Vybrané oblasti finanční analýzy

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Název bakalářské práce: Vybrané oblasti finanční analýzy Vypracovala: Radka Zemanová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. František Ducheček, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vybrané oblasti finanční analýzy vypracovala samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Ve Velešíně, dne 29. srpna 2006... podpis autora 2

Poděkování Ráda bych poděkovala doc. Ing. Františku Duchečkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a podněty pří zpracování mé bakalářské práce. 3

Obsah 1. POSTAVENÍ FINANČNÍ ANALÝZY V HOSPODAŘENÍ PODNIKU... 6 1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY... 6 1.2. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY A ZDROJE INFORMACÍ... 7 1.3. POMĚROVÉ UKAZATELE... 9 2. HODNOCENÝ PODNIK A JEHO SPECIFIKA... 11 2.1. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÉHO PODNIKU... 11 2.2. VLIV SPECIFIK PODNIKU NA RENTABILITU A LIKVIDITU... 14 3. RENTABILITA... 22 3.1. UKAZATELÉ RENTABILITY... 24 3.1.1. Rentabilita celkového kapitálu... 24 3.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu... 25 3.1.3. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu... 25 3.1.4. Další ukazatelé výnosnosti... 25 3.2. KRITERIÁLNÍ HODNOTY VÝNOSNOSTI... 28 3.3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RENTABILITU... 29 3.3.1. Rozklad nezdaněné rentability celkového kapitálu... 29 3.3.2. Rozklad zdaněné rentability vlastního kapitálu... 31 3.4. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD... 32 4. LIKVIDITA... 36 4.1. POMĚROVÉ UKAZATELE LIKVIDITY... 38 4.2. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD... 41 5. VZTAHY MEZI RENTABILITOU A LIKVIDITOU... 43 6. ZÁVĚR... 46 4

ÚVOD Předpokladem úspěšného řízení podniku jsou včasné a kvalitní informace, které musejí být správně analyzovány, vyhodnoceny a interpretovány. A právě k tomuto zpracování informací slouží finanční analýza. Analýza finanční situace podniku představuje především jeden z hlavních prostředků pro posouzení finančního zdraví, konkurenceschopnosti a plánování společnosti do budoucna. Cílem mé práce je popsat vybrané oblasti finanční analýzy tak, aby si uživatel této práce mohl utvořit představu o významu finanční analýzy pro praktické řízení podniku a to především jejích dvou oblastí rentability a likvidity a přitom objasnit vliv jednotlivých ukazatelů finanční analýzy na ekonomické rozhodování. Důvodem, proč bych se chtěla orientovat právě na rentabilitu a likviditu, je především rozsah práce, který mi neumožňuje se podrobně věnovat celé oblasti finanční analýzy. A dále si také myslím, že rentabilita a likvidita patří ke klíčovým charakteristikám podniku, neboť schopnost podniku splácet své závazky a současně také zhodnocovat vložené prostředky jsou jedny ze základních podmínek jeho existence. Nejprve bych chtěla věnovat pozornost podstatným charakteristikám finanční analýzy jako celku, k čemu slouží, jací jsou její uživatelé a jakým problémům musí finanční analytik čelit při výpočtu jejích ukazatelů. Dále bych chtěla přejít k podrobnější charakterizaci jejích dvou oblastí rentabilitě a likviditě. Zde nejprve posoudím vliv specifik podniku na rentabilitu a likviditu, pak se zaměřím na formy rentability a likvidity, faktory na ně působící. Nakonec posoudím jejich vzájemný vztah. Práce bude zpracována tak, aby měla metodicko-praktický charakter. Teoretické poznatky budu aplikovat na konkrétním příkladě akciové společnosti Brisk Tábor, z údajů z let 2002-2004. Firma se řadí mezi významné průmyslové podniky jihočeského regionu. Zabývá se vývojem, výrobou a prodejem zapalovacích a žhavících svíček, technické a elektrotechnické keramiky a snímačů otáček. V závěru shrnu poznatky, ke kterým jsem v práci dospěla a doplním je vlastním názorem. 5

1. POSTAVENÍ FINANČNÍ ANALÝZY V HOSPODAŘENÍ PODNIKU 1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY Finanční analýza je v moderních podnicích nedílnou součástí řízení podniku, především jeho finanční části. Umožňuje včas rozpoznat blížící se výrobní, odbytovou nebo finanční krizi a zkvalitnit rozhodovací procesy řízení. Využití nachází při zajišťování optimální majetkové struktury, při rozhodování o celkové výši potřebného kapitálu, o struktuře podnikového kapitálu, o investování podnikového kapitálu, při rozhodování o rozdělení zisku po zdanění, atd. Jak uvidíme, finanční analýzu jako nástroj pro posouzení finanční situace využívají i třetí subjekty vně podniku. Na rozdíl od finančního účetnictví a daňové problematiky není finanční analýza upravována žádnými legislativními předpisy ani všeobecně uznávanými jednotnými standardy. Podle mého názoru je to tím, že finanční analýza slouží tomu subjektu, který ji provádí, pro vlastní soukromé účely a provádí ji tak, jak mu to nejlépe vyhovuje vzhledem k tomu, co se snaží pomocí ní zjistit. Každý ten subjekt má jiné požadavky na to, co potřebuje zanalyzovat, může si zvolit vlastní postup i vytvořit si ukazatele podle vlastních potřeb. Z tohoto důvodu není důvod nějak finanční analýzu závazně upravovat. Z toho ale současně vyplývá, že se můžeme setkat s různou terminologií, různými přístupy a technikami týkajících se finanční analýzy. Proto pokud například chceme porovnávat pomocí finanční analýzy náš podnik s jiným podnikem a máme k dispozici už někým jiným vypočítané ukazatele finanční analýzy toho druhého podniku, musíme nejprve zjistit, jaká metodika výpočtu byla pro daný ukazatel použita (tzn. například pokud porovnáváme ukazatele rentability, musíme vědět jaký ukazatel zisku byl v čitateli použit, atd.). Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření. Finanční analýza ve své podstatě interpretuje údaje výstupů finančního účetnictví pro jejich praktické využití při finančním řízení podniku. Finanční analýzu můžeme označit jako spojovací článek mezi finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Finanční účetnictví poskytuje údaje o stavu určitých veličin k určitému okamžiku nebo za určité období. Tyto údaje nám samy o sobě k tomu, jaká je skutečná finanční situace podniku, mnoho neřeknou (např. víme jaké jsou tržby 6

za určité období, ale nevíme, jaký je jejich vztah k hospodářskému výsledku toho období; známe výši závazků k určitému datu, ale nevíme, jestli podnik je bude schopen včas uhradit; atd.). Proto přichází na pomoc finanční analýza, která tyto údaje z finančního účetnictví navzájem poměřuje, umožňuje dospět k určitým závěrům a využít tyto informace pro řízení a rozhodování. Podmínkou ale je, že údaje poskytované finančním účetnictví nejsou nijak zkreslené, nepřesné či jinak chybné. Nyní už víme, k čemu finanční analýza slouží a že je nedílnou součástí finančního řízení podniku. Dále se dozvíme, kdo ji využívá a to nejen uvnitř podniku, ale samozřejmě i mimo podnik. 1.2. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY A ZDROJE INFORMACÍ Informace, týkající se finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu mnohých subjektů, kteří přicházejí přímo či nepřímo do kontaktu s podnikem. Jedná se zejména o manažery a zaměstnance podniku samotného, investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery, stát a jeho orgány, konkurenci, atd. Každý z těchto subjektů má jiné požadavky na finanční analýzu a také každý ji potřebuje k jinému účelu. Například manažeři potřebují informace pro správné rozhodování o činnostech probíhajících uvnitř podniku, banky chtějí získat údaje o finanční situaci podniku pro rozhodování o poskytnutí úvěru, investory zajímá zhodnocování vložených investic. Podle toho, kdo finanční analýzu provádí, ji můžeme rozdělit na externí a interní finanční analýzu (např. Grünwald, Holečková, 2004). Interní finanční analýza se provádí uvnitř podniku a slouží pro potřeby manažerů a dalších vedoucích pracovníků. Pomáhá jim při zajišťování optimální majetkové struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování použitelného zisku, při srovnávání s konkurenty a dalším rozhodováním. K dispozici má veškeré údaje z informačního systému podniku, tzn. informace z finančního účetnictví, manažerského účetnictví, podnikových kalkulací, plánů, statistiky, apod. Externí finanční analýza má k dispozici zveřejňované a jiným způsobem veřejně dostupné finanční, zejména účetní informace (např. účetní výkazy finančního účetnictví, výroční zprávy, odborný tisk, nezávislá hodnocení, atd.). Základním předpokladem pro použitelnost a správnou interpretaci analyzovaných finančních ukazatelů jsou přesné, úplné a nezkreslené vstupní údaje. Pro zpracovatele a následně i pro 7

uživatele finanční analýzy poskytuje přiměřenou jistotu o kvalitě těchto údajů závazná právní norma upravující v daném prostředí podmínky vedení finančního účetnictví, kdy je pomocí tohoto právního nástroje zajišťována do jisté míry stejnorodost a spolehlivost údajů, které bude zpracovatel finanční analýzy využívat z finančního účetnictví účetní jednotky, u které finanční analýzu provádí (v ČR je touto právní normou zejména Zákon č. 563/1992 Sb. o účetnictví a průvodní vyhlášky k tomuto zákonu ). I když se jedná o závazné právní normy, které by měly být bezezbytku veškerými podnikatelskými subjekty dodržovány, není vždy zaručeno, že všechny účetní jednotky při vykazování účetnictví budou vždy dle těchto norem postupovat. A právě toto se může stát pro finanční analytiky problémem. A to především pro ty externí, neboť interní analytik má oproti externímu analytikovi výhodu v tom, že má přístup k mnohem podrobnějším informacím a také informace má k dispozici průběžně po celý rok a není závislý pouze na roční zveřejňované účetní závěrce. Myslím si, že jedním z hlavních problémů, se kterým se externí analytik musí potýkat, je, že podniky podle účetních předpisů vykazují v rozvaze aktiva a pasiva v historických cenách, které ale neodpovídají skutečné hodnotě, a tudíž mohou zkreslovat pohled na situaci podniku. Tuto problematiku oceňování dnes do jisté míry odstraňuje povinnost vykazování dle mezinárodních účetních standardů u podniků, které jsou kótovány na burze. Další skutečností také je, že účetní výkazy podávají obraz o minulosti, a proto se může stát, že analytik bude pracovat se zastaralými údaji. Možností, jak toto napravit, je nahrazení těchto informací jejich reálnějším odhadem. Např. Kovanicovi 1 uvádějí, že hodnota zásob by měla být odvozena od jejich prodejnosti. Analytik by si měl dát rovněž pozor na proběhlé operace mezi mateřskou a dceřinou společností, zejména co se týče pohledávek a celkového obratu výnosů, protože tyto operace mohou pouze navyšovat reálný obraz nebo stav aktiv, kdy toto navýšení by mohlo být i ze strany účetní jednotky úmyslné. Předpokladem pro to, aby finanční analytik byl schopen vyhodnotit objem vzájemných operací a jejich relevantnost ve vztahu k finanční analýze, musí mít nutně přístup do informačního systému subjektu, ve kterém provádí finanční analýzu. Je tedy zřejmé, že v rámci holdingů může správnost vykazovaných hodnot finančního účetnictví ověřit pouze interní analytik, externí analytik je odkázán pouze na účetní výstupy, které zveřejní samy společnosti a nezbývá mu než se spolehnout na to, že tyto společnosti postupují při vykazování svých účetních výsledků v souladu se závaznou právní normou. Dále je také důležité mít údaje za několik po sobě jdoucích období srovnatelné, což ale může být narušeno proběhlými události jako je reorganizace podniku, změna ocenění zásob či jiná zásadní změna účetní jednotky. 1 Kovanicová D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání, Polygon, 1997, strana 265 8

Dana a Pavel Kovanicovi 1 kupříkladu navíc udávají riziko původu dat (záměrné zkreslení dat podnikem samotným). Dále skutečnost, že některá data jsou externímu analytikovi nedostupná (např. při výpočtu doby obratu pohledávek je potřeba znát tržby na obchodní úvěr, nikoli celkové tržby, které nám předkládá výkaz zisku a ztráty). Finanční analytik musí brát také v úvahu, že účetnictví nezahrnuje vlivy nepeněžních faktorů na finanční situaci podniku (obchodní jméno a pověst, kvalifikaci pracovníků, postavení na trhu, úroveň managementu, atd.). Vliv těchto nepeněžních faktorů by podle mého názoru měl být brán v úvahu především při interpretaci výsledků finanční analýzy. Pokud uživatel získá potřebné informace z účetních výkazů, popřípadě provede jejich úpravu, může začít provádět finanční analýzu. Obvykle jsou jako dvě základní rozborové techniky (např. Grünwald, 2004) uváděny metoda absolutní ( používá údaje přímo zjištěné v účetních výkazech) a metoda relativní (tj. procentní rozbor, jak horizontální, tak i vertikální). Protože je má práce zaměřena na rentabilitu a likviditu, budu dále svou pozornost věnovat pouze poměrovým ukazatelům. 1.3. POMĚROVÉ UKAZATELE Jedním ze základních metodických nástrojů finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele. Jsou vyjádřené formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace 2. Poměrové ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky jinou položkou uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují, co do obsahu, určité souvislosti, tj. sledované položky jsou ve vzájemné korelaci. Jednu skupinu poměrových finančních ukazatelů tvoří ukazatele používané při tzv. procentním rozboru. Procentní rozbor spočívá v tom, že částky ve výkazech uváděné v absolutních hodnotách se převedou na relativní procentní vyjádření, jednotlivé položky rozvahy jsou poměřovány k celkovým aktivům, respektive pasivům a položky výkazu zisku a ztráty jsou analogicky poměřovány s objemem výnosů, resp. tržeb. Ukazatele se obvykle sdružují do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Zpravidla se uvádí dělení na tyto skupiny (např. Valach,1999), podle posuzované vlastnosti objektu, resp. skutečnosti, na kterou se zaměřuje: ukazatelé rentability 2 Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004, 2. vydání,strana 20. 9

ukazatelé platební schopnosti solventnost likvidita ukazatelé kapitálového trhu ukazatelé aktivity finanční stabilita a zadluženost Vypočtený poměrový ukazatel se může porovnat se stejným ukazatelem jiné firmy nebo celého odvětví ve stejném období, s doporučenou hodnotou, s rozpočtem nebo plánem. Poměrové ukazatele poskytují okamžitý obraz o podniku, postrádají však časovou dimenzi. Analýza podniku by proto měla být doplněna analýzou trendu, tj. směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů. Tato analýza ukáže, zda se v čase situace určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje. Obvykle se používá grafického znázornění. Základní podmínkou trendové analýzy je mít údaje v čase srovnatelné. Jak už bylo naznačeno v kapitole 1.2. analytik si musí dát pozor na již proběhlé události jako je reorganizace podniku, změna ocenění zásob či jiná zásadní změna účetní jednotky, které srovnatelnost v čase narušují. Finanční analytik má na výběr velké množství poměrových ukazatelů. Při volbě vhodného ukazatele by měl klást obzvláště důraz na užitečnost a významnost ukazatele ve vztahu ke zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. Měl by vybrat takové ukazatele, které mají největší vypovídací schopnost a dovedou ho nejlépe k cíli, tj. nejlépe mu pomohou se rozhodnout, atd. V další části práce se zaměřím už pouze na rentabilitu a likviditu, které úzce souvisí s pojmem finanční zdraví podniku. Lze se setkat se stručnou, ale výstižnou tezí, která definuje finanční zdraví: je to likvidita plus rentabilita. 3 Prakticky to znamená, že je podnik schopen včas a bez problémů uhrazovat svoje splatné závazky a je předpoklad, že tato schopnost zůstane zachována i v budoucnu. A současně tento podnik dokáže zhodnocovat svou činností kapitál (tzn. dokáže vytvářet dostatečný přebytek výnosů nad náklady = zisk). Vztah mezi těmito dvěmi oblastmi finanční analýzy není ale pouze pozitivní, ale jak uvidíme v 5. kapitole, může být i rozpornou záležitostí. 3 Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004,2. vydání..strana 5. 10

Teoretické poznatky o rentabilitě a likviditě budu přímo aplikovat na příkladu akciové společnosti Brisk Tábor. 2. HODNOCENÝ PODNIK A JEHO SPECIFIKA 2.1. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÉHO PODNIKU Obchodní jméno: BRISK Tábor, a.s. Sídlo: Tábor, Vožická 2068 Vznik společnosti: Právní forma podnikání: Základní kapitál: Nominální hodnota akcie: 1. listopadu 1992 transformací státního podniku akciová společnost 148 578 000,- Kč 1 000,- Kč, emitovaný počet 148578 kusů Předmět podnikání: Hlavním výrobním oborem firmy jsou zapalovací svíčky a žhavicí svíčky. Tento sortiment vhodně doplňuje výroba snímačů pro automobilový průmysl, elektrody pro plynové aplikace a diagnostické přístroje. Dalším výrobním oborem je výroba technické a elektrotechnické keramiky. Popis struktury koncernu : (procenta uvádějí podíl na ZK) Brital, s.r.o. ostatní 81,92% 18,08% BRISK Tábor a.s. 100% 100% 100% BRITA TRADE, s.r.o. sídlo Hradec Králové Sklářský ústav Hradec Králové s.r.o. BRISK Ozersk s. r.o.. 11

Struktura akcionářů: Hlavním akcionářem firmy BRISK Tábor a.s. je společnost Brital, s.r.o. Tato společnost vlastnila přímo k 31.12. 2004 81,92% podíl na základním kapitálu. Ostatní akcionáři vlastní 18,08 % podíl (v této skupině neexistují žádní akcionáři dosahující podílu na hlasovacích právech hranice 5%). Dceřinné společnosti: Firma Brisk Tábor má 100% podíl na základním kapitálu ve 3 společnostech: BRITA TRADE, s.r.o., Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o., BRISK Ozersk, s.r.o. Firma BRITA TRADE, s.r.o. realizuje vývoj, výrobu a poloprovozní výrobu speciálních skel s vybranými vlastnostmi dle požadavků zákazníků. Firma BRISK Ozersk, s.r.o. (sídlo v Rusku) se zabývá výrobou a montáží zapalovacích svíček. Firma Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti provádění zkoušek fyzikálních a chemických vlastností skla, keramiky, porcelánu a bižuterie. Vztahy: Mezi firmou Brital, s. r. o. a Brisk Tábor, a. s. nedochází k žádnému obchodnímu nebo jinému ekonomickému styku. Firma Brisk v letech 2002-2004 nevyplácela žádné dividendy. Mezi firmou BRISK Tábor, a. s. a jejími dceřinými společnostmi probíhají dodavatelsko-odběratelské obchodní vztahy. Sklářský ústav Hradec Králové, s. r. o. provádí pro Brisk Tábor vývoj některých nových výrobků. Firma BRITA TRADE, s.r.o dodává Brisku Tábor speciální skla a firma BRISK Ozers se zabývá výrobou stejného sortimentu jako BRISK Tábor, ale produkuje starší typy výrobků, o které je v dané oblasti větší zájem než o zmodernizované výrobky vyráběné v Táboře (firma Brisk Tábor jí za odhadní cenu prodala své vyřazené výrobní linky, na kterých přestala vyrábět z důvodu modernizace výroby). Firma Brisk Tábor také poskytla svým dceřinným společnostem půjčky ( úročené 140 % diskontní sazby ČNB) na provozní výdaje, které firmy průběžně splácejí. Tyto půjčky jsou úročené 140% diskontní sazby ČNB (jak stanovuje Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Jedním z důvodů k tomu, aby Brisk Tábor, a.s. získal podíl na základním kapitálu dceřiných společností Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. a BRITA TRADE, s.r.o. a stal se tak jejich jediným společníkem, byla skutečnost, že v této oblasti výroby u nás neexistoval a dodnes neexistuje dostatečně rozvinutý trh (tj. není dostatek firem, od kterých by Brisk Tábor a.s. mohl nakupovat potřebné suroviny). Dalším z důvodů je zde skutečnost vlastního řízení politiky 12

dceřiných firem, které pro Brisk Tábor dodávají suroviny a služby, důraz na kvalitu dodávaných surovin, polotovarů a služeb. Tím, že se v rámci koncernu provádí stejná obchodní i finanční politika, samotný Brisk Tábor získává tržní výhodu oproti konkurenci, ve smyslu koordinace celkového procesu výroby produktu spočívající ve vývoji, včasnosti a kvalitě dodávek surovin, zkušebních procesech, kdy právě touto koordinací získává Brisk výhodu větší flexibility k požadavkům trhu. Musíme ovšem pamatovat, že podle zákona musí dceřiné společnosti dodávat své mateřské společnosti za obvyklých podmínek (nesmí zde být žádné zvýhodnění). A jak se tyto vztahy projeví v rentabilitě a likviditě (uvažuji vlivy pouze v rámci společnosti BRISK Tábor, bez ohledu na konsolidaci)? Vliv na ukazatele rentability je velmi ovlivněn účetními předpisy (např. Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb. ). Podle platných účetních pravidel musí mateřská společnost oceňovat podíly ve svých dceřiných společnostech metodou ekvivalence, tzn. že při změně vlastního kapitálu dceřiné společnosti, musí mateřská společnost přecenit tento podíl, to se projeví změnou v aktivech (dlouhodobý finanční majetek) a změnou ve vlastním kapitálu (fond přecenění). Pokud počítáme rentabilitu klasickým způsobem, tj. zisk / aktiva (nebo vlastní kapitál), toto přecenění se projeví pouze zvýšením/ snížením hodnoty aktiv (kapitálu), ale v zisku k žádné změně nedojde. Pokud by bylo možné podíly přeceňovat výsledkově, došlo by ke změně v obou částech ukazatele rentability (jak v zisku, tak i v kapitálu). Je také otázkou, zda by pro mateřskou společnost nebylo lepší investovat na místo do dceřiných společností do jiných investičních instrumentů na kapitálovém trhu. Myslím si, že na toto nelze jednoduše dát odpověď, neboť investice do dceřiných společností mívají i jiné důvody než jen získání výnosu (stejná obchodní politika, vliv na rozhodování, atd.). Mohou také přinášet menší riziko, neboť investor má vliv na rozhodování v té dceřiné společnosti. Důvodem, proč investovat jinam, by mohla být dlouhodobá ztrátovost v těchto společnostech, která se po uplatnění metody ekvivalence projeví ve snižování vlastního kapitálu mateřské společnosti. Je zde také riziko, že dceřinné společnosti nebudou moci dostávat svým závazkům vůči své mateřské společnosti, která se tím pádem může dostat do problémů s likviditou. Další věcí také je například to, že Sklářský ústav Hradec Králové provádí pro svou mateřskou společnost vývoj a výzkum, což snižuje Brisku Tábor náklady na tyto činnosti (mateřská společnost nemusí provádět investiční akce např. na nákup přístrojů potřebných k tomuto výzkumu a vývoji, nemusí platit pracovníky provádějící tento výzkum, atd.) Dále se budu zabývat už pouze firmou BRISK Tábor, a.s. (tj. nebudu vycházet z konsolidovaných účetních výkazů, pouze ze samostatných účetních výkazů firmy BRISK Tábor, a s.) 13

2.2. VLIV SPECIFIK PODNIKU NA RENTABILITU A LIKVIDITU Při posuzování výsledků zjištěných finanční analýzou, si musíme uvědomit, že každý podnik je určitým způsobem jedinečný, každý má svá specifika. Podniky operují v různých konkurenčních prostředích, náleží do různých odvětví, liší se druhem produkce. A toto všechno má vliv na hodnocení výsledků finanční analýzy (v tomto případě pouze na hodnocení ukazatelů rentability a likvidity). Proto zde uvedu podle mého mínění nejdůležitější činitele firmy Brisk Tábor,a.s. (nebudu se zabývat celým koncernem, ale pouze částí, kterou tvoří právě firma BRISK Tábor, a.s.). A) Odvětví Firma se zabývá výrobou součástí automobilů. Přestože automobilový průmysl patří k cyklickým odvětvím (tzn. odvětví, která kopírují hospodářský cyklus), firma Brisk Tábor, a. s. není klasickým příkladem tohoto odvětví. I když odbyt automobilů klesá, velká část zapalovacích svíček se realizuje jako náhradní díl, který nepodléhá tolik výkyvům v prodeji. Z toho můžeme odvozovat, že v ukazatelích rentability a likvidity by nemělo docházet k extrémním výkyvům z důvodu hospodářského cyklu. B) Trh Firma dodává své výrobky na tuzemský i zahraniční trh. Zahraniční výrobci zapalovacích svíček jsou Bosch (SRN), NGK (Japonsko) a BERU (SRN). Výrobky Brisku Tábor jsou kvalitou konkurenceschopné (firma získala řadu ocenění a je držitelem nejrůznějších certifikátů jakosti) a cenově dostupnější než výrobky zahraničních výrobců. Tuzemský prodej je stabilní a hlavním úkolem firmy, co se týče tuzemského prodeje, je posilování image značky, udržení jí v podvědomí zákazníků a dále prezentování výhod oproti konkurenci. Firma své výrobky vyváží především do Evropy, Asie, Jižní Ameriky. Je jedním z významných dodavatelů koncernu Volkswagen. V roce 2000 zařazena mezi 100 nejlepších českých firem CZECH 100 BEST. C) Investice Pro další rozvoj společnosti, udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti a překonání kurzových vlivů musí firma každý rok investovat prostředky do nových technologií, modernizace výrobní kapacity, výzkumu a vývoje. Investice provádí především z vlastních prostředků. Například v roce 2003 firma vydala na výzkum a vývoj 40 227 tis.kč, v roce 2004 částku 36 326 tis. Kč. 14

Investiční výdaje se v hospodaření firmy mohou projevit více způsoby: 1) zvýšení nákladů buď ve formě odpisů nebo jednorázovým vložením do nákladů 2) snížení daňové povinnosti důsledek zvýšení nákladů + odpočty (od roku 2005 odpočet ve výši 100% nákladů na vývoj a výzkum od základu daně pokud splní určité podmínky, do roku 2005 mohla firma uplatnit tzv. reinvestiční odpočet od základu daně u určitého nově pořízeného majetku, dnes tento majetek zvyšuje odpis v 1. roce) 3) očekávané zvýšení výnosů v důsledku prodeje nových nebo dokonalejších výrobků a to při očekávaném meziročním nárůstu tržeb z prodeje vlastních výrobků o 15 až 20 procent. Ilustrativní příklad: Firma vydala na výzkum a vývoj 5 mil. Kč. Její hospodářský výsledek za běžné období činí 20 mil. Kč bez odečtení odpisů výsledků výzkumu a vývoje. Výsledky výzkumu a vývoje může odepisovat (podle Zákona o dani z příjmů) 36 měsíců, tzn. pokud bude odepisovat celý rok, sníží se jí hospodářský výsledek vlivem odpisů o 1 666 667 Kč, tj. na výši 18 333 333,- Kč. Od roku 2005 také může uplatni ( při splnění všech zákonem požadovaných podmínek) odpočet od základu daně ve výši 100% nákladů, které vynaložil v daném zdaňovacím období, při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Firma tudíž od svého daňového základu může odečíst částku 5 mil. Kč. Výsledný daňový základ činí 13 333 333,- Kč. Investiční výdaje se projeví jak v rentabilitě, tak samozřejmě také v likviditě podniku (jak při pořizování investice - podnik musí vynaložit určitý kapitálový výdaj, tak i na budoucí očekávaný cash-flow z investice - očekávané zvýšení tržeb). D) Devizové kurzy Problémem pro společnost se stává dlouhodobé posilování koruny vůči americkému dolaru a euru, neboť téměř 90% celkové produkce se vyváží. Klesající dolar a euro zásadním způsobem snižují výnosy, celkovou rentabilitu a efektivnost včetně bilančního zisku. Pro přiblížení uvádím v tabulce č. 1 rozložení výnosů z běžné činnosti v tuzemsku a zahraničí a v grafu č. 1 vývoj devizového kurzu dolaru vůči koruně za období let 2002-2004. 15

Tab. č. 1: Výnosy z běžné činnosti podniku ( v tis. Kč ) Výnosy v tuzemsku Výnosy v zahraničí Rok V tis. Kč V % z celkových výnosů V tis. Kč V % z celkových výnosů Celkem výnosy 2002 104 404 19% 444 911 81% 549 315 2003 69 894 11,5% 539 809 88,5% 609 703 2004 66 705 10,9% 543 862 89,1% 610 567 Pramen:Výroční zprávy firmy Brisk Tábor z let 2002-2004 Graf č. 1: Vývoj CZK/USD v období 2002-2004 K U R Z 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2002 2003 2004 OBDOBÍ Pramen:http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne _mena.jsp?mena=usd Modelový příklad Zde bych chtěla modelově nastínit vliv posilování koruny na výši dosažených výnosů. Pro zjednodušení budu uvažovat, že zahraniční výnosy jsou dosahovány pouze v amerických dolarech a že nákupy zásob probíhají pouze v tuzemsku. Předpokládejme, že v roce 2002 činil devizový kurz 35 CZK/USD, v roce 2003 30 CZK/USD a v roce 2004 25 CZK/USD. Dále si představme situaci, že by kurz od roku 2002 zůstal stabilní ve výši 35 CZK/USD. V roce 2003 výnosy činily 17 993 tis. USD (výpočet: 539 809 tis. Kč děleno 30CZK/USD), po přepočtu na české koruny při kurzu 35 CZK/USD to je 629 755 tis. Kč (17 993 tis. 16

krát 35 CZK/USD). Rozdíl oproti stavu výnosů při uvažovaném kurzu 30 CZK/USD znamená zvýšení o 89 946 tis.kč, tj. o 16,7 %. V roce 2004 výnosy činily 21 754 tis. USD (výpočet: 543 862 tis. Kč děleno 25 CZK/USD), po přepočtu na české koruny při kurzu 35 CZK/USD to je 761 390 tis.kč. Rozdíl oproti stavu výnosů při uvažovaném kurzu 25 CZK/USD znamená zvýšení o 217 528 tis.kč, tj. o 42,4%. Tyto výpočtu jsou shrnuty v tabulce č. 2. Tab. č. 2 Vliv změny devizového kurzu na výši výnosů ze zahraničí Rok výnos v USD výnos v CZK (při kurzu 30 CZK/USD v r. 2003, 25 CZK/USD výnos v CZK při rozdíl v CZK kurzu 35 CZK/USD v tis. CZK % v r. 2004 2003 17 993 tis. 539 809 tis. 629 755 tis. 89 946 tis. 16,7 % 2004 21 754 tis. 543 862 tis. 761 390 tis. 217 528 tis. 40 % Dále bych chtěla ukázat vliv těchto kurzových rozdílů na rentabilitu. Protože nelze přesně určit změnu způsobenou poklesem devizových kurzů, musím uvést zase určité modelové předpoklady. Budu počítat rentabilitu vlastního kapitálu. V čitateli uvedu zisku ve tvaru EBIT a ve jmenovateli vlastní kapitál, ve kterém nahradím výsledek hospodaření běžného účetního období ukazatelem EBIT. RVK = EBIT / (VK-HV+EBIT) Rok 2003, kurz 30 CZK/USD RVK = 26 474 tis. / (169 550 + 26 474) tis. = 13,5 % Rok 2003, kurz 35 CZK/USD RVK = (26 474 + 89 946) tis. / (169 550 + 26 474 + 89 946) tis. = 40,71 % Rok 2004, kurz 25 CZK/USD RVK = 4 622 tis. / (183 833 + 4 622) tis. = 2,45 % Rok 2004, kurz 35 CZK/USD RVK = (4 622 + 217 528) tis. / (183 833 + 4 622 + 217 528) tis. = 54,72 % 17

Tab. č. 3 Vliv změny devizového kurzu na výši rentability Rok RVK při 30 CZK/USD RVK při 35 CZK/USD 2003 13,5 % 40,71 % 2004 2,45 % 54,72% Jak vidíme v tabulce č. 3 pokles devizového kurzu CZK/USD má evidentní vliv na pokles rentability (pokud uvažujeme, že je firma pouze exportérem a nic nedováží). Přesnou výši poklesu rentability nelze jednoznačně zjistit, neboť pokles kurzu vyvolá pokles výnosů a tím pádem by měla klesnout i daňová povinnost, ale nevíme o kolik. Firma by také mohla použít zajištění proti kurzovému riziku ve formě finančních derivátů. Nelze ale zajistit výnosy ze zahraničí v celé výši a také nelze přesně předpovědět, k jakému vývoji kurzu dojde. Proto, i když firma využívá zajištění, neznamená to 100% ochranu proti kurzové ztrátě. E) Zásoby Protože se jedná o výrobní podnik s hromadnou výrobou, je důležité uvést základní údaje o zásobách. Pro oceňování nakupovaných zásob se využívá metody váženého aritmetického průměru z pořizovacích cen. Pořizovací cena zásob zahrnuje náklady na jejich pořízení včetně nákladů s pořízením souvisejících (náklady na přepravu, clo, atd.) Nedokončená výroba se oceňuje v přímých nákladech (přímé mzdy, přímý materiál, kooperace ) plus v ostatních přímých nákladech. Výrobky na skladě se oceňují v kalkulačních položkách jako nedokončená výroba. Jak vidíme v tabulce č. 4 podíl zásob na celkových aktivech mírně vzrůstá. Tento trend by se mohl dotknout likvidity podniku, neboť zásoby představují nejméně likvidní prostředky z aktiv oběžných (pokud neuvažujeme nějaké nedobytné pohledávky, atd.). Tab. č. 4: Podíl zásob na celkových aktivech Rok V tis. Kč Zásoby V % z celkových aktiv Celková aktiva 2002 103 185 24,15% 427 185 2003 116 681 27,01% 431 943 2004 123 247 28,55% 431 645 18

Modelový příklad Budeme uvažovat jaký rozdíl by byl kdyby firma používala namísto váženého průměru (VAP) jinou metodu. Vybereme pouze metodu FIFO, neboť metoda individuálního ocenění nepřipadá u zásob takového charakteru v úvahu a metoda LIFO je u nás zakázána (důvody jsou především daňové, protože při růstu cen dochází k vykazování vyšších nákladů a tím ke snižování daňového základu). Metoda FIFO (First IN, First Out) vychází z předpokladu, že zásoby prvně nakoupené se také jako první ze skladu vydají. Při růstu cen dodávek vede tato metoda k tomu, že na skladě zůstávají zásoby s vyšším oceněním (tzn. které více odpovídá aktuální tržní hodnotě, zatímco náklady prodaných zásob jsou ve výsledovce vykázány v částce nižší. To vede k vykázání lepšího hospodářského výsledku. V případě poklesu cen dodávek jsou náklady ve výsledovce uvedeny ve vyšší částky než ve které zůstávají zásoby vykázány na skladě. Metoda váženého aritmetického průměru používá pro zjištění ocenění určitého druhu zásob vážený aritmetický průměr z individuálních pořizovacích cen. Tato metoda dává méně extrémní výsledky než metody FIFO a LIFO. Protože nemám dostatek údajů o zásobách ve firmě Brisk, k výpočtu použiji fiktivní data, která neodpovídají skutečnosti, ale pouze mají nastínit rozdíl mezi metodou VAP a FIFO. Předpokládáme růst cen v průběhu roku. Vážený aritmetický průměr Počáteční stav materiálu není. 1) nákup 100 ks po 50 Kč, celkem 5 000 Kč 2) nákup 80 ks po 54 Kč, celkem 4 320 Kč 3) nákup 96 ks po 62 Kč, celkem 5 952 Kč 4) vyskladnění 152 ks průměrná cena na skladě (5000+4320+5952)/(100+80+96) = 55,33 Kč/ks 152 ks * 55,33 Kč = 8 410,16 Kč 5) nákup 75 ks po 65 Kč, celkem 4 875 Kč 6) vyskladnění 130 ks průměrná cena na skladě 58,98 Kč/ks 130 ks * 58,98 Kč = 7 667,40 Kč Konečný stav 69 ks, celkem 4 069,44 Kč. Do nákladů se dostala částka ve výši 16 077,56 Kč. 19

Metoda FIFO Počáteční stav materiálu není. 1) nákup 100 ks po 50 Kč, celkem 5 000 Kč 2) nákup 80 ks po 54 Kč, celkem 4 320 Kč 3) nákup 96 ks po 62 Kč, celkem 5 952 Kč 4) vyskladnění 152 ks tj. (100 * 50)+(52*54) = 7 808 Kč 5) nákup 75 ks po 65 Kč, celkem 4 875 Kč 6) vyskladnění 130 ks (28*54)+(96*62)+(6*65)= 7 854 Kč Konečný stav 69 ks, celkem 4 485 Kč. Do nákladů se dostala částka ve výši 15 662 Kč. Vliv na rentabilitu FIFO: aktiva 50 000 Kč, z toho zásoby 4 485 Kč a ostatní 45 515 Kč, náklady 20 000 Kč, z toho spotřeba zásob 15 662 Kč a ostatní 4 338 Kč, výnosy 28 000 Kč RCK = EBIT / A RCK = 8 000/50000 = 16 % VAP: aktiva 49 584,44 Kč, z toho zásoby 4 069,44 Kč a ostatní 45 515 Kč, náklady 20 415,56 Kč, z toho spotřeba zásob 16 077,56 Kč a ostatní 4338 Kč, výnosy 28 000 Kč RCK = EBIT /A RCK = 7 584,44 / 49 584,44 = 15,30 % Vliv na likviditu FIFO: zásoby 4485 Kč, pohledávky 3000 Kč, peníze 3500 Kč, krátkodobé závazky 5000 Kč Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Běžná likvidita = 10 985 / 5 000 = 2,2 VAP: zásoby 4069,44 Kč, pohledávky 3000 Kč, peníze 3500 Kč, krátkodobé závazky 5 000 Kč Běžná likvidita = 10 569,44 / 5000 = 2,11 Tab. č. 5 Rozdíl mezi oceněním zásob metodou FIFO a VAP Metoda Stav zásob Náklady spotřeb. Rentabilita v rozvaze (Kč) zásob (Kč) celkového kapitálu Běžná likvidita FIFO 4 485 15 662 16 % 2,20 VAP 4 069,44 16 077,56 15,30 % 2,11 20

Jak vidíme ve výpočtech nebo souhrnně v tabulce č. 5, pokud ceny rostly a firma by použila metodu FIFO namísto VAP mohla by tím snížit své náklady a tím pádem zvýšit zisk, zásoby v rozvaze by byly vykázány ve větší výši. Tyto skutečnosti by mohly mít vliv na rentabilitu (zde by se promítlo jak zvýšení zisku, tak i vyšší hodnota vykázaných aktiv) i likviditu (vyšší ocenění zásob). Otázkou ale je, jak má firma dohodnuté dodací podmínky u nakupovaných zásob (mohla by mít uzavřené dlouhodobé smlouvy, kde například mohou být stanoveny fixní ceny zásob na určité delší období) a dále jak velká inflace právě probíhá (jestli ceny opravdu v průběhu roku rostou tak, aby docházelo k velkým rozdílům mezi oceněním podle metody VAP a FIFO). 21

3. RENTABILITA Jednou z podmínek existence podniku je schopnost zhodnocovat vložené prostředky. K měření této schopnosti (tj. schopnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí vloženého kapitálu) slouží právě rentabilita. Zjišťování výnosnosti vloženého kapitálu je součástí mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo nebo dosáhne vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku, pomocí nich se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku 4. Obecně se rentabilita vyjadřuje jednoduchým vzorcem: zisk R = ------------------------- vložený kapitál Jak vidíme z uvedeného zlomku, tyto ukazatele vycházejí ze dvou výkazů rozvahy i výsledovky. Existuje několik různých typů konstrukce tohoto ukazatele, jak uvidíme dále. Jedná se především o to, jaký přístup zvolíme k vyjádření jak čitatele a jmenovatele. Zisk Do čitatele zlomku lze dosadit několik modifikací zisku. Při výběru příslušné ziskové kategorie musíme především zohlednit požadovaný ekonomický význam ukazatele. Základní modifikace zisku EBDIT = zisk před odpisy, nákladovými úroky a daněmi EBIT = zisk před nákladovými úroky a daněmi vyjadřuje výdělek, který byl majetkem vytvořen předtím než byl rozdělen na platby věřitelům (úroky), státu (daně ) a podniku (čistý zisk) EBT = zisk před zdaněním výdělek po odečtení odpisů i nákladových úroků EAT = zisk po zdanění čistý zisk, který po vyplacení dividend zůstává v podniku jako nerozdělený zisk Tato klasifikace ziskových veličin je typická pro anglosaské země. V našich podmínkách se setkáváme s dělením trochu odlišným, které vyplývá z odlišného členění výkazu zisku a ztráty. 4 VALACH, J. a kol. (2003): Finanční řízení podniku. Praha, 2. vydání, Ekopress, 1999, strana 95 22

A protože budu vypočítávat ukazatele rentability pro firmu Brisk Tábor, jejíž účetní výkazy odpovídají české legislativě, nastíním zde i strukturu zisku (výsledku hospodaření) podle české účetní soustavy: 1) Provozní výsledek hospodaření je to rozdíl mezi provozními výnosy (např. tržby za zboží a vlastní výkony, tržby z prodeje majetku, atd.) a provozními náklady (např. nákupní cena zboží, spotřeba materiál a energií, odpisy), vyjadřuje ohodnocení provozní výkonnosti podniku 2) Finanční výsledek hospodaření rozdílem finančních výnosů a finančních nákladů (např. úroky) 3) Výsledek hospodaření z běžné činnosti - je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření a odečtením daně z těchto dvou oblastí 4) Mimořádný výsledek hospodaření 5) Výsledek hospodaření za účetní období dostaneme pokud k výsledku hospodaření z běžné činnosti přičteme mimořádný výsledek hospodaření ( po odečtení daně z mimořádného výsledku hospodaření), odpovídá zisku po zdanění EAT Tento výčet různých obměn zisku není vyčerpávající, neboť finanční analytik si může vytvořit vlastní modifikace (např. zisk po zdanění plus zdaněné úroky, aj.), které budou nejlépe odpovídat jeho potřebě. Jaký zisk využít, záleží na konkrétním účelu, pro který rentabilitu počítáme. Například ukazatele, které v čitateli mají EBIT mají mimořádný význam proto, že umožňují srovnávat podniky s různou finanční strukturou a různými právními formami podnikání určujícími daň z příjmů, ale také současně nevyjadřují rizika ze snížení podílu vlastního kapitálu. Investovaný kapitál Při výběru příslušné veličiny investovaného kapitálu je možné využít dva přístupy a to přístup z hlediska vlastníků, kdy se ziskem porovnáváme vlastní kapitál, nebo přístup z hlediska managementu podniku, kdy se ziskem porovnáváme celý investovaný kapitál (tj. vlastní i cizí kapitál). Vložený kapitál se využívá ve 3 podobách: úhrnný vložený kapitál celková aktiva (resp. pasiva) vlastní kapitál dlouhodobě investovaný kapitál zahrnuje pouze dlouhodobé zdroje, tj. dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry, vlastní kapitál 23

3.1. UKAZATELÉ RENTABILITY Jak už bylo řečeno v kapitole zabývající se poměrovými ukazateli, lze zkonstruovat velké množství různých ukazatelů, tak aby nejlépe vyhovovaly vlastním potřebám finančního analytika. To se týká samozřejmě i ukazatelů rentability. V mé práci se zaměřím ale pouze na ukazatele základní, se kterými se setkáváme nejčastěji (uvádí je např. Grünwald, 2004 či Mrkvička, 1997) 3.1.1. Rentabilita celkového kapitálu Ukazatel rentability celkového kapitálu (ROI return on investments) nebo celkových aktiv (ROA return on assets) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Základní konstrukce tohoto ukazatele je zisk/celková aktiva. Modifikace tohoto ukazatele záleží na tom, jaký typ zisku dosadíme do čitatele. Můžeme použít jak zdaněnou, tak nezdaněnou formu. Nezdaněná rentabilita celkového kapitálu Pokud konstruujeme nezdaněného ukazatele, v čitateli se objeví EBIT. Tento ukazatel pak vyjadřuje, jaká by byla rentabilita, kdyby neexistovala daň ze zisku a současně také vyjadřuje výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly činnosti financovány. Užití nachází především při srovnávání podniků z různých zemí (jiné daňové režimy) nebo při srovnávání rentability podniku v čase (např. změna daňových sazeb). Protože je ale daň z příjmů přirozenou součástí podnikatelského prostředí, měl by analytik zkonstruovat i rentabilitu zdaněnou. Zdaněná rentabilita celkového kapitálu Tento ukazatel je nejrozšířenější a také metodicky nejčistší ukazatel ROA. V čitateli nacházíme zisk ve tvaru: zisk po zdanění + zdaněné nákladové úroky. V tomto případě nechápeme úroky jako náklad podniku, ale jako zisk věřitelů (tzn. efektem reprodukce je nejen odměna vlastníkům podniku v podobě čistého zisku, ale i odměna poskytovatelům zápůjčního kapitálu v podobě úroků). Protože ale úroky podléhají u jejich příjemců zdanění, vystupují v čitateli ve zdaněné podobě ( fiktivní zdanění úroků vyjadřuje skutečnou cenu majetku). Umožňuje srovnatelnost rentability u společností s rozdílným podílem cizích a vlastních zdrojů ve finanční struktuře. Můžeme se ale také setkat s konstrukcí tohoto ukazatele ve tvaru zisk po zdanění / celková aktiva. Ukazatel v tomto tvaru nebere v úvahu zdaněné úroky. Jeho hodnota je ovlivněna způsobem financování aktiv. Při mezipodnikovém srovnávání je tento ukazatel použitelný jen v případě shodné struktury vlastních a cizích zdrojů. 24

3.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu (ROE return on equity) je klíčovým kritériem pro vlastníky podniku, protože zisk posuzují jako výdělek z kapitálu, který do podniku vložili. Lze ji konstruovat jako nezdaněnou, ale nejčastěji se počítá jako zdaněná. V čitateli zlomku zdaněné RVK se používá zisk po zdanění, protože daň, kterou je třeba ze zisku odvést, nelze chápat jako část výdělku vlastníků kapitálu. Ve jmenovateli se nachází vlastní kapitál, který ale například může být očištěn o fondy tvořené ze zisku, jejichž prostředky budou rozděleny např. zaměstnancům ( tyto fondy nepřináší výdělek vlastníkům kapitálu, ale jiným osobám). 3.1.3. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. Vyjadřuje schopnost podniku odměnit investory. V čitateli se používá zisk po zdanění + zdaněné nákladové úroky (čistý zisk je odměnou pro vlastníky, úroky pro věřitele). Ve jmenovateli nalezneme dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry + vlastní jmění. Podle mého názoru by pro nejlepší vypovídací schopnost ukazatele bylo třeba mít v čitateli pouze zisk vytvořený těmi dlouhodobými zdroji a úroky placené dlouhodobým věřitelům, což ale pro externího analytika z důvodu nedostupnosti takovýchto údajů je nemožné. Na druhou stranu např. Grünwald a Holečková uvádí, že důvodem pro vyloučení krátkodobých závazků je to, že by neměl být očekáván významnější vliv na rentabilitu u krátkodobých zdrojů. 3.1.4. Další ukazatelé výnosnosti Ukazatel ziskového rozpětí poměřuje zisk (v různých modifikacích) s dosaženými tržbami (za tržby můžeme považovat tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb nebo provozní nebo výnosy celkem). Vyjadřuje kolik Kč zisku připadá na 1 Kč tržeb. Rentabilita nákladů poměřuje zisk s vynaloženými náklady a vyjadřuje kolik Kč zisku bylo vyprodukováno 1 Kč nákladů. Obratová rentabilita vyjádřená poměrem cash-flow (cash-flow vyjadřuje peněžní toky přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za dané období) a celkových výnosů, je alternativou ziskového rozpětí. Není ovlivněna investičními cykly a stupněm 25

odepsanosti majetku. Freiberg 5 uvádí, že náběh investic do provozního režimu bývá obvykle spojen s nižším ziskem nejen z důvodů vyšších záběhových nákladů, často kombinovaných s nižšími odbytovými možnostmi, ale také s vyššími odpisy. Vyšší odpisy vedou k redukci zisku, nikoliv však k redukci cash-flow (abstrahuje od daní). Ve finanční analýze prezentuje výše ukazatele a jeho vývoj v čase schopnost podniku vytvářet z obratového procesu finanční přebytky nutné pro další posilování pozice podniku v tržním konkurenčním prostředí, k udržení či opětovnému získání finanční nezávislosti. Co se týče výkazu cash-flow Freiberg uvádí, že by měl zachycovat změny likvidity za dané období přinejmenším v oblastech běžné činnosti podniku, oblasti investic a financování. Tab. č. 6 Shrnutí základních ukazatelů rentability a) b) c) d) e) f) Ukazatel nezdaněná rentabilita celkového kapitálu zdaněná rentabilita celkového kapitálu (1) zdaněná rentabilita celkového kapitálu (2) nezdaněná rentabilita vlastního kapitálu zdaněná rentabilita vlastního kapitálu rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Vzorec Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Celková aktiva Zisk po zdanění + úroky *(1-daň) Celková aktiva Zisk po zdanění (EAT) Celková aktiva Zisk před zdaněním (EBIT) Vlastní kapitál Zisk po zdanění (EAT) Vlastní kapitál Zisk po zdanění + úroky*(1-daň) Vlastní kapitál + dl. cizí zdroje Široká škála ukazatelů má své opodstatnění. V různých situacích jsou použitelné jiné ukazatele (např. pro zjištění výdělečnosti vložených prostředků budou vlastníci podniku zjišťovat rentabilitu vlastního kapitálu).typickým příkladem jsou dvě zdaněné rentability celkového kapitálu. ROA (1) přičítá k zisku zdaněné úroky, ale ROA (2) úroky z cizích zdrojů v úvahu nebere. V případě různé kapitálové struktury pak může dojít k odlišnému hodnocení výnosnosti. 5 FREIBERG, F.: Cash-flow, řízení likvidity podniku. Praha, Management Press, 1. vydání, 1993, str. 91. 26

Ilustrativní příklad: Tab. č. 7 Porovnání rentability různě zadlužených společností Společnost A Společnost B 1 Celková aktiva 100 000 Celková aktiva 100 000 2 Vlastní kapitál 10 000 Vlastní kapitál 90 000 3 Cizí zdroje 90 000 Cizí zdroje 10 000 4 EBIT 12 000 EBIT 12 000 5 EAT 3 000 EAT 7 000 6 Úroky po zdanění 6 000 Úroky po zdanění 2 000 4 ROA 7 12 % ROA nezdaněná 12 % 1 nezdaněná 5+6 ROA zdaněná 8 9 % ROA zdaněná (1) 9 % 1 (1) 5 ROA zdaněná 9 3 % ROA zdaněná (2) 7% 1 (2) Obě společnosti mají shodnou výši celkových aktiv a dosahují stejného zisku před zdaněním (EBIT). Zásadní rozdíl je ve struktuře pasiv. Nezdaněná ROA (1) jsou u obou podniků shodné, tyto ukazatele lze použít pro srovnání v případě rozdílné zadluženosti. Druhý ukazatel zdaněné rentability je však v případě mezipodnikového srovnání irelevantní, protože díky odlišnému způsobu financování dosahuje výrazných rozdílů. Základní ukazatele rentability již známe, proto dále uvedu určité teoreticky stanovené uspokojivé hodnoty, kterých by tyto ukazatele měly dosahovat. 27

3.2. KRITERIÁLNÍ HODNOTY VÝNOSNOSTI Často se setkáváme s otázkou, jaké jsou uspokojivé hodnoty, kterých by měla rentabilita ( a obecně každý ukazatel finanční analýzy) dosáhnout. Myslím si, že na to neexistuje spolehlivá odpověď, protože každý podnik je jedinečný a nelze jednoznačně říci, jaká hodnota je jediná pro něj správná. Jde totiž o velmi individuální záležitost. Některý podnikatel dosahuje nižšího rizika i zadlužení a spokojí se s nízkou výnosností, jiný naopak vyžaduje vyšší návratnost vložených prostředků. Můžeme sice najít určité teoreticky stanovené hodnoty (nejde o absolutně definované číslo, ale o určitou relaci mezi dvěma údaji), avšak v praxi žádné optimální ani limitní hodnoty neexistují. Teoreticky definované některé kriteriální (minimální) hodnoty výnosnosti: I. Rentabilita vlastních zdrojů (ROE) by měla být vyšší než bezriziková úroková míra alokace kapitálu na peněžním trhu nebo hodnota ROE by měla být vyšší než hodnota úroku, který by investor obdržel z alternativní investice (např. Grünwald a Holečková, 2004). Bezriziková úroková míra představuje výnos takového aktiva, které pro investora nepředstavuje žádné riziko. V České republice bývá za tuto míru považována například diskontní sazbu ČNB, která představuje základní cenu peněz v české ekonomice. Bezriziková úroková míra bývá nahrazována například průměrným ročním výnosem státních dluhopisů do doby splatnosti, většinou pětiletých, popř. desetiletých státních dluhopisů nebo průměrným ročním výnosem termínovaných vkladů. Státní dluhopisy jsou považovány za cenné papíry s minimálním rizikem. Jakákoliv podnikatelská činnost je rizikovější. Aby toto riziko někdo podstoupil, je třeba kompenzace v podobě vyšší výnosnosti. Aby se vyplatilo investovat do dané podnikatelské činnosti, logicky by ROE měla přesahovat nejen bezrizikovou úrokovou míru, ale i alternativní výnos stejně rizikové investice. Tab. č. 8 Některé výnosnosti Instrument výnos diskontní sazba ČNB platná od 31.10.2005 1 % pevný výnos desetiletých státních dluhopisů se splatností 11.4.2015 Výnos desetiletého dluhopisu firmy Česká exportní banka, a.s. se splatností 11.7.2010 3,80 % p.a. 6,95 % p.a. Pramen:http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/emise_sd.html, http://www.finance.cz/home/kapitalovy_trh/data/dluhopisy/ 28

II. Snahou podnikatelů je získat výnosnost celkových zdrojů (ROA) větší než jsou průměrné vážené náklady na celkový kapitál. Pro zjednodušení lze abstrahovat od WACC (průměrné vážené náklady kapitálu, problémem zde může být určení nákladů na vlastní kapitál, např. jak uvádí Grünwald (2004) z důvodu nepříliš rozvinutého kapitálového trhu) a vyžadovat ROA přesahující náklady na vypůjčený kapitál. Využívat cizí zdroje ke své činnosti se vyplatí, pokud rentabilita celkového kapitálu je větší než úroky z úvěrů. Myslím si, že důležitější než znát nebo se zabývat těmito teoretickými hodnotami je analyzovat faktory, které rentabilitu ovlivňují. A proto se v další kapitole budu věnovat právě těmto faktorům. 3.3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RENTABILITU Rentabilita je vrcholový, komplexní, syntetický ukazatel efektivnosti podniku, do kterého se promítá mnoho vlivů. Proto, má-li finanční analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatele rentability, ale zajímá se také o faktory, které se na jejím utváření a změnách podílely 6. Abych mohla odhalit faktory ovlivňující rentabilitu, nejprve provedu pyramidální rozklady jednotlivých ukazatelů rentability. Dále provedu rozbor jednotlivých dílčích ukazatelů, které dostanu rozkladem. 3.3.1. Rozklad nezdaněné rentability celkového kapitálu RCK = EBIT/celková aktiva RCK = (EBIT/tržby) * (tržby/celková aktiva) RCK = ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv Jak vidíme, RCK je složena z provozního ziskového rozpětí (rentabilita tržeb) a z obratu aktiv. Protože je mezi ukazateli znaménko krát, můžeme usuzovat, že změna každého ukazatele přispívá ke zlepšení, resp. zhoršení celkového ukazatele. Tyto dílčí ukazatele jde dále rozkládat na nekonečné množství dalších faktorů, které ho ovlivňují. 6 Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004,2. vydání,strana 36. 29