STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2012 2020 Brno, září 2012
Ing. Josef Mikulík, CSc. Mgr. Zuzana Strnadová RNDr. Jan Tecl Ing. Ondřej Valach Vypracoval: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i 2
OBSAH ANALYTICKÁ ČÁST 5 1 RÁMCOVÉ PODMÍNKY SILNIČNÍ DOPRAVY VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 6 1.1 Socioekonomické charakteristiky Zlínského kraje... 6 1.2 Sídelní struktura kraje... 9 1.3 Charakteristika silniční sítě ve Zlínském kraji... 11 1.4 Charakteristika motorizace ve Zlínském kraji... 14 1.5 Intenzita dopravy... 16 1.6 Další faktory ovlivňující dopravu ve Zlínském kraji... 19 2 ANALÝZA VÝVOJE NEHODOVOSTI V LETECH 2002 2011... 21 2.1 Celkový vývoj nehodovosti v ČR a ve Zlínském kraji... 21 2.2 Porovnání ukazatelů nehodovosti v okresech Zlínského kraje... 23 3 POROVNÁNÍ NEHODOVOSTI VE ZLÍNSKÉMKRAJI S OSTATNÍMI KRAJI V ČR. 28 3.1 Nehodové ukazatele... 28 3.2 Souhrnné porovnání krajů... 32 4.ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH OBLASTI PRO OBDOBÍ 2011 2020... 34 4.2 Chodci... 35 4.3 Cyklisté... 36 4.4 Motocyklisté... 37 4.6 Alkohol... 39 4.7 Rychlost... 40 4.8 Další problémové oblasti pro období 2011 2020... 42 Z hlediska kumulace nehod byly vybrány lokality s nejvyšším výskytem nehod s osobními následky a se závažnými následky... 42 STRATEGICKÝ PLÁN 44 1 VÝCHODISKA... 45 2 KONCEPČNÍ SCHÉMA... 46 3 VIZE... 48 4 STRATEGICKÉ CÍLE... 49 5 DÍLČÍ CÍLE... 51 6 NÁPRAVNÁOPATŘENÍ... 54 6.1 Bezpečná pozemní komunikace... 55 6.2 Bezpečné dopravní prostředky... 56 6.3 Bezpečné chování... 56 7 ODPOVĚDNOST ZA PLNĚNÍ STRATEGIE... 57 7.1 Na úrovni kraje:... 58 7.2 Na úrovni obcí:... 58 7.3 Na úrovni firem:... 59 8 MEDIALIZACE... 60 8.1 Základní charakteristiky medializace... 60 8.2 Veřejnost... 61 3
8.3 Medializace na příslušných odborech KÚ, které nesou odpovědnost za plnění jednotlivých opatření KS BESIP ZK... 63 8.4 Firmy autodopravci, autoškoly, pojišťovny a další... 64 8.5 Neziskové organizace... 64 8.6 Policie ČR... 64 8.7 Úloha krajského koordinátora BESIP... 65 8.8 Závěr... 65 9 FINANCOVÁNÍ... 66 4
STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2012 2020 ANALYTICKÁ ČÁST 5
1 RÁMCOVÉ PODMÍNKY SILNIČNÍ DOPRAVY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Tato kapitola analyzuje aktuální podmínky silniční dopravy na území Zlínského kraje a silniční infrastrukturu sloužící zejména osobní automobilové, nákladní a autobusové dopravě. Pozornost je věnována zejména rozsahu silniční sítě, intenzitě dopravy s ohledem na okrajovou geografickou polohu a demograficko - ekonomické faktory ovlivňující silniční provoz na území Zlínského kraje a porovnání s ostatními kraji. 1.1 Socioekonomické charakteristiky Zlínského kraje Počet obyvatel na území Zlínského kraje v roce 2011 činil 589 030. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v postproduktivním věku, přesto je věková struktura z ekonomického hlediska v regionu stále příznivá, což poskytuje dostatek pracovních sil v kraji. Míra nezaměstnanosti (9,66 %) mírně převyšuje celostátní průměr. Propastné jsou však rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi v nabídce pracovních příležitostí, což s sebou nese vysoké nároky na migraci obyvatel za prací a tudíž i zvýšené nároky na kapacitu silniční sítě. 6
Hrubý domácí produkt na obyvatele kraje Tabulka 1: HDP/obyvatele (v Kč) HDP/obyv. (Kč) 2003 pořadí 2011 pořadí 2011/2003 Hl. m. Praha 496 339 1 785 442 1 1,58 Jihomoravský 229 328 3 340 488 2 1,48 Středočeský 231 960 2 327 122 3 1,41 Plzeňský 228 313 4 309 225 4 1,35 Jihočeský 219 530 6 307 383 5 1,40 Královéhradecký 224 712 5 300 352 6 1,34 Zlínský 202 503 10 295 953 7 1,46 Pardubický 209 090 8 295 483 8 1,41 Moravskoslezský 192 422 13 290 445 9 1,51 Ústecký 203 422 9 284 279 10 1,40 Vysočina 211 024 7 279 222 11 1,32 Olomoucký 190 495 14 268 600 12 1,41 Liberecký 200 932 11 247 564 13 1,23 Karlovarský 197 247 12 240 947 14 1,22 ČR celkem 263 497 362 949 1,38 Graf 1: HDP/obyvatele (v Kč) HDP na 1 obyvatele je ve Zlínském kraji o 19 % nižší, než je celostátní průměr, ale jeho růst byl v porovnávaném období v ČR hned po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji nejdynamičtější. 7
Míra nezaměstnanosti obyvatel kraje Tabulka 2: Míra nezaměstnanosti (v %) míra nezaměstnanosti (%) 2002 2011 2011/2002 Hl. m. Praha 3,73 4,01 1,08 Plzeňský 7,06 6,94 0,98 Středočeský 7,21 7,32 1,02 Královéhradecký 7,30 7,82 1,07 Jihočeský 6,65 8,00 1,20 Pardubický 8,66 8,62 1,00 Vysočina 8,32 9,56 1,15 Zlínský 10,22 9,66 0,95 Liberecký 8,68 9,84 1,13 Jihomoravský 11,20 10,12 0,90 Karlovarský 10,07 10,24 1,02 Olomoucký 12,20 11,58 0,95 Moravskoslezský 15,89 11,70 0,74 Ústecký 17,13 13,67 0,80 ČR celkem 9,15 8,91 0,97 Graf 2: Míra nezaměstnanosti v ČR 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2002 2011 Situace na trhu práce ve Zlínském kraji mírně převyšuje celorepublikový průměr. K výraznému nárůstu došlo v důsledku celosvětové hospodářské recese, kdy 8
propouštěli zejména zaměstnavatelé ve strojírenském průmyslu a jejich subdodavatelé. V průběhu roku 2011 došlo ke stabilizaci míry nezaměstnanosti. 1.2 Sídelní struktura kraje Zlínský kraj svojí rozlohou 3 964 km 2 zaujímá jen 5,0 % celkové rozlohy ČR a je jedenáctým krajem z hlediska své velikosti. Hustotou obyvatelstva je pátým nejhustěji osídleným v naší zemi. Počet obyvatel na km 2 Tabulka 3: Počet obyvatel na km 2 Graf 3: Počet obyvatel na km 2 obyv./km 2 2002 2011 Hl. m. Praha 2 343 2 503 Moravskoslezský 227 227 Jihomoravský 159 162 Ústecký 154 155 Zlínský 150 149 Liberecký 135 139 Olomoucký 124 121 Královéhradecký 115 116 Středočeský 102 116 Pardubický 112 114 Karlovarský 92 91 Plzeňský 73 76 Vysočina 75 75 Jihočeský 62 63 ČR celkem 129 133 250 200 2002 2011 150 100 50 0 9
V přepočtu obyvatel na 1 km 2 rozlohy území patří Zlínský kraj mezi regiony s vyšší hustotou osídlení. Podíl městského obyvatelstva na celkovém obyvatelstvu kraje je 61 %. Ve městech nad 10 000 obyvatel žije 43,3 % populace kraje, což je pod republikovým průměrem. Rozlohou je největším okresem kraje Vsetín, který zaujímá 28,8 % území kraje. Okres Zlín je nejlidnatějším okresem kraje, žije v něm 32,7 % všech obyvatel. Nejmenším okresem jak rozlohou, tak počtem obyvatel je okres Kroměříž. Nejnižší podíl městského obyvatelstva má okres Uherské Hradiště, kde žije 48 % obyvatel. V krajském městě Zlín žije 13,3 % všech obyvatel Zlínského kraje. Průměrná rozloha obcí Zlínského kraje 13,0 km 2 je větší, než je průměrná rozloha obcí v České republice (12,6 km 2 ). V kraji je větší, než je celostátní průměr, rovněž průměrná velikost jedné obce. Ve velikostní skupině do 999 obyvatel se nachází 67 % všech obcí Zlínského kraje. V těchto obcích žije pouze 17 % obyvatelstva kraje. Do velikostní kategorie obcí od 1 000 do 1 999 obyvatel spadá celkem 15 % obcí a žije v nich 12 % obyvatel. Naopak pouhé 3 % obcí mají více než 9 999 obyvatel, ale je v nich soustředěna téměř polovina (43,3 %) obyvatel Zlínského kraje. Kategorie malých obcí (ve velikostní skupině do 999 obyvatel) jsou charakteristické řadovou zástavbou podél komunikací II. a III. třídy. 10
1.3 Charakteristika silniční sítě ve Zlínském kraji Silniční síť ve Zlínském kraji tvoří celkem 33 km dálnic a rychlostních silnic a 342 km silnic I. třídy. Celková délka silniční sítě kraje je 2127 km, což řadí Zlínský kraj k regionům s nejmenší délkou silniční sítě v ČR. Délka silniční sítě přepočtená na 1 km 2 rozlohy území kraje činí 0,53 km silnic a je o cca 24 % nižší než je průměrná hustota silniční sítě na území České republiky. Délka silnic/1 000 km 2 Tabulka 4: Délka silnic/1 000 km 2 km silnic/1000 km 2 2002 pořadí 2011 pořadí Středočeský 868 1 875 1 Pardubický 793 2 797 2 Královéhradecký 789 3 793 3 Ústecký 785 4 788 4 Liberecký 770 5 767 5 Vysočina 748 6 750 6 Plzeňský 674 7 678 7 Olomoucký 673 8 677 8 Moravskoslezský 614 10 632 9 Jihomoravský 623 9 623 10 Karlovarský 617 11 620 11 Jihočeský 609 12 609 12 Zlínský 532 13 540 13 ČR celkem 703 707 Graf 4: Délka silnic/1 000 km 2 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002 2011 11
Délka silniční sítě na 1 000 km 2 rozlohy kraje je nejnižší v měřítku celé ČR, což je dáno vyšším podílem příhraničních pahorkatin na území Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji je síť silnic zastoupena následovně (délka k 1. 1. 2012): Tabulka 5: Pozemní komunikace ve Zlínském kraji Okres dálnice a rychl. siln. silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy celkem (km) Kroměříž 24,1 29,9 189,0 314,8 557,8 Uherské Hradiště -- 122,3 139,9 262,8 525,1 Vsetín -- 113,5 83,6 309,8 507,0 Zlín 8,9 76,4 160,1 309,6 554,9 Zlínský kraj 33,0 342,2 572,6 1 197,0 2 144,8 Z hlediska dopravního napojení všech obcí a jejich spádových center je silniční síť na úrovni odpovídající současným potřebám. Nerovnoměrné rozložení silniční sítě je dáno rozmanitým charakterem území, kdy velká diference je patrná především u kopcovitého rázu krajiny okresu Vsetín, příhraniční části okresu Uherské Hradiště a Buchlovských kopců. Tyto oblasti jsou charakteristické údolní zástavbou a tím i nižší hustotou silniční sítě. Naproti tomu hustota silniční sítě vykazuje nejvyšší hodnoty v oblastech s nižší nadmořskou výškou, zejména v povodí řeky Moravy. Problémem Zlínského kraje je nedostatečný rozsah sítě silnic vyšších přepravních výkonů (dálnice, rychlostní komunikace) s přímou vazbou na sousední regiony, vč. rychlostního napojení Slovensko. Síť dálnic zasahuje úsekem dálnice D1 od Bezměrova přes Kroměříž a Hulín po Říkovice. Úsek dálnice D1 Kroměříž - východ Hulín a navazující úsek rychlostní silnice R55 Hulín Skalka byly zprovozněny v prosinci 2010, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlínského kraje na dálniční síť. Navazující úsek R55 Otrokovice, obchvat severovýchod, je v provozu již od roku 2006. V dalším úseku R55, Otrokovice, obchvat jihovýchod probíhá příprava. Správcem dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy je Ředitelství silnic a dálnic. Ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje jsou silnice II. a III. třídy v celkové délce 1 769, 6 km. 12
13
1.4 Charakteristika motorizace ve Zlínském kraji Míra motorizace ve Zlínském kraji odpovídá ekonomickému potenciálu území. Ekonomicky podle výše HDP patří kraj k průměrným v ČR. V roce 2011 byla výše HDP na 1 obyvatele o 19 % nižší, než činil celostátní průměr, což vypovídá o výraznější stagnaci mnohých podniků ve Zlínském kraji. Průmyslový potenciál kraje je rozložen nerovnoměrně, zejména v okolí krajského města Zlína a obcí s rozšířenou působností. Nerovnoměrné rozložení je dáno horší dopravní dostupností v hornatém terénu, zejména na východě území. Tato krajská diference s sebou přináší vyšší koncentraci a každodenní migraci obyvatelstva do průmyslových lokalit, a tím i vyšší nároky na kapacitu silniční sítě. Tržní síla regionu se odráží na míře motorizace na obyvatele kraje, která je dlouhodobě 11 % pod celostátním průměrem, avšak tento stav se na silniční síti neprojevuje, neboť je dorovnáván tranzitující dopravou, která zejména na silnici I/55 a I/50 tvoří téměř třetinu celkového dopravního výkonu. Motorizace ve Zlínském kraji Tabulka 6: a Graf 5: Osobní automobily/1 000 obyvatel os. aut./1000 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 obyvatel Hl. m. Praha 479 1 536 1 1,12 Plzeňský 405 2 477 2 1,18 Jihočeský 389 4 467 3 1,20 Středočeský 394 3 460 4 1,17 Královéhradecký 366 5 445 5 1,22 Liberecký 361 6 427 6 1,18 Pardubický 341 7 427 7 1,25 Vysočina 336 8 426 8 1,27 Ústecký 327 11 416 9 1,27 Karlovarský 332 10 415 10 1,25 Jihomoravský 333 9 407 11 1,22 Zlínský 300 12 387 12 1,29 Olomoucký 287 14 379 13 1,32 Moravskoslezský 299 13 373 14 1,25 ČR celkem 358 435 1,22 600 500 2002 2011 400 300 200 100 0 14
V počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel kraje zaujímá Zlínský kraj pozici mezi kraji s nejnižším počtem registrovaných automobilů. Počet motorových vozidel ve Zlínském kraji Tabulka 7: Počet motorových vozidel/1 000 obyvatel mot. voz./1 000 obyvatel 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 577 1 694 1 1,20 Jihočeský 521 4 640 2 1,23 Plzeňský 539 2 639 3 1,19 Středočeský 528 3 626 4 1,19 Královéhradecký 503 5 614 5 1,22 Pardubický 486 6 598 6 1,23 Vysočina 476 7 594 7 1,25 Liberecký 460 8 565 8 1,23 Jihomoravský 443 9 558 9 1,26 Ústecký 433 10 554 10 1,28 Karlovarský 413 11 524 11 1,27 Zlínský 401 12 521 12 1,30 Olomoucký 394 13 518 13 1,32 Moravskoslezský 366 14 482 14 1,32 ČR celkem 469 584 1,25 Graf 6: Počet motorových vozidel /1 000 obyvatel 700 600 500 2002 2011 400 300 200 100 0 Počet motorových vozidel na 1 000 obyvatel kraje vypovídá o nižší kupní síle obyvatelstva Zlínského kraje, avšak nárůst počtu motorových vozidel byl ve sledovaném období vyšší než průměrný nárůst v celé ČR. 15
1.5 Intenzita dopravy Zprovoznění úseků dálnice D1 a navazujícího úseku R55 stále nezajišťuje rychlé spojení mezi významnými regionálními centry kraje. Silnice I. třídy nahrazují funkci komunikací vyšší úrovně, zejména pro tranzitní dopravu. Z analýzy intenzit dopravy na silniční síti ve Zlínském kraji, která je založena na výsledcích Celostátního sčítání dopravy v roce 2010, bylo vyhodnoceno, že vysokých hodnot RPDI (roční průměr denních intenzit [voz/24h]) bylo naměřeno na následujících silnicích I. třídy: Silnice I/49 29 tis. voz/24h v úseku Malenovice - Zlín - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 21,5 tis. voz/24h (průměrná intenzita na silnicích I. tříd je 7 565 voz/24h), což je však částečně eliminováno čtyřproudovou komunikací v kategorii MS 20/80. Silnice I/55 15,3 tis. voz/24h v úseku Otrokovice Napajedla - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 7,8 tis. voz/24h, jedná se o dvouproudovou komunikaci, v navazujícím úseku čtyřproudovou R24,5/120 s rozhodující dopravní funkcí v území. Silnice I/35 14,7 tis. voz/24h v úseku Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 7,2 tis. voz/24h, jedná se o dvoupruhovou komunikaci kategorie S11,5/80 se smíšenou dopravně - obslužnou funkcí v území. Silnice I/50 12,8 tis. voz/24h v úseku Uherské Hradiště Uherský Brod - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 5,3 tis. voz/24h, jedná se o dvoupruhovou komunikaci kategorie S11,5/70 - S11,5/100 se smíšenou dopravně - obslužnou funkcí v území. 16
Silnice I/57 11,2 tis. voz/24h v úseku Valašské Meziříčí Vsetín V porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 3,4 tis. voz/24h, jedná se však o částečně směrově rozdělenou čtyřpruhovou komunikaci kategorie S22, 5/100. - Jedná se o komunikaci s napojením na rychlostní silnici R35 (na severu) a na rychlostní silnici R49 (na jihu), trasa komunikace je tvořena několika mimoúrovňovými kříženími a umožňuje napojení východní části Zlínského kraje na síť rychlostních silnic. K nejvytíženějším úsekům (s RPDI 10 000 voz/24h a více) korespondující s úseky, na kterých bylo dosaženo vysokých hodnot RPDI patří: Otrokovice Zlín Vizovice (I/49) Buchlovice Staré Město Uherské Hradiště Uherský Brod (I/50) Valašské Meziříčí Vsetín (I/57) Hulín Otrokovice Napajedla Staré Město (I/55, R55) Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm (I/35). Vysoké intravilánové RPDI bylo zaznamenáno na průtazích měst: Zlín (29 tis. voz/24h), Uherské Hradiště (24 tis. voz/24h), Hulín, Kroměříž, Kunovice, Otrokovice, Staré Město, Valašské Meziříčí 15-5 tis. voz/24h). 17
18
1.6 Další faktory ovlivňující dopravu ve Zlínském kraji Geografická poloha v rámci ČR Geografická poloha Zlínského kraje jako regionu s napojením na slovenskou silniční síť má významný vliv na intenzitu provozu z hlediska tranzitující dopravy. Jedná se zejména o komunikace vyšší třídy, které zprostředkovávají hraniční přechody a také propojení významných rozvojových center. Propojení Zlínského kraje se Slovenskou republikou je zajištěno 7 silničními přechody. Tabulka 8: Hraniční přechody ve Zlínském kraji Komunikace Hraniční přechod RPDI (voz/24h) TNV (voz/24h) podíl TNV Silnice I/50 Starý Hrozenkov 4.463 2.546 57 % Silnice I/49 Střelná 1.329 665 50% Silnice II/487 Velké Karlovice 1.341 248 18,5 % Silnice I/57 Brumov - 1.563 142 - Bylnice (do 3,5t) Silnice I/54 Strání (do 3,5t) 2.700 138 - Silnice III/6124 Silnice III/50736 Březová (do 3,5 t) Nedašova Lhota (do 3,5 t) 162 - - 99 - - K nejvýznamnějším lze řadit: Silnice I/50 Starý Hrozenkov Komunikace I/50, která je součástí mezinárodního silničního tahu E50 vedoucího po trase Paříž Norimberk Praha Brno Košice Kyjev, je významnou spojnicí ČR a Slovenska. Tranzitní podíl všech vozidel v rámci její prostupnosti Zlínským krajem činí cca 30 %. Podíl tranzitní nákladní dopravy tvoří 18 %. Silnice I/49 Střelná Komunikace I. třídy vedoucí z Otrokovic přes Zlín, Vizovice a Horní Lideč na Slovensko, kde se napojuje na slovenskou dálnici D1. Silnice II/487 Velké Karlovice 19
Ostatní páteřní silniční tahy: Silnice I/55 Komunikace I/55 je páteřním silničním tahem propojující Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj a dále pokračující do Rakouska. V celé její trase je plánováno zprovoznění R55, prozatím jen v úseku Zlínského kraje (Hulín Otrokovice). Podíl tranzitní dopravy směřované přes Zlínský kraj je vyčíslen na 24% z celkového počtu projíždějících vozidel. Geografická rozmanitost okresů Rozmanitou geografickou polohu čtyř okresů kraje a její vliv na silniční dopravu potvrzuje zejména její krajinný ráz. Území kraje je tvořeno nížinami i horskými lesnatými pásmy. Pro území s nižší nadmořskou výškou je typická vyšší hustota silniční sítě, zejména u okresů v povodí řeky Moravy. Naopak u horských oblastí s vyššími nadmořskými výškami je hustota silniční sítě nižší, avšak s vyššími přepravními výkony, které s sebou v horském terénu nesou zvýšená rizika výskytu dopravních nehod. Tabulka 9: Porovnání vybraných ukazatelů okresů Zlínského kraje KROMĚŘÍŽ ZLÍN VSETÍN UHERSKÉ HRADIŠTĚ obyvatelstvo 107 317 192 826 145 047 143 814 rozloha (km 2 ) 796 1 034 1 143 991 hustota osídlení (obyv./km 2 ) 136 186,4 127,3 145,5 délka silnic (km) 557,8 554,9 507,0 525,1 hustota silnic (km/km 2 ) 0,70 0,54 0,44 0,53 automobily 41 206 76 462 55 189 55 049 motorová vozidla 57 421 98 596 75 583 75 948 automobilizace (auto/1000 obyv.) 385 396 380 382 Pokud se týká automobilizace, nejsou mezi jednotlivými okresy výrazné rozdíly. 20
2 ANALÝZA VÝVOJE NEHODOVOSTI V LETECH 2002 2011 2.1 Celkový vývoj nehodovosti v ČR a ve Zlínském kraji Graf 7: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000-2011 (rok 2002 = 100 %) 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 usmrcení ZK těžce zranění ZK lehce zranění ZK os. automobily ZK mot. vozidla ZK usmrcení ČR těžce zranění ČR lehce zranění ČR os. automobily ČR mot. vozidla ČR Tabulka 10: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy v ČR v letech 2002-2011 ČR celkem 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 usmrcení 1 314 1 319 1 215 1 127 956 1 123 992 832 753 707 těžce zranění lehce zranění osobní automobily mot. vozidla počet obyvatel 5 492 5 253 4 878 4 396 3 990 3 960 3 809 3 536 2 823 3 092 29 013 30 312 29 543 27 974 24 231 25 382 24 776 23 777 21 610 22 519 3 648 905 3 706 012 3 815 547 3 958 708 4 108 610 4 280 081 4 423 370 4 435 052 4 496 232 4 570 566 4 780 361 4 844 019 4 988 260 5 212 003 5 442 548 5 715 459 5 943 953 5 960 108 6 038 142 6 135 119 10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 251 079 10 287 189 10 381 130 10 467 542 10 506 813 10 532 770 10 505 445 21
Tabulka 11: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy ve Zlínském kraji v letech 2002-2011 Zlínský kraj 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 usmrcení 73 59 62 61 35 57 45 43 40 38 těžce zranění lehce zranění osobní automobily 275 270 244 256 205 214 231 229 172 179 1 376 1 498 1 348 1 299 1 211 1 297 1 180 1 109 1 122 1 077 177 886 182 201 188 129 194 661 201 530 210 059 217 977 220 322 223 588 227 738 mot. vozidla 237 626 242 202 249 601 259 005 269 184 282 254 294 157 296 810 301 170 307 084 počet obyvatel 593 130 591 866 590 706 590 142 589 839 590 780 591 412 591 042 590 361 589 030 Z grafu a tabulek vyplývá především skutečnost, že vývoj stupně motorizace i automobilizace ve Zlínském kraji je prakticky totožný s celostátním trendem. Z hlediska vývoje následků nehod jsou (oproti celostátním hodnotám) největší rozdíly v počtech usmrcených osob, které se však postupně zmenšují úměrně se snižující se závažností nehod. 22
2.2 Porovnání ukazatelů nehodovosti v okresech Zlínského kraje Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy v jednotlivých okresech Zlínského kraje sledované období 2007 2008 2009 2010 2011 usmrcení 10 10 3 12 12 okres Zlín těžce zranění 73 72 71 73 63 lehce zranění 411 363 377 437 411 U + TZ / 1 000 000 ob. 430 425 384 441 389 usmrcení 15 9 12 3 10 okres Kroměříž těžce zranění 64 66 53 41 39 lehce zranění 264 251 230 201 212 U + TZ / 1 000 000 ob. 736 699 606 410 457 usmrcení 14 17 16 13 9 okres Uherské Hradiště těžce zranění 41 40 57 25 47 lehce zranění 292 284 277 269 244 U + TZ / 1 000 000 ob. 382 396 508 264 389 usmrcení 18 9 12 12 7 okres Vsetín těžce zranění 28 53 48 33 30 lehce zranění 279 282 225 215 210 U + TZ / 1 000 000 ob. 317 427 414 310 255 23
Tabulka 16: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti intravilán/extravilán v okresech Zlínského kraje v letech 2009-2011 INTRAVILÁN (I) EXTRAVILÁN (E) PROCENTUÁLNÍ PODÍL NÁSLEDKŮ NEHOD (U+TZ) osobní následky osobní následky I E ROK OKRES počet nehod usmrce ní těžce zran. lehce zran. počet nehod usmrce ní těžce zran. lehce zran. I/E E/I ZLÍN 262 1 53 254 105 2 18 123 73% 27% KROMĚŘÍŽ 94 2 16 92 119 10 37 138 27% 73% Rok 2009 UHERSKÉ HRADIŠTĚ 142 5 28 129 128 11 29 148 45% 55% VSETÍN 132 4 30 131 83 8 18 94 57% 43% ZLÍNSKÝ KRAJ 630 12 127 606 435 31 102 503 51% 49% ZLÍN 299 8 52 298 110 4 21 139 70% 30% KROMĚŘÍŽ 96 1 15 88 91 2 26 113 36% 64% Rok 2010 UHERSKÉ HRADIŠTĚ 123 5 9 128 116 8 16 141 37% 63% VSETÍN 131 8 17 130 66 4 16 85 56% 44% ZLÍNSKÝ KRAJ 649 22 93 644 383 18 79 478 54% 46% ZLÍN 284 7 44 290 118 5 19 121 68% 32% KROMĚŘÍŽ 100 1 15 100 89 9 24 112 33% 67% Rok 2011 UHERSKÉ HRADIŠTĚ 134 3 19 129 112 6 28 115 39% 61% VSETÍN 128 2 18 125 74 5 12 85 54% 46% ZLÍNSKÝ KRAJ 646 13 96 644 393 25 83 433 51% 49% 24
Tabulka 17 20: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti dle okresů Zlínského kraje v letech 2009-2011 Okres Kroměříž dálnice silnice 1. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 1 0 0 1 28 2 7 36 2010 0 0 0 0 30 2 11 42 2011 5 0 2 6 26 5 6 47 Okres Kroměříž silnice 2. tř. silnice 3. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 80 8 17 86 66 1 21 75 2010 72 1 12 81 44 0 12 42 2011 68 1 18 70 48 2 8 48 Okres Kroměříž místní komunikace účelové komunikace rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 31 0 6 28 7 1 2 4 2010 39 0 6 34 2 0 0 2 2011 39 1 5 39 3 1 0 2 Okres Uh. Hrad. dálnice silnice 1. tř. HradHradiště rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 x x x x 81 4 12 100 2010 x x x x 104 5 13 121 2011 x x x x 81 5 16 92 Okres Uh. silnice 2. tř. silnice 3. tř. hhhrahradhradiš rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 80 y 6 20 80 49 1 11 50 2010 48 3 7 52 38 1 1 50 2011 69 3 15 66 35 0 5 35 Okres Uh. místní komunikace účelové komunikace Hradiště rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 48 y 3 9 39 12 2 5 8 2010 36 3 4 31 13 1 0 15 2011 50 1 7 44 11 0 4 7 25
Okres Zlín dálnice silnice 1. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 x x x x 97 2 16 108 2010 x x x x 125 3 14 150 2011 x x x x 103 6 13 114 Okres Zlín silnice 2. tř. silnice 3. tř. rok Zlínský kraj nehody usmrcení dálnice těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. silnice 1. tř. lehce zran. 2009 83 1 17 90 80 0 17 79 2010 79 3 12 98 74 4 19 76 2011 83 0 14 91 101 5 16 101 Okres Zlín místní komunikace účelové komunikace rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 100 0 18 96 7 0 3 4 2010 123 2 27 106 8 0 1 7 2011 112 1 19 103 3 0 1 2 Okres Vsetín dálnice silnice 1. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 x ní x x x 77 6 19 80 2010 x x x x 75 4 15 89 2011 x x x x 64 5 10 62 Okres Vsetín silnice 2. tř. silnice 3. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 36 ní 2 6 38 52 2 19 55 2010 25 0 2 30 41 2 8 36 2011 27 1 3 33 53 0 9 63 Okres Vsetín místní komunikace účelové komunikace se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 44 ní 2 3 46 6 0 1 6 2010 50 6 7 54 6 0 1 6 2011 55 1 7 50 3 0 1 2 Tabulka 21: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti na komunikacích ve Zlínském kraji v letech 2009-2011 26
se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 1 0 0 1 283 14 54 324 2010 0 0 0 0 334 14 53 402 2011 5 0 2 6 274 21 45 315 Zlínský kraj silnice 2. tř. silnice 3. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 279 17 60 294 247 4 68 259 2010 224 7 33 261 197 7 40 204 2011 247 5 50 260 237 7 38 247 Zlínský kraj místní komunikace účelové komunikace se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. 2009 223 5 36 209 32 3 11 22 2010 248 11 44 225 29 1 2 30 2011 256 4 38 236 20 1 6 13 27
3 POROVNÁNÍ NEHODOVOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI S OSTATNÍMI KRAJI V ČR 3.1 Nehodové ukazatele Tabulka 22: Počet usmrcených/100 tis. obyvatel usmrcení/mil. obyv. 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 7,1 1 3,1 1 0,45 Moravskoslezský 9,7 2 5,7 2 0,59 Jihomoravský 11,4 4 5,7 3 0,50 Liberecký 11,7 6 5,9 4 0,51 Vysočina 12,9 8 6,5 5 0,50 Zlínský 12,3 7 6,5 6 0,52 Ústecký 13 9 6,5 7 0,50 Karlovarský 11,5 5 6,9 8 0,60 Olomoucký 14,2 11 7,1 9 0,49 Středočeský 18 12 7,6 10 0,42 Plzeňský 13,3 10 7,9 11 0,59 Pardubický 10,5 3 9,3 12 0,89 Královéhradecký 18,6 13 10,3 13 0,55 Jihočeský 20,5 14 10,5 14 0,51 ČR celkem 12,9 6,7 0,52 Graf 8: Počet usmrcených/100 tis. obyvatel 25 20 2002 2011 15 10 05 00 Výrazné zlepšení ve statistice usmrcených osob na počet obyvatel ve Zlínském kraji ve sledovaném období kopíruje svým vývojem celorepublikový průměr. Ze statistiky vyplývá, že počet usmrcených ve Zlínském kraji má klesající tendenci - mezi roky 2002 a 2011 celkem o 48 %. V roce 2006 byla zaznamenána vůbec nejnižší 28
hodnota, a to částečně také v důsledku zavedení bodového systému řidičů v polovině tohoto roku. Tabulka 23: Počet usmrcených/mil. osobních automobilů usmrcení/mil. os. automobilů 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 147,4 1 58,6 1 0,40 Liberecký 324,4 4 138,8 2 0,43 Jihomoravský 342,2 6 141,1 3 0,41 Vysočina 384,9 8 151,3 4 0,39 Moravskoslezský 323,6 3 152,4 5 0,47 Ústecký 398,8 9 156,6 6 0,39 Středočeský 457,0 11 164,8 7 0,36 Plzeňský 328,4 5 164,8 8 0,50 Karlovarský 346,6 7 166,8 9 0,48 Zlínský 410,4 10 166,9 10 0,41 Olomoucký 497,2 12 186,1 11 0,37 Pardubický 306,5 2 217,9 12 0,71 Jihočeský 526,5 14 225,6 13 0,43 Královéhradecký 508,4 13 231,1 14 0,45 ČR celkem 360,1 154,7 0,43 Graf 9: Počet usmrcených/mil. osobních automobilů 600 500 2002 2011 400 300 200 100 0 29
Dle počtu usmrcených na 1 mil. osobních automobilů je vývoj ve sledovaném období velmi příznivý. Ve srovnání s celostátními statistikami došlo k výraznému poklesu. Tabulka 24: Počet usmrcených/mil. motorových vozidel usmrcení/mil. mot. voz. 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 122,4 1 45,2 1 0,37 Jihomoravský 257,4 5 103,0 2 0,40 Liberecký 254,3 4 104,9 3 0,41 Vysočina 272,1 7 108,6 4 0,40 Ústecký 301,7 9 117,8 5 0,39 Moravskoslezský 264,0 6 117,9 6 0,45 Středočeský 340,7 11 121,2 7 0,36 Plzeňský 246,6 3 123,2 8 0,50 Zlínský 307,2 10 123,7 9 0,40 Karlovarský 278,6 8 132,2 10 0,47 Olomoucký 363,0 12 135,9 11 0,37 Pardubický 215,5 2 155,5 12 0,72 Jihočeský 392,9 14 164,6 13 0,42 Královéhradecký 369,8 13 167,5 14 0,45 ČR celkem 274,9 115,2 0,42 Graf 10: Počet usmrcených/mil. motorových vozidel 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2002 2011 30
V počtu usmrcených na 1 mil. motorových vozidel vykazuje Zlínský kraj ve sledovaném období výraznější pokles, který koresponduje s celostátním průměrem. Tabulka 25: Počet usmrcených/1 000 km silnic usmrcení/1 000 km silnic 2002 Pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Vysočina 12,93 1 6,47 1 0,50 Plzeňský 14,33 2 8,77 2 0,61 Středočeský 21,24 7 10,07 3 0,47 Karlovarský 17,11 4 10,22 4 0,60 Liberecký 20,52 5 10,72 5 0,52 Jihočeský 20,90 6 10,93 6 0,52 Olomoucký 26,29 9 12,62 7 0,48 Ústecký 25,55 8 12,84 8 0,50 Pardubický 14,80 3 13,33 9 0,90 Jihomoravský 29,08 11 14,96 10 0,51 Královéhradecký 27,18 10 15,11 11 0,56 Zlínský 34,60 12 17,76 12 0,51 Moravskoslezský 35,77 13 20,40 13 0,57 Hl. m. Praha ČR celkem 23,71 12,68 0,53 Graf 11: Počet usmrcených na 1 000 km silnic 40 35 30 2002 2011 25 20 15 10 5 0 Z počtu usmrcených osob na 1 000 km silnic je patrné, že Zlínský kraj má v tomto porovnání s ostatními regiony ČR velmi nepříznivé postavení. V roce 2002 byl vykazován počet usmrcených o cca 31 % vyšší, než činil celostátní průměr. Tento trend 31
setrvával i ve sledovaném roce 2011, kdy počet usmrcených byl o cca 28 % vyšší, než činil celostátní průměr. Celkově počet nehod oproti roku 2002 klesl o 49 %, což kopíruje pokles vývoje počtu usmrcených na délku komunikací v ČR. 3.2 Souhrnné porovnání krajů Porovnáním pořadí jednotlivých krajů v základních ukazatelích je možno získat relativně objektivní výsledek, který částečně vyrovnává jejich specifické odlišnosti. Jsou použity ukazatele tak, jak byly vybrány v Národní observatoři bezpečnosti silničního provozu, tj. počet usmrcených vztažených na: - 1 mil. obyvatel - 1 000 km silnic - 1 mil. osobních vozidel - 1 000 km 2 území - 1mld. vozokm Z následující souhrnné tabulky vyplývá, že Zlínský kraj se řadí až do druhé poloviny celkového pořadí. Nejhorší umístění se váže na délku silniční sítě, což plně odpovídá skutečnosti, že je zde nejnižší hustota silnic. Podobně alarmující je nadprůměrný ukazatel nehodovosti vztažený na plochu území a na počet osobních vozidel. Je to jednoznačná výzva pro všechny subjekty počínaje vedením kraje až po nevládní a neziskové organizace ve Zlínském kraji. 32
Tabulka 26: Souhrnné porovnání relativní nehodovosti v krajích ČR (bez Hl. m. Prahy) KRAJ: usmrcení/mil. obyv. SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ RELATIVNÍ NEHODOVOSTI V KRAJÍCH: usmrcení/1000 km silnic usmrcení/mil. os. aut. POŘADÍ usmrcení/mld. vozokm usmrcení/1 000 km 2 Celkové pořadí Liberecký 3 5 1 1 5 15 1 Vysočina 4 1 3 12 1 21 2 Jihomoravský 2 10 2 4 8 26 3 Středočeský 9 3 6 2 7 27 4 Plzeňský 10 2 7 8 2 29 5 Karlovarský 7 4 8 7 3 29 6 Olomoucký 8 7 10 3 6 34 7 Moravskoslezský 1 13 4 5 13 36 8 Ústecký 6 8 5 9 10 38 9 Zlínský 5 12 9 6 9 41 10 Jihočeský 13 6 12 10 4 45 11 Pardubický 11 9 11 13 11 55 12 Královéhradecký 12 11 13 11 12 59 13 Hl. m. Praha * Pozn. Hl. město Praha je specifickým krajem v ČR 33
4. ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH OBLASTI PRO OBDOBÍ 2011 2020 Následující část představuje základní porovnání nehodovosti ve vybraných problémových oblastech mezi Zlínským krajem a Českou republikou. Toto porovnání dává první výpověď o odlišnostech nehodových okolností v kraji. 4.1 Děti Graf 12, 13: Podíl obětí nehod - dětí do 15 let (v %) 10 10 9 8 7 2010 2011 9 8 7 2010 2011 6 6 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 27: Nehody dětí do 15 let - Zlínský kraj děti do 15 let počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 2 0 40 38 5,0 0,0 těžce zranění 5 6 172 179 2,9 3,4 lehce zranění 100 84 1 122 1 077 8,9 7,8 Tabulka 28: Nehody dětí do 15 let - ČR celkem děti do 15 let počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 17 12 753 707 2,3 1,7 těžce zranění 165 152 2 823 3 092 5,8 4,9 lehce zranění 1 875 1 851 21 610 22 519 8,7 8,2 Přestože u nehod s dětmi se jedná o malá čísla, která mohou být zásadně ovlivněna mimořádnou události, v základním porovnání se jeví péče o bezpečnost dětí ve Zlínském kraji na dobré úrovni. Je však nezbytné dále pokračovat v intenzivních preventivních činnostech specifických pro krajské podmínky. 34
4.2 Chodci Graf 14, 15: Podíl obětí nehod - chodci (%) 35 30 25 2010 2011 35 30 25 2010 2011 20 20 15 15 10 10 5 5 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 29: Nehody chodců - Zlínský kraj Chodci počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 13 10 40 38 32,5 26,3 těžce zranění 22 40 172 179 12,8 22,3 lehce zranění 121 111 1 122 1 077 10,8 10,3 Tabulka 30: Nehody chodců - ČR celkem Chodci počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 151 156 753 707 20,1 22,1 těžce zranění 629 629 2 823 3 092 22,3 20,3 lehce zranění 2 792 2 645 21 610 22 519 12,9 11,7 Závažnost následků nehod chodců ve Zlínském kraji je podstatně vyšší než v ČR. Je to důležitá oblast, na kterou je třeba zaměřit intenzivní pozornost. 35
4.3 Cyklisté Graf 16, 17: Podíl obětí nehod - cyklisté (%) 25 20 2010 2011 25 20 2010 2011 15 15 10 10 5 5 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 31: Nehody cyklistů - Zlínský kraj Cyklisté počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 Usmrcení 6 8 40 38 15,0 21,1 těžce zranění 42 40 172 179 24,4 22,3 lehce zranění 196 216 1 122 1 077 17,5 20,1 Tabulka 32: Nehody cyklistů - ČR celkem cyklisté počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 70 50 753 707 9,3 7,1 těžce zranění 393 443 2 823 3 092 13,9 14,3 lehce zranění 2 296 2 925 21 610 22 519 10,6 13,0 Platí zde naprosto stejný závěr jako u chodců - je potřeba koncentrované pozornosti na tuto rizikovou skupinu účastníků silničního provozu. 36
4.4 Motocyklisté Graf 18, 19: Podíl obětí nehod - motocyklisté (%) 20 20 18 16 14 2010 2011 18 16 14 2010 2011 12 12 10 8 6 4 2 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 10 8 6 4 2 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 33: Nehody motocyklistů - Zlínský kraj motocyklisté počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 4 5 40 38 10,0 13,2 těžce zranění 31 26 172 179 18,0 14,5 lehce zranění 80 91 1 122 1 077 7,1 8,4 Tabulka 34: Nehody motocyklistů - ČR celkem motocyklisté počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 usmrcení 96 78 753 707 12,7 11,0 těžce zranění 506 583 2 823 3 092 17,9 18,9 lehce zranění 1 809 2 007 21 610 22 519 8,4 8,9 Ve srovnání se situací v ČR je o něco příznivější situace ve Zlínském kraji, i přes vysokou nehodovost motocyklistů v Buchlovských kopcích. Bude třeba se podrobněji zaměřit na lokality s častějším výskytem nehod motocyklistů. 37
4.5 Věkové složení Graf 20, 21: Podíl zavinění nehod podle věku řidiče (%) 14 12 10 2010 2011 14 12 10 2010 2011 8 8 6 6 4 4 2 2 0 do 17 let 18-20 let 21-24 let 60-64 let 65-69 let nad 70 let 0 do 17 let 18-20 let 21-24 let 60-64 let 65-69 let nad 70 let Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 35: Nehody zaviněné řidiči podle věku řidiče - Zlínský kraj nehody zaviněné řidiči dle věku počet % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 do 17 let 16 13 1,07 0,79 18-20 let 124 130 8,31 7,88 21-24 let 186 164 12,47 9,94 60-64 let 54 74 3,62 4,48 65-69 let 18 44 1,21 2,67 nad 70 let 41 47 2,75 2,85 Tabulka 36: Nehody zaviněné řidiči podle věku řidiče - ČR celkem nehody zaviněné řidiči dle věku počet % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 do 17 let 298 266 0,44 0,40 18-20 let 3 471 3 763 5,15 5,69 21-24 let 5 857 5 646 8,68 8,54 60-64 let 2 432 2 435 3,61 3,68 65-69 let 1 173 1 459 1,74 2,21 nad 70 let 1 480 1 732 2,19 2,62 Mladí řidiči, obzvláště ve skupině do 20 let, jsou ve Zlínském kraji jasnou problémovou skupinou. 38
4.6 Alkohol Graf 22, 23: Podíl zavinění nehod alkoholem (%) 18 16 14 2010 2011 18 16 14 2010 2011 12 12 10 10 8 8 6 6 4 4 2 2 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 37: Nehody zaviněné vlivem alkoholu - Zlínský kraj zavinění alkoholem počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody 268 278 1 780 2 014 15,1 13,8 usmrcení 4 2 40 38 10,0 5,3 těžce zranění 31 24 172 179 18,0 13,4 lehce zranění 126 152 1 122 1 077 11,2 14,1 Tabulka 38: Nehody zaviněné vlivem alkoholu - ČR celkem zavinění alkoholem počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody 5 015 5 242 75 522 75 137 6,6 7,0 usmrcení 102 89 753 707 13,5 12,6 těžce zranění 315 378 2 823 3 092 11,2 12,2 lehce zranění 1 976 2 323 21 610 22 519 9,1 10,3 Ve Zlínském kraji je menší podíl smrtelných případů, ale zato vyšší podíl u těžkých zranění. 39
4.7 Rychlost Graf 24, 25: Podíl zavinění nehod nepřiměřenou rychlostí (%) 40 35 30 2010 2011 40 35 30 2010 2011 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 39: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí - Zlínský kraj zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody 424 417 1 780 2 014 23,8 20,7 usmrcení 11 13 40 38 27,5 34,2 těžce zranění 43 51 172 179 25,0 28,5 lehce zranění 278 232 1 122 1 077 24,8 21,5 Tabulka 40: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí - ČR celkem zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody 14 837 13 687 75 522 75 137 19,6 18,2 usmrcení 285 285 753 707 37,8 40,3 těžce zranění 851 936 2 823 3 092 30,1 30,3 lehce zranění 6 124 6 146 21 610 22 519 28,3 27,3 40
Graf 26, 27: Podíl zavinění nehod nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec (%) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 nehody v obci 2010 2011 nehody mimo obec Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 41: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec - Zlínský kraj zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku Zlínský kraj 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody v obci 167 160 1 131 1 321 14,77 12,11 nehody mimo obec 257 257 649 693 39,60 37,09 Tabulka 42: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec - ČR celkem zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku ČR celkem 2010 2011 2010 2011 2010 2011 nehody v obci 7 225 6 453 54 024 53 614 13,37 12,04 nehody mimo obec 7 612 7 234 21 498 21 523 35,41 33,61 Celkově jsou následky nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí ve Zlínském kraji nižší oproti celostátním údajům, ale naopak vyšší na extravilánových komunikacích. 41
4.8 Další problémové oblasti pro období 2011 2020 Z hlediska kumulace nehod byly vybrány lokality s nejvyšším výskytem nehod s osobními následky a se závažnými následky. Tabulka 43: Nehod. lokality s nejvyšším výskytem nehod se zraněním 2009 2011 okres silnice km místo nehody se zraněním usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlín I/49 0-1 Otrokovice, Zlínská tř. 27 0 1 32 Zlín I/49 3-4,5 Zlín, tř. 3. května 20 0 0 24 Zlín I/49 9,5-10,5 Zlín, tř. T. Bati 27 0 2 38 Zlín I/55 51,2-52 Otrokovice, tř. Osvobození 17 0 1 20 Zlín II/490 28,5-29,5 Zlín, Dlouhá 26 0 4 31 Zlín III/49018 4,1-5,1 Zlín, Okružní, K Pasekám 24 2 5 20 Uh. Hradiště I/50 44,6-46,6 Chřiby 44 2 6 37 Uh. Hradiště I/55 71,8-72,8 Uh. Hradiště, Velehradská tř., tř. marš. Malinovského 21 0 1 21 Celkem zde došlo k 206 nehodám s osbními následky, při kterých zemřely 4 osoby, 20 jich bylo těžce zraněno a dalších 223 zraněno lehce. Tabulka 44: Nehodové lokality s nejvyšším výskytem nehod se závažnými následky 2009-2011 okres silnice km místo nehody s těžkým zraněním a usmrcením usmrcení Zlín I/49 20,6-20,9 Zádveřice 3 1 2 Zlín I/49 24,1-24,3 Vizovice (Zlínská, Palackého, 4 1 3 Říčanská) Uh. Hradiště I/50 44,1-46,6 Chřiby 10 3 7 Zlín I/55 55,0-55,1 3 2 1 Vsetín I/57 126,4-126,6 Vsetín 3 2 1 Vsetín I/57 137,0-137,5 3 0 4 Zlín I/57 152,7-152,9 Val. Klobouky, Cyrilometodějská 3 2 1 Kroměříž II/367 24,5-24,6 5 3 7 Uh. Hradiště II/427 3,0-3,1 2 1 1 Kroměříž II/367 30,9-31,1 2 1 1 Zlín II/490 27,4-29,5 Zlín (Sokolská, Dlouhá) 9 0 9 Uh. Hradiště II/498 2,6-2,9 3 1 2 Zlín III/49018 4,3-5,1 Zlín (Okružní, K Pasekám) 7 2 5 Zlín III/49724 1,1-1,2 Napajedla (Zábraní) 3 1 2 těžce zranění 42
Celkem zde došlo k 60 nehodám s těžkým zraněním a usmrcením, při kterých bylo 20 usmrcených, 46 těžce zraněných. Na výše uvedených úsecích komunikacích se doporučuje provést jejich podrobné posouzení z hlediska příčin vzniku a okolností nehod a návazného dopravněinženýrského a stavebního posouzení. Na tomto základě je třeba navrhnout možná bezpečnostní opatření a s přihlédnutím k jejich finanční náročnosti a očekávané účinnosti zajistit jejich realizaci. Další problémové lokality silniční sítě Zlínského kraje se vyskytují zejména na komunikacích: s vysokou intenzitou dopravy procházejících zejména zastavěným územím obcí (I/55, I/57, I/35, I/50), s nevhodnými sklonovými poměry na silnicích I. a II. třídy (I/57, I/50, I/49, I/69, II/150, II/490, II/495) a s nedostatečnou šířkou komunikace, která snižuje celkovou rychlost a plynulost silničního provozu, zejména na komunikacích II. třídy (II/432, II/438, II/150, II/490, II/495). Na ně je třeba soustředit pozornost při plánování aktivit uvedených v Akčním programu. 43
Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2011 2020 STRATEGICKÝ PLÁN Kouzlo rozmanitosti 44
1 VÝCHODISKA Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2011-2020 vychází z: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011 2020 (NSBSP) schválené usnesením vlády České republiky ze dne 10. srpna 2011 č. 599 o Národní strategii bezpečnosti silničního provozu na období let 2011 až 2020. V tomto usnesení vláda ukládá představitelům krajských úřadů a obecních úřadů obcí srozšířenou působností zabezpečit realizaci nástrojů uvedených ve Strategii. Současně doporučuje hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí s rozšířenou působností zabezpečit realizaci nástrojů uvedených ve Strategii. Strategických a koncepčních dokumentů Zlínského kraje, především Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 2020 a na něj navázaných dokumentů a zejména pak Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje a dalších zásadních podkladů Analytické části tohoto dokumentu, kde je rozebrán vývoj nehodovosti a jejích dílčích charakteristik v období 2002 2011 ve Zlínském kraji. Současně je pro objektivní posouzení úrovně nehodovosti porovnán s ostatními kraji ČR i celostátními údaji. Jsou zde analyzovány i ostatní vlivy a okolnosti působící na silniční dopravu a ovlivňující vznik nehod a závažnost jejich následků. Analýzy zahraničních zkušeností, zejména z evropských zemí s radikálním snížením nehodovosti - Francie, Španělsko, Portugalsko a pobaltských států, kterým se podařilo během uplynulé dekády snížit počty usmrcených více jak o polovinu. Jsou to zejména zkušenosti z opatření aplikovaných na regionální a místní úrovni, na které je kladen obzvláště důraz v zemích s vyšším stupněm motorizace. Jsou to zejména postupy aplikované v Nizozemsku, kde je management bezpečnosti silničního provozu důsledně decentralizován. Dokumentu Evropské komise k politice bezpečnosti silničního provozu COM (2010) 389 final Sdělení Komise EP, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů BESIP: politika zaměřená na bezpečnost silničního provozu 2011-2020. Tyto evropské cíle jsou rovněž zahrnuty v NSBSP. 45
2 KONCEPČNÍ SCHÉMA Stavba Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2011 2020 odpovídá struktuře NSBSP. Má charakter pyramidy, jejíž vrstvy jsou nezbytnými prvky její stavby. Pokud by kterákoliv z nich chyběla, nebude stavba úplná a realizace Strategie by nepřinesla očekávané výsledky. Graf 28: Koncepce stavby Strategie BSP Zlínského kraje Zdroj: CDV Je založena na rozboru stavu, příčin a vývoje nehod a jejich následků, tedy na dobré znalosti současného stavu. K její stavbě je nezbytné mít dlouhodobou vizi, kam chceme směřovat a čeho bychom chtěli dosáhnout. Pro naplnění vize si potřebujeme stanovit postupné kroky - strategické cíle v střednědobém horizontu. Strategické cíle již musí být konkrétně měřitelné, aby se mohlo průběžně hodnotit, zda směřují k vytýčené vizi. 46
Strategické cíle je dále třeba promítnout do konkrétního stanovení dílčích cílů pro jednotlivé problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části jako nejzávažnější závady v silničním provozu, které nejvíce ovlivňují nehodovost. Tyto tři kroky jsou základní součástí strategického plánu, jehož přijetí je v kompetenci příslušných rozhodovacích orgánů. Tímto rozhodnutím deklarují tyto orgány občanům ve své územní působnosti prioritu, kterou ve svých politických rozhodnutích přisuzují ochraně jejich zdraví a životů v silničním provozu. Další část Akční program - pak stanovuje konkrétní kroky, které je třeba k dosažení přijatých strategických záměrů podniknout. Naplnění dílčích cílů je třeba rozpracovat do skupin nápravných opatření, které sdružují již konkrétní činnosti s krátkodobým časovým horizontem jejich splnění a konkrétní zodpovědností za jejich provedení. Tímto způsobem by měla být krajská strategie rozpracována do menších územních celků měst a obcí, samozřejmě s patřičným zjednodušením odpovídajícím konkrétní situaci a podmínkám daného místa. 47
3 VIZE Koncepce Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2012-2020 je založená na s nosným záměrem: Vizi 0 Učiňme Zlínský kraj bezpečnějším V dlouhodobém horizontu to předpokládá: vytvoření bezpečného dopravního prostoru s bezpečnými dopravními prostředky respektujícího limity lidského organismu a minimalizujícího dopady chybného chování účastníků silničního provozu, ve kterém nedojde ke smrtelnému úrazu nebo těžkému zranění a s účastníky respektujícími pravidla silničního provozu, zapojení všech subjektů zodpovědných za bezpečnost silničního provozu včetně občanů a jejich vzájemnou spolupráci, propojení řešení problémů nehodovosti na silničních komunikacích s řešením dalších faktorů bezpečnosti občanů ve veřejných prostorech, při volnočasových aktivitách i bezpečností na pracovištích, zapracování podmínek pro realizaci této vize do všech koncepčních, strategických i realizačních dokumentů odpovědných krajských orgánů, orgánů místní samosprávy i všech hospodářských i neziskových subjektů. Přijetím této vize bude společně demonstrovat vedení kraje, představitelé měst a obcí i hospodářských a neziskových subjektů svůj zájem o ochranu zdraví a životů svých občanů a zaměstnanců. Přijetí vize je současně i intenzivní výzvou pro zapojení všech občanů a vytvoření jejich spoluzodpovědnosti za bezpečné prostředí, ve kterém žijí. Baťovská tradice Zlínského kraje by mohla být úspěšným stimulem. 48
4 STRATEGICKÉ CÍLE Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2012 2020 by měla svým podílem přispět k naplnění strategických cílů NSBSP: Snížit do roku 2020 závažné následky nehod, tj. počet usmrcených v silničním provozu, na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet těžce zraněných osob. Samotné snížení počtu usmrcených na celoevropský průměr je nepochybně velmi ambiciózní. Je však nezbytným krokem k zastavení stále se propadající pozice České republiky a zastavení dosavadního vývoje směřujícího nás mezi nejnebezpečnější země Evropy. Přitom evropské orgány vytýčily svůj cíl redukovat počet usmrcených do roku 2020 na polovinu a vyslovily i předpoklad snížení počtu těžce zraněných o 40. Ve svém důsledku to znamená pro Českou republiku redukci počtu usmrcených o cca 60 % oproti roku 2009, tj. na cca 330 osob. Pro Zlínský kraj z toho vyplývají adekvátní strategické cíle: snížit počet usmrcených oproti roku 2009 ze 43 osob na 17 osob v roce 2020, snížit počet těžce zraněných oproti roku 2009 z 229 osob na 137 osob v roce 2020. Je to náročný úkol, který znamená každoročně v průměru snížit: počet usmrcených o 5,5 % počet těžce zraněných o 3,6 %. Není však nereálný, poněvadž ve Zlínském kraji došlo v období 2002 2006 k průměrnému meziročnímu poklesu počtu usmrcených o 8,7 %. Naplnění tohoto cíle zachrání životy více než 130 občanů Zlínského kraje. 49
Graf 29: Dosavadní a prognózovaný vývoj počtu usmrcených a těžce zraněných v ČR a ve Zlínském kraji 2 200 5 500 počet usmrcených (pro ZK počet x 20) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 usmrcení - ZK usmrcení - ZK (prog.) těžce zranění - ZK těžce zranění - ZK (prog.) usmrcení - ČR usmrcení - ČR (prog.) těžce zranění - ČR těžce zranění - ČR (prog.) 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 počet těžce zraněných (pro ZK počet x 10) 200 500 0 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Výše znázorněné porovnání dokladuje, že předpokládaná redukce těžkých následků nehod ve Zlínském kraji koresponduje s očekávaným trendem v celé České republice. Pokud se týká následků s těžkým zraněním, je očekávaný trend poklesu dokonce mírnější v porovnání s celorepublikovým cílem. 50
5 DÍLČÍ CÍLE Dílčí cíle musí korespondovat s dílčími cíli uvedenými v NSBSP. Jejich výběr však nemusí nutně korespondovat s nejvíce problematickými oblastmi nehodovosti ve Zlínském kraji. Tento vycházel ze souhrnného zhodnocení dat a odrážejí situaci v celé České republice. Dílčí cíle vyjadřují potřebu soustředěného a společného úsilí na tyto kritické skupiny. Neznamená to, že pokud jejich řešení ve Zlínském kraji není v současné době zcela urgentní, že by se měly zanedbávat. Během krátké doby se může situace změnit, a proto je třeba minimálně aplikovat alespoň celorepublikově navrhovaná opatření v těchto oblastech. Porovnání úrovně nehodovosti Zlínského kraje v takto jasně definovaných problémových oblastech s celostátním průměrem je poměrně jednoznačným ukazatelem její situace a objektivním obrazem jeho postavení. Je současně i vodítkem pro podrobnější posouzení podmínek a okolností, proč je v dané oblasti tato situace lepší nebo horší. Tím se stává podnětem pro hledání možností, jak je možné tyto podmínky a okolnosti ovlivnit. Použití shodných dílčích cílů má i ryze administrativní přínos, který usnadní každoroční zpracovávání periodického vyhodnocování NSBSP pro hodnotící zprávu předkládanou cestou Ministerstva dopravy vládě ČR. Jsou zaměřeny na nejvíce kritické skupiny účastníků silničního provozu a nejnebezpečnější rizikové faktory chování a zahrnují: děti, chodce, cyklisty, motocyklisty, mladí a noví řidiče, stárnoucí populaci, alkohol a jiné návykové látky při řízení, nepřiměřenou rychlost, agresivní způsob jízdy. 51