C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment

Transkript

1 Technlgie skla 00/0 C V I Č E N Í. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. [-]. Viskzitní křivka skla [,6]. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice [,6]. Výpčet z chemickéh slžení [,6]. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice Firma Glaverbel Czech je přední firmu českéh sklářskéh průmyslu. V tržbách a eprtu nemá tat firma ve svém bru v Čechách knkurenci. Je významnu eprtní firmu zaměřenu na střední a výchdní Evrpu a aktivně se pdílí na rzvji reginu, zaměstnansti a její eistence živí mnh dalších menších firem, které jsu přímými či nepřímými ddavateli. a. Vyráběný srtiment Firma se výhradně zabývá výrbu plchéh skla a jeh dalším zušlechťváním a zpracváním. Je největším výrbcem plchéh skla a jeh aplikací ve střední a výchdní Evrpě. Její výrbky se úspěšně prdávají v celsvětvé bchdní síti skupiny Glaverbel. Firma má ve svém srtimentu více než0 základních druhů skel. Lze je rzdělit d těcht skupin: Tepelně-izlační dvjskla, na která může být nanesen tepelně-izlační kvvý pvlak. (Nízkemisivní skl s vysce efektivní tepelnu izlací a regulací průchdu slunečníh záření s tenku, neutrální kvvu vrstvu s výjimečně účinnu schpnstí drážet tepl, která se nanáší na plavené skl magnetrnvu metdu. ěhem tht elektrmagnetickéh pstupu se kvvé částice nanášejí na skl ve vakuu a za přísně řízených pdmínek.) Zvukvě izlační skla. (Pr zajištění chrany prti hluku je při návrhu izlačních dvjskel pužit základních řešení a jejich kmbinací - asymetrie skleněných tabulí, rzšířená mezera mezi tabulemi, pužití zvukvě izlačníh plynu, pužití vrstvenéh skla v prvedení s mezivrstvu (PV flií) neb se speciální pryskyřicí a tlušťka tabulí pužitých v izlačním dvjskle.) Skla mezující sluneční záření: plavené skl, pyrliticky pkvené skl (Vysce účinné skl pkvené tvrdu vrstvu kvvéh idu nanesenéh technlgií CVD (chemické napařvání ve vakuu). Tat technlgie umžňuje nanesení dknale stejnměrné chranné vrstvy kvvých idů díky reakci plynu na tabuli skla. Plyn přichází d kntaktu se sklem za vyské teplty a vytváří na něm tvrdu "pyrliticku" chrannu vrstvu.) a magnetrnicky pkvené skl (Izlační dvjskl s velmi vysku účinnstí redukce slunečníh záření a tepelné izlace s ultratenku chrannu vrstvu ušlechtiléh kvu nanášenu ve vakuu pmcí magnetrnvéh pstupu na jednu neb bě tabule. Ochranná vrstva je vždy umístěna uvnitř dvjskla.). ezpečnstní skl (Skl lze tepelně zpracvat tvrzením (kalením) neb tepelným zpevněním (plkalením), cž vede ke zvýšení dlnsti vůči mechanickým a tepelným namáháním neb rázům. Skl je mžn vrstvit jak sendvič d skleněných tabulí a PV mezivrstev. Tyt dva materiály splu spjené mhu vytvřit dknale průzračný výrbek, jenž je prakticky neprstupný. Skl může mít také speciální slžení, aby zadržval heň a tepelné záření vycházející z hně na bezpečnu vzdálenst. Skl se nejdříve zahřeje na více než 600 C a následně se rychle chladí a neb se chladí pmaleji (tepelné zpevnění či plkalení). V bu případech je pečlivě řízená rychlst prcesu. Tyt pstupy vystaví pvrch skla pd stálé napětí v tlaku, cž dává sklu jeh zvýšenu pevnst.) Dekrativní skl: Skl se síttiskem (plavené skl s kresbu neb vzrem vytvřeným smaltváním na jedné straně skla s pužitím síttisku. Tt skl je pak tepelně upravván (vytvrzván) při tepltě více než 600 C, cž smaltvanému sklu ddává vysku chemicku, mechanicku a tepelnu dlnst a stabilitu). Smaltvané skl (skl s pakní smaltvanu vrstvu, nanesenu na celý pvrch jedné strany tepelným pstupem: plně tvrzené neb kalené). Dekrativní vrstvené skl (skl skládající se ze dvu tabulí čiréh plavenéh skla, jež jsu splu spjeny jednstrannu dekrační mezivrstvu PVC). Skl rzptylující světl (Z čiréh neb prbarvenéh skla ve hmtě, mezi kterými je vlžena vrstva ze skelných vláken. Skl je p bvdu tmelen až 0 mm vrstvu siliknu). Matné skl pr rámvání (Tt skl je vyráběn stejnu technlgií jak klasické lité skl, tedy nepřetržitým litím rztavené sklviny mezi dvěma válci, z nichž jeden je jemně vzrván). Opakní skl (Opakní (neprůhledné) barevné skl, barvené ve hmtě. Pvrch hrní strany je hladký a lesklý a spdní strana má na svém pvrchu jemné drážky). Řada rnamentníh skla (Ornamentní skl je průsvitné skl vyrbené z čiréh neb barevnéh skla litím rztavené sklviny mezi dva válce. Sklvina je přiváděna z tavícíh agregátu. Vzr je vtiskáván za vyské teplty na jednu stranu skla rytým (vzrvacím) válcem. D skla je mžné také při tvarvání vlžit drátěnu síť. Skl je pté pstupně chlazván v chladící peci na klní tepltu). Lakvané skl (Čiré plavené skl pkryté na jedné straně vysce kvalitním hladce naneseným nátěrem (lakem). atd. Zrcadlvé skl (závd Kryry, i autmbilvé zrcátka)

2 Technlgie skla 00/0 Autmbilvé skl (v dceřinné splečnsti Splinte Czech). Aut skla pr sbní i nákladní autmbily, autbusy, tramvaje, trlejbusy, atd. Skla jsu ddávána světvým prducentům aut (Vlkswagen, MW, Fiat, Opel, Škda, ) Stavební skl (v dceřinné splečnsti Glaverbel Glavstav) [,] b. Vlastnická struktura Jedná se firmu se zahraničním kapitálem a je prakticky vlastněna belgicku firmu Glaverbel, která je druhým největším prducentem skla v Evrpě. Vlastní linek na výrbu plchéh skla systémem flat. elgická firma Glaverbel je sučástí splečnsti Asahi Glass C. Ltd., která je rzhdujícím světvým prducentem skla. Největšími knkurenty na světvých trzích skupiny Asahi Glass je firma Saint-Gbain, Pilkingtn, Guardian a PPG. Na knci rku 00 byl rzhdnut glbálním řízení skupiny majritním vlastníkem Asahi Glass C., Ltd., v Japnsku. Jsu vytvářeny dvě skupiny, jedna pr výrbu autskel řízená z Tkia, druhá pr plché skl řízená z ruselu. Firma Asahi Glass C. je vlastněna firmu Mitshubishi [,,]. c. Histrie splečnsti zalžena akcivá splečnsti Skl Unin zalžena akcivá splečnst Glavunin se závdy Řetenice, Chudeřice, Kryry, Duchcv, arevka, Sklv, Olví, Chdv a Hranice pdepsána smluva zalžení splečnéh pdniku s belgicku firmu Glaverbel S.A. Jednal se tehdy první velku privatizaci pdniku prdejem zahraničnímu vlastníku. Až pté byla prvedena privatizace Škdy Mladá leslav zahájena činnst splečnéh pdniku Glavunin a.s. 99 zahájen budvání vlastní distribuční sítě - Stavunin a.s. v Duchcvě přejmenvána na VlTRALOK a.s. 99 zprvzněna linka Flat (p generální pravě v závdě Řetenice). 996 zahájen prvz zreknstruvané linky Flat v závdě Řetenice. 998 zahájena výrba skla s reflení vrstvu Stpsl. 999 přejmenvání splečnsti na Glaverbel Czech a.s. leden 999 prdej splečnsti VITRALOK, a.s. jak sučást rientace výhradně na výrbu a zpracvání plchéh skla. 000 zahájena výrba skla s nízku tepelnu emisivitu v Řetenicích. 00 byla uvedena d prvzu linka na výrbu velkých frmátů bezpečnstních lepených skel v Teplicích, byla zahájena výrba prtipžárních skel v nvě vybudvaném závdě v Olví a také byla prvedena investice, která vedla ke zvýšení kapacity závdu na výrbu zrcadel v Kryrech dknčení stěhvání splečnsti Glaverbel Glavstav a.s. z Chudeřic u íliny d Teplic. d. Základní finanční ukazatele Základní finanční ukazatele d rku 997 d rku 00 jsu shrnuty v následující tabulce a na br. (údaje v mil. Kč) Tržby celkem Tržby na zaměstnance Tržby eprt Zisk p zdanění Oběžná aktiva Aktiva celkem Vlastní jmění Pčet zaměstnanců Tab. : Základní finanční ukazatele Údaje hspdaření firmy jak knslidačníh celku Glaverbel Czech Grup, kteru tvří mateřská splečnst Glaverbel Czech a.s., Splinte Czech a.s. (výrbce skel pr autmbilvý průmysl), Glaverbel Glavstav a.s. (výrbce skel pr stavebnictví) a dalších 9 splečnstí se sídlem v České republice, Slvenské republice a Plské republice jsu uvedeny v tab. a na br.. e. Význam splečnsti z nárdhspdářskéh hlediska Firma Glaverbel Czech je silnu, sebevědmu a dynamicky se rzvíjející splečnstí, která se významně pdílí na růstu HDP, eprtu a zaměstnansti v reginu. V řebříčku CZECH TOP bdivvaných firem za rk 00 je na prvním místě v agregaci Průmysl skla, keramiky, prcelánu a stavebních hmt. V sutěži 00 nejvýznamnějších firem České republiky za rk 00 bsadil Glaverbel Czech a.s. celkvě pdle tržeb. míst a v eprtu dknce. míst. Dceřinná splečnst Splinte Czech a.s. ke knci rku 00 bdržel prestižní cenění. Stal se již pdruhé za sebu vítězem celrepublikvé sutěže Eprtér rku 00 v kategrii Nárůst eprtu [7].

3 Technlgie skla 00/ Tržby celkem Tržby na zaměstnance Tržby eprt Zisk p zdanění Oběžná aktiva Aktiva celkem Vlastní jmění Pčet zaměstnanců Tab. : Základní finanční ukazatele knslidačníh celku mil. Kč Tržby celkem Tržby eprt Obr.: Základní finanční ukazatele mil. Kč Tržby celkem Tržby eprt Obr. : Základní finanční ukazatele knslidačníh celku. Viskzitní křivka skla [,6] Se stupající tepltu přechází skl v transfrmačním intervalu ze skelnéh (tuhéh) stavu d stavu metastabilníh, přestává být látku, která se jeví jak tuhá, a stává se pstupně plastickým až tekutým - stává se tedy sklvinu. Míru plastičnsti sklviny a schpnsti téci je viskzita. Jedntku viskzity je tzv. sučinitel dynamické viskzity značvaný η,jedntku je Pa s, ale je mžné se setkat i s jedntku dpa s. Viskzita je jednu ze základních vlastnstí sklviny. Znalst viskzity je důležitá nejenm pr studium skelnéh stavu, ale prakticky ve všech fázích sklářské technlgie. Těmit fázemi jsu například průběh tavení, tvarvání, chlazení a některých případech i určité způsby zušlechťvání. Obecný příklad průběhu viskzitní křivky je na brázku v []. Z technlgickéh hlediska se rzlišují skla na krátká se strmým průběhem viskzitní křivky a skla dluhá s pzvlným průběhem viskózní křivky. Jiné technicky významné rzlišení je na skla tvrdá, jejichž viskózní křivka je umístěna výše v grafu - v blasti vyšších viskzit, a na skla měkká, jejichž viskózní křivka je níže v grafu.

4 Technlgie skla 00/0 Krmě závislsti na tepltě vyjádřené viskzitní křivku jsu definvány některé viskzitní bdy, jimž pr každu sklvinu dpvídají dlišné teplty - jedná se takzvané vztažné bdy viskzity: čeření sklviny 0-0 Pas; bd tavení 0 Pas; bd zpracvání (vnření) 0 Pas; bd tečení 0 Pas; Littletnův bd měknutí 0 6,6 Pas; defrmační teplta 0 0 Pas; hrní chladicí teplta 0 Pas; dlní chladicí teplta 0, Pas. Znalst průběhu tepltní závislsti dynamické viskzity je tedy pr každé skl významnu charakteristiku. Prměření celéh průběhu viskzitní křivky je časvě i eperimentálně značně nárčné zvláště měření viskzity při pužití rtačních neb kuličkvých viskzimetrů. Prt se s výhdu pužívají empirické výpčetní vztahy, které umžňují prvést výpčet průběhu tepltní závislsti dynamické viskzity jedndušším způsbem. T se prvádí měření jen určitých usančních viskzitních bdů, neb získáním viskzitních dat přímým výpčtem z chemickéh slžení skla. Vzhledem k tmu, že se liší vliv jedntlivých idů, bsažených ve sklvině i pdle bsahu zbývajících idů (nemá aditivní charakter), je btížné určit všebecně platné faktry pr jedntlivé idy, ze kterých by byl mžn, pdle jejich bsahu ve sklvině, vypčíst hdntu viskzity s dstatečnu přesnstí v širkém rzpětí chemickéh slžení skel. Nejvýhdnější způsb je, určit regresní rvnice pr přímý výpčet viskzitních hdnt z chemickéh slžení. Ke stanvení těcht rvnic je však nutn předem pr určitu blast skel prvést vyhdncení vlivu jedntlivých idů metdu plánvaných faktrvých pkusů.. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice Jedním z čast pužívaných vztahů je rvnice Vgel-Fulcher-Tammannva (VFT rvnice) ve tvaru lg η = A + v níž η je dynamická viskzita [Pa s] T abslutní teplta [K] A,, C knstanty Tat rvnice umžňuje při znalsti příslušných tří knstant A,, C velice přesně ppsat průběh viskzitní křivky v širkém rzsahu. Pr prakticku aplikaci tét rvnice je nutné znát hdnty A,, C, které mhu být dány tabelárně, cž nebývá příliš častým případem. Prt je většinu nutné eperimentálně stanvit tři hdnty viskzitních bdů a jim dpvídajících teplt. Knstanty pak můžeme jednduchým způsbem vypčítat. Pmcí vypčítaných knstant lze určit libvlnu hdntu dynamické viskzity v širkém rzsahu. Mžný pstup výpčtu Zadané hdnty lg η T, lg η T,, lg η T. lg η = A +. lg η = A +. lg η = A lg η lg η =. -. lg η - lg η = T C T C pdíl lgη lgη T C T C =, vyřešit pr C, atd. lgη lgη C T T C. Výpčet z chemickéh slžení Výpčet využívá metd matematické statistiky pr stanvení hdnt dynamické viskzity v blasti 0 až 0 Pas z chemickéh slžení skla. yla zvlena blast balvých a plchých skel, určeny meze bsahu jedntlivých idů a pmcí krácenéh faktrvéh pkusu stanvena a utavena škála smi skel, u kterých byl prveden eperimentální stanvení dynamické viskzity. Pr vlastní výpčet viskzity byl pužit vztah: lg (lg η) = a + b lg T Pr blast balvých a plchých skel byly určeny následující regresní rvnice pr výpčet knstant a, b. a = 7,9688-0, , ,8 + 0,0 + 0,0 + 0,006 6 b = -, ,0069 0,068 0,06 0,006 0,0079 0, Pr blast viskzit η = 0 0, Pa s je mžn p dsazení za hdntu j vypčítat hdntu knstant a a b a p dsazení je mžn vypčíst hdntu viskzity pr jakukliv tepltu v blasti chlazení, tvarvání a tavení balvých a plchých skel.

5 Technlgie skla 00/0 Uvažvané rzpětí bsahu jedntlivých idů ve skle vyjádřené ve hmtnstních prcentech je následující: Příklad-fiktivní Al O 0, až % hmtn. 0,7 % hmtn. MgO, až,,8 CaO 7,0 až 8, 7,8 Na O,0 až 6,0,0 K O 0,0 až 0, 0 Fe O 0,0 až 0, 0, Celkem: 6, % hmtn. SiO 7,6 % hmtn. Obsah idu křemičitéh jak závisle prměnné je dán dplňkem d 00 %. Vztahy pr výpčet hdnt nezávisle prměnných j v transfrmvaných suřadnicích jsu následující:,7 0,7,7,,0, = = 0,8 = = 0,,,,, 0, 0 0,, =,8, = 0,7 = = 0, 0, 7,7 7,8 7,7 6 0,7 0, 0,7 = = 0,07 6 = = 0, 778 0,7 0,7 0, 0, X - hmt. % Al O ; X - hmt. % Na O; X - hmt. % MgO; X - hmt. % K O; X - hmt. % CaO; X 6 - hmt. % Fe O ; a = 7,9688-0,069.(-0,8) + 0,086.(-0,7) + 0,8.0,07 + 0,0.0, + 0,0.(-) + 0,006.(-0,778) = 7,9 b = -, ,0069.(-0,8) 0,068.(-0,7) 0,06.0,07 0,006.0, 0,0079.(-) 0,0008.(-0,778) =,87 Dpručená metda regresních rvnic pr výpčet tepltní závislsti viskzity z jejíh chemickéh slžení je prti statním způsbům výpčtu velmi přesná vzhledem k tmu, že platí pr určitu blast skel. V jedntlivých regresních keficientech není bsažen puze becný vliv určitéh idu, ale sučasně i vliv statních slžek ve zkumané sustavě a může být prt z tht hlediska v prai využívána. Jak příklad vlivu chemickéh slžení na viskzitu skla lze uvést, že viskzitu zvyšuje bsah SiO (za jinak stejných pdmínek), napak snižuje Na O a K O. Technlgicky důležité viskzity a blasti zpracvání sklviny jsu uvedeny na brázku v []. Literatura [] GLAVEREL CZECH. Výrční zpráva 00. Teplice, 00. [] Webvá presentace firmy Glaverbel Czech a.s. [] Webvá presentace firmy Asahi Glass C. [] Webvá presentace firmy Mitschubishi C. [] KLESA V. Základy technlgie skla pr hspdářsku fakultu. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 00. ISN [6] KLESA V. Technlgie skla a keramiky I. - Skl. Liberec: VŠST, 98. [7] CZECH TOP Připravil: Ing. Vlastimil Htař, Katedra sklářských a keramických strjů, Technická univerzita v Liberci