2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod"

Ilona Kučerová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 .. Klsifikce evezibilních elektd Revezibilní elektd je elektd, n níž se ustvuje vnváh říslušnéh zvtnéh cesu (ř. Cu e Cu) dsttečně ychle. Díky tmu elektd nbude v kátké dbě svéh definvnéh vnvážnéh tenciálu, kteý ři dné teltě tlku je jednznčně dán slžením elektdy. Mezi evezibilní elektdy tří: elektdy I. duhu ktintvé kvvé lynvé nintvé elektdy II. duhu edx elektdy intvě selektivní = membánvé elektdy lektdy I. duhu ktintvé kvvé edukční lčlánkvá ekce M z ze M ř. Cu e Cu elektdvý tenciál M z = z ln z = ln /M M /M z M Cu /Cu Cu /Cu Cu ktintvá lynvá = vdíkvá elektd edukční lčlánkvá ekce H 3 O e 1/H H O elektdvý tenciál (z ředkldu, že se vdík chvá jk ideální lyn) = ln /H el,h 39

duhu ktintvé kvvé lynvé nintvé elektdy II. duhu edx elektdy intvě selektivní = membánvé elektdy lektdy I. duhu ktintvé kvvé edukční lčlánkvá ekce M z ze M ř.

2 nintvé (uze lynvé) ř. chlvá kyslíkvá elektd edukční lčlánkvé ekce e O H O 4e 4OH elektdvé tenciály / O/OH = = / O/OH ln ln 4 f f el, 4 OH el,o lektdy II. duhu jsu tvřeny kvem, kytým mál zustnu slí ktintu tht kvu, nřeným d ztku elektlytu, kteý má s mál zustnu slí slečný nin ř. gentchlidvá elektd Ag Ag(s) K (q, ) edukční lčlánkvá ekce Ag(s) e Ag(s) elektdvý tenciál ln = Ke stejnému výzu dsějeme, budemeli tut elektdu vžvt z elektdu stříbnu, u kteé je ktivit stříbných intů v ztku elektlytu učen duktem zustnsti Ag P Ag = = Ag Ag / Ag ln Ag = ln P Ag / Ag Známeli stnddní tenciály stříbné gentchlidvé elektdy, můžeme učit P Ag. ln 40

gentchlidvá elektd Ag Ag(s) K (q, ) edukční lčlánkvá ekce Ag(s) e Ag(s) elektdvý tenciál ln = Ke stejnému výzu dsějeme, budemeli tut elektdu vžvt z elektdu

3 Redx elektdy lektdy, u nichž jsu bě xidční fmy dné látky řítmny v ztku výměnu elektnů zstředkvává inetní kv většinu Pt. Př. fefei elektd edukční lčlánkvá ekce e 3 e e elektdvý tenciál 3 = 3 ln e /e e /e 3 e e Intvě selektivní elektdy nebli membánvé elektdy 1 Ptenciálvý zdíl vzniká mezi vnějšími vstvmi semiemebilní membány ustné uze učitý duh intů, kteá dděluje ztky ůzné kncentci ávě tht duhu intů. Nejvýznmnější membánvu elektdu je skleněná elektd, užívná měření H ztku. ϕ Skleněná elektd vnitřní efeentní elektd vnitřní ztk bshující xnivé inty skleněná membán Membán je tvřen sklem, n bu vších skl je tenká hydtvná vstv, ve kteé dchází k výměně ktintů skl (N, Li ) z xnivé inty ztku. Uvnitř skl se vytváří kncentční gdient ktintů skl jemu dvídjící tenciálvý gdient je zstředkvně dán ktivitu xnivých intů n bu stnách membány. P elektdvý tenciál skleněné elektdy ltí = knstnt ln, H 3 O kde knstnt zhnuje chkteistiky skl vnitřní efeentní elektdy. 41

ustné uze učitý duh intů, kteá dděluje ztky ůzné kncentci ávě tht duhu intů. Nejvýznmnější membánvu elektdu je skleněná elektd, užívná měření H ztku.

4 .3. Ptencimetie = měření vnvážnéh nětí článku. Pinci měření Pggendfv kmenzční metd Měřené vnvážné nětí x se kmenzuje stejně velkým vnějším nětím čné lity. x Přímá metd vltmetem velkém vstuním du (digitální vltmety) řijeným řím k elektdám článku. Využití tencimetie Měření H vnější efeentní elektd Článek = indikční elektd (skleněná elektd) její tenciál závisí n H efeentní elektd (elektd II. duhu), jejíž tenciál nesmí záviset n H. ln10 = knstnt H Knstnt v tmt vzthu zhnuje knstntu skleněné elektdy elektdvý tenciál vnější efeentní elektdy. 4

x Přímá metd vltmetem velkém vstuním du (digitální vltmety) řijeným řím k elektdám článku.

5 Klibce Hmetu vlstní měření H 1 x H 1 H x H H Změří se vnvážné nětí dnéh článku dv ufy řesně známé hdntě H. xeimentálními bdy se lží římk. Změří se vnvážné nětí stnvvný ztk jeh H se učí ze získné lineání závislsti. Stnvení středníh ktivitníh keficientu Je nutn sestvit článek tk, by elektlyt, jehž γ ± hledáme, byl slečným elektlytem bu elektd. Př. Schém článku Pt H (g, ) H (q,c) Ag(s) Ag mální článkvá ekce Ag(s) 1/ H H O Ag(s) H 3 O Rvnvážné nětí článku = ln el,h = c γ c γ = cel,hγ el,h ± 3O el, el, H = 1 = c γ Ag/Ag, ln el, H ln ± Změříme vnvážné nětí článku, zjistíme z tbulek, c známe, střední ktivitní keficient γ ± H kncentci c vyčteme. 43

Stnvení středníh ktivitníh keficientu Je nutn sestvit článek tk, by elektlyt, jehž γ ± hledáme, byl slečným elektlytem bu elektd. Př.

6 Stnvení K P Pinci stnvení duktu zustnsti mál zustné sli viz elektdy II. duhu. Rvnvážnu knstntu ekce lze vyčítt ze stnddníh vnvážnéh nětí článku, sestvenéh tk, by dná ekce dvídl fmální článkvé ekci. G = ln K = G n Jk se exeimentálně učí? Zjedndušený inci stnvení ř. stnvení viz ředchzí článek = γ Ag/Ag, ln cel, H ln ± Změříme nízku kncentci c elektlytu, střední ktivitní keficient vyčítáme z teetickéh vzthu, stnddní elektdvý tenciál je k již jedinu neznámu. Stnvení stnddní ekční entie S stnddní ekční entlie H Stnddní ekční entii ekce (fmální článkvé ekce) lze stnvit ze závislsti stnddníh vnvážnéh nětí článku n teltě. G T = S d G dt = S = G n d dt S = n Stnddní ekční entlii k následně učíme ze vzthu H = G T S Ptencimetické titce Ptencimetie se využívá k učení bdu ekvivlence ři titcích cidbzických edxních viz nlytická chemie. 44

stnvení viz ředchzí článek = γ Ag/Ag, ln cel, H ln ± Změříme nízku kncentci c elektlytu, střední ktivitní keficient vyčítáme z teetickéh vzthu, stnddní elektdvý tenciál je k již jedinu neznámu.

Podobné dokumenty

2. ROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE

2. ROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE . RVNVÁŽNÉ LKTRDVÉ DĚJ (lektchemcké články - temdynamcké aspekty) lektchemcký článek = sustava dvu plčlánků neb-l elektd. lektda = elektchemcký systém alespň dvu fází, z nchž jedna je vdč I. třídy - tedy