Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a. s. Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Petr Polách Ing. Jindřich Špička, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD a.s. Vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne Podpis 2
Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Rodinný pivovar BERNARD, a.s. Abstrakt: Cílem této práce je posoudit finanční zdraví firmy Rodinný pivovar BERNARD, a.s. v letech 2006 2010 za použití poměrových a rozdílových ukazatelů, analýzy bankrotních modelů, pyramidového rozkladu ROE a mezipodnikového srovnání a zhodnotit silné a slabé stránky, včetně doporučení pro jejich zlepšení. Finanční analýza je zpracována pro externího uživatele z dat výročních zpráv. Klíčová slova: Finanční analýza, pivovarnictví, poměrové ukazatele, rozdílové ukazatele, bankrotní a bonitní modely, pyramidový rozklad ROE, mezipodnikové srovnání 3
Title of the Bachelor s Thesis: Financial analysis of company Rodinný pivovar BERNARD, a.s. Abstract: The aim of this thesis is to judge of financial health of company Rodinný pivovar BERNARD, a.s. in period of years 2006 2010. For this analysis were used ratios, analysis of bankrupt models, pyramidal decomposition of ROE and comparison intercompany to determine firms strenghts and weaknesses and make recomendations to improve companys condition. Financial analysis is elaborated for external user from data of annual reports. Keywords: Financial analysis, brewing, ratios, bankrupt and bonity models pyramidal decomposition of ROE, comparison intercompany 4
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Jindřichu Špičkovi, Ph.D. za velkou ochotu, aktivní přístup a cenné rady, které mi velice pomohly ke zkvalitnění této práce. 5
Obsah Úvod... 8 1 Metodologická část... 9 1.1 Finanční analýza... 9 1.2 Uživatelé finanční analýzy... 9 1.3 Metody finanční analýzy... 9 1.3.1 Horizontální analýza... 9 1.3.2 Vertikální analýza... 10 1.4 Analýza poměrových ukazatelů... 11 1.4.1 Ukazatele rentability... 11 1.4.2 Ukazatele aktivity... 12 1.4.3 Ukazatele zadluženosti... 13 1.4.4 Ukazatele likvidity... 14 1.5 Analýza pracovního kapitálu... 15 1.5.1 Čistý pracovní kapitál... 15 1.5.2 Potřeba čistého pracovního kapitálu... 15 1.6 Analýza soustav ukazatelů... 15 1.6.1 Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont... 15 1.6.2 Bonitní a bankrotní modely... 17 1.7 Mezipodnikové srovnání... 19 1.7.1 Metoda normované proměnné... 19 2 Představení firmy Rodinný pivovar Bernard a.s.... 20 3 Praktická část... 22 3.1 Horizontální analýza... 22 3.1.1 Horizontální analýza aktiv... 22 3.1.2 Horizontální analýza pasiv... 22 3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 24 3.2 Vertikální analýza... 25 3.2.1 Vertikální analýza aktiv... 25 3.2.2 Vertikální analýza pasiv... 27 3.2.3 Vertikální analýza nákladů a výnosů... 28 3.3 Analýza poměrových ukazatelů... 29 3.3.1 Ukazatele rentability... 29 3.3.2 Ukazatele aktivity... 29 3.3.3 Ukazatele zadluženosti... 30 3.3.4 Ukazatele likvidity... 30 6
3.4 Analýza pracovního kapitálu... 32 3.5 Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont... 33 3.5.1 Analýza rozkladu DuPont v roce 2007... 33 3.5.2 Analýza rozkladu DuPont v roce 2008... 34 3.5.3 Analýza rozkladu DuPont v roce 2009... 35 3.5.4 Analýza rozkladu DuPont v roce 2010... 36 3.6 Bonitní a bankrotní modely... 37 3.6.1 Index IN 95... 37 3.6.2 Springate model... 38 3.6.3 Zmijewski model... 40 4 Porovnání podniku s konkurenčními pivovary... 40 5 Závěr... 42 Citovaná literatura... 44 Seznam schémat, grafů a tabulek... 45 Seznam příloh... 46 Přílohy... 47 7
Úvod Finanční analýza se stává v současnosti trendem umožňujícím různým uživatelům rychlý, přehledný a srozumitelný pohled na podnik. Díky velké flexibilitě výpočtů umožňuje získat data nutná pro důležitá rozhodnutí managementu, vlastníků, věřitelů, dodavatelů, odběratelů apod. V mém případě budu provádět analýzu z pohledu externích uživatelů, neboť nemám přístup k interním datům firmy. Uživatelé, kteří by mohli mít užitek z mé práce, budou především stát, banky a obchodní partneři. Firmu Rodinný pivovar BERNARD, a.s. jsem si zvolil, jelikož se mi zdá jako velice perspektivní podnik na českém pivním trhu, vyznačující se netradičním přístupem k zákazníkům, důrazem na kvalitu piva a zajímavými inovacemi jako je například ochucení piva různými příchutěmi. Pivo této značky jsem měl tu čest již mnohokrát ochutnat a dovedu si tvrdit, že patří mezi špičku na českém trhu co se chuti a kvality týče. Cílem této práce je posoudit finanční zdraví firmy Rodinný pivovar BERNARD, a.s. v letech 2006 2010 za použití poměrových a rozdílových ukazatelů, analýzy bankrotních modelů, pyramidového rozkladu ROE a mezipodnikového srovnání a zhodnotit silné a slabé stránky, včetně doporučení pro jejich zlepšení. Finanční analýzu podniku provedu pro období 2006-2010, tudíž budeme mít možnost zjistit, jak se firmě vedlo během krizových roků 2008 a 2009 a porovnat to s vývojem před a po krizi. Dále porovnám podnik s jeho tržními konkurenty, abychom měli porovnání, jak se podniku vedlo v porovnání s odvětvím. Uvidíme také, jak se podařilo podniku zavést nové druhy nealkoholického ovocného piva. V první části představím ukazatele, kterými budu podnik poměřovat a následně v části druhé tyto ukazatele aplikuji a zanalyzuji přednosti či nedostatky jak v čase, tak i oproti konkurenci. Důraz budu klást na rozkladové ukazatele. Na závěr se pokusím udělat objektivní zhodnocení podniku jako celku a uvést případná rizika pro potencionální věřitele. 8
1 Metodologická část 1.1 Finanční analýza Finanční analýza podniku je pojímaná jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou a navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota. (1). Finanční analýza by se dala rozdělit na dva základní směry - analýzu fundamentální a technickou. Fundamentální se zabývá kvalitativními vztahy mezi ekonomickými a neekonomickými činiteli. Pro její uplatnění je potřeba velkých zkušeností analytika v daném podniku, odvětví i prostředí (ekonomickém, politickém, sociálním, atd.). Její zpracování a výstup je většinou verbálního charakteru. Oproti tomu technická analýza zpracovává pomocí matematických, statistických či algoritmických metod zdroje finančních dat. Těmito daty bývají většinou účetní závěrky, výkazy zisku a ztráty, rozvahy, ale i výstupy z fundamentální analýzy. Tuto metodu lze tedy aplikovat na různé podniky z mnoha odvětví, aniž by analytik měl dlouholeté, těžko a zdlouhavě dohledávané ekonomické i mimoekonomické informace o daném podniku či odvětví. Díky její praktické použitelnosti kdykoliv a kdekoliv při vynaložení poměrně nízkých vstupů se stává pro podniky čím dál atraktivnější. 1.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatele finanční analýzy můžeme v zásadě rozdělit na interní a externí. Interní uživatelé jsou ti, kteří mají přímý přístup k datům podniku, nejčastěji představují tuto skupinu management, vlastníci, účetní, či ostatní zaměstnanci podniku. Přístup k vnitřním neveřejným datům jim umožňuje dělat detailnější analýzy, které slouží většinou jako podklad k důležitým rozhodnutím v podnikání. Externí uživatelé mají naopak omezený přístup k účetním výkazům, které jsou firmy povinny zveřejňovat. Tyto výkazy spolu s výročními zprávami jsou ve většině případů jediné účetní informace, které jsou schopni tito uživatelé získat, a tudíž se také většina ukazatelů finanční analýzy na tyto data zaměřuje. 1.3 Metody finanční analýzy Jelikož informace, které o sledovaném podniku mám, jsou pouze externí finanční výkazy, bude se tato práce zabývat především technickou analýzou pro externí uživatele. Nyní představím analýzy a způsoby jejích výpočtů, které budu v praktické části využívat. 1.3.1 Horizontální analýza Tato základní metoda finanční analýzy zkoumá změnu stavu jednotlivých ukazatelů rozvahy a výkazu zisků a ztrát, popř. dalších ukazatelů získaných z výroční zprávy. Poměřuje jejich změnu 9
v čase, tedy mezi jednotlivými obdobími. Tato změna může být zaznamenávána jak v absolutních číslech, tak i v číslech relativních jako index či procentní změna. V našem případě budeme počítat horizontální pomocí indexů, tedy kolikanásobně se změnila hodnota oproti minulému období. Kde B i je hodnota bilanční položky i a t je čas. Zdroj: (2) Problémy při tomto výpočtu mohou vzniknout, pokud se dostane do jmenovatele 0, v tomto případě provedu výpočet v absolutním vyjádření. Zdroj: (2) Další problémy mohou vzniknout, pokud budou některé ukazatele přecházet do záporných hodnot, či naopak ze záporných do kladných. Pro tyto případy se budu řídit podle následující tabulky. t t-1 Řešení + + - - Hodnota bude v závorce, aby bylo znatelné, že jde o prohloubení ztráty + - [ ] [ ] [ ] - + [ ] [ ] [ ] 1.3.2 Vertikální analýza Zdroj: (2) Vertikální analýza porovnává podíl jednotlivých dílčích bilančních jednotek na jejich vrcholové Jednotce v rámci jednoho období. Díky tomuto ukazateli můžeme sledovat, jak se měnila struktura aktiv, pasiv, výkazů zisků a ztráta a dalších jako například struktura sortimentu firmy během sledovaného období. V případě rozvahy bude naším vrcholovým ukazatelem bilanční suma u výkazů zisků a ztrát to budou tržby. Vzorec pro výpočet vertikální analýzy použiji: Zdroj: (2) 10
1.4 Analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza dává do poměru vybrané položky výsledovky či rozvahy. Tyto ukazatele se třídí do tematických skupin. Díky tomu se dají zjistit jednotlivé aspekty podniku jako jeho rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost, apod. Je tomu tak proto, že podnik je složitým organismem, k jehož charakteristice finanční situace nevystačíme jen s jedním ukazatelem. Je zřejmé, že k tomu, aby mohl podnik dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Jedině tehdy bude splněn předpoklad going concern principu. (2). 1.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability hodnotí schopnost podniku zhodnocovat investovaný kapitál. Do poměru se tu tedy dostává výsledek hospodaření v různých podobách k určité části aktiv nebo aktivům celkem. Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Vzorec tohoto ukazatele je jeden z mála, na kterém se shodují téměř všichni autoři publikací o finanční analýze. Ukazuje schopnost podniku zhodnocovat investici vloženou jeho vlastníky. Vypočítáme ho jako výsledek hospodaření za běžnou činnost k vlastnímu kapitálu. Rentabilita celkových vložených aktiv ROA Zdroj: (3) Tento ukazatel nás informuje o schopnosti podniku zhodnocovat kapitál bez ohledu na to, jakého je původu. Většina českých autorů se shoduje na vzorci obsahujícím zisk před zdaněním a úroky v čitateli a celkovými aktivy ve jmenovateli. Tato konstrukce umožňuje porovnávat podniky z různých odvětví a s různou kapitálovou strukturou. Nejlepší vypovídací schopnost by dle mého soudu měl vzorec zahrnující mimo výše uvedené ještě leasing. Ovšem ten se neuvádí přímo do rozvahy, a tudíž by bylo velmi obtížné udělat objektivní srovnání s ostatními podniky. Rentabilita tržeb - ROS Zdroj: (3) Rentabilita tržeb nám ukazuje ziskovou marži, tedy kolik procent z celkových výnosů připadlo na zisk. Společně s ukazatelem obratu aktiv nám jsou schopny vypovědět rentabilitu celkových aktiv. U potravinářského průmyslu většinou platí, že rentabilita tržeb je nižší, kdežto naopak obrátkovost je velmi vysoká. 11
Zdroj: (3) 1.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity zkoumají, jak dokáže podnik využívat svá aktiva. Většinou se měří jako obrat určité části či celkových aktiv za rok nebo jejich doba obratu v letech či dnech. Obrat aktiv Jak již bylo zmíněno u rentability tržeb, toto je jeden z ukazatelů určující výnosnost celkových aktiv. Říká, kolikrát je schopný podnik za rok obrátit celková aktiva. Obrat zásob Zdroj: (4) Doba obratu zásob nám vypovídá a kolikrát za rok se nám obrátily zásoby. Tento ukazatel nám vypovídá o tom jak je management podniku schopný využívat kapitál vložený do zásob, neboť to je část aktiv, která sama o sobě nevytváří žádnou přidanou hodnotu, ale na druhou stranu musí být přítomna v dostatečném množství pro zachování bezproblémového fungování podniku. Doba obratu pohledávek Zdroj: (5) Tento ukazatel nám vypovídá, jak dlouho v průměru čeká podnik na zaplacení svých pohledávek. Tento ukazatel je velice užitečný v porovnání s ukazatelem doby obratu krátkodobých závazků. Spolu totiž zjišťují, zda podnik spíše využívá obchodní úvěr nebo naopak musí část svých závazků financovat ze svých či cizích zdrojů. Doba obratu krátkodobých závazků Zdroj: (2) Ukazatel vypovídající, za jak dlouho průměrně podnik dostává svým závazkům. Pokud má se svými dodavateli silné postavení, může se mu dařit udržovat tuto hodnotu nad dobou obratu pohledávek, a tím si zajistit bezúročný obchodní úvěr. 12
Zdroj: (2) 1.4.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti vyjadřuje v jakém poměru cizího a vlastního kapitálu má podnik krytá svá aktiva. Nižší zadluženost vypovídá buď o konzervativní politice financování, nebo neochotě věřitelů podniku půjčit. Příliš vysoké zadlužení může znamenat, buď agresivní financování ve snaze zvýšit hodnotu finanční páky podniku, a zvýšit si tím rentabilitu vlastního kapitálu, nebo problémy s likviditou, které se snaží podnik zalepit u věřitelů. Každopádně příliš zadlužené podniky se vystavují velkému riziku ve formě neschopnosti dostávat svým závazkům, a pokud ještě nemají problémy, tak je pravděpodobně neminou. Analytik by měl při vyhodnocování zadluženosti započítávat do kapitálu i leasing. Ten se totiž objevuje pouze jako náklad ve výsledovce nikoliv však v rozvaze. Celková zadluženost Debt Ratio Vyjadřuje podíl cizího kapitálu na celkových aktivech. Literatura obecně doporučuje zadluženost podniku do 50 % svých aktiv, avšak tato hodnota se v různých oborech velmi liší. Věřitelé upřednostňují nižší zadlužení podniku, aby v případné likvidaci podniku byl dost zdrojů pro krytí jejich pohledávek. Vlastnící naopak většinou upřednostňují větší finanční páku, která by jim zvýšila zhodnocení vlastního kapitálu. Je-li ukazatel vyšší než oborový průměr bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje bez toho, aby nejprve zvýšila vlastní kapitál. Věřitelé by se zdráhali podniku půjčovat další peníze anebo by požadovali vyšší úrok. (1). Finanční páka funguje správně pouze, pokud věřitelé požadují nižší úrokovou míru než vlastníci. Dlouhodobá zadluženost Zdroj: (4) Dlouhodobá zadluženost ukazuje, jak velká část aktiv je kryta z dlouhodobých cizích zdrojů. Společně s ukazatelem běžné zadluženosti dále analyzují ukazatel celkové zadluženosti. Zdroj: (1) Běžná zadluženost Poměřuje velikost krátkodobých cizích zdrojů v poměru k celkovým aktivům. 13
Zdroj: (1) Úrokové krytí Vypovídá, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Při hodnotě 1 připadá veškerý zisk věřitelům. Obecně doporučená hodnota je, aby měl ten ukazatel hodnotu alespoň 3-6. 1.4.4 Ukazatele likvidity Zdroj: (5) Tato sada ukazatelů zkoumá, zda je podnik schopný dostát svým závazkům. Likvidita je souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. Ukazatele poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel) (1). Běžná likvidita Ukazuje, kolikrát je podnik schopný dostát svým krátkodobým závazkům ze svých krátkodobých aktiv. Nevýhoda pro externího analytika je v tom, že neví, jak jsou oceňovány zásoby, jak dlouho je potrvá přeměnit na peněžní prostředky a jaký podíl pohledávek je nedobytných. Díky tomu může být tento ukazatel velmi zkreslen. Obecně doporučované hodnoty tohoto ukazatel jsou mezi 1,5-2,5, kdy nižší hodnota vypovídá o agresivním financování a vyšší naopak o financování konzervativním. Pohotová likvidita Zdroj: (2) Pohotová likvidita pracuje se stejným vzorcem jako likvidita běžná, ale bez zásob v čitateli. Díky tomu se zpřesňuje ukazatel o případně neprodejnou část zásob. Doporučené hodnoty ukazatele jsou okolo 1. Peněžní likvidita Zdroj: (2) Peněžní likvidita vykazuje schopnost podniku dostát svým závazkům z okamžitých finančních prostředků. Ukazatel by se ideálně měl obecně nacházet nad hodnotou 0,2. 14
Zdroj: (2) 1.5 Analýza pracovního kapitálu 1.5.1 Čistý pracovní kapitál V nejširším slova smyslu je pracovním kapitálem míněn oběžný majetek podniku. Nicméně pro finanční řízení podniku je zajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, což je část dlouhodobých zdrojů, která kryje oběžná aktiva. (2) Čistý pracovní kapitál (ČPK) tvoří jakýsi finanční polštář pro podnik, zajišťující schopnost udržet hospodárnou výrobu i při nenadálém výpadku krátkodobých zdrojů. 1.5.2 Potřeba čistého pracovního kapitálu Zdroj: (2) Tento ukazatel slouží k určení optimální výše průměrného čistého pracovního kapitálu. Při porovnání s předchozím ukazatelem lze zjistit, zda jsou oběžná aktiva pod či překapitalizována a doporučit jejich optimalizaci. 1.6 Analýza soustav ukazatelů Zdroj: (1) K určení finanční situace podniku lze, mimo již výše zmíněných i mnoha dalších poměrových a rozdílových ukazatelů, použít také soustavy ukazatelů. Výhoda těchto analytických systémů spočívá především v komplexnosti informací, které uživateli podávají. Soustavy ukazatelů můžeme rozdělit na hierarchicky uspořádané soustavy ukazatelů a účelové výběry ukazatelů, ty se dále dělí na modely bonitní a bankrotní. 1.6.1 Analýza pyramidové soustavy ukazatelů DuPont Typickým příkladem hierarchický uspořádaných soustav je pyramidový rozklad DuPont. Pyramidové rozklady slouží ke zjištění působení dílčích vlivů na vrcholový ukazatel. V našem případě bude vrcholovým ukazatelem rentabilita vlastního kapitálu. K jeho analýze použijeme rozšířenou verzi DuPontova vzorce. 15
Schéma 1 - DuPontův rozklad ROE Rentabilita Vlastního Kapitálu (ROE) Rentabilita Aktiv (ROA) Daňové Břemeno Složená Finanční Páka Obrat Aktiv Rentabilita Tržeb (ROS) Úrokové Břemeno Finanční Páka Přidaná Hodnota / Tržby Osobní Náklady / Tržby Odpisy / Tržby Ostatní V-N / Tržby Zdroj: (2), upraveno autorem Pro kvantifikaci působení dílčích vlivů na změnu vrcholového ukazatele použiji pro prvotní a druhotný rozklad metodu funkcionální, neboť je mezi ostatními metodami jedna z nejpřesnějších a dá se na rozdíl od metody logaritmické lehce použít i při záporné hodnotě vrcholového ukazatele, v terciálním rozkladu nákladů použiji metodu postupných změn, neboť zde je mezi činiteli již vztah kumulativní nikoliv multiplikativní, což vylučuje většinu používaných metod. Pokud má čtenář zájem o bližší postup a výpočet pomocí funkcionální metody 1, či metody postupných změn 2 odkazuji ho na použitou literaturu. 1 (11), strana 23-24 2 (8), strana 30 16
1.6.2 Bonitní a bankrotní modely Bonitní a bankrotní modely jsou soustavy vybraných ukazatelů, sloužící k vyhodnocení celkové výkonnosti a stability podniku a jejich predikce do budoucna. Pro tuto práci jsem zvolil modely Zmijewski, Springate a IN 95. Do posledního jmenovaného vkládám největší důvěru, neboť je tvořen a testován na českých podnicích, je tvořen pro věřitele podniku a váhy dílčích ukazatelů jsou tvořeny pro jednotlivá odvětví v české výrobě, díky čemuž by měl mít velmi dobrou vypovídací hodnotu pro námi sledovaný pivovar. Index IN 95 Index IN 95 je autory Inkou a Ivanem Neumaierovými vytvořen na základě diskriminační analýzy českých podniků jako věřitelský, má tudíž za úkol především předpovídat bankrot firmy. Vzorce pro výpočet index uvedu v následující tabulce (1), hodnoty vah jsou dosazeny pro OKEČ DA Potravinářský průmysl (6): IN95 A B C D E F EBIT Tržby 0,26*A + 0,11*B + 4,99*C + 0,33*D + 0,1*E - 17,36*F Aktiva celkem / Cizí kapitál EBIT / Nákladové úroky EBIT / Aktiva celkem Tržby / Aktiva celkem Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry) Závazky po lhůtě splatnosti / Tržby Hospodářský výsledek po zdanění + Nákladové úroky + Daň z příjmů za běžnou činnost + Daň z příjmů z mimořádné činnosti Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Hraniční hodnoty oddělující zdravé podniky od nemocných jsou uvedeny takto (1): Uspokojivá finanční situace Šedá zóna Ohrožení vážnými finančními problémy IN 95 >2 1,0-2,0 <1 Springate model Tento model z roku 1978 vytvořený na základě vícerozměrné diskriminační analýzy 19 ukazatelů na prosperujících a neprosperujících podniků. Autor Gordon L. V. Springate z nich následně vybral 4 proměnné, které by měly nejspolehlivěji oddělovat zdravé podniky od finančně nemocných. Model má tvar (7): 17
X1 X2 X3 X4 S ČPK EBIT EBT Tržby ČPK / Aktiva EBIT / Aktiva EBT / Krátk. Závazky Tržby / Aktiva 1,03*X1 + 3,07*X2 + 0,66*X3 + 0,4*X4 zásoby+kr. pohl.+kr. fin. majetek+časové rozlišení-kr. závazky-kr. bankovní výpomoci-časové rozlišení Výsledek hospodaření za účetní období + Nákladové úroky + Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období + Daň z příjmů za běžnou činnost Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Hraniční hodnota oddělující finanční zdravé podniky od podniků náchylných k bankrotu je 0,862. Podniky, které se drží nad touto hodnotou, by neměly být ohroženy bankrotem. Pod touto hranicí je však riziko bankrotu vysoké. Zmijewski model Zmijewski model je postaven na principu probit analýzy a používá pouze 3 ukazatele (po jednom z oblasti výkonnosti, zadluženosti a likvidity). Kromě vážení jednotlivých parametrů se násobí jednotlivé ukazatele konstantou a výsledná hodnota je následně exponenciována. Díky tomu model ukazuje výsledek na přehledné stupnici od 0 do 1, přičemž čím nižších hodnot podnik dosahuje, tím lépe. Hraniční hodnota mezi zdravými podniky a podniky ohroženými bankrotem je 0,5. V roce publikování 1984 měl model úspěšnost predikce 98% (7). Postup výpočtu provedu podle doporučení Ing. Špičky (7): Nejprve musí být konstanta a každý parametr modelu vynásoben hodnotou 1,8138 a takto upravený parametr je pak vynásoben hodnotou ukazatele. Následně je vypočítáno upravené skóre (X ) jako suma všech hodnot upravených v prvním kroku. Na konec je vypočítána výsledná hodnota P (viz následující tabulka). X1 X2 X3 X' P EAT (EAT/Aktiva)*1,8138 (Cizí zdroje / Aktiva)*1,8138 (Oběžná Aktiva / Krátkodobé závazky)*1,8138-4,336*1,8138-4,513*x1 + 5,679*X2 + 0,004*X3 1/[1+exp(-X')] Výsledek hospodaření za účetní období 18
1.7 Mezipodnikové srovnání Abychom dokázali zjistit, jak se podniku daří, potřebujeme nejen porovnání daného podniku v čase, ale i s jeho konkurenty. K tomuto účelu použijeme menší skupinu českých pivovarů s podobným obratem a vyhodnotíme finanční pozici pivovaru Bernard ve svém okolí. Pro účely mezipodnikového srovnání vyberu zajímavé poměrové ukazatele z oblasti rentability, aktivity, zadluženosti, finanční stability a produktivity práce, tak aby pokud možno měly co nejmenší korelaci, a pomocí metody normované proměnné určím pořadí podniků v letech 2008 a 2009. Po logické analýze jsem vybral následující ukazatele (1): 1.7.1 Metoda normované proměnné Tato metoda transformuje původní hodnoty ukazatelů na normovaný tvar, tj. na veličinu (8): Kde je aritmetický průměr i-tého ukazatele, je směrodatná odchylka i-tého ukazatele Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů zprůměrujeme. Podnik s nejvyšší kladnou hodnotou je nejlepší. Výhodou této metody je, že střední hodnota je 0 a proto lehce zjistíme, které podniky jsou nadprůměrné a které podprůměrné. 19
2 Představení firmy Rodinný pivovar Bernard a.s. Základní informace o společnosti: Název: Rodinný pivovar Bernard a.s. Sídlo: 5. května 1, 396 01 Humpolec IČO: 26 03 18 09 Datum vzniku 27. 12. 2000 Základní kapitál Rozhodující předmět činnosti: - Pivovarnictví a sladovnictví - Hostinská činnost - Velkoobchod - Specializovaný obchod 260 000 000 Kč Schéma 2 - Údaje o osobách s rozhodujícím vlivem v podniku Rodinný pivovar Bernard a ovládaných jednotkách v letech 2006-2010 Vlastníci Ing. Stanislav Bernard (25%) Ing. Josef Vávra (25%) DUVEL MOORTGAT, N.V. (50%) Sledovaný podnik Rodinný pivovar Bernard a.s. Ovládané účetní jednotky Sladovna Bernard a.s. (100%) První Bernard spol s.r.o (100%) Historie rodinného pivovaru Bernard, a.s. začíná v roce 1597, kdy vznikl v Humpolci pivovar patřící majitelům heráleckého panství. V roce 1949 byl přeměněn na komunální podnik a následně začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. V posledních letech existence humpoleckého pivovaru rostl tlak na jeho zrušení. Vedení národního podniku již nepočítalo s jeho dalším rozvojem a nastal celkový úpadek včetně poklesu kvality i výstavu piva. V roce 1991 vydražili Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal zkrachovalý pivovar v malé privatizaci. Pivovar koupili za pětinásobek jeho účetní hodnoty a bylo potřeba dalších značných investic, neboť byl podnik technologicky po smrti. V roce 2000 přeměnili majitelé firmu na akciovou společnost a v roce 2001 do ní vstoupil strategický partner pivovar Duvel Moortgat. 20
Pivovar od té doby získal mnoho ocenění, především za kvalitu piva, kterou drží především díky tradičním postupům. Slad si jako jedna z mála vyrábí firma sama podle tradičního způsobu ve vlastní humnové sladovně, kvasnice si firma propaguje také sama a díky procesu mikrofiltrace nemusí pivovar pivo pasterizovat, díky čemuž si zachovává vysokou kvalitu a zároveň trvanlivost (9). Od roku 1991 se podařilo firmě rozšířit výstav svého piva z původních 26 hektolitrů o téměř 800% na 204 tisíc hektolitrů v roce 2010. V následujícím grafu je zobrazena struktura výstavu piva v období 2006 až 2010. Graf 1- Objem a struktura výstavu piva, rodinný pivovar Bernard a.s. (v hl) 250000 200000 150000 100000 50000 14 13 12 - černé 12 11 10 8 Nealkoholické pivo - ovocné Nealkoholické pivo 0 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Výroční zprávy Rodinný pivovar Bernard a.s., roky 2006-2010, zpracováno autorem Za zmínku určitě stojí zavedení ovocných nealkoholických piv v roce 2009, která se uchytila na českém i exportním trhu velice dobře a jejich podíl na celkovém objemu dynamicky roste. 21
3 Praktická část 3.1 Horizontální analýza 3.1.1 Horizontální analýza aktiv Jak je možné vidět v tabulce číslo Tabulka 1, největší nárůst aktiv je znatelný mezi roky 2006-2007, ten je způsoben především nárůstem v oběžných aktivech a to krátkodobých pohledávkách a zásobách (především v materiálu). Růst dlouhodobého majetku je způsoben zejména v hmotném majetku. Firma investuje necelých 10 milionů Kč do budovy ležáckých tanků a za 3 miliony nakupuje budovu za účelem její přestavby na administrativní budovu a prodejnu. Firma v rámci dlouhodobé strategie zvyšování kapacit nakupuje taktéž nové tanky na výrobu piva (cca 10,5 mil. Kč) a nové sudy na přepravu (cca 9 mil. Kč). Tabulka 1 - Horizontální analýza aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní změna v %) Horizontální analýza (absolutní změna v tis. Kč) Období 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 Aktiva celkem 16% 5% 5% 2% 62 042 23 290 25 546 12 577 Dlouhodobý majetek 7% 8% -2% -5% 17 076 20 727-5 181-13 379 Dlouhodobý hmotný majetek 6% 7% -2% -6% 14274 17339-6681 -15348 Dlouhodobý nehmotný majetek 16% -13% -67% 102% 230-217 -981 486 Dlouhodobý finanční majetek 24% 27% 15% 8% 2572 3605 2481 1483 Oběžná aktiva 53% 17% 39% 22% 35491 17379 46753 35929 Zásoby 57% 58% -3% 20% 8600 13679-991 7142 Dlouhodobé pohledávky 0% 0% 100% -10% 0 0 277-29 Krátkodobé pohledávky 56% 8% 13% -20% 24277 5603 9861-16664 Krátkodobý finanční majetek 33% -18% 438% 98% 2614-1903 37606 45480 Časové rozlišení 12% -17% -23% -18% 9475-14816 -16026-9973 Zdroj: autor V období 2007-2008 byl nárůst dlouhodobých hmotných aktiv veden především nákupem nových pivních tanků v hodnotě 15 mil. Kč, dále nákupem nových plastových přepravek (9,5 mil. Kč.), nových sudů na přepravu (2 mil. Kč), nového etiketovacího stroje (5,5 mil. Kč) a přestavby administrativní budovy a budovy ležáckých tanků (3,2 mil. Kč a 1,6mil. Kč). Patrný byl i nárůst zásob a krátkodobých pohledávek. Naopak výrazný pokles nastal v oblasti časového rozlišení, které tvořily z drtivé většiny propagační smlouvy na příští období. 3.1.2 Horizontální analýza pasiv Při pohledu na horizontální analýzu pasiv (viz. Tabulka 2) je nejvíce výrazný nárůst cizích zdrojů v období 2006/2007 o 54%, ten je způsoben převážně čerpáním krátkodobého bankovního úvěru a také nárůstem krátkodobých závazků, především závazků z obchodních vztahů (+8,5 mil 22
Kč) a krátkodobých přijatých záloh (+13 mil. Kč). V následujícím období dochází ke splacení většiny krátkodobých bankovních úvěrů (-26,5 mil. Kč), ve zhruba stejném objemu však rostou krátkodobé závazky opět ve stejném poměru (+9,5 mil. Kč závazky z obchodních vztahů, +16 mil. přijaté zálohy). Toto hodnotím velmi pozitivně, neboť se firmě daří zajistit si pro většinu svého oběžného majetku neúročený kapitál. Tabulka 2 - Horizontální analýza pasiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní změna v %) Horizontální analýza (absolutní změna v tis. Kč) Období 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 Pasiva celkem 16% 5% 5% 2% 62 042 23 290 25 546 12 577 Vlastní kapitál -2% 5% 11% 11% -6 540 14 434 30 837 35 130 Základní kapitál 0% 0% 0% 0% 0 0 0 0 Kapitálové fondy 96% 113% 16% 8% 3 673 8 453 2 482 1 483 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 18% 0% 12% 62% 383 0 299 1 746 Výsledek hospodaření minulých let 378% -128% 53% 814% 4 776-7 713-893 20 881 Výsledek hospodaření běžného účetního období -201% 178% 484% 32% -15 372 13 694 28 949 11 020 Cizí zdroje 54% 2% -6% -15% 57 945 3 025-10 434-22 916 Rezervy -29% 77% -5% 34% -2 909 5 505-578 4 108 Dlouhodobé závazky -25% -8% 50% -4% -1 771-395 2 408-314 Krátkodobé závazky 38% 25% 0% -7% 26 685 24 437-459 -8 710 Bankovní úvěry a výpomoci 176% -47% -40% -100% 35 940-26 522-11 805-18 000 Časové rozlišení 78% 24% 17% 1% 10 637 5 831 5 143 363 Zdroj: autor V následujících 2 letech je znatelný pokles cizího kapitálu způsobený převážně splácením bankovních úvěrů. V roce 2010 jsou splaceny veškeré bankovní dluhy. U vlastního kapitálu dochází ve sledovaných obdobích k zajímavému nárůstu hodnoty kapitálových fondů ( 2006-2010: +16 mil. Kč), tento nárůst je způsoben nárůstem položky oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Větší změny ve vlastním kapitálu jsou způsobeny již jen hospodářským výsledkem za běžné období, který až na rok 2007 je stále kladný. V roce 2007 je hospodářský výsledek snížen o 8 milionů Kč, z důvodu jednorázových opravných položek vytvářených za největším odběratelem, který se dostal do finančních problémů. V letech 2009-2010 je vidět znatelný nárůst výsledku hospodaření, který ve velké míře zvyšuje i hodnotu vlastního kapitálu firmy. 23
3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát v tabulce Tabulka 3 podává zajímavý přehled o expanzi firmy. Tabulka 3 - Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát, Rodinný pivovar Bernard, a.s. (2006-2010) Horizontální analýza (relativní) Horizontální analýza (absolutní) v tis. Kč Období 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 Tržby za prodej zboží 94,20% 11,80% 33,50% 2,90% 2 393 581 1 849 213 Náklady vynaložené na prodané zboží -48,30% -79,40% -13,10% 17,40% -6 430-5 463-186 215 Obchodní marže (-81,90%) 309,60% 49,70% 0,00% 8 823 6 044 2 035-2 Výkony 20,60% 27,30% 8,90% -1,40% 46 748 74 940 31 157-5 290 Výkonová spotřeba 41,40% 21,60% 0,20% -9,10% 51 382 37 914 433-19 435 Přidaná hodnota 4,50% 44,40% 23,40% 8,20% 4 189 43 070 32 759 14 143 Osobní náklady 20,50% 23,90% 9,40% 4,00% 8 130 11 398 5 571 2 569 Daně a poplatky 10,70% 21,20% 128,30% -71,20% 188 414 3 033-3 845 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd 16,30% 13,00% 4,70% 2,60% 5 984 5 546 2 277 1 303 50,20% 314,30% -96,10% 202,10% 480 4 514-5 716 473 44,20% 1242,60% -97,50% 85,20% 134 5 430-5 718 127 1423,20% 1,80% -83,20% -30,90% 14 474 248-11 398-712 Ostatní provozní výnosy 36,60% -13,30% -15,60% 8,30% 3 109-1 549-1 567 703 Ostatní provozní náklady 25,10% 78,60% 9,90% 15,70% 1 278 4 999 1 122 1 960 Provozní výsledek hospodaření -113,90% 658,10% 200,40% 30,40% -22 410 18 000 30 589 13 917 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0,00% 0,00% 100,00% 0,00% 0 0 5 000 0 Výnosové úroky -37,10% -18,50% 4,20% 80,40% -255-80 15 296 Nákladové úroky 64,80% 95,40% -39,40% -83,60% 408 990-799 -1 028 Ostatní finanční výnosy 188,30% 143,20% 41,00% -60,20% 676 1 482 1 031-2 135 Ostatní finanční náklady 45,60% 68,70% 122,60% 3,90% 468 1 026 3 090 217 Finanční výsledek hospodaření (74,70%) (57,70%) 223,80% -49,50% -455-614 3 755-1 028 Daň z příjmů za běžnou činnost -65,70% 94,30% 70,90% 14,40% -7 493 3 692 5 395 1 869 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) -200,70% 177,50% 484,00% 31,50% -15 372 13 694 28 949 11 020 Zdroj: autor Výkony, které jsou tvořeny téměř výhradně zisky z prodeje vlastních výrobků a služeb rostou v prvních třech letech o 50% a ve zbylém období dále o cca 9%. V prvním roce dochází k převedení výroby sladu do sladovny Bernard, která nově spadá pod Rodinný pivovar Bernard a.s. Toto oproti roku 2005 snižuje ukazatel tržeb o 21,5 miliónu Kč. Výkonová spotřeba v období 2006/2007 razantně roste, tento nárůst je způsobený převážně růstem spotřeby materiálu a energie. Díky tomu stagnuje přidaná hodnota okolo 97 mld. Kč. Firma investuje poměrně hodně i do dlouhodobých aktiv, což se negativně podepisuje na zvýšení odpisů, rostou jí i osobní 24
náklady spojené s najímáním dalších pracovních sil. Faktory, které výrazně pomáhají firmě do celkové ztráty v roce 2007, jsou nárůst jednorázových opravných položek o 1423% (14,5 mil. Kč) a skokový nárůst ceny chmelu o 50% v září 2007, který se podepisuje na rekordním nárůstu výkonové spotřeby. Opravné položky jsou v tomto roce tvořeny z větší části (8 mil. Kč) za největším odběratelem, jenž se dostal do finančních problémů. V dalších obdobích rostou výkony mnohem dynamičtěji než ostatní náklady, což vedlo k zajímavému nárůstu provozního výsledku hospodaření. Nejrychleji rostou nákladové i výnosové ukazatele v roce 2008. Firmě zde roste prodej piva o 31 tis. hl, na tomto růstu se podílejí převážně prodeje 11 (8,5 tis. hl), 10 (8,5 tis. hl), 12 (7tis. hl) a nealkoholického piva (6,5 tis. hl). Firma zároveň plošně zvedá cenu všech piv o 1%. Tržby díky tomu rostou o 27% (75 mld. Kč) a firma se rázem dostává do kladného hospodářského výsledku. V roce 2009 dosahuje firma také velice slušných výsledků. Zatímco pivovarnický sektor upadá o 5,9% 3, roste námi sledovanému podniku obrat o 9%. Firma prodává o 16,5 tis. hl piva více, nejvíce roste prodej 11 piva (o 7 tis. hl) a velice dobře se uchycuje nově zavedené nealkoholické švestkové pivo (4,5 tis. hl). Ačkoliv výkony firmy rostou o 9%, výkonová spotřeba stagnuje, což vystřelilo přidanou hodnotu o 23% a provozní zisk o 200%. Firma přijímá v tomto roce také dividendu z podřízené sladovny Bernard v hodnotě 5 mil. Kč. I když v roce 2010 výstav piva stagnuje na 205 tis. hl, mění se celkem podstatně jeho struktura. Firma opouští výrobu 13 piva a volnou kapacitu využívá pro výrobu černého 12 piva, snížuje výstav 10 piva (-6,5 tis. hl) ve prospěch především 11 a ovocného nealkoholického piva (+4,5tis. hl a +3,5tis. hl). Ačkoliv díky stejnému výstavu výkony mírně klesají (-1,4%, -5 mil. Kč), výkonová spotřeba však klesá daleko rychleji (-9%, -19,5 mil. Kč), což je hlavní předpoklad dalšího nárůstu provozního výsledku o 30% (+14 mil. Kč). 3.2 Vertikální analýza 3.2.1 Vertikální analýza aktiv Jak je možno vidět na Graf 2, vertikální analýza aktiv vykazuje velice zajímavý nárůst oběžných aktiv. V roce 2006 představují krátkodobá aktiva pouze 17 procent celkových aktiv, zatímco v roce 2010 to je již 39%, což je více než dvojnásobný nárůst. Zajímavý je i podíl časového rozlišení na celkových aktivech. I když se v průběhu let snižuje (z 19% až na 9%), je stále vysoký oproti většině komerčních podniků. Pohledem do výročních zpráv se dá zjistit, že drtivou většinu (90-95%) této položky tvoří dohady na poskytnuté propagační smlouvy. 3 Výroční zpráva 2009 Rodinný pivovar Bernard a.s. 25
Graf 2 - Struktura aktiv, Rodinný pivovar Bernard, a.s. v % (2006-2010) 100% 80% 60% 40% 20% Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek 0% 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: autor V grafu 3 si přiblížíme, jaká oběžná aktiva měla na růstu největší vliv. Graf 3 - Struktura oběžných aktiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v % 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2006 2007 2008 2009 2010 Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby Zdroj: autor Ačkoliv podnik v průběhu sledovaného období investuje do dlouhodobých aktiv za účelem rozšíření kapacity a v prvních 3 letech absolutní hodnota dlouhodobých aktiv roste, její relativní podíl na celkových aktivech stále klesá. To se dá vysvětlit právě zvyšujícím objemem produkce a s ním spojených oběžných aktiv, kdy se zvyšovalo souměrně množství materiálu, nedokončené výroby a pohledávek. V posledních 2 letech pak sklízí podnik ovoce svého úsilí zvýšeným ziskem a zadrženým objemem peněz na účtech v bankách. 26
3.2.2 Vertikální analýza pasiv Jak je vidět na grafu 4, pasiva společnosti jsou z většiny tvořena vlastním kapitálem, který byl do roku 2008 tvořen téměř pouze základním kapitálem, v letech 2009 a 2010 má však podnik velmi dobré hospodářské výsledky a podíl těchto zisků na celkových pasivech narůstá (7% v roce 2009 a 9% v roce 2010). Vedení navíc rozhodlo v roce 2009 o výplatě pouze části hospodářského výsledku a nerozdělený zisk tvoří v dalším roce další 4% celkových zdrojů firmy. Graf 4 - Struktura pasiv rodinný pivovar Bernard, a.s. v % 100% 80% 60% 40% 20% Časové rozlišení Cizí zdroje Vlastní kapitál 0% 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: autor Graf 5 ukazuje, které složky cizích zdrojů se podílejí nejvíce na růstu zadluženosti v roce 2007 i jeho následovného postupného klesání. V roce 2007 je nárůst cizích zdrojů na celkových pasivech způsoben převážně čerpáním úvěru u banky a zvýšením krátkodobých závazků. Společnost uvádí ve výroční zprávě, že v tom roce vyměnila veškeré lahve za své vlastní s originálním designem, vlastní sudy a přepravky, což způsobilo zvýšení přijatých záloh. V dalším roce je velká část bankovního úvěru splacena, ale dochází k nárůstu krátkodobých závazků v obdobném objemu, čímž zůstává podíl cizích zdrojů na celkových pasivech stejný. Graf 5 - Struktura cizích zdrojů, rodinný pivovar Bernard, a.s. v % 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2006 2007 2008 2009 2010 Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Rezervy Zdroj: autor 27
Ve zbylých letech je postupně celý bankovní dluh splacen a cizí zdroje jsou tvořeny téměř pouze krátkodobými závazky, jejichž hodnota stagnuje a tudíž i relativní podíl cizích zdrojů na celkových aktivech klesá zpět na hodnotu prvního sledovaného roku. Časové rozlišení je tvořeno opět převážně dohady na výnosy z propagačních smluv, které během sledovaného období rostou až na sedmi procentní podíl celkových pasiv. 3.2.3 Vertikální analýza nákladů a výnosů Vertikální analýzu výkazu zisků a ztrát jsem se rozhodl kvůli přehlednosti rozdělit na nákladovou a ziskovou složku. V tabulce 4 lze zjistit, že majoritní nákladovou položkou pivovaru Bernard je výkonová spotřeba. Její podíl na celkových nákladech roste od roku 2007 o dalších 5%, neboť v roce 2007 dochází ke skokovému nárůstu ceny chmele o 50 %. Další významnou nákladovou položkou jsou osobní náklady, které mají stále rostoucí tendenci. V roce 2010, kdy vlivem poklesu výkonové spotřeby dochází ke snížení celkových nákladů, zaujímají osobní náklady dokonce 19% z celkových nákladů. Poslední významnou položkou jsou odpisy, které vzhledem k tomu, že podnik každý rok investuje do dlouhodobých aktiv, v absolutní míře rostou, ale jejich růst je pomalejší než růst předem zmíněných položek. Díky tomu jeho významnost během sledovaného období klesá. Výjimka je pouze rok 2010, když z již výše zmíněných důvodů roste i podíl odpisů na celkových nákladech. Tabulka 4 - Struktura nákladů pivovaru Bernard v % (2006-2010) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Náklady vynaložené na prodané zboží 5,7% 2,3% 0,4% 0,3% 0,4% Výkonová spotřeba 52,8% 57,8% 57,7% 57,4% 54,6% Osobní náklady 16,9% 15,7% 16,0% 17,4% 18,9% Daně a poplatky 0,8% 0,6% 0,6% 1,4% 0,4% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 15,7% 14,1% 13,1% 13,6% 14,6% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 0,1% 0,1% 1,6% 0,0% 0,1% Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd -0,4% 4,4% 3,7% 0,6% 0,4% Ostatní provozní náklady 2,2% 2,1% 3,1% 3,4% 4,1% Nákladové úroky 0,3% 0,3% 0,5% 0,3% 0,1% Ostatní finanční náklady 0,4% 0,5% 0,7% 1,5% 1,6% Daň z příjmů za běžnou činnost 4,9% 1,3% 2,1% 3,5% 4,2% Náklady celkem (v tis. Kč) 234858 303382 369577 372398 355639 Zdroj: autor Výnosová část výsledovky se během let téměř nemění. Výkony, potažmo výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb představují ve všech letech zhruba 93% veškerých zisků a ostatní položky nejsou významné. Tabulku výnosů neuvádím, neboť nemá příliš vysokou vypovídací hodnotu. 28
3.3 Analýza poměrových ukazatelů 3.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability pivovaru Bernard jsou uvedeny v tabulce číslo 5. Tabulka 5 - Ukazatele rentability pivovaru Bernard v letech 2006-2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Rentabilita vlastního kapitálu 2,79% -2,87% 2,11% 11,14% 13,18% Rentabilita celkových aktiv 4,98% -0,60% 3,25% 9,71% 11,76% Rentabilita tržeb 8,57% -0,99% 4,45% 12,73% 16,00% Zdroj: autor Z hlediska rentability se podniku v prvních třech letech sledovaného období příliš nedaří. Nízké hospodářské výsledky spolu s poměrně vysokým poměrem vlastního kapitálu drží ukazatele výnosnosti vlastního i celkového kapitálu do 5%. V roce 2007 se již díky zmiňovaným neočekávaným nákladům dostává výsledek hospodaření i do záporných čísel. Od roku 2009 se však podniku začíná dařit podstatně lépe. Rentabilita tržeb roste až na poměrně slušných 16% a vlastní kapitál zhodnocuje firma více než 11%, což dle mého soudu je více než dostačující. 3.3.2 Ukazatele aktivity Pohledem do tabulky 6 lze zjistit, že aktivita podniku je poměrně nízká. Tabulka 6 - Ukazatele aktivity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Obrat aktiv 0,581 0,607 0,729 0,763 0,735 Obrat Zásob 15,342 11,778 9,410 10,648 8,788 Doba obratu pohledávek 68,526 88,175 75,593 78,081 63,286 Doba obratu krátk. Závazků 108,815 124,633 123,810 111,976 105,131 Doba obratu krátk. závazků očištěná o zálohy 71,604 76,773 69,315 59,770 52,275 Zdroj: autor Podnik využívá značné množství dlouhodobého majetku pro svoji činnost, a proto jej není schopný protočit ani 1 za rok. Obrat zásob je na druhou stranu celkově rychlý, i když s klesající tendencí. Všimněme si skokového propadu mezi lety 2006 a 2007 ten je způsoben skokovým nárůstem důležitého materiálu chmele. Doba obratu pohledávek je ve všech obdobích do devadesáti dnů, což se dá považovat za poměrně uspokojivé. Na první pohled se zdá příznivý i ukazatel obratu krátkodobých závazků, který je ve všech ohledech delší než doba obratu pohledávek. Z toho by mnoho lidí mohlo usuzovat, že firma je velmi úspěšná ve vyjednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, avšak musíme počítat s tím, že velikou část (40-50%) krátkodobých závazků tvoří přijaté zálohy na lahve, přepravky a sudy, které firma vlastní a má v nich utopené zdroje. Nejde tedy v podstatě o půjčený cizí kapitál ale zálohu před navrácením 29
vlastního dlouhodobého majetku vázaného v distribuční síti. Po očištění krátkodobých závazků o tyto zálohy dostáváme podstatně nižší číslo. Firma tedy pravděpodobně nepotřebuje financovat výrobní proces z krátkodobých zdrojů, protože je dostatečně profinancován zálohami za vlastní dlouhodobý majetek propůjčený odběratelům. 3.3.3 Ukazatele zadluženosti Tabulka číslo 7 ukazuje, že firma používá převážně pro financování svých aktivit vlastní kapitál. Ten je sice poměrně bezpečný, neboť není třeba splácet žádné dluhy, ale na druhou stranu by mohla firma využít cizího kapitálu a pomocí finanční páky si zlepšit výnosnost kapitálu vlastního. Ovšem pouze za předpokladu, že by banky či jiní věřitelé požadovali nižší úroky než je požadovaná výnosnost majitelů. Tabulka 7 - Ukazatele zadluženosti pivovaru Bernard v letech 2006-2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Celková zadluženost 27,03% 36,03% 34,91% 31,09% 25,92% Dlouhodobá zadluženost 4,31% 6,05% 7,48% 6,97% 4,45% Běžná zadluženost 22,72% 30,07% 27,43% 24,12% 21,47% Úrokové krytí 31,263-2,660 7,700 40,000 303,587 Zdroj: autor V roce 2007 čerpá firma střednědobý úvěr pro financování svých investic na rozšíření kapacity, tedy nákupu nových ležáckých a cilindrokonických tanků, nákupu plastových přepravek, rekonstrukce lahvovny a budovy ležáckých tanků a podobně. Zadlužení díky tomu roste o 9%. Firma postupně tento dluh až do roku 2010 splácí. V roce 2010 je dluh kompletně splacen a většinu cizího kapitálu tvoří krátkodobé závazky, ty jsou tvořeny zejména krátkodobými závazky z obchodních vztahů a krátkodobými přijatými zálohami. Jelikož tyto zálohy jsou placeny oproti sudům, přepravkám a lahvím, ve kterých se pivo distribuuje a které jsou ve vlastnictví pivovaru, nejsem si úplně jistý přiřazením těchto pasiv do cizího kapitálu. Co se týče úrokového krytí, je ukazatel naprosto v pořádku až na rok 2007, kdy se z již výše uvedených důvodů dostala firma do ztráty. V ostatních případech je ukazatel nad obecně uznávanou hodnotou 3. V roce 2010 ukazatel dokazuje svou výší, že firma již nemá téměř žádný úročený cizí kapitál. 3.3.4 Ukazatele likvidity Jak ukazuje graf číslo 6, to v prvním roce z hlediska likvidity podniku nevypadá příliš dobře. Hodnota peněžní likvidity (L1) je hluboko pod obecně doporučovanými 0,2. Pohotová likvidita (L2) se pohybuje na spodní hranici doporučovaných hodnot. Jelikož zásoby tvoří poměrně malou část oběžných aktiv podniku, tak běžná likvidita (L3) ani zdaleka nedosahuje minimální doporučované hranice 1,5. Poměrně kriticky nízká likvidita je způsobena dle mého soudu především dvěma faktory. Podnik tvoří poměrně nízký zisk, který by dodal finanční prostředky a podnik investuje nemalé prostředky do rozšíření kapacit. 30
Graf 6 - Vývoj jednotlivých částí likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita 0,4 0,2 0 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: autor V roce 2007 nedochází, co se týče likvidity k téměř žádným změnám. Jednotlivé složky oběžných aktiv i krátkodobých cizích zdrojů rostou stejnou mírou. Pouze peněz na účtech lehce ubývá, což mírně snižuje peněžní likviditu. V roce 2008 klesá hodnota peněžní likvidity na nejnižší úroveň celého sledovaného období. To je způsobeno hlavně snížením krátkodobých finančních zdrojů. Krátkodobé pohledávky a zejména zásoby však rostou, což zvyšuje mírně hodnotu pohotové a více hodnotu běžné likvidity. Firma splácí velkou část dluhu, avšak oproti tomu se jí zvyšuje objem krátkodobých závazků (zejména přijatých záloh). Zvýšení závazků je menšího rozsahu než objem splacených dluhů, což v celku snižuje krátkodobou zadluženost a mírně podporuje růst likvidity podniku. Tabulka 8- Přehled vývoje likvidity pivovaru Bernard v letech 2006-2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Běžná likvidita 0,741145 0,742027 0,905784 1,358804 1,812206 Pohotová likvidita 0,574434 0,570634 0,623280 1,061827 1,422570 Peněžní likvidita 0,087591 0,076206 0,065060 0,378220 0,822825 Zdroj: autor Roky 2009 a 2010 jsou z hlediska hospodářského výsledku oproti předchozím letům velice úspěšné. Pohledem na tabulku 8 lze zjistit, že to má velmi příznivý vliv i na likviditu společnosti. V roce 2009 je většina zadrženého zisku uložena na bankovních účtech (+465%, + 37,5 miliónu Kč) a hodnota peněžní likvidita vystřeluje na téměř šestinásobek předchozího období. Pohotová likvidita roste také zejména díky zvýšenému objemu peněz na účtech, podpořeným také mírným růstem pohledávek. Pohotová likvidita je v tomto období přesně na doporučované hodnotě. Objem zásob mírně meziročně klesá, takže meziroční růst běžné likvidity je způsoben 31
růstem objemu pohledávek a peněz na účtech na straně aktivní a splacením částí bankovního úvěru na straně pasivní. Z hlediska likvidity se mi tento rok jeví u podniku Bernard jako optimální. Rok 2010 je opět ve znamení dobrého hospodářského výsledku a s ním spojeným poměrně masivním nárůstem peněz na bankovních účtech. Firma splácí také veškeré bankovní úvěry a velkou část krátkodobých závazků z obchodních vztahů, ten je však mírně umazáván závazkem za podřízenou sladovnou Bernard. Ve výsledku klesají krátkodobé cizí zdroje o více než 26,5 miliónu Kč (-58%). Peníze na účtu v bankách rostou naopak o 45,5 miliónu Kč (+98,5%) a hodnota peněžní likvidity roste na 0,8. Objem pohledávek klesá o 16 mil. Kč (-20%). Což přináší výsledný efekt pohotové likvidity 1,4. Běžná likvidita díky růstu peněžních prostředků a také mírnému růstu zásob roste na 1,8. Hodnoty peněžní a pohotové likvidity jsou v tomto roce příliš vysoké. Doporučoval bych vedení jejich lepší uplatnění, neboť krátkodobý finanční majetek je nejméně výnosným aktivem a zhoršuje ukazatele rentability. Pravděpodobně však akumuluje firma prostředky pro větší investici, což z hlediska going concern principu chválím. 3.4 Analýza pracovního kapitálu V tabulce 9 lze zjistit, že podnik udržuje v prvních třech letech čistý pracovního kapitálu na velice nízké úrovni. V letech 2006 a 2008 se dokonce dostává do záporných hodnot, tedy že dlouhodobá aktiva společnosti jsou částečně financována z krátkodobých závazků. V roce 2009 čistý pracovní kapitál raketově roste, a to zejména vlivem zvýšení krátkodobého finančního majetku na straně aktivní krytý hospodářskými výsledky na straně pasivní. Tabulka 9 - Analýza čistého pracovního kapitálu pivovaru Bernard v letech 2006-2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Čistý pracovní kapitál -2 868 5 938-1 120 46 092 90 731 Potřeba čistého pracovního kapitálu -9 234-4 292-8 751-312 -959 Obratový cyklus peněz -16,8-5,9-10,0-0,3-1,1 Zdroj: autor Porovnáním s potřebou čistého pracovního kapitálu se dá lehce zjistit, že ačkoliv má podnik v prvních třech letech čistý pracovní kapitál nízký či dokonce záporný, je tento fakt v naprostém pořádku, neboť potřeba čistého pracovního kapitálu je ve všech obdobích nižší. To je způsobeno především záporným obratovým cyklem peněz. Obratový cyklus peněz je záporný, neboť hodnota krátkodobých závazků je vyšší než součet hodnot zásob a pohledávek ve všech letech. Krátkodobé závazky pivovaru Bernard jsou tvořeny zejména 2 hlavními položkami: krátkodobé závazky za dodavateli (50-60%) a přijatými zálohami za odběrateli (40-50%). Položka přijatých záloh je oproti podnikům v jiných oborech poměrně vysoká a především díky ní podnik nepotřebuje krýt krátkodobý majetek z dlouhodobých zdrojů a přitom neohrožovat stabilitu výrobního procesu. Na druhou stranu jsou tvořeny přijaté zálohy především zálohami za pivní sudy a přepravky propůjčené do distribuční sítě. Tedy se jedná o majetek firmy, ve kterém má vázána zdroje a záloha za ně vynahrazuje pouze to, že s tímto majetkem nemůže firma v tu chvíli disponovat. 32