Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Martin Kykal

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2006 Martin Kykal

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Finanční analýza Pivovaru Nymburk, spol. s r.o. Vypracoval: Martin Kykal Vedoucí práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Finanční analýza Pivovaru Nymburk, spol. s r.o. jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 20. srpna 2006 Podpis - 3 -

4 Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat především dvěma osobám. Jednak je to panu Ing. Petru Boukalovi Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a konzultace během celého průběhu vypracování bakalářské práce a rovněž panu Ing. Josefu Janouškovi za poskytnutí veškerých materiálů potřebných k vypracování této práce

5 Obsah 1 Úvod a vymezení cíle Představení podniku Základní údaje Hlavní předmět podnikání Historie a současnost Teoretická část Finanční analýza Uživatelé finanční analýzy Externí uživatelé Interní uživatelé Metodické postupy finanční analýzy Horizontální a vertikální analýza Poměrová analýza Ukazatele rentability Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Ukazatele produktivity práce Hodnotové ukazatele výkonnosti Du Pont analýza Analýza pracovního kapitálu Bilanční pravidla Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy Kralickův rychlý test Altmanův index důvěryhodnosti Index IN Praktická část Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy Horizontální analýza výsledovky Vertikální analýza výsledovky Analýza cash flow Poměroví ukazatelé Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatelé aktivity Ukazatele zadluženosti Ukazatele produktivity práce Ukazatel EVA Du pont analýza Analýza pracovního kapitálu Bilanční pravidla Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy Kralickův rychlý test Altmanův index důvěryhodnosti Index IN Závěr Použitá literatura Přílohy Účetní výkazy v plném znění Kompletní horizontální a vertikální analýzy výkazů

6 1 Úvod a vymezení cíle Pro jakékoliv podnikání je charakteristické, že na jeho počátku vkládá podnikatel do svého podniku kapitál, a to vlastní nebo vypůjčený. Velikost tohoto kapitálu je značně diferencovaná a závisí jak na předmětu podnikání, tak i na jeho rozsahu. Ať už se však jedná o kapitál značného rozsahu, či o kapitál těch nejmenších podniků, směřuje snaha podnikatele ke zhodnocení tohoto kapitálu, který byl do podnikání vložen, a to především kapitálu vlastního.v tomto ohledu můžeme rovněž říci, že cizí kapitál slouží ke zhodnocení kapitálu vlastního. Naprostá většina podniků si tedy klade za cíl maximalizovat svou tržní hodnotu a tím zvětšovat bohatství majitele. Každý ekonomický subjekt musí neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Tato skutečnost vyplývá z neustálých změn na trhu. Veškeré rozhodování je potřeba přizpůsobit těmto změnám a zajistit, aby podnik neztratil své postavení na trhu, nebo aby jej ještě zlepšil a mohl být dále konkurenceschopným. Znamená to především adekvátně měnit sortiment výroby, objem výroby, strukturu financování nebo počet zaměstnanců. Dříve než jsou však přijímána jakákoliv investiční a finanční rozhodnutí v podniku, musí být známo finanční zdraví podniku. Nejde jen o momentální stav, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí. Během finanční analýzy se zpracovávají finanční výkazy. Pomocí finanční analýzy bychom měli být schopni komplexně posoudit dosavadní vývoj podniku, příčiny současného stavu a dokázat navrhnout změny ke zlepšení situace. Pravidelné sestavování vypočítaných číselných informací o stavu hospodaření společnosti může usnadnit řízení, plánování, porovnávání výsledků, určování výrobních i obchodních strategií, nebo zavádění úsporných opatření. Jako cíl mé práce jsem si stanovil zjistit finanční situaci podniku, který jsem si pro tuto práci vybral. Jedná se o Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Hodnotit budu situaci v letech Dalším cílem mé práce bude porovnat výsledky finanční analýzy tohoto podniku s finančními výsledky dvou vůbec největších konkurentů Pivovaru Nymburk na tuzemském trhu a poukázat na odlišnosti, případně shody ve financování a jednotlivých finančních ukazatelích velkého a malého pivovaru. Konkrétně se jedná o společnosti Plzeňský Prazdroj - 6 -

7 a.s; což je největší výrobce a současně vývozce piva na našem trhu a Pivovary Staropramen a.s. To je druhý největší výrobce piva na našem trhu. První část práce bude patřit teorii. Budu se zabývat pojmy, které souvisí s finanční analýzou, vysvětlím její princip, smysl a popíši jednotlivé druhy finanční analýzy a ukazatele, které se ve finanční analýze používají. Ve druhé, praktické části, se budu zabývat již mnou zvoleným podnikem a to od popisu společnosti, přes zhodnocení její finanční situace, až po srovnání s již zmiňovanými konkurenčními společnostmi. 2 Představení podniku 2.1 Základní údaje Obchodní firma: Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Sídlo společnosti: Nymburk, Pražská 581, PSČ Právní forma: Společnost s ručením omezeným Identifikační číslo: Telefon: Fax: Internetová adresa: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, složka Datum zápisu: Základní kapitál podniku zapsaný v obchodním rejstříku ke dni 11.ledna 2000 činí ,- Kč 2.2 Hlavní předmět podnikání Podnik má v obchodním rejstříku zapsáno 5 předmětů podnikání. Jsou jimi: - silniční motorová doprava - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - výroba piva a sladu - výroba sirupů, nealkoholických a speciálních nápojů - výroba krmiv a krmných směsí - 7 -

8 2.3 Historie a současnost První nepřímou zmínku o vaření piva v Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26. prosince 1327, kterou král navrací městu některá privilegia, jež shořela a byla zničena v blíže neznámé době při přepadu města Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km). 1. ledna 1785 byl v Nymburce ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťanský výbor právovárečný, který mimo jiné rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Výbor měl rovněž právo bránit dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z okolních panských pivovarů znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, avšak k definitivnímu prolomení městského trhu nastalo až v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který pozbyl veškerou konkurenceschopnost. Za nedlouho po těchto událostech začínají v červenci roku 1894 přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Na počátku roku 1895 ale významný regionální politik a nymburský advokát JUDr. Václav Krouský navrhl, aby byl nymburský pivovar přeměněn na společnost s ručením omezeným. To se stalo a výnosem krajského soudu v Mladé Boleslavi č ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymburský pivovar, s. r. o. Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví. Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo až vypuknutí 1. a 2. světové války. Nedostatek surovin a značné zásahy do svobodného podnikání znamenaly výrazné omezení produkce. Po skončení války se pivovar dostal v rámci - 8 -

9 znárodnění do národní správy. Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s. Praha. V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů

10 3 Teoretická část 3.1 Finanční analýza Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Tvoří každodenní součást denní práce finančního manažera. Slouží jak pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, tak i pro informování vlastníků, věřitelů, zaměstnanců a dalších zájmových skupin o finančních výsledcích podniku. Nejedná se zde pouze o zjišťování aktuálního stavu, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí. Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. Standardními účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Nezanedbatelnou součástí je příloha k účetní závěrce. Kromě účetních závěrek může sloužit jako významný zdroj informací pro zpracování finanční analýzy i výroční zpráva. 3.2 Uživatelé finanční analýzy Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících do kontaktu s podnikem. Tyto uživatele můžeme rozdělit do dvou základních skupin uživatelé externí a interní Externí uživatelé Investoři Investoři sledují výkonnost podniku ze dvou důvodů. Prvním je získání dostatečného množství informací pro rozhodování o případných investicích v daném podniku. Druhým důvodem je získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli Banky a ostatní věřitelé Věřitel se na základě informací finanční analýzy rozhoduje, zda podniku poskytne či neposkytne úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek

11 Stát a jeho orgány Stát zaměřuje pozornost na správnost vykázaných daní. Informace o podnicích využívá i pro různá statistická šetření Obchodní partneři Pozornost obchodních partnerů směřuje především ke schopnosti podniku uhradit své splatné závazky Interní uživatelé Manažeři Manažeři využívají výstupy finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i těmi informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům Zaměstnanci Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě podniku především z hlediska perspektivy a jistoty zaměstnání, možností v oblasti mzdové a sociální a popřípadě dalších výhod. 3.3 Metodické postupy finanční analýzy Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza finančních výkazů je výchozím bodem finanční analýzy. Tyto výkazy obsahují vstupní data v absolutním vyjádření. Ty mohou mít podobu stavových nebo tokových veličin, podle toho, jestli vyjadřují určitý stav anebo informují o údajích za určitý interval. Se stavovými veličinami se setkáme v rozvaze. Naproti tomu ve výkazu zisků a ztrát a ve výkazu cash flow nalezneme tokové veličiny Horizontální analýza Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin v čase a to absolutně i relativně a změřit jejich intenzitu. K tomuto účelu můžeme využít různé indexy a diference. Tím zjistíme, o kolik procent se jednotlivé položky bilance oproti minulému roku změnily, a to buď vyjádřeno indexem, nebo v absolutních číslech. Např. tedy 2003/2002 vyjadřuje hodnotu položky v roce 2003 vztaženou ke stejné položce roku

12 Mohou nastat tři situace: zlomek (index) = 1 - potom k žádné změně nedošlo. zlomek (index) > 1 - došlo k růstu položky. zlomek (index) < 1 - došlo k poklesu položky. Obecný vzorec pro výpočet indexu I pro jednotlivé položky B i v čase t tedy je: I i t / t 1 = B ( t) B ( t 1) i i Pokud nelze vypočítat index (čitatel je roven nule), případně v situaci, kdy položka v minulém období byla velmi malá a v následujícím období vzrostla (index v procentech nabývá vysokých a nepřehledných hodnot), je vhodnější (má lepší vypovídací schopnost) použít ke kvantifikaci změny diference (rozdíly v absolutních číslech), než relativní index Vertikální analýza Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké jiné veličině. Na rozdíl od horizontální analýzy se tedy vertikální analýza zabývá nikoli vývojem položky v čase, ale strukturou a vzájemným podílem položek, například na celkové bilanční sumě. Jednotlivé položky rozvahy pak při tomto poměru odrážejí, z kolika procent se na bilanční sumě podílejí. Samozřejmě, že bilanční sumu všech položek lze chápat nejen jako sumu všech položek, ale i různých podpoložek, které chceme analyzovat oběžná aktiva, cizí zdroje apod. Nicméně při analýze celé rozvahy je běžné vždy začínat celkovou bilanční sumou a podpoložky pak dopočítat pro dokreslení. P i = Hledaný poměr P i potom vypočteme jako (B i je velikost položky bilance): B i B i 3.4 Poměrová analýza Poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli. Poměrový ukazatel představuje podíl dvou absolutních ukazatelů. Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako

13 metodického nástroje finanční analýzy bylo navrženo velké množství ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se však vyčlenila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci daného podniku. Hovoříme o soustavě ukazatelů. Proč tolik? Nestačil by jeden? Je tomu tak proto, že podnik je složitým organismem, k jehož charakteristice nevystačíme jen s jedním ukazatelem. Je jasné, že k tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Jedině tehdy bude splněn předpoklad going concern principu (účetní zásada trvalého fungování firmy). Tyto ukazatele lze rozdělit do několika kategorií, kterými se budu v následujícím textu podrobněji zabývat Ukazatele rentability Tyto ukazatelé patří v praxi mezi nejsledovanější. Říkají nám totiž, jakého efektu bylo dosaženo vloženým kapitálem. V čitateli zlomku je tudíž vždy nějaký efekt (výnos, zisk, dividenda), ve jmenovateli potom vložený kapitál. Nejznámější jsou tyto variace ukazatele: rentabilita celkových aktiv (Return On Assets, ROA) = EBIT/Aktiva, kde EBIT (Earnings Before Interest and Tax) je zisk před zdaněním a úroky. Pokud bychom dosadili do čitatele čistý zisk, bude ukazatel silně ovlivněn strukturou financování podniku vzhledem k odpočtu úroků a nebude možné jej použít k vzájemnému porovnání podniků s rozdílnou kapitálovou strukturou rentabilita vlastního kapitálu (Return On Equity, ROE) = EAT/VK, kde EAT (Earnings After Tax) je čistý zisk po zdanění. Počítáme-li výnos pro vlastníky rentabilitou vlastního kapitálu, je lepší v čitateli použít čistý zisk, nikoli EBIT. rentabilita investovaného kapitálu (Return on Cupital Employd, ROCE) = EBIT/(Vlastní kapitál + Rezervy + Dl.závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé) rentabilita tržeb (Return On Sales, ROS) = EBIT/(Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží) Tento ukazatel je možné počítat i v podobě, kdy v čitateli nahradíme EBIT čistým ziskem

14 Rentabilitu můžeme počítat v podstatě čehokoli, je potřeba si ale dobře rozmyslet, co zahrnout do čitatele a co do jmenovatele, co nám podíl vlastně říká. Vodítkem je vždy účel analýzy Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Likviditou rozumíme schopnost podniku dostát svým závazkům. Ukazatelé likvidity zohledňují likviditu měřenou různě likvidními krátkodobými aktivy a pasivy. Těmito klasickými ukazateli jsou: běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby)/krátkodobé závazky hotovostní likvidita = peněžní prostředky/krátkodobé závazky Hotovostí se zde rozumí všechny pohotové platební prostředky jako jsou: peněžní prostředky na běžném účtu, v pokladně, obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Informují, jak podnik úspěšně využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které nejsou příliš využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv. Stejně tak, jako se aktiva člení do několika úrovní, člení se i ukazatelé aktivity. Pro každé odvětví jsou typické jiné hodnoty, a proto je nutné hodnotit jejich stav či vývoj vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu ke stavové, existují také dvě základní variace ukazatele: obrátkovost (rychlost obratu) vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji rok), doba obratu počet dní, po který trvá jedna obrátka. Konkrétní ukazatele jsou pak například tyto: obrat aktiv = tržby/aktiva obrat zásob = tržby/zásoby

15 doba inkasa pohledávek = pohledávky/denní tržby doba splatnosti krátkodobých závazků = krátkodobé závazky/denní tržby doba obratu zásob = zásoby/denní tržby doba obratu aktiv = aktiva/denní tržby Je zřejmé, že by měl platit vztah doba inkasa pohledávek < doba splatnosti krátkodobých závazků Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Je důležité si uvědomit, že i vysoká zadluženost nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. Vysoká finanční páka může naopak pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit objem majetku, který je pořízen na leasing tato aktiva se totiž zobrazují jako náklady ve výkazu zisků a ztrát, nikoli jako aktiva v rozvaze. Proto je možné, že se firma, která je na první pohled nezadlužená, topí v dluzích díky velkému množství majetku pořizovaném právě na leasing. Z tohoto důvodu se používají také ukazatelé na bázi výsledovky, které zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál. Ukazateli zadluženosti jsou: equity ratio = VK/Aktiva debt ratio I. = CK/Aktiva debt equity ratio = CK/VK ukazatel úrokového krytí = EBIT/Nákladové úroky První tři ukazatele vychází jednoznačně z rozvahy. Ukazatel úrokového krytí využívá jako primární zdroj výsledovku. Ukazuje, kolikrát vyprodukovaný zisk (EBIT) kryje náklady související s cizím kapitálem. Bude-li tento ukazatel roven 1, znamená to, že ke krytí nákladových úroků je potřeba celého zisku. Všeobecně se doporučuje, aby nákladové úroky byly ziskem kryty minimálně 3krát

16 3.4.5 Ukazatele produktivity práce Tato skupina ukazatelů zachycuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Patří sem tyto ukazatelé: osobní náklady k přidané hodnotě = osobní náklady/přidaná hodnota produktivita práce z přidané hodnoty = přidaná hodnota/počet pracovníků produktivita práce z tržeb = tržby/počet pracovníků průměrná mzda (měsíční) = (mzdové náklady/12)/počet pracovníků Hodnotové ukazatele výkonnosti Dalším ukazatelem, který se snaží vyjádřit činnost podniku poněkud komplexněji, je ukazatel EVA. Všechny předchozí i následující metody hodnocení situace podniku počítají pouze s explicitními náklady. Zahrnout oportunitní či implicitní náklady do výsledku hospodaření firmy se snaží ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (Economic Value Added). To, že firma produkuje zisk, ještě nutně neznamená, že má také kladný ekonomický výsledek. Nejde totiž pouze o to, aby podnik vytvořil určitý objem zisku, ale také, aby výnosnost investovaného kapitálu byla větší než alternativní náklady na kapitál. Podstatou pak je, že hodnota ukazatele EVA by měla být kladná. Jedině tehdy vzniká nová, tzv. přidaná hodnota zvyšující původní hodnotu podniku. EVA = NOPAT C x WACC NOPAT = EBIT x (1 t) WACC = průměrné náklady kapitálu C = celkový investovaný kapitál NOPAT = netto operating profit after tax Problém může být ovšem do vzorce dosadit správné hodnoty. Jako provozní zisk po zdanění je vhodné např. použít přidanou hodnotu a odečíst osobní náklady, daně a poplatky a odpisy. O celkovém výsledku hospodaření podniku vůbec neuvažujeme, protože nás zajímá čistě provoz, tedy provozní zisk po zdanění. Snažíme se tak eliminovat různé účetní a nepravidelné jevy jako je např. tvorba a rozpouštění rezerv, které významně HV ovlivňují, ale neznamenají skutečnou výkonnost podniku. Na C, jakožto celkový investovaný kapitál, můžeme pohlížet z hlediska výpočtu ze dvou pohledů: z hlediska aktiv a pasiv. Investovaný kapitál (C) = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál

17 Investovaný kapitál (C) = pasiva krátkodobé závazky z obchodního styku Poslední proměnnou jsou průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital WACC). Ty vypočteme podle následujícího vzorce: WACC = r d *(1-t) * D/C + r e * E/C 3.5 Du Pont analýza Tato analýza patří do pyramidové soustavy finančních ukazatelů. Pyramidová analýza obecně znamená postupný rozklad nějakého vrcholového ukazatele na ukazatele, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Du Pontova analýza spočívá v postupném rozkladu ukazatele rentability. Lze se setkat buď s rozkladem ukazatele ROA, nebo ROE. Jde vlastně o rozklad syntetického ukazatele na ukazatele dílčí. Takovýto rozklad rentability celkových aktiv či rentability vlastního kapitálu na jednotlivé složky nám pomůže určit, jak se tyto složky podílejí na výsledné hodnotě ukazatele. Rentabilitu celkových aktiv lze rozložit na rentabilitu tržeb a obrat celkových aktiv. r e r d E D t - náklady na vlastní kapitál - náklady na cizí kapitál - vlastní kapitál - cizí úročený kapitál - sazba daně ze zisku ROA EBIT/Tržby Tržby/Aktiva Rentabilita vlastního kapitálu se dá rozložit na součin rentability tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. ROE Čistý zisk/tržby Tržby/Aktiva Aktiva/Vlastní kapitál

18 3.6 Analýza pracovního kapitálu Výrobní podniky musí mít peníze hotovost na to, aby mohly nakoupit materiál pro zahájení výroby a následně dodat objednané zboží zákazníkovi, který za ně zase zaplatí. Tento koloběh představuje hotovostní cyklus. Položky, které do tohoto hotovostního cyklu spadají, jsou pak součástí takzvaného pracovního kapitálu. Pod pojmem pracovní kapitál podniku je myšlen oběžný majetek podniku. Pro finanční analýzu je však zajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, což je část dlouhodobých zdrojů, která kryje oběžná aktiva. Základní rovnice pro výpočet čistého pracovního kapitálu je: čistý pracovní kapitál = oběžný majetek krátkodobé závazky nebo čistý pracovní kapitál = (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) stálá aktiva Hodnota čistého pracovního kapitálu nám může dosti prozradit o krátkodobém financování podniku a zajišťování plynulosti hospodářské činnosti. Čistý pracovní kapitál měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky. Tento čistý pracovní kapitál představuje jakýsi finanční polštář, který firmě umožní pokračovat ve svých aktivitách i v případě, když ji potká nějaká nepříznivá událost vyžadující vysoký výdaj peněžních prostředků. 3.7 Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou určitými doporučeními, kterými by se měl řídit management firmy, chce-li dosáhnout dlouhodobé stability a finanční rovnováhy. Obvykle jsou uváděna čtyři pravidla. Jsou to zlaté bilanční pravidlo financování, zlaté pravidlo vyrovnání rizika, zlaté pari pravidlo a zlaté poměrové pravidlo. zlaté bilanční pravidlo financování dlouhodobá aktiva by měla být financována z dlouhodobých cizích zdrojů a z vlastního kapitálu a naopak oběžná aktiva z krátkodobých zdrojů zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika poměr vlastních a cizích zdrojů by měl být zhruba 1:1-18 -

19 zlaté bilanční pari pravidlo požaduje krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním kapitálem, vyjadřuje tedy v moderním pojetí financování podniku značně konzervativní přístup zlaté poměrové pravidlo toto pravidlo se zaměřuje na otázky vztahu vývoje investic a tržeb podniku. Tempo růstu investic (zejména dlouhodobý majetek) pak podle tohoto pravidla nesmí ani v krátkém časovém horizontu předbíhat tempo růstu tržeb. 3.8 Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy Zejména pro bankovní instituce je velmi důležité odhadnout finanční situaci firmy a zvážit, zda firmě půjčit nebo ne. Současně existuje několik tzv. ratingových agentur, například Standard & Poors, Moody s apod., které ohodnocují firmy přidělením ratingové známky. Informace o ratingu pak je důležitá nejen právě pro banky, ale i pro investory a managament firmy. Existuje řada modelů hodnocení bonity firem. V následujícím textu si přiblížíme některé z nich jednoduchý bodový Kralickův systém, druhým pak Altmanův index důvěryhodnosti a na závěr indexy IN vyvinuté českými autory Kralickův rychlý test Tato metoda spočívá v tom, že jsou vybrány 4 ukazatele a podle jejich výsledných hodnot se jim přidělí body. Těmito ukazateli jsou: kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál/aktiva Vypovídá o finanční síle firmy měřené podílem vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě doba splacení dluhu z cash flow = (kr. + dl. závazky)/cash flow Ukazuje, za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy (krátkodobé i dlouhodobé), pokud by každý rok generoval stejné CF jako v právě analyzovaném období. CF zde budeme počítat jako hospodářský výsledek + odpisy + změna stavu rezerv. rentabilita tržeb (měřená nikoli ziskem, ale cash flow) = cash flow/tržby rentabilita aktiv = (HV po zdanění + úroky (1-t))/A

20 Na základě dosažených hodnot se firmě přidělí body (podle následující tabulky) a výsledná známka se stanoví jako prostý aritmetický průměr bodů za jednotlivé ukazatele. tabulka 1: Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů Výborně Velmi dobře Dobře Špatně Ohrožení Ukazatel Kvóta vlastního kap. > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní Doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Cash flow v tržbách > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní Rentabilita aktiv > 15% > 12% > 8 % > 0 % negativní Altmanův index důvěryhodnosti Altmanova modelu lze využít k posouzení globálního finančního zdraví podniku. Vychází ze závěrů diskriminační analýzy, která byla aplikována koncem 60. a 80. let v několika desítkách zbankrotovaných i nezbankrotovaných podniků. Diskriminační analýza hledá takovou přímku, která dokáže obě skupiny firem od sebe co nejlépe odlišit diskriminovat. Prof. Altman s použitím pěti poměrových ukazatelů a diskriminační analýzy došel k následující rovnici: Z = EBIT/Aktiva * 3,3 + Tržby/Aktiva * 1,0 + Tržní hodnota vlastního kapitálu/ Účetní hodnota dluhu * 0,6 + Zadržené výdělky/aktiva * 1,4 + Čistý pracovní kapitál/aktiva * 1,2 hodnocení Z Faktoru: Z > 2,99 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci 1,8 < Z < 2,99 šedá zóna firma má dílčí finanční potíže Z < 1,8 firma je ohrožena vážnými finančními problémy Index IN01 U Altmanova indexu nastává jeden problém, který souvisí s aplikací na české firmy. Obtíž spočívá v tom, že index je konstruován na americké firmy, a to pro období konce 60. let. I když se situace možná příliš pro americké firmy ve srovnání se současností nezměnila, hospodářská situace v České republice se zcela jednoznačně odlišuje od americké a je

21 diskutabilní, zda výsledek statistické analýzy ze souboru amerických firem je přenositelný do kontextu české ekonomické situace. Vhodnou alternativu k Altmanovu indexu představují například indexy IN, které byly vytvořeny českými autory, pro české podniky vycházející z českých podmínek. Index IN95 byl sestrojen jako typický bankrotní model určený primárně pro věřitele podniku. Index IN99 byl zase určen hlavně vlastníkům a dělí podniky do skupin podle jejich schopnosti produkovat ekonomický zisk. Index IN01 pak v sobě kombinuje oba dříve vytvořené indexy IN95 a IN99. IN01 = Aktiva/Cizí zdroje * 0,13 + EBIT/Nákladové úroky * 0,04 + EBIT/Aktiva * 3,92 + Výnosy/Aktiva * 0,21 + Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci) * 0,09 Hodnota indexu IN01 větší než 1.77 znamená, že podnik tvoří hodnotu a hodnoty indexu IN01 menší než 0.75 znamenají, že podnik spěje k bankrotu. Mezi hodnotami 0.75 a 1.77 je šedá zóna, tj. podniky netvořící hodnotu, ale také nebankrotující. Jinak řečeno bonitní podniky netvořící hodnotu

22 4 Praktická část Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza rozvahy Aktiva tabulka 2: Horizontální analýza aktiv 2004 / / / 2001 AKTIVA CELKEM % % % B. Dlouhodobý majetek % % % B.I. Dl. nehmotný majetek 0 0% 0 0% 0 0% B.II. Dl. hmotný majetek % % % C. Oběžná aktiva % % % C.I. Zásoby % 361 4% % C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 0% 39 X 0 X C.III. Krátkodobé pohledávky % % % C.IV. Kr. finanční majetek % % 31 1% C.IV.1. Peníze % % 97 41% Při pohledu na tabulku můžeme konstatovat následující: celková suma aktiv v letech 2002 a 2003 oproti letům předcházejícím jen mírně klesala. Kdežto v roce 2004 dochází v podniku Pivovar Nymburk ke změně tohoto trendu, protože celkový majetek je navýšen o 26%. Vyjádříme-li nárůst v absolutních číslech, jde o tis. Kč. Podíváme-li se na aktiva tohoto podniku detailněji, můžeme zjistit, které položky se o tento nárůst zasloužily nejvíce. Je to zásluhou především navýšení oběžných aktiv. Oběžná aktiva dokonce jako jediná sledovaná položka dosahují nárůstu ve všech sledovaných obdobích. V letech 2002 a 2003 tento nárůst nebyl ovšem tak výrazný. V roce 2004 je to především položka krátkodobých pohledávek. Ty v roce 2004 vzrostly oproti roku předcházejícímu o tis. Kč, tedy o 127%. Zásluhu na celkovém růstu majetku podniku měl i dlouhodobý hmotný majetek, který byl navýšen o tis. Kč. Ostatní položky dosáhly už podstatně menšího nárůstu, nebo u nich dochází spíše k poklesu. Ten byl v absolutních číslech nejvýraznější u krátkodobého finančního majetku. Budeme-li chtít hledat položku, která zaznamenala největšího 1 Částky jsou uváděny v tis. Kč

23 procentního poklesu, dojdeme k položce peníze. Ty poklesly v roce 2004 o celých 53%. To konkrétně znamená 349 tis. Kč Pasiva tabulka 3: Horizontální analýza pasiv 2004 / / / 2001 PASIVA CELKEM % % % A. Vlastní kapitál % % % A.I. Základní kapitál 0 0% 0 0% 0 0% A.IV.1. Nerozdělený zisk min. let % % % A.V. VH běžného období % % % B. Cizí zdroje % % % B.I. Rezervy % 1000 X % B.II. Dlouhodobé závazky 440 9% -68-1% % B.III. Krátkodobé závazky % 735 2% % B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci % % % Nyní se zabývejme druhou stranou rozvahy, kterou tvoří pasiva. Je logické, že stejně jako u celkových aktiv, budou i celková pasiva v letech 2002 a 2003 vykazovat mírný pokles o 2-3% a v roce 2004 dojde k jejich výraznému navýšení. Podstatné je však to, že zde odhalíme, z jakých zdrojů bylo dříve zjištěné navýšení celkového majetku v roce 2004 kryto. Po provedení horizontální analýzy pasiv je pak tedy zřejmé, že to bylo převážně ze zdrojů cizích. I přesto, že jejich procentní nárůst (25 %) byl oproti nárůstu zdrojů vlastních menší (33%), celkem byly navýšeny mnohem výrazněji o tis. Kč, vlastní zdroje jen o tis. Kč. Budeme-li sledovat rovněž trendy u obou zdrojů financování, zjistíme, že cizí kapitál byl navýšen jen v roce posledním. Vlastní kapitál byl navyšován po celé sledované období. Z hlediska procentuelního se jednalo o navyšování poměrně značné a to o 31-52%. Vraťme se však ještě zpět ke zdrojům cizím a rozeberme je trochu podrobněji. Největší absolutní nárůst vidíme u krátkodobých závazků. Krátkodobé zadlužení podniku neustále rostlo a v roce 2004 bylo navýšeno o tis. Kč. Stejnou skutečnost odhalíme i u dlouhodobého zadlužení, zde se však jedná o značně menší částku 440 tis.kč. Dlouhodobé závazky navíc v předešlých dvou letech klesaly. K nepřehlédnutí jsou také rezervy, u kterých, stejně jako u dlouhodobých dluhů, pozorujeme zpočátku jejich snižování a v roce 2004 dochází k jejich navýšení. Zde se ale jedná o mnohem vetší nárůst, vyjádříme-li ho absolutním číslem, bude to částka tis. Kč

24 4.1.2 Vertikální analýza rozvahy Aktiva V níže uvedené tabulce nyní vidíme přehledně podíly jednotlivých složek aktiv na celkové bilanční sumě. Vertikální analýza dokresluje analýzu horizontální. Tzn. na závěry utvořené horizontální analýzou se teď podíváme trošku z jiného pohledu. Jednou ze skutečností, kterou zde můžeme vyčíst, je poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv k aktivům celkovým. Vidíme, že v roce 2004 jsou celková aktiva z větší části tvořena oběžnými aktivy z 58%, kdežto dlouhodobá aktiva se podílí ze 41%. Zůstaneme-li i nadále u tohoto hrubého dělení celkových aktiv, můžeme také vidět, že poměr těchto dvou položek se za poslední čtyři roky značně mění. Zatímco pro rok 2004 jsou aktiva tvořena z větší části krátkodobým majetkem, v roce 2001 tomu bylo přesně, a to můžeme říci doslova, naopak 58% dlouhodobého majetku ku 41% majetku krátkodobého. Můžeme tedy konstatovat, že v letech podíl dlouhodobého majetku klesá. Nyní se zabývejme majetkem podniku i podrobněji. Vidíme, že dlouhodobý majetek je tvořen zcela dlouhodobým hmotným majetkem. Dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý finanční majetek v podniku tedy nenalezneme. Hmotný majetek je dále tvořen stavbami (50ti procentní podíl na hmotném majetku) a samostatnými movitými věcmi (43%). Menší, ale rovněž nezanedbatelnou část těchto aktiv tvoří také pozemky. Můžeme rovněž říci, že poměr položek ve hmotném majetku je v čase stabilní. Oběžný majetek je z největší části tvořen krátkodobými pohledávkami. Jak už jsme zjistili v analýze horizontální, ty zaznamenaly v roce 2004 z položky aktiv vůbec největší nárůst. I přesto, že poměr pohledávek v oběžném majetku v čase kolísá o více než dvacet procent, po celé sledované období tvoří jednoznačně jeho největší část. tabulka 4: Vertikální analýza aktiv AKTIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% B. Dlouhodobý majetek 41% 49% 54% 58% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0% 0% 0% 0% B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 100% 100% 100% 100% B.II.1. Pozemky 7% 7% 6% 6% B.II.2. Stavby 50% 56% 54% 52% Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 43% 37% 40% 37% B.II.3. C. Oběžná aktiva 58% 49% 45% 41% C.I. Zásoby 21% 33% 33% 29% C.I.1. Materiál 38% 35% 48% 48%

25 C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary 48% 46% 39% 43% C.III. Krátkodobé pohledávky 71% 47% 57% 62% C.IV. Krátkodobý finanční majetek 8% 21% 9% 9% Poměr mezi položkami oběžných aktiv a dlouhodobého majetku můžeme vyčíst také z následujícího grafu. I zde je dobře vidět, že dlouhodobý majetek vzhledem k majetku krátkodobému neustále klesá. Obrázek 1: Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% Struktura aktiv Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek A nyní se podívejme, jakou strukturu aktiv mají dva největší výrobci piva působící na našem trhu. Jak jsme již konstatovali, u Pivovaru Nymburk ve sledovaném období dochází k postupnému snižování poměru dlouhodobého majetku k majetku celkovému. Stejný trend můžeme z níže uvedené tabulky vypozorovat i u společnosti Staropramen. Jinak už je tomu u společnosti Plzeňský Prazdroj, kde se jeho poměr drží na téměř stejné výši, mezi procenty. Budeme-li se zabývat samotným poměrem dlouhodobého majetku, zde již nacházíme rozdíly u obou srovnávaných společností. Jak u společnosti Staropramen, tak u společnosti Plzeňský Prazdroj můžeme vypozorovat, že výše majetku dlouhodobého majetek krátkodobý převyšuje. Značnější je tento rozdíl u společnosti Plzeňský Prazdroj, kde dlouhodobý majetek tvoří v roce 2004 dokonce 84% celkového majetku. U Pivovaru Nymburk tato hodnota ve stejném roce byla dokonce méně než poloviční a to 41%

26 tabulka 5: Vertikální analýza aktiv konkurence Vertikální analýzy aktiv Staropramen Plzeňský Prazdroj Aktiva celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Dlouhodobý majetek 54% 59% 60% 77% 84% 82% 83% 81% Dlouhodobý nehm. maj. 6% 5% 2% 1% 5% 3% 3% 3% Dlouhodobý hm. maj. 92% 94% 96% 98% 95% 97% 51% 50% Finanční majetek 2% 1% 2% 2% 0% 0% 45% 47% Oběžná aktiva 43% 41% 38% 20% 13% 15% 15% 15% Zásoby 11% 11% 13% 36% 54% 44% 51% 47% Dlouhodobé pohledávky 22% 26% 45% 0% 0% 0% 0% 0% Krátkodobé pohledávky 24% 23% 21% 49% 43% 52% 46% 52% Krátkodobý finanční maj. 43% 41% 20% 14% 4% 5% 3% 1% Peníze 0% 0% 0% 2% 1% 2% 3% 1% Dále jsme zjistili, že dlouhodobý majetek mnou hodnoceného pivovaru je tvořen výhradně majetkem hmotným. Finanční majetek zde nenajdeme vůbec. Podíváme-li se na konkurenci, zde se již objevuje jak nehmotný, tak finanční DM, ale jeho zastoupení v celkovém majetku není nikterak výrazné. Můžeme tedy konstatovat, že jeho struktura se v Pivovaru Nymburk od velkých pivovarů příliš neliší. To ve struktuře majetku krátkodobého již rozdíly najdeme. Zatímco v Pivovaru Nymburk tvoří jeho největší část krátkodobé pohledávky, ve společnosti Staropramen jsou v letech 2003 a 2004 až druhou největší položkou krátkodobého majetku. Nejvíce je zde zastoupen krátkodobý finanční majetek. Ten tvoří v těchto letech přes 40% krátkodobého majetku. Co se týče zásob, v Pivovaru Nymburk se jejich výše pohybuje, až na výjimku v roce 2004, kolem třiceti procent. Ve společnosti Staropramen je jejich výše podstatně nižší od 11% do 13%. Opět zde však můžeme najít jednu výjimku a to rok 2001, kdy ve společnosti tvořily 36% krátkodobého majetku. V roce 2002 dochází tedy k jejich radikálnímu snížení. Ve společnosti Plzeňský Prazdroj jsou rozdíly zase poněkud jiné. V krátkodobém majetku má dvě dominantní položky. Jsou jimi zásoby a krátkodobé pohledávky. Jejich výše se během let pohybuje kolem padesáti procent. Ostatní položky krátkodobého majetku této společnosti jsou z pohledu analýzy méně významné Pasiva Stejně tak, jako jsme v předcházejících odstavcích provedli vertikální analýzu aktiv, můžeme nyní udělat to samé s pasivy. Vertikální analýza pasiv nám odkrývá další řadu zajímavých skutečností. Tou první je rozhodně způsob financování majetku podnikem

27 Z tabulky je zřejmé, že podnik k jeho financování využívá převážně kapitál cizí. Dále si můžeme všimnout, že v letech dochází k trvalému růstu podílu vlastního kapitálu na úkor cizích zdrojů. To činí za celé období 6 procentních bodů. Největší zásluhu na této skutečnosti má položka Výsledek hospodaření z minulých let. Ten se ze záporných čísel postupně dostává v roce 2004 až na 14ti procentní podíl ve vlastním kapitálu. Pokles v tomto ohledu však zaznamenává kapitál základní. To je způsobeno tím, že jeho absolutní výše zůstává konstantní a hodnota celkového majetku a zdrojů jeho krytí v roce 2004 oproti předcházejícím letům značně stoupla. Zaměříme se nyní na zdroje cizí. Vidíme, že v roce 2001 jejich největší část tvořily krátkodobé závazky a za nimi v těsném závěsu bankovní úvěry. Nejmenší část tvořily rezervy. I v roce 2004 tvoří největší část cizích zdrojů krátkodobé závazky. Jejich podíl se však v daném období neustále zvětšuje a to na úkor bankovních úvěrů. Bankovní úvěry stejně jako v roce 2001 i v roce 2004 tvoří druhou nejvýznamnější položku, ovšem jejich podíl už není zdaleka tak značný. Jedinou položkou, která si svůj podíl zachovává po celé období téměř stejný, jsou dlouhodobé závazky. Ty se na cizích zdrojích podílejí od osmi do devíti procent. tabulka 6: Vertikální analýza pasiv Vertikální analýza pasiv PASIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% A. Vlastní kapitál 11% 10% 8% 5% A.I. Základní kapitál 42% 56% 73% 111% Výsledek hospodaření minulých let 14% -5% -41% -121% A.IV. A.V. VH běžného účetního období 25% 24% 34% 59% B. Cizí zdroje 89% 90% 92% 95% B.I. Rezervy 10% 2% 0% 4% B.II. Dlouhodobé závazky 8% 9% 8% 9% B.III. Krátkodobé závazky 62% 59% 54% 45% B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 20% 31% 37% 43% Rovněž i strukturu pasiv můžeme vyjádřit graficky. Z grafu vidíme, že vlastní kapitál v roce 2001 kryje jen malou část majetku, kterým podnik Pivovar Nymburk disponuje. Do roku 2004 se jeho podíl sice zvětšuje, ale ani v tomto období nedosahuje značnějšího podílu. Dosahuje 11%. Můžeme tedy říci, že mnou sledovaný podnik kryje svůj majetek převážně z cizích zdrojů. Jejich největší část tvoří závazky krátkodobé

28 Obrázek 2: Struktura pasiv Struktura pasiv 100% 80% 60% Cizí zdroje Vlastní kapitál 40% 20% 0% Nyní se opět podívejme, jakou strukturu kapitálu mají naši oba srovnávaní konkurenti. U tohoto srovnávání můžeme hned na první pohled vidět rozdílný způsob financování malého Pivovaru Nymburk a jeho velkých konkurentů. Zatímco Pivovar Nymburk pokrývá svůj majetek převážně z cizích zdrojů, u velkých pivovarů je tomu poněkud jinak. V případě společnosti Plzeňský Prazdroj můžeme rovněž říci, že majetek je financován více zdroji cizími, než vlastními. Ovšem převaha cizích zdrojů není tak značná, jako je tomu u Pivovaru Nymburk, kde cizí zdroje tvoří 90% pasiv. Ve společnosti Plzeňský Prazdroj se jejich výše na celkových zdrojích pohybuje kolem 60ti procent a v roce 2004 klesá na 54%. Ve společnosti Staropramen zjišťujeme situaci dokonce zcela opačnou. Až na výjimku v roce 2004, kdy je vlastní kapitál ovlivněn vysokou částkou v položce Neuhrazená ztráta z minulých let ( tis. Kč), je majetek společnosti financován zejména kapitálem vlastním. Jeho procentuální zastoupení na celkové sumě kapitálu je v letech 2002 až 2004 udržováno na velmi stabilní úrovni 60%. tabulka 7: Vertikální analýza pasiv konkurence Staropramen Plzeňský Prazdroj Vertikální analýza pasiv Vlastní kapitál 60% 60% 61% -38% 46% 39% 38% 40% Základní kapitál 141% 141% 137% -135% 28% 32% 45% 43% Neuhr.ztráta/neroz.Z z min.let -43% -41% -43% 226% 15% 23% 48% 27% Výsledek hospodaření BO -1% -2% 3% 14% 41% 27% 3% 19% Cizí zdroje 40% 40% 38% 134% 54% 60% 61% 60% Rezervy 0% 1% 1% 1% 13% 9% 6% 8% Dlouhodobé závazky 62% 62% 64% 88% 20% 25% 6% 2% Krátkodobé závazky 38% 37% 29% 9% 25% 21% 21% 17% Bankovní úvěry a výpomoci 0% 0% 0% 0% 16% 23% 44% 46%

29 Další rozdíl můžeme vidět ve výsledku hospodaření jednotlivých společností za běžná období. V Pivovaru Nymburk tvoří poměrně velkou část vlastního kapitálu ( od 24% do 59%). Podobné je tomu i například ve společnosti Plzeňský Prazdroj. Budeme-li však srovnávat jeho trendovou křivku u obou společností, dojdeme zde k dalšímu rozdílu. Vynecháme-li rok 2002 u společnosti Plzeňský Prazdroj, můžeme konstatovat, že procentuální zastoupení výsledku hospodaření ve vlastním kapitálu má růstový trend. To v Pivovaru Nymburk jsme zjistili trend přesně opačný. Úplně jinak je tomu opět u společnosti Staropramen. Zde výsledek hospodaření nejenže nedosahuje většího podílu na vlastním kapitálu, ale v letech 2003 a 2004 je společnost ztrátová. Další odlišnosti nalezneme, podíváme-li se detailněji na zdroje cizí. V případě Pivovaru Nymburk jsou z těchto zdrojů nejvyužívanější krátkodobé zdroje, přičemž trend v jejich zastoupení v cizích zdrojích je rostoucí. Zvyšování jejich podílu jde na úkor bankovních úvěrů. Bankovní úvěry však i přesto tvoří druhý nejvýznamnější způsob financování podniku cizím kapitálem. Dlouhodobý cizí kapitál má zastoupení mnohem menší pohybuje se na devíti procentech. Podíváme-li se na cizí kapitál společnosti Staropramen, vidíme, že dlouhodobé zdroje zde naopak tvoří nejvýznamnější složku cizího kapitálu a bankovní úvěry společnost ve sledovaném období vůbec nevyužívá. Společností Plzeňský Prazdroj bankovní úvěry využívány jsou, můžeme i říci, že ve všech letech tvoří nemalou část cizích zdrojů, ale jejich zastoupení v těchto zdrojích financování je neustále snižováno Horizontální analýza výsledovky Další neméně důležitou součástí finanční analýzy je horizontální analýza výsledovky. Zde ve výkazu zisků a ztrát sledujeme, jak se měnily položky nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v čase. První položku, kterou bych v rámci této části analýzy zhodnotil, je celková výše podnikem dosaženého zisku. Ten, jak můžeme vidět, od roku 2001 postupně začíná klesat oproti předešlým obdobím v průměru zhruba o 10%. Změna v tomto trendu nastává v posledním sledovaném roce, kdy výsledek hospodaření vzhledem k roku 2003 výrazně narůstá. V poměrových číslech se jedná o nárůst více než 40ti procentní, vyjádříme-li ho absolutním číslem, dostaneme částku 595 tis. Kč

30 tabulka 8: Horizontální analýza výsledovky HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY 2004 / / / 2001 I. Tržby za prodej zboží -79-2,7% ,8% 140 4,4% A. Náklady vynaložené na prodané zboží -38-1,3% ,7% 121 3,9% + Obchodní marže ,1% 22 33,8% 19 41,3% II. Výkony ,9% ,6% ,5% II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ,9% ,9% ,9% II.2. Změna stavu zásob vlastní činnosti ,2% ,3% ,6% B. Výkonová spotřeba 250 0,3% ,6% 792 1,3% B.1. Spotřeba materiálu a energie ,1% ,5% ,5% B.2. Služby ,7% ,5% ,0% + Přidaná hodnota ,1% ,6% ,2% C. Osobní náklady 306 1,4% 568 2,7% 295 1,4% C.1. Mzdové náklady 213 1,4% 380 2,5% 191 1,3% C.3. Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění 93 1,7% 92 1,7% 104 2,0% C.4. Sociální náklady 0 0,0% 96 x 0 x D. Daně a poplatky ,3% -29-6,4% -43-8,7% E. Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku 206 3,1% ,5% ,6% III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu ,5% ,9% ,8% III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 10 66,7% 15 x 0 x III.2. Tržby z prodeje materiálu ,5% ,9% ,8% F. Zůstatková cena prodaného dl. maj. a materiálu ,1% ,0% ,1% F.2. Prodaný materiál ,1% ,0% ,1% G. Změna stavu rezerv a opr. pol. v prov. obl ,5% 942 x ,0% IV. Ostatní provozní výnosy ,0% ,7% ,7% H. Ostatní provozní náklady 74 10,6% ,0% ,9% * Provozní výsledek hospodaření ,5% ,0% ,5% X. Výnosové úroky -3-37,5% -5-38,5% -2-13,3% N. Nákladové úroky ,3% ,9% ,5% XI. Ostatní finanční výnosy 27 16,6% ,4% ,0% O. Ostatní finanční náklady ,0% 62 7,9% ,3% * Finanční výsledek hospodaření 64-3,9% ,2% ,4% Q. Daň z příjmů za běžnou činnost ,2% ,0% ,7% Q 1. Splatná ,4% ,6% ,7% Q 2. Odložená ,7% ,1% 53 x ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost ,7% ,6% -41-2,5% XIII. Mimořádné výnosy 44 67,7% ,4% -7-2,5% R. Mimořádné náklady 6 100,0% ,9% ,0% * Mimořádný výsledek hospodaření ,8% *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) ,3% ,8% ,3% **** Výsledek hospodaření před zdaněním ,2% ,0% 33 1,3% V hodnocení těchto čísel však musíme být obezřetní, protože na výsledku hospodaření se do značné míry promítá i výše daňového zatížení a u té dochází v posledních letech ke stálému snižování. To může v konečném důsledku způsobit i to, že ačkoliv se výsledek hospodaření před zdaněním oproti předešlému období sníží, horizontální analýza zdaněného výsledku hospodaření nám přinese výsledek zcela opačný. Je tedy vhodné povšimnout si i výsledku hospodaření ještě před jeho zdaněním. Zde se zmíněné prognózy naplňují. VH před

31 zdaněním sice nebyl snížen, ale jeho nárůst v roce 2004 již není tak značný jako nárůst zdaněného VH. Výkaz zisků a ztrát je rovněž vhodné zkoumat podle jednotlivých základních úrovní, tedy mimořádná, finanční a provozní. Jejich celkovou výši uvádím i v níže uvedené tabulce. tabulka 9: Jednotlivé výsledky hospodaření Položka Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Věnujme se nejprve úrovni provozní, která zpravidla bývá u výrobních podniků klíčovým zdrojem dosažených příjmů, respektive zisků. Zde můžeme pozorovat podobný trend, jaký jsme zjistili u celkového zdaněného výsledku hospodaření. V letech 2002 a 2003 dochází oproti letům předešlým k poklesům sledované položky. Můžeme z toho tedy usuzovat, že provozní část výsledku hospodaření bude pro podnik opravdu klíčovou částí pro tvorbu zisku. Konkrétně se na tom budou podílet vyprodukované výkony a potažmo tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. U těchto dvou položek dochází v podniku Pivovar Nymburk ve sledovaném časovém období sice k pozvolnému, ale nepřetržitému nárůstu, což je pro dlouhodobou existenci podniku významné. Pozornost rovněž zasluhuje finanční stránka hospodaření podniku. Podíváme-li se nejprve do samotného výkazu, vidíme, že podnik je po této stránce trvale ve ztrátě a finanční část hospodaření výrazně snižuje celkový výsledek jeho hospodaření. Nejvýrazněji se na této skutečnosti podílejí nákladové úroky. V horizontální analýze však vidíme, že tato ztráta je během let postupně snižována. Nejprve o tis. Kč a 443 tis. Kč, v posledním roce o 64 tis. Kč. Stejnou metodu by jsme mohli uplatnit i při analýze mimořádného výsledku hospodaření. Tato čísla se ale na celkovém výsledku hospodaření podílejí jen z velmi malé části a proto podle mého názoru není třeba se jimi detailněji zaobírat