Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra primární a preprimární pedagogiky Výzkumná zpráva projektu pod názvem Celé Česko čte dětem PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D. 1
Název projektu Zadavatel projektu Garant výzkumu Vedoucí řešitelského týmu Členové řešitelského týmu Doba řešení 2011 2013 Datum vypracování závěrečné zprávy 16. června 2014 Celé Česko čte dětem Celé Česko čte dětem, obecně prospěšná společnost Katedra primární a preprimární pedagogiky, Pedagogická fakulta UP v Olomouci PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D. Doc. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D. PhDr. Jitka Petrová, Ph.D. Mgr. Alena Berčíková Mgr. Veronika Švrčinová Mgr. Kateřina Kadlčíková Mgr. Iva Zowadová (2011 2012) V letech 2011 2013 proběhlo na Katedře primární a preprimární pedagogiky PdF UP v Olomouci výzkumné šetření, které bylo cíleně zpracováváno pro projekt pod názvem Celé Česko čte dětem. Výzkumné šetření se uskutečnilo ve dvou etapách: První etapa probíhala v letech 2011 2012 (došlo k šetření v preprimárním vzdělávání) Druhá etapa probíhala v letech 2012 2013 (došlo k šetření v oblasti primárního vzdělávání) Cílem výzkumu v obou etapách bylo zjistit, jak se rodiče podílejí u svého dítěte na vytváření pozitivního vztahu ke knize a jak se tedy podílejí na rozvoji čtenářské gramotnosti u svých dětí. 1. Dílčím cílem výzkumu bylo, jak se pedagogové podílejí na vytváření pozitivního vztahu ke knize a rozvoji čtenářské gramotnosti. 2. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, které žánry popř. spisovatelé děti a žáci preferují. 2
Cílová skupina: V první etapě výzkumu: Děti předškolního věku (5 6leté) Rodiče dětí předškolního věku Pedagogové mateřských škol Ve druhé etapě výzkumu: Žáci 1. stupně ZŠ (1. 5. tř.) Rodiče žáků primární školy Pedagogové základních škol Použité výzkumné metody: nestandardizovaný dotazník, rozhovor 3
Úvodem Vzhledem k tomu, že jsme použili ve formulaci cílů výzkumu v současné době velmi diskutovaný a často užívaný termín čtenářské gramotnosti, je nutné na tomto místě pojem objasnit. Tento termín se často používá i v souvislosti s vytvářením pozitivního vztahu ke knize a disponuje mnoha faktory, které danou problematiku rozpracovávají. Z historického pohledu lze na pojem gramotnost pohlížet jako na dovednost číst a psát. Původní význam pojmu gramotnost spočívá v rovině základního systému dorozumívání na základě psaných znaků (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, s. 352). Švec (2002, s. 225) popisuje gramotnost jako schopnosť čítať a písať s porozumením jednoduchý text o každodennom živote; obsahuje zvyčajne aj schopnosť vykonávať jednoduché aritmetické kalkulácie. Pedagogická encyklopedie (Průcha, 2009, s. 223) dokonce odkazuje na elementární výuku čtení a psaní, když říká, že gramotnost je dovednost číst a psát, získávaná obvykle v počátečních ročnících školní docházky. Sociologický slovník (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996) doplňuje, že se jedná o schopnosti v mateřském jazyce. Lze říci, že uvedený souhrn znaků chápe gramotnost jako ovládnutí trivia. Zřejmě se zde projevuje vliv tradice české školy, která kladla silný důraz na kvalitní technické osvojení čtenářských dovedností. Výsledky výzkumu mapují rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí předškolního věku a žáků mladšího školního věku, a to prostřednictvím předčítání, či společného čtení v rodině předškoláka a žáka primární školy. Pravidelné předčítání či společné čtení v rodině buduje nejenom její pevné vazby, ale má významné místo v rozvoji celé osobnosti dítěte. Prostřednictvím četby se dítě učí porozumět textu, porozumět mu, přemýšlet o něm a postupně ho používat k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. Uvedené dovednosti můžeme shrnout pod pojem čtenářská gramotnost, která z hlediska její významnosti pro život člověka se proto stala součástí řady mezinárodních srovnávacích výzkumů, např. (PISA, IALS, SIALS, PIRLS). V současném kurikulu preprimárního i primárního vzdělávání je práci s literaturou věnována velká pozornost. Na základě prostudování dostupné literatury lze konstatovat, že v České republice nejsou provedeny výzkumy zaměřené na čtenářskou gramotnost právě u skupiny dětí předškolního věku a dětí mladšího školního věku. 4
Výzkumný vzorek: Při výběru výzkumného vzorku respondentů jsme vycházeli z vlastností základního souboru. Vzhledem ke skutečnosti, že výzkumné šetření u všech cílových jednotek (v našem případě jde o množinu rodičů dětí předškolního věku a mladšího školního věku žáků 1. stupně ZŠ, tj. žáků 1. 5. třídy v celé České republice) by bylo časově velmi náročné, rozhodli jsme se provést výběrové šetření. Vzorek byl vybrán z celkem 3 683 základních škol v ČR, které navštěvovalo 760 396 žáků s 38 007 třídami 1. stupně ZŠ a 4931 mateřských škol, které navštěvovalo 342 524 dětí ve 14 481 třídách. (Údaje získány z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Dostupné na http://www.uiv.cz/soubor/4554 [cit. 2011 10 28]. o Rozsah výzkumného souboru Výzkumný soubor tvoří rodiče dětí. Stanovili jsme si kritérium, na základě něhož jsme statisticky vyhodnocovali postoje rodičů k dětskému čtenářství. Výzkumný soubor lze dále charakterizovat podle stanoveného kritéria, a to podle stupně školy, který děti daných rodičů navštěvují. Výzkumný vzorek se skládal z rodičů dětí: Počet dětí možnosti počet % MŠ 206 20 ZŠ 825 80 celkem 1031 100 Tab. 1 Počet dětí 5
Graf 1 k tab.1 Z celkového počtu 1031 dětí a zároveň jejich rodičů, bylo z MŠ 206 dětí, což je 20% a ze ZŠ 825, což je 80% z celkového počtu. První etapa sběru dat proběhla v březnu 2011 2012 v MŠ, druhá etapa dubnu 2012 2013. Studenti oboru Učitelství pro MŠ PdF UP v Olomouci v roce 2011 2012 a studenti oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ PdF UP v Olomouci v roce 2012 2013 v rámci souvislé praxe realizovali průzkum, jehož cílem bylo zjistit jak často rodiče (prarodiče, blízká rodina) svým dětem čtou, jaké knihy mají děti oblíbené a jak se podílejí na vytváření pozitivního vztahu dítěte ke knize. Výsledky výzkumného šetření: I. Výsledky dotazníkového šetření určené rodičům dětí z MŠ a ze ZŠ (Nejprve jsou uváděny tabulky a grafy všech dotazníkových položek z MŠ a následně grafy všech dotazníkových položek ze ZŠ) tabulky a Odpovědi na dotazníkové šetření určeného rodičům dětí z mateřských škol. 1. Čtete si s Vaším dítětem či mu předčítáte? ano 201 98 ne 5 2 celkem 206 100 Tab. č. 1 odpovědi respondentů na položku č. 1 6
Graf 1 k tab. 1 Na otázku, zda rodiče předčítají svým dětem, nebo si děti čtou samy, odpovědělo 206 rodičů z MŠ kladně a 5 rodičů odpovědělo, že svým dětem nepředčítá. Z výše uvedeného lze konstatovat, že většina rodičů svým dětem předčítá, nebo uvádí, že si děti čtou samy. Ze zkušeností však víme, že rodiče někdy zkreslují informace, které do dotazníku odpovídají. Proto jsme dotazník konstruovali tak, aby další otázky podrobněji vykreslily danou skutečnost. 2. Kde berete inspiraci pro výběr četby pro Vaše dítě? knihovna 71 23 knihkupectví 92 30 internet 32 10 doporučené seznamy lit. 3 1 7
jiné (knihy přátel, příbuzných) 106 34 jiné (reklama, domácí knihovna) 4 1 celkem 308 100 Tab. č. 2 odpovědi respondentů na položku č. 2 Graf 2 k tab. 2 Z tabulky a grafu vyplývá, že nejvíce inspirace rodiče získají od svých kamarádů, kolegů, či učitelů ve škole a přátel, a to ve 34%. Velké množství informací podají také pracovníci knihoven (23%), nebo prodavači v knihkupectví (30%). Svou roli tady sehrává i internet. Ostatní položky jsou zastoupeny ve velmi malé míře. 3. Má Vaše dítě svou domácí knihovnu? ano, má svou vlastní 70 34 ano, má společnou se sourozencem 84 41 ano, máme společnou celá rodina 26 13 ne, má pouze několik knížek 25 12 ne, nemá žádné vlastní knížky 1 0 jiné 0 0 8
celkem 206 100 Tab. č. 3 odpovědi respondentů na položku č. 3 Graf 3 k tab. 3 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že 41% dětí z mateřské školy má společnou knihovničku se svým sourozencem a domácí knihovničku samo pro sebe má až 34% dětí. Tato čísla jsou velice pozitivní. Na tomto místě jsou kladeny pozitivní stimulace dítěte ke čtenářství a k dovednosti zacházet s knihou a posléze naučit se číst. 4. Navštěvuje Vaše dítě školní či veřejnou knihovnu? nikdy, ani jednu z nich 139 67 pouze školní knihovnu 8 4 pouze veřejnou knihovnu 57 28 obě knihovny 2 1 celkem 206 100 Tab. č. 4 odpovědi respondentů na položku č. 4 9
Graf 4 k tab. 4 Jak je z výsledků zřejmé, rodiče nejsou s největší pravděpodobností informováni o existenci školní knihovny. Přitom se vyptávají svých dětí, zda li jim paní učitelka před spaním četla pohádku, popř. kterou, což vyplynulo později z rozhovorů, kterými bylo dotazníkové šetření doplněno. I z těchto důvodů vyšly zarážející výsledky. O existenci školní knihovny neví 67% rodičů. Veřejnou knihovnu však navštěvuje se svými předškolními dětmi 28% rodičů. 5. Jak často navštěvuje Vaše dítě jednu z výše zmíněných typů knihoven? nikdy 139 67 zřídka 30 15 často 19 9 pravidelně 18 9 celkem 206 100 Tab. č. 5 odpovědi respondentů na položku č. 5 10
Graf 5 k tab. 5 67% rodičů odpovědělo, že žádnou z knihoven se svými dětmi nenavštěvují. Dále odpovídali, že v 15% navštěvují veřejnou knihovnu jen zřídka se svými dětmi. Je to pochopitelné, neboť předškolní děti ve většině případů ještě neumí číst, takže svoji iniciativu tak markantně neprosazují. Je nadmíru uspokojivá skutečnost, že již v tomto věku lze vytvořit návyk a dovednost pro rozvoj čtenářské gramotnosti, neboť z průzkumu vyplynulo, že 9% rodičů knihovnu navštěvuje často a 9% dokonce pravidelně. 6. Chodíváte do knihovny s Vaším dítětem? mé dítě nechodí do knihovny 139 67 nechodím, nemám na to čas 5 2 nechodím, mé dítě o to nestojí 2 1 nechodím, nikdy mě nenapadlo jít 1 0 chodím, když mám na to čas 22 11 chodím, když mé dítě o to stojí 13 6 chodím s mým dítětem pravidelně 24 12 jiné 0 0 11
celkem 206 100 Tab. č. 6 odpovědi respondentů na položku č. 6 Graf 6 k tab. 6 Opět se potvrdila skutečnost, že ve 67% do knihovny děti nechodí. Naopak však pozitivní výsledky se ukázaly téměř u 29% odpovědí. Buď rodiče s dětmi chodí pravidelně ve 12%, nebo v případě, že děti o to stojí v 6% a nebo když rodiče mají čas v 11% případů. Všechny tyto odpovědi jsou velmi pozitivní. 7. Jakou dobu v rámci běžného dne trávíte s Vašim dítětem společným čtením či předčítáním? do 15 minut 36 17 do 30 minut 111 54 do 45 minut 22 11 do 60 minut 30 15 1 2 hodiny 7 3 12
celkem 206 100 Tab. č. 7 odpovědi respondentů na položku č. 7 Graf 7 k tab. 7 U dětí předškolního věku odpovídali rodiče na tuto otázku velmi pozitivně a z výsledků je zřejmé, že téměř v 54%, tedy více než v polovině případů čtou svým dětem až 30 minut denně. 15 minut denně čte 17% rodičů. Tato doba je pro udržení pozornosti pro předškolní děti ideální. 8. Jakou denní dobu obvykle ke společnému čtení či předčítání využíváte? dopoledne 4 1 odpoledne 28 10 večer 81 28 kdykoliv mě dítě požádá či kdykoliv chce 60 21 13
před spaním 113 39 jindy 1 0 celkem 287 100 Tab. č. 8 odpovědi respondentů na položku č. 8 Graf 8 k tab. 8 Je zřejmé, že rodiče si udělají čas na své děti v nejvíce případech před spaním, kdy jim předčítají. Tyto výsledky průzkum ukázal. V 28% rodiče odpovídali, že předčítají svým dětem večer a před spaním ve 39%. Kdykoliv během dne odpovědělo 21% rodičů, což je u dětí předškolního věku vzhledem psychické zátěži při udržení pozornosti pochopitelné a možná i intenzivnější. 9. Jak často si s dítětem společně čtete či mu předčítáte? méně než jednou za týden 7 3 jednou týdně 16 8 několikrát týdně 106 51 14
denně 77 37 celkem 206 100 Tab. č. 9 odpovědi respondentů na položku č. 9 Graf 9 k tab. 9 Na tomto místě jsme překvapení vysokým počtem kladných odpovědí. Rodiče předčítají svým dětem v 51% několikrát týdně. Denně přitom čte dětem 37% rodičů. Vzhledem k věkové kategorii dětí je to pochopitelné. Děti neumí číst a z těchto důvodů jim rodiče předčítají. Přesto ve 3% jen jednou týdně. 10. Kdo se obvykle ve Vaší rodině ujímá role předčítajícího? naše dítě si čte samo, nepředčítáme mu 9 3 maminka 106 38 tatínek 19 7 maminka a tatínek se střídají 71 25 prarodiče 40 14 15
sourozenci 34 12 jiné (teta) 3 1 celkem 282 100 Tab. č. 10 odpovědi respondentů na položku č. 10 Graf 10 k tab. 10 Nejčastěji čte svým dětem matka v 38%. Dále se střídá matka a otec ve 25% odpovědí. Prarodiče jsou zastoupeni v 14% kladných odpovědí. Sourozenci předčítají ve 12% a dokonce ve 3% si předškolní děti čtou samy. 11. Jaký žánr knihy si s Vaším dítětem nejraději čtete či mu předčítáte? pohádky 102 41 životopisy 1 0 cestopisy 2 1 klasickou literaturu 0 0 poezii 8 3 16
detektivky 1 0 science fiction 3 1 horory 0 0 dívčí romány 1 0 knihy o vědě a technice 14 6 knihy o přírodě 73 29 knihy o sportu a zdraví 10 4 humorné publikace 8 3 doborodružnou literaturu 21 8 jiné (příběhy dětí) 5 2 nečteme si/nepředčítám mu 2 1 celkem 251 100 Tab. č. 11 odpovědi respondentů na položku č. 11 Graf 11 k tab. 11 17
Je zřejmé, že nejoblíbenějším žánrem dětí předškolního věku jsou pohádky (41%). Na druhém místě se objevují knihy o přírodě (29%) a posléze jsou další žánry rozděleny poměrně vyrovnaně. 12. Uveďte titul a autora knihy, kterou Vaše dítě právě čte či kterou mu předčítáte? Pohádky do postýlky 7 3 Pejsek a kočička 6 3 Krteček 5 2 Nejkrásnější pohádky (Hans Christian Andersen) 4 2 Rumcajs 4 2 Honzíkova cesta (Bohumil Říha) 4 2 Ferda mravenec 3 1 Špalíček pohádek 3 1 O letadélku káněti 3 1 jiné 148 72 nečte/nepředčítám mu 19 9 celkem 206 100 Tab. č. 12 odpovědi respondentů na položku č. 12 18
Graf 12 k tab. 12 Na otázku, které tituly se nejčastěji objevují ve čtenářském portfoliu vašich dětí, rodiče uváděli titul Pohádky do postýlky (3%). Dále jsou oblíbené knihy jako je Povídání o pejskovi a kočičce (3%) a Krteček (2%). 9% rodičů neuvedlo ani jeden titul, neboť dětem nečtou. 13. Uveďte nejoblíbenější knihu Vašeho dítěte? Pejsek a kočička (Josef Čapek) 11 5 Dinosauři (David Norman) 10 5 Krteček 10 5 Dětská encyklopedie 7 3 Mašinka Tomáš 5 2 19
Sněhurka 3 1 Červená Karkulka 3 1 Ferda Mravenec (Ondřej Sekora) 3 1 jiné 154 75 celkem 206 100 Tab. č. 13 odpovědi respondentů na položku č. 13 Graf 13 k tab. 13 Téměř každý z rodičů uvedl jiný titul publikace, který má jeho dítě oblíbeno, takže je v nabídce jiné v 75% odpovědí. Přesto mezi nejoblíbenější knihy podle rodičů předškolních dětí patří: Povídání o pejskovi a kočičce, Dinosauři a Krteček, tyto tituly byly zastoupeny 5% odpovědí. 14. Jakou činnost se domníváte, že Vaše dítě nejraději ve svém volném čase dělá doma? čte si 25 8 dívá se na televizi 81 27 je u počítače 45 15 20
hraje play station 3 1 jiné (hraje si) 101 33 maluje a kreslí si 37 12 vyrábí, modeluje, staví puzzle 0 0 sport, kroužky 4 1 pomáhá doma 3 1 jiné 4 1 celkem 303 100 Tab. č. 14 odpovědi respondentů na položku č. 14 Graf 14 k tab. 14 Mezi nejčastější činnosti dětí předškolního věku rodiče odpověděli, že si hraje (33%). Dále se dívá na televizi (27%) a na třetím místě se objevuje počítač (15%). Jen ve 12% děti malují nebo kreslí. Tyto výsledky jsou neuspokojivé. Odpovědi na dotazníkové šetření určené rodičům dětí ze základních škol. 21
1. Čtete si s Vašim dítětem či mu předčítáte? ano 801 97 ne 24 3 celkem 825 100 Tab. č. 15 odpovědi respondentů na položku č. 1 Graf 15 k tab. 15 Jak z tabulky i grafu vyplývá, i rodiče žáků základních škol odpovídali velmi kladně na otázku, zda svým dětem čtou. Je nutné na tomto místě podotknout, že byli osloveni žáci 1. stupně ZŠ. Je zřejmé, že rodiče situaci zkreslovali, neboť jsme stejnou otázku formulovali dětem při rozhovoru a kladné odpovědi dětí nebyly zastoupeny tak vysokým % úspěšnosti, jako při dotazování rodičů. Z těchto faktů vyplývá, že rodiče své odpovědi nadhodnocovali. Rodiče odpověděli, že dětem čtou v 97%. 2. Kde berete inspiraci pro výběr četby pro Vaše dítě? 22
knihovna 421 31 knihkupectví 438 33 internet 151 11 doporučené seznamy lit. 85 6 jiné (knihy přátel, příbuzných) 214 16 jiné (reklama, domácí knihovna) 28 2 celkem 1337 100 Tab. č. 16 odpovědi respondentů na položku č. 2 Graf 16 k tab. 16 U žáků ZŠ lze konstatovat, že rodiče berou inspiraci pro výběr četby z knihkupectví, a to ve 33% odpovědí. Na druhém místě jsou rady knihovnic v 31%, a na třetím místě jsou kamarádi a přátelé v 16% odpovědí, stejně jako u rodičů dětí z MŠ. Internet hraje poměrně významnou roli jako zdroj informací o knižních titulech v 11%. 23
3. Má Vaše dítě svou domácí knihovnu? ano, má svou vlastní 369 45 ano, má společnou se sourozencem 260 32 ano, máme společnou celá rodina 118 14 ne, má pouze několik knížek 74 9 ne, nemá žádné vlastní knížky 1 0 jiné 3 0 celkem 825 100 Tab. č. 17 odpovědi respondentů na položku č. 3 Graf 17 k tab. 17 Taktéž rodiče žáků základních škol odpověděli kladně na existenci své vlastní knihovničky, a to ve 45%, a společně se sourozencem ve 32%. Je to logické, neboť primárním úkolem 1. stupně ZŠ je naučit děti číst a psát. Ve škole získávají nejen technickou dovednost číst, ale také se začínají orientovat v textu a svou vlastní iniciací kladou základy pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Ani u jednoho respondenta jsme se nesetkali, že by žádnou knihu nevlastnil. 24
4. Navštěvuje Vaše dítě školní či veřejnou knihovnu? nikdy, ani jednu z nich 300 36 pouze školní knihovnu 126 15 pouze veřejnou knihovnu 298 36 obě knihovny 101 12 celkem 825 100 Tab. č. 18 odpovědi respondentů na položku č. 4 Graf 18 k tab. 18 Rodiče žáků primární školy odpovídali podobně o návštěvnosti školní knihovny jako rodiče dětí z mateřských škol. V největší míře v 36% navštěvuji veřejnou knihovnu a pouze v 15% školní knihovnu. Také si tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že o existenci školní knihovny nemají dostatečné informace. Zarážející je odpověď rodičů, že jejich dítě nikdy žádnou knihovnu nenavštívilo, a to v 36%. 25
5. Jak často navštěvuje Vaše dítě jednu z výše zmíněných typů knihoven? nikdy 300 36 zřídka 215 26 často 164 20 pravidelně 146 18 celkem 825 100 Tab. č. 19 odpovědi respondentů na položku č. 5 Graf 19 k tab. 19 U žáků primární školy bylo zajímavé zjištění, neboť 26% odpovědí rodičů potvrdilo, že se svými dětmi navštěvují knihovnu zřídka a zároveň 36% nenavštěvuje knihovnu vůbec. Každopádně při součtu kladných odpovědí lze konstatovat, že rodiče žáků primární školy navštěvují buď často, nebo dokonce pravidelně ve 38%. Často navštěvuje knihovnu 20% dětí a pravidelně 18% dětí. Což je poměrně málo. 26
6. Chodíváte do knihovny s Vaším dítětem? mé dítě nechodí do knihovny 300 36 nechodím, nemám na to čas 98 12 nechodím, mé dítě o to nestojí 39 5 nechodím, nikdy mě nenapadlo jít 36 4 chodím, když mám na to čas 151 18 chodím, když mé dítě o to stojí 109 13 chodím s mým dítětem pravidelně 68 8 jiné 24 3 celkem 825 100 Tab. č. 20 odpovědi respondentů na položku č. 6 Graf 20 k tab. 20 Opět musíme počítat s 36% rodičů, kteří do knihovny se svými dětmi vůbec nechodí a dokonce dalších 12% nechodí proto, že na to nemá čas. V 18% odpovídali rodiče, že do knihovny chodí tehdy, když na to mají čas. A ve 13% tehdy, když o to dítě stojí. Pravidelně navštěvuje knihovnu 8% dětí. 27
7. Jakou dobu v rámci běžného dne trávíte s Vašim dítětem společným čtením či předčítáním? do 15 minut 123 15 do 30 minut 445 54 do 45 minut 105 13 do 60 minut 91 11 1 2 hodiny 61 7 celkem 825 100 Tab. č. 21 odpovědi respondentů na položku č. 7 Graf 21 k tab. 21 I u rodičů dětí primární školy jsme získali nejvíce kladných odpovědí v době kolem 30 minut u 54% odpovědí a v době kolem 15 minut u 15% respondentů. V tomto věku sice děti udrží pozornost delší dobu, ale jsme přesvědčeni o skutečnosti, že když se děti naučí číst samy, rodiče 28
iniciativu nechávají spíše na dětech, aby si četly a tím se zdokonalily v technice čtení. Tento poznatek vyplynul také z rozhovoru s dětmi (bude popsán později). 8. Jakou denní dobu obvykle ke společnému čtení či předčítání využíváte? dopoledne 20 2 odpoledne 155 13 večer 391 34 kdykoliv mě dítě požádá či kdykoliv chce 203 17 před spaním 381 33 jindy 17 1 celkem 1167 100 Tab. č. 22 odpovědi respondentů na položku č. 8 Graf 22 k tab. 22 29
V největší míře byly zastoupeny odpovědi večer v 34% a před spaním v 33%. Je to zřejmé, protože se stále jedná o děti primární školy, které během dne navštěvují různé kroužky nebo školní družinu a domů se tedy vracejí později odpoledne. Nejvíce času mají rodiče na své děti večer a také je nejvhodnější příležitost pro komunikaci a čtení. Ve 13% odpovídali rodiče, že svým dětem čtou odpoledne a v 17% kdykoliv chce dítě. 9. Jak často si s dítětem společně čtete či mu předčítáte? méně než jednou za týden 18 2 jednou týdně 48 6 několikrát týdně 454 55 denně 305 37 celkem 825 100 Tab. č. 23 odpovědi respondentů na položku č. 9 Graf 23 k tab. 23 30
Rodiče žáků primárních škol odpovídali v 55%, že čtou svým dětem několikrát týdně. Dokonce 37% rodičů odpovědělo, že čte denně. Pouze jednou týdně čte 6% rodičů. Právě na tuto položku jsme se ptali také v rozhovoru dětí a odpovědi rodičů se nepotvrdily. 10. Kdo se obvykle ve Vaší rodině ujímá role předčítajícího? naše dítě si čte samo, nepředčítáme mu 380 46 maminka 242 29 tatínek 58 7 maminka a tatínek se střídají 85 10 prarodiče 25 3 sourozenci 28 3 jiné (teta) 7 1 celkem 825 100 Tab. č. 24 odpovědi respondentů na položku č. 10 Graf 24 k tab. 24 31
Hlavním úkolem primárního vzdělávání na základní škole je, naučit žáky číst a psát. Tuto dovednost získají děti během první a druhé třídy. Možná i z těchto důvodů rodiče dětí odpovídali, že na 1. stupni ZŠ si ve 46% děti čtou samy. Dále pak jim čte matka v 29%. S tímto názorem jsme se setkávali často a argumentace rodičů byla taková, že by se děti měly zdokonalit v technice čtení. V 10% se střídají matky s otci. 11. Jaký žánr knihy si s Vaším dítětem nejraději čtete či mu předčítáte? pohádky 628 36 životopisy 18 1 cestopisy 12 1 klasickou literaturu 37 2 poezii 28 2 detektivky 65 4 science fiction 49 3 horory 13 1 dívčí romány 82 5 knihy o vědě a technice 109 6 knihy o přírodě 256 14 knihy o sportu a zdraví 39 2 humorné publikace 37 2 doborodružnou literaturu 105 6 jiné (příběhy dětí) 284 16 nečteme si/nepředčítám mu 6 0 celkem 1768 100 Tab. č. 25 odpovědi respondentů na položku č. 11 32
Graf 25 k tab. 25 U dětí mladšího školního věku také dominují pohádky v 36%, za nimi se objevují knihy o přírodě ve 14% a nezastupitelnou roli hraje příběh s dětským hrdinou v 16% odpovědí, a to v podobě dívčích románů či příběhů s chlapeckým hrdinou. 33
12. Uveďte titul a autora knihy, kterou Vaše dítě právě čte či kterou mu předčítáte? Harry Potter 49 6 Heidi, děvčátko z hor 21 3 Gabra a Málinka 9 1 Broučci 19 2 Martínkova čítanka 36 4 Mach a Šebestová 27 3 Lichožrouti 22 3 Mikulášovy patálie 42 5 Mumínci 19 2 jiné 526 64 nečte/nepředčítám mu 55 7 celkem 825 100 Tab. č. 26 odpovědi respondentů na položku č. 12 34
Graf 26 k tab. 26 V největší míře 46% se objevovaly různé tituly (uvedené 1x nebo 2x), které se nedaly procentuálně vyjádřit. Je tedy zřejmé, že knižní nabídka na trhu je velmi bohatá. U starších dětí se objevují tituly jako je Harry Poter 6%, Heidi, děvčátko z hor, Martínkova čítanka, Broučci, Lichožrouti a Gabra a Málinka. 13. Uveďte nejoblíbenější knihu Vašeho dítěte? Harry Potter 324 39 Pippi, dlouhá punčocha 87 11 Mach a Šebestová 94 11 Mikulášovy patálie 48 6 Komisař Vrťapka 89 11 Ferda Mravenec 32 4 35
Příběh z tajemné komnaty 9 1 Knihy L. Lancové 36 4 jiné 106 13 celkem 825 100 Tab. č. 27 odpovědi respondentů na položku č. 13 Graf 27 k tab. 27 Mezi nejoblíbenější tituly žáků primární školy podle rodičů patří Harry Potter v 39%. Jiné tituly byly zastoupeny 13% odpovědí. V 11% byly zastoupeny tituly Mach a Šebestová, Komisař Vrťapka a Pipi, dlouhá punčocha. Oblíbeným titulem jsou i Mikulášovy patálie. 14. Jakou činnost se domníváte, že Vaše dítě nejraději ve svém volném čase dělá doma? čte si 254 19 dívá se na televizi 371 28 je u počítače 363 27 36
hraje play station 49 4 jiné (hraje si) 246 18 jiné 52 4 celkem 1335 100 Tab. č. 28 odpovědi respondentů na položku č. 14 Graf 28 k tab. 28 U dětí mladšího školního věku je na prvním místě sledování televize (28%), ihned za ní je manipulace s počítačem ve 27%, a potom teprve jiné činnosti formou hry doma nebo venku, a to v 18%. Odpověď, že si dítě doma čte, bylo zastoupeno v 19%. Odpovědi na poslední dotazníkovou položku jsou velmi alarmující. Ve většině případů totiž vyšlo, že děti nejvíce času tráví u televize nebo před počítačem. Přestože se jim, jak rodiče uvedli, velmi věnují v oblasti předčítání, výsledky tomu neodpovídají. Rizika výzkumu: Je třeba upozornit na rizika, která se mohou objevit v souvislosti s dotazníkovým šetřením. Zejména na objektivnost výsledků. Dotazníkové šetření bylo sice anonymní, ale rodiče dětí se mohou subjektivně nadhodnocovat. Tím dochází ke zkreslení výsledků. 37
Z těchto důvodů výzkumník přistupuje k tzv. triangulaci v pedagogickém výzkumu. Podpoří jednu z výzkumných metod dalšími dvěma metodami a na výzkumný problém se snaží podívat z jiného úhlu pohledu, tedy i s jinými respondenty, či aktéry výzkumu, kteří jsou však s dotazovanými v kompatibilitě. II. Výsledky dotazníkového šetření s pedagogy MŠ a ZŠ Popis výzkumného vzorku Byli osloveni učitelé na základních a mateřských školách v celé České republice. Pedagogové byli vybráni na základě předešlého zapojení rodičů dětí, které vzdělávají ve své škole tak, aby byly výsledky objektivně měřitelné. Bylo osloveno 110 pedagogů, ale mnoho dotazníků jsme museli pro chybné vyplnění vyřadit, a proto bylo pracováno s výsledky 63 učitelů z MŠ i ze ZŠ. Učitelé v dotazníkovém šetření odpovídali na tyto otázky. Výsledky byly zaznamenány do grafů a tabulek. 1. Čtete si/předčítáte dětem v rámci běžného dne ve Vaší škole? ano 61 97 ne 2 3 celkem 63 100 Tab. č. 29 odpovědi respondentů na položku č. 1 38
Graf 29 k tab. 29 Pedagogové odpovídali kladně, a to v 97%, že předčítají dětem/žákům ve škole. Vzhledem k tomu, že jsme data zjišťovali u učitelů mateřských a základních škol (1. stupeň), dá se konstatovat, že tento předpoklad není překvapující, neboť děti v tomto věku ještě samy nečtou, nebo nemají zatím techniku čtení na zautomatizované úrovni, takže jim učitelé předčítají. 2. Kde berete inspiraci pro výběr četby pro Vaše děti ve Vaší škole? knihovna 47 42 knihkupectví 23 21 internet 17 15 doporučené seznamy lit. 17 15 jiné 8 7 celkem 112 100 Tab. č. 30 odpovědi respondentů na položku č. 2 39
Graf 30 k tab. 30 Učitelé odpověděli ve 42%, že inspiraci pro četbu knih získávají od pracovnic z knihoven, nebo se s novými tituly seznamují v rámci knižní nabídky v knihovně. Ve 21% v knihkupectví a v 15% z internetu a z doporučených seznamů. Usuzujeme tímto na kvalitní spolupráci pedagogů s knihovnami. 3. Máte v budově Vaší školy knihovnu? ano 55 87 ne, máme pouze několik knížek 8 13 nemáme 0 0 celkem 63 100 Tab. č. 31 odpovědi respondentů na položku č. 3 40
Graf 31 k tab. 31 Školní knihovnu mají téměř na každé škole, neboť kladně odpovědělo 87% respondentů. Školní knihovny se mohou dále dělit na žákovské knihovny a učitelské knihovny, což jsme v našem šetření dále nezkoumali, ale každopádně jsou využívány a zřizovány. 4. Navštěvujete s dětmi školní či veřejnou knihovnu? nenavštěvujeme 2 3 pouze školní knihovnu 8 13 pouze veřejnou knihovnu 22 35 obě knihovny 31 49 celkem 63 100 Tab. č. 32 odpovědi respondentů na položku č. 4 41
Graf 32 k tab. 32 Učitelé využívají ke společné četbě s dětmi/žáky nejen školní knihovny, ale i veřejné knihovny. Kladně odpovědělo 49% dotazovaných. Tento fakt bereme jako velmi pozitivní, neboť se lze přiklonit k předpokladu, že školní knihovna nebude obsahovat takové množství titulů a takovou nabídku, jako veřejná knihovna. Také je v dětech vytvářen návyk do knihovny chodit, naučit se v ní orientovat a knihy si půjčovat. 5. Jak často navštěvujete s dětmi jednu z výše zmíněných typů knihoven? nenavštěvujeme 2 3 zřídka 21 33 často 9 14 pravidelně 31 49 celkem 63 100 Tab. č. 33 odpovědi respondentů na položku č. 5 42
Graf 33 k tab. 33 Pedagogové také sdělili, že v 49% navštěvují s dětmi/žáky knihovnu pravidelně. Což svědčí o dobré spolupráci učitelek MŠ a 1. stupně ZŠ s knihovnicemi. Teoreticky by mohli pedagogové využívat i podpůrné literární programy, které knihovny pro děti připravují. 6. Jakou dobu v rámci běžného dne tráví děti ve Vaší škole společným čtením či předčítáním? do 15 minut 10 16 do 30 minut 27 43 do 60 minut 21 33 1 2 hodiny 5 8 celkem 63 100 Tab. č. 34 odpovědi respondentů na položku č. 6 43
Graf 34 k tab. 34 Pedagogové předčítají denně dětem /žákům do 30 minut. Vzhledem k věkové kategorii dětí je tento čas optimální pro udržení pozornosti a získání nových informací. 7. Jakou denní dobu obvykle ke čtení či předčítání využíváte? dopoledne 53 84 odpoledne 10 16 jindy 0 0 celkem 63 100 Tab. č. 35 odpovědi respondentů na položku č. 7 44
Graf 35 k tab. 35 Vzhledem k času, který děti/žáci ve školských zařízeních tráví, je pochopitelné, že pedagogové předčítají dětem v 84% v dopoledních hodinách. 16% v odpoledních hodinách, kde se domníváme, že k předčítání dochází ve školních družinách a klubech. 8. Jak často si s dětmi čtete či předčítáte? méně než jednou za týden 2 3 jednou týdně 2 3 několikrát týdně 38 60 denně 21 33 celkem 63 100 Tab. č. 36 odpovědi respondentů na položku č. 8 45
Graf 36 k tab. 36 Pedagogové si v 60% předčítají s dětmi několikrát týdně. Domníváme se, že se nejedná jen o beletrii, ale také o poučné knihy, jako zdroj informací v rámci výchovy a vzdělávání. 9. Seznamujete rodiče s knižními novinkami? ano 35 56 ne 28 44 celkem 63 100 Tab. č. 37 odpovědi respondentů na položku č. 9 46
Graf 37 k tab. 37 S knižními novinkami seznamují pedagogové rodiče v 56% odpovědí. Ve 44% neseznamují. Z těchto výsledků usuzujeme, že záleží na individuální domluvě a komunikaci daného pedagoga, nebo školského zařízení s rodiči. Na pravidlech, které si vzájemně nastavili. 10. Domníváte se, že rodiče dětem čtou často? zřídkakdy 28 44 příležitostně 31 49 často 4 6 pravidelně 0 0 celkem 63 100 Tab. č. 38 odpovědi respondentů na položku č. 10 47
Graf 38 k tab. 38 V této odpovědi se rozcházejí názory pedagogů na předčítání rodičů doma. Pedagogové se domnívají, že rodiče předčítají svým dětem pouze příležitostně, a to ve 49% a dokonce zřídkakdy ve 44%. Pedagogové dále vypověděli, že často čtou rodiče pouze v 6%. 11. Jaký žánr knihy si, podle Vás, děti nejraději čtou či předčítají? pohádky 50 23 životopisy 2 1 cestopisy 0 0 klasickou literaturu 1 0 poezii 2 1 detektivky 13 6 science fiction 13 6 horory 3 1 dívčí romány 20 9 knihy o vědě a technice 11 5 knihy o přírodě 40 18 48
knihy o sportu a zdraví 4 2 humorné publikace 20 9 dobrodružnou literaturu 31 14 jiné (příběhy dětí) 11 5 celkem 221 100 Tab. č. 39 odpovědi respondentů na položku č. 11 Graf 39 k tab. 39 I pedagogové potvrdili, že nejvíce jsou u dětí předškolního věku a mladšího školního věku oblíbené pohádky v 23% odpovědí. Na druhém místě mají děti/žáci rádi knihy o přírodě, a to v 18%. Z dalších nabízených žánrů se jedná o dobrodružnou literaturu v 14% dotazovaných a dále o dívčí romány a humorné publikace v 9% odpovědí. 49
12. Uveďte titul a autora knihy, kterou si právě s dětmi ve škole čtete? Honzíkova cesta (B. Říha) 8 13 Děti z Bullerbynu (A. Lindgrenová) 3 5 Haló, Jácíčku (D. Mrázková) 2 3 Ať žije Pepan (J. Žáček) 2 3 Mikulášovy patálie (R. Goscinny) 4 6 Staré pověsti české (A. Jirásek) 6 10 Pipi dlouhá punčocha (A. Lindgrenová) 7 11 Mach a Šebestová (M. Macourek) 12 19 Z deníku kocoura Modroočka (J. Kolář) 8 13 Broučci (J. Karafiát) 4 6 Harry Potter (J.K. Rowlingová) 2 3 jiné 3 5 nečteme žádnou knihu 2 3 celkem 63 100 Tab. č. 40 odpovědi respondentů na položku č. 12 50
Graf 40 k tab. 40 Nejoblíbenějšími publikacemi byly uváděny Mach a Šebestová, Honzíkova cesta, Z deníku kocoura Modroočka nebo Staré pověsti české, či Pipi dlouhá punčocha. Tyto tituly jsme zaznamenali opakovaně. Existuje celá řada jiných titulů, které se vyskytly pouze jednou, takže nebyly procentuálně vyjádřitelné. Rizika výzkumu: I u druhého dotazníkového šetření upozorňujeme na rizika, která se mohou v souvislosti s dotazníkovým šetřením vyskytnout. Opět upozorňujeme na objektivnost výsledků. Přestože dotazníkové šetření bylo anonymní a výzkumník pracoval s anonymními daty, pedagogové se mohli nadhodnocovat. Předpokládáme, že vzhledem k profesionalizaci pedagogů, ke zkreslování výsledků docházelo minimálně. Výsledky z dotazníkového šetření byly podpořeny rozhovory s dětmi a žáky. 51
Nedodrželi jsme sice triangulaci v pedagogickém výzkumu, ale výsledky jsme kombinovali dvěma výzkumnými metodami. III. Výsledky rozhovorů vedené s dětmi z MŠ a ZŠ S dětmi předškolního věku a primární školy byly dále v rámci výzkumu vedeny rozhovory, které měly potvrdit, či vyvrátit věrohodnost dotazníkového šetření, které bylo realizováno s rodiči a učiteli těchto dětí. Z rozhovoru vyšlo najevo to, co jsme uváděli jako rizika při vyhodnocování dotazníků. Společné čtení opravdu probíhá u dětí v předškolním věku. Přesto se v dotazníkovém šetření ukázalo, že rodiče čtou dětem méně často, než posléze děti samy uváděly. Ve 25% uváděly děti, že rodiče jim čtou 1x 2x týdně, 3x 4x rodiče dětem čtou v 24%, denně pouze ve 12%. Rodiče uváděli, že svým dětem čtou a kolonka vůbec nečte, byla v dotazníku neobsazena, děti však vypověděly, že z 23% jim rodiče nečtou. V těchto číslech vidíme zásadní rozpor mezi výpovědí rodiče a dítěte. U žáků na 1. stupni ZŠ jsme také pozorovali rozdílnou hodnotu při odpovědích žáků. Ti uváděli, že ve 36 % čtou denně, což vyplývá i z jejich povinností, které jsou spojeny se vzděláváním. 3x 4x týdně čtou v 33%, 1x 2x týdně v 20%. Rodiče těchto dětí také neuváděli, že by dětem vůbec nečetli. Z rozhovorů vyplynulo, že rodiče dětem nečtou vůbec ve 6 %. Na tento dotaz neodpověděly 4% dětí. Ostatní výsledky, které byly ověřeny rozhovorem s dětmi, byly podpořeny. Nejvíce čte dětem matka, ale ve 3.třídě již čte samo 91% dětí, ve 4. třídě 98% a v 5. třídě 99% a rodiče jim již nepředčítají. Což vidíme jako nedostatek ze strany rodičů v udržení kvalitní a bezprostřední komunikace se svým potomkem. Když jsme se zaměřili na žánry, které děti nejvíce vyhledávají, byla to skutečně v obou kategoriích dětí autorská pohádka, téměř v 70% odpovědí. Lidová pohádka se vyskytovala pouze v 6% odpovědí, ale v 30% byly zastoupeny příběhy s dětským hrdinou, přírodovědné publikace a u starších dětí sci fi a dobrodružná literatura. 52
Závěrem Výzkum realizovaný pro obecně prospěšnou společnost Celé Česko čte dětem, proběhl v letech 2011 2013 ve dvou etapách. Garantem daného výzkumu se stala Katedra primární a preprimární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumný tým vedla PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D. Výsledky výzkumu byly velmi zajímavé a můžeme tvrdit, že významný podíl na rozvoji čtenářských dovedností mají jak pedagogové, kteří dětem pravidelně předčítají, tak i rodiče dotazovaných dětí. Věková kategorie respondentů ukazuje, že v předškolním a mladším školním věku se dospělí více zaměřují na rozvoj čtenářských i komunikativních kompetencí svých dětí, či žáků. Projekt, Celé Česko čte dětem, předpokládá, že rodiče svým dětem předčítají asi 20 minut denně. Výzkum nám potvrdil, že rodiče čtou svým dětem ne sice denně, ale několikrát týdně téměř 30 minut. Jedná se však o děti mladšího školního věku a děti předškolního věku. Výzkum také potvrdil skutečnost, že jakmile děti získají dovednost číst, rodiče se podílí na předčítání svým dětem v menší míře. To považujeme za chybný krok ze strany rodičů, neboť nejde jen o techniku čtení a rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí, ale zároveň o kontakt s rodiči, prodloužení aktivní komunikace a důvěry, která nesmírně ovlivňuje sociální a personální růst osobnosti člověka. 53