Webový informační a multimediální portál zájmového sdružení

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Webový informační a multimediální portál zájmového sdružení Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Ing. Milan Šorm, Ph.D. Bc. Klára Votrubcová Brno 2008

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Ing. Milanovi Šormovi, Ph.D. za jeho cenné rady a podněty při psaní této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 19. 5. 2008...

Abstract My project consists of two parts. In first of them I am analyzing current status of web portals which are multimedia oriented. Second part is engaged in design of my own web portal. This information system is intended for kynological organization KK Šlapanice. System includes common operational agenda evidence of planned actions, users and dogs. Users can communicate among themselves in news. Papers are published here and multimedia part contains photo and video galleries. Whole system reflects KK Šlapanice needs. Abstrakt Práce se skládá ze dvou částí. V první se věnuji analýze současného stavu informačních portálů se zaměřením na multimédia. V druhé pak na základě zjištěných poznatků navrhuji vlastní webový multimediální portál / informační systém určený pro zájmové sdružení KK Šlapanice. Systém zahrnuje běžnou provozní agendu evidence pořádaných akcí, evidence uživatelů a psů, možnost vzájemné interaktivní komunikace mezi uživateli, publikování odborných článků a multimediální složku (video a fotogalerie) a reflektuje požadavky vedení a jednotlivých členů KK Šlapanice. 4

Obsah 1 Úvod a cíl práce...7 1.1 Úvod...7 1.2 Cíl práce...8 2 Základní pojmy...9 3 Informační systémy...13 3.1 Trendy ve vývoji informačních systémů...13 3.1.1 Hledisko rozvoje komunikací...13 3.1.2 Hledisko organizace a řízení podniků...14 3.1.3 Ekonomické hledisko podniku...15 3.1.4 Trendy z hlediska morální životnosti HW a SW...16 3.1.5 Trendy v oblasti základního software...16 3.1.6 Trendy v oblasti aplikačního software...16 3.1.7 Trendy v oblasti informačních technologií...17 3.1.8 Trendy v oblasti metod a nástrojů...17 3.1.9 Trendy v oblasti řízení IS...17 3.2 Důvody zavádění IS...17 4 Webové portály...19 5 Web 2.0...21 5.1 Social bookmarking...21 5.2 Weblogy...22 5.3 Tagging...22 5.4 Wiki...23 5.5 RSS...24 5.6 AJAX...24 5.7 Podcasting...25 5.8 Video podcast...27 6 Multimédia a Internet...28 6.1 Obrázky...29 6.2 Zvuk...31 6.3 Video...35 6.4 Synchronizovaná multimédia...35 6.5 Přínosy a využití multimediálních portálů v IS...36 7 Analýza a návrh webového portálu KK Šlapanice...37 7.1 Postup při analýze a návrhu webového portálu...37 7.1.1 Kynologický klub Šlapanice...38 7.1.2 Co je to agility?...38 7.1.3 Model okolí systému...41 7.1.3.1 Účel systému...41 7.1.3.2 Uživatelské role...41 7.1.3.3 Seznam událostí...41 7.1.3.4 Kontextový diagram...42 7.1.4 Model chování systému...43 7.1.4.1 Diagramy datových toků (DFDs)...43 7.1.4.2 Minispecifikace...48 5

7.1.4.3 Datový model...48 7.1.5 Zvolené IT technologie pro implementaci...59 7.1.5.1 Prezentační vrstva systému...59 7.1.5.2 Aplikační vrstva systému...61 7.1.5.3 Datová vrstva systému...62 7.1.6 Návrh grafického uživatelského rozhraní...62 7.1.7 Zamýšlené běhové prostředí...65 8 Implementace webového portálu KK Šlapanice...66 8.1 Postup při implementaci webového portálu...67 8.2 Systém KK Šlapanice...68 8.3 Popis pracovního prostředí...70 8.4 Bezpečnost systému...74 8.5 Licenční podmínky...74 9 Závěr...75 10 Literatura...77 Přílohy...80 6

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Internet se stává fenoménem doby. Počet lidí s přístupem na Internet se rok od roku zvyšuje. Jsou pryč doby, kdy bylo jedinou možností, jak získat potřebné informace, zajít si do knihovny, koupit si denní tisk, sledovat televizi či poslechnout si rádio. Dnešní moderní doba nám umožňuje prostřednictvím Internetu komunikovat, řešit své finanční záležitosti přes internetové bankovnictví, získávat nejrůznější informace nebo dokonce nakupovat, aniž bychom opustili teplo našeho domova. Už i předškolní děti umí mnohdy pracovat s Internetem a v omezené míře využívat jeho možností. Jsou pro ně vytvořeny speciální programy, které rozvíjejí jejich schopnosti a dovednosti. Internet je obrovskou výhodou pro ty, kteří mají rádi komfort a rychlost poskytování elektronických služeb, a také pro ty, kteří díky svému hendikepu byli ještě donedávna dosti omezováni ve svém životě, např. lidé se sníženou pohyblivostí, pro které není jednoduché se někam dopravit. Internet je jedinečný zdroj informací a jeho služby jsou čím dál více sofistikovanější a profesionálnější. Stal se naším běžným pomocníkem. V této internetové době, je naprostou samozřejmostí, že i menší zájmová sdružení se snaží vycházet vstříc svému okolí a nabízejí informace, týkající se jejich provozu a aktivit formou webových stránek dostupných odkudkoli na světě. Toto je také hlavní důvod, proč jsem se rozhodla jako téma své diplomové práce zrealizovat webový multimediální informační portál kynologického klubu (KK) Šlapanice, jehož jsem členkou. Celou svoji diplomovou práci (její textovou část) jsem rozdělila tématicky do devíti kapitol. První kapitolou je úvod, ve kterém zběžně nastiňuji obsah a cíle své diplomové práce. Kapitoly 2 a 3 jsou zaměřeny teoreticky a zabývají se vysvětlením základních pojmů, se kterými se v práci můžete setkat a obecným pohledem na informační systémy a trendy v jejich vývoji. Kapitola 4 pojednává o webových portálech, vzájemném porovnání existujících portálů a neopomíná možnosti, které nám nabízejí pro prezentaci multimediálního obsahu. Kapitola 5 pak doplňuje čtvrtou kapitolu, a to hlavně o technické aspekty moderních webových technologií souhrnně označovaných jako Web 2.0. 7

Kapitola 6 se týká výhradně multimédií a jejich využití v prostředí celosvětové sítě Internet. Vysvětluje, co lze považovat za multimédia, jaké jsou jejich výhody i nevýhody. V kapitole 7 je pak shrnutá celá analýza a návrh mého webového systému pro KK Šlapanice. Od jednotlivých analytických modelů, přes návrh datových struktur, uživatelského rozhraní až po zvolené a nakonec i použité technologie. Výslednému naimplementovanému webovému portálu se věnuje kapitola 8. Právě zde je podrobně popsán celý systém, jeho možnosti, bezpečnost a způsob použití. Pro komplexní představu o mnou navrženém a realizovaném webovém portálu považuji za nejdůležitější kapitoly 7 a 8. Poslední devátá kapitola už pak jen shrnuje výsledky mé dosavadní práce. 1.2 Cíl práce Cílem mé práce je seznámit se s problematikou návrhu a tvorby webových informačních portálů, a to s ohledem na jejich multimediální obsah. Jednou z nedílných součástí diplomové práce je i zmapování českých multimediálních portálů na Internetu. Na základě zjištěných poznatků a provedeného průzkumu navrhnu vlastní webový multimediální portál / informační systém určený pro zájmové sdružení KK Šlapanice. Systém bude zahrnovat běžnou provozní agendu evidence pořádaných akcí, evidence uživatelů a psů, možnost vzájemné interaktivní komunikace mezi uživateli, publikování odborných článků a multimediální složku (video a fotogalerie) a bude reflektovat požadavky vedení a jednotlivých členů KK Šlapanice. 8

2 Základní pojmy Pro lepší pochopení diplomové práce jsem zde uvedla několik pojmů. Data Daty rozumíme konkrétní hodnoty, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají měřením nebo pozorováním, a lze je dělit na data spojitá a data atributivní. Data spojitá se přitom vztahují k nějaké spojité stupnici, zatímco data atributivní nikoliv. Data jsou: vyjádření skutečností formálním způsobem tak, aby je bylo možno přenášet nebo zpracovat (např. počítačem), číselné nebo jiné symbolicky vyjádřené (reprezentované) údaje a hodnoty nějakých entit nebo událostí, jakékoli fyzicky (materiálně) zaznamenané znalosti (vědomosti), poznatky, zkušenosti nebo výsledky pozorování procesů, projevů, činností a prvků reálného světa (reality), surovina, z níž se tvoří informace [25]. Databáze Uspořádaný soubor strukturovaných dat. Databázový systém Databázový systém je tvořen databází a systémem řízení báze dat (SŘBD). Informace Informace je obsah zprávy, který je definován jako záporný dvojkový logaritmus její pravděpodobnosti a vyjadřuje se v bitech. Ve své podstatě jde o velikost snížení entropie (neznalosti) příjemce zprávy. Člověk informacím přisuzuje konkrétní význam a příjem informací uspokojuje jednu z významných potřeb člověka potřebu poznávání. Informace jsou nehmotné (a proto i obnovitelné) a lze je zaznamenat fyzickým procesem (např. pořídit digitální záznam informace). V řadě podniků již dnes představují informace 9

nejcennější majetek společnosti (patenty, postupy, technologie, ale i informační systémy bankovní systémy, pojišťovací systémy, systémy řízení výroby, marketingu, logistiky či managementu) [20]. Informatika Informatika je věda zabývající se získáváním, zpracováváním, vyhodnocováním, přenosem a archivací dat (informací) s využitím výpočetní techniky, v dnešní době pak především počítačů, komunikačních zařízení a širokého spektra mobilních zařízení. Internet Internet je celosvětová počítačová síť, která spojuje jednotlivé menší sítě dohromady a využívá sady protokolů TCP/IP. Název pochází z anglického slova network (síť), podle něhož tradičně názvy amerických počítačových sítí končily -net, a mezinárodní (původně latinské) předpony inter- (mezi), vyjadřující, že Internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, proprietární nebo lokální sítě. Internet slouží k přenášení informací a poskytování mnoha služeb jakými jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souborů, on-line hraní her, vyhledávání, katalog a další [27]. SŘBD Systém řízení báze dat je softwarové vybavení, které zajišťuje práci s databází, tzn. tvoří rozhraní mezi aplikačními programy a uloženými daty. Aby mohl být nějaký programový systém označený za SŘBD, musí být jednak schopen efektivně pracovat s velkým množstvím dat, ale také musí být schopný řídit (vkládat, modifikovat, mazat) a definovat strukturu těchto perzistentních dat (čímž se liší od prostého souborového systému). V současnosti používané databázové systémy mají i mnoho dalších charakteristických vlastností: podporu pro definici datových modelů (příklad typů datových modelů: relační, logický), využití některého jazyka vyšší úrovně pro manipulaci a definici dat (např. SQL, QBE, datalog), 10

autentizaci uživatelů a autorizaci operací nad daty, správu transakcí, robustnost a zotavitelnost po chybách bez ztráty dat [31]. Streaming Streaming je technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem. V současné době se streamingu využívá především pro přenášení zvuku a videa po Internetu (webcasting). Webcasting může probíhat v reálném čase (internetová televize nebo rádio), nebo systémem Video on demand (např. populární služba YouTube) [32]. Výhody: při použití klasických formátů je potřeba nejprve celý soubor stáhnout, a teprve poté je možné jej začít přehrávat, při streamingu probíhá přehrávání průběžně se stahováním dat, začátek přehrávání je téměř okamžitý (zpoždění je jen pár sekund, během kterých se naplní buffer vyrovnávající dočasné zpomalení přenosu dat). Nevýhody: požadavek na stabilní propustnost sítě, nutnost být stále on-line. Formáty: RealMedia o autor RealNetworks o audio i video o podpora mnoha platforem Windows Media (dříve ASF a ASX) o autor Microsoft o audio i video o Windows Media Player je postupně portován na další platformy MP3 streaming pouze zvuk [13]. 11

Systém Systém (česky soustava) je souhrn souvisejících prvků, sdružený do nějakého smysluplného celku. V latině a řečtině znamená termín system kombinovat, uspořádat, sdružovat. Systém se obvykle skládá z komponent (nebo elementů), které jsou spojeny za účelem umožnění toku informací, materiálu nebo energie. Termín je často používán pro popis entit, které se vzájemně ovlivňují a pro něž může být vytvořen matematický model [33]. WWW WWW je zkratkou pro World Wide Web jedná se o celosvětovou informační síť, organizovanou jako obrovský hypertextový dokument. Ve skutečnosti jde dnes o mnohem více, protože internetové stránky dnes slouží i jako uživatelské rozhraní pro servery provozující veřejné služby a aplikace jde například o portály elektronické pošty, internetové obchody, o herní servery, chaty, seznamky, internetová rádia a televize, slovníky, encyklopedie, portály pro správu bankovních účtů, portály dopravních informací, e-government, servery přesného času a jakékoli jiné aplikace, které budou teprve vymyšleny. Z obecného hlediska jsou www stránky pouze jednou ze služeb Internetu, která však měla klíčový význam v masivním rozšíření tohoto fenoménu mezi běžnou veřejnost a jeho transformaci do dnešní podoby. Služba WWW využívá protokolu HTTP (hypertext transfer protocol), případně jeho zabezpečenou variantu HTTPS [27]. 12

3 Informační systémy Informační systém (IS) je systém určený ke sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat určený pro poskytování informací mnoha uživatelům různých profesí. IS může a nemusí být podporován počítačem. IS často využívá automatizované (počítačem podporované) i neautomatizované (ruční) způsoby práce. IS musí disponovat prostředky sběru, kontroly a uchovávání dat. Data musí být zobrazitelná ve formě srozumitelné uživatelům a použitelné pro činnosti uživatelů, musí poskytovat informaci. Informace závisí na znalostech a ne vždy zcela známých potřebách konkrétních uživatelů. IS obvykle slouží koncovým uživatelům, kteří s IS přímo pracují. IS je navržen jako nástroj podporující jisté činnosti dané svým účelem. Funkce IS musí být podporovány vhodnými technickými prostředky, u automatizovaných funkcí hardwarovým vybavením a softwarem (dále viz [12]). 3.1 Trendy ve vývoji informačních systémů Informační systémy, stejně jako všechny produkty lidské činnosti, podléhají vývojovým trendům. Přehlížení vývojových trendů při vývoji informačního systému může mít dalekosáhlé důsledky pro podnik, pro který je systém vyvíjen. V nejhorším případě se může stát dokonce nekonkurenceschopným a jeho další existence může být výrazně ohrožena. Mezi základní trendy patří rozvoj komunikací, organizace a řízení podniku, rozvoj v oblasti ekonomie, rozvoj v oblasti IT aj. 3.1.1 Hledisko rozvoje komunikací K nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím tvorbu informačního systému podniku patří budování počítačových sítí (LAN, MAN, WAN), a k nejvýznamnějším projektům této oblasti budování a provoz sítě Internet. V současné době se na síť Internet, původně budované jako celosvětová síť akademických pracovišť, připojují nejen univerzity, ale i podniky, státní instituce a domácnosti. S narůstajícím počtem klientů sítě Internet narůstá potřeba zvýšení kapacity, resp. propustnosti silně zatížených komunikačních tras. Řešením je budování informačních superdálnic (velmi rychlých úseků vzájemně propojených počítačových sítí). 13

Využití počítačové sítě pro hospodářské prostředí podniku má přínosy: mění formu komunikace mezi obchodními partnery, případně mezi místně odloučenými jednotkami podniku na progresivní, posilují a urychlují bezhotovostní platby, umožňují rozšířit teritorium působení firmy pronikáním Internetu do vzdálených teritorií bez velkých nákladů, umožňují rozšířit formy prodeje, prodloužit prodejní dobu (případně vůbec neomezovat), umožňují realizovat účinnou reklamu svých výrobků, usnadňují získání odborných vědeckých a technických informací atd., mobilní služba umožňuje pracovníkovi na služební cestě získat dodatečně potřebné informace z databáze podniku na libovolném kontinentě. 3.1.2 Hledisko organizace a řízení podniků V posledních letech dochází v organizačních strukturách podniků k obratu směrem ke zplošťování organizačních struktur, tj. odklon od hierarchických struktur. Důvodem je snaha zvýšit pružnost podniku, ale také zvýšit iniciativu nižších článků organizační struktury. V rámci reengineeringu tak dochází k tvorbě relativně nezávislých jednotek zaměřených na určitý hlavní druh činnosti. Snaha o přiblížení se odběratelům výrobků vyvolává potřebu efektivní komunikace, zpracování i přenosu dat. Tyto organizační tendence jsou z hlediska informatiky doprovázeny nasazováním osobních počítačů a využitím počítačových sítí. Další tendence v organizaci souvisí s tvorbou dočasných pracovních týmů (tj. využití flexibilní organizační struktury), čímž se organizace snaží velmi pružně reagovat na vývoj ekonomického prostředí a změny v podnikatelských záměrech vrcholového vedení. Pro takové struktury je velmi účelné a charakteristické využití počítačových sítí a nástrojů pro týmovou spolupráci. Tyto nástroje eliminují například požadavek umístění příslušného pracovního týmu tak, aby měl dostupné potřebné informační zdroje. Není dnes již ojedinělým případem tvorba virtuálních pracovních týmů. Pro takový tým není již charakteristická práce kolektivu v jedné lokalitě. Členové týmu mohou být vzdáleni na 14

mnohakilometrové vzdálenosti, ale to, co je sjednocuje, je informační základna a komunikační prostředky. S ohledem na trendy v organizační struktuře podniků je důležité, aby IS její flexibilitu podporoval, tj. aby se dal jednoduše rozšířit a doplnit dalšími potřebnými funkcemi. 3.1.3 Ekonomické hledisko podniku Důraz je kladen na strategické rozhodování a roste význam informací z okolí podniku. Jednou z moderních technologií určených hlavně pro podporu strategického rozhodování je realizace tzv. datového skladu (Data Warehouse). Jeho cílem je integrovat interní i externí data a různé pohledy na podnik, na jeho okolí a za delší časové období, a poskytnout je managementu podniku. Informace jsou považovány za jeden z klíčových zdrojů podniku. Snahou organizací je neustále získávat nové informace, dlouhodobě je uchovávat a poskytovat svým zaměstnancům. IS/IT se zaměřují na snižování nákladů při současném zvyšování kvality. Od vzniků prvních IS do dnešní doby se několikrát změnila kritéria efektivnosti: 1. etapa (60. léta a první polovina 70. let) je zaměřena na zefektivnění rutinních činností. Jedná se o automatizaci různých evidenčních činností jako např. zásob, majetku, pracovníků a agend týkajících se výpočtů mezd a účetnictví. Velký důraz se kladl na intenzivní využití samotných počítačů, tj. zavádění vícesměnného provozu. 2. etapa (druhá polovina 70. let a 80. léta) prosazuje se systémový přístup k tvorbě IS, větší důraz se klade na zvyšování efektivnosti vnitropodnikových procesů využitím automatizovaného zpracování informací. Zvýšená pozornost se věnuje problematice zvyšování úrovně řízení v oblasti finančních, materiálových a personálních zdrojů. 3. etapa (konec minulého století a současnost) snaha o posílení konkurenceschopnosti podniku si vynucuje, aby IS byly zaměřeny na podporu rozhodujících podnikových cílů (na podporu strategického rozhodování) a přínosy se očekávají obvykle ve zrychlení cyklu výzkum vývoj výroba prodej. 15

3.1.4 Trendy z hlediska morální životnosti HW a SW Hardware a software mají rozdílnou dobu životnosti. Tato je vyvolaná jednak velmi rychlým rozvojem hardware a na druhé straně relativně stabilními funkcemi aplikačního software. K velmi významným trendům v oblasti HW patří snižování poměru cena/výkon, způsobené zdokonalováním technologie a konstrukce elektronických prvků HW a podpora flexibility výpočetních systémů stavebnicovou strukturou, tj. možnost dle potřeby konfiguraci upravovat. 3.1.5 Trendy v oblasti základního software Vývoj základního software je veden směrem ke standardizaci funkcí a uživatelského rozhraní operačních systémů. Uskutečňuje se buď na základě mezinárodně přijatých standardů nebo váhou majoritních výrobců. Využití grafického rozhraní a sílící podpora zvukového a video rozhraní výrazně snižují požadavky na odborné znalosti uživatele, i když na druhé straně zvyšují nároky na výkon počítače. Rozvíjí se komunikační software a s ním spojené služby (např. elektronická pošta, přenos souborů z přístupných adresářů FTP, služby pro prohlížení hypertextových dokumentů, vyhledávací služby v síti Internet. V databázových systémech je trendem přesun od hierarchických a síťových systémů k relačním. Mezi další významné trendy databázových systémů patří podpora různých typů dat a umožnění zpracování dat spravovaných jiným systémem řízení báze dat. 3.1.6 Trendy v oblasti aplikačního software K základním trendům v oblasti aplikačního software, které význačně ovlivňují řízení tvorby a inovace IS patří: Tvorba technologicky orientovaného aplikačního software. Zvyšování role typového aplikačního software. Zvyšování vnitřní integrace modulů typového aplikačního programového vybavení. Rostoucí podpora elektronické výměny dat mezi podnikovým IS a okolím. 16

3.1.7 Trendy v oblasti informačních technologií Přechází se k distribuovanému zpracování dat (přechod od jednovrstvé architektury aplikačního software ke třívrstvé architektuře). Vyvíjejí se otevřené výpočetní systémy a webové informační systémy a roste uplatnění grafického uživatelského rozhraní. 3.1.8 Trendy v oblasti metod a nástrojů Přechází se od strukturovaného k objektovému přístupu. Vyvíjí se metodiky pokrývající všechny fáze životního cyklu tvorby IS v zájmu co nejrychlejšího vývoje vysoce spolehlivého a jednoduše udržitelného SW. Zvýšená pozornost se klade na tvorbu a realizace informačních strategií, řízení prací na projektu, postup implementace typového aplikačního software, údržbu software, sledování změn v různých verzích softwarového produktu a zrychlení vývoje aplikací s využitím prototypů. Při projektování IS a tvorbě software se využívají tzv. CASE nástroje, které umožňují celý vývoj urychlit a tím ho i výrazně zlevnit. 3.1.9 Trendy v oblasti řízení IS Vznikají útvary informatiky, nové funkce, jako například správce počítačové sítě, správce databáze, informační manažeři, auditoři informačních systémů apod. Minimalizuje se vlastní vývoj. Zvyšují se nároky na spolehlivost software a ochranu dat. Provádějí se organizační opatření podniku archivace dat a tvorba bezpečnostních kopií na přenositelných médiích, dodržují se zákonná ustanovení ve vztahu ke zpracování dat, zavádí se systém školení a doškolování pracovníků podniku, systém konzultačních služeb při provozu IS, provozní řád včetně nastavení změn přístupových práv k službám IS, atd. [12]. 3.2 Důvody zavádění IS Využití IS je cesta, jak se vyrovnat s rostoucí složitostí rozhodovacích procesů spojených s rostoucím počtem skutečností, které je při rozhodování nutné brát v úvahu, se zkracováním doby na rozhodnutí, 17

s růstem rizik z opožděného či chybného rozhodnutí, s důsledky rostoucí migrace pracovníků, se zrychlením inovací [14]. Význam informačních systémů: umožňuje managementu podniku rychle se rozhodovat a reagovat na změněné podmínky. Informační systém poskytuje informace o stavu a vývoji všech zdrojů podniku i potřeb zákazníků; jednotná a přesná informovanost všech pracovníků podniku; rychlá obnova informace; řešení obtížných rozhodovacích problémů; uchování získaných informací pro zabezpečení konzistentního chování podniku při zvýšené migraci pracovníků; zvyšování konkurenceschopnosti využitím nových kvalitních služeb informačního systému; plnění specifických požadavků jednotlivých zákazníků, což vede ke značnému nárůstu informační kapacity; zavádění netradičních forem prodeje, bez časového omezení (využití počítačových sítí typu MAN, WAN) [12]. 18

4 Webové portály Webové portály se stávají nedílnou součástí internetových služeb. Nabízejí ucelený přístup k informacím, širokou škálu služeb, často s možností přizpůsobení jednotlivým uživatelům. Internetový portál je webový server, který slouží jako svého druhu brána do světa Internetu. V 90. letech 20. století, kdy vyhledavače ještě neposkytovaly dostatečně relevantní výsledky, byly první portály bezkonkurenčně nejnavštěvovanějšími webovými servery, což platí v některých případech dodnes. Typicky obsahovaly katalog odkazů, díky kterému plnily funkci jakýchsi internetových rozcestníků. Postupem času portály rostly a začaly nabízet i další služby, jako např. bezplatný email, zpravodajství aj. V současné době tak portály stále představují velmi důležitou součást Internetu, řada uživatelů je používá pro vyhledávání, jako domovskou stránku prohlížeče apod. Mezi internetové portály ve světě můžeme zařadit Google (internetový portál s nejlepší technologií vyhledávání), Yahoo! (nejznámější a nejnavštěvovanější internetový portál všech dob), DMOZ (tzv. Open Directory Project neboli největší ručně editovaný katalog odkazů), Lycos, Excite, MSN, AOL. K nejznámějším českým portálům řadíme Seznam, Centrum a Atlas. Postupem času se začaly rovněž objevovat a rozvíjet cíleněji profilované oborové portály, které již neměly ambice pokrýt svým záběrem celou škálu lidských činností, ale zaměřily se jen na určitou tematickou oblast. Oborový portál je tedy internetový server postihující úzce vymezenou tematiku pokud možno v celé její hloubce a jako takový bývá navštěvován jak laiky, kteří mohou o dané téma projevovat zájem, tak i mnoha profesionály v oboru. Oborový portál je typicky provozován osobou nebo firmou, která v daném oboru podniká nebo se o něj alespoň intenzivně zajímá. Z toho plyne i vyšší kvalita publikovaných informací a nižší návštěvnost oproti větším portálům (obvykle v řádu stovek či tisíců návštěvníků denně). Pro zadavatele reklamy jsou nicméně oborové portály i přesto velmi zajímavé jako ideální prostor pro umístění cílené reklamy. 19

Obr. 1: Webový portál Seznam.cz Oborovým portálům se pro jejich užší zaměření také někdy říká vortály, protože se zabývají pouze určitou problematikou do hloubky (tedy vertikálně), zatímco velké, všeobecně zaměřené internetové portály pokrývají velmi široké pole lidských činností, a jsou tedy v obdobném slova smyslu horizontální. Typickým případem vortálů jsou portály specializované na nákup zboží, nemovitostí nebo například na vyhledávání nabídek práce. Tyto oborové portály bývají často začleněny do struktury služeb výše zmiňovaných portálů vyhledávačů. Mezi oborové portály patří například Sportovni.net, Osud, Na volné noze, Spráce, atd. [28]. 20

5 Web 2.0 Zatímco v zahraničí, především na západ od našich hranic se z Web 2.0 stal téměř fenomén a v některých zemích (USA) dokonce mocný marketingový nástroj, v našich končinách si Web 2.0 svoje místo na slunci teprve hledá (ovšem je to jen otázka času). Na Web 2.0 existují pouze dva názory, buďto jste zastáncem, či přímo propagátorem, nebo odpůrcem. Web 2.0 není jen o technologiích jak by se mohlo na první pohled zdát, ale jeho podstata spočívá především v mnohem větším zaměření na uživatele, je to snaha o větší zapojení uživatelů do tvorby webu, jeho obsahu a dalo by se říct, že jde i o posun k větší názorové svobodě. Zjednodušeně je tedy Web 2.0 o spolutvorbě webu a také o určité alternativě k obsahu, jenž nám nabízí ti, kteří k tomu mají prostředky. Pod Web 2.0 spadá několik technologií, které jsou popsány níže. 5.1 Social bookmarking V Social bookmarkingu jde především o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí atd.), na které uživatel Internetu narazí. Social bookmarking je možno zařadit pod pojem socioware, což je zjednodušeně řešeno aplikace určená k propojování lidí. Social bookmarking spočívá v tom, že jakmile někdo z uživatelů Internetu narazí na velmi zajímavý článek nebo stránku, podělí se o něj i s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například začínající linkuj.cz, či jagg.cz, které umožňují daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet ostatním uživatelům. Zajímavé odkazy se nemusejí jen linkovat, mohou se také přímo zabookovat (přidat k oblíbeným), a tím získat vlastní knihovnu zajímavých odkazů [17]. Výhody: způsob vyhledávání, rozšíření obzorů, správa odkazů, dostupnost odkazů, spolupráce, kreativita. 21

Nevýhody: nepoužívání standardů, malá úroveň anonymity, nízká úplnost odkazů, nižší věrohodnost odkazů, zneužitelnost pomocí spamu [6]. 5.2 Weblogy Weblogy, tedy jakési internetové osobní deníčky jsou jedním z hlavních nástrojů, jak se podílet na spolutvorbě webu a obohatit celý Internet o nové zdroje a názory. Moderní blogovací systémy nabízejí prostor pro seberealizaci téměř komukoliv, a to zejména pro své uživatelsky příjemné a jednoduché rozhraní. Důležitým prvkem blogovacích systémů je především možnost komentování jednotlivých spotů a glos. Výhody: jednoduché a pohodlné publikování na Internetu, a to i bez nejmenších znalostí HTML či skriptovacích jazyků, weblogy se dobře čtou, protože jejich příspěvky jsou krátké, stručné, jasné. Nevýhody: spoty se časem ztrácejí v hlubinách archivu, krátkodobý přínos, obsah příspěvků nemusí být relevantní. 5.3 Tagging Tagy slouží k označování internetového obsahu přímo uživateli a jsou tedy velmi důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Tagy jsou jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah. Například server del.icio.us funguje mimo jiné jako úschovna odkazů, registrovaný uživatel má možnost ukládat si své oblíbené odkazy, kterým přiřadí různé tagy (slovní popis), přičemž tagů u jednoho odkazu může být více než jeden. Vše poté funguje velice jednoduše, odkazy které si uloží nejvíce uživatelů se pak posouvají v žebříčku popularity výše a jsou tak viditelnější, než ty méně populární. 22

V poslední době se začíná rozšiřovat tzv. Tag cloud, jenž je jeden z poměrně nových a velice užitečných navigačních prvků. Jedná se o navigační prvek, který vytváří (ovlivňují) přímo uživatelé. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů může být ovlivněna například množstvím materiálů, na které link odkazuje, nebo přímo popularitou jednotlivých odkazů. Pod touto popularitou se rozumí například to, jak často (kolik uživatelů) se na daný odkaz klikne, tedy jak je oblíbený. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak. Výhody: možnost reagovat na kvalitu zveřejněného obsahu (pokud se stránka nelíbí, nezvýrazním ji). Nevýhody: nutná důvěra v neověřený zdroj, možnost strojového znehodnocení označeného obsahu. 5.4 Wiki Jedná se o weby, které svým uživatelům umožňují přidávat nějaký obsah. Obsah mohou uživatelé měnit, případně vložené informace doplnit, či upravit. Za Wiki se považuje software, který umožňuje takovéto weby vytvářet (Wiki software) a měnit obsah webů za pomoci pouhého internetového prohlížeče. První systém Wiki zavedl v roce 1995 Howard G. Cunningham, který vymyslel název i koncepci Wiki a vytvořil i první implementaci Wiki systému. Ke konci 20. století se začaly objevovat myšlenky na vytvoření veřejných znalostních bází založených na systému Wiki, což nakonec vedlo ke spuštění otevřené encyklopedie Wikipedia (leden 2001). Výhody: dostupnost, rychlá aktualizace a editace, možnost vlastního doplnění obsahu. 23

Nevýhody: relevantnost informací je někdy sporná, nelze použít jako zaručený zdroj informací. 5.5 RSS RSS (Really Simple Syndication) slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na vašem oblíbeném webu ve formátu XML. Dnes existuje několik RSS formátů např. RSS 0.91, RSS 1.0, RSS 2.0, které se liší především vývojovými týmy a typem metadat, které poskytují. Díky RSS nemusíte pracně prohlížet všechny naše oblíbené servery, abychom zjistili, zda je na nich nějaký nový článek, stačí mít zapnutou RSS čtečku (a samozřejmě být připojeni k Internetu), která oblíbené servery prozkoumá za nás a ihned upozorní na veškeré důležité změny, jenž na našich oblíbených stránkách proběhly (pokud jsou součástí RSS feedu). Dnes je tato technologie k dispozici i pod názvem Atom (Atom Publication Protocol). Jedná se o formát, který je dalším rozšířením RSS. Je také založen na XML, nabízí lepší standardizaci, více možností jak popsat kanál atd. Výhody: rychlá dostupnost aktualizovaných informací na oblíbených webových stránkách, webmaster zpřístupňuje informace na Internetu pro strojové zpracování. Nevýhody: vyšší nároky kladené na uživatele (nutnost použití specializovaného softwaru). 5.6 AJAX AJAX tedy Asynchronous JavaScript and XML je směsicí několika technologií standardní HTML, používá DOM model (Document Object Model), data se předávají pomocí formátů XML a XSLT asynchronně a celé je to zastřešeno, jak již název napovídá, JavaScriptem. Hlavní výhodou a smyslem AJAXu je odstranění nutnosti znovunačtení celé webové stránky ve chvíli, kdy uživatel reaguje na některou z jejich dynamických částí, např. hlasování v anketě. 24

Technologie AJAX stránce umožňuje, aby kontaktovala server a dostala od něj libovolná data, nejčastěji ve formátu v XML, a ta pak zobrazila bez nutnosti kompletního znovunačtení celé webové stránky. Výhody: Rychlejší práce uživatele nemusíte čekat na znovunačtení celé stránky. Příjemnější uživatelské rozhraní okamžitá odezva (např. seznam našeptávač). Snížení zátěže webových serverů snížení množství přenášených dat mezi serverem a klientským počítačem. Nevýhody: Problémy s tlačítkem zpět AJAX znemožňuje správnou funkci tlačítka zpět v prohlížeči, protože zpět funguje pouze u statických stránek. Tlačítko zpět vám AJAX buďto vůbec nedovolí použít, nebo v horším případě dovolí, ale ztratíte všechna data a tedy i vaši práci. Stále stejná URL pokud se změní obsah stránky pomocí AJAXu, URL zůstává stále stejná, což znemožňuje poslat odkaz na aktuální stránku, či aktuální stránku uložit do oblíbených záložek. Síťová latence uživatel mnohdy nemusí vědět, že AJAX zrovna posílá data serveru, takže může být nemile překvapen na první pohled náhodným zpomalením odezvy serveru. Zvýšení nároku na programové vybavení webového klienta. Mezi nejznámější české weby používající AJAX patří například Seznam.cz, který jej využívá u svého Seznam našeptávače. U zahraničních webů jej již v hojné míře využívá např. Google.com (Google mail, Google maps, Google suggest). 5.7 Podcasting Podcasting je nová metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. Jedná se o zvukové záznamy, které jejich autor umístí na Internet, většinou v podobě zvukového souboru ve formátu mp3, ale samozřejmě lze použít i jiný formát. 25

Podcasting je tedy v podstatě způsob, jak si automaticky stahovat internetové rozhlasové pořady (ale nejen rozhlasové) do přenosného kapesního přehrávače jako je ipod, nebo rovnou na svůj počítač. Podcasting vznikl spojením slov ipod a broadcasting (vysílání). Podcast může být nejen pořad, ale i příspěvek, který např. autor Blogu namluvil, převedl do digitálního zvukového formátu a umístil na svůj Blog. V zahraničí je podcasting rozšířenější než u nás, ale i na českém Internetu se začíná objevovat stále více projektů, či rádií které nabízí podcast svého vysílání (například časopis Respekt, herní server Hrej.cz, rádio Frekvence 1, Expresradio, Podcast blog). Využití podcastingu Poslech oblíbené rádiové stanice některá česká rádia již nabízí možnost stahování vybraných pořadů ve formě podcastů, takže se můžeme rozhodnout kdy a kde budeme svůj oblíbený pořad poslouchat. Možnost využití ve výuce podcastingu se věnují učitelé, lektoři, školy a vzdělávací instituce, takže je možné se vzdělávat formální i neformální formou v angličtině, lékařství apod. Například podcasty The Word Nerds a The Bob and Rob Show mohou sloužit jako pomoc při studiu angličtiny. Blogy existující pouze ve zvukové podobě nic nemusíme číst, stačí poslouchat. Doplněk ke klasickým textovým webům Výhody: odbourávají se problémy se streamingem (není nutné být stále on-line při poslechu), nemusíme kontrolovat, kdy se bude vysílat určitý pořad (možnost zpětného přehrání pořadu) Nevýhody: možné zneužití autorských práv. 26

5.8 Video podcast Video podcast je podobný jako podcasting, jen se samozřejmě nepoužívá zvukový, ale video formát a nejedná se o obdobu rádií, ale spíše TV. Můžeme se setkat se dvěma názvy a to vodcast (video on demand VOD) a vidcast. Jedná se o video v digitální podobě, které může být opět distribuováno přes RSS feed, lze jej sledovat přímo na webu (ve formě streamingu), nebo si jej můžeme stáhnout na svůj počítač. Výhody a nevýhody jsou obdobné jako u podcastingu [17]. 27

6 Multimédia a Internet Multimédia jsou oblastí informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD- ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci [29]. Mezi multimédia řadíme: obrázky, zvuk, video (obvykle i se zvukem), synchronizovaná multimédia, o klipy složené z různých objektů (audio, video, obrázky, text), o průběh klipu se řídí časem případně interakcí s uživatelem. Výhody multimédií: jejich použitím se statické stránky stávají atraktivnější a zajímavější, pohodlnější a účinnější vstřebávání informací. Nevýhody multimédií: náročnost na přenosovou kapacitu sítě, o HTML stránka má velikost v jednotkách KiB, o multimédia v desítkách, stovkách KiB, video záznamy pak v MiB, u některých médií jsou zvýšené nároky na výkon počítače (video), finančně i časově náročné na vytváření, musíme najít kompromis mezi množstvím přenášených dat a požadavky na estetiku stránky. Multimediální obsah je obvykle uložen v samostatných souborech ve speciálním formátu. Do HTML stránky se vkládá pouze odkaz na externí soubor s multimediálním obsahem. Multimediální data se zpracovávají a přehrávají prohlížečem (obrázky, základní 28

zvukové formáty), nezávislou aplikací nebo využitím plug-inu (nezávislá aplikace, která se tváří jako součást prohlížeče, multimediální obsah je přímo součástí stránky) našeho oblíbeného prohlížeče [13]. 6.1 Obrázky Obrázky můžeme rozdělit na dvě obecné kategorie podle způsobu zpracování a jejich dalších možností při zobrazení a editaci. Jedná se buďto o bitmapové (grafický formát GIF, JPEG, PNG) nebo vektorové (grafický formát SVG). Bitmapový (rastrový) obrázek je složen z jednotlivých bodů (pixelů), které jsou dány svojí polohou a barvou. Úpravy bitmapového obrázku se provádějí individuálním nastavováním barvy jednotlivých bodů. Výhodou bitmapového obrázku je velice realistické podání grafiky. Typickým příkladem bitmapového obrázku je fotografie (viz obr. 2). Zpracování bitmapových obrázků je obvykle paměťově velmi náročné, a nezkomprimované bitmapové obrázky bývají též náročnější na úložný prostor. Bitmapovými formáty obrázků jsou například formáty BMP, GIF, JPG, JPEG, TIF, PCX aj. Pro jejich úpravu musíme využít programy nazvané bitmapové editory. Mezi ně patří například program Malování (PaintBrush), který jsou standardní součástí Windows nebo pak profesionální grafické aplikace jakou je například Corel Photopaint či Adobe Photoshop. Obr. 2: Rastrový obrázek Obr. 3: Vektorový obrázek (zdroj: http://www.3epraha.cz/arcon/arcon9_funkce_b.htm) 29

Vektorové obrázky se skládají z tzv. objektů tvořených matematickými křivkami (viz obr. 3), které jsou popsány matematickými rovnicemi (např. kružnice, elipsa, přímka apod.). Každý objekt je určen tvarem, velikostí, polohou, barvou výplně, barvou a tloušťkou obrysu apod. Při změně velikosti obrázku nedochází ke ztrátě kvality neboť se matematické křivky pouze přepočítají pro novou velikost (kružnice zůstává stále kružnicí, elipsa elipsou apod.). Vektorové obrázky mohou být mnohem méně náročné na úložný prostor (zejména, pokud jsou velmi jednoduché) než bitmapové obrázky. Jsou vhodné pro grafiku vysoké kvality, kresba je čistá a přesná. Vektorový obrázek je obrázek typu ilustrace a používá se například pro různé propagační tiskoviny, loga firem, grafy, grafické úpravy textu ale také technické výkresy apod. Vektorovými formáty jsou například SVG, WMF (Windows Meta File), CDR (Corel Draw), ZMF (Zoner Callisto), ZBR [16]. Ne všechny obrazové formáty jsou vhodné a lze je použít na Internetu. Představme si tedy blíže ty, jejichž přítomnost je na webových stránkách nejčastější. Asi nikoho nepřekvapí, že se jedná převážně o bitmapové formáty. GIF nejpoužívanější formát, umožňuje vytvářet obrázky maximálně ve 256 barvách, není příliš vhodný pro zařazování naskenovaných fotografií na stránky, animované obrázky, jedna transparentní barva, prokládané obrázky (rychlejší náhled na pomalé lince), dříve byly problémy s licencováním, ale platnost patentů již skončila. JPEG pouze barevný režim TrueColor, ztrátová komprimace dat (vhodná především pro fotografie), progresivní verze formátu (rychlejší zobrazení náhledu). PNG náhrada formátu GIF (není omezen patentem), umožňuje vytvářet obrázky v mnoha barevných hloubkách včetně TrueColor (dokonce i 48bitový TrueColor), v odstínech šedi apod., 30

alfa-kanál pro každý bod obrázku lze určit jeho průhlednost, neumožňuje tvorbu animovaných obrázků, prokládání obrázků je oproti GIFu ještě vylepšeno, podporují jen novější verze prohlížečů (NN a IE až od verzí 4.0). SVG (Scalable Vector Graphics) vektorový formát využívající XML syntaxi, obrázek se skládá ze základních grafických elementů jako úsečka, kružnice, text, atd., může být uložen v samostatném souboru nebo přímo jako součást stránky v XHTML, možnost podle potřeby zvětšovat/zmenšovat, s obrázkem lze manipulovat pomocí rozhraní DOM a JavaScriptu, podpora v prohlížečích, o plug-in od Adobe pro IE, NN a další prohlížeče, o Opera a Firefox podporují přímo, vytváření obrázků v SVG většinu vektorových editorů lze rozšířit o modul s exportem do SVG [13]. 6.2 Zvuk Zvuk je v počítači ukládán v digitální podobě. Do počítače jej dostaneme dvěmi možnými cestami. Tou první je nakopírovat zvukovou nahrávku v některém z digitálních formátů, tou druhou pak převod analogového zvukového signálu, např. z rádia, gramofonové desky aj., na signál digitální, který již v počítači uchovávat dokážeme. Metoda, která nám toto umožní se nazývá vzorkování. Vzorkování pracuje na principu pořizování tzv. vzorků (samples). To znamená, že v každém pevně stanoveném časovém intervalu je zaznamenána aktuální hodnota analogového signálu. Čím kratší je zmíněný časový interval, tím vyšší je počet pořízených vzorků (tzv. vzorkovací frekvence) a tím je výsledný zvuk kvalitnější (více se blíží originálu). S rostoucím počtem vzorků však roste také kapacita paměti potřebná k jejich uložení v počítači. 31

Podle Shannonovy vzorkovací věty je pro lidské ucho naprosto dostačující vzorkovací frekvence 44 100 Hz. Obr. 4: Původní analogový signál o délce 1 s Obr. 5: Ukázka vzorkování s vzorkovací frekvencí 7 Hz 32

Obr. 6: Ukázka rekonstruovaného signálu s vzorkovací frekvencí 7 Hz Každý vzorek je reprezentován obecným reálným číslem. Počítač však není schopen uchovávat reálná čísla s nekonečnou přesností (nekonečným desetinným rozvojem). Proto musí ještě každý pořízený vzorek projít tzv. kvantifikací. Což neznamená nic jiného, než že pro něj zvolíme maximální počet bitů, na kterých smí být v paměti počítače uložen. Počet bitů nám určuje počet úrovní (tzv. hloubku vzorkování), které jsme schopni odlišit [21]. Obr. 7: Ukázka kvantifikace původního signálu o pěti úrovních (-2, -1, 0, 1, 2) 33

Obr. 8: Rekonstruovaný signál po vzorkování i kvantifikaci WAV Formát wav ukládá jednotlivé vzorky bez dalších zvláštních úprav.vzorků je samozřejmě mnoho a jsou velmi krátké. Je to formát se kterým se dobře manipuluje, je velmi vhodný pokud je kupříkladu potřeba digitalizovanou nahrávku nějakým způsobem editovat. MP3 Formát mp3 je představitelem tzv. ztrátové komprese dat. Stejně tak jako u formátu wav je jeho velikost závislá na vzorkovací frekvenci a rozsahu sledovaných hodnot. Kromě toho je ale záznam ochuzen o zvukové rozsahy a vlastnosti, které lidské ucho stejně neslyší, příp. nejsou pro poslech důležité. Kvalita záznamu se potom určuje také kompresním poměrem velká komprese = malý soubor a nízká kvalita zvuku, malá komprese naopak. Dalšími faktory, které ovlivňují kvalitu komprese jsou použitý psychoakustický model a komprimační algoritmus. RA Formát Real Audio je v mnohém podobný formátu mp3. Také pracuje se ztrátovou kompresí. Tento formát se hojně využívá na Internetu k přenosu zvuku a videa. Zajímavý je tím, že s vhodným zařízením na straně serveru je možné posílat zvuk či obrázky v kvalitě a velikosti odpovídající propustnosti linky [11]. 34

6.3 Video Pojem video společně označuje digitální (MPEG, Digital Betacam, D3, DV) a analogové (VHS, Betacam, Quadruplex) způsoby ukládání obrazových záznamů. Může být nahráváno a přenášeno v různých formátech v podobě diskových záznamů, kazet či souborů nebo přímým vysíláním (televizní norma, DVB-T). Počítač neumí ukládat analogové video, proto je nutné jej před uložením převést do digitální formy [34]. 6.4 Synchronizovaná multimédia Synchronizovaná multimédia se vyznačují: prezentace složená z nezávislých obrázků, zvuků, videosekvencí, textů apod., průběh prezentace se řídí buď podle času, nebo podle interakce s uživatelem, u jednotlivých objektů můžeme určit jejich umístění na obrazovce a čas spuštění, má menší nároky na přenosovou kapacitu než samostatné video, lze snadno personalizovat, formáty: SMIL a Flash. Internet můžeme z multimediálního hlediska používat například pro získávání audio a video souborů. Přes Internet vysílá celá řada rozhlasových a několik televizních stanic. Z těch českých je to například kompletní živé vysílání Českého Rozhlasu, Evropy 2 nebo Frekvence 1, z televizí je to hudební kanál Óčko. Tomuto typu vysílání, kdy uživatel nestahuje soubor na svůj disk, ale přehrává jej přímo z Internetu, říkáme streamované vysílání. Všechny české televizní stanice pak nabízejí na svých webových stránkách multimediální obsah v archívech, ze kterých je možno přehrát starší pořady jejich vlastní produkce [3]. 35

6.5 Přínosy a využití multimediálních portálů v IS Webové portály sdružující data v multimediální podobě nabízejí specifické informace v přehlednější formě (jedním obrázkem lze obvykle vyjádřit více než tisíci slovy). Díky nim mohou uživatelé sledovat větší množství informací na menší ploše a najednou (např. počasí jako obrázky, vývoj akcií formou malých grafů, on-line přenos videokonference,...). Dalším přínosem je možnost interaktivní komunikace, při které se účastníci mohou nejen slyšet, ale také vidět, čímž se nepřipraví o velmi důležité vjemy při komunikaci (řeč těla). Tyto portály mohou další systémy využívat jako centrálního zdroje multimediálních dat (např. Novinky.cz zveřejňují články a k nim již jen většinou doplní nějakou fotografii z předem připravených galerií. Tyto fotografie jsou uložené na některém z jejich multimediálních portálů a odtud je jenom podle potřeby použijí.). Multimediální data jsou náročnější na přenosové a archivační kapacity, proto není výjimkou, že jediný multimediální zdroj využívá hned několik firem ze snahy minimalizovat své vlastní náklady. Nejrůznější informační systémy využívají multimediálních portálů v různé míře, některé více jiné méně a spíše jako dekorativní než funkční část systému. Ať tak či tak, v dnešní době již téměř neexistuje informační systém, a o on-line systémech to platí dvojnásob, který by se nesnažil multimediálních portálů či dat využít. 36

7 Analýza a návrh webového portálu KK Šlapanice Před započetím diplomové práce jsem se rozhodla pro strukturovanou analýzu YMSA, protože je vývojově starší a teoreticky daleko více propracovanější než objektová analýza. Dalším důvodem je také to, že s touto analýzou jsem se při studiu setkávala daleko dříve a ve větší míře než s objektovou analýzou. Metody strukturované analýzy a návrhu jsou založeny na principech procedurálních programovacích jazyků. Díky dlouholetému vývoji a zkušenostem s praktickými aplikacemi se soubor metod strukturované analýzy a návrhu ustálil na několika základních, s jejichž využitím lze popsat velmi široké spektrum systémů. Metody strukturované systémové analýzy a návrhu představují ne příliš rozsáhlý soubor vzájemně se doplňujících metod založených na relativně jednoduchých a jasně specifikovaných principech. Důsledné uplatňování takovýchto principů sice neposkytuje uživateli na první pohled příliš mnoho volnosti, avšak vede ke tvorbě konzistentních modelů. Metody strukturované systémové analýzy jsou plně v souladu s principy obecné teorie systémů. V neposlední řadě je jejich nespornou výhodou existence ověřených a propracovaných prostředků počítačové podpory, které tyto metody implementují. Ačkoliv s příchodem objektově orientovaných metod na počátku 90. let se další vývoj metod strukturované systémové analýzy a návrhu více méně zastavil, díky všem výše zmíněným aspektům si dodnes uchovávají přední pozici v oblasti analýzy a návrhu jak softwarových, tak především nesoftwarových systémů [2]. 7.1 Postup při analýze a návrhu webového portálu Abych dosáhla cílů, které jsem si předem stanovila, rozvrhla jsem si postup práce do několika kroků: seznámení s KK Šlapanice, získání více informací o odvětví zvaném agility (kategorie, překážky, délka tratě,...), určení hranic systému a definice doménové oblasti, tvorba modelu okolí systému (účel systému, uživatelské role, datové toky, kontextový diagram), 37

tvorba modelu chování systému (diagramy datových toků, datový model, minispecifikace), zvolení vhodných IT technologií pro implementaci, návrh grafického uživatelského rozhraní (GUI). 7.1.1 Kynologický klub Šlapanice Kynologický klub byl založen v roce 1952 pod hlavičkou Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou). Jeho součástí byl i střelecký klub v prostorách bývalé cihelny Hliník. Za klubovnu tehdy sloužila maringotka. Celkový vzhled areálu a okolí byl jiný než v současné době (žádná zástavba). Od roku 1956 se začalo se stavbou klubovny. Tato stavba se prováděla svépomocí. Klub založili Břoušek, Zelenka, Heinc, Beneš, a jiní (kolem 10 členů). Výcvik se prováděl pouze služební, někteří členové cvičili psy pro potřeby armády a VB ČSSR. V roce 1982 byla zahájena přístavba klubovny. Od 70. let do konce 80. let se prováděl předvojenský výcvik branců se zaměřením psovod. Kynologickým klubem prošlo několik generací psovodů. Provozovat se začal i záchranářský výcvik (členové Mazálek M., Mazálek J., Katolický Z.). Během let členové klubu získali mnoho úspěchů na výcvikovém poli. V současné době má KK Šlapanice kolem 100 členů a věnuje se všestrannému výcviku (tzv. poslušnost), agility, záchranné brigádě jihomoravského kraje (jmbszbk). 7.1.2 Co je to agility? Agility, neboli psí parkur, vzniklo kolem roku 1978 v Anglii. Podobá se koňskému parkuru, kde jsou na vyhrazeném prostoru umístěny skokové překážky, které jezdec s koněm absolvuje v předem určeném pořadí. Určité rozdíly mezi psím a koňským parkurem tady však jsou, a to především ve velikosti překážek (ty psí jsou mnohem menší). Psi jsou však výrazně pohyblivější, takže kromě klasických skokových překážek mívají v parkuru zařazen i slalom, kladinu, šikmou stěnu, houpačku, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel. Dalším poměrně podstatným rozdílem je to, že psovod na psovi nesedí jako jezdec na koni, ale běží vedle něj. Pes nemá vodítko ani obojek a psovod jej ovládá pouze slovními povely, vlastním pohybem a gesty. Vzájemný dotek psa a psovoda se hodnotí jako chyba. 38