Prostor a čas čtyřrozměrný prostor

Podobné dokumenty
Ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D.

23/10/2015 NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD 1) VOLNÁ VODA (REOPELAGIÁL) PŘÍČNÝ PROFIL TOKU 3) PODŘÍČNÍ DNO (HYPOREÁL) 2) PÁSMO DNA (BENTÁL)

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD verze první

rozdíly mezi stojatými a tekoucími vodami vodní hmyz a jeho potravní nároky koncept říčního kontinua podzemní vody a prameny

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Vyhodnocení možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro vodáctví s důrazem na problematiku ochrany přírody a krajiny

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Vodní organismy a jejich formy

J i h l a v a Základy ekologie

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

Potravní a produkční ekologie

Digitální učební materiál

Ekologie tekoucích vod, 2010

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Dùm dìtí a mládeže Radovánek, Kaznìjov regionální centrum partnerství Tachov / Tirschenreuth, o.s. Spoleènost pro veøejnou dopravu

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera

CZ.1.07/2.2.00/

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC


Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince o vodoprávní evidenci

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Odtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

05 Biogeochemické cykly

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd

Okruhy SZZ Voda strategická surovina (navazující studium)

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV

MINIPROJEKT POVRCHOVÉ VODY

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Rybářství ve volných vodách

Produkce organické hmoty

Protokol I. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Hlavní mořské habitaty Jadranu. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:

Rybí přechod na příčné překážce

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu:

Připomínka: Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska.

Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Vliv teploty na růst

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS 6. ROČNÍK

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

GEOMORFOLOGICKÉ MAPOVÁNÍ A KLASIFIKACE HORNÍHO TOKU OPAVY

6. EKOSYSTÉM ŘEKY HVOZDNICE

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

slouží k hodnocení odchylek od normálu jako nepřímých ukazatelů stavu a vývoje prostředí

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

CZ.1.07/1.5.00/

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Abiotické faktory působící na vegetaci

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému

Ekologie tekoucích vod

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

BIOINDIKACE. Nekrobiontní hmyz a jeho využití v kriminalistice CZ.1.07/2.2.00/ EKOLOS

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

3. BIOSYSTÉM 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ. Malárie. Prevence MALÁRIE DDT. Boj proti komárům: vysoušení močálů

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Otázky pro opakování. 6. ročník

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Transkript:

Tekoucí vody

lineární charakter jednosměrné proudění umožňují migraci, i mezi mořem a sladkou vodou kolísající průtok nestabilní dno přísun látek přítokem, z okolí, jejich ztráty odtokem otevřené systémy kontakt s terestrickým prostředím - tok a jeho povodí tvoří komplex Prostor a čas čtyřrozměrný prostor

Proudění v přírodě - laminární vyjímečně (pojem se však používá) - turbulentní obecně riffles - lotické úseky - peřejnaté úseky, turbulentní pools - lenitické úseky - málo proudivé runs - proudivé úseky ovlivňuje fyzikální a chemické faktory vody

Proudění a koryto toku

Rychlost závisí na spádu - charakteru dna - tvaru koryta - nejvyšší rychlost v proudnici v určité hloubce pod hladinou nižší rychlost při hladině a březích v blízkosti obtékaných těles zóna klidné vody Kamenité dno - rychlost proudění asi 120 cm.s -1 Štěrkovité dno - rychlost proudění asi 40 cm.s -1 Středně hrubý písek - rychlost proudění asi 20 cm.s -1 Bahnité dno - rychlost proudění asi 10 cm.s -1

Průtok základní charakteristika vodního stavu v toku průtok (Q) - n-leté a m- denní průtoky pravděpodobnostní hodnoty Q 355 - po 355 dnů v roce bude dosaženo daného nebo vyššího průtoku Q 100 pravděpodobná frekvence výskytu daného maximálního průtoku je 1x za 100 let sledování průtoků, limnigrafy, modelování specifický odtok množství vody odtékající z plochy povodí za jednotku času rozkolísanost průtoků vazba k podloží, eroze

Teplota vody prameniště - nejmenší kolísání s rozpětím do 5 C horní úsek toku - roční výkyvy do 10 C střední úsek toku - roční výkyvy nad 10 C dolní úsek toku - roční výkyvy nad 15 C měření teplot, dlouhodobá sledování, přepočty z průměrných teplot vzduchu význam letních maxim

Habitat - klasifikace pelal - kal, bahno, jíl, částice menší než 0,063 mm argilal - jemnozrnné sedimenty (písek, detrit), částice menší než 0,063 mm psammal - písčité sedimenty, částice 0,063 2 mm akal - jemný štěrk a detrit, 2 20 mm lithal - kameny a balvany, větší 20 mm phytal - řasy a vyšší rostliny

Prostředí tekoucích vod a cenózy volná voda rheopelagial rheo(potamo)plankton, nekton povrchová vrstva dna benthal - benthos podříční dno hyporheal hyporheos

Členění toku

Rybí pásma

Krenál eukrenal - pramen - přepadavý (reokrenní) - mokřadní (heleokrenní) - tůňkový (limnokrenní) hypokrenal - pramenná stružka

Další typy pramenů permanentní termální prameny (více jak 35 oc ) permanentní studené prameny v glaciálních oblastech permanentní studené prameny v neglaciálních oblastech temporární studené prameny permanentní brakické prameny permanentní slané prameny

Základní charakteristiky krenálu přechodová zóna, ale není typický ekoton primárně nízké koncentrace rozp. O 2 dle typu různě rychlé dosycování vždy vyšší koncentrace rozp. CO 2 vyšší mineralizace vody zdroj podzemní voda první primární producenti dle typu a mineralizace různá specifická společenstva občasný a pravidelný výskyt stygobiontů a stygofilů

Eukrenál přechod mezi podzemními a povrchovými vodami nízká a stálá teplota (ale: horké prameny) málo kyslíku druhy z podzemí (Niphargus) druhy nižších úseků toku (Gammarus)

Hypokrenál obvykle málo vodný, více kyslíku než v eukrenalu teplota blízká teplotě pramene, max 14 C Diatoma hiemale, Bithynella austriaca, Crenobia alpina

další organismy pramenišť larvy pakomárců rod Dixa larvy chrostíků Lepidostoma hirtum larvy pošvatek rodu Leuctra strunovci vodní Gordius aquaticus

Ritrál - potok - epiritrál - říčka - metaritrál - řeka (horní tok) - hyporitrál obvykle vysoký obsah kyslíku převážně kamenitý až štěrkovitý substrát dna, spád obvykle vyšší oligostenotermní a polyoxybiontní organismy (hojně jepice, pošvatky, chrostíci, kamomil) tvarem těla přizpůsobení proudu (jepice Ecdyonurus, vranka Cottus gobio) pravý plankton chybí

epiritrál - horní pstruhové pásmo, max. 16 C, pstruh, střevle, vranka, mechorosty metaritrál - dolní pstruhové pásmo, max. 18 C, hlavně pstruh, mechorosty hyporitrál - pásmo lipanové, max. 22 C, pstruh, jelec, mřenka, nárosty řas včetně vláknitých, lakušník, hvězdoš

Potamál - střední tok řeky - epipotamal - dolní tok řeky - metapotamal - veletok, brakická voda - hypopotamal letní teploty přesahují 20 C může docházet ke kyslíkovým deficitům proudění pomalejší malý spád, dno obvykle písčité až bahnité eurytermní až polystenotermní druhy (Oligoneuriella, Theodoxus)

epipotamal - pásmo parmové, řasové nárosty, submerzní vyšší rostliny, emerzní rostliny v ripálu, potamoplankton, houbovci, mechovky, máloštětinatci, plži, mlži, různý hmyz, parma, podoustev metapotamal - pásmo cejnové, oživení jako v epipotamálu, hojně pakomáři hypopotamal - brakická voda

Teorie říčního kontinua v podélném profilu toku (RCC - River Continuum Concept)

RCC vstupy org. hmoty

RCC - rozložení potravních skupin

RCC distribuce organismů

Podélný profil vývoj druhové bohatosti, diverzity

Hyporheal podříční vody

Historie výzkumu předpoklad, že část říční fauny obývá sedimenty pod říčním dnem a vykazuje vertikální distribuci - Kühtreiber (1934) kopání jam ve freatické zóně (Chappuis 1942) termín hyporheic použil poprvé Orghidan (1959) hyporeál (intersticiál) jako součást podzemních vod, rozvinut ve štěrkovitých sedimentech, pro říční faunu plní funkci refugia a líhně (Schwoerbel 1961) u nás se výzkumu ve freatické zóně věnoval O. Štěrba (60.-70. léta) ekotonální přístup: hyporeál jako ekoton mezi systémem povrchových a podzemních vod; diverzita zde ale dosahuje jen středních hodnot! (Gibert et al. 1990) různé přístupy ovlivněny použitou vzorkovací metodou: freatobiologové vs. limnologové

Funkce hyporhealu v ekosytému kumulace, destrukce a utilizace organické hmoty nitrifikační a denitrifikační cyklus hospodaření s fosforem refugium pro epibentické organismy při disturbancích biotop pro pravý hyporheos (hyporheobionti) - permanetně v hyporhealu biotop pro temporální organismy (larvy vodního hmyzu, ) hyporheofiolové

Funkce hyporheosu hrabání bioturbance, rozrušování sedimentu, změna velikosti pórů a rychlosti vody v nich, oxidace a transport org. látek, disperze bakterií a spor vyměšování zdroj DOC a NH 4+ spásání biofilmů - zvyšování mikrobiální aktivity rozmělnění potravy rozklad a mineralizace POM, zpřístupnění OM dalším detritovorům a baktériím biologické interakce predace a kompetice, top down kontrola meiofauny většími bezobratlými pohyb mezi hyporeálem a povrchovým tokem migrace temporární i permanentní fauny, vyplavení během povodní poskytuje potravu povrchovým predátorům emergence hmyzu přenos energie do terestrického systému

Komunikace s podzemní a povrchovou vodou

Hyporheal v podélném profilu toku

Komunikace mezi povrchovou a podzemní vodou horizontální proudění, infiltrace, exfiltrace, kapilární síly závisí na propustnosti dna, povrchovém průtoku a průtoku hyporeálem variabilita v podélném a příčném profilu i v čase kolmatační vrstva

(Bio)chemické procesy

Potravní řetězec a tok energie MICRO, MEIOFAUNA Autochtonní org. materiál fotická vrstva, zelené řasy, rozsivky, sinice Allochtonní org. materiál (POM, CPOM, FPOM, DOM) listový opad - sezónní závislost eroze břehových partií biofilm - bakterie, houby, prvoci a jejich extracelulární produkty, na povrchu POM i anorg. zrn (jemnozrné sedimenty mají velkou plochu!), zvyšuje kvalitu potravy (C:N)

Hyporheofilní organismy zóna pro vývoj larválních statdií

Slepá a mrtvá ramena eupotamon průtočná část říční sítě po celý hydrologický rok parapotamon - nedávno odříznutý meandr, zanesením jednoho konce vedlejšího ramene toku, spojeno s mateřským tokem, silně ovlivňovaný tokem, slepé rameno, průtočný úsek za vyšších vodních stavů, trvale však napojen na tok plesiopotamon - mrtvé rameno - odříznuté meandry původního toku, napájené průsaky nebo rozlivy, stabilizovaný, méně řekou ovlivňovaný, mrtvé rameno, průtočné jen za vyšších vodních stavů, zbytek roku oddělen od toku, komunikace jen hyporhealem paleopotamon - zazemňující se meandr, poříční tůň nebo jezero, průtočné jen za extremních průtoků (50 letá voda a více), často až na říčních terasách v historickém záplavovém území La hlavní koryto (eupotamon) 1b původní koryto (eupotamon) 1c vedlejší rameno (eupotamon) 2 - slepé rameno (parapotamon) a-slepé rameno; (b)-mrtvé rameno; (c)-staré rameno a jejich spojení s původním tokem 3 staré rameno (paleopotamon) 4 staré rameno, poříční telma (plesiopotamon)

Řeka a její záplavové území (aluvium)

Příklady řeka Lužnice

Rheobionti, rheophilové, rheoxenové

Drift český termín snos pasivní pohyb ve vodním sloupci sukcesní a udržovaní mechanismus několik typů emergentní drift terestrický drift katastrofický drift organický drift (živé nebo topící se organismy) poproudový a protiproudový drift (aktivní)

Drift - příčiny změny průtoku minima a maxima ledové dřenice emergence líhnutí vč. kuklení, vylézání na souš rozmnožování vlastní aktivní hledaní sex. partnera a kopulace ovipozice kladení vajíček vnitro a mezidruhové vztahy (kompetice, predace, )

Drift sukcesní a udržovaní mechanismus

Drift změny průtoku

Obecná sukcesní křivka Fáze: startovací, exponenciální, vrcholová, stabilizační - oscilační

Hlavní produkční složka - bentos fytobentos nárosty, perifyton primární producenti zoobentos konzumeti bakteriobentos destruenti, biologicky aktivní povrchy, biofilmy jednoduché houby a plísně, bakterie mikro (pod 50 µm, meio (50µm až 1mm)a makrobentos (více jak 1mm)

Makrozoobentos potravní specializace

Kouskovači - drtiči

Seškrabávači (spásači)

Sběrači (aktivní filtrující - sítě stavějící)

Potravní síť tekoucích vod

Reálný příklad pstruhový potok

Vstupy energie koloběh látek světlo a teplo allochtonní organická hmota CPOM, FPOM, DOM autochtonní organická hmota primární producenti - nárosty řas, makrofyta konzumenti bentos potamoplankton nekton destruenti biologicky aktivní povrch, biofilm

Spirální koloběh podélný profil

Spirální koloběh

Spirální koloběh v prostoru

Spirální koloběh - biofilm

Spirální koloběh - aluvium

Spirální koloběh tvary spirál

Spirála, organismy a toky energie

Zvláštní typy tekoucích vod Madikolní habitaty hygropetrické habitaty - kameny (skály) permanentně smáčené tenkou vrstvou vody madikolní habitaty s.str. - dtto, pokud voda smáčí také další substráty (mech, bahno) Peřeje a vodopády Výtoky z jezer

Toky aridních oblastí temporární toky permanentní pouštní toky např. JZ USA: běžně malý průtok vzhledem k velikosti povodí přívalové srážky bleskové povodně vyplavení organismů, ale rychlá rekolonizace (několik týdnů), velmi vysoká roční produkce, limitace dusíkem chladné pouštní toky extrémně nízká prediktabilita, vysoká variabilita průtoků ve vazbě na nahodilost v režimu srážek Temporární toky dočasné - efemérní - pereniální - intermitentní

Strategie přežití organismů tekoucích vod Nejčastější disturbance vyschnutí toku