D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu D.1.1 Architektonicko-stavební řešení a) Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby Jedná se o stavební a udržovací práce na objektu Základní školy, Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace (dále jen škola). Z důvodu nevyhovujícího technického stavu budou stávající dřevěná zdvojená okna nahrazena plastovými s izolačním zasklením, rovněž zadní dřevěné dveře budou nahrazeny novými plastovými plnými dveřmi. Fasáda školy bude vyspravena a natřena dle barevného řešení. Stavební úpravy budou respektovat stávající urbanistické a architektonické řešení objektu. Objekt školy není řešený jako bezbariérový. Stavební úpravy nemají vliv na bezbariérovost objektu. celkové provozní řešení Stavební úpravy nemají vliv na celkové provozní řešení objektu. konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; Bourací práce. Dojde k vybourání dřevěných zdvojených oken, včetně venkovních a vnitřních parapetů a žaluzií. Na fasádě bude odstraněna vadná břízolitová omítka. Svislé nosné konstrukce. Při zásazích do stávajících konstrukcí objektu bourání nebo zazdívaní otvorů bude použita cihla plná pálená 290/140/65 mm na maltu MC 10. Praskliny na fasádě budou lokálně vyspraveny za použití helikální výztuže o průměru D 6 mm. Zajištění trhlin v blízkosti rohů a otvorů Prasklé zdivo bude stabilizováno vlepením nerezových prutů D 6 mm do vyfrézovaných drážek v ložných spárách zdiva. Tam, kde jsou trhliny vzdáleny méně než 500 mm od vnějšího rohu, měly by pruty být ohnuty kolem rohu a napojeny do vrtané zdi. U otvorů při vzdálenosti trhliny nejméně 100 mm, by měly být pruty ohnuty a upevněny do ostění. 7
Sešívání trhlin Výplně otvorů. Nová okna budou provedena jako plastová otevíravá a sklopná, resp. pouze sklopná, s tepelně izolačním zasklením izolační dvojsklo 4+16+4, resp. s bezpečnostním tepelně izolačním zasklením s použitím skel VSG 6,4. Na oknech v 1.PP bude použito bezpečnostní neprůhledné zasklení. Barva rámu a křídel bílá. Okna a dveře budou osazovány s využitím certifikovaného systému těsnění spar z hlediska hydroizolačního, parotěsného a tepelněizolačního. Vybrané okenní otvory budou osazeny hliníkovými vodorovnými žaluziemi, ovládání řetízky. Část oken bude ovládána pákovými otvírači, které umožní sklopení křídla z úrovně podlahy. Základní požadavky jsou stanoveny v ČSN EN 14351-1 Okna a dveře Norma výrobku, funkční vlastnosti. Požadavky na tepelně technické vlastnosti pak v ČSN EN 730540-2 Požadavky. Další požadavky na okna jsou uvedeny ČSN 730532 Akustika Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků požadavky a rovněž ČSN 730035 Zatížení stavebních konstrukcí. Následným požadavkem normy ČSN EN 730540, který zejména v poslední době vlivem četnosti negativních poznatků na realizovaných sanacích nabývá na významu při posuzování jednotlivých konstrukcí a detailů, je zajištění vnitřních povrchových teplot. Nesplnění tohoto požadavku způsobuje obávaný vznik kondenzace vodních par na vnitřním povrchu konstrukce s následným vznikem plísní. Pro výplně stavebních otvorů jsou stanovený zhruba ve vztahu k rosným bodům dle situace k topnému tělesu - situování nad otopným tělesem Ө i 9,7 stupňů Celsia - pokud není pod prosklenou konstrukcí otopné těleso Ө i 10,7stupňů Celsia K dalšímu požadavku na okenní otvory náleží zajištění minimální hygienické výměny vzduchu. Tento parametr je dán hygienickými předpisy a je stanoven mimo jiné též ČSN EN 730540. Stanovuje zajištění tzv. minimální hygienické výměny vzduchu v daném prostoru v m3 za hodinu ( n = 0,5/h pro obytné místnosti) bez vlivu lidského faktoru. Okna - plastové profily se stavební hloubkou 70 mm (min. šesti komorový profil). Pro zvýšení pevnosti jsou profily vyztuženy ocelovou pozinkovanou výztuhou. K zasklívání jsou používána izolační dvojskla vybavená nekovovým distančním rámečkem snižujícím rosení a namrzání obvodu skla. Standardně používaná dvojskla jsou ve složení 4-16-4, pokovena a naplněna vzácným plynem Argonem. Koeficient prostupu tepla Ug=0,9-1,0 W/m2K-1, zvukový útlum Rw 32dB. Mikroventilace u otevíracích/sklopných oken je u nás ve standardu. Kování je ovládáno klikou a zabezpečuje pomocí speciálního 2 až 4 8
polohového systému: - bezpečné uzavření okna po jeho celém obvodu - otevření okna - mikroventilaci - sklopení Celoobvodové kování - dnes jsou okna z jakéhokoliv materiálu standardně vybavována systémem celoobvodového kování, které má několik uzavíracích bodů. Kování je ocelové s povrchovou antikorozní úpravou a je zapuštěné v kovací drážce profilu. Základní provedení celoobvodového kování umožňuje otevírat a sklápět křídlo, pokročilejší mechanismy pak zajišťují speciální pohyby křídla, například jeho posunování. Pravoúhlá otevíravě sklopná okna jsou standardně vybavena mikroventilací, otevíravě sklopné balkonové dveře jsou vybaveny kromě mikroventilace (u pravoúhlých) také západkou a madélkem. Izolační dvojsklo - problematika zasklení je velmi obsáhlá. Obecně tvoří izolační dvojsklo jakýsi sendvič - dvě tabule skla obvykle o tloušťce 4 mm jsou spojeny distančním rámečkem a tmelem. Distanční rámeček je již ve standardu nekovový (zpravidla plastový), nejčastěji 16 mm široký. Koeficient prostupu tepla Ug izolačního dvojskla v základním provedení býval 2,9 W/m2K. V současné době je technologie výroby izolačního dvojskla natolik pokročilá, že dovoluje vyrábět izolační dvojskla s Ug = 0,9-1,0 W/m2K, díky nanášení mikroskopické vrstvy oxidu kovu na jednu z tabulí skla v dvojskle. Takové sklo funguje jako jakési zrcadlo, v zimě propustí infračervené záření (tedy teplo) dovnitř do interiéru budovy, ale již je nepustí zpět do exteriéru, jako standardní sklo. Izolační dvojsklo je navíc vyrobeno v argonové atmosféře, mezi skelní prostor není tedy vyplněn vzduchem, ale právě tímto inertním plynem, který díky svým izolačním schopnostem posiluje tepelně-izolační vlastnosti celého dvojskla. Izolační dvojsklo lze samozřejmě dodávat v nejrůznějších modifikacích, kromě tepelně-izolačních existují dvojskla protisluneční, bezpečnostní, protihluková, ornamentální. Těsnění - těsnění je černě nebo šedě zbarvený gumový profil, který se implementuje do příslušné drážky v profilu. Drážky pro těsnění jsou umístěny buď v místě kontaktu např. rámového a křídlového profilu nebo v místě kontaktu profilu a izolačního dvojskla. Těsnění může výrobce profilového systému dodávat již zabudované jako tzv. svařované těsnění. Pomocný materiál - ve výrobním procesu se používají různé silikonové tmely, plastové výlisky v podobě podložek pod izolační dvojsklo a krytek na kování, vruty a šrouby. Váha těchto položek v celém výrobním procesu je zanedbatelná. Použití certifikovaného okenního těsnicího systému při osazování výplní otvorů: - 10-ti letá garance na funkci připojovací spáry - díky úsporám energie návratnost investice ještě v době trvání garance - výrazné snížení hladiny hluku - zabránění průniku vlhkosti a vzniku plísní - snížení rizika vzniku poruch (neestetické praskliny, vznik map po zatékání popřípadě zahnívání dřevěných rámů a vzniku plísní), - vyšší odolnost proti zatékání, těsnost proti průvanu a pronikání chladu, - prodloužení životnosti výplně jakožto celku, - přenesení vnějšího zatížení prostředím (nárazový vítr, otřesy) a teploty, - přenesení vnitřních sil v konstrukci v důsledku objemových změn a rozdílnosti povahy stavebních materiálů, 9
- možnost delší časové prodlevy od osazení výplně a prováděním omítek nebo zateplovacích systémů. (PUR pěna není vystavena UV záření, do konstrukce neproniká voda apod.), - zvýšení útlumu hluku a odolnosti proti akustickému tlaku, - vyšší dilatační schopnosti, - zamezení pronikání prachu do spáry Pod pojmem připojovací spára otvorových výplní je klasifikován prostor, který se vyskytuje v minimálním množství desítek metrů na obvodovém plášti každé budovy mezi zdivem a konstrukcemi jako jsou okna, dveře, prosklené fasády či střešní světlíky. Prostor, který by měl, dle požadavků určené normy ČSN 73 05 40 2 (prováděcí vyhláškou č. 291/2001 Sb. zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.), dosahovat podobných tepelně izolačních vlastností a trvanlivosti jako okolní přilehlé konstrukce. V současnosti je používán převážně jeden způsob montáže, kdy je okno mechanicky ukotveno do otvoru a vzniklá spára zapěněna polyuretanovou pěnou. Ta má sloužit jako tepelný izolant spáry. Takto vytvořená spára bývá zpravidla ještě ponechána několik týdnů či měsíců povětrnosti, a to i přesto, že polyuretanové pěny nejsou výrobci zpravidla deklarovány jako UV stabilní a dochází tak k jejich pozvolné degradaci. Pěna se stává sprašnou a její schopnost tepelně izolovat se narušuje. Posléze při dokončení exteriérového opláštění bývá polyuretanová pěna překryta vrstvou omítky. Během užívání budovy může izolant nekontrolovatelně zvyšovat svoji vlhkost, obzvlášť jsou-li přebytky pěny po vytvrzení oříznuty. Buď se do spáry zafoukává dešťová voda nebo dochází ke kapilárnímu transportu vlhkosti z omítkového materiálu, který je zpravidla vysoce pórovitý. Z tepelně izolačního materiálu se tak stává v podstatě tepelný vodič a vzniká tepelný most. Pokud se podíváme na interiérovou stranu spáry, která bývá velmi často ošetřena štukem či jinou omítkovou směsí, je nutné vzít v úvahu, že již při běžném provozu domácností či kanceláří dosáhne vzduch v místnosti určité relativní vzdušné vlhkosti a díky rozdílné hladině parciálních tlaků vzduchu uvnitř a vně budovy se šíří obvodovými konstrukcemi. Jestliže dojde ke 100% nasycení vzduchu, díky prudkému poklesu jeho teploty v konstrukci obvodového pláště včetně izolantu připojovací spáry, vytvoří se rosný bod a vzniká kondenzát. Nejchoulostivějším místem je právě připojovací spára, která má zpravidla stavební hloubku jen 7 cm. Očekávání a požadavky hovoří o její srovnatelné tepelně izolační schopnosti s vlastnostmi zdiva o tloušťce cca 45 cm nebo novodobé moderní konstrukce otvorové výplně. Materiál polyuretanové pěny je však nasákavý a není-li množství vlhkého vzduchu proudícího do spáry regulováno či do spáry zatéká, vlhkost v něm přes podzimní, zimní či ranně jarní týdny zůstává. Navíc je připojovací spára spárou dilatační, kde výplňové materiály spáry musí dlouhodobě přenášet zatížení a dilatační pohyby okolních prvků. Jestliže je některá z funkcí narušena v místě spáry, potom vznikají tepelné mosty, praskliny v omítce a plísně. Ve svém důsledku může dojít v krajních případech až k snížení výkonu či degradaci okolních stavebních konstrukcí. Výše uvedené platí pro všechny typy konstrukcí otvorových výplní tzn. hliníková, PVC i dřevěná okna. Požadavky na připojovací spáru (dle ČSN 70540-2): - nulová propustnost vody - nulová propustnost vzduchu - zamezení vzniku kondenzátu - umožnění dilatace (těsnící i kotevní prvky) - tepelná a zvuková izolace Proveditelnost detailu je v řadě případů klíčem k úspěšné aplikaci a funkčnímu výsledku. Neprodyšná vrstva je umístěna na interiérové straně izolační roviny, kdy je tímto opatřením zamezeno proudění vzduchu a vlhkosti do konstrukce či spoje. Na exteriérové straně jsou naopak umístěny materiály vysoce prodyšné, avšak odolné vůči průniku hnaného deště. Styky a 10
spoje musí být utěsněny účinnými těsnicími materiály s požadovanou životností, odolávající vlivu povětrnosti, dilatačním pohybům a objemovým změnám. Z hlediska prostupu vodních par a nebezpečí kondenzace vodní páry v konstrukci je výhodné, pokud jsou vrstvy v konstrukci řazeny takovým způsobem, aby se velikost součinu tepelné vodivosti a faktoru difúzního odporu jednotlivých vrstev směrem od vnitřního povrchu (od interiéru) postupně snižovala. Může při takto uspořádaném detailu snadno docházet k žádoucímu odvětrání spáry. Nejčastější chyby při montáži: - použití pouze PUR pěny (nedostatečná schopnost dilatace, nasákavost) - řešení pouze na jedné stranně spáry (použití pouze hydroizolační fólie nebo vzduchotěsné fólie) - záměna v pořadí těsnicích materiálů - nedodržení postupů při navrhování a provádění detailu Truhlářské výrobky Nové vnitřní parapety budou provedeny z plastových desek. Nosné konstrukce původních parapetů budou zachovány. V parapetních deskách nad otopnými tělesy budou provedeny provětrávací mřížky. Úpravy vnitřních povrchů Stávající omítky jsou vápenné štukové. Po provedení výměn otvorových výplní dojde k lokálnímu opravení vnitřních omítek a vymalování ostění stěn s otvorovými prvky. Fasáda. Břizolitová omítka bude lokálně vyspravena, očištěna ručně kartáči a tlakovou vodou, a následně natřena silikátovou barvou (min. 2 nátěry)s použitím propojovacího můstku a penetrace. Přesný barevný odstín fasády bude vybrán objednatelem na základě předložení barevných vzorků zhotovitelem. Na jihovýchodní fasádu (hlavní vstup od komunikace) bude namalováno LOGO školy. Logo bylo vytvořeno na základě požadavku školy, která se zabývá ekologií a multikulturou. Ekologii a kladný vztah k ní, symbolizuje lipový list na natažené ruce Multikulturu natažená ruka s barvou prstů v barvách olympijských kruhů (všechny národy a rasy). Zároveň jsou barevné prsty symbolem kreativity a nápadů žáků. Kontury jsou bílé - symbol čistoty Vašich činů. Klempířské prvky Nové klempířské prvky budou provedeny z hliníkového plechu hnědé barvy. Jedná se o venkovní parapety. Při nátěru fasády budou klempířské prvky dle 11
potřeby demontovány a následně osazeny na původní místo (rovněž cedule, štítky, značky ad.) Průvětrníky sloužící k odvětrání ploché střechy budou demontovány a osazeny nové, plastové 200x200 mm. Zámečnické konstrukce Stávající zábradlí u zadního vstupu, ocelový žebřík na střechu a držáky na vlajky budou zbaveny rzi a následně natřeny barvou v tmavě hnědém odstínu. bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí Bezpečnost práce při provozu Bezpečnost práce při provozu se řídí vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v platném znění, dále pak souvisejícími předpisy a normami. Bezpečnost při užívání Bezpečnost při užívání objektu souvisí s vhodnou volbou a životností navržených materiálů v součinnosti se samotným projektem. Bezpečná údržba jednotlivých zařízení v objektu je rovněž důležitou součástí bezpečného provozu. Malby v interiéru budou pravidelně v intervalu max. jeden krát za tři roky obnoveny. Veškeré práce na stavbě musí být prováděny v souladu s příslušnými normami, předpisy a schválenými technologickými postupy. Především je nutno dbát ustanovení předpisů o bezpečnosti práce a technických zařízení na stavbách ( vyhlášky č. 28/1998 Sb. ve znění vyhlášek č. 324/1990 Sb.a č.207/1991 Sb. ), v oblasti způsobilosti pracovníků a jejich vybavení ( odborná a zdravotní způsobilost, proškolení), požadavky na staveniště ( ohrazení, oplocení, udržování pracovních ploch a přístupových komunikací, osvětlení, podchodné výšky, manipulační šířky pro pěší, zajištění otvorů a jam, použití žebříků, skladování materiálu apod.), dále to jsou požadavky na BOZP při provádění zemních prací ( práce v ochranném pásmu elektrických, plynových, telekomunikačních a dalších podpovrchových vedení, zajištění stability stěn, výkopů), betonářských prací, zednických prací, prací ve výškách a nad volnou hloubkou a prací v mimořádných výškách. Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky, Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště, Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, Nařízení vlády č. 178/2001 Sb. o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci. stavební fyzika - tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika / hluk, vibrace - popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí Hluk z vnějšího provozu Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou stanoveny nařízením vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ( 12) včetně změny č.88/2004 Sb. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku L Aeq,T = 50 db a korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 výše uvedeného nařízení. Součástí objektu nebude žádný zdroj 12
hluku, který by měl vliv na zvýšení akustické situace v areálu a jeho okolí. Hluk v průběhu stavebních prací Pracovníci provádějící stavební práce vystavení nadlimitnímu hluku (např.: práce s pneumatickými sbíječkami) budou vybaveni příslušnými osobními ochrannými prostředky proti hluku dle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a budou přijata příslušná organizační opatření (přestávky) tak, aby nebyla překročena celková normovaná denní expozice pro běžnou dobu trvání pracovního dne (skupina VI. dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 502/2000 Sb.) 3 640 Pa 2 s. Vibrace Šíření a vznik nadlimitních vibrací v průběhu výstavby a při provozu objektu se nepředpokládá. U pracovníků provádějících stavební práce vystavených vibracím ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací včetně změny č. 88/2004 Sb. (patrně pouze pracovníci s pneumatickým nářadím pokud bude použito), bude zajištěno vybavení příslušnými osobními ochrannými prostředky dle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a budou přijata příslušná organizační opatření (přestávky) dle zvláštních předpisů. Údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení Materiály použité při stavebních pracích budou splňovat požadavky příslušných technických norem a vyhlášek včetně požadavků na jakost. popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí Bez požadavků stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných - stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami Dodavatel provede základní zkoušky požadované příslušnými normami a předpisy s vyhotovením protokolu o provedené zkoušce, nebo zajistí průkaz jiným příslušným dokladem. Náklady na zkoušky hradí dodavatel, včetně příslušných technických opatření. Zkouškou prokáže dodavatel dosažení předepsaných parametrů a kvality díla. V případě opakované kontroly, zkoušky nebo testu z důvodů, které leží na straně dodavatele, hradí náklady na jejich opakování dodavatel. Výsledky zkoušek budou uvádět veškeré příslušné detaily pro korektní a jednoznačnou identifikaci vzorku, místo a datum, kde byl odebrán, datum a výsledek testu, odkaz na použitou zkušební metodu (normu, standard), poznámky, jestliže nějaké jsou a podpis zástupce laboratoře. Před zakrytím díla musí být provedeny všechny předepsané zkoušky. Pokud dodavatel provede zakrytí díla bez předepsaných zkoušek, provede práce spojené s následnými zkouškami a uvedením díla do souladu s požadovanými parametry na vlastní náklady. Další zkoušky budou provedeny dle požadavku technického dozoru investora, nebo budoucího správce díla. výpis použitých norem ČSN 73 0035 ČSN 73 1101 ČSN 73 1201 Zatížení stavebních konstrukcí Navrhování zděných konstrukcí Navrhování betonových konstrukcí b) Výkresová část 13
Obsah výkresů pro architektonicko-stavební řešení D.1.1.1 Pohledy současný stav D.1.1.2 Pohledy stavební úpravy D.1.1.3 Pohledy barevné řešení D.1.1.4 Pohledy - LOGO D.1.1.5 Výplně otvorů c) Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků). Neobsazeno D.1.2 Stavebně konstrukční řešení a) Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu - stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; Stávající nosný systém objektu zůstane zachovaný. Stavebními úpravami nedojde k přitížení stávajícího nosného systému. Rozměry nosných konstrukcí jsou zřejmé z výkresů jednotlivých podlaží. Objekt je založen na betonových základových pásech. Při prohlídce stavby nebyly zjištěny poruchy z hlediska založení. K přitížení stávajících nosných konstrukcí nedojde rozhodující je stálé zatížení. Stavební úpravy nemají vliv na statiku objektu. údaje o požadované jakosti navržených materiálů Materiály použité při stavebních pracích budou splňovat požadavky příslušných technických norem a vyhlášek včetně požadavků na jakost. Vše bude dokladováno prohlášením o shodě příp. certifikátem jakosti. popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí Nejsou. v případě změn stávající stavby - popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů Stavební úpravy neovlivňují sousední objekty. Technologický postup výměny oken: Krok 1 Příprava montážního otvoru - před zahájením samotné montáže oken je nezbytné provést zdemontování stávajícího okna a přípravu otvoru pro zabudování nového okna. Začneme vysazením všech křídel z pantů, aby nám při další demontáži rámů oken nepřekážela. Následně opatrně oddělíme vnější parapet od spodní části rámu okna tak, aby bylo možno parapetní plech připevnit posléze k zazdívací liště nového rámu. Poté provedeme přeříznutí rámu, a to cca 300 mm od rohu v dolní a boční části rámu. Tento postup nám umožní jednodušeji vyjmout malou část rohu bez větší námahy. Poté postupujeme s demontáží po obvodu rámu, kdy jednotlivé části rámu vylamujeme již vcelku od rohu k rohu. Kotvy (ponkajzny) nebo vruty, kterými je okno připevněno se buďto podaří vylomit zároveň s rámem nebo pokud 14
zůstanou odřízneme je rozbrušovacím kotoučem. Následně provedeme odříznutí kontaktního zateplovacího systému ostění od ocelového osazovacího rámu okenního rámu. Dále postupně demontujeme osazovací ocelový rám okna. Nesmíme také zapomenout na vyčištění stavebního otvoru od všech zbytků stavební suti a smetení povrchových nečistot a prachu. Její provedení nám usnadní manipulaci nově osazovaného rámu ve stavebním otvoru. Při provádění demontáže je třeba mít na zřeteli, že demontáž stávajícího rámu je činnost poměrně náročná a vyžadující někdy i hrubou sílu. Přesto je nezbytné ji provádět velmi opatrně, aby nedošlo k poškození vnější omítky, popř. se škody na ní minimalizovali. Pochopitelně u styku okna s omítkovinou může dojít i při sebeopatrnější demontáži k poškození omítky. Krok 2 Osazení nového rámu - usazování nového rámu okna provádíme vždy s vysazeným okenním křídlem. Nejprve na vnitřní stranu rámu přilepíme parotěsnou zábranu certifikovaného systému pomocí akrylového lineru lepidla a necháme fólii lehce směřovat směrem do místnosti. Na vnitřní část ostění o které budeme okno opírat si na boční a horní ostění nainstalujeme komprimační pásku. Poté na parapetní část stavebního otvoru uložíme distanční podložky, které srovnáme do roviny. Na vyrovnané podložky osadíme rám a v horní části jej provizorně zafixujeme pomocí dřevěných klínků. Jakmile máme spodní část okna ve váze je potřeba zajistit jeho správné výškové osazení a napojení na stávající vnější parapet. To provádíme buď přidáváním či odebíráním distančních podložek umístěných na parapetu. Dále provedeme vyvážení ve svislici, aby rám nebyl nakloněn směrem do místnosti nebo naopak z místnosti ven. To by se mohlo nepříjemně projevit po osazení křídla, kdy nebudeme schopni mít otevřené křídlo v ustálené poloze a bude se, dle odchylky od svislice, neustále otevírat či přivírat. Krok 3 Kotvení - usazený a vyvážený rám, který jsme si pevně zafixovali klínky a podložkami můžeme nyní definitivně mechanicky ukotvit. Pro uchycení montážním vrutem (bez použití hmoždinek) máme již rám předvrtaný z výroby, proto skrze otvor v rámu vyvrtáme díru do ostění. Důležitým faktorem jsou vzdálenosti kotvících bodů, které musíme bezpodmínečně dodržovat. Většinou se první kotvící bod umísťuje do vzdálenosti cca 150 mm od každého vnitřního rohu, tzn. jak na svislé tak i vodorovné části rámu. Zároveň nesmí vzdálenost dvou sousedních kotvících bodů přesáhnout 700 mm. Pokud by se tak stalo musíme doplnit toto místo dalším kotvícím bodem. Krok 4 Utěsnění - po zakotvení již můžeme přistoupit k utěsnění prostoru po obvodě rámu. Pečlivě vymeteme spáry mezi rámem a ostěním a zkontrolujeme, jestli se ve zmíněném prostoru nevyskytují mechanické překážky, které by mohly bránit dilataci rámu. Následně fixírkou navlhčíme ostění a rám a do prostoru připojovací spáry aplikujeme PUR pěnu. Poté napenetrujeme plochy ostění, na které budeme lepit butylovou část paronepropustné fólie certifikovaného systému. V případě, že se při aplikaci vyskytnou na ostění kaverny, které nelze páskou přelepit, řešíme tyto průduchy těsnícím tmelem Nahtpaste nebo záplatou z parotěsné zábrany. Stávající vnější parapetní plech připevníme k zazdívacímu profilu vruty. Krok 5 Zednické začištění (zalištování) - na vnitřní zábranu můžeme nanést omítkovou směs a provést zednické začištění. Z vnější části bude ponechána pouze komprimační páska, která bude konečným způsobem utěsnění proti náporovému dešti. Krok 6 Konečné seřízení - křídlo, které jsme na počátku vysadili z rámu stejným způsobem nasadíme zpět. Vyzkoušíme, zda křídlo nikde po obvodu nezachytává o rámové části kování. Pokud zjistíme, že je potřeba křídlo seřídit, máme na pantech většinou tři seřizovací možnosti. Na spodním pantu dokážeme křídlo vystředit směrem nahoru, resp. dolů a také doleva či doprava. Na horním pantu můžeme seřídit přítlak křídla k rámu, aby byla zaručena správná těsnost křídla k rámu bez profukování. 15
Krok 7 Montáž příslušenství - k oknu lze osadit ještě další příslušenství, a to například vnitřní a vnější parapety, žaluzie, sítě proti hmyzu, rolety apod. Pro montáž vnitřních parapetů jsou stávající okna uzpůsobena a obsahují tzv. zazdívací profil (lištu), ke kterému lze parapet esteticky přisadit. Délka nového parapetu je dána vzdáleností mezi vnitřními špaletami. Na spodní straně je spára mezi zdivem a parapetem zednicky zapravena. Ostatní výše uvedené příslušenství lze na okna namontovat zcela bez problémů, protože výrobci již znají technické specifikace výrobců oken a své výrobky jim přizpůsobili. stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných - stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami Všechny zakrývané konstrukce budou kontrolovány TDI. TDI bude vyzván k převzetí všech zakrývaných konstrukcí. požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby - obsah a rozsah Výrobní dokumentace nových otvorových výplní, technologický postup nátěru fasády. požadavky na požární ochranu konstrukcí Bez požadavků. seznam použitých podkladů - předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod. ČSN 73 0035 ČSN 73 1101 ČSN 73 1201 ČSN 73 1401 ČSN 01 3420 ČSN EN ISO 4157-1 ČSN EN ISO 4157-2 ČSN 01 3495 Zatížení stavebních konstrukcí Navrhování zděných konstrukcí Navrhování betonových konstrukcí Navrhování ocelových konstrukcí Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části Výkresy pozemních staveb - Systémy označování - Část 1: Budovy a jejich části Výkresy pozemních staveb - Systémy označování - Část 2: Názvy a čísla místností Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti staveb ČSN EN 1990 ČSNISO 2394 ČSN EN 12354-1 ČSN EN 12354-2 ČSN EN 12354-3 ČSN EN 12354-4 ČSN EN 12354-6 Eurokód Zásady navrhování konstrukcí Obecné zásady spolehlivosti konstrukcí Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 3: Vzduchová neprůzvučnost vůči venkovnímu zvuku Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 4: Přenos zvuku z budovy do venkovního prostoru Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 6: Zvuková pohltivost v uzavřených prostorech ČSN 73 0527 Akustika Projektování v oboru prostorové akustiky Prostory pro kulturní účely Prostory ve školách Prostory 16
pro veřejné účely ČSN 73 0540-1 Tepelná ochrana budov Část 1: Terminologie ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov Část 3: Návrhové hodnoty veličin ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov Část 4: Výpočtové metody ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb Základní ustanovení ČSN 73 3130 Stavební práce Truhlářské práce stavební Základní ustanovení ČSN 73 3450 Obklady keramické a skleněné ČSN 733451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí ČSN EN 13914-1 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek Část 1:Vnější omítky ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek Část 2:Příprava návrhu a základní postupy pro vnitřní omítky ČSN EN 12400 Okna a dveře Mechanická trvanlivost Požadavky a klasifikace ČSN 74 6401 Dřevěné dveře Základní ustanovení požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí odkaz na příslušné předpisy a normy). Během realizace nebudou prováděny nové nosné konstrukce. Zásahy do stávajících nosných konstrukcí budou minimální. b) Podrobný statický výpočet Navržené stavební úpravy nevyžadují statické výpočty. c) Výkresová část Neobsazeno Neobsazeno Neobsazeno D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení D.1.4 Technika prostředí staveb - zdravotně technické instalace, - plynová odběrná zařízení, - vzduchotechnika, - vytápění, - chlazení, - měření a regulace, - silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem, - elektronické komunikace a další. Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje: a) Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese - bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod atd.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; 17
výpis použitých norem včetně data vydání). D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory a dílčí provozní soubory nebo funkční soubory. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní. Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura: - nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek, - podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla, - vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení, - zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny, - zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny, - zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv, - nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla, - vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Nevýrobní technologická zařízení jsou například: - zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení, - vyhrazená technická zařízení, - vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další. a) Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení - účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání). b) Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, 18
jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování - půdorysy a řezy ve vhodném měřítku). c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace). E Dokladová část Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. Dokladová část není součástí dokumentace E.1 Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů^4) Vytýčení s ohledem na charakter stavby není potřeba. E.2 Projekt zpracovaný báňským projektantem^6) Není potřeba V Krnově 29.5.2013 Ing. Miroslav Geryk 19