7. lekce V dnešním minikurzu se zaměříme na akuzativ, tedy tzv. 4. pád. V druhé části tohoto kurzu si řekneme, jak se tvoří akuzativní konstrukce pro mít, vlastnit. Právě 4. pád je tím, který se k vytvoření takové vazby v romštině užívá. Slovíčka o motoris auto e korona koruna te rodel hledat ňikhaj nikde soduj oba o dženo člověk e kaveja káva tiš také te kamel chtít, mít rád, milovat o thud mléko te cinel koupit e sklepa obchod te užarel čekat o maro chleba te prindžarel znát (někoho) ajci tolik Úvodní rozhovor Božka: Bibi, na dikhľal mira da abo la baba? Som khere, rodav len, jon ňikhaj! E bibi: Ma dara, dikhľom soduje džeňen! The tire dades. Ta dikhľom savore dženen, sar bešen ko Julas, pijen e kaveja. Božka: Ta lačho, džava ko Julas tiš. E bibi: Ma dža, bo e daj kamel mek te cinel o thud, o maro, ta šaj avel, akana imar džal andre sklepa. Božka: Ta mišto, užarav adaj. Božka: Teto, neviděla jsi mojí mámu nebo babičku? Jsem doma, hledám je a oni nikde nejsou! Teta: Neboj, obě jsem viděla! I tvého tátu. Viděla jsem všechny (z nich), jak sedí u July, pijí kávu. Božka: Tak dobře, taky zajdu k Julovi. Teta: Nechoď, protože máma chce ještě koupit mléko, chleba, tak se může stát, že už teď jdou do obchodu. Božka: Dobře, počkám tu. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen). (mou mamku), (babičku), (hledám je), (viděla jsem obě dvě), (tvého otce), (viděla jsem všechny osoby), (pijí kávu), (koupit mléko, chleba),. Akuzativ Pokud jste cvičení I. vypsali pečlivě, mohli jste si všimnout, že některá slova se ve 4. pádu shodují s pádem prvním. Můžete si ověřit, že jsou to slova neživotná. Ovšem životná podstatná jména (ale i ostatní k nim náležející jmenné slovní druhy, jako člen, zájmena přivlastňovací, ukazovací, osobní) se ve 4. pádu mění.
V tabulce je přehled koncovek typických pro 4. pád A) koncovkových a B) bezkoncovkových jmen: A) jednotné č. množné č. B) jednotné č. množné č. mužské -es (dženes) -en (dženen) m. - es (dades) - en ženské - a (džeňa) - en, - ijen (džeňen) (džuvľijen) f. - ˇa (pheňa) - en, - ijen (pheňen) Přívlastky stojící před jménem ve 4. p. (potažmo v jiném pádě než 1. a 5. p.) stojí v nepřímém pádě: miri phen x Dikhav mira pheňa. (moje sestra x Vidím mou sestru.) amaro phral : Šunav amare phrales. (náš bratr x Slyším našeho bratra.) leskere čhave: Rado dikhav leskere čhaven. (jeho děti x Mám rád jeho děti.) Nepřímý pád má stejnou koncovku jako člen: ČLEN jednotné číslo množné číslo mužský le le ženský la le Akuzativ osobních zájmen: já - mě me - man my - nás amen - amen ty - tobě tu - tut vy - vás tumen - tumen on jeho jov - les oni, ony oni, ony jon - len ona - ji joj - la 7.2. V následujících větách podtržená jména nahraďte osobním zájmenem vyberte ve sloupci vpravo a spojte větu s příslušným zájmenem pomocí čáry. Miri daj šunel peskere prales. Miro phral rado dikhel tira pheňa. An khere lengere čhaven. Šunes tira baba? LES LA LEN Na dikhav mire ciknores! 7.3. Slova v závorce jsou uvedena v 1. pádě, dejte je do 4. pádu.
Amari nena rado dikhel (amare čhave). Šunes (tiro dad)? Rodav (mri romňi). Miri daj igen kamel (miro phral). Amari čhaj imar na kamel (peskero pirano). Kaj san? Na šunav (ňiko)! Dikhav ča (o rukono) the (e mačka). Dikhav tiš (amaro kher). 7.4. Osobní zájmena v následujících větách jsou uvedena v závorce. Některá mají stát v 1. pádě, některá ve 4., doplňte jejich správný tvar. Dikhes (me)? (Me) (tu) na dikhav, aľe dikhav (joj). Kaj (joj) bešel? Ajci (joj) na prindžarav. (Jov) (tu) rado dikhel. Aľe me (jov) na kamav. (Jov) (me) kamel, aľe (me) kamav (tut). (Tu) kames (joj) u (joj) kamel (jov). Akuzativní konstrukce pro vyjádření mít Výše v tomto minikurzu jsme probrali akuzativ (4. pád). Můžeme se proto podívat na jeho velmi časté užití: vyjádření českého mít. Toto sloveso v romštině stejně jako např. i v ruštině, ale i hindštině chybí. Vlastnictví se pak vyjádří pomocným slovesem být (sponou hin nebo nane). Ovšem zatímco v češtině vlastník stojí v 1. pádě a vlastněný předmět ve 4. pádě, v romštině je tomu přesně naopak. Ukažme si to na příkladech: Moje sestra má pět dětí. x v češtině Mira pheňa hin pandž čhave. v romštině vlastník 1. p. (moje sestra) 4.p. (mira pheňa) vlastněný 4. p. (pět dětí) 1. p. (pandž čhave) Připomenutí: přívlastky vztahující se k vlastníkovi (nejčastěji člen, přivlastňovací zájmeno, ukazovací zájmeno, přídavné jméno) stojí v romštině v nepřímém Další příklady: Le dades hin o motoris. Táta má auto. Man hin kher. Já mám dům. Le phrales hin deš koroni. Bratr má deset korun. (Poznámka: Všimněte si, že jsou podtržená slova jsou v 1. pádě narozdíl od češtiny, kde by byly ve 4. pádě. Naopak vlastník je v romštině v pádě 4.)
7.5. Následující věty upravte tak, aby dávaly smysl, použijte slova v závorce, ale je-li potřeba, změňte jejich pád. Věty se pokuste přeložit. (Miri daj) nane kher, aľe hin (joj) (baro motoris). (Amaro rikono) hin ča trin (pindrore). Aňi (lengeri rikoňi) nane jekh (pindro). (Tiro dad) hin mek (savore danda)? (Ola čhaja) nane (love). (Odi šukar rakľi) hin (romano pirano). 7.6. Ze slov uvedených v závorce zvolte správnou variantu (chybné možnosti škrtněte): (Odi phuri džuvľi ola phura džuvľa odi phure džuvľa) hin bari žaľa, (lakero čhavo lakera čhas lakere čhas) akana nane buťi, (leskere romňa leskera romňa - leskeri romňi) hin nasvaľi u hin (jon len) pandž (cikne čhave cikňa čhaven cikne čhaven). (Amaro dad amara dades amare dades) nane but love, aľe (leskero phrales leskere phral leskere phrales) hin (duje motoren duj motora duje motora) the (baro kher bare khere bare kheres). Klíč ke cvičení 7.2. Miri daj šunel les. Miro phral la rado dikhel. An len khere. Šunes la? Na dikhav len! 7.3. amare čhaven, tire dades, mra romňa, mire prales, peskere piranes, ňikas, le rukones, l mačka, amaro kher; 7.4. Dikhes man? Me tut na dikhav, aľe dikhav la. Kaj joj bešel? Ajci la na prindžarav. Jov tut rado dikhel. Aľe me les na kamav. Jov man kamel, aľe me kamav tut. Tu kames la u joj kamel les. 7.5. Mira da nane kher, aľe hin la baro motoris. Moje maminka nemá dům (/byt), ale má velké auto. Amare rikones hin ča trin pindrore. (Náš pes má jen tři nohy.) Aňi lengera rikoňa nane jekh pindro. (Ani jejich fena nemá jednu nohu.) Tire dades hin mek savore danda? (Tvůj otec má ještě všechny zuby?) Ole čhajen nane love. (Ta děvčata nemají peníze.) Ola šukara rakľa hin romano pirano. (Ta krásná bílá holka má romského přítele.) 7.6. Ola phura džuvľa hin bari žaľa, lakere čhas akana nane buťi, leskeri romňi hin nasvaľi u hin len pandž cikne čhave. Amare dades nane but love, aľe leskere phrales hin duj motora the baro kher.