KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ strue. Rzevřeí 7. Dé fxčíh výstupu. Šíř fxčíh výstupu 8. Tušť xáíh žs. Vzdáest fxčíh výstupu 9. Kuzá ph rd. žs. Fxčí výstupe 0. Kuzá ph x. žs 5. Šíř žs. Mzí dráž 6. Výběh mzí drážy. Fxčí výstupe 7. Rdáí uvěí uzé phy. Šíř žs 8. Vtří průměr žs. Rzteč pr x. fx 9. Mzí tvr se zhubeím 5. Fxčí tvr 0. Opěrá str žs 6. Odehčeí děíí pše. Tušť žs 7. Odehčví záph. Vější sržeí 8. Tušť x. žs. Vtří sržeí 9. Mzí tvr. Výš fxčíh výstupu 0. Odehčeí uzé pše 5. Děíí ph. Mzí dráž 6. Mzí ps. Vější průměr x. Lžs ) Páev rdáíh žs b) Děeé rdáě xáí žs (rdáí páev s x. Kružy) ) Páev rdáě xáíh žs 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ strue (výres páve) Výrbí přesh páve př trí síe zbezpečuje sezeí s předpětím (dvd tep, ephybvst). Nsý evý mterá musí mít stbzvu mez uzu, esmí být přerče př prvzu (ztrát předpětí, sevřeí páe) 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ strue (přídy páví) Sučsým stdrdem u PSM je využíváí prdutví tehge testěýh žse vyráběýh sváím z pásu (evý pás t.,5- mm s výsteu žsvéh vu t. 0,-0,mm). 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
KLUZNÁ LOŽISKA - POUZDRA strue. Mzí tvr. Mzí ps. Vtří průměr. Vější průměr 5. Šíř 6. Styčá spár 7. Spj 8. Mzí dráž 9. Aretčí zářez 0. Axáí mzí dráž 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ SCH
KLUZNÁ LOŽISKA předpádjí stru mtru s tvým běhvým mzím systémem 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 5
KLUZNÁ LOŽISKA- Mterá speeí pr vysá ztížeí POKOVENÁ (SPUTTER) LOŽISKA A S0 Cu sputter vrstv N Cu Pb S věý brz p Mx 00 MP Tehge (Sputter) tdvéh rzpršváí žsvéh vu v zvém vuvém prstředí. Eetré pe uryhuje ty e tdvému terč, z teréh vyráží tmy vu phu žs, de desují. A S0 Cu - sputter vrstv Oevý v p Mx 00MP 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 6
KLUZNÁ LOŽISKA- Mterá speeí pr ízé ptřebeí DRÁŽKOVANÁ (RILLEN) LOŽISKA Kuzá vrstv (gvy vytvřeá) je v měýh drážáh ve směru phybu. Mez tím v můstíh je zádí tvrdý žsvý v, terý zbrňuje ptřebeí p Mx 50MP Pb S 6 Cu gvá vrstv N Cu Pb S věý brz Oevý v Pb S 6 Cu gvá vrstv N A Z S Pb Oevý v p Mx 50MP 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 7
KLUZNÁ LOŽISKA- Mterá pr středí ztížeí TŘÍVRSTVÁ LOŽISKA Pb S6 Cu gvy N Cu Pb0 S věý brz p Mx 50MP Pb S8 Cu gvy N A S6 Cu N p Mx 50MP DVOUVRSTVÁ LOŽISKA - uzu vrstvu tvří přím zádí žsvý v Cu Pb0 S0 p Mx 0MP Oevý v A S0 Cu p Mx 0MP Oevý v 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 8
KLUZNÁ LOŽISKA- Tehge Váví (pátváí) trť výrbu ptvru A - žsvéh pásu 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 9
KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Kvý hříde je máhá d: Prměéh průběhu tů ve vá, setrvčýh s psuvýh rtčíh hmt Perdéh mtáí:. Ohybvé buzeé perdy prměým sm půsbíím m se KH. Pud frevee ěteré z těht s suhsí s ěteru vstí freveí hybvéh mtáí KH dhází res. Vstí frevee tht mtáí je urče především déu mez pdprm. Pud je hříde užeá z ždým zmeím je vstí frevee vysá estává ebezpečí, že djde resím v bst prvzíh táče. Já stue ste, pud pdpru vyeháme (př. u - vávéh mtru strue - pdpráh). Pdéé - buzeé perdy prměým sm půsbíím rvběžě s su KH. Nstává perdé zrváí prdužváí KH. Obvye je zedbteé.. Trsí buzeé čsvu prměstí rutííh mmetu. V res mhu trsí mty bývt veýh hdt, veduíh trsím úvvým mům. Prt KH struujeme trsě tuhé u víeváů pužíváme tumče trsíh mtů. 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 0
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Pr výpčet je ptřebé převézt KH s hmtm výh ústrjí áhrdí trsí sustvu, terá je dymy rveá s půvdí. Sádá se z hmtýh tučů spjeým mez sebu vávým ehmtým hřídeem. Jedá se redu hmt hmté mmety setrvčst dée hřídee s reduvým průřezem. s T m s g Redue hmtýh mmetů setrvčst (gm ) Rtčíh těes se KH, řemee, setrvčíu s pmí výpčtu eb expermetáě dýváím Zmeí KH: část h. čepů+ rme+j. čep /m č.r /+ přís. mehzmu (m redkm.r ) m redkm m redph m redrh m redph m PH mredrh m RHje 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Redue dée KH hrdíme vávým hřídeem s reduvým průměrem D red reduvu déu red, t by tet áhrdí hříde mě steju pružst j půvdí KH, tj. zrueí by shdé. G.mdu pružst e ve smyu 8.0 M MP J. Párí mmet setrvčst pr ruhvý pý hříde (m G J ) J D Reduvé déy přímýh částí hřídee z pdmíy st Pr pý hříde. Pr dutý hříde. red red D D red Dred D d M G J Př szeém hříde (předí eb zdí e KH) reduvé déy sčítáme M G J red red red J J red Reduvu déu zmeí stvíme z emprýh vzthů, výpčtů MKP eb měřeím pružst M G J J K G red G J red 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
NÁHRADNÍ TORSNÍ SOUSTAVA Nhrzuje sžtý tvr KH s přpjeým hmtm výh ústrjí. Ktuč e s hmtým mmety setrvčst se KH jsu mez sebu spjey ehmtým hřídeem s trsí pružstí. Hmty přísušejíí váům jsu bvye shdé ( ž vývžy rmeeh KH) z bu str se přpjuje jed eb víe hmt hrzujíí řeme, vetátr, setrvčí, geerátr, zubeá převdů pd. red red ( ) red J M K red D G J red red red 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
VLASTNÍ TORSNÍ KMITÁNÍ Vstím (vým ) mtáím zčujeme tvý hrmý phyb, terý se p pčátečím mpuzu udržuje bez půsbeí vějšíh s (bez buzeí) euvžuje tumeí. Vest mptud (trsíh výhye) jedtvýh hmt závsí vest pčátečíh mpuzu. Pstčuje tedy určt pměré mptudy -té hmty mptudě prví hmty. Pměré mptudy tvří řvu výmtů, terá pde pčtu uzvýh bdů (v uzu je mptud =0) hrterzuje tvr vstíh mtáí (jed uzvé, dvu uzvé,.- uzvé)..pčet hmt sustvy, - mxmáí pčet uzů JEDNO UZLOVÉ DVU UZLOVÉ V prx vystčíme s jed uzvým tvrem, ppřípdě s dvu uzvým V přípdě přpjeéh tumče, geerátru, díh šrubu pd. Víe uzvé mtáí má vyšší frevee, prt jsu v prvzí bst ebezpečé mptudy prty edsžteé. TŘÍ UZLOVÉ 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ
0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 5 Pr výpčet freveí vstíh mtáí zedbáme tumeí vyházíme ze sustvy phybvýh rv, jejhž pčet dpvídá pčtu hmt áhrdí sustvy. 0... 0 0 0 t j t j t j e dt d e j dt d e,,,... Z čsvé dméy přejděme frevečí pmí Lpevy trsfrme s perátrem j p 0... Pr výpčet freveí vstíh (etumeéh ) mtáí s přísušým mptudm vz mh metd. Jedu z h je metd HOLZEROVA
0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 6,,,...... 0... Pstupě sčítáme phybvé rve s dszeím (děeím ) HOLZERROVA METODA Pr výpčet freveí vstíh mtáí je zže pstupé prxm vstí frevee stveí pměrýh bezrzměrýh mptud (výhye) jedtvýh hmt. 0.........
Pstup terčíh výpčtu pměrýh mptud ze uprvt d tbuy ve frmátu supů řádů, teru ze pužít př. v SW MS-Exe. dhd....,00 =.. x,xx....,00-x,xx=.. y,yy.. -y,yy =... =0 Pr správý dhd ptí, že sučet všeh zryhujííh mmetů je uvý Pud tmu t eí dsteme zbytvý mmet, terý dává frmí j se ší dhd d sutečst. S prveu hdtu se výpčet puje (teruje řešeí). 0 0/0 Phé jedty II - SCHOLZ 7