasco doors a Porta doors. Tyto společnosti spoléhají na uspokojivou kvalitu za výhodnou cenu. 3.2 Analýza absolutních ukazatelů horizontální a vertikální analýza Předmětem této části rozboru bude horizontální a vertikální analýza aktiv, pasiv a výkazů zisků a ztrát. Všechny výpočty jsou získané na základě postupu uvedeného v teoretické části. Nejprve bude provedeno zhodnocení a interpretace výsledků z horizontální analýzy, na které plynule naváže hodnocení vertikální analýzy. Podkladem pro hodnocení horizontální analýzy aktiv a pasiv jsou zde tabulky č. 7 a č. 8. Pro názornější velikosti absolutních změn jsou tyto tabulky doplněny grafy č. 2 a č. 3. Jak je patrné z tabulky č. 7 celkový objem aktiv meziročně rostl pouze v období 2008/2009, a to o 77 216 tis. Kč. V procentních bodech je tato změna vyjádřena růstem o 6,65 % z původních 1 161 897 tis. Kč na 1 239 158 tis. Kč. Tato změna byla způsobena především nárůstem položek dlouhodobého hmotného majetku o 34 562 tis. Kč (+2,97%), 27

Absolutní změny v Kč Ivana Trčková Finanční analýza podniku SAPELI, a. s. krátkodobých pohledávek o 29 597 tis. Kč (+2,55%), krátkodobého finančního majetku o 20 589 tis. Kč (+1,77%) a poklesem celkové hodnoty zásob o 12 378 tis. Kč (-1,07%). Tabulka 7: Horizontální analýza aktiv ve zkráceném rozsahu A 08/09 09/10 10/11 11/12 08/09 09/10 10/11 11/12 absolutní změna relativní změna v % Aktiva celkem 77 261-22 195-22 955-282 202 6,65-1,79-1,89-23,63 Pohledávky za upsaný zákl. kapitál 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 B Dlouhodobý majetek 34 562 25 441-49 418-49 281 2,97 2,05-4,06-4,13 B.I Dlouhodobý neh. majetek -2 483 345-1 627-85 -0,21 0,03-0,13-0,01 B.II Dlouhodobý hm. majetek 36 652 26 166-45 957-50 558 3,15 2,11-3,78-4,23 B.III Dlouhodobý fin. majetek 393-1 070-1 834 1 362 0,03-0,09-0,15 0,11 C Oběžná aktiva 37 766-41 805 27 221-232 701 3,25-3,37 2,24-19,49 C.I Zásoby -12 378-29 406 1 892-10 991-1,07-2,37 0,16-0,92 C.II Dlouhodobé pohledávky -42 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 C.III Krátkodobé pohledávky 29 597-71 523-43 022-8 603 2,55-5,77-3,54-0,72 C.IV Krátkodobý fin. majetek 20 589 59 124 68 351-213 107 1,77 4,77 5,62-17,85 D Časové rozlišení 4 933-5 831-758 -220 0,42-0,47-0,06-0,02 Graf 2: Horizontální analýza aktiv v tis. Kč 100 000 50 000 0-50 000 2008 2009 2010 2011 Dlouhodobý neh. majetek Dlouhodobý hm. majetek Dlouhodobý fin. majetek Zásoby -100 000-150 000-200 000-250 000 Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek Časové rozlišení V ostatních obdobích celková aktiva klesala. Nejvýraznější změnu zachycuje přelom období 2011 a 2012, kdy celková aktiva poklesla vůči předchozímu období o 282 202 tis. Kč. Tuto velkou změnu zachycuje především položka krátkodobého finančního majetku s poklesem 213 107 tis. Kč (-17,85%). Tato výrazná změna je nejlépe patrná z grafu č. 2. Při podrobném zkoumání výkazu vyplývá, že tato změna je důsledkem snížení vlastního kapitálu v pasivech o 260 000 tis. Kč. V účetnictví byla tato změna zachycena na vrub účtu krátkodobého finančního majetku a ve prospěch účtu vlastního kapitálu. Tato 28

transakce také měla největší vliv na cash-flow. Nebýt této změny, byl by pokles celkového objemu aktiv lineární s hodnotou poklesu přibližně 22 000 tis. Kč za jednotlivá období od 2009/2010 až 2011/2012. Dle tabulky č. 7 a grafu č. 2 největší změnou prošly kromě položky krátkodobého finančního majetku i stavy dlouhodobého majetku, krátkodobých pohledávek a zásob. Výše dlouhodobého majetku v letech 2008-2010 rostla z původních 595 490 tis. Kč na 655 493 tis. Kč a v roce 2012 celková hodnota poklesla až na 556 794 tis. Kč. Tedy téměř na výchozí hodnotu. Přičemž tuto změnu způsobil pokles ve všech složkách dlouhodobého majetku, jak je patrné především z tabulky č. 7, graf č. 2 bohužel tuto skutečnost nedokáže tak dobře vystihnout. Úbytek dlouhodobého majetku může znamenat omezování investic. Stavy krátkodobých pohledávek v prvním období vzrostly o 2,55% z 201 830 tis. Kč na 231 427 tis. Kč, avšak v následujícím období klesly o 5,77 % na 159 904 tis. Kč. V dalších obdobích klesající trend pokračoval, ale již ne tak razantním tempem. Klesající objem může signalizovat úbytek objednávek. Co se týče zásob, ty klesaly po většinu sledovaného období. Mírný nárůst zaznamenaly pouze v období 2010/2011 o 0,16 % v absolutním vyjádření o 1 892 tis. Kč. Od výchozích období však celkový objem zásob klesl o 50 883 tis. Kč z 158 695 tis. Kč na 107 812 tis. Kč. Což je změna téměř o jednu třetinu z původního objemu. Úbytek zásoby je zřejmě reakcí na recesi. Podnik se snaží o snížení vázaných peněžních prostředků. U ostatních částí aktiv se zaznamenaly změny minimální nebo dokonce nulové. Podle bilančního pravidla rovnosti aktiv a pasiv, je vývoj celkových pasiv stejný jako u aktiv. Pozornost se tedy bude zaměřovat zejména na změny jednotlivých položek pasiv. Velikost vlastního kapitálu je s výjimkou posledního období ovlivňována zejména výší výsledku hospodaření z minulých let a výsledku hospodaření za běžné účetní období. Tyto dvě položky jsou ovšem závislé na vytvořeném výsledku hospodaření za účetní období, a následné kumulaci na účtu výsledků hospodaření minulých let. 29

Absolutní změny v Kč Ivana Trčková Finanční analýza podniku SAPELI, a. s. Tabulka 8:Horizontální analýza pasiv ve zkráceném rozsahu 08/09 09/10 10/11 11/12 08/09 09/10 10/11 11/12 absolutní změna relativní změna v % Pasiva celkem 77 261-22 195-22 955-282 202 6,65-1,79-1,89-23,63 A Vlastní kapitál 35 850-32 223 48 299-252 825 3,09-2,60 3,97-21,17 A.I Základní kapitál 0 0 0-260 000 0,00 0,00 0,00-21,78 A.II Kapitálové fondy 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 A.III Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 A.IV Výsledek hospodaření z minulých let 141 108 46 374-27 068 43 468 12,14 3,74-2,22 3,64 Výsledek hospodaření běžného A.V účetního období (+/-) -105 258-78 597 75 367-36 293-9,06-6,34 6,19-3,04 B Cizí zdroje 34 069 16 833-75 635-25 267 2,93 1,36-6,22-2,12 B.I Rezervy 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 B.II Dlouhodobé závazky 6 273 12 537-5 396 3 121 0,54 1,01-0,44 0,26 B.III Krátkodobé závazky 27 796 4 296-70 239-28 388 2,39 0,35-5,77-2,38 B.IV Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 C Časové rozlišení 7 341-6 805 4 381-4 110 0,63-0,55 0,36-0,34 Graf 3: Horizontální analýza pasiv v Kč 200000 150000 100000 50000 0-50000 -100000-150000 -200000-250000 -300000 2008 2009 2010 2011 Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Vývoj výsledku hospodaření za účetní období je v grafu č. 3 znázorněn světle modrou barvou. Na první pohled je zřejmý výkyv v období 2010/2011. Ten je způsobem ztrátou, kterou v roce 2010 společnost Sapeli, a.s. vytvořila ve výši - 27 069 tis. Kč a následně v roce 2011 vytvořila zisk 48 298 tis. Kč, proto je zaznamenán nárůst v absolutním vyjádření o 75 367 tis. Kč. Celkový vliv za sledované období na výši vlastního kapitálu je přírůstek 48 299 tis. Kč (+3,97%). Výši cizích zdrojů ovlivňují dvě položky, a to dlouhodobé a krátkodobé závazky. Krátkodobé závazky v období 2008/2009 a 2009/2010 zaznamenaly celkem pozvolný 30

růst o 2,71%, v absolutním vyjádření o 32 092 tis. Kč. Ve zbývající části sledovaného období (2010-2012) následoval prudký pokles téměř o 100 000 tis. Kč, v relativním vyjádření je to 9,05 %. Tento úbytek může být signálem pro omezení spotřeby statků a služeb. Obdobný vývoj měly i dlouhodobé závazky. Pokles je však zřejmý jenom v období 2010/2011 o 5 396 tis. Kč, relativně o - 0,44 %. Dle grafu č. 3 další položky aktiv nezaznamenaly žádné výrazné změny. Nulové hodnoty změn vykázaly položky fondů, rezerv a bankovních úvěrů. Během celé sledované doby zůstaly tyto položky buď v nulové, nebo konstantní výši. Následuje poslední část horizontální analýzy analýza výkazů zisků ztrát. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce č. 9 a grafu č. 4. Tabulka 9: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu HA VÝKAZŮ ZISKŮ A ZTRÁT 08/09 09/10 10/11 11/12 08/09 09/10 10/11 11/12 absolutní změna relativní změna v % I Tržby za prodej zboží -2 521-1 959-7 563-3 617-4,85-3,96-15,92-9,06 A Náklady vynaložené na prodej zboží -7 627-46 -2 958-4 684-14,67-0,09-6,23-11,73 + Obchodní marže 5 106-1 913-4 605 1 067 9,82-3,87-9,69 2,67 II Výkony -237 458-78 107-65 752-98 291-456,83-157,92-138,43-246,12 B Výkonová spotřeba -110 517-23 832-98 793-46 174-212,61-48,19-207,99-115,62 + Přidaná hodnota -121 835-56 188 28 436-51 050-234,39-113,61 59,87-127,83 C Osobní náklady -14 669-6 685-14 070-15 358-28,22-13,52-29,62-38,46 D Daně a poplatky 360-689 946 995 0,69-1,39 1,99 2,49 E Odpisy investičního majetku 13 774 6 386-1 228-1 073 26,50 12,91-2,59-2,69 Tržby z prodeje dlouhodobého III majetku a materiálu -24 887-9 195-18 274-14 757-47,88-18,59-38,47-36,95 F Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu -24 114-9 080-16 564-14 096-46,39-18,36-34,87-35,30 Změna stavu rezerv a opravných G položek 8 027 17 614-3 521-17 846 15,44 35,61-7,41-44,69 IV. Ostatní provozní výnosy 107 600-14 027-61 556-93 167 207,00-28,36-129,59-233,28 H Ostatní provozní náklady 101 801-8 825-69 354-87 910 195,85-17,84-146,01-220,12 * Provozní výsledek hospodaření -124 301-78 131 52 399-23 688-239,13-157,97 110,31-59,31 Změna stavu rezerv a opravných M. položek ve finanční oblasti 3 941 0 0 0 7,58 0,00 0,00 0,00 X. Výnosové úroky 92 219-574 -22 0,18 0,44-1,21-0,06 N. Nákladové úroky 414 564-1 880-651 0,80 1,14-3,96-1,63 XI. Ostatní finanční výnosy -4 841 630-2 442-3 680-9,31 1,27-5,14-9,21 O Ostatní finanční náklady -1 446-745 -5 787 52-2,78-1,51-12,18 0,13 * Finanční výsledek hospodaření -9 995 0 5 031-4 088-19,23 0,00 10,59-10,24 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost -29 038 466-17 937 8 517-55,86 0,94-37,76 21,33 * Mimořádný výsledek hospodaření 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 *** Výsledek hospodaření za účetní jednotku -105 258-78 597 75 367-36 293-202,50-158,91 158,67-90,88 Výsledek hospodaření před zdaněním -134 296-78 131 57 430-27 776-258,36-157,97 120,91-69,55 31