Z ODBORNÉHO ŽIVOTA Výroní ceny eské koksárenské spolenosti za rok 2004 udleny Výkonná rada eské koksárenské spolenosti se na svém zasedání dne 18. kvtna 2005 jednomysln usnesla o udlení výroních cen eské koksárenské spolenosti za rok 2004. Za celoživotní pínos oboru koksárenství se cena udluje Ing. Vladimíru Stuchlíkovi CSc. Ing. Kvtoslavu Vojtoviovi Náš kolega Ing. Vladimír Stuchlík CSc se narodil v dubnu roku 1933 v Orlové. Po maturit nastoupil ke studiu na Vysoké škole báské v Ostrav, kde se jako žák prof. Koziny vnoval oboru koksárenství. Promoval v roce 1957. Svoji odbornost si dále zvyšoval ve vdecké aspirantue, kde v roce 1964 svým vdeckým pojednáním o smršování uheln-koksové hmoty dosáhl vdecké hodnosti kandidáta technických vd. Po studiu nastoupil do Nové huti, kde se zabýval vdecko-výzkumným ešením ady naléhavých otázek, spojených s tehdy mohutným rozmachem koksovny. Z té doby jsou známy jeho výzkumné zprávy, pojednávající o kvalit uhlí a hodnocení jejich jakosti, jeho rozhodující podíl pi zavádní a uplatování moderní petrografické analýzy uhlí a také budování odpovídajících laboratoí, vybavovaných postupn nejmodernjší instrumentální technikou. To se osvdilo zejména pi posuzování dodávek koksárenských uhlí ve vztahu ke kvalit vyrobeného koksu. Zvláš výrazn se Ing. Stuchlík prosazoval ve funkci vedoucího koksárenského výzkumu, kde psobil od roku 1989 do roku 1996. Zde byla z jeho iniciativy zavedena série zkušebních test jakosti koksu, která se zejména v poslední dob vyjadovala NSC ukazateli v podob CSR a CRI. Dále lze zmínit i ovení Sabelova postupu, bubnové zkoušky ASTM, jeho významný podíl na hodnocení petrologických vlastností koksu, stupn anizotropie a dalších. Veškerá tato innost pedznamenala jeho soustavný odborný rst, kde v roce 1968 získal vdecký stupe IIa a v roce 1991 vdecký stupe I s predikátem vedoucí vdecký pracovník. Své zkušenosti a poznatky z výzkumné innosti pedával koksárenské veejnosti v podob publikací, kde presentoval celkem 112 statí, 33 pednášek na odborných shromáždních doma i v zahranií. Spolupracoval s odbornými institucemi u nás i v zahranií, pipomeme spolupráci s VŠB, s IChPW, plodné konsultace s firmou Dasfos a další. I po ukonení své aktivní innosti se Vladimír Stuchlík nadále zajímá o dní v oblasti tepelného zpracování uhlí. Nesporný celoživotní pínos kolegy Stuchlíka pro rozvoj koksárenského oboru vedly výkonnou radu KS k jednomyslnému stanovisku udlit jmenovanému výroní cenu za rok 2004. K podkování za vykonanou práci pipojujeme i naše upímné blahopání. Ing. Kvtoslav Vojtovi se narodil v srpnu roku 1934 v Ostrav. Školní léta strávil v Prostjov, kde na reálném gymnasiu maturoval v roce 1952. Poté nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1957 ukonil svá studia promocí u prof. Riedla v oboru plynárenství a koksárenství. První odborné poznatky ovšem získával již na prázdninových brigádách na koksovn Svoboda, což se stalo nezvratným motivem jeho celoživotního zájmu o náš obor, kterému posléze vnoval všechny své síly a schopnosti. Nabyté znalosti zaal laureát rozvíjet v projekní organizaci Hutního projektu Frýdek-Místek pi ešení technických otázek nejen eskoslovenského a posléze eského koksárenství. Zde pracoval s výjimkou jednoho roku stráveného na koksovn SA až do ukonení své aktivní 2
innosti. Jeho orientace na problematiku chemické výroby v koksovnách, spolupráce s Ing. Formandlem, získávání zkušeností pi projekci, pi kontrolních meních v provozech koksoven zejména na benzolce, pi odsiování koksárenského plynu a také v oblasti ištní odpadních vod, soustavná a odpovdná práce pedznamenaly jeho renomé vynikajícího odborníka, uznávaného u nás i v zahranií. Ing. Kvtoslav Vojtovi je spolutvrcem modernizace chemických výrob prakticky všech našich koksoven s dsledným uplatováním zásad tvorby a ochrany životního prostedí, což se projevilo i v rasantním snížení celkových emisí pi výrob koksu. Pi tom je poteba vyzvednout i jeho hluboké teoretické znalosti, které až do dnešní doby pedává svým spolupracovníkm, na odborných shromáždních a v etných vdecko-technických dokumentech a publikacích. Spolu s Ing. Vladimírem Šebelíkem rozvíjel spolkovou innost v tehdejší koksárenské skupin svts, psobil zde dlouhou dobu jako tajemník, po roce 1970 se dále vnoval práci jak ve VTS tak i pozdji v eské koksárenské spolenosti. Všichni si dobe pamatujeme jeho odborná vystoupení pi šíení osvty v kruhu koksa, jeho typický projev, vedený snahou co nejvíce danou problematiku objasnit. Veskrze vzdlaný lovk se vedle své rodiny vnuje svému koníku jednomu z nejušlechtilejších muzicírování. Nelze nevzpomenout jeho poctivý pátelský pístup ke kolegm, zájem o pokrok a vyhranný smysl pro odpovdnost. Výše uvedené skutenosti se staly základem pro udlení výroní ceny KS panu Ing. Kvtoslavu Vojtoviovi jako dkaz ocenní jeho celoživotního pínosu pro obor koksárenství. Výkonná rada KS je pesvdena, že toto ocenní je udleno laureátovi po zásluze a vyslovuje mu podkování za vykonanou práci. K udlení výroní ceny upímn blahopejeme. /Výkonná rada KS/ JUBILEA Pipomínáme, že v období od posledního vydání List KS oslavili významné životní jubileum naši lenové: Ing. Lukosz Kazimír 5.12. 50 let Ing. Mokroš Petr 5.12. 50 let Ing. Michálek Jan 26.12. 60 let Škapa Karel 24.1. 60 let Ing. Kochanski Ulrich 3.3. 50 let Blahuta Josef 16.3. 50 let Ing. Stonawski Josef 11.1. 50 let Stankovi Vlastimil 11.4. 65 let Ing. Stošek Erich 11.4. 60 let Ing. Stuchlík Ladislav 12.4. 65 let Jubilantm dodaten srden gratulujeme a pejeme jim do dalších let pevné zdraví, osobní pohodu a hodn chuti a elánu do další práce. /Výkonná rada KS/ 3
62. zasedání Evropského koksárenského výboru v Ostrav Ve dnech 25.-27. kvtna 2005 se v Ostrav konalo 62. zasedání Evropského koksárenského výboru (European Coke Committee - ECC). Toto zasedání bylo pro nás o to významnjší, že se jednalo o vbec první oficiální setkání len ECC v eské republice a že organizaci zasedání zajišovala eská koksárenská spolenost. Úvodem je vhodné pipomenout, že Evropský koksárenský výbor je organizace, která sdružuje koksárenské odborníky z evropských zemí vyrábjících koks. Funguje na základ vzájemné dvry bez systému psaných zákon, ale podle schválených a respektovaných pravidel. Hlavním cílem psobení ECC je pak neustálé zvyšování úrovn koksárenských technologií a ekonomiky výroby cestou výmny informací a zkušeností. Evropský koksárenský výbor vznikl v roce 1971 a jeho prvního zasedání se zúastnilo 13 koksa z 6 zemí Západní Evropy. V polovin roku 2004 ml ECC celkem 33 ádných len ze 14 evropských zemí. Tito lenové tak reprezentují všechny státy EU (25), ve kterých se koks vyrábí. Na programu 62. zasedání ECC byla pravidelná jednání pracovních skupin ECC Data Exchange Group a ECC Environmental Working Group, technická ást hlavního jednacího dne se pak týkala rozvojových a investiních zámr koksoven. Pravidelnou souástí každého zasedání je i exkurze úastník na koksovnu hostitelské firmy. To umožuje každému lenu ECC seznámit se s posledním stavem technologie na té i oné koksovn a zprostedkovat tak informace i koksovnám, které jako reprezentant dané zem zastupuje. Ani v tomto pípad nebyla uinna výjimka a úastníci zasedání mli možnost navštívit koksovnu Mittal Steel Ostrava a.s., pestože tato spolenost zasedání ECC nepoádala. Tídenního jednání se zúastnilo celkem 30 koksárenských odborník z Belgie, eské republiky, Finska, Francie, Holandska, Maarska, Nmecka, Polska, Rakouska, Španlska, Švédska a Velké Británie, výjimen chybli kolegové z Itálie a Slovenska. eskou koksárenskou spolenost na jednáních zastupovali Ing. Vladislav Machek, Ing. Jindich Kištof a Ing. Viktor Stískala, který je zárove lenem ECC. Z eských zástupc byl dále pítomen Ing. Rostislav Kunický z koksovny Mittal Steel Ostrava a.s. V hlavní ásti technického programu zaznlo celkem 14 pednášek pinášejících informace o aktuálních smrech investiního a technického rozvoje koksoven jednotlivých lenských stát ECC. eské koksárenství prezentovala bohužel pouze jediná pednáška s názvem Rozvojové a investiní zámry koksovny Mittal Steel Ostrava a.s.. Tato skutenost byla pro úastníky zasedání uritým zklamáním, a to i pes velmi dobrou úrove eské prezentace, protože bývá pravidlem, že poadatelská zem se pedstavuje v plné síle. Navíc se o zbývajících eských koksovnách dobe ví a plány do budoucna se tvoí nejen na koksovnách. Nosné jednací téma bylo vzhledem k situaci na svtovém trhu nadmíru aktuální, protože Evropský koksárenský výbor má své poslání a význam i v rámci evropského oceláského sektoru a to zejména proto, že vysokopecní zpsob výroby surového železa, který se bez koksu neobejde, zstane v Evrop se svým asi 60% podílem dominantním procesem pi výrob oceli. ECC má za úkol srovnávat úrove koksárenství v jednotlivých lenských zemích s cílem zdokonalit technologii a environmentální výkon koksoven a to pi souasném snižování náklad v rámci vyšší konkurenceschopnosti oceláského prmyslu. A tento úkol 4
se napluje práv organizováním pravidelných zasedání s nezbytnou výmnou informací a zkušeností z každodenního koksaského života, které jsou o to významnjší, že se získávají v rzných spolenostech, v rzných podmínkách a s rznými technologiemi. A jak dopadlo první eské zasedání Evropského koksárenského výboru? Podle spokojenosti všech úastník a i dle mého osobního názoru na výbornou, a to zejména díky pelivé píprav ze strany eské koksárenské spolenosti. Ta sice má dostatené zkušenosti z organizování podobných profesních akcí, nicmén význam ostravského zasedání ECC vyžadoval maximální pozornost. Z živého zájmu koksárenských expert o souasný stav koksovny v Mittal Steel Ostrava a.s., aplikované technologie a její další vývoj lze pak již jen potvrdit, že je stále co zlepšovat a že koksárenství je i nadále živý obor, který si zasluhuje stejné pozornosti jako se dostává jiným výrobním odvtvím. /V. Stískala/ Výmna pedloh na KB. 3 Koksovny Jan Šverma OKD, OKK a.s. Z NAŠICH KOKSOVEN Ve dnech 25.4. až 11.5.2005, tj. v 17 ti denní výluce koksárenské baterie KB,.3 byla realizována výmna pedloh na A i B bloku této KB. Akce byla provedena ve spolupráci týmu pracovník OKD, OKK, fy JANEX (Polsko) a Hutního projektu Frýdek-Místek. Tato výluková oprava byla provedena po tém dvouleté píprav, ve které byly rovnž pipraveny pracovní postupy a podklady pro provedení celé akce. Ta probhla následovn: 23.4.2005 od noní smny až po ranní smnu 25.4.2005 bylo provedeno postupné snížení výroby koksu a odstavení KB mimo odsávání do výlukového stavu, 25.4.2005 bylo pedáno spol. JANEX pracovišt na zabezpeené KB vetn inertizovaných pedloh, firma JANEX. zabezpeovala výmny pedloh nepetržit ve 12-ti hodinových smnách, kontrola udržování stanoveného tepelného režimu a tsnosti KB.3 byla zabezpeována po celou dobu akce ve spolupráci provozu KJŠ s tepeln-technickou divizí Hutního projektu Frýdek-Místek a.s., píprava a kontrola provozování chemické ásti provozu KJŠ jen na KB.4, zejména provozování odsíení koksárenského plynu, byla zabezpeována ve spolupráci provozu KJŠ a specialist Hutního projektu Frýdek-Místek, a.s., ídicím týmem byla provádna denní koordinace innosti pracovník zabezpeujících výmnu pedloh a související opravy se zamením na zkrácení celé výluky, výmny obou pedloh i související opravy KB.3 byly ukoneny ve zkráceném termínu, tj. o 4 dny díve oproti plánu, zkoušení a tlakování pedloh a jejich pevzetí k optovnému uvedení KB.3 do provozu bylo provedeno dne 11.5.2005. S výmnou pedloh bylo souasn provedena revize a oprava stoupaek s navazujícími ástmi potrubí a armatur, vodních uzávr stoupaek; provedena revize ásti obou odsávacích potrubí vetn polnic, oprava píslušných ocelových konstrukcí a výmna 5
elektrozaízení a zaízení MaR na pedlohách. Velmi špatný stav demontovaných ásti pvodních pedloh pln potvrdil oprávnnost rozsahu provedených oprav KB.3. V dob výluky na KB.3 byly provádny i opravy na souvisejících ástech chemických provoz (hrubá kondenzace), výmna kolejnic vodicího vozu KB.3 a uzávr uhelné vže této KB. Výluky bylo využito i k údržb na dopravních cestách a zaízeních koksové služby. V prbhu výluky KB.3 nebyly na KJŠ shledány ani ešeny žádné nepedpokládané technické problémy. Tsnost tsnících prvk vlastní KB.3 byla udržována pomocí regulace a omazování jednotlivých uzl. Teplota zdiva topných kanál uprosted KB byla udržována na teplot kolem 1 000 C, krajní kanály na teplot kolem 770 C. Po provedených kontrolách všech komor bylo konstatováno, že kvalita zdiva je dobrá bez vtších trhlin. Ve dvou problémových komorách došlo k uvolnní malých ásti zdiva z pedcházejících oprav a blokování tlaených koksových hranol. Ped dalším obsazováním byly torkretovány podklenbové prostory jednotlivých komor. KB.3 najela na režimovaný výkon tj. 22 komor za smnu dne 15.5.2005. Lze konstatovat, že stav zdiva byl udržen na úrovni ped provedenou výlukou a že ani po 17- ti denní výluce se na zdivu neprojevily vtší závady. V dob najíždní 11.5.2005 ani den po najetí tj. 12.5.2005 komín KB.3 nevykazoval žádné viditelné emise. Chemická ást provozu KJŠ, zejména odsíení koksárenského plynu, byla provozována na spodní hranici výkonu a kontrolována ve spolupráci se specialisty Hutního projektu Frýdek- Místek. Pro ádnou funkci turbodmychadla o výkonu 44 000 m 3 /hod. byly po celou dobu v provozu celkem ti ochozová potrubí koksárenského plynu. /A.Pryek/ 6
50 let Instytutu Chemicznej Przeróbki Wgla w Zabrzu Z MEZINÁRODNÍCH SETKÁNÍ Základním cílem polského hospodáství v padesátých letech minulého století bylo maximální urychlení industrializace státu. Hlavní odvtví tžba a zpracování surovin si vynutily také rozvoj technologických postup pro efektivní využití zejména uhelných zásob. Díky osobní iniciativ zástupc tehdejšího ministerstva hutnictví byl založen Institut pro zkoumání efektivního využití uhlí. Jeho prvním editelem se stal Stefan Rosi ski. Jako sídlo bylo ureno msto Zabrze. Mezi prvními zamstnanci ústavu byli pedválení odborníci v oblasti zpracování uhlí. Pro mladé nástupce byla založena filiálka lskie Techniczne Zakłady Naukowe. Z hlediska technického vybavení bylo úsilí smováno na vývoj ady pilotních zaízení vetn údržbáského zázemí. V 70. letech v období energetické krize se institut zaal více zajímat o energetické a chemické zpracování uhlí. V 80. letech došlo k optovné zmn hlavních témat výzkumných aktivit. Byl zahájen projekt zušlechování uhlí. V jeho rámci byla mezi jinými zprovoznna v poloprovozním mítku instalace pro výrobu ekologického paliva Ecocoal. Konec 80. let byl poznamenán krizí v hutních oborech a Institut byl tímto dním siln ovlivnn. Z ásti své kapacity zaal správn smovat do oblasti proekologických aktivit. V souasné dob rstu poteb investiních akcí v oblasti koksárenství se vrací ásten ke klasické koksárenské problematice. V roce 2004 došlo k reorganizaci, díky které vznikly ti hlavní jednotky: Centrum akreditovaného zkoušení, Centrum technologických inovací a Oddlení strategie rozvoje. V souasné dob je Institut zalenn do evropských organizací kde se aktivn podílí na ešení mnoha významných evropských výzkumných projekt. Je poteba pipomenout, že zde psobili známí odborníci jako Henryk Zielinski, Julian Nadziakiewicz, Jerzy Jastrzebski a další, jejichž práce jsou podnes oceovány pro svj zásadní pínos v oblasti chemie a zpracování uhlí. Zamení ústavu je velmi široké, významné úspchy nap. zaznamenali pi píprav sorbent, v oblasti pípravy formovaného koksu, chemických produkt karbonizace zde zejména prmyslového uhlíku. K významným složkám práce Institutu patí osvtová innost, pedevším pedstavovaná redakní a ediní psobností v asopisech Koks-Smola-Gaz, posléze pak Karbo. IChPW se stal také poadatelem ady odborných shromáždní na mezinárodním fóru. Souhrnn si svojí cílevdomou seriozní prací vydobyl vysoké odborné renomé, to se logicky stalo východiskem pro mnohé mezinárodní výzkumné projekty. Díky nejen geografické, ale i osobní blízkosti došlo k velmi úzké spolupráci pracovník IChPW s našimi odborníky ve sfée výzkumu i projekce. I my picházíme s upímným blahopáním našim polským kolegm u píležitosti padesátin Instytutu chemicznej przeróbki wegla a vyslovujeme podkování za pínos oboru, za úinnou pomoc pi ešení našich problém, za mnohá osobní pátelství. Do dalších let pejeme pracovníkm Institutu pevné zdraví, nové pracovní úspchy, tvrí invenci a vytrvalost v nepetržitém boji o místo pro uhlí, které mu po zásluze neotesiteln patí. /S. Czudek, M.Kalo/ 7
Fachtagung Kokereitechnik 2005 V prostorách Rellinghausu fy RAG v Essenu se ve dnech 22.-23.dubna uskutenilo každoroní odborné a spoleenské setkání nmeckých koksa Fachtagung Kokereitechnik 2005. Spolupoadatelm Verein Deutscher Kokereifachleute e.v, Kokereianlagebau a Kokereiausschuss se tradin podailo zorganizovat dstojné jednání v píjemném prostedí moderní budovy s odpovídajícími prostory k jednání i kuloárovým setkáním. Cca 160 úastník - mezi nimi i 5 eských len VDK - vyslechlo ve dvou pldnech 11 pednášek ve 4 tématických blocích. Na závr prvého dne jednání byly jako každoron udleny výroní ceny VDK a to tzv. Förderpreis pro mladé koksae a Koker-Medaile za zásluhy o rozvoj oboru. Citelné omezení výzkumných a vývojových kapacit v Nmecku v poslední dob má za následek, že tradiní konference už nkolik let není vnována jednomu tématu, ale je smsicí pednášek nejrznjšího zamení. Ani jedna se však nezabývala ním, co by mohlo být oznaena za alespo dílí technologickou inovaci v oboru. Spíše byla prezentována nová interpretace starých témat nebo obecné pohledy na problematiku výroby koksu (nap. Obchod s emisemi CO 2 z pohledu koksoven autor z Wirtschaftsvereinigung Düsseldorf). Na rozdíl od loského setkání, jež bylo zcela ve znamení euforie nad neoekávaným extremním rstem poptávky po metalurgickém koksu a tím vyvolaným strmým rstem cen, letos již vzhledem k aktuální situaci na trhu pevládala stízlivjší atmosféra. Proto pekvapila informace o zámru otevít nový dl a postavit navazující novou koksovnu na okraji Ruhrgebietu, která byla oznámena v pednášce Výroba a poteby koksu pravdivý pohled na realitu (kolektiv autor ze Stahlinstitu VDEH, Arceloru a Uhde). Zajímavým piblížením inovace pro Evropany zatím nedostupné techniky Heat-Recovery byla pednáška specialist firmy Uhde o možnostech použití pchovaného provozu v této technologii. Podle autor se jedná o rozšíení možností využití tohoto, pedevším rozvojových zemích žádaného zpsobu výroby koksu. Zpestením druhého dne konference byla pednáška penziovaného editele koksovny Prosper o výsledku innosti klubu historie pi VDKV. Klobouk dol ped množstvím dokument a fotografií, které shromáždili, utídili a pepracovali do pehledné digitální sestavy na CD. Bohužel, cédeko na kterém je ada skuten zajímavých dokument i z dávnjší historie nmeckého koksárenství, není ureno k prodeji. Snmování uzavel šéf koksárenské divize firmy Uhde Dr. Rainer Worberg, jehož slova jen dokreslovala souasnou nejistotu v koksárenské branži, kde v posledních létech dochází k pomrn radikálním zvratm v poptávce a následn cenách koksu. Na závr si dovolím uvést jednu skutenost, které si musí povšimnout každý tuzemec, který se jednání nmeckých koksa zúastní. Je to pozornost, která je vnována jednání ze strany úastník. Není to jen všeobecn známá typická nmecká dochvilnost, ale pedevším ukáznnost pi sledování pednášek a plná úast v sále pi pednáškách. Ke kuloárovým rozhovorm v pedsálí jsou využívány pouze oberstvovací pauzy a hlavn spoleenský veer po skonení prvního dne jednání. /A. Magera/ 8